6. SWOT analýza indické ekonomiky a predikce dalšího vývoje
6.5 Predikce budoucího vývoje Indie
Pokud se Indii podaří využít zmiňované příležitosti ekonomického růstu a vyřešit jeho překážky, stane se podle analýzy společnosti Goldman Sachs do roku 2050 třetí největší ekonomikou světa, měřeno HDP v běžných cenách. Největší ekonomikou světa bude podle predikcí Čína následovaná USA. Očekávaný vývoj HDP největších světových velmocí je zaznamenán v následující tabulce a grafu.
Tabulka 6-1: Vývoj HDP v největších ekonomikách světa (2010-2050; mld.USD)
2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
Tato predikce je založena na očekávané roční míře růstu HDP v rozmezí 5,3 % až 6,1 %, což je více než očekávaná míra růstu Číny. Indie má potenciál v následujících 30-50 letech růst nejvyšším tempem na světě. Nicméně bude muset překonat výše zmíněné problémy, jinak dynamika růstu bude nižší. 116
Indie i Čína měly ještě v roce 1978 životní úroveň téměř stejnou, příliv zahraničních investic zanedbatelný a obrat zahraničního obchodu srovnatelně nízký. Čína se ovšem zahraničnímu obchodu a investicím otevřela v roce 1978, tedy o 12 let dříve než Indie.
Od té doby začala růst mnohem vyšším tempem než Indie a tento náskok si udržela dodnes. Vývoj Číny je až dosud ve všech hospodářských ohledech úspěšnější, podle údajů Světové banky vykazovala Čína v roce 2005 dvojnásobný důchod na obyvatele než Indie, její vývoz byl čtyřnásobný a příliv přímých zahraničních investic více než desetinásobný.117
Důležitými jsou ovšem faktory růstu. Zatímco centrálněřízená Čína se nyní snaží přejít z růstu podporovaného zahraničními investicemi na domácí poptávku, pro Indii byla domácí poptávka od začátku hlavní hnací silou hospodářského růstu. Také je důležité zohlednit, do jakých oblastí hospodářství zahraniční investice směřují. Zatímco v Číně je to převážně do zpracovatelského průmyslu, v Indii se soustřeďují hlavně do oblastí s vyšší přidanou hodnotou a s možností dalšího využití pro akceleraci růstu, jde hlavně o perspektivní oblasti technologií či výzkumu a vývoje a jeví se tedy z dlouhodobého hlediska perspektivněji než investice v Číně.
116 Goldman Sachs. Global Economics Paper No99. Dreaming with BRICs: The Path to 2050, 1. 11. 2003 http://www2.goldmansachs.com/insight/research/reports/99.pdf.
117 World Bank, http://devdata.worldbank.org/data-query.
Záv ě r
Indie se od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1947 dopustila řady chyb, které ovlivnily její další vývoj. Nejzásadnější dopad na Indii mělo praktikování socialistické teorie a politiky intervencionismu a protekcionismu od 50. let 20. století. V tomto systému nebylo možné naplnit hospodářské možnosti země, což mělo za následek postupné snižování podílu Indie na celosvětovém obchodu od 50. do konce 80. let 20.
století. Díky hospodářským reformám provedeným na začátku 90. let 20. století se podíl Indie na světovém obchodu opět zvyšuje, indické výrobky začínají být znovu konkurenceschopné a začíná se rozvíjet nový fenomén indického zapojení se do mezinárodního obchodu, kterým je vývoz služeb. Indie se stala nejvyužívanější zemí světa v procesu outsourcingu podnikových procesů a služeb v informačních technologiích.
I přes zásadní hospodářské reformy, kterými indická ekonomika prošla, je úroveň protekcionismu stále vysoká. Indie stále ještě praktikuje silnou ochranářskou politiku svého trhu v podobě relativně vysokých celních tarifů, kvantitativních restrikcí a antidumpingových řízení. Z tohoto důvodu je podíl indické ekonomiky na mezinárodním obchodu výrazně pod jejími možnostmi a zároveň vytváří napětí ve vztazích s jejími obchodními partnery.
Protekcionistická politika také brání vyššímu přílivu přímých zahraničních investic. V řadě oborů je jejich příliv omezen nebo zcela zakázán. Indická vláda si začala uvědomovat důležitost přímých zahraničních investic, které mohou významným způsobem podpořit další růst indické ekonomiky, a proto dochází k postupnému otevírání se zahraničnímu kapitálu. Indie představuje pro zahraniční investory vysokou perspektivu výnosnosti investic v téměř všech oblastech podnikání, a proto se postupně stává jednou z investičně nejatraktivnějších zemí světa. Pro Indii mají obrovský význam v současné době realizované investice do nových technologií a vědy a výzkumu, které mají vysokou přidanou hodnotu a jsou z hlediska přínosu pro indickou ekonomiku velmi perspektivní.
Největším obchodním partnerem Indie a zároveň největším zdrojem přímých zahraničních investic v Indii je dlouhodobě Evropská unie. Nicméně i přes relativně vysoký růst vzájemného obchodu její podíl na celkovém zahraničním obchodu Indie klesá, a to z toho důvodu, že obchod s ostatními teritorii roste mnohem rychleji.
Zahraniční obchod s Evropskou unií tak začíná být potupně vytěsňován obchodem s asijskými zeměmi. Evropská unie totiž nevyužívá možností indického trhu v dostatečné míře, do Indie momentálně směřují pouze necelá 2 % evropského vývozu, a 1,4 % evropských přímých zahraničních investic, což je hluboce pod potenciálem vzhledem k možnostem indického trhu a evropských exportérů a investorů. Je důležité, aby došlo k rozvoji vzájemné spolupráce, odstranění tarifních a netarifních překážek obchodu, uvolnění přílivu zahraničních investic a k dostatečné ochraně práv k duševnímu vlastnictví. Jistým řešením situace by mohla být v současné době projednávaná dohoda o volném obchodu, která by usnadnila a zintenzivnila obchodní vztahy.
Vzájemná spolupráce se dlouhou dobu vyvíjela na úrovni vztahů rozvinuté Evropské unie s rozvojovou Indií, v poslední době je však patrný významný posun směrem k vyšší úrovni spolupráce, na jejíž rozvoj by měl být v budoucnu kladen větší důraz.
Indie se totiž stává partnerem Evropské unie ve vědě a výzkumu, informačních technologiích, biotechnologiích a dalších oblastech znalostní ekonomiky. Indie je pro evropské společnosti v současnosti nejoblíbenější mimoevropskou destinací pro outsourcing podnikových procesů a služeb v informačních technologiích, které se postupně stávají sofistikovanějšími a náročnejšími na kvalifikovanou pracovní sílu.
Indie poskytuje řadu příležitostí pro rozvoj podnikání i českým exportérům a investorům. Hospodářské vztahy mezi Indií a Českou republikou mají dlouholetou tradici, české firmy v Indii úspěšně realizovaly řadu projektů, které napomohly rozvoji celých průmyslových odvětví. Nicméně po pádu komunismu došlo k útlumu vzájemných vztahů a k jejich oživení dochází až v posledních letech. České společnosti by měly využít možnosti navázat na dříve realizované dodávky investičních celků a podílet se na jejich modernizaci, rozšiřování, opravě atd.
Česká republika by měla rychle zareagovat na výzvy dynamicky se rozvíjející indické ekonomiky, protože v opačném případě by mohl být vývoj vzájemného obchodu
obdobný jako s Čínou, se kterou měla Česká republika ještě v roce 1993 vyrovnanou obchodní bilanci, a dnes vykazuje enormní schodek ve prospěch dovozu z Číny.
Existuje celá řada perspektivních oblastí vhodných pro spolupráci a je v zájmu obou zemí ji podporovat. Významným krokem ve vzájemné spolupráci byla investice indické firmy v České republice v oblasti outsourcingu podnikových procesů realizovaná v roce 2007. Česká republika by měla stimulovat budoucí příliv podobných investic s vysokou přidanou hodnotou, vysokou technologickou úrovní a s možností vývozů jejich pruduktů a služeb na další trhy.
Indie je zemí, která je z mnoha důvodů atraktivním cílem exportu a investic zahraničních společností. Je to demokratická a politicky relativně stabilní země s tržní ekonomikou a s dynamickým tempem hospodářského růstu, která nabízí obrovský trh spotřebitelů s rostoucí kupní silou, širokou základnu nenákladné, vysoce kvalifikované a anglicky hovořící pracovní síly, vysoce kvalitní zázemí pro vědu a výzkum v různých oblastech podnikání za nižší náklady, rozvinutý sektor služeb na relativně vysoké úrovni atd.
Na druhou stranu existuje řada skutečností, které odrazují zahraniční společnosti od vstupu na indický trh, patří mezi ně např. stále ještě značná ochrana domácího trhu, nedostatečná infrastruktura včetně nestálých dodávek elektrické energie, nepříliš dobře hodnocené podnikatelské prostředí kvůli vysokému stupni byrokracie, korupci a obtížné vymahatelnosti práva, vysoký podíl obyvatel žijících pod hladinou chudoby, rizika vyplývající z konfliktů s Pákistánem a etnických, náboženských a národnostních konfliktů uvnitř státu, časté přírodní katastrofy atd.
Závěrem lze říci, že existují dvě podoby Indie, na jedné straně to je chudá, nevzdělaná a negramotná Indie trpící nedostatkem léků, potravin, pracovních příležitostí a finančních prostředků. Na druhé straně je to dynamická Indie budoucnosti, která se pyšní kvalitními univerzitami, vynikajícími vědci a inženýry a která zaujímá významné světové postavení v oblasti znalostní ekonomiky, vědě a výzkumu a informačních technologiích. Pokud bude Indie dále pokračovat v cestě svých hospodářských reforem a bude úspěšně řešit problémy, které ji sužují, stane se svět během několika málo let svědkem naplnění jejích možností a její proměny v jednu z předních hospodářských velmocí světa.
LITERATURA
[1] ARORA, Ashis.- GAMBARDELLA, Alfonso. From underdogs to tigers: the rise and growth of the software industry in Brazil, China, India, Ireland, and Israel. Oxford : Oxford univerzity press, 2005, 313 s. ISBN 0-19-927560-2.
[2] BHAGWATI, Jagdish. India in transition: freeing the economy.
Oxford: Clarendon, 1993, 108 s. ISBN 0-19-828816-6.
[3] CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské Unie. Praha : C.H. Beck, 2003, 709 s. ISBN: 80-7179-804-5.
[4] DYSON, Tim. - VISARIA, Leela. Twenty-first century India: population, economy, human development, and the environment. Oxford : Oxford University Press, 2005, 414 s.
ISBN 0-19-928382-6.
[5] Embassy of India in Czech Republic. India and Czech Republic doing business, Praha, 2004, 64 s.
[6] Embassy of India in Czech Republic. Note on India-Czech Economic and Commercial Cooperation, Praha, 2006.
[7] European Union. European Commission. Asia Investment Facility. Guidebook for European investors in India /Asia Investment Facility. Luxembourg : Office for Official Publications of the European Communities, 2002, 190 s. ISBN 92-89-44141-0.
[8] European Union. European Commission. The European Union and India: a strategic partnership for the 21st century. Brussels, 2006, 44 s. ISBN 92-79-00840-4.
[9] GOLDSTEIN, Andrea a kol. The rise of China and India: what's in it for Africa? Paris : Organisation for Economic Co-operation and Development, 2006, 151 s. ISBN 92-64-02441-7.
[10] Government of India. Ministry of External Affairs. External Publicity Division: Indie - dynamická demokracie, 2005, 80 s.
[11] HOLMAN, Robert. Makroekonomie. Praha : C.H. Beck, 2004, 424 s. ISBN 80-7179-764-2.
[12] KALÍNSKÁ, Emílie. Mezinárodní obchod I. Praha : Oeconomica, 2006, 117 s. ISBN 80-245-1066-9.
[13] KUMAR, Ganesh. KUNAL, Sen. VAIDYA, Rajendra. International competitiveness, investment and finance: a case study of India, London : Routledge, 2003, 159 s. ISBN 04-1531-232-9.
[14] KUSHWAHA, Giriraj Singh.- SING, Karan: Incredible India. Frankfurt nad Mohanem, 2005, 30 s.
[15] Ministry of External Affairs in India Investment and Technology Promotion Division, India- dynamic business partner: investor friendly destination, 2007, 15 s.
[16] PAREKH, Bhikhu. SINGH, Gurharpal. VERTOVEC, Steven. Culture and economy in the Indian diaspora, London : Routledge, 2003, 227 s. ISBN 04-1527-005-7.
[17] PERDIKIS, Nicholas. The Indian economy: contemporary issues. Aldershot : Ashgate, 2000, 166 s. ISBN 0754611620.
[18] STRNAD, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003, 1185 s. ISBN 80-7106-493-9.
Periodika:
[19] FÁREK, Jiří. Ekonomika Indie: po váhavém startu impozantní nástup. Mezinárodní politika. 2004, roč. 28, č.9, s. 4-8. ISSN 0543-7962.
[20] FILIPSKÝ, Jan. Tichá revoluce: Indie v období globalizace. Mezinárodní politika. 2004, roč. 28, č.9, s. 16-17. ISSN 0543-7962.
[21] ŠTOR, Václav. Indická demonstrace demokracie. Mezinárodní politika. 2004, roč. 28, č. 9, s.14. ISSN 0543-7962.
[22] NĚMEC, Petr. Tančící slon.Indický subkontinent nastupuje na globální scénu
s dynamikou srovnatelnou jen s Čínou. Ekonom. 7.12.2006, č.49, s. 16-23. ISSN 1210-0714.
[23] OVERDORF, Jason. Indias secret weapon. Newsweek. 13.11. 2006, s 50-52. ISSN 0163-7053.
[24] SHARMA, Ruchir. Taking it easy. Newsweek. 6.3.2006, s. 43. ISSN 0163-7053.
[25] SUNAVALA, Kamal. India rising. Czech Business. 24.7.2006, č. 3, s. 7. ISSN 1211-2208.
[26] The Economist. Briefing India´s economy, India on fire. 3.2.2007,č. 5, s. 66. ISSN - 0013-0613.
[27] The Economist. India overheats, India cannot run as fast as China without further reform. 3.2.2007, s. 12. ISSN 0013-0613.
[28] The Economist. Indian Retailing, getting cheaper and better. č. 5, 3.2. 2007, s. 6. ISSN 0013-0613.
[29] WONACOTT, Peter. - BELLMAN, Eric. Zahraniční firmy čeká v Indii mnoho překážek.
13.2.2007, Hospodářské noviny, s.15. ISSN 0862-9587.
[30] ZAKARIA, Fareed. The New India. Newsweek. 6.3.2006, s. 28-42. ISSN 0163-7053.
Internetové zdroje:
[31] An Autonomous Society under Department of Information Technology. Software Technology Parks of India, (cit 18.3.2007). Přístup z Internetu: URL:
http://www.hyd.stpi.in/rti.doc.
[32] DECREUX, Yvan.MITARITONNA, Cristina. Economic impact of a potential Free Trade Agreement between the European Union and India, (cit. 9.3.2007). Přístup z Internetu:
URL: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2007/may/tradoc_134682.pdf.
[33] Delegation of the European Commission in India. EU–India Trade, New Milestone, (cit.
15.4.2007). Přístup z Internetu: URL: http://www.delind.cec.eu.int/en/
pressandinfo/newsletter/2006_jul_aug.pdf.
[34] Delegation of the European Commission in India. The India-EU Strategic Partnership Joint Action Plan, (cit. 22.3.2007). Přístup z Internetu: URL:
http://www.delind.cec.eu.int/en/political_dialogue/summits/sixth/joint_action_plan.pdf.
[35] European Commission. Bilateral trade relations – India, (cit. 5.5.2007). Přístup
z Internetu: URL: http://ec.europa.eu/trade/issues/bilateral/countries/india/index_en.htm.
[36] European Commission. Directorate-General for Trade Policy. EU-India Bilateral Trade, 15.9.2006, (cit. 3.2.2007). Přístup z Internetu: URL:
http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113390.pdf.
[37] European Commission. EU-India trade – facts and figures, 13.10.2006, (cit. 28.1.2007).
Přístup z Internetu: URL:
http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/october/tradoc_130593.pdf.
[38] European Commission. The EU's relations with India, (cit. 24.5.2007). Přístup z Internetu: URL: http://ec.europa.eu/comm/external_relations/india/eco/trade.htm.
[39] Evropský parlament. Zpráva o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií, 20.7.2006, (cit. 10.2.2007). Přístup z Internetu: URL:
http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2006-0256+0+DOC+XML+V0//CS.
[40] Export-Import Bank of India. India´s International Trade, (cit 11.4.2007). Přístup z Internetu: URL: http://www.eximbankindia.com/fore-trade.pdf.
[41] Federation of Indian Chambers of Commerce and Industry. Services exports to overtake goods exports by 2012, (cit. 6.6.2007). Přístup z Internetu: URL:
http://www.ficci.com/press/268/2012.doc
[42] Global Policy Business Council. A.T.Kearney. FDI Confidence Index, 2005, č. 8, (cit 23.6.2007). Přístup z internetu: URL:
http://www.atkearney.com/shared_res/pdf/FDICI_2005.pdf.
[43] Goldman Sachs, Global Economics Paper No99, Dreaming with BRICs: The Path to 2050, 1. 11. 2003, (cit. 24.2.2007). Přístup z Internetu: URL:
http://www2.goldmansachs.com/insight/research/reports/99.pdf.
[44] CHAISSE, Julien. Ensuring the Conformity of Domestic Law with World Trade
Organisation Law, India as a case study, 2005, 203 s. (cit.30.3.2007). Přístup z Internetu:
URL: http://www.csh-delhi.com/publications/downloads/ops/OP13.pdf.
[45] Investment Commission of India. Opportunities in the world´s largest democracy, (cit.
3.3. 2007). Přístupné z Internetu: URL: http://www.investmentcommission.in/
pdfs/investmentcommissionofindia-english.pdf.
[46] JENIŠTA, Vladimír. Obrovská Indie se otevírá i brání cizímu kapitálu, 2007, (cit.
5.4.2007). Přístup z Internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/indie/indie-se-otevira-i-brani-cizimu-kapitalu/1000422/43389.
[47] KUBÍČKOVÁ, Jaroslava. Způsob financování je důležitou součástí nabídky v Indii, 2007, (cit.13.2.2007). Přístup z Internetu: URL: http://ihned.cz/c4-10041240-17844370-000000_d-zpusob-financovani-je-dulezitou-soucasti-nabidky-v-indii.
[48] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů České republiky v Indii. Praha, 2005, (cit. 2.3.2007). Přístup z Internetu: URL:
http://download.mpo.cz/get/26563/26575/295329/priloha001.doc.
[49] Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v Indii, 2006, (cit. 30.5.2007) Přístup z Internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/
indie/nedostatek-kvalifikovanych-pracovniku/1000422/41566.
[50] Ministry of Commerce and Industry in India. Fact Sheet on Foreign Direct Investment, (cit. 14.5.2007). Přístup z Internetu: URL:
http://dipp.nic.in/fdi_statistics/india_fdi_march2007.pdf.
[51] Ministry of Commerce and Industry in India. Manual on Foreign Direct Investments in India, (cit. 12.3.2007) Přístup z Internetu: URL: http://www.dipp.nic.in/manual/
fdi_manual_11_2006.pdf.
[52] Ministry of Communications and Information Technology in India. Information Technology, Annual Report 2006-07, (cit. 3.2.2007). Přístup z Internetu: URL:
http://www.mit.gov.in/download/annualreport2006-07.pdf.
[53] Ministry of Finance in India. Economic Survey 2006-07, 210s.(cit.20.4.2007). Přístup z Internetu: URL: http://indiabudget.nic.in/es2006-07/esmain.htm.
[54] NESRSTA, Vlastimil. Firmy využívají při podnikání v Indii stále více bankovní záruky, 2007, (cit. 11.3.2007). Přístup z Internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/
cz/clanek/indie/bankovni-zaruky-pri-podnikani-v-indii/1000422/43391.
[55] NĚMEC, Petr. Země zázraků a přemíry palčivého,2007, (cit. 30.5.2007). Přístup z Internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/indie/zeme-zazraku-i-premiry-palciveho/1000422/43387.
[56] Price Waterhouse Coopers. The evolution of BPO in India, (cit. 23.3.2007). Přístup z Internetu: URL: http://www.pwc.com/extweb/pwcpublications.nsf/docid/244E23B B170A0B69CA25 718100075183/$file/IACC_PwCBPOSurvey2005.pdf.
[57] SACHS, Jeffrey. India’s Push to Center Stage of the World Economy, (cit 8.6.2007).
Přístup z Internetu: URL: http://www.project-syndicate.org/commentary/sac39/English.
[58] The Boston Consultancy Group. Ten tips from successful European Companies in India, (cit. 23.4.2007), Přístup z Internetu: URL: http://ftp.cordis.europa.eu/pub/ist/docs/
international/ how-eu-companies-can-be-successful-in-india.pdf.
[59] UNCTAD. World investment report 2006, (cit 26.3.2007). Přístup z Internetu: URL:
www.unctad.org/sections/dite_dir/docs/wir06_fs_in_en.pdf.
[60] United Nations Development Programme. HDI Human Development Report 2006, (cit 28.2.2007). Přístup z Internetu: URL: http://hdr.undp.org/hdr2006/statistics/
indicators/1.html.
[61] Zastupitelský úřad ČR v Dillí. Souhnná teritoriální informace Indie, 2007, (cit 18.5.2007) Přístup z Internetu: URL: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/indie-2006-11-30.pdf..
[62] ZEMÁNEK, Josef. Indie- rozvojová země s obrovským hospodářským potenciálem, 2007, (cit. 6.12.2006). Přístup z Internetu: URL:
http://www.euroekonom.cz/analyzy/z-indie.html.
Internetové adresy:
http://www.businessinfo.cz. - Oficiální portál pro podnikání a export v ČR http://www.cbec.gov.in - Celní sazebník Indie
http://www.censusindia.net - Statistiky sčítání lidu v Indii http://www.cia.gov - Central Intelligence Agency
http://www.euroindia-it.org - Spolupráce Indie s EU v oblasti ICT http://www.europa.eu.int - Portál Evropské unie
http://www.ficci.com - Federation of Indian Chambers of Commerce and Industry http://www.finmin.nic.in - Ministerstvo financí v Indii
http://www.india.cz - Velvyslanectví Indie v Praze
http://www.indiaenterprise.com - Informace v oblasti podnikání
http://www.indiainbusiness.nic.in/index.htm - Informace o podnikání a investování v Indii http://www.indiaserver.com - Noviny a časopisy v Indii
http://www.indiatradezone.com - Informace o obchodě v Indii http://www.indolink.in - Všeobecné informace o Indii
http://www.meaindia.nic.in - Ministerstvo zahraničních věcí Indie
http://www.mit.gov.in - Ministerstvo komunikačních a informačních technologíí, Indie http://www.mpo.cz - Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
http://www.mzv.cz – Ministerstvo zahraničních věcí ČR http://www.mzv.cz/newdelhi - Zastupitelský úřad ČR v Dillí
http://www.nasscom.in - National Association of Software and Service Companies http://www.oecd.org - Organisation for Economic Cooperation and Development
SEZNAM TABULEK A GRAF Ů
Tabulky:
Tabulka 1-1: Vývoj HDP (2001-2007; mld.USD,%) Tabulka 1-2: Míra růstu jednotlivých sektorů (2000-01; %)
Tabulka 1-3: Míra inflace měřena indexem spotřebitelských cen (2001-07; %) Tabulka 1-4: Míra nezaměstnanosti (1993-2005; mil.,%)
Tabulka 1-5: Platební bilance (1990-2006; mil. USD)
Tabulka 2-1: Podíl jednotlivých zemí na zahraničním obchodu Indie (2000-05; %) Tabulka 2-2: Teritoriální strukrura exportu zboží (2004-06; mil. USD)
Tabulka 2-3: Teritoriální struktura importu zboží (2004-06; mil. USD) Tabulka 2-4: Komoditní struktura exportu zboží (2004-06; mil. USD) Tabulka 2-5: Komoditní struktura importu zboží (2004-06; mil. USD) Tabulka 2-6: Vývoz, dovoz, bilance služeb (2000-06; mld. USD) Tabulka 2-7: Vývoj vývozu IT a ITES (2000-06; mld. USD) Tabulka 3-1: Příliv PZI (2000-06;mil. USD)
Tabulka 3-2: Podíl jednotlivých zemí na přílivu PZI (1991-2007; mil.USD) Tabulka 3-3: Podíl jednotlivých odvětví na přílivu PZI (1991-2007; mil. USD) Tabulka 4-1: Vývoj zahraničního obchodu Indie-EU25 (2001-05; mil. EUR) Tabulka 4-2: Komoditní struktura indického vývozu do EU25 (2005; mil.EUR) Tabulka 4-3: Komoditní struktura indického dovozu z EU25 (2005; mil. EUR) Tabulka 4-4: Zahraniční obchod jednotlivých zemí EU25 s Indií (2005-06; mil.USD) Tabulka 5-1: Zahraniční obchod ČR s Indií (1993-2006; mil. CZK)
Tabulka 5-2: Komoditní struktura vývozu z ČR (2006; tis. CZK)
Tabulka 6-1: Vývoj HDP v největších ekonomikách světa (2010-2050; mld.USD)
Grafy:
Graf č. 1: Vývoz, dovoz, bilance služeb (2000-06; mld. USD)
Graf č. 2: Vývoj zahraničního obchodu Indie-EU25 (2001-05; mil. EUR) Graf č. 3: Indické dovozy využívající GSP (2001-05; mld. EUR)
Graf č. 4: Zahraniční obchod ČR s Indií (1993-2006; mil. CZK)
Graf č. 5: Vývoj HDP v největších ekonomikách světa (2010-2050; mld.USD)
P Ř ÍLOHY
Příloha č. 1: Politická mapa Indie
Příloha č. 2: Softwarové technologické parky v Indii (STPI) - stav k březnu 2007 Příloha č. 3: Nejvýznamnější centra hlavních odvětví zpracovatelského průmyslu Příloha č. 4: Nejvýznamnější centra oborů znalostní ekonomiky - IT a ITeS a bioechnologie
Příloha č. 5: Umístění Indie podle atraktivity pro PZI v různých sektorech hospodářství
P ř íloha č . 1: Politická mapa Indie
Zdroj: http://www.mapsofindia.com/maps/india/india-political-map.htm.
P ř íloha č . 2: Softwarové technologické parky v Indii (STPI) -stav k b ř eznu 2007
Zdroj: Software Technology Parks of India. http://www.hyd.stpi.in/rti.doc.
P ř íloha č . 3: Nejvýznamn ě jší centra hlavních odv ě tví zpracovatelského pr ů myslu
Zdroj:Investment Commission of India. Opportunities in the world´s largest democracy.
http://www.investmentcommission.in/pdfs/investmentcommissionofindia-english.pdf.
P ř íloha č . 4: Nejvýznamn ě jší centra obor ů znalostní ekonomiky - IT a ITeS a biotechnologie
Zdroj: Investment Commission of India. Opportunities in the world´s largest democracy.
http://www.investmentcommission.in/pdfs/investmentcommissionofindia-english.pdf.
P ř íloha č . 5: Umíst ě ní Indie podle atraktivity pro PZI v r ů zných sektorech hospodá ř ství
Zdroj: A.T.Kearney. FDI Confidence Index, http://www.atkearney.com/main.taf?p=5,3.