Ohniska sociálního vyloučení - Ohniska modernizace a sociálního vyloučení

4 Průběh gentrifikace

4.7 Ohniska modernizace a sociálního vyloučení

4.7.2 Ohniska sociálního vyloučení

Druhé mapové pole znázorňuje ohniska sociálního vyloučení. Tyto hotspoty jsou tvořeny zanedbanými typy (ZB, ZP, ZN) a byla jim přiřazena hodnota 2.

K ostatním zbývajícím typům byla přiřazena hodnota -2. Výrazné ohnisko se nachází v oblasti západní hranice Vnitřního města. Jedná se o ulici Kotkova naproti autobusovému nádraží CAN. Další ohniska se nachází v oblasti ulice Plachého v blízkosti tramvajové zastávky U Práce. Výrazné hotspoty byly zaznamenány i na Jižním předměstí v severozápadní oblasti. Z tohoto ohniska sociálního vyloučení je dobrá dostupnost na Borská pole, kde se nachází průmyslová zóna. Tudíž zaměstnanci mohou odsud snadno dojíždět trolejbusy do místa svého pracoviště. Další ohniska se v menším rozsahu koncentrují na severovýchodě jižní části, kde jsou převážně tvořena zanedbanými cihlovými nebo panelovými domy. Na území Petrohradu se ohniska nachází ve východní

oblasti, kde je zastoupení i zanedbaných cihlových a panelových domů.

V severní části na ulici Koterovská a Barrandova se nachází další menší ohnisko. Naopak v jižní části se výrazné hotspoty nenachází. U zimního stadionu byla oblast sociálního vyloučení zaznamenána ve východním cípu u řeky Radbuzy, kdy se jedná pouze o malé zastoupení zanedbaných domů. Dalším ohniskem je ulice Čelakovského a ostatní zanedbané typy jsou v menším množství rozmístěny rozptýleně. Dle přiložených map je na první pohled patrné, že nejvýraznější ohniska sociálního vyloučení se nachází na území Jižního předměstí. Tato řešená plocha zahrnuje nejnižší podíl modernizačních typů (46,55 %) ze všech sledovaných ploch. Naopak na Roudné se zanedbaná zástavba vyskytuje pouze v nepatrném množství, protože značnou část zaujímají typy vykazující modernizaci (72 %).

56 Mapa 7:

Zdroj: ARCDATA PRAHA, Zeměměřický úřad, Český statistický úřad (2016), ČÚZK (2021a), Město Plzeň (2021a), vlastní zpracování

Závěr

V současné době je patrné, že proměna městských čtvrtí je nevyhnutelná.

Navíc se tyto proměny odehrávají v globální společnosti, kdy přílivem změn mohou být ovlivněny jak města, tak i jejich komunity. I samotná Plzeň si od průmyslové revoluce po současnost prošla výraznými změnami.

Tato práce se v první části především zaměřovala na obecné pojednávání o gentrifikaci a následně byla tato problematika podrobněji přiblížena. Tento proces má jak negativní dopady, tak i ty pozitivní. Mezi pozitivní dopady patří zejména oživení méně prosperujících čtvrtí a mezi negativní neustále rostoucí ceny nájemného a vytlačení původních obyvatel. Dále bylo pojednáváno o fungování tohoto procesu v post-socialistických městech. V tomto případě byl přiblížen průběh gentrifikace v těchto městech a následně uvedeny i příklady.

V práci byl stanoven cíl posoudit, zdali na území města Plzně dochází k procesu gentrifikace a souběžně postihnout příčiny, průběh a důsledky tohoto procesu ve snaze pochopit, jak se potenciální gentrifikace rozvíjela v pěti řešených plochách. Identifikace příčin proběhla na základě poznatků získaných z dostupných informačních zdrojů a z terénního výzkumu. Značný vliv měly v tomto případě transformace po roce 1989.

Během porevolučního období se městu otevřely nové příležitosti, které podnítily rozvoj podnikání a s tím spojen rozvoj služeb a obchodů. Důležitým mezníkem je i rok 2002, kdy na území Česka proběhly intenzivní povodně. Těmi byla silně zasažena Roudná, kdy byly následně nutné rekonstrukce poničených budov. Mezi další příčiny patří i pracovní příležitosti, dostupné bydlení a přítomnost mladých obyvatel díky hojnému zastoupení školních zařízení. Průběh tohoto jevu byl postihnut na základě mapování fyzických změn mezi roky 2011 až 2021. I přestože obnova vnitřního města úzce souvisí s gentrifikací, tak sledováním modernizace lze zachytit jen částečné projevy. V rámci tohoto mapování bylo zjištěno že zastoupení typů určujících modernizaci se ve čtyřech řešených plochách pohybuje kolem 50 %. Je vhodné zmínit, že i přes nízký podíl typů určující modernizaci, se např. ve Vnitřním městě setkáváme s ohniskem v oblasti ulic Poděbradova, Divadelní a Kovářská. Pozitivnější údaje vykazuje Roudná, kde je zastoupení těchto typů nadprůměrné (72 %). Zde už můžeme brát v úvahu částečné projevy gentrifikace.

Z těchto zjištění plynou jak pozitivní, tak i negativní důsledky. Fyzická modernizace

města a proměna místních podniků je bezpodmínečně pozitivním dopadem tohoto procesu, protože městské prostředí je v důsledku této modernizace velmi atraktivní.

Naopak negativním dopadem je možnost potenciálního výskytu sociální segregace.

První výzkumná otázka souvisí s potenciálním výskytem sociální polarizace ve městě. Mapy znázorňující ohniska modernizace a sociálního vyloučení ukazují, že průběh gentrifikace v Plzni je silně fragmentovaný. Neplatí tak, že by byly některé celé čtvrtě gentrifikované, zatímco jiné by byly zcela nekonkurenceschopné. Zároveň neplatí, že by dynamika všech zkoumaných území byla bez rozdílů. Na Roudné je nejvyšší podíl typů znázorňujících modernizaci. V severní části Vnitřního města se také nachází výrazné ohnisko modernizace. V tomto případě se jedná o oblast, na kterou navazuje ohnisko sociálního vyloučení v ulici Kotkova. Na území Jižního předměstí jsou hotspoty modernizace ve střední části. Naopak výrazné ohnisko sociálního vyloučení se nachází v severozápadní oblasti. V rámci všech řešených ploch je zaznamenáno několik výrazných ohnisek modernizace (Roudná, severozápad Vnitřního města a střední část Jižního předměstí). V těchto ohniscích vykazujících modernizaci se objevují částečné projevy gentrifikace (zejména na Roudné). Naopak v severozápadní oblasti Jižního předměstí je možný předpoklad sociálního vyloučení.

Druhá výzkumná otázka souvisí s lokalizační tendencí gentrifikace v Plzni.

Na základě získaných dat bylo zjištěno, že není patrný žádný jasný gradient, který by vyjadřoval růst potenciálu pro gentrifikaci ve vztahu ke vzdálenosti od městského centra, důležitých dopravních cest nebo významných uzlů MHD. V některých případech se však blízkost zastávky MHD ukazuje jako výhoda, neboť část ohnisek vykazujících modernizaci se nachází v blízkosti tramvajových, autobusových nebo trolejbusových linek (Dobrovského, Chodské náměstí, Náměstí Míru aj.) s nejvýraznější patrností na území Jižního předměstí. V severní části Vnitřního města se sice ohnisko nachází nedaleko centra a tramvajových zastávek, významnou roli ale hraje také nákupní centrum Plaza. Naopak na území Roudné, která v rámci hodnocení fyzického stavu vykazovala nejpříznivější hodnoty, se nachází menší počet autobusových zastávek. Mimo to se jedná o území, které je v relativně krátké vzdálenosti od centra města. Vůči výzkumné otázce se až jako kontrastní jeví sociálně vyloučená oblast na severozápadě Jižního předměstí, která je tvořena především starší a zanedbanou zástavbou. Odsud je velmi dobrá dopravní dostupnost např. na Borská pole, kde se nachází průmyslová zóna. Mimo to se v blízkosti

této oblasti nachází i železniční stanice. Nelze tedy dojít k zobecnění, že blízkost městského centra, důležitých silnic nebo zastávek MHD je hlavním faktorem lokalizace pro výskyt gentrifikace. Význam má i dostupnost služeb a další měkké faktory, které by mohla odhalit hlubší kvalitativní analýza.

Vlivem koronavirové pandemie nebyla možnost provést dotazníkové šetření, díky kterému by byla možnost identifikovat gentrifiery, a tím přispět k výzkumu tohoto procesu na území řešených ploch. Zapojení dotazníkového šetření a mapování nabízených služeb by bylo vhodné pro další výzkum. V budoucnu by velmi pomohlo i využití dat z aktuálně probíhajícího Sčítání lidu, domů a bytů 2021.

Seznam použitých zdrojů

ARCDATA PRAHA, Zeměměřický úřad, Český statistický úřad. (2016). ArcČR 500 - digitální geografická databáze, verze 3.3. Dostupné 04.05.2021 z:

https://www.arcdata.cz/produkty/geograficka-data/arccr-500

Atkinson, R., & Bridge, G. (2004). Gentrification in a Global Context. London:

Routledge.

Autor, D., Palmer, C. P., & Pathak, P. (2017). Does gentrification reduce crime?

VOX^EU. Dostupné 02.04.2021 z: https://voxeu.org/article/does-gentrification-reduce-crime

Batík, S., & Vodičková, E. (1987). Typologie obytných budov (2 vyd). Brno: Vysoké učení technické.

Bejm, P. (2010). Městský obvod Plzeň 2: Historie městského obvodu. Městský obvod Plzeň 2 – Slovany. Dostupné 04:05.2021 z:

https://umo2.plzen.eu/zivot-v- obvodu/mestsky-obvod-plzen-2/historie-mestskeho-obvodu/historie-mestskeho-obvodu.aspx

Bělohlávek, M. (1997). Plzeňská předměstí. Plzeň: NAVA.

Bernhardt, T., & kol. (2013). Plzeň: Průvodce architekturou města od počátku 19.

století do současnosti. Plzeň: NAVA.

Bernt, M. (2012). The ‘double movements’ of neighbourhood change: Gentrification and public policy in Harlem and Prenzlauer Berg. Urban Studies, 49(14), 3045-3062.

doi: 10.1177/0042098012437746

Bernt, M., & Holm, A. (2014). Exploring substance and style of gentrification: Berlin´s

„Prenzlberg“. In: M. Bernt, B. Grell, & A. Holm (Eds.), The Berlin reader: A

compendium on urban change and activism (s. 107-130). Berlin (Transcript Verlag).

Bridge, G. (2003). Time-Space Trajectories in Provincial Gentrification. Urban Studies, 40(12), 2545-2556. doi:10.1080/0042098032000136200

Burgess, E. W. (1925). The growth of the city: an introduction to a research project. In:

R. E. Park., & E. W. Burgess, The City (s. 47-62). University of Chicago Press

Burjanek, A. (1997). Segregace. Sociologický Časopis, 33(4), 423-434. doi:

10.13060/00380288.1997.33.4.04

Cameron, S. (2003). Gentrification, Housing Redifferentiation and Urban Regeneration:

“Going for Growth” in Newcastle upon Tyne. Urban Studies, 40(12), 2367–2382. doi:

10.1080/0042098032000136110

Carruth, G., Ehrlich, E., & Flexner, S. B. (1996). Oxford American Dictionary. New York: Oxford University Press.

Český statistický úřad. (2020). Veřejná databáze. Dostupné 13.10.2020 z:

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#

ČÚZK. (2021a). Katastrální mapy. Dostupné 04.05.2021 z:

https://geoportal.cuzk.cz/(S(z11snylv211wekjke1foa1ta))/Default.aspx?mode=TextMet a&side=katastr_map&text=mapa.katastralni_uvod

ČÚZK. (2021b). Prohlížecí služby – WMS: Ortofoto. Dostupné 04.05.2021 z:

https://geoportal.cuzk.cz/(S(bgpqg4wy44vxyiy4ctzm4lcx))/Default.aspx?menu=3121&

mode=TextMeta&side=wms.verejne&metadataID=CZ-CUZK-WMS-ORTOFOTO-P&metadataXSL=metadata.sluzba

Davidson, M., & Lees, L. (2005). New-build ‘gentrification’ and London's riverside renaissance. Environment and Planning A: Economy and Space, 37(7), 1165-1190.

doi:10.1068/a3739

Downs, A. (1981). Neighborhood and urban development. Washington, D.C.: The Brookings Institution.

Działek, J., & Murzyn-Kupisz, M. (2014). Young artists and the development of artistic quarters in Polish cities. Belgeo, 3(3). doi:10.4000/belgeo.13012

ERSI. (2021). Raster Interpolation toolset concepts: How IDW works. Dostupné 03.05.

2021 z: https://desktop.arcgis.com/en/arcmap/10.3/tools/3d-analyst-toolbox/how-idw-works.htm

Frieden, B. (1964). The future of old neighborhoods. Cambridge, Mass.: MIT Press.

Glass, R. (1964). Introduction to London: aspects of change. London: Centre for Urban Studies and MacGibbon & Kee.

Google. (2021). Google maps: Plzeň. Dostupné 04.05.2021 z:

https://www.google.cz/maps/@49.7453366,13.3833618,15z

Grabkowska, M. (2015) Between gentrification and reurbanisation: The participatory dimension of bottom-up regeneration in Gdańsk, Poland. Geografie, 120(2), 210-225.

doi: 10.37040/geografie2015120020210

Gregory, D., Johnston, R., Pratt, G., Watts, M., Whatmore, S. (eds.) (2009). The Dictionary of Human Geography, 5th Edition. Wiley-Blackwell.

Haase, A., Grossmann, K., & Steinführer, A. (2012). Transitory urbanites: New actors of residential change in Polish and Czech inner cities. Cities, 29(5), 318-326. doi:

10.1016/j.cities.2011.11.006

Halasz, J. R. (2018). The super-gentrification of Park Slope, Brooklyn. Urban Geography, 39(9), 1366–1390. doi:10.1080/02723638.2018.1453454

Hampl, M. (2005). Geografické organizace společnosti v České republice:

Transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta: Praha.

Hampl, M., & kol. (1996). Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta: Praha.

Harris, D. C. (2011). Condominium and the City: The Rise of Property in Vancouver.

Law & Social Inquiry, 36(3), 694-726. doi:10.1111/j.1747-4469.2011.01247.x

Holm, A. (2014). Berlin´s gentrification mainstream. In: M. Bernt, B. Grell, & A. Holm (Eds.), The Berlin reader: A compendium on urban change and activism (s. 173-189).

Berlin (Transcript Verlag).

Huning, S., & Schuster, N. (2015). ‘Social mixing' or ‘gentrification'? Contradictory perspectives on urban change in the Berlin District of Neukölln. International Journal of Urban and Regional Research, 39(4), 738-755. doi:10.1111/1468-2427.12280

Hyra, D. (2016). Commentary: Causes and Consequences of Gentrification and the Future of Equitable Development Policy. Cityscape, 18(3), 169-178.

Chong, E. (2017). Examining the Negative Impacts of Gentrification. Dostupné 03.05.

2021 z: https://www.law.georgetown.edu/poverty-journal/blog/examining-the-negative-impacts-of-gentrification/

Jackson, B. G. (1984). Social worlds in transition: Neighborhood change in Grandview-Woodland (master‘s thesis). University of British Columbia, Vancouver.

Jackson, P. (1985). Neighborhood change in New York: The loft conversion process.

Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 76(3), 202-215.

doi:10.1111/j.1467-9663.1985.tb01621.x

James, F. J. (1977). Private reinvestment in older housing and older neighborhoods.

Report prepared for U.S. Senate, Committee on Banking, Housing and Urban Affairs.

Washington, D.C.

Karsten, L. (2003). Family Gentrifiers: Challenging the City as a Place Simultaneously to Build a Career and to Raise Children. Urban Studies, 40(12), 2573–2584.

doi:10.1080/0042098032000136228

Kopáček, E. (1976). Plzeň. Plzeň: západočeské nakladatelství.

Kopp, J., Novotná, M., & Matušková, A. (2013). Rezidenční suburbanizace v plzeňském městském region v krajině-ekologickém kontextu. In: M. Ouředníček, P.

Špačková, & J. Novák, Sub urbs: Krajina, sídla a lidé (s. 150-174). Praha: Academia.

Kovács, Z. (1994). A city at the crossroads: Social and economic transformation in Budapest. Urban Studies, 31(7), 1081–1096. doi:10.1080/00420989420080961 Kovács, Z. (1998). Ghettoization or gentrification? Post-socialist scenarios for Budapest. Netherlands Journal of Housing and the Built Environment, 13(1), 63–81.

doi:10.1007/bf02496934

Kovács, Z., Wiessner, R., & Zischner, R. (2013). Urban Renewal in the Inner City of Budapest: Gentrification from a Post-socialist Perspective. Urban Studies, 50(1), 22-38.

doi:10.1177/0042098012453856

Kubeš, J. (2015). Analysis of regulation of residential suburbanisation in hinterland of post-socialist ‘one hundred thousands’ city of České Budějovice. Bulletin of

Geography. Socio-economic Series, 27(27), 109–131. doi:10.1515/bog-2015-0008

Kubeš, J. (2017). Gentrifikace a fyzická modernizace vnitroměstských čtvrtí Českých Budějovic. Geographia Cassoviensis, 11(2), 137-152.

Kubeš, J., & Kovács, Z. (2020). The kaleidoscope of gentrification in post-socialist cities. Urban Studies, 57(13), 2591-2611. doi:10.1177/0042098019889257

Lambert, C., & Boddy, M. (2002). Transforming the City: Post-recession Gentrification and re-urbanisation. Bristol: Centre for Neighbourhood Research CP6, University of West England.

Lees, L. (2003). Super-gentrification: The Case of Brooklyn Heights, New York City.

Urban Studies, 40(12), 2487–2509. doi:10.1080/0042098032000136174

Lees, L., Slater, T., & Wyly, E. (2013). Gentrification. New York: Routledge.

Levine, M. A. (2004). Government policy, the social state, and gentrification: the case of Prenzlauer Berg (Berlin), Germany. Journal of Urban Affairs, 26(1), 89-108.

doi:10.1111/j.0735-2166.2004.007.x

Ley, D. (1986). Alternative Explanations for Inner-City Gentrification: A Canadian Assessment. Annals of the Association of American Geographers, 76(4), 521–535.

doi:10.1111/j.1467-8306.1986.tb00134.x

Ley, D. (1996). The new middle classes and the remaking of the central city. Oxford:

Oxford University Press.

Lipton, S. G. (1977). Evidence of Central City Revival. Journal of the American Institute of Planners, 43(2), 136–147. doi:10.1080/01944367708977771

Matušková, A., & Novotná, M. (eds.). (2007). Geografie města Plzně. Plzeň:

Západočeská univerzita.

McDonald, S. C. (1986). Does Gentrification Affect Crime Rates? Crime and Justice, 8, 163–201. doi:10.1086/449122

Město Plzeň, (2021a). Zastávky MHD. Dostupné 04.05.2021 z:

https://opendata.plzen.eu/dataset/gis-doprava-mestska-hromadna-doprava-zastavky-mhd/resource/743fdc0a-7f29-449f-8c1d-0788ee1576fb

Město Plzeň. (2021b). Urbanistické obvody. Dostupné 04.05.2021 z:

https://opendata.plzen.eu/dataset/gis-uzemni-celky-plzen-urbanisticke-obvody Michalec, D. (2008). Vybrané demografické aspekty migrace v metropolitních oblastech ČR. Srovnání Brněnska, Plzeňska a Ostravska. Geografické informace, 12, 281-297.

Mitas, L., & Mitasova, H. (1999). Spatial Interpolation. In: P. Longley, M. F.

Goodchild, D. J. Maguire, & D.W. Rhind (Eds.), Geographical Information Systems:

Principles, Techniques, Management and Applications (s. 481-492). Wiley.

Morris, W. (1982). The American Heritage dictionary. Boston: Houghton Mifflin.

Murzyn-Kupisz, M., & Szmytkowska, M. (2015). Studentification in the postsocialist context: The case of Cracow and the Tri-City (Gdansk, Gdynia and Sopot). Geografie, 120(2), 188–209. doi:10.37040/geografie2015120020188

Musil, J. (1992). Změny městských systémů v postkomunistických společnostech střední Evropy. Sociologické Časopis, 28(4), 451-462.

Musil, J. (2005). City development in central and Eastern Europe before 1990:

Historical context and socialist legacies. In: I. F E. Hamilton, D. K. Andrews, & N.

Pichler-Milanović (Eds.), Transformation of cities in Central and Eastern Europe:

Towards Globalization (s. 22-43). Tokyo: United Nations University Press.

Ottlová, M., Pospíšil, M., Hojda, Z., & Prahl, R. (1988). Průmysl a technika v novodobé české kultuře. Praha: Ústav teorie a dějin umění ČSAV.

Pastak, I., Kindsiko, E., Tammaru, T., Kleinhans, R., & Van Ham, M. (2019).

Commercial Gentrification in Post‐Industrial Neighbourhoods: A Dynamic View From an Entrepreneur’s Perspective. Tijdschrift Voor Economische En Sociale Geografie, 110(5), 588–604. doi:10.1111/tesg.12377

Rapkin, C., & Grigsby, W. G. (1960). Residential renewal in the urban core.

Philadelphia: University of Pennsylvania Press.

Rérat, P. (2012). Gentrifiers and their choice of housing: characteristics of the

households living in new developments in Swiss cities. Environment and Planning A:

Economy and Space, 44(1), 221-236. doi:10.1068/a4496

Sagan, I., & Grabkowska, M. (2012) Urban regeneration in Gdańsk, Poland: Local regimes and tensions between top-down strategies and endogenous renewal. European Planning Studies, 20(7), 1135-1154. doi:10.1080/09654313.2012.674347

Skála, A., & kol. (2018). Dějiny města Plzně 3: 1918-1990. Plzeň: Město Plzeň.

Smith, D. P., & Holt, L. (2007). Studentification and ‘Apprentice’ Gentrifiers within Britain’s Provincial Towns and Cities: Extending the Meaning of Gentrification.

Environment and Planning A: Economy and Space, 39(1), 142–161.

doi:10.1068/a38476

Smith, N. (1979). Toward a Theory of Gentrification A Back to the City Movement by Capital, not People. Journal of the American Planning Association, 45(4), 538–548.

doi:10.1080/01944367908977002

Smith, N. (1996). The New Urban Frontier: Gentrification and the Revanchist City (1st ed.). Routledge.

Smith, N. (2002). New Globalism, New Urbanism: Gentrification as Global Urban Strategy. Antipode, 34(3), 427–450. doi: 10.1111/1467-8330.00249

Smith. N. (1982). Gentrification and Uneven Development. Economic Geography, 58(2), 139-155. doi:10.2307/143793

Sobotová, J. (2006). Suburbanizační procesy v Plzeňské aglomeraci. Miscellanea geographica, 12, 75-89.

Stanback, T., Bearse, P., Noyelle, T., & Karasek, R. (1981). Services: The new economy. Totowa, N.J.: Rowman and Allanheld.

Standl, H, & Krupickaite, D. (2004). Gentrification in Vilnius (Lithuania): the example of Užupis. Europa Regional, 12(1), 42-51.

Sýkora, L, & Bouzarovski, S. (2012). Multiple Transformations: Conceptualising the Post-communist Urban Transition. Urban Studies, 49(1), 43-60.

doi:10.1177/0042098010397402

Sýkora, L. (1993a). Gentrifikace: měnící se tvář vnitřních měst. In: L, Sýkora. (ed.):

Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii (s. 110-119). Praha:

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Sýkora, L. (1993b). City in transition: the role of rent gaps in Prague's revitalization.

Tijdschrift voor economische en sociale geografie, 84(4), 281-293. doi:10.1111/j.1467-9663.1993.tb01770.x

Sýkora, L. (1999a). Changes in the internal spatial structure of post-communist Prague.

GeoJournal, 49(1), 79–89. doi:10.1080/02673039982678

Sýkora, L. (1999b). Processes of socio-spatial differentiation in post-communist Prague.

Housing Studies, 14(5), 679–701. doi:10.1080/02673039982678

Sýkora, L. (2009). New socio-spatial formations: places of residential segregation and separation in Czechia. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 100(4), 417–

435. doi:10.1111/j.1467-9663.2009.00550.x

Tallon, A. (2010). Housing led regeneration and gentrification. In: A, Tallon, Urban Regeneration in the UK (s. 196–221). Routledge: Abingdon Oxon.

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. (2004). ČSN 73 4301 Obytné budovy. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní

zkušebnictví.

Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. (2016). Vývoj počtu obyvatel v centrální oblasti Plzně. Dostupné 04.05.2021 z:

https://ukr.plzen.eu/obcanska- vybavenost/obyvatelstvo/obyvatelstvo-a-bydleni-analyzy/obyvatelstvo-a-bydleni-analyzy.aspx

Wiest, K., & Hill, A. (2004). Sanfte Gentrifizierung, Studentifizierung und Inseln ethnischer Konzentration in ostdeutschen Innenstadtrandgebieten? Raumforschung Und Raumordnung, 62(6), 361–374. doi:10.1007/bf03184400

Zhang, J., Ma, Z., Li, D., Liu, W., Tong, Y., & Li, C. (2020). Young Pioneers, Vitality, and Commercial Gentrification in Mudan Street, Changchun, China. Sustainability, 12(8), 3113.

Seznam tabulek

Tab. 1: Počty hodnocených domů na území řešených ploch ... 50 Tab. 2: Podíly zastoupení jednotlivých typů budov (v %) ... 51

Seznam obrázků

Obr. 1: Vytváření rent gap ... 16

Obr. 2: RB + PB ... 30

Obr. 3: UD1 ... 30

Obr. 4: UD2 ... 30

Obr. 5: ZB ... 30

Obr. 6: RP ... 30

Obr. 7: UP ... 30

Obr. 8: ZP ... 31

Obr. 9: RN ... 31

Obr. 10: UN1 ... 31

Obr. 11: UN2 ... 31

Obr. 12: ZN ... 31

Obr. 13: NK ... 31

Obr. 14: Vývoj počtu obyvatel v urbanistických obvodech v centru v období 1980 až 2011 ... 35

Obr. 15: Vývoj počtu obyvatel v urbanistických obvodech v centru v období 2005 až 2015 ... 36

Seznam map

Mapa 1: ... 27

Mapa 2: ... 41

Mapa 3: ... 43

Mapa 4: ... 45

Mapa 5: ... 47

Mapa 6: ... 49

Mapa 7: ... 56

Seznam použitých zkratek

CAN – Centrální autobusové nádraží č. p. – číslo popisné

ČEZ – České energetické závody ČSN – Česká technická norma

ČÚZK – Český úřad zeměměřický a katastrální

ESRI – Environmental Systems Research Institute

IDW – Inverse distance weighting (vážené inverzní vzdálenosti) MHD – městská hromadná doprava

NK – nové kondominium PB – přestavěný dům

PR – probíhajících renovace či přestavba RB – renovovaný dům

RN – renovovaná či přestavěná nebytová budova

RP – renovovaný panelový dům či cihlový bytový dům UD1 – udržovaný dům podtyp 1

UD2 – udržovaný dům podtyp 2

UN1 – udržovaná nebytová budova podtyp 1 UN2 – udržovaná nebytová budova podtyp 2

UP – udržovaný panelový dům či cihlový bytový dům ZB – zanedbaný dům

ZČU – Západočeská univerzita ZN – zanedbaná nebytová budova

ZP – zanedbaný panelový dům či cihlový bytový dům

Abstrakt

Pancová, A. (2021). Gentrifikace v Plzni: příčiny, průběh, důsledky (Bakalářská práce), Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická, Česko.

Klíčová slova: gentrifikace, Plzeň, post-socialistické město, fyzická modernizace

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou gentrifikace se zaměřením na město Plzeň. Hlavním cílem bylo posoudit, zdali na území pěti řešených ploch probíhá gentrifikace a souběžně postihnout příčiny, průběh a důsledky. V první části práce je pozornost směřována na teoretické zarámování dané problematiky z dostupných informačních zdrojů. Ke zjištění potenciálních projevů gentrifikace v Plzni byl podniknut vlastní terénní průzkum s cílem zhodnotit fyzickou strukturu v jednotlivých řešených plochách na základě příslušné klasifikace. V souvislosti s tímto krokem byly vyhotoveny mapy, které znázorňují jednotlivé typy domů a následně i ohniska sociálního vyloučení a modernizace. Na základě těchto poznatků bylo zodpovězeno na výzkumné otázky a na

In document Plzeň 2021 (Stránka 54-73)