Obrázek 21: Oplocení objektu
25 Obrázek 22: Rozmístění stávajícího systému PZTS
2 PZTS
V rámci hlásičů, jsou v objektu použity pasivní infračervená čidla (dále jen PIR), a to v kanceláři zaměstnanců a v kanceláři ředitele. 1. NP, tedy skladové prostory, ani vchod do administrativní budovy není prvky PZTS zabezpečen. PIR čidla jsou typu Prestige IR.
Tyto čidla jsou napojeny na ústřednu PZS typu Galaxy Flex 50, umístěnou v kanceláři ředitele. Mezi další doplňková zařízení, již použitá v objektu, jsou GSM komunikátor typu Galaxy Flex a klávesnice MK7, která se nachází u schodů v 2. NP. Veškeré technické parametry prvků, jsou uvedeny v kapitole 9. Inovace zabezpečení. Dále jsou pro sledování parkoviště nainstalovány dvě kamery z čela objektu. Jedná se o typ DS-2CE16D5T-IR, technické parametry jsou opět uvedeny v kapitole 9. Inovace zabezpečení. Tyto kamery zanechávají záznam uloženy na disku po dobu tří dní, poté se automaticky přehrávají novějším záznamem. Pro seznámení s lokalizací použitých prvků PZTS a CCTV slouží obrázek 22 a 23, kde na obrázku 23 jsou kamery označeny červeným kruhem.
Kamera Ústředna PZS
PIR Ovládací klávesnice
Kabelová trasa Modul GSM
26 Výstup z ústředny je pomocí GSM modulu přeposílán na telefonní číslo ředitele a asistentky ředitele. Objekt tvoří pouze jedna zóna zastřežení a nerozlišuje kód, který zadá ředitel či jiný pracovní personál. Celý systém je v případě výpadku energie zálohován náhradním zdrojem – akumulátorem, který jej dokáže udržovat v chodu nejméně 30 hodin.
3 Fyzická ostraha
Fyzická ostraha není v objektu realizována.
4 Režimová ochrana
Klíči od objektu, vyjímaje kanceláře ředitele, disponuje personál sídlící v kancelářích v administrativní budově v 2. NP. Kancelář ředitele, může odemknout jen ředitel a zástupkyně ředitele. Personál v administrativní budově disponuje i s klíči od skladových prostor. V 1. NP sídlí skladník. Tento zaměstnanec má klíče od 1. NP a mezi jeho prioritní úkoly patří kontrola skladů, kontrola zásob, úklid skladů a přijímání a odevzdávání technických a pracovních prostředků, a to podle potřeby pracovníků společnosti VibroBeton s.r.o. Tento zaměstnanec chodí do objektu vždy na šest hodin ráno a odchází ve dvě hodiny odpoledne. V případě, kdy do skladu potřebují ostatní zaměstnanci před, či po pracovní době skladníka, následují tyto scénáře. Před šestou hodinou ranní se zaměstnanci, den předem, domluví se skladníkem a ten se buď dostaví do objektu dříve, nebo předá náhradní klíče danému zaměstnanci. V opačném případě, tedy kdy se zaměstnanci dostaví do skladu po druhé hodině odpolední, mohou si náhradní klíč vyzvednout v kanceláři provozního
Obrázek 23: Rozmístění CCTV
27 v nedaleké restauraci. Kde provozní restaurace klíč uchovává po celý den, a to v době od jedenácti hodin do desíti hodin večer. Ostatních šest zaměstnanců spolu s ředitelem, sídlící v administrativní budově, pracují v době od osmi hodin ráno do čtyř odpoledne. Výjimkou však není, že některý ze zaměstnanců dorazí před osmou hodinou ranní, či po osmé hodině ranní, nebo se v objektu zdrží po čtvrté hodině odpolední.
Zastřežení a odstřežení 2. NP může provést, kterýkoliv zaměstnanec, který sídlí v administrativní budově.
6.6 Zhodnocení současného bezpečnostního stavu
Rozdělením objektu na tři části, bude dosaženo přehlednějšího zhodnocení současného bezpečnostního stavu. Tyto tři části budou tvořeny pozemkem okolo objektu, skladovými prostory, tedy 1. NP a administrativními prostory, tedy 2. NP. Celý objekt vykazuje celou řadu bezpečnostních nedostatků, a to jak po stránce procesní, tak po stránce strukturální.
Slabinou, v případě zabezpečení pozemku okolo objektu je absence čelního oplocení a brány, kdy se do blízkého okolí objektu může dostat prakticky kdokoliv. Klad potom skýtají kamery zaostřeny na parkovací zóny a tím i snížení rizika vykradení automobilů před objektem, na nízkou hodnotu.
Co se týče administrativní budovy, ta je opatřena prvky PZTS prostorové ochrany a to konkrétně čidly PIR. Tato zabezpečení by měla být doplněna o prvky PZTS plášťového charakteru podle normy ČSN EN 50131 – 1. I přes tento nedostatek se dá konstatovat, že je tato část zabezpečena nejlépe. Nedostatečné je hlášení poplachu těchto prvků, jelikož zprávu o zastřežení, odstřežení, či narušení objektu dostává pouze ředitel a asistentka ředitele.
Poslední část tvoří skladové prostory. Bezpochyby absence jakéhokoliv prvku PZTS dává potencionálním narušitelům velkou šanci provést vniknutí do objektu bez povšimnutí.
Překážka v podobě zaměstnance jako skladníka, v tomto případě nehraje roli, protože ten se vyskytuje v objektu pouze od šesti hodin ráno do dvou odpoledne a ani tak, si nemůže v některých případech narušení povšimnout. Další nedostatek tvoří domluva okolo odemykání skladů, v době nepřítomnosti skladníka. Ukládání klíčů v kanceláří u provozního v blízké restauraci se nejeví jako vhodné řešení.
28
7 STATISTIKA KRIMINALITY
Tato kapitola bude zaměřena na statistiku trestných činů (dále jen TČ) na území ČR.
Prvním krokem bude porovnání vývoje kriminality za rok 2013, 2014 a 2015 v ČR, dalším potom soustředění se hlavně na Moravskoslezský kraj (dále jen MK) a jeho okresy. Veškeré statistické údaje budou použity ze stránek Policie ČR, přesněji z Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje.
Z prvního grafu, porovnávající kriminalitu za roky 2013, 2014 a 2015 lze vidět posun k menší míře páchání TČ, a to o celých 24,3 %. V žádném z krajů nedošlo k nárůstu trestné činnosti. Veškeré údaje a porovnání je zobrazeno na obrázku 24.
2013 2014 2015
Z grafu vyplývá, že krajem s nejmenším počtem TČ je Karlovarský kraj, který si tento status drží už po několik let. Na opačné straně, stojí hlavní město Praha, které převyšuje
Obrázek 24: Vývoj kriminality v letech 2013 – 2015 [18]
29 svou kriminalitou veškeré kraje o dvojnásobek. U ostatních padá kriminalita směrem dolů a jejich pořadí se mění jen sporadicky.
V roce 2015, jak zobrazuje graf na obrázku 25, se na území ČR událo celkem 247 628 trestných činů. MK, který je hlavním zájmem této kapitoly, se tyčí na druhém místě s 30 364 TČ. Celkově se tak podílí na kriminalitě v ČR 12,3 %.
Na území MK jsou dva okresy, které vykazují svou kriminalitou vyšší počet TČ než některé celé kraje. Jedná se o okres Ostrava, kde kriminalita dosahuje hodnoty 12 479 TČ, což je více TČ, než u Libereckého kraje a níže. Druhý takový to okres, je okres Karviná, s celkovým počtem 6 331 TČ, který přeskočil poslední Karlovarský kraj o 594 TČ.
V MK došlo od roku 2014 k poklesu trestné činnosti o 18,5 %. Z celkového počtu 30 094 TČ, bylo vyjasněno 14 240, což je 47 %. Nejnižší kriminalitu v kraji vykazuje okres Bruntál 6,1 %, nejvyšší, jak už bylo zmíněno, okres Ostrava celých 41,1 %. Na obrázku 26 je vyobrazena statistika počtu TČ v MK.
Obrázek 25: Poměr kriminalisty na území ČR v % [18]
30 Obrázek 26: Počet TČ v jednotlivých okresech MK [18]
Nejčastější trestná činnost okolo 50 % všech TČ v MK v roce 2015 je vykrádání automobilů, vloupání a následná krádež v objektu a poškození cizích věcí. Co se týče samostatných majetkových činů, jedná se o 17 652 TČ.
Podle mapy kriminality spadá Háj ve Slezsku pod Hlučín, jak lze vidět na obrázku 27, a na tomto území došlo od ledna roku 2014 k 186 TČ, zahrnující majetkovou kriminalitu.
Index kriminality uveden na obrázku 28, má toto území stanoveno na 43,5. Pro porovnání Ostrava – město dosahuje hodnoty 171,6. Jedná se o četnost majetkových TČ ve stanoveném období, v našem případě od začátku roku 2014.
Obrázek 28: Index kriminality [13]
Obrázek 27: Mapa kriminality [13]
31
8 ANALÝZA BEZPEČNOSTNÍCH RIZIK
Kapitola analýza bezpečnostních rizik, bude zaměřena, jakým způsobem se analýza rizik provádí, kdy je zapotřebí a všeobecně teorii k této problematice. Poté budou vybrány tři metody, které slouží k identifikaci, hodnocení rizik vztažených na objekt a k verifikaci hodnocených rizik.
V rámci fyzické ochrany je zvolen postup spočívající v odhalení problému, vyhodnocení současného stavu a návrhu k minimalizaci rizik. Tři základní otázky používané k definování problémů jsou, před čím se chráníme, co máme chránit a jakým způsobem budeme tuto ochranu zajišťovat. [25]
Obecně lze říci, že analýzu bezpečnostních rizik, lze provádět dle normy ČSN EN 31010:2011 techniky posuzování rizik, třemi kroky. Identifikací rizik, analýzou rizik a hodnocením rizika podle obrázku 29. Takový proces, zde nekončí a musí následovat přezkoumání a monitorování výsledků i opatření a jejich aktualizace.
1 Identifikace rizik
Proces hledání, nalezení a rozpoznávání. Jedná se o to, nalézt existující ohrožení jako zdroje nebo situace s možností způsobit škodu. Mezi tyto metody patří graficky analytického modelování rizik jako je FTA, Ishikawův diagram apod. [26]
Obrázek 29: Blokové schéma analýzy protiprávních činů [25]
32 2 Analýza rizik
Určuje povahu a úroveň identifikovaných rizik. Úroveň rizika se přitom definuje jako kombinace následků a pravděpodobnosti jejich výskytu. Využívají se různé metody od kvalitativních, polokvalitativních až po kvantitativní. Mezi tyto metody se mohou řadit FMEA, Carver apod. [26]
3 Hodnocení rizik
Jedná se o porovnání výsledků předchozího kroku, tedy určené úrovně rizika, s předem stanovenými kritérii. Výsledkem je určení přijatelnosti, či nepřijatelnosti rizika a jeho zařazení do některé ze skupin jako nevýznamné riziko, středně významné riziko nebo významné riziko. Na toto zařazení, musí navazovat dostatečná opatření k minimalizaci rizik.
[26]
Pro lepší pochopení je možno tyto kroky znázornit na obrázku 30.
Obrázek 30: Schéma posuzování rizika [26]
33 Obrázek 31: Koloběh analýzy rizik
Analýza rizik
Minimalizace rizika se provádí na takovou úroveň, kdy se výdaje na jeho snížení stávají neúměrnými ve srovnání s příslušným omezením rizika. Platí zde princip ALARA.
Ten nám říká, že z ekonomického hlediska výdaje na minimalizaci rizik, by měly být okolo 10 % aktiv, ve výjimečných případech 15 %. Posuzování hodnoty, aktiv je založeno na velikosti škody způsobené rizikem. Obvykle se vychází z nákladů na pořízení daného aktiva.
[25]
Důležité je, nezaměnit a neztotožňovat pojmy riziko a nebezpečí. Jedná se o dva odlišné stavy. Zatím, co nebezpečí může být zdrojem pro jedno či více rizik a samo o osobě riziko nepředstavuje, riziko vede k ohrožení a využívá zranitelnosti systému, které je nutné zmírnit příslušnými opatřeními. Tuto skutečnost nejlépe ilustruje obrázek 31.
8.1 Ishikawův diagram
Ishikawův diagram modeluje či identifikuje možné příčiny daného jevu. V diagramu jsou formou grafického znázornění analyzovány zásadní příčiny, které způsobují řešený hlavní následek. [24]
Hlavním následkem analýzy rizik, diagramu rybí kosti, této práce, je narušení bezpečnosti objektu. K tomuto narušení dojde v důsledku hlavních příčin, které jsou rozděleny na příčiny procesního charakteru jako zaměstnanci, cizí osoby a režimová ochrana a příčiny strukturálního charakteru, kterými jsou problémy s PZTS a problémy s MZS.
Veškeré dílčí příčiny jsou zobrazeny na obrázku 32.
Aktiva
34 Obrázek 32: Ishikawův diagram
35
8.2 CARVER
Dalším krokem po identifikaci rizik je zhodnocení a určení jejich závažnosti.
K tomuto účelu se nejběžněji využívají bodové metody, které mají stanovenou stupnici, podle které se jednotlivá dílčí rizika hodnotí.
Metoda CARVER, byla původně vyvinuta US armádou k hodnocení vojenských strategických cílů. Prvním krokem je rozdělení rizik na strukturální a procesní. Dále se přejde k hodnocení pomocí šesti kritérií, a to na stupnici od jedné do pěti. Podle těchto kritérií také vznikl název metody, kde úvodní písmena kritérií anglicky tvoří název CARVER. [25]
1. Criticality (kritičnost) – popisuje, jaký význam má daný cíl na fungování celého systému. Jaký dopad bude mít vyřazení tohoto cíle na provoz.
2. Accessibility (přístupnost) – popisuje, jakou snahu musí útočník projevit k dosažení cíle, tedy jak je složité daného cíle dosáhnout.
3. Return (obnovitelnost) – jedná se o čas, který je nutný k obnově poškozeného cíle.
4. Vulnerability (zranitelnost) – představuje náchylnost cíle k provedení útoku, tedy jakým způsobem je cíl doposud chráněn.
5. Effect (vliv na obyvatelstvo) – posuzuje, jak velký vliv bude mít útok na cíl na osoby zdržující se kolem napadeného cíle.
6. Recognizability (rozpoznatelnost) – stanovuje míru, jak je náročné se na daný cíl zaměřit. Čím je rozpoznatelnost vyšší, tím jsou veškeré přípravy jednodušší.
[25]
Jak je napsáno výše, rizika byla rozdělena na procesní a strukturální. Poté se jednotlivá rizika hodnotí a to z pohledu útočníka, nikoliv z pohledu ochránce, proto se tato metoda v bezpečnostní praxi využívá čím dál častěji. Tabulka 8 představuje ohodnocení rizik strukturálních a tabulka 9 rizik procesních. V poli celkem, je uveden součet bodových kritérií, který udává celkovou závažnost rizika a podle tohoto čísla, jsou i rizika seřazena.
Další pole udávají kumulativní četnost a relativní kumulativní četnost. Tyto parametry slouží k vypracování Paretovy analýzy s Lorenzovou křivkou, která odhalí rizika, která jsou pro bezpečnost objektu nejzávažnější.
36 Strukturální rizika
Tabulka 8: ohodnocení metodou CARVER, strukturální rizika
C A R V E R a PARETOVA ANALÝZA - strukturální rizika
Pořadí Riziko Celkem Kumulativní
četnost
V případě analýzy to znamená, že 80 % nejzávažnějších rizik je způsobeno 20 % zdroji rizik.
Rizika spadající do 80 % z celkového součtu procentuálních hodnot jsou považována za nepřijatelná a je nutné k jejich minimalizaci navrhnout opatření. [25]
Paretova analýza s Lorenzovou křivkou je v podobě grafu na obrázku 33, který seřazuje zmíněná rizika podle kumulativní relativní četnosti. Výstupem metody, je deset nejzávažnějších rizik. Tato rizika jsou napsána níže pod grafem.
37
Míra rizika Kumulativní četnost [%]
Nejzávažnější strukturální rizika:
- absence PZTS
- absence čelního oplocení
- vniknutí vraty, okny, dveřmi, skrze skleněné čelo objektu - neoprávněný vstup do objektu
- vadná instalace PZTS a CCTV - selhání CCTV
- neupozornění adekvátní osoby při poplachu Procesní rizika
Z hlediska bezpečnosti jsou tato rizika, spojená s lidským činitelem, závažnější a při zavádění opatření k jejich minimalizaci se musí postupovat velmi pečlivě. Opět byly všechna rizika ohodnocena metodou CARVER a následně seřazena podle výsledků v tabulce 9.
Následoval výpočet kumulativní četnosti a relativní kumulativní četnosti, které slouží k vypracování Paretova principu s Lorenzovou křivkou, zobrazen na obrázku 34 a vysvětlen v podkapitole 8.3 Strukturální rizika.
Obrázek 33: Paretův princip s Lorenzovou křivkou strukturální rizika
38
Míra rizika Kumulativní četnost [%]
Tabulka 9: ohodnocení metodou CARVER, procesní rizika
C A R V E R a PARETOVA ANALÝZA - procesní rizika
Pořadí Riziko Celkem Kumulativní
četnost
Kumulativní relativní četnost
1. Krádež zaměstnancem 21 21 8,05
2. Krádež cizí osobou 20 41 15,71
3. Vykradení automobilu 20 61 23,37
4. Napadení zaměstnance 19 80 30,65
5. Ztráta klíčů 19 99 37,93
6. Vandalismus 18 117 44,83
7. Neuzamčení dveří a vrat 18 135 51,72
8. Nevrácení klíčů 17 152 58,24
9. Nedodržování předpisů 16 168 64,37
10. Opomenutí aktivace PZTS 16 184 70,50
11. Zanedbání povinností zaměstnanců 16 200 76,63
12. Nedostatečná režimová opatření 14 214 81,99
13. Sabotáž 13 227 86,97
14. Spolupráce s pachatelem 12 239 91,57
15. Nedostatečné školení 11 250 95,79
16. Únik informací 11 261 100,00
Obrázek 34: Paretův princip s Lorenzovou křivkou, procesní rizika
39 Nejzávažnější procesní rizika:
- krádež zaměstnancem či cizí osobou - vykradení automobilu
- napadení zaměstnance - ztráta klíčů
- vandalismus
- neuzamčení vrat a dveří - nevrácení klíčů
- nedodržování předpisů - opomenutí aktivace PZTS
- zanedbání povinností zaměstnance Vyhodnocení analýzy CARVER
Analýza formou metody CARVER, doplněná o Paretův princip s Lorenzovou křivkou, odhalila celkem 21 nejvýznamnějších rizik. Z toho je 11 rizik procesního charakteru a 10 strukturálního charakteru. Paretův princip byl v obou případech použit 80/20. Nevýhodou použité metody je fakt, že rozdělená rizika, podle principu 80/20, budou vždy, nehledě na bodové ohodnocení podle metody CARVER zaujímat podobný počet.
V další kapitole, k odstranění tohoto problému, bude zpracování verifikační metody a to Kittsovy bodové analýzy, která podle bodového ohodnocení rozdělí rizika na přijatelná a nepřijatelná. Porovnáním obou metod, budou poté získána tížená výsledná rizika.
40
8.3 Kittsova (bodová) metoda
Tato analýza, určená k hodnocení závažných zdrojů rizik, pomocí karty pro hodnocení ohrožení nebezpečím, nám zajistí verifikaci předchozí analýzy CARVER. Pro účely fyzické ochrany, vztahující se k danému objektu, byla vytvořena pomocná tabulka s bodovým ohodnocením a příslušnými kritérii, uvedena v příloze 2. [25]
V dalším kroku metody se provede bodové ohodnocení příslušnými kritérii a poté se podle rovnice 1 výpočte koeficient K [25]:
𝐊 =
𝟐𝐀+𝟐𝐁+𝐂+𝐃+𝐄𝟓 (1)
Tento koeficient stanoví pořadí rizik od nejzávažnějšího, po nejméně závažné. V případě, kdy tento index dosahuje hodnoty osm a více, je nutné provést nápravná opatření, u hodnot šest až sedm, zajistit preventivní opatření a u hodnot indexu jedna až pět, rozhodnout o nápravných opatření v důsledku dalších faktorů. [24]
Strukturální rizika
Tabulka 10, zobrazuje bodové hodnocení a sumu koeficientu, pro strukturální rizika.
Tabulka 10: Kittsova metoda - strukturální rizika
KITTSOVA METODA - STRUKTURÁLNÍ RIZIKA Číslo
rizika Riziko Kritérium
Suma K Pořadí
41 Procesní rizika
Tabulka 11 zobrazuje bodové hodnocení a sumu koeficientu pro procesní rizika.
Tabulka 11: Kittsova metoda - procesní rizika
KITTSOVA METODA - PROCESNÍ RIZIKA Číslo
rizika Riziko Kritérium
Suma K Pořadí dopad na objekt snížila či naopak zvýšila. Co se týká, strukturálních rizik, nejzávažnější se jeví s koeficientem K 9,4 absence PZTS v objektu, poslední riziko, které by nemělo uniknout navrhovaným opatřením je vniknutí do objektu dveřmi, s koeficientem K 6,4. U procesních rizik se jedná o nedostatečná režimová opatření s koeficientem K 9,4 a poslední riziko, na které se musí brát větší zřetel, s koeficientem K 6,6 je ztráta klíčů od objektu.
42
8.4 Vyhodnocení analýz rizik
Závěrečná kapitola analýzy rizik, představuje shrnutí a porovnání bezpečnostních problémů s kritérii jednotlivých využitých metod. Pomocí toho byly odhaleny nejzávažnější rizika, která jsou popsána níže. Metody využity k analýze rizik byly CARVER a verifikační metoda Kittsova (bodová) metoda.
CARVER
Kritérium u této analýzy je hodnota celkového součtu šesti bezpečnostních kritérií.
V případě této bezpečnostní studie nebyla stanovená číselná limitní hodnota, a proto se využil Paretův princip s Lorenzovou křivkou v poměru 80/20, který odhalil nejzávažnější bezpečnostní rizika.
Kittsova (bodová) metoda
Zde se jako hodnotící kritérium udává koeficient K, který se vypočte podle stanoveného vzorce. Přehodnocením prošla veškerá rizika a rizika, jejíž hodnota koeficientu K dosahuje hodnoty větší než 6, se řadí k těm nejzávažnějším.
Nejzávažnější rizika
V obou případech analýz vyšel výstup, v podobě nejzávažnějších rizik. K tomu aby bylo jasno s jakými riziky dále pracovat, byly oba výstupy porovnány a v úvahu vzata ta rizika, která vyšla jako nejzávažnější u obou metod. Důvodem tohoto kroku, byla odlišnost posuzovaných kritérií a z logiky věci, ta která se projevila jako kritická u obou metod, jsou rizika nejvýznamnější. Přehledně jsou tato rizika uvedena v tabulce 12.
Tabulka 12: Nejzávažnější rizika
NEJZÁVAŽNEJŠÍ RIZIKA
Strukturální rizika Procesní rizika 1. Absence PZTS v objektu 1. Nedostatečná režimová opatření 2. Neoprávněný vstup do objektu 2. Neuzamčení dveří a vrat
3. Neupozornění adekvátní osoby 3. Krádež zaměstnancem či cizí osobou 4. Absence čelního oplocení 4. Nedostatečné školení
5. Vniknutí skrz skleněné čelo objektu 5. Ztráta klíčů 6. Vniknutí vraty
7. Vniknutí okny
8. Vniknutí dveřmi
43
9 INOVACE ZABEZPEČENÍ OBJEKTU
Tato kapitola bude obsahovat návrh zabezpečení objektu, dále vyhodnocení navrhnutých opatření a nakonec ekonomické zhodnocení, podle kterého se bude postupovat v případě realizace.
9.1 Návrh
Z výsledků aplikovaných metod vyplývá, že v zájmovém objektu budou muset být splněna bezpečnostní opatření nutná k minimalizaci rizik. K této minimalizaci dojde, v důsledku návrhu bezpečnostních prvků a to:
- PZTS v objektu a její doplnění - MZS perimetrické ochrany - CCTV
- Systém kontroly vstupu - Režimová opatření 1 PZTS
Doplnění PZTS v objektu sníží na minimální hodnotu rizika, a to absenci PZTS v částech objektu, neoprávněný vstup do objektu, vniknutí vraty, vniknutí okny, dveřmi a skrz skleněné čelo objektu a krádež cizí osobou. Veškeré prvky budou podle normy ČSN EN 50131 – 1 ed. 1 v minimálním stupni zabezpečení 2. nízké až střední riziko. Objekt bude rozdělen do tří zón. První zóna bude zahrnovat skladové prostory, druhá administrativní budovu a třetí zóna bude kancelář ředitele.
Pasivní infračervené detektory
Systém bude doplněn o pět PIR detektorů v 1. NP. Použity budou PRESTIGE IR kompatibilní se stávající ústřednou. Samotný detektor je na obrázku 35. V 2. NP zůstane rozmístění PIR detektory v aktuálním stavu. Na obrázku 36 je vyobrazen vějíř detekce PIR.
Základní technické parametry:
- Dosah délka / šířka / úhel 15 m / 15 m / 90 ° - Třída prostředí II. vnitřní všeobecné - Stupeň zabezpečení 2. nízké až střední riziko
- Dosah délka / šířka / úhel 15 m / 15 m / 90 ° - Třída prostředí II. vnitřní všeobecné - Stupeň zabezpečení 2. nízké až střední riziko