4 Didaktické využití cloudových aplikací ve výuce
4.2 Online sešit
Zápis poznámek do virtuálního sešitu skýtá jisté výhody, domácí úkoly jsou kupříkladu velmi odolné vůči konzumaci čtyřnohými mazlíčky. Pravděpodobnost fyzického zničení souborů uložených v cloudu je velmi malá, i přesto o ně můžeme přijít (viz kapitola 1.4 Zabezpečení). Pokud se i tak rozhodneme záznamy svěřit „oblaku“, čeká na nás řada funkcí, která usnadní práci s dokumenty.
Stěžejní vlastností cloudových úložišť je synchronizace dat mezi zařízeními.
Zápisky nejsou vázané na jedno místo jako u papírového sešitu, můžeme k nim přistupovat odkudkoliv, kde je připojení k Internetu. Stejně jako nejsou zápisky vázané na určité místo, nejsou ani omezené na jediného uživatele. Z dokumentu můžeme vytvořit nekonečně mnoho kopií a ty rozeslat dalším lidem, popřípadě pozvat kolegu/spolužáka ke spolupráci na dokumentu.
Microsoft i Google každý nabízí svou verzi programu pro psaní zápisků, nicméně jejich designová filozofie se notně liší. U Microsoftu se jedná o program OneNote, robustní nástroj zaměřený na systematické třídění poznámek do poznámkových bloků, oddílů a stránek. OneNote očekává práci s velkým množstvím údajů a tomu i odpovídá jeho struktura. Protějškem od Googlu je aplikace Keep, jejíž poznámky jsou ekvivalentem samolepících lístků, které známe z analogového světa. To z něj činí spíše místo pro seznamy úkolů a uchovávání nápadů na projekty.
OneNote
Jak bylo zmíněno v kapitole 2.1, OneNote existuje souběžně ve dvou verzích. Pro účely této kapitoly se všechny popisy týkají verze pro Windows 10 a to hlavně z důvodu konzistence uživatelského prostředí
mezi desktopem a mobilními zařízeními. Vše bylo testováno na verzi s platným předplatným Office 365 pro školy, proto mohou být v jiných verzích některé funkce nedostupné.
Práci ve OneNote předchází tvorba organizační struktury, která sestává ze tří částí:
• poznámkový blok,
• oddíl,
• stránka.
Poznámkový blok je největší rozlišovací jednotkou OneNote, ve výuce nahrazuje papírový sešit. Poznámkový blok dále obsahuje libovolný počet oddílů. Kritéria pro rozdělení do oddílů jsou arbitrární, ve školním prostředí je vhodné vytvořit pro každý vyučovací předmět samostatný oddíl. Pro lepší jsou přehlednost jsou oddíly rozděleny barevně. S oddíly se dá různě manipulovat třeba přesunutím do jiného poznámkového bloku nebo vytvořením kopie. Přístup k oddílům lze ochránit přidáním hesla. Poslední organizační úrovní je stránka, na kterou se umisťuje obsah. Možnosti manipulace se stránkami jsou stejné jako s oddíly, jako bonus jde podoba konkrétní stránky nastavit jako výchozí šablona pro daný oddíl. Obrázek 4.12 demonstruje případnou podobu vzniklé organizační struktury včetně úkolu k vypracování.
Poznámkový blok umožňuje kombinovat různé druhy médií. Zde je výběr, který nalezneme v kartě Vložení:
• Tabulka – přidá na stránku upravitelnou tabulku.
• Soubor – připne na stránku soubor libovolného formátu; uživatel dostane možnost soubor vložit buď jako odkaz na OneDrive nebo z něj učinit přílohu poznámkového bloku.
Obrázek 4.12 – Příklad organizační struktury (vlastní úprava)
• Obrázky – vloží obrázek z místního úložiště, z fotoaparátu, nebo z internetového vyhledávače Bing; fotky z fotoaparátu OneNote zanalyzuje softwarem pro optické rozpoznávání znaků, aby se v nich dalo vyhledávat.
• Online video – vloží odkaz na online video z podporovaných stránek/služeb;
video se dá přehrát přímo ve OneNote (tzv. embedded video).
• Odkaz – vloží hypertextový odkaz; jde aplikovat na zvolený kus textu.
• Zvuk – spustí vestavěnou funkci nahrávání zvuku; vyžaduje mikrofon.
• Symbol – otevře nabídku často používaných symbolů jako jsou α, β, π nebo Ω.
• Rovnice a Matematika – umožňuje tvorbu a výpočet rovnic.
• Nálepky – otevře galerii pestrobarevných obrázků ke zkrášlení zápisků.
• Researcher – vyhledá informace o lidech, událostech, místech nebo jiných konceptech a vloží do textu výtah textu; funkce není dostupná v češtině.
• Forms – vloží nový nebo již existující formulář z aplikace Microsoft Forms.
Krom toho je možné všechno anotovat ručně pomocí pera v kartě Kreslení. Na výběr jsou tři druhy per: tužka, pero a zvýrazňovač. Nechybí samozřejmě guma pro vymazání kreseb. K dispozici jsou i obrazce (čára, čtverec, graf) a převod rukopisu na tyto obrazce. Funkce kreslení funguje nejlépe ve spojení s digitálním perem, jako náhrada poslouží i prst na dotykových obrazovkách nebo myš u stolního počítače (Obrázek 4.14).
Rozložení obsahu na stránce není tak rigidní jako třeba v Microsoft Word, ale naopak velmi flexibilní. Stránka funguje jako nekonečně velké plátno, na jehož povrch můžeme rozmístit obsah, jakkoliv je libo (Obrázek 4.13).
OneNote – Rukopis na text a Rukopis na obrazec
Funkce Rukopis na text převádí ruční písmo do textové podoby, to usnadňuje čitelnost a vyhledávání v zápiscích. Mobilní verze OneNote, kde by tato funkce našla největší využití, bohužel tuto funkci nemají. Se zapnutou funkcí Rukopis na obrazec se OneNote pokusí transponovat nakreslený tvar na obrazec (kruh, trojúhelník, obdélník atp.). Funkce rozpoznává i lichoběžníky, proto je potřeba tvar nakreslit co nejpřesněji, aby ho algoritmus správně určil (Obrázek 4.15).
Obrázek 4.14 – Vyplněný a ohodnocený sken[86]
Obrázek 4.15 – Rukopis a jeho převedená podoba (vlastní úprava)
OneNote – Rovnice a Matematika
Podobně jako Microsoft Forms obsahuje i OneNote pokročilé matematické funkce. Rovnice je funkce v kartě Vložení, která ulehčuje matematický zápis. Po rozevření se zobrazí nabídka symbolů a matematických struktur, do kterých se symboly dosazují (Obrázek 4.16). Mezi symboly patří znaménka (±, >, ≅), řecká písmena (𝛼, 𝜋, 𝜃) a jiné znaky používané při matematickém zápisu. Ve strukturách najdeme mimo jiné zlomky, indexy, matice nebo trigonometrické funkce.
Napíšeme-li jednoduchý příklad např.: 1+1=, OneNote automaticky doplní výsledek. Zde ale jeho matematické možnosti nekončí. Na kartách Vložení a Kreslení se nachází funkce Matematika. Pro její použití musíme nejprve napsat rovnici, buď ručně nebo na klávesnici. Ručně napsané písmo se přepíše viz nahoře. Pokud udělá algoritmus při přepisu chybu, je tu možnost příklad opravit označením chybně rozpoznané části.
Když máme rovnici hotovou, označíme ji a klikneme na tlačítko Matematika. Dále máme k dispozici několik akcí. První možností je nechat si rovnici vyřešit. Funkce nejen, že rovnici vyřeší, ale zároveň nabídne postup řešení krok za krokem, a to pro všechny možné
Obrázek 4.16 – Rovnice a její nevyplněná struktura (vlastní úprava)
Zde přichází na řadu integrace s Microsoft Forms. OneNote rozpozná, o jaký typ příkladu se jedná a na základě toho vygeneruje v Microsoft Form kvíz až o 20 příkladech, který se potom vloží na stránku. Pod řešením příkladu je tlačítko Vygenerovat procvičovací kvíz, po jeho stisknutí vybereme požadovaný počet otázek a zmáčkneme Generovat kvíz. Na obrázku vidíme výsledný kvíz s otázkou a několika možnými odpověďmi (Obrázek 4.17).
Obrázek 4.18 – Postup řešení a graf lineární funkce (vlastní úprava)
Obrázek 4.17 – Procvičovací kvíz vygenerovaný funkcí Matematika (vlastní úprava)
OneNote – Přehrát
Přehrát je funkce ukrytá v kartě Zobrazení. Po aktivaci se zeptá uživatele, jestli chce přehrát jen vybranou oblast nebo vše na stránce. Dole na obrazovce se objeví ovládací panel s tlačítky dopředu/dozadu a pauza/spustit. Vybraný obsah se při přehrávání zobrazuje na stránce v tom pořadí, v jakém byl vložen (Obrázek 4.19). Ve spojení s nahráváním zvuku je možné si znovu projít nahrávku hodiny a v průběhu výkladu sledovat, jak postupně vznikaly zápisky. Přehrát nepřehrává zvuky, ale spuštěním audionahrávky se zvýrazní obsah, který jsme vložili v průběhu nahrávání (Obrázek 4.20).
OneNote – Researcher
Researcher je nástroj na vyhledávání spolehlivých informací o různých tématech.
Najdeme ho v kartě Vložení. Nástroj používá webový vyhledávač Microsoft Bing, aby našel informace a zdroje relevantní k zadanému tématu. Jako první se zobrazí krátký přehled o tématu z Wikipedie (Obrázek 4.21). Klepnutím na symbol „+“ v pravém horním rohu ho přidáme na stránku (Obrázek 4.22). Pod přehledem je seznam zdrojů rozdělený na periodika, webové stránky a knihy. Stejným způsobem můžeme do textu přidat jméno, autora a odkaz na zdroj (pokud je k dispozici) jako referenci pro pozdější
Obrázek 4.20 –Zvýraznění při přehrávání audionahrávky (vlastní úprava) Obrázek 4.19 – Přehrávaná oblast a ovládací
panel (vlastní úprava)
Obrázek 4.21 – Přehled vyhledaných informací pro termín „ww2“ (vlastní úprava)
Obrázek 4.22 – Výtah z Wikipedie o druhé světové válce (vlastní úprava)
OneNote – OneNote Web Clipper
OneNote Web Clipper je doplněk webových prohlížečů Google Chrome a Microsoft Edge na tvorbu výstřižků. Web Clipper urychluje vkládání internetového obsahu do poznámkového bloku. Nástroj má čtyři módy výstřižků: Celá stránka, Oblast, Článek a Záložka. Možnost Článek uloží obsah jako text, Celá stránka a Oblast jako obrázek. Záložka vloží do bloku odkaz na stránku s krátkým popiskem (Obrázek 4.23).
Ke výstřižkům jdou přidávat poznámky. Před uložením výstřižku zbývá zvolit cílový oddíl.
OneNote – Seznam úkolů a Značky
Kromě již zmíněných obrázků a nálepek existuje ještě jeden způsob, jak vylepšit zápisky. V kartě Domů je volba značek. Výchozí značkou je zaškrtávací pole, které je interaktivní, takže se po kliknutí zaškrtne. Další přednastavené značky jsou Důležité (hvězdička) nebo Otázka (otazník). Lze vytvořit i vlastní značku výběrem ze sady ikon.
Pomocí zaškrtávacích polí můžeme vytvořit seznam úkolů (Obrázek 4.24).
OneNote – Poznámkový blok předmětu
OneNote má v sobě zabudovanou funkci určenou přímo pro učitele a jejich třídy.
Učitel vytvoří poznámkový blok předmětu, do kterého si může celá třída ukládat texty, obrázky, ručně psané poznámky, přílohy, odkazy, hlasové záznamy, videa a další. Každý takový blok je dále rozdělen do tří částí (Obrázek 4.25):
• poznámkový blok studentů,
• knihovnu obsahu,
• prostor pro spolupráci.
Každý student má vlastní poznámkový blok, který je sdílený s učitelem. Učitel má přístup k poznámkovým blokům všech studentů, student ale vidí pouze ten svůj. Do knihovny obsahu nahrává učitel podklady k předmětu. Studenti si mohou obsah zobrazit, ale nikoliv upravovat. Prostor pro spolupráci je otevřený pro všechny členy daného předmětu a je pro všechny k dispozici offline. Pokud se třeba předmět rozdělí do skupinových projektů, může každá skupina vytvořit oddíl, kde budou studenti pracovat společně a sdílet materiály související s projektem. Vyučující můžou v prostoru pro spolupráci vytvářet i soukromé oddíly. Sdílený dokument může najednou upravovat několik uživatelů. Poznámkový blok předmětu je dostupný pouze uživatelům s platnou licencí Office 365 pro školy. Blok se dá propojit se systémy pro řízení výuky (LMS) jako např. Moodle nebo Edmodo.
Obrázek 4.25 – Oddíly poznámkového bloku předmětu[87]
OneNote – Rodičovský přístup
Do poznámkovému bloku předmětu můžeme přizvat i rodiče studentů. Činí se tak přes možnost Spravovat poznámkové bloky na hlavní stránce OneNote pro školy (Obrázek 4.26). Rodič obdrží odkaz, díky kterému má přístup ke knihovně obsahu a poznámkového bloku svého dítěte. Odkaz je v režimu „Jen pro čtení“, proto nemůže v poznámkovém bloku nic upravovat. Je možné vytvořit odkazy pro individuální studenty nebo pro celou třídu (Obrázek 4.27).[88]
Google Keep
Na začátku podkapitoly byl zmíněn rozdíl mezi pracovními postupy v Microsoft OneNote a Google Keep. Kde OneNote spoléhá na pečlivě vypracovanou strukturu, tam Keep popouští uzdu a volí
flexibilnější přístup. Všechny poznámky jsou řazeny vedle sebe podobně jako lístečky na nástěnce a dají se libovolně přemístit tažením. Text poznámek nelze nijak naformátovat, maximálně přidáním odrážek a číslování. Prioritní poznámky můžeme připnout, budou pak ukotvené na předních pozicích. Rozlišení poznámek je formou barev a kategorizačních štítků. Poznámky, které už nejsou aktuální, můžeme vložit do archivu nebo vyhodit do koše, odkud po 7 dnech zmizí nadobro. Absence formátovacích nástrojů
Obrázek 4.26 – Tlačítko Spravovat poznámkové bloky
(vlastní úprava)
Obrázek 4.27 – Vytvoření odkazu pro rodiče[88]
Prostředí Google Keep je rozdělené do těchto kategorií:
• Poznámky – zde sídlí všechny nearchivované a nesmazané poznámky,
• Připomenutí – zde se zobrazí poznámky s nadcházejícími připomenutími
• Štítky – každý štítek se pro rychlejší filtrování zobrazuje jako vlastní kategorie,
• Archiv – úložiště archivovaných poznámek,
• Koš – dočasné odkladiště smazaných poznámek; poznámky v koši se po sedmi dnech smažou, můžeme je ale smazat ručně nebo je obnovit
Obrázek 4.28 – Textová poznámka (vlastní úprava)
Google Keep – Připomenutí
Na poznámku lze nastavit připomínku, která je propojená s Google Kalendářem.
Připomenutí se aktivuje ve stanovený čas nebo po příjezdu na zadané místo v případě, že máme aplikaci na zařízení s aktivní GPS. Poznámky s připomenutím se zobrazují v kartě Připomenutí (Obrázek 4.29).
Google Keep – Ilustrace
V Google Keep existuje i grafický nástroj na tvorbu nákresů. Na výběr jsou celkem čtyři nástroje: pero, propiska, zvýrazňovač a guma. U psacích nástrojů se dá vybrat barva a tloušťka čáry. Na prázdné pozadí se dá přidat mřížka nebo linky. Nástroj je jednoduchý, ale pro potřeby rychlého náčrtku k podpoření argumentu je postačující (Obrázek 4.30).
Obrázek 4.29 – Dialogové okno Připomenutí (vlastní úprava)
Google Keep – Seznam úkolů
Seznamy úkolů se tvoří přidáním zaškrtávacích polí v menu otevíraným třemi tečkami. Hotové položky se přemisťují pod seznam, kde jdou také skrýt. Seznam úkolů jde kombinovat s obrázky a odkazy (Obrázek 4.31), ne však s regulérním textem.
Obrázek 4.31 – Seznam materiálů na projekt dřevěného auta (vlastní úprava)
Google Keep – Rozšíření pro Google Chrome
Paralelou nástroje WebClipper pro OneNote je rozšíření Google Keep webového prohlížeče Google Chrome. Nástroj se po nainstalování spouští pravým kliknutím na prvek prohlížené stránky a vybráním možnosti Save to Keep z kontextového menu.
Rozšíření přidá odkaz na označený element a nabídne možnost přidat název, poznámku a štítek. Tlačítko v pravém dolním rohu otevře vytvořenou poznámku v Google Keep (Obrázek 4.32).
Obrázek 4.32 – Dialogové okno rozšíření Google Keep (vlastní úprava)