Porovnání krajů podle pořadí narození

Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.5.1, průměrný věk matky se po celé sledované období zvedá. Stejně tak u průměrného věku matky lze pozorovat, že nejdříve byl růst výrazný a poté začal zpomalovat.

Jak je vidět z grafu na Obr. 2.13, celková průměrná hodnota je mezi hodnotou průměrného věku při narození prvního a druhého dítěte. Počet matek, které porodí tři děti je relativně nízký a průměr tím tolik ovlivněn není.

Jako nejvíce rizikové se uvádí odkládání narození prvního dítěte do vyššího věku.¹⁹ Tato hodnota se posunula z 22,2 roku v roce 1991 na 29,3 v roce 2019. Rozdíl oproti průměru se tedy snížil z 2,4 roku na začátku sledovaného období na 1,7 roku na konci sledovaného období.

U průměrného věku matky druhého narozeného dítěte je vývoj velmi podobný jako průměr.

Došlo k nárůstu z 25,7 roku v roce 1991 na 31,8 roku v roce 2019. Po většinu sledovaného období se průměrný věk matky při narození druhého dítěte pohybuje okolo 0,9 roku nad průměrným věkem matky bez ohledu na pořadí narození.

U průměrného věku matky třetího narozeného dítěte není nárůst tak výrazný.

Pravděpodobným důvodem může být obava ze zdravotních komplikací při odkládání pořízení si dítěte do vysokého věku. V tomto případě se průměrný věk zvýšil nejméně, konkrétně se jedná o zvýšení z 29,5 roku na 34 roků. Do roku 1993 lze zaznamenat mírný pokles, který poté střídá růst trvající až do roku 2009, kdy začíná růst zpomalovat a od roku 2015 již prakticky stagnuje.

Lze předpokládat, že bude dále růst průměrný věk matek. Tento růst však pravděpodobně bude zpomalovat z důvodu věkových limitů ženské plodnosti.²⁰ Průměrný věk matek, kterým se narodí třetí potomek, bude pravděpodobně růst nejpomaleji.

19 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17715771/

20 https://www.acog.org/womens-health/faqs/having-a-baby-after-age-35-how-aging-affects-fertility-and-pregnancy

Obr. 2.13 Průměrný věk matky podle pořadí narození v ČR

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Nejvyšších hodnot průměrného věku matky prvního dítěte dosahuje, stejně jako u hodnot bez ohledu na pořadí narození, Praha s průměrným věkem 24,2 roku na začátku sledovaného období a 31,4 roku na jeho konci. Další kraje mají rozdíly minimální, kdy nejvyšších mimopražských hodnot v roce 1991 dosahuje kraj Jihomoravský a Zlínský, kde průměrný věk matky prvního dítěte činí shodně 22,3 roku. Na druhé straně spektra je opět Ústecký kraj, kde v roce 1991 byl tento průměrný věk na úrovni 21,5 roku. V roce 2020 jsou rozdíly mezi kraji vyšší, kdy Ústecký kraj dosahuje hodnoty 27,7 roku a kraj Jihomoravský 29,6 roku. Rozdíl mezi mimopražským krajem s nejvyšším a nejnižším průměrem se tedy během pozorovaného období zvýšil z 0,8 roku na 1,9 roku.

Jak je patrné i z grafu na Obr. 2.14, rozdíl mezi kraji se zvětšil. To lze ilustrovat rozdílem mezi krajem s nejstaršími matkami a krajem s nejmladšími matkami prvního dítěte, kdy při zanedbání Prahy se rozdíl zvětšil z 0,8 na 1,9 roku.

15

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Věk

Rok

Průměrný věk matky podle pořadí narození v ČR

Celkem první druhé třetí

Obr. 2.14 Průměrný věk matky prvního dítěte v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Rozdíly mezi kraji pro průměrný věk matek při narození druhého dítěte je opět pro rok 1991 velice nízký a do roku 2020 došlo k podstatnému nárůstu, který je doprovázen zvětšením rozdílů mezi kraji s výjimkou Prahy, kde průměrný věk nevzrostl tak výrazně. Jak již bylo zmíněno, jedním z důvodů může být narážení na biologické limity ženské plodnosti. Je zajímavé, že v roce 1991 všechny kraje s výjimkou Prahy dosahovaly průměrných nebo mírně podprůměrných hodnot. Tento jev byl způsoben tím, že v Praze byly matky, kterým se narodil druhý potomek, v průměrném věku 27,6 roku a tedy o 1,9 roku více než pro průměr celé země. Oproti tomu v kraji s nejnižším průměrným věkem, kterým je kraj Vysočina, byla hodnota pouze o 0,7 roku nižší než celorepublikový průměr.

V roce 2020 je průměrný věk matek druhého dítěte na vyšších úrovních než v celé České republice pouze v Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji. Nejnižší hodnoty byly pozorované v Ústeckém kraji, kde průměrný věk dosahoval 30,7 roku.

22,2 24,2 22,0 21,9 22,0 21,8 21,5 22,0 22,0 21,9 22,0 22,3 22,0 22,3 22,1

29,3 31,4 29,4 28,8 28,8 28,0 27,7 28,8 29,1 28,8 28,7 29,6 28,9 29,2 28,6

15

ČR Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Věk

1991 2020

Obr. 2.15 Průměrný věk matky druhého dítěte v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Při pohledu na srovnání krajů a celorepublikového průměru podle průměrného věku matky třetího dítěte, které je uvedeno na grafu na Obr. 2.16, je zřejmé, že rozdíly mezi kraji jsou vyšší než v případě průměrného věku matek při narození prvního a druhého dítěte.

S výjimkou Prahy byl zaznamenán nejvyšší věk ve Zlínském kraji s 29,9 roku a nejnižší v Ústeckém kraji a kraji Vysočina s hodnotou 28,7 roku. V roce 2020 je rozdíl mezi kraji ještě vyšší, kdy nejnižší průměrný věk 32 roku byl zaznamenán v Ústeckém kraji a nejvyšší činil 34,6 ve Zlínském kraji, pokud není započítána Praha. Rozdíl se tedy zvýšil z 1,2 roku na začátku sledovaného období na 2,6 roku na jeho konci. Lze však říct, že průměrný věk matky třetího dítěte se ve většině krajů pohybuje poměrně blízko okolo celorepublikového průměru, kterým je 34 let. Je pozorovatelné relativně výrazné snížení rozdílu mezi Prahou a ostatními kraji.

25,7 27,6 25,4 25,6 25,5 25,4 25,2 25,6 25,7 25,2 25,0 25,7 25,5 25,6 25,4

31,9 33,7 32,2 31,4 31,7 31,0 30,7 31,5 31,6 31,5 31,1 32,1 31,5 31,8 31,2

15

ČR Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Věk

1991 2020

Obr. 2.16 Průměrný věk matky třetího dítěte v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

29,5 31,2 29,5 29,1 29,4 29,0 28,7 29,6 29,7 29,5 28,7 29,6 29,3 29,9 29,2

34,0 35,6 34,5 34,0 33,8 32,5 32,0 33,7 33,9 34,0 34,0 34,4 33,7 34,6 32,8

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 3536

ČR Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Věk

1991 2020