1 Trh práce a nezaměstnanost
1.2 Nezaměstnanost a faktory mající vliv na její výši
7. Reakce vybraného podniku na opatření makroekonomické politiky státu Závěr
Strana 1 z 2
Základní prameny a odborná literatura: KUBÁTOVÁ, Květa.Fiskální a monetární politika po velké recesi. Plzeň: Vy-davatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016. ISBN 978-80-7380-605-7.
NOVOTNÝ, Radovan.Nezaměstnanost a co ji ovlivňuje. 2009.
KEYNES, John Maynard.Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. Praha:
Nadační fond Cicero, 2020. ISBN 978-80-270-7399-3.
MIKOVÁ, Dagmar.Práce s lidmi při organizačních změnách v podnicích ve vlastnictví zahraničních subjektů. Brno, 2006.
MANKIW, N Gregory.Zásady ekonomie. Praha: Grada, 1999. ISBN 978-80-7169-891-3.
Strana 2 z 2
Anotace
Tato bakalářská práce se zaměřuje na nízkou nezaměstnanost v ČR a její dopady na řízení a strategii podniku. V teoretické části jsou popsány strategie firem při nízké nezaměstnanosti v České republice. Těmito strategiemi mohou být různé benefity nebo zvýšení platu. Také díky těmto strategiím může firma přetáhnout zaměstnance od jiných firem. V praktické části jsou popsány strategie vybraného podniku.
Klíčová slova
Firma, stát, nezaměstnanost, inflace, zaměstnanci, benefity Annotation
This bachelor’s thesis focuses first of all on the low enemployment rate in the Czech Republic and secondly on the impact effect of the low unemployment rate on leading and strategic management of a company. In the theoretical part there are described some company policies on condition that the unemployment rate stays low in Czechia. These policies are supposed to include particularly a certain mixture of benefits or pay rise. Thanks to these policies is the company capable of attracting new employees from other companies. The practical part examines the policies of the chosen company.
Key words
Company, state, unemployment, inflation, employees, benefits
Obsah
Úvod ... 7
Teoretická část práce ... 9
1 Trh práce a nezaměstnanost ... 9
1.1 Fungování trhu práce ... 10
1.2 Nezaměstnanost a faktory mající vliv na její výši ... 13
2 Nezaměstnanost z pohledu personální politiky firem ... 18
2.1 Vývoj péče o pracovníky ... 18
2.2 Strategie řízení lidských zdrojů ... 22
2.3 Personální strategie podniku ... 24
2.4 Personální politika podniku ... 25
2.5 Sociální politika podniku ... 28
2.6 Firemní benefity ... 30
3 Nezaměstnanost z pohledu státu ... 33
3.1 Monetární politika ovlivňující firmy ... 33
3.2 Fiskální politika ovlivňující firmy ... 35
4 Zvolené metody zpracování ... 37
Praktická část práce ... 39
5 Charakteristika vybraného podniku ... 39
6 Personální politika a strategie vybraného podniku ... 41
7 Reakce vybraného podniku na opatření makroekonomické politiky státu ... 52
Závěr ... 55
Seznam použité literatury ... 59
Internetové zdroje ... 60
7
Úvod
Tato bakalářská práce se zaměří na nízkou nezaměstnanost v České republice a její dopad na řízení a strategii podniku.
Autorka se věnovala vyhledávání podkladů, na základě kterých našla odpověď na otázku:
Jaké je chování dané firmy při nízké nezaměstnanosti? Svým dalším šetřením a rozborem údajů dospěla k odpovědím na další otázky související s popisovanou tématikou, kterými jsou tyto: Jak ovlivňuje chování a preference jednotlivců chování firmy (nejen) na trhu práce, Jaký je dopad makroekonomické politiky státu na podnik?
Teoretická část vysvětluje pojem trh práce a nezaměstnanost, druhy nezaměstnanosti a co nezaměstnanost způsobuje. Zároveň popisuje chování státu při nízké nezaměstnanosti, jaká opatření zavede a jaký dopad to bude mít na zaměstnance a firmy. Věnuje se také personální činnosti firem a péči o pracovníky v době nízké nezaměstnanosti.
Posledních několik let byla v České republice nízká nezaměstnanost, proto ČR patří v rámci EÚ mezi země s nejnižší nezaměstnaností. I přes tuto skutečnost odcházeli někteří naši lidé pracovat raději např. do Německa, protože zde měli podstatně vyšší platy a více benefitů.
Zájem o práci v zahraničí nezměnil ani fakt, že byla požadována znalost cizího jazyka. Firmy v České republice musely na vzniklou situaci urychleně reagovat a vytvořit plán, jak získat nové zaměstnance. Jednalo se např. o zvýšení platů, zavádění různých benefitů, jako jsou stravenky, MultiSport karta, možnost flexibilní volby práce.
Nezaměstnanost v dnešní době neovlivňuje pouze rodinné rozpočty a chod firem ale i stát. V případě nízké nezaměstnanosti to pro stát znamená méně lidí na úřadu práce, méně dotování rodin, růst ekonomiky. Pro firmy to znamená větší práci při nabírání zaměstnanců, musí být lepší než jiná firma, která má o stejné zaměstnance zájem. Také se může stát, že firma přijme méně kvalifikovaného zaměstnance, než kdyby byla větší nezaměstnanost, při které by mohla vybírat z většího počtu uchazečů o práci.
V praktické části autorka představuje určitou firmu včetně její strategie v době nízké nezaměstnanosti. Sleduje, jak se vybraná firma bude chovat při přijímání nových
8
zaměstnanců, jaké atraktivní benefity jim může nabídnout, aby je zaujala a oni se rozhodli pracovat právě u ní. Co všechno musí management udělat, aby zvýšil konkurenceschopnost firmy na trhu práce. Rovněž se věnuje také programu pro uspokojování potřeb stávajících zaměstnanců, díky němuž je firma schopna si je udržet.
9
Teoretická část práce
1 Trh práce a nezaměstnanost
Na trhu práce se setkávají dva subjekty - firma, která práci poptává a jedinci, kteří práci nabízejí.
Jedinci si nejdříve určí, kolik hodin práce budou nabízet za předpokladu, že tato práce bude jediným zdrojem obživy. Tito jedinci se musí rozhodnout, zda svůj čas využijí při práci nebo ho raději nechají na jiné volnočasové aktivity. Částka, kterou získají za svou práci, závisí na počtu odpracovaných hodina a na nominální mzdové sazbě. Veškerý svůj příjem mnozí jedinci dávají na nákup zboží. Jiní zase část svého zisku ukládají a nechávají si ho na později.
Jedinci se snaží co nejvíce maximalizovat svůj užitek.
Nabídku i poptávku ovlivňuje např. reálná mzda, výše sociálních dávek. Podle toho, jaká je situace na trhu práce, vzniká i nezaměstnanost – vysoká nebo nízká.
Nezaměstnanost patří k důležitým ukazatelům ekonomiky a je sledovaná státem.
Nezaměstnaný je vlastně člověk, který nemůže najít práci, i když je schopný pracovat a práci aktivně hledá (nabídka pracovních příležitostí je menší než poptávka po práci), nemůže se tedy uplatnit na trhu práce. (Macáková, 2010)
10
1.1 Fungování trhu práce
Trh práce se vyvíjel tak, jak se vyvíjela naše společnost. Ve starověku probíhala samovýroba a společenská dělba práce, ve středověku zase byla povinná robota (poddaní museli pracovat na pozemcích panovníka, šlechty a církve). Robota byla u nás zrušena v roce 1848.
V novověku vznikaly manufaktury, námezdní práce byla na principu nabídky a poptávky.
Současný trh práce u nás vznikl až po zrušení plánovaného hospodářství po roce 1989. Na trhu práce se potkává nabídka práce – pracovní síla a poptávka po práci – firmy.
Zaměstnancům je vyplácena mzda (odměna za lidskou práci), za kterou zaměstnavatelé očekávají perfektně odvedenou práci (kvalifikovaní zaměstnanci). (Kozubová, nedatováno) Celosvětová hospodářská krize se plně projevila v roce 2009 jak v ekonomice, tak na trhu práce. K mírnému oživení došlo v roce 2011 a částečně 2012, kdy se česká ekonomika vrátila do recese. V této době poklesl meziročně HDP o 0,9 %. V období krize i po ní stoupala zaměstnanost vysokoškoláků. Pokles zaznamenaly osoby se základním vzděláním a se středním vzděláním bez maturity.
V roce 2013 činil podíl nezaměstnaných 8,2 %, kdy klesl i počet zaměstnaných osob se středoškolským vzděláním s maturitou. I přesto jsou tyto osoby nejpočetnější skupinou mezi zaměstnanými, jelikož je jich v populaci nejvíce. V lednu 2014 dosáhla nezaměstnanost v ČR rekordních hodnot, kdy bylo na jedno volné pracovní místo 17,3 uchazečů, a v polovině tohoto roku počet uchazečů klesl na necelých 11 a podíl nezaměstnaných osob činil 7,5 %.
(mpsv, [2020])
V roce 2015 došlo k zpomalování poklesu nezaměstnanosti a na konci roku dosáhl podíl nezaměstnaných osob 6,2 % a počet uchazečů na jedno místo činil v průměru 5,3. (mpsv, 2016)
Pokud se týká roku 2016, činil podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2016 5,2 % a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se snížil v průměru na 3,2. (mpsv, 2017)
V roce 2017 došlo na základě příznivého ekonomického vývoje a růstu poptávky po pracovnících k zrychlení poklesu nezaměstnanosti, který ke konci tohoto roku činil 3,8 % a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo klesl v průměru na 1,8. (mpsv, 2018)
11
Proti tomuto roku došlo v roce 2018 ke zpomalení poklesu nezaměstnanosti kvůli strukturální nerovnováze na trhu práce. Podíl nezaměstnaných osob poklesl na 3,1 % a podíl uchazečů na jedno místo byl v průměru 0,8. (mpsv, 2019)
V roce 2019 pokles nezaměstnanosti proti roku předcházejícímu opět zpomalil a podíl nezaměstnaných osob tedy činil 2,9 %, počet uchazečů na jedno volné pracovní místo činil v průměru 0,6. (mpsv, 2020)
K 31 12. 2020 činil podíl nezaměstnaných osob 4 %. V prosinci měli zaměstnavatelé největší zájem např. o montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, kvalifikované řemeslníky, IT odborníky atd. (mpsv, 2021)
Trh práce v ČR je v jednotlivých regionech rozdílný. Zaměstnanost zde ovlivňují nejen geografické (města, venkov) a demografické podmínky (porodnost, úmrtnost), dosažené vzdělání (učňovské školy, střední a vysoké školy, jazykové znalosti), ale hlavně ekonomické a sociální podmínky. Rovnováha na trhu práce nastává tehdy, kdy je množství nabízené a městy a venkovem, kde je proti městům rozdíl v nabídce počtu pracovních míst a poptávce po nich. Nedostatek pracovních příležitostí na venkově tak ovlivňuje odchod převážně mladých lidí do měst. Zajištění pracovních příležitostí pro venkovské obyvatelstvo se stalo jedním z důležitých úkolů nového programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR – jedná se o r. 2021 a výše. (Trh práce a podnikání, 2021)
Základem je zvyšování konkurenceschopnosti podnikání na venkově, a to i v zemědělství, které je stále důležitým zaměstnavatelem zdejšího obyvatelstva.
12
Postavení žen na trhu práce je dalším závažným problémem. Přetrvává jejich znevýhodnění a diskriminace na trhu práce (ženy se prakticky vyskytují ve všech kategoriích např. osoby starší, s nízkou kvalifikací, se zdravotním postižením atd.). Ženy na trhu práce mnohdy znevýhodňuje diskriminační přístup zaměstnavatelů např. za stejně vykonanou práci jsou odměňovány hůře než muži, ve vedoucích pozicích pracuje pouze 4 % žen. Rozdílné odměňování je také ovlivněno tím, že jsou ženy více zaměstnávány v méně placených odvětvích např. zdravotnictví, služby, vzdělávání atd. Stát věnuje této problematice velkou pozornost a ve Strategii politiky zaměstnanosti 2013 – 2020 je tato vyčleněna jako její samostatný bod. MPSV navrhlo opatření, kterými by měl český trh práce v dostatečné míře podporovat začleňování žen na trhu práce a umožnil ženám harmonizaci rodinného a pracovního života (zvyšování dostupnosti, kvality a kapacit zařízení péče o dítě, rekvalifikace pro rodiče na rodičovské dovolené, podpora podnikatelských aktivit žen, důsledné potírání diskriminace na trhu práce atd.). (mpsv, [2020])
13
1.2 Nezaměstnanost a faktory mající vliv na její výši
Nezaměstnaní jsou lidé, kteří chtějí pracovat a mohou pracovat, ale nemohou najít práci, i když ji aktivně hledají. Dospělé obyvatelstvo dělíme na:
Ekonomicky aktivní - zaměstnaní nebo nezaměstnaní aktivně hledají práci nebo čekají, až se po dočasném vysazení budou moci vrátit na pracovní pozici, kterou dříve vykonávali.
Ekonomicky neaktivní – lidé, kteří nemusí pracovat a práci nehledají, nejsou nezaměstnaní, ani dobrovolně. Patří zde i lidé, kteří neusilují o pracovní místo, např. muž má dobře placenou pozici, žena zůstane v domácnosti a stará se o rodinu. (Macáková, 2010)
Existují tři typy nezaměstnanosti, a to frikční, cyklická, strukturální. Tyto typy se liší jak délkou nezaměstnanosti, tak důvodem nezaměstnanosti a dalšími znaky.
Frikční nezaměstnanost
Frikční nezaměstnanost je způsobena přirozeným pohybem pracovních sil z důvodu stěhování do jiného města, regionu nebo dokonce státu. Těmto jedincům nějakou dobu trvá, než si najdou místo, ať už kvůli hledání práce s lepšími pracovními podmínkami, větším platem, anebo čekají na lepší uplatnění ve své profesi. Také to mohou být matky po mateřské dovolené, které hledají opět práci nebo studenti, kteří po absolvování hledají to nejvhodnější místo. Tato nezaměstnanost je krátkodobá a přechodná.
Právě kvůli těmto lidem nikdy nebude dokonalá (stoprocentní) zaměstnanost, protože se vždycky budou někam stěhovat, studenti i nadále budou absolvovat a poté hledat práci.
Cyklická nezaměstnanost
Tato nezaměstnanost vzniká v případě poklesu poptávky práce v určitém odvětví. Na základě tohoto poklesu dojde také k hospodářskému poklesu. Kvůli poklesu v jednom odvětví, produkce klesá a celkově klesá i poptávka po práci. Nakonec vzroste nezaměstnanost ve všech odvětvích. Tato nezaměstnanost opět klesne až v případě růstu produktu a celkového růstu hospodářství. K cyklické nezaměstnanosti těžké řadíme sezonní nezaměstnanost, jako je např. práce ve stavebnictví nebo zemědělství, kdy lidé pracují pouze po určitou dobu.
14
Nejčastěji jsou tyto činnosti zahajovány počátkem jara a končí na podzim, jelikož jsou závislé na stálosti počasí, a v zimním období je nelze provádět.
Strukturální nezaměstnanost
Tato nezaměstnanost vzniká důsledkem zanikání některých odvětví práce jako např. kovář nebo kočí. Na druhé straně vznikají nová odvětví práce spojená s výpočetní, telekomunikační a počítačovou technikou (např. je to programátor, správce počítačové sítě, operátoři Call centra). Na trhu práce vidíme, jak se ztrácí zájem o některé odvětví a zároveň nové vznikají.
Důsledkem těchto změn někteří lidé přicházejí o místa a musí se rekvalifikoval na jinou profesi. Tato strukturální nezaměstnanost je nezbytnou součástí dnešního světa. Vzniká proto, abychom se mohli ve svých znalostech a dovednostech více rozvíjet, a také aby byla naše práce proti dřívějším dobám efektivnější. (Novotný, 2009)
Dobrovolná nezaměstnanost
Mezi tuto skupinu patří lidé, kteří nejsou ochotni za danou mzdu pracovat a čekají na lepší podmínky. Ovšem v té době tato práce nemusí být ihned k dispozici, tak se stávají krátkodobě nezaměstnaným. V dnešní době existují také nezaměstnaní lidé, kteří nemají zájem pracovat za určenou mzdu, protože jim přijde výhodnější pobírání dávek.
Nedobrovolná nezaměstnanost
U nedobrovolné nezaměstnanosti jde o to, že při dané úrovni mezd by lidé rádi pracovali, ale nejsou pro ně volná pracovní místa, hlavně kvůli hospodářské recesi. Stát tuto nezaměstnanost sleduje a pomáhá ji řešit podporou v nezaměstnanosti ze státního rozpočtu. (Nezaměstnanost, nedatováno)
Na výši nezaměstnanosti mají vliv různé faktory např. demografická struktura obyvatelstva a zaměstnávání zahraničních pracovníků, vzdělání, kvalifikace a osobní kompetence, mobilita, pružnost a ochota stěhovat se za prací, vliv stanovené minimální mzdy a sociálních dávek a vládní politika zaměstnanosti.
Trh práce ovlivňuje demografická struktura obyvatelstva a příchod zahraničních pracovníků.
V dnešní době klesá porodnost, ekonomický život se prodlužuje a celkově lidé žijí déle. Ze zahraničí přicházejí noví pracovníci za prací. Cizinci jsou zde ochotni pracovat za minimální
15
mzdu dvanáct hodin denně. V těchto podmínkách by zdejší pracovníci nepracovali. Cizinci často bydlí na nevyhovujících ubytovnách, dělají ty nejtěžší práce a nevadí jim pracovat přes čas.
Dalším faktorem, který má vliv na výši nezaměstnanosti, je vzdělání, kvalifikace a osobní kompetence. Velkou výhodou může být, pokud pracovník umí něco víc než ostatní, a díky tomu bude mít i větší šanci najít práci. Pro toto hledání je také důležitá praxe. Firmy raději přijmou člověka, který má více zkušeností na dané pozici. Jistou nevýhodu proto mají absolventi vysokých škol. Tito uchazeči mají sice dostatečné zdělání i kompetenci, ale chybějí jim zkušenosti.
Pružnost a ochota stěhovat se za prací také ovlivňuje nezaměstnanost. Tyto faktory působí na chuť nebo nemožnost dojíždět do zaměstnání např. z důvodu péče o malé děti, nemocné rodiče, špatná dostupnost dopravy do zaměstnání, absence školních zařízení v okolí, pracovní návyky, které by lidé nechtěli měnit. Také v případě, že si vezmou hypotéku, budou méně ochotni se přestěhovat, jelikož nájemních bytů je stále nedostatek.
Stát může stanovit výši sociálních dávek a výši minimální mzdy. Lidem, kteří dostanou stejnou sociální dávku nebo alespoň podobnou možné výši získaného platu, se nevyplatí jít za tuto cenu do práce. Také ještě musí něco zaplatit za dopravu, proto tito lidé zůstanou raději doma a nepracují. Také jsou zde lidé, kteří tohoto systému využívají, pobírají sociální dávky a zároveň pracuji na černo.
Nezaměstnanost také ovlivňuje vládní politika. Stát svými opatřeními může podporovat rekvalifikace, migrace za prací atd. Také stát může financovat firmy a tím se mohou otevřít nová pracovní místa. Ovšem zkušenosti uvádějí, že čím je větší snížení nezaměstnanosti, tím je na konec větší inflace. Z krátkodobého hlediska jsou zaměstnanci spokojeni s novou prací, s růstem příjmů. Vzhledem k rostoucí inflaci však jejich příjmy růst nemusí. Z dlouhodobého hlediska byl pokles nezaměstnanosti uměle vytvořen a není možné jej dlouhodobě udržet.
Proto je lepší, když vláda zasahuje pasivně a tím dojde ke zmírnění dopadů nezaměstnanosti.
Jedná se např. o vyplácení dávek v nezaměstnanosti a o sociální dávky. (Novotný, 2009) Pro stanovení nezaměstnanosti potřebujeme znát:
a) Obyvatelstvo ekonomicky aktivní – pracovní síla (zaměstnaní a nezaměstnaní)
16
b) Obyvatelstvo ekonomicky neaktivní – studenti, počet osob na rodičovské dovolené, důchodci.
Nezaměstnanost lze vyjádřit:
- v absolutním čísle – např. 80 tisíc nezaměstnaných
- relativně jako míru nezaměstnanosti – v % a vypočítá se:
u = U/(L+U) x 100
u - míra nezaměstnanosti v % U – počet nezaměstnaných L - počet zaměstnaných
Výsledek ukáže, kolik procent práceschopného obyvatelstva je nezaměstnáno. (Šetek, 2019) Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2018 ve Zlínském kraji byla 2,61 %, uchazečů o zaměstnání bylo evidováno 10 954, v evidenci úřadu práce bylo volných pracovních míst 11 849.
(ČSÚ, [2018])
Od ledna 2013 se užívá nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR pod názvem Podíl nezaměstnaných osob - vyjadřuje podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v produktivním věku tj. 15 – 64 let (dosavadní míra nezaměstnanosti poměřuje uchazeče o zaměstnání k ekonomicky aktivním osobám). Zdrojem dat o počtech neumístěných uchazečů o práci je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Čitatel - počet evidovaných lidí bez práce zůstává nezměněn, pouze se přizpůsobí věková skupina jmenovateli (15 – 64 let). Ve jmenovateli bude pracovní síla nahrazena celkovým počtem obyvatel ve věku 15 – 64 let z bilance obyvatel (základní výstup demografické statistiky Českého statistického úřadu). (Český statistický úřad, 2012)
Data z bilance obyvatel jsou dostupná podle pohlaví až do úrovně obcí.
Podle Českého statistického úřadu v prosinci 2019 byla míra nezaměstnanosti 2,9 % (celková nezaměstnanost 215 532 osob, počet volných míst 340 957), v březnu 2020 byla míra
17
nezaměstnanosti 3 % (celková nezaměstnanost 225 687 osob, počet volných míst 342 278).
(ČSÚ, 2012)
Nezaměstnanost ve Zlínském kraji k 31. 12. 2019 podle Českého statistického úřadu:
K tomuto datu bylo evidováno 10 000 uchazečů o zaměstnání, v evidenci úřadu práce bylo 12 140 volných pracovních míst, počet dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let (mohli by ihned nastoupit do pracovního poměru) byl 9 066 osob, podíl nezaměstnaných osob dosáhl 2,4 %. (ČSÚ, [2019])
Příklad struktury zaměstnanosti ve Zlínském kraji v roce 2018:
Tabulka 1 – Struktura nezaměstnanosti (Zaměstnanost ve Zlínském kraji, [2018])
18