• Nebyly nalezeny žádné výsledky

2. Rodičovská odpovědnost

2.3. Pojem a obsah rodičovské odpovědnosti

Rodičovskou odpovědností je nutno rozumět právě takový soubor povinností a oprávnění, které směřují k zajištění morálního a materiálního prospěchu dítěte, jde zejména o péči o dítě, zachování osobního styku s ním, zajištění jeho vzdělání, včetně jeho zastupování a správy jeho jmění.22 Jde o vytvoření takového souboru povinností a práv mezi rodičem a dítětem, které směřují k přípravě dítěte na řádný a samostatný život, výchově dítěte do doby, než vyroste, a postarat se o něj a chránit jej před negativními vlivy. Ve spojení s účelem jde o požadavek náležité péče o dítě.

Označit takový soubor povinností a práv jednotným názvem je nesnadnou záležitostí. V historii se setkáváme s pojmy jako rodičovská moc23, práva a povinnosti rodičů k dítěti24 či rodičovská zodpovědnost25. Při vzniku OZ se dokonce setkáváme s pojmem rodičovské povinnosti a práva, který byl nakonec nahrazen dnes již známou, rodičovskou odpovědností.26

Bylo by mylné domnívat se, že odpovědnost užitá v tomto smyslu vyjadřuje jakousi sankci.27 Jak vyjadřuje i důvodová zpráva k OZ, pojem odpovědnost se zde spojuje s řádným, a tedy odpovědným plněním povinností a řádným výkonem práv. Hodnotový rámec tohoto pojmu je na stejném místě

21 § 892 a násl. OZ.

22 ŠÍNOVÁ, R., WESTPHALOVÁ, L., KRÁLÍČKOVÁ, Z. a kolektiv: Rodičovská odpovědnost.

Praha: Leges, 2016, s. 36.

23 § 52 a násled. zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném.

24 Zákon o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění do r. 1998.

25 § 31 a násled. zákona č. 94/1963 Sb., o rodině ve znění od r. 1998.

26 ELIÁŠ, K., ZUKLÍNOVÁ, M. Návrh občanského zákoníku. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, bez vroč. (2005). Dostupné online z:

https://www.cak.cz/assets/files/550/OZ-konsolidovan__verze.pdf., viz také ŠÍNOVÁ, R., WESTPHALOVÁ, L., KRÁLÍČKOVÁ, Z. a kolektiv: Rodičovská odpovědnost. Praha: Leges, 2016, s. 36.

27Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník k § 855 až § 859.

9 doplněn odkazem na křesťanské tradice evropské právní kultury, s kterými by měl být výkon a plnění těchto povinností v souladu.28

K uchopení každého pojmu napomůže rozbor jeho obsahu, a to mnohdy lépe než jeho samotné pojmenování.

Platná právní úprava podává určitý výčet, který je možno považovat za výčet taxativní29, § 858 OZ: „Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění“. V porovnání s předešlou úpravou rodičovské odpovědnosti jde o výčet širší. Skutečnost, že v zákoně o rodině č. 94/1963 Sb. (dále jen ZOR) chybělo výslovné vyjádření výchovy, vzdělání nebo osobního styku (jako složek rodičovské zodpovědnosti) neznamenalo, že by do jejího rámce tyto složky dříve nespadaly. Především pak judikatura soudů, onu výchovu včetně osobního styku řadila pod péči o dítě.30 To je důležité mít na paměti i za současného stavu. Ačkoliv je výčet širší a zřejmě taxativní, bylo by nejspíš nesprávné definici § 858 považovat za výčet exkluzivní, tedy takový, který by vylučoval podřazení jakýchkoliv jiných právních rodičovské odpovědnosti. Právě tyto povinnosti a práva jsou tím, co si širší veřejnost pod pojmem rodičovská odpovědnost nejspíš představí.

b) Ochrana dítěte; spočívá především v ochraně před nebezpečnými vlivy zvenčí, jakož i ochraně dítěte před samotným rodičem.

28 Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník k § 855 až § 859.

29 ŠÍNOVÁ, R., WESTPHALOVÁ, L., KRÁLÍČKOVÁ, Z. a kolektiv: Rodičovská odpovědnost.

Praha: Leges, 2016, s. 75.

30 Srov. MELZER, F., TÉGL, P. a kolektiv: Občanský zákoník: velký komentář. Svazek IV. § 655-975. Praha: Leges, 2016, s. 1317 a Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník k

§ 855 až § 859.

31 MELZER, F., TÉGL, P. a kolektiv: Občanský zákoník: velký komentář. Svazek IV. § 655-975.

Praha: Leges, 2016, s. 1317.

10 c) Udržování osobního styku, jako zcela zásadní složku, která představuje požadavek osobního kontaktu rodiče s dítětem, jež nelze převést na jinou osobu (§ 887).

d) Zajišťování výchovy a vzdělání dítěte. Složky, jejichž většímu rozboru je věnována tato práce (viz kapitola 3 a kapitola 4).

e) Určení místa bydliště. „To že, zjevně právo péče o dítě nesplývá s právem určit místo bydliště, plyne z toho, že svěření dítěte do péče jednoho z rodičů jej neopravňuje jednostranně určovat místo bydliště dítěte, aniž se o tom s druhým rodičem dohodl.“32

f) Zastupování dítěte a g) správa jeho jmění.

Individuální pojmenování jednotlivých složek jistě neznamená jejich absolutní nezávislost. Jednotlivé složky se mezi sebou prolínají a doplňují. Velmi blízko má k sobě péče o dítě v užším slova smyslu s výchovou a osobním stykem s dítětem. Přesto není možné je mezi sebou zaměňovat.

Péče o dítě

Pod pojmem péče o dítě si lze jistě představit širokou škálu povinností a práv k dítěti, které svou povahou spadají do více složek rodičovské odpovědnosti.

V širším pojetí jde tedy o skupinu takových složek, které znamenají starost o dítě.

Péči, která směřuje k jeho osobě.

Takto široce však nemůžeme o péči o dítě hovořit, pokud tak činíme ve smyslu § 858 OZ. Péče o dítě je jednou ze složek rodičovské odpovědnosti. Pokud tedy soud rozhoduje o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, např. pro dobu po rozvodu, není zde rozhodováno o péči v širším smyslu, ale o jediné složce rodičovské odpovědnosti, což také znamená zachování výkonu ostatních složek druhému rodiči. Je však nutné doplnit, že takový rodič nepřichází ani o výkon péče o dítě v plném rozsahu. Ve prospěch druhého rodiče jsou zachována i rozhodnutí týkající se péče o dítě, které nemají povahu obvyklých záležitostí a u kterých je třeba dohoda obou rodičů (§877 OZ). Takovou součást péče o dítě, jež

32 MELZER, F., TÉGL, P. a kolektiv: Občanský zákoník: velký komentář. Svazek IV. § 655-975.

Praha: Leges, 2016, s. 1320.

11 je svěřena do rukou pouze jednomu z rodičů, lze nazvat jako osobní péče, tu můžeme charakterizovat jako každodenní starání se o dítě a rozhodování v běžných záležitostech.33

Je tak třeba rozlišovat péči o dítě v širším smyslu a péči o dítě a osobní péči.