5. ANALÝZA PODNIKU A JEHO OKOLÍ
5.2 A NALÝZA MAKROOKOLÍ PODNIKU
Makrookolím podniku je zejména Česká republika a dále Evropská unie, a to nejen proto, že ČR je jejím členem, ale také proto, že firma poskytuje některé služby do států EU a účastní se několika mezinárodních projektů podporovaných Komisí ES.
Metodou analýzy makrookolí je např. tzv. PEST analýza, která zkoumá politicko-právní, ekonomické, sociální a technicko-technologické faktory vnějšího okolí. Jedná se o kvalitativní metodu, kdy je vypracován určitý katalog otázek, který slouží jako vodítko pro zpracovatele analýzy. Vzhledem k velikosti podniku je vhodné tuto metodu realizovat "pouze" formou expertního posouzení členy vrcholového vedení podniku, kteří jsou schopni dané faktory ohodnotit, neboť se v daném oboru pohybují již několik desítek let.
Dále je naznačena možná podoba PEST analýzy v daném podniku1:
Obr. 8 PEST analýza
1 více viz Mikovcová, H. Controlling v praxi. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. s. 32-3
Jak tyto faktory ovlivňují podnikání? Označte křížkem míru vlivu na podnikání firmy:
body: 7 6 5 4 3 2 1
5 - 5 4 3 2 1 1 *
výrazně, podnikání je přímo
podmíněno vývojem těchto
faktorů
středně, ovlivňují naši firmu stejně jako jakékoli jiné podnikání
vůbec ne, tyto faktory jsou pro podnik naprosto nepodstatné
X X
X
X
X X
X X
0 18 10 8 0 2 0
Celkem bodů 38
Maximální počet bodů 56
Podíl bodů na maximu 68% = míra závislosti podniku na vnějším okolí Celkem bodů
- výdaje na výzkum a vývoj v ekonomice - stav a vývoj technologií
- vývoj ekonomiky (HDP, inflace,...) - ekonomický vývoj v zahraničí Politická situace a právní systém - politická situace a stabilita - právní systém, prosaditelnost práva Ekonomická situace
Sociální faktory
Technické a technologické faktory - demografická struktura
- životní styl a jeho změny
Politické a právní podmínky:
Které státy mají vliv na vývoj v podniku?
Je politická struktura daných států demokratická a tržní?
Jsou tyto státy politicky stabilní?
Je zákonná úprava podnikání v těchto zemích vyhovující?
Existuje v daném státě nějaká legislativní úprava odvětví (právní regulace, ochrana…)? Jaká?
Představuje legislativní úprava nějaké příležitosti pro podnik?
Představuje legislativní úprava nějaká omezení či rizika pro podnik?
Je v daném státě zajištěna prosaditelnost práva?
Existují v daném státě nějaké skupiny, které mají vliv na odvětví?
Jaké a jaká je jejich síla?
Výsledkem této části analýzy mohou být následující závěry:
Firma musí sledovat vývoj politické situace a legislativy v ČR a EU, aby mohla s předstihem reagovat nabídkou svých služeb, ať již posílením stávajících či zavedením nových (mnohé služby totiž přímo vyplývají z legislativních požadavků kladených na zákazníky firmy). Konkrétní příležitosti lze nalézt v následujících oborech:
o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA)
o strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) o průkazy energetické náročnosti budov
o dopravně-bezpečnostní audity
o zpracování žádostí do operačních programů (např. OP Životní prostředí) na rozpočtové období 2007 - 2013 Ekonomické faktory
Podle makroekonomické analýzy zpracované Ministerstvem financí1 lze konstatovat následující:
1 Ministerstvo financí ČR. Makroekonomická predikce České republiky. Verze duben 2008.
http://www.mfcr.cz/makropre
• Přelom roku 2007/2008 pravděpodobně představuje vrchol hospodářského cyklu, v druhé polovině roku 2008 je předpokládáno další oživení růstu. Růst HDP v roce 2008 je odhadován na 4,9 %, pro rok 2009 ve výši 5,1 %.
• Růst investic je predikován na úrovni mezi 8 a 7 % pro nejbližší 4 roky. Lze očekávat podporu investičních aktivit přílivem zahraničních investic a také příspěvky z fondů EU, které jsou určeny převážně na zlepšení infrastruktury.
• ČNB provádí politiku cílování inflace ve výši 3 % ± 1 %.
V lednu a únoru 2008 došlo ke skokovému růstu cen o 7,5 %, z toho 4,2 procentních bodů mělo příčiny v mimořádných administrativních opatřeních (zejména růst regulovaných cen, zvýšení snížené sazby DPH, růst spotřebních daní, poplatky ve zdravotnictví). V roce 2008 je očekávána inflace 6 %, v roce 2009 jen 2,7 %. Od roku 2010 plánuje ČNB snížit svůj inflační cíl na 2 %.
• Průměrná mzda byla v roce 2007 rovna 21 678 Kč a její růst (o 7,3 %) nebyl v rozporu s vývojem produktivity práce.
V roce 2008 se očekává růst na 23 300 Kč, tj. o 7,5 %, pro rok 2009 je predikován růst o 7,7 % a pro rok 2010 o 7,1 %.
• Vývoj světové ekonomiky ovlivňuje stagnace ekonomiky USA.
V eurozóně je očekáváno zpomalení růstu HDP mírně pod 2 %.
Naproti tomu středoevropské země dlouhodobě vykazují větší růst. Pro Slovensko, kde v roce 2007 vzrostla ekonomika o 10,4 %, je očekáván růst HDP o 8,2 % pro rok 2008 a 7,5 % pro rok 2009, kdy je zároveň plánováno přijetí eura. Pro Polsko jsou predikovány hodnoty růstu HDP na úrovni 5,2 % a 4,5 % pro roky 2008 a 2009.
• Směnný kurz Kč k EUR a USD nadále klesá - koruna meziročně posiluje a tento trend je očekáván i do budoucna (výrazněji u USD). Vliv připravované dohody Ministerstva
financí a ČNB o zamezení nadměrného posilování směnného kurzu se projevuje do předpokládané hodnoty kurzu na úrovni 25,8, resp. 25,4 Kč/EUR v letech 2008 – 2009.
Vyhodnocení nejvýznamnějších skutečností pro potřeby podniku může mít následující podobu:
o Vzhledem k významným referencím z předchozích projektů realizovaných na Slovensku a vzhledem k očekávanému růstu HDP bychom se měli zaměřit na získání dalších zakázek v tomto regionu.
o Očekávaný růst investic (zejména do infrastruktury) přímo ovlivňuje podstatnou část podnikání firmy, což je třeba vzít v úvahu při sestavování plánů na další období.
o Podnik by měl sledovat relevantní operační programy, vyhlašování výzev pro podávání žádostí a výběrová řízení na subdodávky vypisovaná jednotlivými příjemci dotací.
o Očekávání ohledně meziročního růstu průměrných mezd okolo 7 % by mělo být zváženo při rozhodování o mzdové politice firmy.
Sociální a demografické faktory
Do této skupiny faktorů patří demografická struktura, životní styl a jeho změny, změny spotřebitelského chování, přístup k práci a volnému času. Pro podnik jsou významné např. tyto typy ukazatelů:
- počet studentů a absolventů technických středních a vysokých škol
- počet osobních vozidel, hustota (nejen) osobní dopravy…
- pozitivní vnímání "ekologického" chování - třídění odpadu, alternativní zdroje energie, nízkoenergetické spotřebiče či budovy...
Vyhodnocení veřejně dostupných statistik je následující:
o Přes pokračující trend stárnutí obyvatelstva a poklesu počtu osob v produktivním věku pokračuje růst počtu studujících a nehrozí výraznější pokles počtu absolventů technických vysokých škol - konkrétně ČVUT, fakulta dopravní a stavební.
Firma má sídlo v Praze, což je dlouhodobě region, kde zůstává pracovat nejvíce absolventů. Přesto současný počet absolventů nepokrývá poptávku všech firem a vede k vyšší soutěživosti mezi zaměstnavateli. Ta se projevuje ve výši nákladů na pracovníky, které zahrnují vedle osobních nákladů i další výdaje na nefinanční odměňování (benefity) a na zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců.
o Dlouhodobě roste počet registrovaných osobních automobilů. Počet osob přepravených v průměru jedním osobním automobilem za rok je relativně stabilní, nijak výrazně neroste, v posledních 2 letech klesá - stejně jako počet ujetých kilometrů jedním automobilem.
o Sociální a demografické faktory tedy nepředstavují v nejbližších letech přímá rizika pro podnikání firmy, situaci na trhu práce je třeba zohlednit zejména při formulaci politiky odměňování a získávání pracovníků.
Technické a technologické faktory
Tyto faktory ovlivňují podnik v několika směrech:
- Podnik musí sledovat vývoj v oblastech, kde poskytuje své služby, aby udržel jejich kvalitu a vysoký stupeň inovace. Je proto třeba se s co největším předstihem připravovat na změny technologií v dopravní a energetické infrastruktuře a dalších oblastech zájmu podniku.
- Je třeba sledovat vývoj technologií používaných v podniku a promítat jej do plánů vzdělávání pracovníků. Jedná se
zejména o software (specializovaný i obecný) a kancelářskou techniku.
- Projekty výzkumu a vývoje v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí (financované z prostředků jednotlivých ministerstev a EU) jsou součástí (nekomerční) činnosti podniku1. Je třeba sledovat mimo jiné i výsledky výzkumných projektů ostatních týmů.