Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu

Mezi další výkazy, které tvoří ÚZ společnosti patří přehled o změnách ve vlastním kapitále a přehled o peněžních tocích. Kdo povinně tvoří tyto výkazy je podrobněji definováno v úvodu kapitoly 2.6.

Přehled o peněžních tocích nazýván také jako přehled cash-flow, informuje uživatelé ÚZ o pohybu peněžních prostředků. Právními předpisy, které upravují tento výkaz jsou kromě ZoÚ také ČÚS, konkrétně standard č. 023 a vyhláška č. 500/2002 Sb. v § 40 až 43.

Do obchodní korporace mohou plynout peněžní prostředky, tedy příjem peněžních prostředků nebo z ní vystupovat, tedy výdaje peněžních prostředků. Ve výkazu lze sledovat pohyb peněžních prostředků, ale také pohyb peněžních ekvivalentů. Přehled cash-flow doplňuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty. S rozvahou je spojen v položce oběžných aktiv - peněžní prostředky. Výsledovku doplňuje o údaje, zda zisky odpovídají tvorbě peněžních prostředků (Ryneš, 2018).

Přehled o peněžních tocích podává informace o změně stavu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za minulé období a člení jejich přírůstky a úbytky do jednotlivých činností. Výkaz cash flow sestavujeme za běžné účetní období a za minulé účetní období pro účely splnění podmínky srovnatelnosti.

Peněžní toky je potřeba pro účely analýzy peněžních toků klasifikovat do třech činností:

a) provozní činnost, b) investiční činnost, c) finanční činnost.

19

Provozní činností se chápou činnosti, které jsou spojeny s běžným provozem podniku, tedy se základními výdělečnými činnostmi podniku. Do provozní činnosti lze zahrnout veškeré činnosti, které nezahrnujeme do investiční či finanční činnosti. Do peněžních toků z provozní činnosti lze zahrnout například (Ryneš, 2018):

- příjmy z prodeje výrobků, zboží či příjmy z poskytování služeb, - příjmy v podobě záloh od odběratelů,

- výdaje na pořizování zásob,

- výdaje na vyplácení mezd a odměn zaměstnancům.

Obvykle bývají součástí provozní činnosti také přijaté a vyplacené úroky, přijaté podíly na zisku, např. ve formě dividend, jestliže se nerozhodne zahrnout je do finanční činnosti. Lze zde zařadit taktéž splatnou daň z příjmů, pokud ji nelze zařadit do investiční nebo finanční činnosti.

Příjmy a výdaje z titulu prodeje, příp. koupě, dlouhodobého majetku lze jednoznačně zařadit do investiční činnosti. Do peněžních toků z investiční činnosti patří zejména tyto investiční výdaje:

- výdaje na pořízení budov, staveb a pozemků,

- výdaje na pořízení strojů, zařízení a dalších dlouhodobých hmotných aktiv, - výdaje na pořízení dlouhodobého finančního majetku, např. podílových cenných

papírů,

- výdaje související s finančními deriváty, - poskytování úvěrů a půjček.

Do finanční činnosti lze zahrnout peněžní toky spojené se získáním zdrojů pro financování podnikatelské činnosti. K financování používá obchodní společnost buď vlastní zdroje, které tvoří vlastní kapitál nebo cizí zdroje, které tvoří cizí zdroje krytí a poskytují je věřitelé. Vlastní kapitál získává podnik od investorů, tedy vlastních akcionářů nebo společníků.

Mezi cizí zdroje patří zejména bankovní úvěry, které poskytují banky. Patří zde také další dlouhodobé a krátkodobé závazky.

Cash flow z finanční činnosti se rozumí peněžní toky, které způsobí změnu velikosti vlastního a cizího kapitálu (Ryneš, 2018).

Do finanční činnosti lze zařadit převážně tyto činnosti:

- příjmy z vydání vlastních akcií či dluhopisů,

20

- příjmy od společníků pro účely splacení ztrát minulých účetních období, - přijaté bankovní úvěry a půjčky,

- výdaje na výplatu podílů na zisku, resp. dividend, - výdaje na splácení úvěrů a půjček.

Dle vyhlášky č. 500/200 Sb. existují pro vykazování peněžní toků z provozní činnosti ve výkazu cash flow dvě metody. ÚJ vykazuje peněžní toky přímou nebo nepřímou metodou.

Přímá metoda spočívá ve vykazování vhodně zvolené skupiny příjmů a výdajů, např.

v návaznosti na členění výnosů a nákladů ve výsledovce. Zjednodušeně lze konstatovat, že přímá metoda zaznamenává veškeré skutečné příjmy a výdaje. V praxi je velmi náročná na sestavení, proto se více využívá pro zpracování výkazu cash flow nepřímá metoda.

ČÚS č. 023 popisuje řešení přehledu cash flow nepřímou metodou. Cílem tohoto standardu je stanovit ÚJ postup pro sestavení přehledu o peněžních tocích za účelem splnění podmínek účetních metod. V ČÚS č. 023 nalezneme přesný postup k sestavení výkazu.

Nepřímá metoda spočívá v úpravě výsledku hospodaření běžného účetního období o transakce, které jsou jeho součástí a zároveň nejsou příjmem či výdajem a o transakce, které výsledek hospodaření neovlivnily, ale představovaly pohyb peněžních prostředků. Výsledek hospodaření ÚJ je upraven o nepeněžní transakce. Hospodářský výsledek dále upravujeme o změny stavu zásob, změny stavu pohledávek a krátkodobých závazků.

Mezi další výkaz, který je součástí ÚZ patří přehled o změnách ve vlastním kapitálu.

Podává souhrn informací o snížení, příp. zvýšení složek vlastního kapitálu. Sestavuje se vždy za dvě účetní období, aby byla splněna podmínka srovnatelnosti.

Právní úpravu nalezneme v § 44 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Uvádí pouze obsahové vymezení přehledu. Struktura ve vyhlášce není jednoznačně vymezena, proto je na ÚJ, zda jednotlivé složky vlastního kapitálu uvede v horizontálních řádcích a pohyby vlastního kapitálu ve sloupcích nebo naopak. Jediným požadavkem předpisu je, aby ÚJ vyčíslila vyplácené podíly na zisku a uvedla zdroje, ze kterých bylo čerpáno. Strukturu přehledu o změnách vlastního kapitálu zobrazuje Tab. 2. 5.

21

Tab. 2. 5 Přehled o změnách vlastního kapitálu ve zjednodušené podobě

Položka vlastního kapitálu Počáteční

zůstatek Zvýšení Snížení Konečný zůstatek

Vyplacené podíly na

zisku Základní kapitál

Ážio a kapitálové fondy Fondy ze zisku

Výsledek hospodaření minulých let

Výsledek hospodaření běžného účetního období

Rozhodnuto o zálohové výplatě podílů na zisku

Součet

Zdroj: vlastní zpracování dle Hakalová (2010)

Výkaz o změnách vlastního kapitálu je úzce svázán s rozvahou. Rozdíl konečného a počátečního zůstatku vlastního kapitálu v rozvaze se musí rovnat sumě všech pohybů vykázaných v přehledu o změnách vlastního kapitálu. Vzájemnou vazbu mezi těmito výkazy znázorňuje Obr. 2. 2.

Obr. 2. 2 Zobrazení vzájemné vazby mezi rozvahou a přehledem o změnách vlastního kapitálu

Zdroj: Přehled o změnách vlastního kapitálu a příloha k účetním výkazům. TESTY PROFI [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné z:

https://www.testyprofi.cz/33/prehled-o-22

zmenach-vlastniho-kapitalu-a-priloha-k-ucetnim-vykazum-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EjqxS0xRbwXXLp-pe8ojA0Jh768IXzMAPw/

Jestliže ÚJ přehled o změnách ve vlastním kapitálu nemá povinnost sestavovat, je vhodné, aby změny ve vlastních zdrojích financování uvedla a popsala v příloze k ÚZ (Hakalová, 2010). ÚJ musí okomentovat změny v položce základního kapitálu. Je potřeba uvést, z jakého důvodu došlo ke zvýšení či snížení základního kapitálu. Při zvýšení základního kapitálu uvede ÚJ, z jakých zdrojů došlo k navýšení základního kapitálu, a kdy došlo k zápisu navýšení do obchodního rejstříku. Při snížení základního kapitálu ÚJ popíše, zda snížená částka byla rozdělena společníkům nebo jakým způsobem s ní bylo naloženo. Snížení základního kapitálu musí být opět zapsáno do obchodního rejstříku a datum účinnosti snížení uvedeno v příloze.