Obecné dotazy

6.2.1.1 Typ mateřské školy – umístění

Typ mateřské školy jsme rozlišili dle umístění (město, vesnice) a zřizovatele (stát, soukro-mý). Mezi soukromé MŠ jsme zařadili i mateřské školy církevní. Respondenti byli z 52 % zaměstnanci státní mateřské školy, jejímž zřizovatelem je stát. Nejmenší podíl respondentů pochází ze soukromých vesnických škol.

Z otázky vyplývá podíl soukromých a státních mateřských škol, kdy soukromých je zane-dbatelný počet a jsou orientovány především na městské zástavby. Desetiprocentní rozdíl mezi státními městskými a vesnickými mateřskými školami je také velmi nízký a jejich podíl na responsích můžeme považovat za téměř rovnocenný.

Tabulka 16 Typ mateřské školy - umístění 6.2.1.2 Počet oddělení (tříd) v MŠ

Při tvorbě otázky jsme předpokládali vyšší podíl mateřských škol s nízkým počtem tříd u vesnických mateřských škol a naopak vyšší počet tříd u městských škol. Soukromé MŠ jsou obecně orientovány na menší skupiny dětí a svými vzdělávacími programy jsou vý-razně vyhraněny (lesní MŠ, Montessori). Počet tříd takovýchto MŠ lze očekávat také níz-ký.

67 respondentů (33,5 %) pocházelo z MŠ, které mají 4 a více tříd, což znamená při maxi-málním zaplnění tříd nejméně 112 dětí ve školce. Druhou nejčastější odpovědí byly s 55 odpověďmi (27,5 %) mateřské školy s jednou třídou. U těchto MŠ je jednou třídou rozu-měno jedno oddělení, které navštěvují děti různého věku v rozmezí tří až šesti let (s mož-ností výjimky odkladu nástupu dítěte do prvního ročníku základní školy.)

Tabulka 17 Počet oddělení (tříd) v MŠ

6.2.1.3 Celkový počet pedagogických pracovníků

Celkový počet pedagogických pracovníků by měl odpovídat počtu tříd (oddělení) mateř-ských škol v předchozí otázce, kde jsme předpokládali 2 pedagogické pracovníky na jedno oddělení. Ředitel mateřské školy je také pedagogický pracovník.

100 respondentů pracuje v mateřských školách v kolektivu minimálně pěti pedagogických pracovníků. Dva pedagogičtí pracovníci by podle předpokladu měli pracovat v MŠ s jed-ním oddělejed-ním (kterých je 55, viz předchozí otázka). V našem průzkumu je tento počet rozdílný, z čehož plyne, že ředitel dané MŠ neprovádí činnost učitele nebo učitelé MŠ ne-mají celý pracovní úvazek. Další možností je, že v daných mateřských školách je zaměst-nán jeden nebo více pedagogických pracovníků, kteří slouží jako náhrada v případě nemo-ci, zranění, odchodu jiného pedagoga.

Tabulka 18 Celkový počet pedagogických pracovníků 6.2.1.4 Kdo provádí dohled nad dětmi

Dohled nad dětmi může provádět pedagogický pracovník, ale i jiná osoba, která splňuje požadavky k provádění dohledu. Mezi tyto požadavky patří absolvované školení o BOZP, plnoletost, souhlas nadřízeného, zodpovědnost. Mezi pedagogické pracovníky spadá i ředi-tel/ka MŠ. U mateřských škol s menším počtem zaměstnanců a oddělení dochází častěji k využívání ostatních zaměstnanců při dohledu nad dětmi, zatímco u větších mateřských škol dohled provádí především pedagogičtí pracovníci. Ředitel/ka MŠ nemusí provádět stálý dohled, ale pouze občasný v případě dočasné nepřítomnosti jednoho z pedagogů. Od-povědi byly poměrně rovnocenně rozděleny mezi všechny tři možnosti, s tím že mateř-ských škol, kde provádí dohled pouze pedagogický pracovník je nejnižší počet.

Tabulka 19 Osoba provádějící dohled nad dětmi 6.2.1.5 Kdo zodpovídá za kontrolu a dodržování BOZP ve vaší MŠ

Zodpovědná osoba je povinna kontrolovat dodržování bezpečnostních předpisů zaměst-nanci, stav objektu i vybavení a vyhledávat i analyzovat možná rizika, proti kterým tvoří vhodná opatření. V 76 % je v mateřských školách zodpovědnou osobou ředitel/ka MŠ a dále s podobným poměrem odpovědí bezpečnostní pracovník dané mateřské školy a exter-ní bezpečnostexter-ní pracovexter-ník. I přesto, že nejčastější zodpovědnou osobou je ředitelka, před-pokládáme, že nemá dostatečné znalosti ani dostatek času k provádění analýzy rizik. Za nejvhodnější z níže uvedených možností volíme zaměstnat bezpečnostního pracovníka.

Tento pracovník by byl v neustálém kontaktu s pracovním prostředím a aplikoval by nové metody a legislativu k zajištění bezpečnosti provozu.

Tabulka 20 Kontrola a dodržování BOZP v MŠ

6.2.1.6 Kontrola zaměstnanců, zdali nejsou pod vlivem alkoholu

V legislativě není stanovena povinnost zaměstnavatele provádět kontrolu zaměstnanců, zdali jsou pod vlivem alkoholu během provádění pracovní činnosti. Výsledkem toho je i 83,5 % podíl odpovědí respondentů, že na jejich pracovišti ke kontrolám nedochází.

I přesto, že zaměstnavatel nemá povinnost kontrolu provádět, zastáváme názor, že by k ní docházet mělo a to minimálně jednou ročně. Pedagogický pracovník je zodpovědný za děti, které jsou mu pověřenou osobou předány a v případě, že by byl pod vlivem alkoholu, mohlo by to mít významné následky na životech a zdraví dětí nad kterými provádí dohled.

Tabulka 21 Kontrola zaměstnanců, zdali nejsou pod vlivem alkoholu 6.2.1.7 Dopadová plocha atrakcí dětského hřiště je tvořena

Dopadová plocha atrakcí dětského hřiště může být z libovolného níže uvedeného materiá-lu. Jeho volba závisí na druhu atrakce, výšce možného pádu, klimatickým podmínkám a finančním možnostem dané mateřské školy. Nejčastější dopadovou plochou je travnatý povrch nebo udusaná zem, která je z bezpečnostního hlediska nejméně vhodná, ale z finančního hlediska nejpříznivější a proto tak rozšířená. Druhým nejčastějším materiálem je písek (57 odpovědí) a dále štěrk se 41 odpověďmi. Jako nejvhodnější materiál považu-jeme recyklovanou gumu, která svými vlastnostmi tlumí náraz při pádu, je lehce čistitelná, netvoří plísně díky tomu, že nezadržuje vlhkost. Její hlavní nevýhodou je pořizovací cena, která je na rozdíl od travnatého povrchu několikanásobná.

Tabulka 22 Dopadová plocha atrakcí dětského hřiště 6.2.1.8 Provádí pedagogický pracovník dohled nad dětmi samostatně

V závislosti na počtu dětí je možné, aby pedagogický pracovník prováděl dohled nad dětmi i samostatně. Ze zákona může jeden pedagogický pracovník provádět dohled nad 28 dětmi v areálu MŠ a nad 20 dětmi z běžných tříd mimo areál MŠ. Otázka se nezabývá počtem dětí, nad kterým daný pedagog provádí dohled, ale zdali tento dohled někdy provádí samo-statně. V případě samostatného dohledu jedním pedagogickým pracovníkem hrozí riziko jeho zranění a tím znemožnění provádění dohledu. V případě takového zranění, které by ohrožovalo jeho život nebo schopnost dále provádět dohled nad dětmi, hrozí riziko dětem a to především při pohybu mimo areál MŠ.

V pouhých 13 % provádí dohled nad dětmi vždy dva pedagogičtí pracovníci i přesto, že tato varianta je považována za nejvhodnější a nejbezpečnější. Nejčastěji (43 % odpovědí) provádí dohled pedagogický pracovník během dne samostatně a to při všech činnostech s dětmi (na území vnitřního, venkovního areálu MŠ i mimo areál MŠ).

Tabulka 23 Provádění dohledu nad dětmi v MŠ 6.2.1.9 Zabezpečení proti přístupu osob do MŠ v průběhu dne

Zabezpečení objektu proti přístupu osob v průběhu dne je velmi zásadní z hlediska bez-pečnostního i hlediska páchání kriminality. Kriminalitou rozumíme krádeže majetku, jeho poškozování a nevhodné manipulace s ním. Bezpečnostní hledisko se zabývá především odchodem dítěte s cizí osobou, napadení zaměstnanců a dětí cizí osobou nebo vyhrožová-ním. Jako nejvhodnější variantu bezpečnostního opatření vidíme znemožnění přístupu do vnitřního objektu MŠ, bez předchozího svolení zaměstnance. Toho je dosaženo uzamčením všech vstupů do objektu, kromě únikových, které jsou otevíratelné z vnitřní strany objektu.

Otevření osobě je umožněno pouze na dotaz zaměstnance formou zvonku, komunikačního zařízení nebo videozařízením, kdy se příchozí osoba musí identifikovat minimálně svým jménem a uvede důvod návštěvy. Tuto metodu využívá 42 % dotázaných mateřských škol.

Dalších 39 % mateřských škol umožňuje přístup osobám do prostor, kde se nepohybují děti samostatně. Jako nevyhovující MŠ považujeme šest škol z dotázaných, ve kterých se může cizí osoba volně pohybovat po celém vnitřním areálu v průběhu dne.

Tabulka 24 Zabezpečení proti přístupu osob do MŠ v průběhu dne