Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistiky
Porodnost a plodnost v českých zemích od 90. let do současnosti
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Studijní program: Kvantitativní metody v ekonomice Studijní obor: Ekonomická demografie
Autor: Bc. Jaroslav Mráz
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc.
Praha, Prosinec 2021
Poděkování
Tímto bych chtěl poděkovat vedoucí mé diplomové práce doc. Ing. Jitce Langhamrové, CSc.
za ochotu, rady a trpělivost.
Abstrakt
Tato práce se věnuje vývoji porodnosti a plodnosti v České republice a v jednotlivých krajích od devadesátých let dvacátého století do současnosti. Jsou řešeny příčiny a následky výrazného poklesu porodnosti a plodnosti v devadesátých letech dvacátého století. S tím souvisí zkoumání vývoje průměrného věku matky živě narozených dětí dle pořadí narození.
Dále se práce zaměřuje na vývoj počtu vícečetných porodů a srovnání skutečných hodnot s hodnotami odhadnutými na základě vztahu Hellina–Zelenyho.
Práce je rozdělena na dvě části. První je teoretická část, ve které je čtenář uveden do problematiky zkoumání vývoje porodnosti a plodnosti. Druhá je analytická, ve které je analýza porodnosti a plodnosti od devadesátých let dvacátého století do současnosti.
Klíčová slova
Porodnost, plodnost, vícečetný porod, Česká republika
JEL klasifikace
Demographic Economics, Demographics, Demography
Abstract
This thesis deals with development of birth rate and fertility in Czech Republic and in individual regions from 1990s until present. There are discussed causes and consequences of steep decrease of birth rate and fertility in 1990s. It relates to average age of mothers based on the order of birth. Furthermore, thesis aims at development of multiple births and comparison of real values with values estimated by application of Hellin's law.
Thesis consists of two parts. First one is theoretical where is reader introduced into birth rate and fertility research. Second is analytical where is development of birth rate and fertility analysis.
Keywords
Birth rate, fertility, multiple birth, Czech Republic
JEL Classification
Demographic Economics, Demographics, Demography
Obsah
Úvod ... 9
1 Definice základních pojmů ... 11
1.1 Populace a obyvatelstvo ... 12
1.1.1 Stav obyvatelstva ... 12
1.2 Porodnost a plodnost ... 13
1.2.1 Standardizace ... 15
1.3 Pohlaví ...16
1.4 Věk ...16
1.5 Pořadí narození ... 17
1.6 Dvojčata a vícerčata ... 18
2 Analýza vývoje porodnosti a plodnosti od devadesátých let do současnosti ... 20
2.1 Počet obyvatel ... 20
2.2 Živě narození ... 22
2.3 Porodnost ... 24
2.4 Plodnost ... 27
2.4.1 Úhrnná plodnost ... 30
2.5 Průměrný věk matky ... 33
2.5.1 Porovnání krajů ... 33
2.5.2 Porovnání krajů podle pořadí narození ... 36
2.6 Porody dvojčat ...41
2.7 Porody vícerčat ... 44
2.8 Srovnání porodů dvojčat a vícerčat s očekávanými hodnotami ... 47
Závěr ... 50
Použitá literatura ... 52
Seznam obrázků
Obr. 2.1 Vývoj počtu obyvatel v České republice ... 20
Obr. 2.2 Počet obyvatel v krajích v letech 1991 a 2020 ... 21
Obr. 2.3 Vývoj počtu živě narozených v ČR ... 22
Obr. 2.4 Počet živě narozených v krajích v letech 1991 a 2020 ... 23
Obr. 2.5 Standardizovaná míra porodnosti v ČR a vybraných krajích ... 25
Obr. 2.6 Standardizovaná míra porodnosti v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020 ... 26
Obr. 2.7 Standardizovaná míra plodnosti v ČR a vybraných krajích ... 28
Obr. 2.8 Standardizovaná míra plodnosti v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020 ... 29
Obr. 2.9 Úhrnná plodnost v ČR a vybraných krajích ... 31
Obr. 2.10 Úhrnná plodnost v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020 ... 32
Obr. 2.11 Průměrný věk matky v ČR a vybraných krajích ... 34
Obr. 2.12 Průměrný věk matky v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020 ... 35
Obr. 2.13 Průměrný věk matky podle pořadí narození v ČR ... 37
Obr. 2.14 Průměrný věk matky prvního dítěte v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020 ... 38
Obr. 2.15 Průměrný věk matky druhého dítěte v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020 ... 39
Obr. 2.16 Průměrný věk matky třetího dítěte v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020 ... 40
Obr. 2.17 Podíl porodů dvojčat a celkového počtu porodů–tříleté klouzavé průměry ... 42
Obr. 2.18 Podíl porodů dvojčat a celkového počtu porodů v jednotlivých krajích v letech 1992 a 2019–tříleté klouzavé průměry ... 43
Obr. 2.19 Podíl porodů vícerčat a celkového počtu porodů ve vybraných krajích–pětileté klouzavé průměry ... 45
Obr. 2.20 Podíl porodů vícerčat a celkového počtu porodů v jednotlivých krajích v letech 1993 a 2018–pětileté klouzavé průměry... 46
Obr. 2.21 Podíl pozorovaného a předpokládaného počtu porodů dvojčat za ČR a vybrané kraje–tříleté klouzavé průměry ... 48
Obr. 2.22 Podíl pozorovaného a předpokládaného počtu porodů dvojčat v ČR ... 49
Úvod
Sametová revoluce a následná změna režimu z komunistického na demokracii vedla k velikému množství změn ve fungování společnosti. Proměny doznal politický, sociální, ekonomický, technický a také demografický vývoj, který se začal přibližovat stavu v západních zemích.1 Snížení znečišťování životního prostředí, lepší technické vybavení a bohatství státu, které umožnilo významný rozvoj zdravotnictví ať už z hlediska lepší dostupnosti léků, možnosti opatření lepších přístrojů nebo například snazší komunikace odborníků napříč státy. vedlo k výraznému nárůstu střední délky života.
Mladí lidé měli výrazně více příležitostí ať už ze studijního, pracovního nebo cestovatelského hlediska a nebyli tolik motivováni zakládat rodiny. Výsledkem bylo odkládání sňatku a založení rodiny do vyššího věku, které bylo také umožněno širší dostupností antikoncepčních prostředků. Jednou z nejvíce diskutovaných změn je proměna reprodukčního chování populace, konkrétně porodnosti a plodnosti, kdy v devadesátých letech došlo k dramatickému propadu, který, kdyby pokračoval, by měl značně neblahé důsledky na fungování společnosti.
Tyto demografické charakteristiky jsou společně s úmrtností klíčové pro zkoumání vývoje populace, a proto je podstatné se zabývat tím, jak se vyvíjí nejen v rámci celé země, ale i v rámci regionů.
Problémem je úhrnná plodnost hluboko pod mírou nutnou pro zachování velikosti populace, což je věc, kterou se snaží vyřešit mnoho vyspělých států. Důsledkem nízkého počtu dětí a zvyšování délky života je relativně velké množství osob v důchodovém věku, a naopak poměrně málo osob v předproduktivním. To zatím nemusí být problém, ale předznamenává to situaci, kdy bude klesat počet obyvatel v produktivním věku na úkor těch v neproduktivním. To může vyvolat společenské pnutí a zároveň znevýhodnit stát v mezinárodní konkurenci.
Vyšší průměrný věk rodiček, a především prvorodiček, s sebou nese vyšší riziko
komplikací při porodu2. S věkem klesá plodivost a zvyšuje se riziko, že pár nebude schopen počít potomka přirozenou cestou. Možným řešením je využívání umělého oplodnění, které s sebou však nese zvýšenou četnost vícečetných porodů, které jsou rizikovější pro matku i pro potomky.
Vývoj porodnosti a plodnosti v porevolučním období je ve společnosti poměrně diskutovaný a v období, kdy byly tyto hodnoty velice nízké, bylo slyšet mnoho názorů
1https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/population-demographic- situation-languages-and-religions-21_cs
2https://www.zdravotnickydenik.cz/2019/03/ceske-porodniky-trapi-vysoky-vek-prvorodicek- stoupajici-pocet-zen-rizikovem-tehotenstvi/
předpovídajících velmi negativní scénáře vývoje populace. Z toho důvodu je vhodné se na toto téma zaměřit a zhodnotit aktuální stav.
Zvyšující se průměrný věk matek je hojně diskutovaný jak mezi odbornou, tak i laickou veřejností a je proto velmi zajímavé zhodnotit, jak se vyvíjí nejen celkově, ale i dle pořadí narození.
Práce má za cíl prozkoumat vývoj porodnosti a plodnosti v České republice a jednotlivých krajích od začátku devadesátých let do současnosti, vývoj průměrného věku matek s ohledem na pořadí narození potomka a zaměřit se také na problematiku porodnosti dvojčat a vícerčat.
První kapitola této práce je teoretická, kdy se zabývá pojmy dále použitými v práci.
Následující kapitola je analytická, v jejichž podkapitolách se analyzuje vývoj počtu
obyvatel a narozených dětí. Dále se zkoumá porodnost a plodnost, aby bylo možné očistit hodnoty o vliv věkové struktury. Následuje průměrný věk matek s ohledem na pořadí narození dítěte a dále porody dvojčat, vícerčat a jejich srovnání s předpokládanými hodnotami. To vše je rozpracováno v rámci České republiky i jednotlivých krajů.
1 Definice základních pojmů
Demografie je vědní obor, který se zabývá reprodukcí lidských populací, kterou lze také nazvat jako demografickou reprodukci. Za počátky demografie v dnešním pojetí se považuje polovina sedmnáctého století, kdy J. Graunt publikoval práci o úmrtnosti v Londýně, kterou analyzoval pomocí statistického zpracování úmrtních lístků. Termín demografie se poprvé objevuje v roce 1855, kdy ho použil ve svém díle A. Guillard. (Sociologický ústav AV ČR, 1993).
Lidská činnost související s demografií však sahá hluboko do historie prvních civilizací.
Nejstarší takovou činností bylo sčítání obyvatel, o kterém jsou nejstarší záznamy z období okolo roku 3800 př. n. l. na území Mezopotámie, v Číně okolo roku 3000 př. n. l. a v Egyptě okolo roku 2500 př. n. l. Nejprve se jednalo o sporadickou činnost, která se začala provádět pravidelněji ve starověkém Řecku a Římě. Jednalo se o užitečnou informaci pro potřeby armády a výběru daní. Často se tyto cenné informace tajily.
Konfucius (551–479 př. n. l.) se pokoušel o vytvoření koncepce optimálního počtu obyvatel pracujících v zemědělství vůči množství půdy. Spolu se svými následníky se věnoval i dalším demografickým jevům. Například efektům válek, nedostatku potravin, předčasným sňatkům nebo drahým sňatkům. (Klufová, Poláková, 2010)
Základními demografickými procesy jsou rozmnožování, vymírání a stěhování obyvatelstva.
Tato práce se zaměřuje především na proces rozmnožování.
1.1 Populace a obyvatelstvo
Definice populace je širší než v případě obyvatelstva. Jedná se o soubor jedinců nějakého živočišného druhu. Populace se mění, vznikají a zanikají působením migrace a vzájemného míšení. Lidské populace mají často stejný jazyk, mentalitu a kulturu. Populace může tvořit jedno etnikum, národ nebo i stát. V tom případě se často považuje populace a obyvatelstvo za synonymum. Obyvatelstvo však může někdy sestávat z více populací, etnik nebo národů.
(Sociologický ústav AV ČR, 1993)
Podle (Sociologický ústav AV ČR, 1993) je pojem obyvatelstvo více spjat s územím než s typem populace. Tyto dva pojmy se často považují za synonyma také z důvodu, že jsou velmi těžko dostupná data o populaci. Data o obyvatelstvu se získávají za pomoci administrativně správního aparátu
1.1.1 Stav obyvatelstva
Stav obyvatelstva je okamžikový ukazatel, který je nejčastěji uváděn jako počáteční, střední nebo koncový stav obyvatelstva. Tento ukazatel se vztahuje ke kalendářnímu roku, pololetí, čtvrtletí a k měsíci. Typicky se sleduje stav obyvatelstva v jednotlivých kalendářních letech.
1.2 Porodnost a plodnost
Termín porodnost je odvozen od porodu, který je definován jako „konečná fáze, resp.
vyvrcholení procesu vzniku nového jedince, vyjádřené lidově jako ‚příchod na svět‘.
Z medicínského hlediska jde o specif. fyziologický proces v těle matky, který má řadu rysů nemoci a tradičně je spojen i s rizikem úmrtí (dítěte i matky). Porod je chápán jako významná životní událost, jako charakteristická mezní situace a též jako mezník životního cyklu jedince i rodiny. Soc. význam porodu a postoj společnosti k tomuto jevu se do značné míry odvíjejí od hodnoty dítěte a jsou fixovány ve zvykových, náb. I právních systémech jednotlivých společností, resp. kultur. Úzce souvisejí s významem mateřství (adorace ‚boží rodičky‘ v křesťanském náboženství, úcta k mnohonásobnému mateřství, resp. soucit, protože podle bible má žena ‚v bolesti rodit děti‘) a na významu nabývají v pronatalitně orientovaných společnostech (viz též politika natalitní). Sama schopnost rodit (plodnost) vždy silně ovlivňovala postavení ženy ve společnosti (neplodné ženy měly nízkou prestiž a mohly být mužem zapuzeny), důležitá ale byla i dispozice rodit mužské potomky, kteří v patriarchálním typu společnosti jsou nositeli rodové linie, dědici spol. postavení atd.
Velkou váhu to mělo zejm. v bohatších vrstvách, kde to bylo spojeno s hodnotou prvorozenství. Tradičně jsou první porody významnější událostí než další porody, pokud se ovšem narodí živé dítě, resp. když se uchová naživu (ještě na začátku tohoto st. byla i ve vyspělých průmyslových zemích mrtvorozenost, resp. úmrtí do 3 dnů po porodu běžným jevem). Akt porodu sám o sobě byl většinou záležitostí neveř., odehrávající se v ústraní pouze za účasti žen, s výjimkou případů, kdy si společnost osobovala právo veř. Identifikace dítěte (např. u královských rodů, šlo-li o následníka trůnu). Porod byl a u přír. národů je dodnes ritualizován podobným způsobem jako nemoc (modlitby za rodičku, zažehnávání zlých sil, hygienické rituály, přenášení bolestí na jiný objekt apod.) a váže se k němu někdy i ‚tabu krve‘ (rodící žena je izolována, příp. stejně jako žena menstruující považována za
‚nečistou‘, protože krev přitahuje nečisté astrální síly). Porodu předchází období těhotenství jako očekávání porodu a následuje jej období tzv. šestinedělí jako jeho důsledek. Porod lze tedy chápat jako určité vyvrcholení, kulminační bod velmi specif. etapy v životě ženy charakterizované zvláštním postavením, rychle se měnícím způsobem života, zdravotní rizikovosti apod. Je to období zvýšené psych. I fyzické, které se civilizované společnosti snaží kompenzovat větší soc. ohleduplností (např. v zaměstnání, při poskytování zdravotních aj.
služeb). …. Na porod se ženy nedívají jen jako na radostnou životní událost, ale i jako na překážku ve vykonávání řady činností, estetické nehodnocení, překážku v sexuálním životě apod. S procesem emancipace se oslabilo vědomí, že rození dětí je hlavním, resp. jediným posláním ženy, Vyskytují se snahy vyhnout se nepříjemnostem porodu buď rezignací na mateřství nebo přenosem zátěže porodu na jinou ženu. Porod přestal být osudovou záležitostí s uzákoněním potratů. Zároveň se vyskytla řada etických i právních problémů spojených s porodem, např. určení rozhraní mezi porodem a potratem, přiznání rodičovství při umělém oplodnění apod. Těhotenství a porod má stále silný soc. motivační účinek, i když se mění sociální normy, které jej obklopují. Je např. stimulem sňatku i záměrně používaným nástrojem k dosažení tohoto cíle, u žen je někdy prostředkem k vyvázání se z pracovního poměru (za války fungoval jako obrana proti tzv. totálnímu nasazení) i k získání dalších soc.
výhod. Ve společnostech našeho typu hraje u mladých lidí i důležitou úlohu při přechodu do skupiny dospělých (vlastně určité iniciace). Výrazným zásahem do způsobu života je každý, ale zejm. první porod. Plánování porodu, resp. tzv plánované rodičovství souvisí
s populačním klimatem. Výsledkem porodu je narození jednoho nebo více dětí, které je nejvýzn. demogr. událostí“ (Sociologický ústav AV ČR, 1993, s. 30-33).
Porodnost (natalita) je hromadný jev vztažený k určité populaci. Vedle úmrtnosti se jedná o nejdůležitější složku demografické reprodukce. Porodnost je ovlivněna plodivostí (fekundita). Ta značí biologickou schopnost lidí rodit děti. Výsledným efektem plodivosti je plodnost neboli počet narozených dětí na tisíc žen v plodivém věku. (Sociologický ústav AV ČR, 1993)
Počet narozených dětí je ovlivněn nejen plodivostí, ale i reprodukčním chováním rodičů, kdy si mohou například plánovat čas, ve kterém žena otěhotní.
„Pod pojmem bezdětnost rozumíme buď fyziologickou neplodnost nebo záměrnou snahu nemít děti. U žen rozeznáváme primární nebo sekundární sterilitu. Počet dětí narozených páru závisí tedy na jeho plodivosti a na jeho reprodukčním chování. Typem demografického chování je např. plánované rodičovství, kdy pár reguluje počet narozených dětí a intervaly mezi jednotlivými porody. Svou roli zde hraje také dostupnost antikoncepčních prostředků a metod. Úroveň porodnosti je ovlivněna i populační politikou státu, i když v tomto případě obvykle pouze krátkodobě.“ (Klufová, Poláková, 2010)
Základní ukazatel porodnosti je hrubá míra porodnosti. To znamená podíl počtu živě narozených dětí na tisíc obyvatel středního stavu obyvatelstva určité populace. Je jí možné použít ke srovnání populací pouze pokud mají stejnou věkovou strukturu.
Přesnějších výsledků je možné dosáhnout použitím míry plodnosti. Obecná míra plodnosti značí počet živě narozených dětí na tisíc žen v reprodukčním věku. (Sociologický ústav AV ČR, 1993)
1.2.1 Standardizace
“Obecná míra a její hodnota je závislá nejenom na samotné intenzitě daného jevu, ale též na věkové struktuře obyvatelstva. Mezi obecnou a specifickými mírami platí vztah, že obecná míra je váženým aritmetickým průměrem specifických měr, kde vahami jsou počty obyvatel v jednotlivých věkových skupinách. Věková struktura ovlivňuje tedy hodnotu obecné míry a obecná míra je tudíž nevhodná pro srovnávání populací v čase i prostoru. Pokud chceme srovnávat populace mezi sebou, musíme provést tzv. standardizaci. Smyslem standardizace je vyloučit vliv věkové struktury ve všech srovnávaných populacích. Podle údajů, které máme k dispozici, lze provádět přímou či nepřímou standardizaci.
Specifické míry a jejich úroveň se s věkem mění. Průměrnou úroveň intenzity těchto jevů a procesů vyjadřují obecné míry intenzity (hrubé míry), které jsou váženými průměry měr specifických. Obecné míry jsou však proto považovány za nevhodné a zkreslující pro popis úrovně daného procesu, protože jsou značně závislé na věkové struktuře obyvatelstva. Tyto míry můžeme používat v případě konstatování, kolik zemřelých připadá na 1 000 obyvatel, kolik narozených připadá na 1 000 žen v plodivém věku, ale již není vhodné je používat pro srovnávání úrovně sledovaného jevu v čase a prostoru. A to právě z toho důvodu, že takto byť správně vypočítané ukazatele jsou ovlivněny nejenom samotnou intenzitou zkoumaného jevu, ale také příznivou či nepříznivou věkovou strukturou dané populace.“
(Langhamrová, Šimpach, 2013, s. 53)
Při metodě přímé standardizace se aplikují specifické míry pozorované populace na věkové složení, které odpovídá standardní populaci. Tím se získá standardizovaná míra. Není stanoveno, která populace má být zvolena jako standard, ale často je zvolena jedna ze zkoumaných populací nebo nadřazená populace. V případě srovnání vývoje v krajích ČR by tedy byla zvolena buď populace jednoho z krajů nebo populace České republiky. Pokud je předpoklad, že specifické míry výrazně neodpovídají realitě, není doporučeno přímou standardizaci provádět. V případě, kdy specifické míry nejsou známy, přímou standardizaci nelze provést.
Pokud přímou standardizaci není vhodné nebo možné použít, lze přistoupit k použití nepřímé standardizace. U ní jsou aplikovány specifické míry standardní populace na věkové složení srovnávané populace. Výsledkem je ukazatel zvaný hypotetický počet událostí, z kterého lze vypočítat srovnávací index jako podíl skutečného a hypotetického počtu událostí. Srovnávací index říká o kolik vyšší nebo nižší by byl počet událostí v případě, že by struktura populace byla stejná jako ve srovnávané populaci a došlo by pouze ke změně specifických měr událostí, které se snažíme zjistit. Standardizovaná míra pak je spočítána jako součin srovnávacího indexu a obecné míry standardní populace. (Langhamrová, Šimpach, 2013, s. 54)
1.3 Pohlaví
Pohlaví je spolu s věkem základní biosociální charakteristikou člověka. Používá se jako primární třídící znak souborů obyvatel ve statistikách obyvatelstva. (Sociologický ústav AV ČR, 1993) Asi nejčastější využití nalézá při zjišťování struktury obyvatelstva dle pohlaví.
Pohlavní struktura narozených dětí v Evropě běžně činí zhruba 515 chlapců a 485 dívek z tisíce dětí. Ve světě však existují výjimky, kdy důvodem mohou být odlišné kulturní zvyklosti nebo zásahy vlády. Výrazným příkladem je politika jednoho dítěte, která byla aplikována v Číně.3 Dalším důvodem jiné pohlavní struktury mohou být též externí vlivy, kterým jsou vystaveni rodiče. Tyto efekty však zatím nejsou plně prokázány. 4
Nejvyšší podíl mužů je v nejmladších věkových kategoriích. S přibývajícím věkem se vlivem nadúmrtnosti mužů rozdíly snižují a okolo čtyřicátého roku věku života se v České republice počty mužů a žen vyrovnávají. Mezi staršími ročníky je více žen než mužů.
Ve vyspělých státech s vysokým průměrným věkem je v populaci více žen než mužů. Naopak ve státech s nízkým průměrným věkem je větší počet mužů. (Langhamrová, Šimpach, 2013)
1.4 Věk
Věk je další základní biosociální charakteristikou jedince využívající se jako primární třídící znak souborů obyvatel ve statistikách obyvatelstva. Pro demografické účely se používá dokončený věk. Nelze se tedy řídit pouze rokem narození.
S využitím věku lze členit obyvatelstvo do jednoletých nebo víceletých věkových kategorií a do ekonomických a biologických generací. Biologické generace se obvykle dělí dětskou, rodičovskou a prarodičovskou. Ekonomické na předproduktivní, produktivní a poproduktivní.
U biologických generací se uvádí hranice jako 0–14 let, 15–49 let a 50 a více let.
U ekonomických generací se vyvíjí hranice produktivního věku, kdy nyní není mnoho jedinců, kteří začnou pracovat hned po ukončení střední školy. Zároveň se prodlužuje věk odchodu do důchodu k 65 rokům. Pokud bude tento trend pokračovat, je možné, že se v budoucnu bude za hranici považovat například 70 let. Za hranice ekonomických generací je v současnosti možné považovat věky 0–19, 20–64 a 65 a vice.
3 https://www.britannica.com/topic/one-child-policy
4 https://www.semanticscholar.org/paper/The-human-sex-ratio-from-conception-to-birth-Orzack- Stubblefield/3986f62b66ee8450859909e122fb2974c1c9fe6b?p2df
1.5 Pořadí narození
U pořadí narození panuje mezi autory rozpor, kdy Koschin ho definuje jako “… pořadí dítěte narozeného matce při započtení všech živě a mrtvě narozených dětí (nikoli ale potratů).
Někdy se uvádí i pořadí dítěte v nynějším manželství, do něhož se nezapočítávají děti narozené před uzavřením posledního sňatku.” (Koschin, 2005, s. 73)
Naproti tomu Pavlík, Rychtaříková a Šubrtová píšou “Pořadí dítěte může být určeno podle počtu dětí z nynějšího manželství anebo podle počtu všech dětí narozených matce. Pořadí dítěte se obvykle určuje jen podle počtu živě narozených, avšak někdy výjimečně se berou v úvahu i mrtvě narozené děti.” (Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová, 1986)
Dle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1260/2013 „Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) údaje o svých událostech přirozené měny, k nimž došlo v referenčním období. Členské státy použijí stejnou definici obyvatelstva, kterou používají v případě údajů uvedených v odstavci 1. Poskytované údaje zahrnují následující proměnné:
a) narození živého dítěte podle pohlaví, měsíce narození, pořadí živě narozeného dítěte, věku matky, roku narození matky, země narození matky, země státního občanství matky a regionu pobytu matky;
b) úmrtí podle věku, pohlaví, roku narození, regionu pobytu, země narození, země státního občanství a měsíce úmrtí.“5
Dle tohoto nařízení se řídí také Český statistický úřad ve svých publikacích. Tato definice bude použita i v této práci.
5 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32013R1260&from=EN
1.6 Dvojčata a vícerčata
Porod může být jednočetný nebo vícečetný. V případě vícečetného porodu se takto narozené děti označují jako vícerčata.
Rození vícerčat s sebou přináší rizika, kdy Christiaan Monden uvádí: "Porod dvojčat je spojen také s vyšší úmrtností kojenců a dětí a s většími komplikacemi pro děti i matky, a to jak během těhotenství, tak i při porodu a po něm,"6 Dále tím mohou vznikat komplikace pro rodiče, kteří si naplánují určitý počet potomků a početím dvojčat se může situace změnit.
To může mít i ekonomické následky, které se stát snaží řešit pomocí sociálních dávek 7 V této práci se z vícerčat vyčleňují dvojčata jako samostatná kategorie.
„Na základě empirického vztahu Hellina–Zelenyho se odhaduje, že na jeden porod dvojčat připadá n jednočetných porodů, na jeden porod trojčat n2 a na jeden porod čtyřčat n3 jednoduchých porodů. Mocninný základ n se podle světových statistik blíží 85. Frekvence vícečetných porodů není náhodná, ale závisí na různých faktorech, z nichž se nejčastěji uvádí věk matky a pořadí narozených. Maximum vícečetných porodů je u žen ve věku 35–
39 let a u dětí narozených ve vyšším pořadí. Obě výše citované závislosti samozřejmě spolu úzce souvisejí, avšak zjištěné vztahy platí i po standardizaci na věk či pořadí. „(Zdeněk Pavlík, Jitka Rychtaříková, Alena Šubrtová, 1986, str. 286–287)
Tato publikace vyšla 5 let před začátkem sledovaného období. Může být zajímavé srovnat hodnoty z ní se sledovaným intervalem, který končí v roce 2020, tedy 34 let po vydání publikace.
Jak vyplývá ze vzorce, na jeden dvojčetný porod by mělo připadat 851, tedy 85 jednočetných porodů. Podobně by na jeden porod trojčat mělo připadat 852, tedy 7 225 jednočetných porodů. U porodů čtyřčat se tato hodnota dostává na 853, tedy na jeden takový porod připadá 614 125 porodů. To již výrazně přesahuje roční počet porodů v celé České republice.
Pro porody paterčat by na jeden takový porod mělo připadat 52 200 625 jednočetných porodů. To je více, než je celkový počet porodů nejen v Evropě, ale i v jakékoliv části světa s výjimkou Asie, kde se v roce 2019 narodilo 73 790 000 dětí. Pro ilustraci se v celé Africe v tomto roce narodilo 43 210 000 dětí.8
Velkou vzácnost porodů paterčat lze také symbolizovat na faktu, že v České republice se narodila první paterčata až v roce 2013.9 Větší počet dětí pravděpodobně nebyl v České republice zaznamenán.
6https://www.ru.nl/english/news-agenda/news/vm/management/2021/twin-peaks-more- twinning-humans-than-ever-before/
Zdroj: https://olomoucky.denik.cz/veda-a-technika/dvojcata-rozeni.html
7 https://www.mesec.cz/socialni-davky/statni-socialni-podpora/rodicovsky-prispevek/
8 https://ourworldindata.org/grapher/annual-number-of-births-by-world-region
9https://www.czso.cz/documents/10180/20554223/130069-14_4.pdf/a5bbb34a-133b-4170-a587- 4e6d55c3fbbb?version=1.0
Z celosvětového hlediska je pravděpodobně první prokázaný devítičetný porod z 13.6.1971 v Sydney, kdy všechny děti se buď narodily mrtvé nebo zemřely krátce po porodu.10 První devítičetný porod, ve kterém všechny děti přežily, se odehrál v Maroku 4.5.202111
Jiní autoři uvádějí hodnotu 89n (Fellman, J., 2018).
10https://www.nytimes.com/1971/06/20/archives/last-of-the-nonuplets-dies-at-sydney- hospital.html
11https://northafricapost.com/53575-malian-nonuplets-born-in-morocco-are-six-month-old- today.html
2 Analýza vývoje porodnosti a plodnosti od devadesátých let do současnosti
2.1 Počet obyvatel
Během sledovaného období se počet obyvatel v České republice zvýšil z 10,3 milionu v roce 1991 na 10,7 milionu obyvatel v roce 2020, jak lze vidět na grafu na Obr. 2.1. Po mírném nárůstu na začátku devadesátých let následoval poměrně výrazný propad. V roce 2004 se trend obrátil a počet obyvatel začal růst. V době celosvětové ekonomické krize růst počtu obyvatel skončil, aby pokračoval od roku 2013.
Aby byl vývoj počtu obyvatel znatelný, byla na Obr. 2.1 jako začátek osy y zvolena hodnota 10 000 000.
Obr. 2.1 Vývoj počtu obyvatel v České republice
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Pro porovnání vývoje v krajích jsou v grafu na Obr. 2.2 zobrazeny krajní hodnoty sledovaného intervalu, tedy roky 1991 a 2020. Ve většině krajů se počet obyvatel zvýšil, významně v Praze, a především ve Středočeském kraji, což svědčí o vzrůstající popularitě
10 000 000 10 050 000 10 100 000 10 150 000 10 200 000 10 250 000 10 300 000 10 350 000 10 400 000 10 450 000 10 500 000 10 550 000 10 600 000 10 650 000 10 700 000 10 750 000
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Počet obyvatel
Rok
metropole a jejího okolí. Dále došlo k poměrně výraznému zvýšení v Jihomoravském a Plzeňském kraji, což jsou kraje, kde se nachází druhé a čtvrté největší město v zemi.
Naopak u některých krajů došlo k poklesu počtu obyvatel. Největší pokles byl zaznamenán u Moravskoslezského kraje, který byl v roce 1991 nejlidnatější a v roce 2020 má až třetí nejvyšší počet obyvatel, kdy Jihomoravský kraj má pouze o 3 085 obyvatel méně. Dále poklesl počet obyvatel na Vysočině a v Olomouckém, Zlínském, a Karlovarském kraji. Počet obyvatel Karlovarského kraje je výrazně nižší než u ostatních krajů. To se projevuje v dalších kapitolách, kdy některé odvozené ukazatele vykazují vyšší variabilitu oproti lidnatějším krajům.
Obr. 2.2 Počet obyvatel v krajích v letech 1991 a 2020
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
1214959 1112492 623632 558249 302556 824596 425598 552987 509009 514205 1144980 647807 597481 1280131
1327272 1392407 643759 590889 294187 819476 443161 551605 523350 509855 1193984 631767 581374 1197069
0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000 800 000 900 000 1 000 000 1 100 000 1 200 000 1 300 000 1 400 000
Počet obyvatel
1991 2020
2.2 Živě narození
Navzdory podstatnému zvětšení populace se ve sledovaném období počet živě narozených dětí snížil, jak je vidět na grafu na Obr. 2.3. Mezi lety 1991 a 1996 došlo k výraznému poklesu, kdy významný efekt měl přechod na demokratické státní zřízení a s tím související změny životního stylu mladých lidí. V roce 1993 se narodilo 121 025 dětí a již v roce 1996 jich bylo pouze 90 446. Od roku 2001 do roku 2008 došlo k návratu počtu živě narozených blízko hodnotám z roku 1993. V následujících letech jsou hodnoty poměrně stabilní a v roce 2020 se narodilo 110 200 dětí, což je mírně vyšší, než počet živě narozených dětí v roce 1994.
Obr. 2.3 Vývoj počtu živě narozených v ČR
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Rozdíly v počtech živě narozených dětí mezi jednotlivými kraji jsou značné. Vzhledem k tomu, že se jedná o absolutní hodnoty, kraje nejsou porovnatelné mezi sebou. Na grafu na Obr. 2.4 lze však pozorovat, jak se vyvinuly počty živě narozených v rámci jednotlivých krajů. Největší absolutní rozdíl je u Moravskoslezského kraje, kde klesl počet novorozenců z 17 291 na 11 830, neboli o 46,2 %. Významný pokles byl zaznamenán také v Ústeckém a Karlovarském kraji, který zaznamenal nejvyšší relativní pokles 50,8 %. Vyšší hodnoty na konci sledovaného období byly zaznamenány pouze v Praze a Středočeském kraji, kdy jsou tyto hodnoty pro oba roky velice podobné.
0 10000 20000 30000 40000 50000 60000 70000 80000 90000 100000 110000 120000 130000
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Počet živě narozených
Rok
Krajem s nejnižším počtem novorozenců je po celé sledované období kraj Karlovarský.
Naopak nejvyšší počet novorozenců byl v roce 1991 v Moravskoslezském kraji, ale v roce 2020 se na špici dostala Praha.
Obr. 2.4 Počet živě narozených v krajích v letech 1991 a 2020
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
12946 13147 8039 6666 4044 10726 5561 7072 6535 6815 14411 8324 7777 17291
14713 14437 6552 5876 2682 7947 4557 5526 5454 5349 12859 6584 5834 11830
0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 8 000 9 000 10 000 11 000 12 000 13 000 14 000 15 000 16 000 17 000 18 000
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
Počet živě narozených
1991 2020
2.3 Porodnost
Od začátku sledovaného období docházelo v celé České republice k výraznému poklesu míry porodnosti. Tento pokles je pravděpodobně způsoben situací po pádu komunismu, kdy měli mladí lidé mnohem více příležitostí cestovat, studovat nebo pracovat a odkládali zakládání rodin do pozdějšího věku. Pokles se zastavil v roce 1996 a mezi lety 1999 a 2008 se trend obrátil k růstu. Do roku 2011 hodnota mírně klesla a od té doby je hodnota víceméně stabilní.
Z důvodu přehlednosti byly do grafu na Obr. 2.5 zařazeny pouze kraje s hodnotami nějak se lišícími a vybočujícími od průměrných hodnot pro celou Českou republiku. Je zajímavé, že v Praze byla v devadesátých letech výrazně nižší míra porodnosti oproti zbytku země. Trend se však ke konci století začal obracet a hodnoty pro Prahu se mezi roky 2011 a 2014 přiblížily na prakticky stejné úrovně jako je celorepublikový průměr. Od roku 2014 však hodnoty pro Prahu stagnují nebo mírně klesají a ke konci sledovaného období dosahují hodnoty 9,5 oproti 10,3 pro Českou republiku jako celek.
Navzdory blízkosti a vzájemné závislosti Prahy a Středočeského kraje je vývoj ve Středočeském kraji podstatně odlišný od vývoje Prahy. Do roku 1999 je hodnota míry porodnosti téměř identická jako je celorepublikový průměr. Po zbytek sledovaného období dosahuje vyšších hodnot, kdy maximum je dosaženo v roce 2008. Od té doby dochází k poklesu a postupnému sbližování s úrovní pro celou Českou republiku. Výkyvy mezi jednotlivými roky poměrně přesně kopírují celorepublikový průměr.
Opačný vývoj nastal v Karlovarském kraji, kde po většinu sledovaného období byla míra porodnosti na průměru České republiky, ale od roku 2012 je na nižších hodnotách a v letech 2019 a 2020 lze pozorovat stejné hodnoty jako v případě Prahy.
V kraji Vysočina byly míra porodnosti po celá devadesátá léta nejvyšší ze všech krajů. Od roku 2001 do roku 2013 velice přesně kopírovala celorepublikový průměr. Ke konci sledovaného období je patrný mírný nárůst.
Obr. 2.5 Standardizovaná míra porodnosti v ČR a vybraných krajích
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Při zobrazení hodnot za Českou republiku a všechny kraje v letech 1991 a 2020 na grafu na Obr. 2.6 lze vidět pro rok 1991 výše zmíněné nižší hodnoty pro Prahu a Středočeský kraj.
U ostatních krajů jsou pouze minimální rozdíly. Zároveň všechny dosahují mírně nadprůměrných hodnot.
V roce 2020 jsou pozorovatelné větší rozdíly mezi jednotlivými kraji, kdy na jedné straně je Praha a Karlovarský kraj s mírou porodnosti 9,5 a na straně druhé kraj Vysočina s hodnotou 10,8. Zároveň se však Praha dostala na úrovně bližší ostatním krajům.
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Míra porodnosti
Rok
Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina ČR
Obr. 2.6 Standardizovaná míra porodnosti v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
12,5 11,2 12,2 12,7 13,1 12,7 12,6 12,8 12,9 12,9 13,0 12,7 12,8 12,8 12,9
10,3 9,5 10,5 10,5 10,1 9,5 10,0 10,5 10,6 10,7 10,8 10,5 10,7 10,4 10,0
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
ČR Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
Míra porodnosti
1991 2020
2.4 Plodnost
Vývoj míry plodnosti je podobný jako vývoj míry porodnosti, ale přibližně od roku 2008 se objevuje více odchylek. Jak je vidět z grafu na Obr. 2.7, celorepublikové hodnoty v letech 2017–2020 se blíží hodnotám z počátku sledovaného období. Na graf byly vybrány kraje s nejzajímavějšími odchylkami od celorepublikového průměru.
U Karlovarského kraje je až do roku 2008 vývoj velice podobný zbytku republiky. Na rozdíl od míry porodnosti zde po poklesu mezi roky 2008 a 2012 do konce sledovaného období dochází k mírnému růstu a přibližování se celorepublikovému průměru. V roce 2020 došlo k poklesu, ale není možné určit, jestli se jedná o začátek nového trendu nebo ne.
Také u ostatních krajů je vývoj míry plodnosti bližší celorepublikovému průměru. Praha se mezi lety 2004 a 2006 a poté opět mezi roky 2012 a 2014 dostala na podobné hodnoty jako celá republika. Od té doby se její hodnoty oproti celorepublikovému průměru snižují.
Naproti tomu má Středočeský kraj od roku 2003 nejvyšší obecnou míru plodnosti ze sledovaných krajů. To může být způsobeno tím, že mnoho párů uvažujících o založení rodiny si nemůže dovolit dostatečně prostorný byt v Praze, a proto se stěhují jinam, typicky do Středočeského kraje.12 Jihomoravský kraj dosahuje po většinu sledovaného období hodnot velice blízkých celorepublikovému průměru, ale od roku 2012 jsou pozorovatelné vyšší hodnoty, které jsou v letech 2019 a 2020 prakticky identické jako u Středočeského kraje.
Pro výpočet standardizované míry plodnosti bylo třeba provést přímou standardizaci, kdy byla za standard zvolena populace České republiky. Tím byl odstraněn vliv věkové struktury, která by mohla zkreslit výsledná data.
12https://wave.rozhlas.cz/31-v-praze-je-nad-nase-moznosti-je-lepsi-utect-do-okresniho-mesta- nebo-do-8439069
Obr. 2.7 Standardizovaná míra plodnosti v ČR a vybraných krajích
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Pro zobrazení detailnějšího pohledu na vývoj standardizované míry plodnosti v jednotlivých krajích byly vybrány roky 1991 a 2020, pro které je vytvořen graf zobrazující všechny kraje.
Rok 1991 byl vybrán z důvodu, že se jedná o první rok sledovaného období a také během něho dosáhla hodnota obecné míry plodnosti nejvyšších hodnot. Dále byl vybrán rok 2020 jako konec sledovaného období.
V roce 1991 byly všechny kraje kromě Prahy na podobných úrovních. Mírně vyšší hodnoty byly pozorovány v Plzeňském kraji a v kraji Vysočina.
V roce 2020 je ve všech krajích standardizovaná míra plodnosti nižší než v roce 1991.
Nejnižší pokles byl zaznamenán pro Prahu, kdy i přesto je na druhém nejhorším místě ze všech za Karlovarským. U toho byl zaznamenán nejvýznamnější pokles, kdy v roce 1991 míra plodnosti dosahovala nadprůměrných hodnot. Vzniká tak paradoxní situace, kdy míra plodnosti v nejbohatším regionu a v jednom z nejchudších dosahuje prakticky stejných hodnot. Významný pokles byl zaznamenán také v Moravskoslezském a Plzeňském kraji.
Nízké hodnoty v Moravskoslezském a Ústeckém kraji napomáhají hypotéze, že významným faktorem způsobujícím pokles míry plodnosti mohou být hospodářské obtíže regionu.
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Míra plodnosti
Roky
Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj
Jihomoravský kraj Zlínský kraj ČR
Obr. 2.8 Standardizovaná míra plodnosti v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
49,4 44,0 48,2 50,2 51,7 49,9 49,8 50,3 50,8 50,6 51,2 50,2 50,5 50,3 50,7
47,0 43,4 48,0 47,9 45,9 43,2 45,5 48,0 48,4 48,7 49,5 48,0 48,8 47,6 45,5
02 46 108 1214 1618 2022 2426 2830 3234 3638 4042 4446 4850 52
ČR Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
Míra plodnosti
1991 2020
2.4.1 Úhrnná plodnost
Úhrnná plodnost se po celé sledované období pohybuje mezi hodnotou 1 a 2, jak je vidět na grafu na Obr. 2.9. V roce 1991 dosahovala hodnoty 1,86 dítěte na jednu ženu, což je méně, než činí hodnota nutná pro zachování populace. V devadesátých letech však došlo k poklesu a nejnižší hodnota byla zaznamenána v roce 1999, kdy činila 1,13 dítěte na ženu. Kdyby tak nízká hodnota přetrvávala po dostatečně dlouhé období, byly by následky pro demografické složení státu a z toho plynoucí i ekonomické a sociální dopady značně negativní. Trend se však obrátil a až do roku 2018 následoval růst přerušený pouze stagnací mezi lety 2008 a 2013. Poslední roky sledovaného období jsou ve znamení stagnace kolem hodnoty 1,7.
V kontextu vyspělých států se jedná o poměrně obvyklé hodnoty13
Podprůměrné hodnoty jsou po celé sledované období pozorovatelné u Prahy, kdy v roce 1991 úhrnná plodnost činí 1,68, v roce 1999 se dostává až na hodnotu 1,04, aby ke konci sledovaného období činila 1,51. Zlínský kraj do roku 2001 má podobnou hodnotu jako celá Česká republika, poté kopíruje hodnoty Prahy, aby se ke konci sledovaného období opět hodnota úhrnné plodnosti dostala na celorepublikový průměr. Naproti tomu Ústecký kraj mezi roku 1997 a 2012 dosahuje nadprůměrných hodnot, ale ke konci sledovaného období také kopíruje celorepublikový průměr.
13 https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?most_recent_value_desc=true
Obr. 2.9 Úhrnná plodnost v ČR a vybraných krajích
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Rozdíly mezi kraji bez započtení Prahy v roce 1991 jsou minimální, kdy nejvyšší hodnoty dosahoval kraj Vysočina s hodnotou úhrnné plodnosti 1,92 dítěte na ženu. Nejvyšší hodnota připadá na tento kraj i v roce 2020, kdy činí 1,8. Oproti tomu nejnižší hodnoty pro oba roky připadají na Karlovarský kraj.
0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Úhrnná plodnost
Rok
Praha Ústecký kraj Zlínský kraj ČR
Obr. 2.10 Úhrnná plodnost v ČR a jednotlivých krajích v letech 1991 a 2020
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování V celosvětovém měřítku se hodnota úhrnné plodnosti pro rok 2020 pohybuje od 0,84 pro Jižní Koreu14 po 7,0 v Nigeru15. Celosvětový průměr činí 2,4.16 Obecně vyšší plodnost mají spíše chudší země, a naopak bohatší státy mají plodnost nízkou, protože u nich již proběhly demografické revoluce.
14https://koreajoongangdaily.joins.com/2021/01/03/national/socialAffairs/population-decline- korea-aging-society/20210103165800619.html
15 https://www.indexmundi.com/niger/total_fertility_rate.html
16 https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?most_recent_value_desc=true
1,9 1,7 1,8 1,9 1,8 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9
1,7 1,5 1,7 1,8 1,7 1,6 1,7 1,8 1,8 1,8 1,8 1,7 1,8 1,7 1,7
0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2,0
ČR Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
Úhrnná plodnost
1991 2020
2.5 Průměrný věk matky
2.5.1 Porovnání krajů
U průměrného věku matek bez ohledu na pořadí narození dítěte lze pozorovat po celé sledované období nárůst, který je však stále více pozvolný. V roce 1991 dosahoval průměrný věk matky 24,6 roku a do roku 2020 se zvýšil na 37 roku. Za účelem zvýšení přehlednosti grafů byl zvolen jako počáteční bod na ose y věk 15, který je považován za začátek reprodukčního období ženy.
Opět je vybráno pouze několik krajů s největšími odchylkami od průměru. Kraje s hodnotami podobnými průměru za celou Českou republiku nejsou v grafu na Obr. 2.9 pro větší přehlednost zobrazeny. Hodnoty pro Prahu jsou výrazně vyšší, než je celorepublikový průměr, a naopak hodnoty pro Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj jsou nižší.
Rozdíl oproti celorepublikovému průměru je však výrazně nižší než v případě Prahy.
V Praze došlo k nárůstu z 26,2 roku na 32,7 roku v roce 2020. Oproti celorepublikovému průměru se rozdíl po celé sledované období pohybuje relativně stabilně mezi 1,5 a 1,8 roky.
Je celkem překvapivé, že nedochází k poklesu rozdílu, protože hodnoty pro Prahu v roce 2020 jsou už relativně vysoké a dalo by se tedy očekávat, že se bude narážet na biologické limity ženské plodnosti. Je možné, že jsou v Praze více dostupné služby asistované reprodukce a její občané, kteří mají v průměru vyšší příjmy, si je mohou spíše dovolit.
Nejmladší matky jsou po celé sledované období v Ústeckém kraji, dále je možné pozorovat relativně nízké hodnoty v Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Hodnoty byly po velkou část sledovaného období prakticky identické jako průměr. Zhruba od roku 2008 má nižší hodnoty převážně kraj Ústecký a Karlovarský. V Ústeckém kraji došlo k nárůstu průměrného věku matky ve sledovaném období z 24,1 roku na 29,6 roku. Rozdíl oproti celorepublikovém průměru se tedy zvýšil z 0,5 roku na 1,5 roku.
Nejnižší hodnoty v Ústeckém kraji lze považovat za překvapivé. Autor předpokládal, že nejmladší matky budou v moravských regionech s vyšším poměrem věřícího obyvatelstva.
Možným vysvětlením může být kratší doba školní docházky, která umožňuje dřívější založení rodin.17
17https://www.czso.cz/csu/czso/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-rocni- prumery-2020
Obr. 2.11 Průměrný věk matky v ČR a vybraných krajích
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Při srovnání hodnot za kraje pro začátek a konec sledovaného období, tedy roky 1991 a 2020 jsou na grafu na Obr. 2.12 především patrné výrazně vyšší hodnoty pro Prahu, jak již bylo zmíněno výše. V roce 1991 byly rozdíly pro ostatní kraje minimální, kdy v Ústeckém kraji byl průměr věku matky 24,1 roku a byl tedy nejnižší ze všech krajů. Nejvyšší věk byl naopak v kraji Zlínském, kde průměrný věk matky činil 24,8 roku. Do roku 2020 se rozdíly mezi kraji zvětšily a nejnižší průměrný věk matky, který je stále v Ústeckém kraji, činí 29,6 roku.
Při zanedbání Prahy dosahují nejvyšších hodnot kraje Jihomoravský a Středočeský, které jsou významně ovlivňovány dvěma největšími českými městy. V Jihomoravském kraji činí průměrný věk matky 31,3 roku a ve Středočeském kraji 31,2 roku. Rozdíl mezi kraji s nejnižší a nejvyšší hodnotou se zvýšil z 0,7 na 1,7 roku.
Ústecký a Karlovarský kraj mají nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.
Oproti tomu Praha, Jihomoravský a Středočeský kraj mají vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva nejvíce. Lidé s vyšším vzděláním často odkládají založení rodiny do pozdějšího věku18
18https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/moderni-manzelstvi-od-zivotni-pojistky-ke-vztahovemu- raji-1
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Věk
Roky
ČR Praha Karlovarský kraj Ústecký kraj Moravskoslezský kraj
