Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Fakulta bezpečnostního inženýrství
Katedra bezpečnostních služeb
Analýza komplexního zabezpečení fyzické ochrany firmy VibroBeton, s.r.o.
Student: Bc. Luboš Komárek
Vedoucí práce: Ing. Stanislav Lichorobiec, Ph.D.
Studijní obor: Technická bezpečnost osob a majetku
Termín odevzdání diplomové práce: 15. 4. 2016
P R O H L Á Š E N Í
Prohlašuji, že
jsem byl/a seznámen/a s tím, že na moji diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů;
beru na vědomí, že odevzdáním diplomové práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby 1);
beru na vědomí, že diplomová práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (dále jen VŠB – TUO), dostupná k prezenčnímu nahlédnutí;
beru na vědomí, že VŠB – TUO má právo nevýdělečně ke své vnitřní potřebě diplomovou práci užít v souladu s § 35 odst. 3
2);
beru na vědomí, že podle § 60 3) odst. 1 autorského zákona má právo VŠB – TUO na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona;
beru na vědomí, že podle § 60 3) odst. 2 a 3 mohu užít své dílo – diplomovou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s předchozím písemným souhlasem VŠB – TUO, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly VŠB – TUO na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše);
beru na vědomí, že pokud bylo k vypracování diplomové práce využito softwaru poskytnutého VŠB – TUO nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu využití), nelze výsledky diplomové práce využít ke komerčním účelům;
beru na vědomí, že pokud je výstupem diplomové práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za součást práce rovněž i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této součásti může být důvodem k neobhájení práce.
Jméno, příjmení: Bc. Luboš Komárek Adresa: Na Horách 12, Háj ve Slezsku
Dne: 15.4 2016 Podpis:………
__________________________
1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, § 47 Zveřejňování závěrečných prací:
(1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy.
(2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.
(3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.
2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 35 odst. 3:
(3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo).
3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 60 Školní dílo:
(1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.
(2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
(3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše;
přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.
Prohlášení:
„Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci vypracoval samostatně.“
V Háji ve Slezsku dne 15. 4. 2016 ………
Luboš Komárek
Poděkování
„Děkuji vedoucímu diplomové práce panu Ing. Stanislavovi Lichorobiecovi Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování diplomové práce. Dále panu Pavlovi Blažejovi, za poskytnutí materiálů a informací o sídlu společnosti VibroBeton s.r.o.“
ANOTACE
KOMÁREK, Luboš. Analýza komplexního zabezpečení fyzické ochrany firmy VibroBeton s.r.o.: diplomová práce, Ostrava: VŠB-TUO, Fakulta bezpečnostního inženýrství, katedra bezpečnostních služeb, 2016, počet stran 72, počet příloh 2. Vedoucí diplomové práce Ing.
Stanislav Lichorobiec PhD.
Diplomová práce je zaměřena na analýzu fyzické ochrany sídla firmy VibroBeton s.r.o.
První část je teoretická a obsahuje rozebrání problematiky fyzické ochrany a výčet souvisejících právních předpisů a technických norem. Druhá část je praktická a obsahuje základní informace o společnosti a také základní informace o objektu, spolu se zhodnocením současného bezpečnostního stavu. Následuje statistika protiprávních činů, na území dotčeném zpracováním této diplomové práce, využití vědeckých metod k identifikaci rizik a jejich posouzení a nakonec se zaměření, na inovaci bezpečnostních prvků, tak aby došlo k minimalizaci rizik.
Klíčová slova: analýza rizik, zabezpečení, fyzická ochrana
ANNOTATION
KOMÁREK, Luboš. Analysis of complex physical protectin security firm VibroBeton, Ltd.:
Diploma thesis, Ostrava: VŠB-TUO, Faculty of Safety engineering, 2016, count of pages 72, count of attachments 2. Supervisor of Diploma thesis Ing. Stanislav Lichorobiec PhD.
This diploma thesis is focused on the analysis of the physical protection of the VibroBeton s.r.o. company. The first part of this thesis is theoretical and dismantles the issues of physical protection and the numerous related legislation and technical standards. The second part is practical and it contains primary information about the company and the facility, with the assessment of current security status. Next following is the statistic of illegal acts in the territory affected with the processing of this thesis, then the use and assessment of scientific methods to identify risks. The final part of this thesis will focus on the innovation of safety elements to minimalize risks.
Key words: analysis risks, security, physical protection
OBSAH
SEZNAM ZKRATEK
1 ÚVOD ... 1
2 REŠERŠE ... 2
3 ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY A TECHNICKÉ NORMY ... 4
3.1 Právní předpisy... 4
3.2 Technické normy ... 7
4 FYZICKÁ OCHRANA ... 8
5 ROZDĚLENÍ FYZICKÉ OCHRANY ... 9
5.1 Technická ochrana ... 10
5.2 Fyzická ostraha ... 15
5.3 Režimová ochrana ... 16
6 SPOLEČNOST VIBROBETON s.r.o. ... 17
6.1 Základní informace o společnosti VIBROBETON s.r.o. ... 17
6.2 Situace objektu ... 18
6.3 Celkový popis stavby ... 19
6.4 Chráněná aktiva ... 22
6.5 Současný bezpečnostní stav ... 24
6.6 Zhodnocení současného bezpečnostního stavu ... 27
7 STATISTIKA KRIMINALITY ... 28
8 ANALÝZA BEZPEČNOSTNÍCH RIZIK ... 31
8.1 Ishikawův diagram ... 33
8.2 CARVER... 35
8.3 Kittsova (bodová) metoda ... 40
8.4 Vyhodnocení analýz rizik ... 42
9 INOVACE ZABEZPEČENÍ OBJEKTU ... 43
9.1 Návrh ... 43
9.2 Vyhodnocení návrhu ... 56
9.3 Realizace návrhu ... 57
9.4 Ekonomické a vlastní zhodnocení ... 62
10 ZÁVĚR ... 63
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 64
SEZNAM OBRÁZKŮ ... 69
SEZNAM TABULEK... 71
SEZNAM ROVNIC ... 71
SEZNAM PŘÍLOH ... 72
SEZNAM ZKRATEK
ACS Acess control systems (Systém kontroly vstupu)
ALARA As low as reasonably achievable (Co nejnižší rozumně dosažitelná úroveň) CCTV Closed circuit television (Uzavřený televizní okruh)
CCA Circa (Přibližně)
ČR Česká Republika
ČSN Česká technická norma
DVR Digital video recording (Digitální video nahrávač)
EN Evropská norma
FMEA Failure mode and effect analysis (Analýza selhání a jejich dopadů)
FO Fyzická osoba
FOV Field of view (Zorné pole)
FTA Fault tree analysis (Analýza stromem poruch)
GSM Global system for mobile communication (Systém pro mobilní komunikaci) GPRS General packet radio service (Obecní paketový rádiový systém)
HDD Hard disk drive (Pevný disk)
KČ Koruna česká
MAX Maximum
MIN Minimum
MZS Mechanické zábranné systémy
NP Nadpodlaží
DPPC Dohledové a poplachové přijímací centrum
PIR Pasiv infra red detector (Pasivní infračervené čidlo) PVC Polyvinylchlorid
PZS Poplachový zabezpečovací systém
PZTS Poplachové, zabezpečovací a tísňové systémy
RO Režimová ochrana
ROI Region of interest (Oblast zájmů)
US United States of America (Spojené státy americké) VSS Video surveillance systems (Dohledové videosystémy)
1
1 ÚVOD
Už v počátcích lidské civilizace můžeme vidět snahu chránit, něco co má majitele.
Dokonce i v době neandrtálců, měl každý své kopí a to si střežil před ostatními. Aniž by si tito předci něco uvědomovali, postavili základní kameny fyzické ochrany. S dobou se měnil styl ochrany a od jednoduchého dříví, kamení, trsů trávy apod., v souvislosti s rozvojem vědění, techniky, ale i důmyslnosti narušitelů, lidé začali stavět budovy, brány, hradby, oplocení apod. V moderní době 21. století, je ochrana samozřejmě úplně o něčem jiném.
Stále se využívá plotů, dveří, oken, staveb apod., souhrnně nazývaných mechanické zábranné systémy. Ovšem ty jsou doplněny o daleko sofistikovanější prvky, jako jsou pohybové senzory, senzory otevření pohyblivých částí objektu, nášlapné senzory apod., v dnešní době nazývané poplachové, zabezpečovací a tísňové systémy. Přesto by však využití jen těchto dvou částí, nezaručovalo bezpečnost pro chráněná aktiva. V poslední řadě je třeba využít nejstarší způsob ochrany, bez které by se celý systém zhroutil a nefungoval a to zapojit lidskou činnost v podobě fyzické ostrahy.
Základním cílem této diplomové práce, jak už z názvu vyplývá je analýza komplexního zabezpečení fyzické ochrany firmy VibroBeton s.r.o.
Samotný pojem analýza znamená využití vědeckých metod k dekompozici celku na elementární částice. Identifikovat podstatné a nutné vlastnosti elementárních částí celku a poznat jejich podstatu a zákonitosti a tímto, ve smyslu zabezpečení, se také budu zabývat ve své diplomové práci.
Komplexní zabezpečení zahrnuje, posouzení současného bezpečnostního stavu, v rámci celé fyzické ochrany. Poté odhalení slabých míst objektu, pomocí metod vyhodnocení příslušných bezpečnostních rizik. V návaznosti na vyhodnocení možných problémů, následnou minimalizaci rizik a to pomocí navrhnutých inovativních bezpečnostních opatření.
2
2 REŠERŠE
UHLÁŘ, Jan. Technická ochrana objektů: I. díl – Mechanické zábranné systémy II. 2.
vydání. Praha: PA ČR, 2009. 179 s. ISBN 978-80-7251-312-3.
První díl Mechanické zábranné systémy II obsahuje přehled problematiky v oblasti technické ochrany. Shrnujícím způsobem jsou v něm uvedeny poznatky z ochrany objektů a rozdělení mechanických zábranných systémů, včetně jejich účelu.
UHLÁŘ, Jan. Technická ochrana objektů: II. díl - Elektrické zabezpečovací systémy II.
2. vydání. Praha: PA ČR, 2009. 229 s. ISBN 978-80-7251-313-0.
Druhý díl této série podává komplexní informace o druzích ochrany objektu a prvcích elektronického zabezpečovacího systému. Přehledným způsobem jsou v něm uvedeny teoretické i praktické poznatky z oboru elektronické zabezpečovací systémy a jiných doplňkových zařízení.
UHLÁŘ, Jan. Technická ochrana objektů: III. díl - Ostatní zabezpečovací systémy. 1.
vydání. Praha: PA ČR, 2006. 246 s. ISBN 80-7251-235-8.
Třetí díl pojednává o ostatních druzích ochrany, a to o ochraně automobilů, ochraně zboží, knihových fondů a zejména, pro naše účely důležité přístupové systémy a televizní systémy.
ŠČUREK, R., Studie analýzy rizika protiprávních činů na letišti [Online]. 2009. [cit.
2014-03-04] dostupné z www: http://www.fbi.vsb.cz/miranda2/export/sites- root/fbi/040/cs/sys/resource/PDF/analyzy_rizika_letisti.pdf
Skriptum, určeno k pochopení problematiky fyzické ochrany na letišti, které je určeno studentům fakulty bezpečnostního inženýrství. Pro účely této diplomové práce jsem byla využita především část analýza rizik.
3 ŠČUREK, Radomír a Daniel MARŠÁLEK. Technologie fyzické ochrany civilního letiště. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2014. ISBN 978-80-7204-862- 5.
Kniha navazující na skriptum ochrany civilního letiště z roku 2009, která doplňuje informace v oblasti bezpečnosti civilního letectví a rozšiřuje výčet metod využívaných k analýze rizik implementovaných na ochranu civilního letiště a na zabezpečení a ochranu soukromých objektů.
ČSN EN 50131 - 1 ed.2 – Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy.
Jedná se o normu, která stanovuje systémové požadavky na poplachové zabezpečovací a tísňové systémy. Specifikuje a zavádí požadavky na vlastnosti instalovaných systémů a jejich provedení. Tyto systémové požadavky se vztahují na poplachové zabezpečovací a tísňové systémy, mající společné prostředky detekce, vzájemného propojování, ovládání, komunikace a napájecích zdrojů s jinými systémy.
Norma stanoví stupně zabezpečení a třídy prostředí.
4
3 ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY A TECHNICKÉ NORMY
Česká republika se řídí podle ústavně vydaných zákonů. Cílem je ochraňovat spravedlnost, právní jistotu a svobodu. Výkon orgánů veřejné moci spadá pod tyto zákony a výslovně dovoluje, co mohou činit. Naopak, co se týká občanů, zákon říká, že občané mohou činit vše, co tento zákon výslovně nezakazuje.
3.1 Právní předpisy
V této kapitole se zaměřím na základní právní předpisy využívané v rámci fyzické ochrany.
Ústava České republiky
Zákon č. 1/1993 Sb., je Ústava České republiky (dále jen ČR). Jedná se o základní a nevyšší zákon státu. Všechny ostatní zákonné normy s ní musí být v souladu a je všem těmto zákonům nadřazená. Ústava je souborem právních norem, deklarující základní práva a demokratické principy. Je složená z osmi hlav o 113 článcích a preambule, což je úvodní prohlášení. Součástí Ústavy ČR je Základní listina práv a svobod. [30]
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, je součástí ústavního pořádku ČR. Deklaruje základní lidská práva a svobody jako nezrušitelná a nedotknutelná. V případě fyzické ochrany se především jedná o článek č. 6 „Nikdo nesmí být zbaven života1“. Dále o článek č. 7 „Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena.1“, článek č. 10 „Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života1“, článek č. 11 „Každý má právo vlastnit majetek1“ a článek č. 12 „Obydlí je nedotknutelné1“. [31]
Trestní zákon
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, je součástí veřejného práva a upravuje trestní právo hmotné. Je rozdělen do dvou částí. Část první definuje časovou a místní působnost trestních zákonů, základy trestní odpovědnosti, účastníky trestného činu, okolnosti
1 Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod
5 vylučující protiprávnost, zánik trestní odpovědnosti, trestní sankce, zahlazení odsouzení, a nakonec zvláštní ustanovení a výkladová ustanovení. Druhá zvláštní část, popisuje skutkové podstaty jednotlivých trestných činů. [35]
Pro účely fyzické ochrany jsou stěžejní §28-32. Jedná se o okolnosti vylučující protiprávnost a to zejména:
- krajní nouze: „Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.2“
- nutná obrana: „Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem2“ - oprávnění použití zbraně: „Trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích
stanovených jiným právním předpisem2“.
Zákon o ochraně osobních údajů
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, určuje, které orgány zpracovávají osobní údaje, co to je zpracování osobních údajů a povinnosti zpracovatelů.
Také vymezuje důležité pojmy:
Osobní údaj: „Je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Jakýkoliv údaj, pomocí kterého lze jakýkoliv subjekt určit.3“.
Citlivý údaj: „Je to údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů3". [36]
2 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník
3 Zákon č. 101/2000 Sb., Zákon o ochraně osobních údajů
6 Trestní řád
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním upravuje postupy orgánů činných v trestním řízení. Zajišťuje, aby byly trestné činy vyšetřeny a jejich pachatelé náležitě potrestání. Vede k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti.
V oblasti fyzické ochrany, se jedná především o §76 zadržení osoby podezřelé, odstavec 2: „Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.4“. [37]
Zákoník práce
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Stanovuje obecné povinnosti a práva zaměstnavatele i zaměstnance.
Problematiku fyzické ochrany řeší §248 odstavec 2: „Zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být dodržena ochrana osobnosti. Osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví.5“
a §316 odstavec 3: „Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci5“. [38]
4 Zákon č. 141/1961 Sb., O trestním řízení soudním (trestní řád)
5 Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce
7
3.2 Technické normy
Stěžejní roli v rámci návrhů fyzické ochrany hrají technické normy. Tyto základní pravidla určují, jakým způsobem a za jakých podmínek se využijí technické prvky v ochraně objektů.
ČSN EN 1627 – Dveře, okna a lehké obvodové pláště – Odolnost proti vloupání Tato norma určuje požadavky a systém klasifikace vlastností odolnosti proti vloupání u dveří, oken, lehkých obvodových plášťů, mříží a okenic. Také zahrnuje výrobky, jako jsou kryty dopisních schránek nebo větrací mřížky. Určuje požadavky na odolnost stavebního výrobku proti vloupání. [7]
ČSN EN 50131 - Poplachové systémy
Tato norma je rozdělena do šesti částí. Významnou roli hraje část první, systémové požadavky, kde se vyskytují informace o stupních zabezpečení, či určení správných detektorů, podle venkovního prostředí. Část druhá, obsahuje základní informace o detektorech a je rozdělena do šesti skupin. Část třetí, vymezuje požadavky na instalaci ústředny. Další část čtvrtá, obsahuje informace o výstražných zařízeních, pátá část řeší požadavky na systémy využívající bezdrátovou komunikaci mezi jednotlivými prvky systému a poslední část šestá, určuje základní požadavky na napájecí zdroje. [20]
ČSN EN 50132 – Poplachové systémy – CCTV dohledové systémy
Norma se vztahuje na systémy CCTV užívané pro sledování soukromých a veřejných prostor. Revize nově definuje čtyři stupně zabezpečení a čtyři třídy vlivu prostředí. Je určena výrobcům, systémovým integrátorům, montážním firmám, konzultantům, majitelům, uživatelům, pojišťovacím společnostem a společnostem zajišťujícím prosazování práva v dosažení kompletní a přesné specifikace sledovacího systému. Tato norma nespecifikuje typ technologie nebo požadavky na kvalitu obrazu pro konkrétní úlohy sledování. [19]
ČSN EN 50133 – Poplachové systémy – Systém kontroly vstupů
Tato základní norma se týká všeobecných požadavků na funkčnost systému kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích a všeobecné požadavky na komponenty z hlediska prostředí. [21]
8 Obrázek 1: Struktura prvků fyzické ochrany [27]
4 FYZICKÁ OCHRANA
Fyzická ochrana (dále jen FO) má především cíl, kterým je zajistit bezpečí chráněného objektu či prostor, proti nežádoucímu vniku osob, odcizení majetku apod.
Základním faktorem správného fungování FO, je vzájemné propojení prvních čtyřech prvků uvedených na obrázku 1. Nikdy však nelze vytvořit systém, který by ve všech směrech zcela odstranil veškeré hrozby. Z tohoto důvodu, je důležité sjednat pojištění proti odcizení nebo vloupání a v poslední řadě přijmout některá zbytková rizika, která mají jen nízký dopad na bezpečí. Takovému celku se říká struktura fyzické ochrany, kterou zobrazuje obrázek 1.
FO je přímo závislá na vynaložených finančních prostředcích a její síla zabezpečení je natolik velká, jako je síla zabezpečení nejslabšího článku systému.
9 Obrázek 2: Rozdělení fyzické ochrany
5 ROZDĚLENÍ FYZICKÉ OCHRANY
FO můžeme dělit do třech základních kategorií. První je technická ochrana, která se dále dělí na mechanické zábranné systémy (dále jen MZS), systémy kontroly vstupu (dále jen ACS), poplachové a zabezpečovací systémy (dále jen PZTS) a kamerové systémy (dále jen VSS). Druhou kategorii tvoří fyzická ostraha a třetí režimová ochrana, kterou můžeme dále rozčlenit na vnější a vnitřní. Přehledně je rozdělení uvedeno na obrázku 2.
• Mechanické zábranné systémy
• Poplachové a zabezpečovací systémy
• Kamerový systém
• Systém kontroly vstupu
Technická ochrana
Fyzická ostraha
• Vnější
• Vnitřní
Režimová ochrana
10
5.1 Technická ochrana
Jedná se o prvky zabezpečení, které svou přítomností mají potencionálního pachatele od provedení vloupání odradit, zpomalit v postupu, nebo na jeho jednání upozornit. Žádný prvek technické ochrany nedokáže pachatele zadržet. Tyto prostředky jsou nejspolehlivější a nejhůře překonatelné, proto velmi účinně doplňují systém fyzické ostrahy. [28]
1 Mechanické zábranné systémy
MZS jsou základním stavebním prvkem technické ochrany. Podle jejich provedení se dále odvíjí celý koncept systému bezpečnosti. Tyto prvky ztěžují násilné vniknutí do objektu nebo chráněné zóny, popřípadě zabraňují manipulaci s chráněnými předměty. [27]
MZS můžeme rozdělit do třech skupin:
- Obvodové – prvky mimo objekt, které mají za úkol zabránit překročení perimetru k chráněné oblasti. Především se jedná o oplocení či závory.
- Plášťové – jsou základní prvky stavební konstrukce v plášti objektu, zde patří okna, dveře, mříže, fólie apod.
- Předmětové – poskytují zabezpečení chráněnému předmětu. Můžeme je dále rozdělit na přenosné a nepřenosné. Jedná se o trezory, uzamykací skříně apod.
ČSN EN 1627 definuje pro MZS šest základních bezpečnostních tříd, tyto třídy jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1: Bezpečnostní třídy podle ČSN 1627 [7]
BEZPEČNOSTNÍ TŘÍDY - dle normy ČSN EN 1627 Bezpečnostní
třída Předpokládaný způsob napadení
1 Příležitostný zloděj zkouší rozbít okno, dveře nebo uzávěr užitím fyzického násilí
2 Příležitostný zloděj dále zkouší rozbít okno, dveře nebo uzávěr užitím jednoduchých nástrojů
3 Zloděj zkouší zajistit přístup použitím dalšího šroubováku nebo páčidla 4 Zkušený zloděj dále používá pily, kladiva, sekery, sekáče a přenosné
akumulátorové vrtačky
5 Zkušený zloděj dále používá elektrické nářadí, např. vrtačku, přímočarou pilu, úhlovou brusku o průměru kotouče maximálně 125 mm
6 Zkušený zloděj dále používá výkonné elektrické nářadí, např. vrtačku, přímočarou pilu a úhlovou brusku o průměru kotouče maximálně 230 mm
11 2 Poplachový a zabezpečovací systém
PZTS je elektrický zabezpečovací systém, tvořen souborem prvků. Jeho úkolem je buď to na dálku, či přímo v objektu signalizovat vstup, pokus o vstup, nebo nepovolený pohyb osob. [28]
Podle prostoru, který PZTS hlídá, jej můžeme rozdělit na prvky obvodové, plášťové prostorové, předmětové a klíčové ochrany. ČSN EN 50131 – 1 ED. 2, je důležitou normou pro PZTS. Uvádí jejich základní požadavky a parametry. Základním požadavkem se rozumí stupeň zabezpečení, který se liší pro různé objekty, dle jejich využití. Tyto stupně jsou čtyři a jsou zobrazeny v tabulce 2.
Tabulka 2: Stupně zabezpečení dle ČSN EN 50131 - 1 ED. 2 [20]
Základním parametrem je podle této normy stanovení třídy prostředí pro jednotlivé prvky. Tyto třídy jsou čtyři a stanovují se podle lokace daného prvku. Třídy prostředí jsou přehledně uvedeny v tabulce 3 na další straně.
STUPNĚ ZABEZPEČENÍ - dle normy ČSN EN 50131 - 1 ED. 2 Stupeň
zabezpečení
Název stupně
zabezpečení Typ útočníka
1 Nízké riziko Narušitelé mají malou znalost EZS a mají k dispozici omezený sortiment snadno dostupných nástrojů.
2 Nízké až
střední riziko
Narušitelé mají určité znalosti o EZS a použijí základní sortiment nástrojů a přenosných přístrojů.
3 Střední až vysoké riziko
Narušitelé jsou obeznámeni s EZS a mají úplný
sortiment nástrojů a přenosných elektronických zařízení.
4 Vysoké riziko
Narušitelé jsou schopní nebo mají možnost zpracovat podrobný plán vniknutí a mají kompletní sortiment zařízení včetně prostředků pro náhradu rozhodujících prvků v EZS.
12 Tabulka 3: Třídy prostředí - dle ČSN EN 50131 - 1 ED. 2 [20]
3 Systémy kontroly vstupu
Systémy kontroly vstupu, anglicky ACS (access control systém) se využívají tam, kde je třeba zabránit přístupu nepovolaných osob do chráněných prostor. Stěžejní normou pro tento zabezpečovací prvek je ČSN EN 50133 – 1, která uvádí základní požadavky na systém. Podle této normy se ACS rozdělují podle klasifikace zabezpečení. Pro určení klasifikace zabezpečení existují dva parametry a to klasifikace identifikace a klasifikace přístupu, které libovolnou kombinací určí klasifikaci zabezpečení. Klasifikaci přístupu vyobrazuje tabulka 4. Klasifikace identifikace je uvedena v tabulce 5.
Tabulka 4: Klasifikace přístupu - dle ČSN EN 50133 – 1 [21]
TŘÍDY PROSTŘEDÍ - dle normy ČSN EN 50131 - 1 ED. 2 Stupeň
zabezpečení
Název třídy prostředí
Rozsah
teplot Popis prostředí
I Vnitřní +5 °C až +40 °C
Komponenty EZS musí správně pracovat, jsou-li vystaveny vlivům prostředí, které se vyskytují ve vytápěných místnostech.
II Vnitřní všeobecné
–10 °C až +40 °C
Komponenty EZS musí správně pracovat, jsou-li vystaveny vlivům prostředí, které se vyskytuje všeobecně v objektech, kde není udržována stálá teplota.
III Venkovní
chráněné –25 °C až +50 °C
Komponenty EZS musí správně pracovat, jsou-li vystaveny vlivům prostředí, které se vyskytuje všeobecně vně budov s tím, že komponenty EZS nejsou vystaveny plně vlivům počasí.
IV Venkovní všeobecné
–25 °C až +60 °C
Komponenty EZS musí správně pracovat, jsou-li vystaveny vlivům prostředí, které se vyskytuje všeobecně vně budov s tím, že komponenty EZS jsou vystaveny plně vlivům počasí.
KLASIFIKACE PŘÍSTUPU - dle ČSN EN 50133 - 1 Třída
přístupu Přístup
A Tato třída platí pro místo přístupu, ve kterém požadovaný stupeň zabezpečení nevyžaduje ani časový filtr ani uložení dat o přístupových transakcí.
B
Tato třída platí pro místo přístupu, které zahrnuje časové filtry a funkce ukládání dat. Zahrnuje také podtřídu B1, která se vztahuje na místo přístupu zahrnující časové filtry, ale bez funkcí ukládání dat.
13 Tabulka 5: Klasifikace identifikace - dle ČSN EN 50133 – 1 [21]
KLASIFIKACE IDENTIFIKACE - dle ČSN EN 50133 - 1 Třída
identifikace Identifikace
0 Žádná přímá identifikace: založena na prostém požadavku o přístup bez identity uživatele
1 Informace uložené v paměti: založena na heslech, osobních identifikačních číslech, atd.
2 Identifikační prvky nebo biometrie: založena na používání identifikačních prvků, karet, otisku prstů atd.
3
Identifikační prvky nebo biometrie spolu s informací uloženou v paměti:
založena na používání kombinace identifikačního prvku nebo biometrie a informace uložené v paměti.
Obecně bývá každý systém identifikace kontroly vstupu sestaven z identifikačního prvku, snímacího zařízení, řídící jednotky, centrální jednotky, blokovacího zařízení a jednotky zápisu. [29]
Podle ČSN EN 50133 – 1 jsou na obrázku 3 vyobrazeny veškeré komponenty tvořící ACS.
Obrázek 3: Komponenty systému kontroly vstupu [21]
14 4 Kamerové systémy
Dohledové videosystémy, VSS (video surveillance system), které v sobě mohou skýtat i uzavřený televizní okruh, closed circuit television (dále jen CCTV), nám umožňují hlídat daná místa z pozorovacích stanovišť. Základní normou je ČSN EN 62676-1 pro VSS a pro uzavřený okruh CCTV norma ČSN EN 50132. Obě tyto normy nám určují systémové požadavky a parametry prvků systému.
Komponenty tvořící VSS se mohou podle způsobu použití lišit. Základní páteř systému tvoří kamera, přenosová cesta, záznamové zařízení a zobrazovací zařízení.
Mezi provozní požadavky například patří vlastnosti obrazu, doba provozu, indikace poplachu, systémové odezvy, schopnosti za nepříznivých podmínek, přepínání obrazu apod.
Vlastnost kamery, na kterou se však bere při instalaci velký zřetel je zorné pole (dále jen FOV), field of view, toto FOV musí pokrýt celou oblast zájmu (dále jen RIO), region of interest. Vyjasnění fungování FOV a ROI je na obrázku 4, 5 a 6.
Obrázek 4: Zobrazení RIO [16]
Obrázek 5: Pokrytí RIO, správná instalace [16]
Obrázek 6: Pokrytí RIO, chybná instalace [16]
15
5.2 Fyzická ostraha
Fyzická ostraha tvoří velmi důležitý článek FO. Je nejstarší, nejpoužívanější, nejnákladnější a její míra selhání je největší, ale i přesto je naprosto nepostradatelná. Jako jediná část FO dokáže pachatele jak identifikovat a upozornit na něj, tak ho zastavit v protiprávním jednání.
Činností se rozumí plnění úkolů odborně způsobilé osoby, která je pověřena ostrahou objektu. Tuto činnost provádí vrátní, strážní, hlídači, policisté či hlídací služby.
Úkoly fyzické ostrahy:
Kontrolní propustková činnost – zabránění nepovolenému vstupu, vjezdu do objektu, evidence vstupů a vjezdů, kontrola vnášených předmětů, zabránění vnášení nebezpečných předmětů.
Kontrolní činnost – zabránění ztrátě, rozkradení, poškození, zničení či zneužití majetku, plnění úkolů spojených s ochranou bezpečnosti zdraví při práci, s protipožární ochranou apod. a to v rozsahu vymezeném v rámci smlouvy o ochraně objektu.
Střežení objektu formou strážní služby – pravidelné pochůzky a kontrola bezpečnostních prvků objektu a střežených prostor.
Formy fyzické ostrahy:
- strážní služba - bezpečnostní dohled
- bezpečnostní ochranný doprovod - bezpečnostní průzkum
- kontrolní propustková služba - bezpečnostní výjezd / zásah
16
5.3 Režimová ochrana
Představuje organizačně administrativní opatření a postupy, které vedou k zabezpečení funkcí ochranného systému a jejich sladění s provozem chráněného objektu.
Režimová ochrana (dále jen RO), spočívá v zavádění a uplatňování bezpečnostních směrnic tzv. režimových opatřeních. RO rozdělujeme na vnitřní a vnější. [4]
Základním problémem RO není vytvoření účinných bezpečnostních směrnic, ale jejich zavádění a prosazování do každodenního chodu objektu. Toto se může podařit jen v případě úzké součinnosti všech pracovníků v objektu a plnou podporou vedení. [28]
Vnitřní režimová opatření
Tato opatření v sobě skýtají pravidla pro vnitřní chod objektu. Jedná se o postupy a omezení vztahující se k pohybu osob uvnitř chráněného objektu. Především se jedná o dodržování: [28]
- Omezení pohybu osob a vozidel jen na určité oblasti nebo okruhy.
- Zvláštní režim dodržován na vnitřní straně vnějšího ohrazení. Může např.
obsahovat kontrolu ohrazení, osvětlení, vytvoření přehledových a kontrolních pásem apod.
- Režim pohybu materiálů.
- Režim skladování materiálů.
Vnější režimová opatření
Jedná se o opatření týkající se hlavně vstupních a výstupních podmínek z chráněného objektu a to v místech, kde osoby nebo automobily objekt opouštějí. [28]
Vnější RO stanoví kde, kdy, jak a čím se smí nebo nesmí do objektu vstupovat a objekt opouštět. Dále stanoví kontrolní opatření prováděné hlavně fyzickou ostrahou objektu. [28]
17 Obrázek 7: Logo společnosti VIBROBETON s.r.o. [33]
6 SPOLEČNOST VIBROBETON s.r.o.
Tato kapitola bude věnována společnosti VIBROBTEON s.r.o., pro kterou je tento bezpečnostní projekt zpracován. Budou uvedeny základní informace o společnosti a také základní informace o sídlu společnosti, tudíž chráněném objektu. Popsáno bude umístění, okolí, charakteristika, současný bezpečnostní stav a chráněná aktiva objektu.
6.1 Základní informace o společnosti VIBROBETON s.r.o.
Společnost VIBROBETON s.r.o., jejíž logo je uvedeno na obrázku 7, sídlí v Háji ve Slezsku. Je na trhu od roku 2008, kdy se oddělila od jiné stavební firmy se stejným zaměřením. Oblastí zájmu je výstavba betonových a podlahových konstrukcí, používaných ve výrobních, prodejních a skladovacích halách, v objektech zemědělských, podzemních garážích, ale i objektech občanské vybavenosti.
Rozrůstání společnosti a potřeba větších skladovacích prostor vedla k nutnému přemístění. V roce 2013 začala výstavba nového sídla na adrese U hřiště 360, Háj ve Slezsku. Nové sídlo je zobrazeno na obrázku 8. Právě tento objekt bude zájmem mé bezpečnostní studie a pro něj provedu hodnocení rizik a podle výsledků navrhnu inovaci zabezpečení.
Obrázek 8: Objekt VIBROBETON s.r.o.
18
6.2 Situace objektu
Společnost VIBROBETON s.r.o., administrativní budova spolu se skladem, jak již bylo dříve uvedeno, sídlí na adrese U hřiště 360, Háj ve Slezsku. Viz situační výkres na obrázku 9.
Objekt je situován na konci obce Háj ve Slezsku směrem na Dolní Benešov. Po jediné příjezdové cestě směrem k objektu je restaurace a dvě fotbalová hřiště. Z východní strany sousedí s objektem dvě stavební firmy. Z jižní, další firma a to na výrobu osiva. Územní část okolo objektu, je přes den díky sídlícím firmám rušná, ale s přibývajícím časem se stává okolo večerních hodin klidná a opuštěná. Okolí objektu je znázorněno na obrázku 10.
Obrázek 9: Situační výkres objektu
Obrázek 10: Okolí objektu [14]
19
6.3 Celkový popis stavby
Stavba je navržena jako administrativní a skladovací objekt. Administrativní část má užitnou plochu 140,84 m2 a slouží k administrativní činnosti pracovníků společnosti VIBROBETON s.r.o., Skladové prostory mají užitnou plochu 566,4 m2 a jsou určeny k uskladnění materiálu. Ve skladovém prostoru se nacházejí zejména suché směsi, nášlapné vrstvy podlah, nářadí a další pomůcky.
Nosnou konstrukci stavby tvoří železobetonový monolitický skeletový systém.
Výplně mezi svislými nosnými konstrukcemi tvoří cihly systému Porotherm, tloušťky 365 mm. Stavba je navržena jako dvoupodlažní, nepodsklepená, se schodištěm předstupujícím před líc severního průčelí objektu a opláštěným skleněnou samonosnou fasádou. Stavba je zastřešena valbovou vazníkovou střechou se sklonem střešní roviny 15°. Jako krytina byla zvolena plechová krytina SATJAM.
Do administrativní budovy vede jeden vstup, jedná se o prosklené dvoukřídlové dveře uvedené na obrázku 12. Do skladových prostor vedou dva vstupy. Prosklené dveře uvedeny na obrázku 11 a plechové dvoukřídlové vrata uvedené na obrázku 13. Všechny tři vstupy jsou zobrazeny na obrázku 14. Další možností jak se do objektu dostat je přes garážová vrata v čele objektu, to znázorňuje obrázek 15.
Obrázek 11: Dveře sklad Obrázek 12: Dveře ad. část Obrázek 13: Vrata sklad
20 Obrázek 14: Vstupy jižní část
Obrázek 15: Garážová vrata
Dispozici 1. nadpodlaží (dále jen NP) tvoří převážně skladové prostory spolu se sociálním zařízením a garáží. Celková plocha 1. NP je 707,24 m2. Půdorys dispozice 1. NP je zobrazen na obrázku 16. V tabulce 6 jsou popsány veškeré místnosti 1. NP i 2. NP.
Dispozici 2. NP tvoří kanceláře zaměstnanců a ředitele a sociální zařízení. Celková plocha 2. NP je 138,72 m2. Půdorys dispozice 2. NP je zobrazen na obrázku 17.
21 Obrázek 17: Půdorys 2. NP
Obrázek 16: Půdorys 1. NP
Tabulka 6: Místnosti v půdorysu v 1. NP a 2. NP
TABULKA MÍSTNOSTÍ
Číslo Jméno Číslo Jméno Číslo Jméno
1.01 Sklad 1.07 WC muži 2.01 Kancelář ředitele
1.02 Sklad 1.08 WC ženy 2.02 Kuchyňka
1.03 Chodba 1.09 Schodiště 2.03 Chodba
1.04 Šatna ženy 1.10 Chodba 2.04 Kanceláře
1.05 Šatna muži 1.11 Garáž 2.05 WC muži
1.06 Chodba 1.12 Technická místnost 2.06 WC ženy
22
6.4 Chráněná aktiva
Nedílnou součástí bezpečnostní studie je ohodnocení majetku, který má být zabezpečen a analyzován. Je třeba si stanovit míru zabezpečení na takovou úroveň, aby svou hodnotou neztrácelo smysl.
V objektu společnosti VibroBeton s.r.o. se nachází spousta aktiv, které mohou být zničeny, či odcizeny. V okolí objektu, tudíž na pozemku, se nevyskytuje žádný materiál a ani jiné předměty. V pracovní době zde stojí na parkovišti osobní automobily pracovníků administrativní budovy a po pracovní době zde stojí několik dodávek této společnosti.
Administrativní budova obsahuje klasické kancelářské vybavení, jako počítače, televizory, projektory, tiskárny apod. Skladové prostory jsou plné směsí pro tvorbu betonu tzv. vsypů, technických prostředků, ostatních spotřebních materiálů, vybavení apod. V garáži je zaparkována betonová pumpa a stroj nazývaný laser creed k automatizovanému vytváření průmyslových podlah. Obě tyto aktiva dosahují nejvyšších hodnot vyskytujících se v objektu. Pro představu je betonová pumpa zobrazena na obrázku 18 a stroj laser creed na obrázku 19.
Na další straně jsou veškerá aktiva přehledně ohodnocena, vysvětlena a zobrazena v tabulce 7.
Obrázek 19: Laser creed Obrázek 18: Betonová pumpa
23 Tabulka 7: Finanční ohodnocení majetku společnosti VibroBeton s.r.o.
FINANČNÍ OHODNOCENÍ MAJETKU
Aktivum Hodnota [Kč]
Stavba 5 000 000 Kč
Pozemek 2 000 000 Kč
Spotřební materiál 400 000 Kč
Technické prostředky, nářadí 300 000 Kč
Betonová pumpa 1 000 000 Kč
Laser creed 3 000 000 Kč
Software 30 000 Kč
Vybavení kanceláří 200 000 Kč
Celková cena aktiv Σ 11 930 000 Kč
Veškeré hodnoty chráněných aktiv byly zaokrouhleny na statisíce pro snadnější a přehlednější výpočty. Do konečné sumy budou započítány jen aktiva, která mohou být odcizena, nebo jiným způsobem zneužita tak, že společnost přijde k újmě. Z tohoto důvodu, nepočítám do konečného seznamu aktiv hodnoty pozemku a stavby.
Celková peněžitá suma chráněných aktiv činí 11 930 000 Kč, bez zmíněné stavby a pozemku se hodnota snížila na konečných 4 930 000 Kč. Základní pravidlo pro posuzování hodnoty bezpečnostních prvků je tzv. princip ALARA. Tento princip vychází z toho, že hodnota zabezpečovacích prvků by neměla překročit hodnotu chráněných aktiv v rozmezí od 10 % do 15 %. Po přepočtení zjistíme, že hodnota bezpečnostních prvků by neměla přesáhnout ceny okolo 493 000 korun českých (dále jen Kč).
24 Obrázek 20: Znázornění oplocení objektu
6.5 Současný bezpečnostní stav
Tato kapitola bude zaměřena a věnována současnému stavu zabezpečení. V důsledku toho, že byl objekt postaven v roce 2014, jedná se tedy o novostavbu, si majitel nechal již od novosti zavést bezpečnostní prvky a opatření. A právě tyto bezpečnostní prvky a opatření budou nyní popsány.
1 Mechanické zábranné systémy
Objekt je oplocen ze zadní a dvou bočních stran, zobrazeno na obrázku 20. Jedná se o čtyřhranné pletivo výšky 2 m, se vzdáleností sloupků 3 m, viz obrázek 21. Z přední strany jsou nasazeny namísto plotu okrasné stromky, které jsou malé a nehrají roli v zabezpečení.
Co se týká vstupů, veškeré dveře jsou z moderních materiálů a jsou zabezpečeny cylindrickou vložkou, kováním a ochrannými panty proti vyvěšení. Sklo použité na čelní straně objektu je tvrzené, samonosné.
Hranice pozemku Plot
Budova
Obrázek 21: Oplocení objektu
25 Obrázek 22: Rozmístění stávajícího systému PZTS
2 PZTS
V rámci hlásičů, jsou v objektu použity pasivní infračervená čidla (dále jen PIR), a to v kanceláři zaměstnanců a v kanceláři ředitele. 1. NP, tedy skladové prostory, ani vchod do administrativní budovy není prvky PZTS zabezpečen. PIR čidla jsou typu Prestige IR.
Tyto čidla jsou napojeny na ústřednu PZS typu Galaxy Flex 50, umístěnou v kanceláři ředitele. Mezi další doplňková zařízení, již použitá v objektu, jsou GSM komunikátor typu Galaxy Flex a klávesnice MK7, která se nachází u schodů v 2. NP. Veškeré technické parametry prvků, jsou uvedeny v kapitole 9. Inovace zabezpečení. Dále jsou pro sledování parkoviště nainstalovány dvě kamery z čela objektu. Jedná se o typ DS-2CE16D5T-IR, technické parametry jsou opět uvedeny v kapitole 9. Inovace zabezpečení. Tyto kamery zanechávají záznam uloženy na disku po dobu tří dní, poté se automaticky přehrávají novějším záznamem. Pro seznámení s lokalizací použitých prvků PZTS a CCTV slouží obrázek 22 a 23, kde na obrázku 23 jsou kamery označeny červeným kruhem.
Kamera Ústředna PZS
PIR Ovládací klávesnice
Kabelová trasa Modul GSM
PZS M
PZS M
PZS M GSM
PZS M
PZS
26 Výstup z ústředny je pomocí GSM modulu přeposílán na telefonní číslo ředitele a asistentky ředitele. Objekt tvoří pouze jedna zóna zastřežení a nerozlišuje kód, který zadá ředitel či jiný pracovní personál. Celý systém je v případě výpadku energie zálohován náhradním zdrojem – akumulátorem, který jej dokáže udržovat v chodu nejméně 30 hodin.
3 Fyzická ostraha
Fyzická ostraha není v objektu realizována.
4 Režimová ochrana
Klíči od objektu, vyjímaje kanceláře ředitele, disponuje personál sídlící v kancelářích v administrativní budově v 2. NP. Kancelář ředitele, může odemknout jen ředitel a zástupkyně ředitele. Personál v administrativní budově disponuje i s klíči od skladových prostor. V 1. NP sídlí skladník. Tento zaměstnanec má klíče od 1. NP a mezi jeho prioritní úkoly patří kontrola skladů, kontrola zásob, úklid skladů a přijímání a odevzdávání technických a pracovních prostředků, a to podle potřeby pracovníků společnosti VibroBeton s.r.o. Tento zaměstnanec chodí do objektu vždy na šest hodin ráno a odchází ve dvě hodiny odpoledne. V případě, kdy do skladu potřebují ostatní zaměstnanci před, či po pracovní době skladníka, následují tyto scénáře. Před šestou hodinou ranní se zaměstnanci, den předem, domluví se skladníkem a ten se buď dostaví do objektu dříve, nebo předá náhradní klíče danému zaměstnanci. V opačném případě, tedy kdy se zaměstnanci dostaví do skladu po druhé hodině odpolední, mohou si náhradní klíč vyzvednout v kanceláři provozního
Obrázek 23: Rozmístění CCTV
27 v nedaleké restauraci. Kde provozní restaurace klíč uchovává po celý den, a to v době od jedenácti hodin do desíti hodin večer. Ostatních šest zaměstnanců spolu s ředitelem, sídlící v administrativní budově, pracují v době od osmi hodin ráno do čtyř odpoledne. Výjimkou však není, že některý ze zaměstnanců dorazí před osmou hodinou ranní, či po osmé hodině ranní, nebo se v objektu zdrží po čtvrté hodině odpolední.
Zastřežení a odstřežení 2. NP může provést, kterýkoliv zaměstnanec, který sídlí v administrativní budově.
6.6 Zhodnocení současného bezpečnostního stavu
Rozdělením objektu na tři části, bude dosaženo přehlednějšího zhodnocení současného bezpečnostního stavu. Tyto tři části budou tvořeny pozemkem okolo objektu, skladovými prostory, tedy 1. NP a administrativními prostory, tedy 2. NP. Celý objekt vykazuje celou řadu bezpečnostních nedostatků, a to jak po stránce procesní, tak po stránce strukturální.
Slabinou, v případě zabezpečení pozemku okolo objektu je absence čelního oplocení a brány, kdy se do blízkého okolí objektu může dostat prakticky kdokoliv. Klad potom skýtají kamery zaostřeny na parkovací zóny a tím i snížení rizika vykradení automobilů před objektem, na nízkou hodnotu.
Co se týče administrativní budovy, ta je opatřena prvky PZTS prostorové ochrany a to konkrétně čidly PIR. Tato zabezpečení by měla být doplněna o prvky PZTS plášťového charakteru podle normy ČSN EN 50131 – 1. I přes tento nedostatek se dá konstatovat, že je tato část zabezpečena nejlépe. Nedostatečné je hlášení poplachu těchto prvků, jelikož zprávu o zastřežení, odstřežení, či narušení objektu dostává pouze ředitel a asistentka ředitele.
Poslední část tvoří skladové prostory. Bezpochyby absence jakéhokoliv prvku PZTS dává potencionálním narušitelům velkou šanci provést vniknutí do objektu bez povšimnutí.
Překážka v podobě zaměstnance jako skladníka, v tomto případě nehraje roli, protože ten se vyskytuje v objektu pouze od šesti hodin ráno do dvou odpoledne a ani tak, si nemůže v některých případech narušení povšimnout. Další nedostatek tvoří domluva okolo odemykání skladů, v době nepřítomnosti skladníka. Ukládání klíčů v kanceláří u provozního v blízké restauraci se nejeví jako vhodné řešení.
28
7 STATISTIKA KRIMINALITY
Tato kapitola bude zaměřena na statistiku trestných činů (dále jen TČ) na území ČR.
Prvním krokem bude porovnání vývoje kriminality za rok 2013, 2014 a 2015 v ČR, dalším potom soustředění se hlavně na Moravskoslezský kraj (dále jen MK) a jeho okresy. Veškeré statistické údaje budou použity ze stránek Policie ČR, přesněji z Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje.
Z prvního grafu, porovnávající kriminalitu za roky 2013, 2014 a 2015 lze vidět posun k menší míře páchání TČ, a to o celých 24,3 %. V žádném z krajů nedošlo k nárůstu trestné činnosti. Veškeré údaje a porovnání je zobrazeno na obrázku 24.
2013 2014 2015
Z grafu vyplývá, že krajem s nejmenším počtem TČ je Karlovarský kraj, který si tento status drží už po několik let. Na opačné straně, stojí hlavní město Praha, které převyšuje
Obrázek 24: Vývoj kriminality v letech 2013 – 2015 [18]
29 svou kriminalitou veškeré kraje o dvojnásobek. U ostatních padá kriminalita směrem dolů a jejich pořadí se mění jen sporadicky.
V roce 2015, jak zobrazuje graf na obrázku 25, se na území ČR událo celkem 247 628 trestných činů. MK, který je hlavním zájmem této kapitoly, se tyčí na druhém místě s 30 364 TČ. Celkově se tak podílí na kriminalitě v ČR 12,3 %.
Na území MK jsou dva okresy, které vykazují svou kriminalitou vyšší počet TČ než některé celé kraje. Jedná se o okres Ostrava, kde kriminalita dosahuje hodnoty 12 479 TČ, což je více TČ, než u Libereckého kraje a níže. Druhý takový to okres, je okres Karviná, s celkovým počtem 6 331 TČ, který přeskočil poslední Karlovarský kraj o 594 TČ.
V MK došlo od roku 2014 k poklesu trestné činnosti o 18,5 %. Z celkového počtu 30 094 TČ, bylo vyjasněno 14 240, což je 47 %. Nejnižší kriminalitu v kraji vykazuje okres Bruntál 6,1 %, nejvyšší, jak už bylo zmíněno, okres Ostrava celých 41,1 %. Na obrázku 26 je vyobrazena statistika počtu TČ v MK.
Obrázek 25: Poměr kriminalisty na území ČR v % [18]
30 Obrázek 26: Počet TČ v jednotlivých okresech MK [18]
Nejčastější trestná činnost okolo 50 % všech TČ v MK v roce 2015 je vykrádání automobilů, vloupání a následná krádež v objektu a poškození cizích věcí. Co se týče samostatných majetkových činů, jedná se o 17 652 TČ.
Podle mapy kriminality spadá Háj ve Slezsku pod Hlučín, jak lze vidět na obrázku 27, a na tomto území došlo od ledna roku 2014 k 186 TČ, zahrnující majetkovou kriminalitu.
Index kriminality uveden na obrázku 28, má toto území stanoveno na 43,5. Pro porovnání Ostrava – město dosahuje hodnoty 171,6. Jedná se o četnost majetkových TČ ve stanoveném období, v našem případě od začátku roku 2014.
Obrázek 28: Index kriminality [13]
Obrázek 27: Mapa kriminality [13]
31
8 ANALÝZA BEZPEČNOSTNÍCH RIZIK
Kapitola analýza bezpečnostních rizik, bude zaměřena, jakým způsobem se analýza rizik provádí, kdy je zapotřebí a všeobecně teorii k této problematice. Poté budou vybrány tři metody, které slouží k identifikaci, hodnocení rizik vztažených na objekt a k verifikaci hodnocených rizik.
V rámci fyzické ochrany je zvolen postup spočívající v odhalení problému, vyhodnocení současného stavu a návrhu k minimalizaci rizik. Tři základní otázky používané k definování problémů jsou, před čím se chráníme, co máme chránit a jakým způsobem budeme tuto ochranu zajišťovat. [25]
Obecně lze říci, že analýzu bezpečnostních rizik, lze provádět dle normy ČSN EN 31010:2011 techniky posuzování rizik, třemi kroky. Identifikací rizik, analýzou rizik a hodnocením rizika podle obrázku 29. Takový proces, zde nekončí a musí následovat přezkoumání a monitorování výsledků i opatření a jejich aktualizace.
1 Identifikace rizik
Proces hledání, nalezení a rozpoznávání. Jedná se o to, nalézt existující ohrožení jako zdroje nebo situace s možností způsobit škodu. Mezi tyto metody patří graficky analytického modelování rizik jako je FTA, Ishikawův diagram apod. [26]
Obrázek 29: Blokové schéma analýzy protiprávních činů [25]
32 2 Analýza rizik
Určuje povahu a úroveň identifikovaných rizik. Úroveň rizika se přitom definuje jako kombinace následků a pravděpodobnosti jejich výskytu. Využívají se různé metody od kvalitativních, polokvalitativních až po kvantitativní. Mezi tyto metody se mohou řadit FMEA, Carver apod. [26]
3 Hodnocení rizik
Jedná se o porovnání výsledků předchozího kroku, tedy určené úrovně rizika, s předem stanovenými kritérii. Výsledkem je určení přijatelnosti, či nepřijatelnosti rizika a jeho zařazení do některé ze skupin jako nevýznamné riziko, středně významné riziko nebo významné riziko. Na toto zařazení, musí navazovat dostatečná opatření k minimalizaci rizik.
[26]
Pro lepší pochopení je možno tyto kroky znázornit na obrázku 30.
Obrázek 30: Schéma posuzování rizika [26]
33 Obrázek 31: Koloběh analýzy rizik
Analýza rizik
Minimalizace rizika se provádí na takovou úroveň, kdy se výdaje na jeho snížení stávají neúměrnými ve srovnání s příslušným omezením rizika. Platí zde princip ALARA.
Ten nám říká, že z ekonomického hlediska výdaje na minimalizaci rizik, by měly být okolo 10 % aktiv, ve výjimečných případech 15 %. Posuzování hodnoty, aktiv je založeno na velikosti škody způsobené rizikem. Obvykle se vychází z nákladů na pořízení daného aktiva.
[25]
Důležité je, nezaměnit a neztotožňovat pojmy riziko a nebezpečí. Jedná se o dva odlišné stavy. Zatím, co nebezpečí může být zdrojem pro jedno či více rizik a samo o osobě riziko nepředstavuje, riziko vede k ohrožení a využívá zranitelnosti systému, které je nutné zmírnit příslušnými opatřeními. Tuto skutečnost nejlépe ilustruje obrázek 31.
8.1 Ishikawův diagram
Ishikawův diagram modeluje či identifikuje možné příčiny daného jevu. V diagramu jsou formou grafického znázornění analyzovány zásadní příčiny, které způsobují řešený hlavní následek. [24]
Hlavním následkem analýzy rizik, diagramu rybí kosti, této práce, je narušení bezpečnosti objektu. K tomuto narušení dojde v důsledku hlavních příčin, které jsou rozděleny na příčiny procesního charakteru jako zaměstnanci, cizí osoby a režimová ochrana a příčiny strukturálního charakteru, kterými jsou problémy s PZTS a problémy s MZS.
Veškeré dílčí příčiny jsou zobrazeny na obrázku 32.
Aktiva
Nebezpečí
Zranitelno Ohrožení st
Riziko
Opatření
34 Obrázek 32: Ishikawův diagram
35
8.2 CARVER
Dalším krokem po identifikaci rizik je zhodnocení a určení jejich závažnosti.
K tomuto účelu se nejběžněji využívají bodové metody, které mají stanovenou stupnici, podle které se jednotlivá dílčí rizika hodnotí.
Metoda CARVER, byla původně vyvinuta US armádou k hodnocení vojenských strategických cílů. Prvním krokem je rozdělení rizik na strukturální a procesní. Dále se přejde k hodnocení pomocí šesti kritérií, a to na stupnici od jedné do pěti. Podle těchto kritérií také vznikl název metody, kde úvodní písmena kritérií anglicky tvoří název CARVER. [25]
1. Criticality (kritičnost) – popisuje, jaký význam má daný cíl na fungování celého systému. Jaký dopad bude mít vyřazení tohoto cíle na provoz.
2. Accessibility (přístupnost) – popisuje, jakou snahu musí útočník projevit k dosažení cíle, tedy jak je složité daného cíle dosáhnout.
3. Return (obnovitelnost) – jedná se o čas, který je nutný k obnově poškozeného cíle.
4. Vulnerability (zranitelnost) – představuje náchylnost cíle k provedení útoku, tedy jakým způsobem je cíl doposud chráněn.
5. Effect (vliv na obyvatelstvo) – posuzuje, jak velký vliv bude mít útok na cíl na osoby zdržující se kolem napadeného cíle.
6. Recognizability (rozpoznatelnost) – stanovuje míru, jak je náročné se na daný cíl zaměřit. Čím je rozpoznatelnost vyšší, tím jsou veškeré přípravy jednodušší.
[25]
Jak je napsáno výše, rizika byla rozdělena na procesní a strukturální. Poté se jednotlivá rizika hodnotí a to z pohledu útočníka, nikoliv z pohledu ochránce, proto se tato metoda v bezpečnostní praxi využívá čím dál častěji. Tabulka 8 představuje ohodnocení rizik strukturálních a tabulka 9 rizik procesních. V poli celkem, je uveden součet bodových kritérií, který udává celkovou závažnost rizika a podle tohoto čísla, jsou i rizika seřazena.
Další pole udávají kumulativní četnost a relativní kumulativní četnost. Tyto parametry slouží k vypracování Paretovy analýzy s Lorenzovou křivkou, která odhalí rizika, která jsou pro bezpečnost objektu nejzávažnější.
36 Strukturální rizika
Tabulka 8: ohodnocení metodou CARVER, strukturální rizika
C A R V E R a PARETOVA ANALÝZA - strukturální rizika
Pořadí Riziko Celkem Kumulativní
četnost
Kumulativní relativní četnost
1. Absence PZTS v objektu 24 24 9,41
2. Absence čelního oplocení 22 46 18,04
3. Vniknutí vraty 21 67 26,27
4. Vniknutí okny 21 88 34,51
5. Vniknutí dveřmi 20 108 42,35
6. Vniknutí přes skleněné čelo objektu 20 128 50,20
7. Neoprávněný vstup do objektu 18 146 57,25
8. Vadná instalace PZTS a CCTV 18 164 64,31
9. Selhání CCTV 17 181 70,98
10. Neupozornění adekvátní osoby 17 198 77,65
11. Překonání oplocení 16 214 83,92
12. Selhání PZTS 16 230 90,20
13. Vniknutí střechou 15 245 96,08
14. Nedostatečné revize PZTS 10 255 100,00
K verifikaci a určení rizik nejzávažnějších, jak bylo zmíněno, byl použit Paretův princip s Lorenzovou křivkou. Jedná se o to, že 80 % důsledků pochází z 20 % příčin.
V případě analýzy to znamená, že 80 % nejzávažnějších rizik je způsobeno 20 % zdroji rizik.
Rizika spadající do 80 % z celkového součtu procentuálních hodnot jsou považována za nepřijatelná a je nutné k jejich minimalizaci navrhnout opatření. [25]
Paretova analýza s Lorenzovou křivkou je v podobě grafu na obrázku 33, který seřazuje zmíněná rizika podle kumulativní relativní četnosti. Výstupem metody, je deset nejzávažnějších rizik. Tato rizika jsou napsána níže pod grafem.
37
Míra rizika Kumulativní četnost [%]
Nejzávažnější strukturální rizika:
- absence PZTS
- absence čelního oplocení
- vniknutí vraty, okny, dveřmi, skrze skleněné čelo objektu - neoprávněný vstup do objektu
- vadná instalace PZTS a CCTV - selhání CCTV
- neupozornění adekvátní osoby při poplachu Procesní rizika
Z hlediska bezpečnosti jsou tato rizika, spojená s lidským činitelem, závažnější a při zavádění opatření k jejich minimalizaci se musí postupovat velmi pečlivě. Opět byly všechna rizika ohodnocena metodou CARVER a následně seřazena podle výsledků v tabulce 9.
Následoval výpočet kumulativní četnosti a relativní kumulativní četnosti, které slouží k vypracování Paretova principu s Lorenzovou křivkou, zobrazen na obrázku 34 a vysvětlen v podkapitole 8.3 Strukturální rizika.
Obrázek 33: Paretův princip s Lorenzovou křivkou strukturální rizika
