Podíl osobních nákladů na celkových nákladech firmy

Jak je znázorněno v tabulce 10, podíl osobních nákladů na celkových nákladech firmy mírně klesá. Tato skutečnost je zčásti ovlivněna i podnikovou strategií Lean Six Sigma, která si klade za důraz výrobu s minimem nákladů bez snížení kvality v co nejkratším čase. Snížení podílu osobních nákladů na celkových nákladech ovlivnilo zejména snížení průměrných mzdových nákladů připadajících na jednoho zaměstnance. Tento pokles byl způsoben snížením průměrného počtu zaměstnanců ve vedení společnosti z 13 na 11, což následně vedlo ke snížení mzdových nákladů, odměn a nákladů na sociální zabezpečení těchto zaměstnanců.

Tab. 10 Podíl osobních nákladů na celkových nákladech firmy v letech 2008 - 2011 (Zpracováno dle: výroční zprávy společnosti Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o.)

Rok 2008 2009 2010 2011

Osobní náklady (Kč) 393 132 000 376 702 000 493 672 000 562 331 000 Celkové náklady (Kč) 1 532 370 000 1 351 581 000 2 514 189 000 2 872 709 000 Podíl osobních nákladů

na celkových nákladech 25,66 % 27,87 % 19,64 % 19,57 %

8 ANALÝZA VYUŽITÍ TALENT MANAGEMENTU VE SPOLE Č NOSTI

Procesy talent managementu v Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o. řídí HR oddělení.

Pracovníci HR oddělení i manažeři také absolvují povinná školení týkající se talent managementu, která jsou zejména globálního charakteru. Pro systém talent managementu má organizace také vyčleněn speciální rozpočet. Na jeho sestavení se podílí HR manažer, finanční oddělení a HOS site leader. (Tomanová, 2013)

8.1 Identifikace talent ů

Dle Tomanové (2013) společnost Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o. primárně vyhledává talenty z interních zdrojů. V případě vyhledávání talentů z externích zdrojů je využívána spolupráce s univerzitami technického zaměření. Identifikace talentů není ve společnosti omezena na žádnou specifickou skupinu (jako např. pouze na manažery nebo specialisty), je relevantní pro všechny zaměstnance.

Zaměstnanci společnosti Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o. jsou rozděleni do čtyř bandů (skupin) a každý jednotlivý band se dále dělí na levely, které určují senioritu zaměstnance. V nejnižším bandu (band 1) jsou zařazeni zaměstnanci, kteří jsou placeni hodinovou mzdou (nejčastěji dělníci). Tento band se jako jediný nečlení na další levely.

Specialisti jsou zařazeni v bandu 2 a 3, manažeři poté v bandu 3 a 4. Kariérní vzestup zaměstnance na určitém levelu v příslušném bandu se odvíjí od výstupního hodnocení z procesu Honeywell Performance and Development (dále HPD). Druhá možnost kariérního postupu je v případě, že se talentovaný zaměstnanec sám přihlásí na pro něj dostupnou pozici. (Tomanová, 2013)

Identifikace talentů probíhá jednou ročně standardizovaným hodnocením, které se používá globálně ve všech pobočkách Honeywell. Jak je uvedeno výše, jedná se o proces s názvem HPD. Tento proces se skládá celkem ze čtyř fází:

1. Nastavení cílů na následující období (např. rok 2014).

2. Zhodnocení splnění, případně nesplnění cílů za uplynulé období (např. rok 2013).

3. Návrh na změnu mzdy v souvislosti s hodnocením za uplynulé období.

4. Podání zpětné vazby zaměstnanci s informací, jak mu bude nebo nebude navýšena mzda. (Tomanová, 2013)

V rámci procesu HPD jsou hodnocení zaměstnanci rozčleněni do tzv. 9 block tabulky, která rozděluje zaměstnance do devíti skupin podle jejich výkonu a potenciálu.

Na základě 9 block tabulky jsou pak identifikováni a dále rozvíjeni talentovaní zaměstnanci vykazující nadprůměrný výkon a potenciál. K 31. 3. 2013 bylo v organizaci pomocí procesu HPD a 9 block tabulky jako talent identifikováno celkem 122 zaměstnanců. (Tomanová, 2013)

Personální oddělení zodpovídá za to, že jednotlivé body HPD budou uskutečněny.

Zajišťuje, aby všichni účastníci byli seznámeni s procesem, podporuje manažery v případě, že si nejsou jisti, poskytuje jim školení a zajišťuje dodržení stanovených termínů. Výkonnou složkou při procesu HPD jsou manažeři. Proces HPD je stejný pro všechny zaměstnance bez rozdílu, do kterého bandu spadají. (Tomanová, 2013) V polovině roku pak vždy probíhá tzv. mid-review. Mid-review spočívá v tom, že zaměstnanec poskytne informace manažerovi o tom, jak plní nebo neplní stanovené cíle na budoucí období. Následně jsou organizovány schůzky s HOS site leaderem, na kterých mu manažeři poskytnou stručné informace o zaměstnancích a stávajících či nových talentech. (Tomanová, 2013)

Jednotlivé cíle, které zaměstnanci stanovují, jsou vždy individuální. Musí však být v souladu s pěti iniciativami a dvanácti modely chování. Jak je uvedeno výše, po zhodnocení splnění nebo nesplnění cílů následuje návrh na změnu mzdy. Pokud zaměstnanec dosahuje velmi dobrých výsledků, může, kromě finanční odměny, na základě hodnocení HPD postoupit výše. V případě, že nedosahuje stanovených výsledků, cíle se v průběhu dalšího hodnocení předefinují. Pokud je zaměstnanec pod standardem, nedostane finanční odměnu. Při dlouhodobé neschopnosti dosáhnout určených cílů může být pracovní poměr ukončen výpovědí pro neuspokojivé pracovní výsledky (Tomanová, 2013). S procesem HPD souvisí tzv. dvanáct modelů chování.

8.1.1 12 modelů chování

Za účelem dosažení krátkodobých i dlouhodobých cílů jsou mezi zaměstnanci společnosti podporována specifická chování. Tato chování jsou zakomponována v každém firemním projektu, procesu i produktu. Jsou také nezbytná pro úspěšné dosažení vizí společnosti.

Během procesu HPD jsou hodnoceny pracovní výsledky zaměstnanců a následujících dvanáct modelů chování (HONEYWELL, © 2013):

• Zaměření na zákazníka a růst – zaměstnanec dosahuje skvělých výsledků každý den co do kvality, dodávek, technologie a hodnoty pro zákazníka. Aktivně sleduje nové příležitosti pomocí podrobných plánů prodeje a marketingu, globalizace nebo technologií podporovaných nástroji Six Sigma.

• Vůdcovství – zaměstnanec uvažuje jako leader bez ohledu na skutečnou pracovní pozici, dodržuje závazky a je vzorem pro ostatní pracovníky. Všichni leadeři dávají najevo zápal pro práci a zajímají se o zaměstnance společnosti. Každý zaměstnanec musí být schopen definovat problém, vytvořit návrh řešení problému a provést plán řešení.

• Orientace na výsledky – zaměstnanec dodržuje závazky k firmě i ostatním lidem. Je schopen rychlého přeformulování pracovních požadavků do praxe definováním „kdo do kdy co udělá“, aby bylo zajištěno uskutečnění plánů.

• Pomoc ostatním k růstu – zaměstnanec podporuje rozvoj u kolegů, podřízených a/nebo manažerů společnosti. Usiluje o pozitivní vliv na rozvoj ostatních.

• Otevřenost vůči změnám – zaměstnanec se snaží o neustálé zlepšování a usiluje o podporu strategie Six Sigma, za účelem dosazení rozhodnutí, která jsou v nejlepším zájmu zákazníků, spoluvlastníků a firmy. Toto chování představuje rozhodnutí dělat svou práci lépe.

• Pozitivní přístup k týmové práci a rozmanitosti – tento model chování je předpokladem úspěchu celého týmu. Zaměstnanec chápe fakt, že pracovní síla Honeywellu se skládá z jednotlivců, kteří představují velkou rozmanitost hodnot, názorů, kultur a cílů. Efektivní team leadeři proto musí naplňovat očekávání, která jsou na ně kladena jak ze strany nadřízených, tak i ze strany podřízených.

• Globální přístup – představuje schopnost dívat se na svou práci ze všech relevantních úhlů pohledu a vnímat svět v rámci integrovaného řetězce hodnot.

• Ochota podstoupit rozumné riziko – zaměstnanec uznává, že k dosažení vyššího výnosu je zapotřebí podstoupit větší riziko. Využívá svůj zdravý podnikatelský úsudek a má odvahu přijmout opatření tam, kde jsou výsledky nejisté, ale potenciální přínos je velký.

• Schopnost učení a sebereflexe – zaměstnanec si uvědomuje své chování a skutečnost, jaký vliv tím má na své okolí. Umí správně posoudit své silné/slabé stránky a učinit potřebná opatření ke zlepšení.

• Efektivní komunikace – zaměstnanec věcně a včas poskytuje informace ostatním pracovníkům, používá vhodných (ústních či písemných) prostředků komunikace za účelem efektivní spolupráce, vyjednávání nebo řízení. Vedoucí i zaměstnanci si jsou vědomi, že efektivní komunikace spočívá ve vzájemném naslouchání, ale nemusí být vždy založena na shodě.

• Komplexní myšlení – zaměstnanec se rozhoduje a pracuje s dostupnými daty za pomoci intuice, zkušeností a svého uvážení. Zaměstnanec má schopnost rozlišit rozdílné a konfliktní informace nebo názory a dosáhnout tak správně promyšleného rozhodnutí. Rozumí vlivu svého jednání nebo poskytnutých doporučení na jiné systémy, trhy, procesy a funkce.

• Vysoká technická a pracovní odbornost – tento model chování je zaměřen na schopnosti a efektivní výsledky v oboru. Zaměstnanec má přehled o pokroku a současných událostech a hledá způsoby, kterými může tyto nejnovější trendy do své práce zakomponovat.

Manažeři, kteří provádí hodnocení HPD, jsou v době tohoto procesu školeni na to, jak tento proces probíhá, jakým způsobem má být zaměstnancům podána zpětná vazba a na jaký rozvoj mají zaměstnanci nárok. (Tomanová, 2013)