VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2007 Martina Kuncová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztah ů
Hlavní specializace: Mezinárodní obchod
Postavení Indie v soudobém mezinárodním obchodu
Diplomová práce
Vypracovala: Martina Kuncová
Vedoucí diplomové práce: Prof. Ing. Jaroslav Jakš, DrSc.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Postavení Indie v soudobém mezinárodním obchodu“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 26.6.2007 ………..
Podpis
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce Prof. Ing.
Jaroslavu Jakšovi, DrSc. za odborné vedení, cenné rady, připomínky a podněty při zpracovávání diplomové práce a dále zaměstnancům Indického velvyslanectví v Praze za konzultace a poskytnutí cenných informačních materiálů.
OBSAH
Seznam použitých zkratek ... 6
Úvod ... 7
1. Charakteristika indického hospodářství ... 9
1.1 Hospodářský vývoj země... 10
1.1.1 Demokratická verze socialismu (1947 - 1991) ... 10
1.1.2 Období hospodářských reforem (1991- )... 12
1.2 Základní makroekonomické ukazatele ... 13
1.2.1 Hrubý domácí produkt ... 14
1.2.2 Inflace ... 16
1.2.3 Nezaměstnanost ... 17
1.2.4 Platební bilance... 19
2. Zahraniční orientace Indie... 21
2.1 Účast v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních ... 21
2.1.1 Celosvětové organizace ... 21
2.1.2 Regionální spolupráce... 23
2.2 Ochrana domácího trhu... 25
2.3 Zahraniční obchod zbožím... 26
2.3.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu zbožím... 27
2.3.2 Komoditní struktura zahraničního obchodu zbožím... 30
2.4 Zahraniční obchod službami ... 33
2.4.1 Vývoj vývozu, dovozu a bilance služeb ... 34
2.4.2 Outsourcing... 35
2.4.3 Vývoz služeb v oblasti informačních technologií... 36
3. Přímé zahraniční investice v Indii ... 38
3.1 Vývoj přílivu PZI 2000-07 ... 38
3.1.1 Podíl jednotlivých zemí na přílivu PZI... 39
3.1.2 Podíl jednotlivých odvětví na přílivu PZI... 40
3.2 Přístup indické vlády k PZI ... 41
3.2.1 Překážky přílivu PZI... 41
3.2.2 Podpora PZI ... 42
3.3 Perspektivní odvětví pro investice ... 43
3.3.1 Infrastruktura ... 43
3.3.2 Služby ... 44
3.3.3 Zpracovatelský průmysl... 46
4. Zahraničně-obchodní vztahy Indie a Evropské unie... 50
4.1 Smluvní základ spolupráce ... 50
4.2 Současný vývoj vzájemné hospodářské spolupráce Indie a EU ... 52
4.2.1 Prohlubování vzájemných hospodářských vztahů... 52
4.2.2 Překážky vzájemné spolupráce ... 53
4.3 Zahraniční obchod Indie- EU ... 54
4.3.1 Vývoj zahraničního obchodu Indie – EU25 ... 54
4.3.2 Komoditní struktura vzájemného obchodu... 57
4.3.3 Podíl členských zemí EU na obchodu s Indií ... 58
4.4 Přímé zahraniční investice ... 59
5. Zahraničně-obchodní vztahy Indie a České republiky ... 60
5.1 Vývoj vzájemné hospodářské spolupráce Indie a ČR ... 60
5.1.1 Počátky vzájemné obchodní spolupráce ... 60
5.1.2 Smluvni základ spolupráce ... 61
5.2 Zahraniční obchod Indie - ČR ... 62
5.2.1 Současný vývoj obchodní bilance... 63
5.2.2 Komoditní struktura vzájemného obchodu... 65
5.3 Přímé zahraniční investice ... 67
5.4 Perspektivní odvětví pro české exportéry a investory ... 68
6. SWOT analýza indické ekonomiky a predikce dalšího vývoje... 71
6.1 Silné stránky ... 71
6.2 Slabé stránky... 74
6.3 Příležitosti ... 76
6.4 Hrozby ... 78
6.5 Predikce budoucího vývoje Indie ... 80
Závěr ... 82
Literatura... 85
Seznam tabulek a grafů... 90
Přílohy... 91
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ASEAN Asociation of Southeast Asian Nations (Sdružení národů jihovýchodní Asie)
BPO Business Process Outsourcing (Outsourcing podnikových procesů) BIMSTEC Bay of Bengal Initiative for Multi-Sectoral Technical and Economic
Cooperation
CECA Comprehensive Economic Cooperation Agreement EHS Evropské hospodářské společenství
GATT General Agreement on Tariffs and Trade (Všeobecná dohoda o clech a obchodu)
GCC Gulf Cooperation Council (Rada pro spolupráci v Zálivu)
GSP Generalized System of Preferences (Všeobecný systém preferencí) IIT Indian Institute of Technology (Indický technologický institut) ITeS Information Technology enabled Services
(Služby souvisejicí s informačními technologiemi) JAP Joint Action Plan (Společný akční plán)
MERCOSUR Mercado Commun del Sur (Společný trh jihu)
NASSCOM National Association of Software and Service Companies NRI Non resident Indians (Indičtí občané trvale žijící v zahraničí) PZI Přímé zahraniční investice
RBI Reserve Bank of India (Centrální banka Indie) RTE Rozvinuté tržní ekonomiky
SAARC South Asian Association for Regional Cooperation (Sdružení zemí jižní Asie pro regionální spolupráci) SAFTA South Asia Free Trade Agreement
SEZ Special Economic Zones (Speciální ekonomické zóny) WTO World Trade Organization (Světová obchodní organizace)
Úvod
Indie je obdivuhodná země, která fascinuje svět svou obrovskou populací, bohatou historií, svou národnostní, kulturní a náboženskou rozmanitostí, svým kontrastem chudoby a bohatství a v neposlední řadě také ambicí opustit své postavení tradiční rozvojové země a stát se dynamicky se rozvíjející světovou velmocí.
Vývoj Indie v posledních letech dokazuje, že bude mít příležitost své ambice naplnit.
Díky politickým a hospodářským reformám, realizovaným na začátku 90. let 20. století, zaznamenala významné zlepšení vývoje všech makroekonomických veličin, v současné době je čtvrtou největší a druhou nejdynamičtěji se rozvíjející ekonomikou světa. Roste její zapojení do mezinárodního obchodu, a to zejména v oblasti služeb, stává se jednou z nejatraktivnějších lokalit světa pro přímé zahraniční investice s velmi vysokou mírou jejich zhodnocení a je významným světovým hráčem na poli informačních technologií a dalších oborů znalostní ekonomiky náročných na kvalifikovanou pracovní sílu a dobré vědecko-výzkumné zázemí.
Cílem diplomové práce je zhodnotit vývoj dosavadního zapojení Indie do mezinárodního obchodu a mezinárodního pohybu kapitálu a dále na základě SWOT analýzy indického trhu identifikovat příčiny rostoucího významu Indie v zahraničně- obchodních vztazích, ale zároveň také upozornit na skutečnosti, které její zlepšující se postavení mohou ohrozit.
Práce je rozčleněna na pět hlavních kapitol, první z nich podává základní přehled o vývoji indického hospodářství od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1947, přes období protekcionismu a státního intervencionismu, který vyústil v nutnost zásadních hospodářských reforem na začátku 90. let 20. století, až do roku 2007. Větší pozornost je věnována současnému vývoji základních makroekonomických ukazatelů, a to konkrétně hrubému domácímu produktu, inflaci, nezaměstnanosti a platební bilanci.
Druhá kapitola se zabývá postavením Indie v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních a vztahy s různými oblastmi světa. Pozornost je dále soustředěna na zapojení Indie do mezinárodního obchodu, které je stále omezováno
relativně vysokou mírou ochrany domácího trhu, na vývoj teritoriální a komoditní struktury vývozu a dovozu zboží a na vývoj zahraničního obchodu službami se zvláštním důrazem na služby v informačních technologiích.
Další část práce hodnotí vývoj přílivu přímých zahraničních investic na indický trh a přístup indické vlády k zahraničním investorům, který se postupem času stává vstřícnější, stále ještě ale existuje řada překážek a omezení bránících přílivu zahraničních investic. Dále jsou identifikována odvětví, která dosud vstřebala největší množství přímých zahraničních investic a také odvětví, která jsou perspektivní z hlediska jejich budoucího zhodnocení.
Vzájemným hospodářským vztahům s největším obchodním a investičním partnerem Indie, tedy vztahům s Evropskou unií, je věnována čtvrtá kapitola. Je v ní zachycen dosavadní vývoj vzájemné obchodní výměny, její smluvní rámec, problémy, které ji znesnadňují a také její komoditní a teritiriální struktura. Pozornost je dále soustředěna na vývoj přílivu přímých zahraničních investic mezi oběma obchodními partnery.
V páté kapitole je zhodnocena hospodářská spolupráce mezi Indií a Českou republikou jako partnerem s dobrou pověstí díky úspěšné realizaci řady projektů, které napomohly rozvoji mnoha indických průmyslových odvětví. I přes jistý útlum vzájemných vztahů po pádu komunismu začíná vzájemná obchodní a investiční spolupráce postupně růst, jejímu konkrétnímu vývoji, smluvnímu rámci a perspektivním odvětvím pro budoucí spolupráci se věnují jednotlivé podkapitoly.
V poslední kapitole je provedena SWOT analýza indické ekonomiky s ohledem na její postavení v zahraničně-obchodních vztazích. Jsou identifikovány její silné a slabé stránky a dále příležitosti a hrozby jejího dalšího vývoje, tedy skutečnosti, které ovlivňují zahraniční firmy při rozhodování o vstupu na indický trh. Nakonec je naznačen předpokládaný vývoj Indie v jednu z hospodářských velmocí světa.
1. Charakteristika indického hospodá ř ství
Indická republika je zemí, která bude bezesporu ovlivňovat globální hospodářský a politický vývoj v 21. století. Počtem obyvatel je druhou nejlidnatější zemí světa, podle posledního sčítání lidu v roce 2001 zde žije 1 028 610 3281 obyvatel, tedy 17 % světové populace, a každoročně přibývá 19 mil. lidí.
Indie je největší směsicí národů, kultur, náboženství a jazyků na světě. Nejpočetnější skupinou obyvatel je indoárijská skupina (72 %) a drávidská skupina (25 %).
Nejvyznávanějším náboženstvím je hinduismus (82 %) následovaný islámem (12 %), ale vyskytuje se zde i celá řada dalších náboženství, křesťanství (3 %), sikhismus (1,7 %), buddhismus (0,8 %) nebo džinismus (0,4 %). Indická ústava uznává 18 hlavních jazyků, národním jazykem je hindština, kterou ovládá 30 % obyvatelstva. Nicméně nejdůležitějším jazykem pro národní, politickou a obchodní komunikaci je angličtina, která je pozůstatkem britské koloniální nadvlády.2
Indická republika je parlamentní demokracií s pluralitním systémem politických stran.
V čele státu je prezident republiky, volený oběma komorami parlamentu na období 5 let. Parlament se skládá ze dvou komor: Poslanecké sněmovny (545 poslanců) a Rady států (245 členů). Indie je rozdělena na 28 států s vlastní volenou vládou a zákonodárstvím a 7 svazových území s menší autonomií.3
Hodnota HDP v paritě kupní síly v roce 2005 činila 3,779 bil. USD, což řadí Indii na 4.
místo na světě za USA, Čínu a Japonsko. HDP v běžných cenách je ovšem několikanásobně nižší a řadí Indii s 805 mld. USD na 10. místo na světě. Vzhledem ke skutečnosti, že je Indie po Číně druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa a podle predikcí bude v příštím desetiletí růst ještě rychleji, lze očekávat, že se její postavení bude v budoucnu zlepšovat. 4
1 Office of the Registrar General. Census of India, http://www.censusindia.net/t_00_002.html.
2 Zastupitelský úřad ČR v Dillí. Souhnná teritoriální informace Indie, http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/indie-2006-11-30.pdf. 15.5.2007, s. 3.
3 Politická mapa Indie - viz příloha č.1.
4 World Bank, World Development Indicators database,
http://siteresources.worldbank.org/DATASTATISTICS/ Resources/GDP.pdf.
1.1 Hospodá ř ský vývoj zem ě
Již od konce 15. století se na indickém území začaly zakládat první evropské obchodní osady a později kolonie. V 17. století vznikla britská Východoindická společnost a v 19.
století Britská Indie. Proti koloniální nadvládě Velké Británie se v 20. století zvedla vlna odporu, jehož nenásilnou podobu symbolizoval Mahátmá Gándhí. Indii se podařilo dosáhnout nezávislosti na Velké Británii 15. srpna 1947, kdy došlo k rozdělení Britské Indie na Indii, Západní Pákistán (dnešní Pákistán) a Východní Pákistán (dnešní Bangladéž). Za necelé 3 roky po získání nezávislosti byla vypracována Ústava, která nabyla platnosti 26. ledna 1950, a Indie se tímto dnem stala demokratickou republikou.
1.1.1 Demokratická verze socialismu (1947 - 1991)
Po získání nezávislosti byla premiérem Džaváharlálem Nehrúem v hospodářské oblasti prosazena demokratická verze socialismu. Stát si chtěl udržet vedoucí postavení ekonomiky prostřednictvím státního plánování, velkých státních investic, vlastnictvím klíčových průmyslových podniků a protekcionismem (striktní kontroly zahraničních investic, vysoká cla, dovozní licence atd.). Tato strategie měla ovšem za následek pomalý hospodářský růst a finanční krizi, v období 1951 - 1979 činil růst HDP na obyvatele pouhých 1,5 %.5
V roce 1950 vznikla ústřední plánovací komise a v následujícím roce byl předložen první pětiletý plán ekonomického rozvoje s deklarovaným záměrem aktivní úlohy státu a regulace ekonomické aktivity soukromého sektoru. Od té doby přetrvává tradice pětiletého plánování.
Rozvojová strategie zaměřená na urychlenou industrializaci, diverzifikaci průmyslové základny a podporu výrobních odvětví umožnila minimalizovat závislost na dovozech ze zahraničí a rozšířila ekonomický potenciál a politickou i hospodářskou nezávislost Indie. Již během prvních dvou dekád po získání nezávislosti se Indie zařadila objemem průmyslové výroby mezi první desítku zemí na světě. Současně rozvoj zemědělství
5 FÁREK, J. Ekonomika Indie: po váhavém startu impozantní nástup. Mezinárodní politika. 2004, roč. 28, č.9, s.4.
spojený se zaváděním vysoce výnosných odrůd obilnin, rozšiřováním osevních ploch, zvyšováním spotřeby hnojiv a intenzifikací zemědělské výroby Indii do konce 70. let 20. století zajistil soběstačnost v produkci základních potravin.
V průběhu 80. let 20. století se však začaly projevovat negativní důsledky protekcionistické hospodářské politiky, která vedla ke snižování efektivity, technologickému zaostávání a klesající konkurenceschopnosti indických výrobků na světových trzích. Zdrojem neefektivnosti se stala i většina podniků veřejného sektoru trpících přezaměstnaností, byrokratickým způsobem řízení a nehospodárností, jejichž trvale ztrátové hospodaření bylo nutno dotovat ze státního rozpočtu.
Řada státních korporací byla v důsledku populistických kroků vlády nucena prodávat své produkty za zlomek vynaložených nákladů, ceny klíčových komodit byly přímo dotovány státem. Tato rozpočtová nekázeň měla za následek prudký nárůst deficitu veřejných financí. Jeho podíl na HDP, který v roce 1974-756 činil 4,1 %, se v roce 1984-85 více než zdvojnásobil na 9,7 %. Dále vzrostl podíl indického domácího dluhu na HDP z 31,8 % v roce 1974-75 na neudržitelných 54,6 % v roce 1989 - 90.7
Sílící tržní nerovnováha měla negativní vliv i na platební bilanci země a vývoj vnější zadluženosti. Zatímco v roce 1977-78 vykazoval běžný účet platební bilance přebytek ve výši 1,5 mld. USD, od roku 1980-81 začal vykazovat schodek, který se trvale zvyšoval až na 9,7 mld. USD v roce 1990-91. Prohlubovalo se také zahraniční zadlužení, zahraniční dluh se zvýšil z 23,5 mld. USD (12 % HDP) v roce 1980-81 na 83,8 mld. USD (41 % HDP) v roce 1990-91. Nepříznivý vývoj během tohoto období zaznamenal objem indických devizových rezerv, z 5,85 mld. USD v roce 1980-81 na 2,24 mld. USD v roce 1990-91.8
V roce 1991 kulminovaly dlouhodobé problémy exportu a obchodní bilance a na Indii dolehla celková platební krize, která zvýraznila potřebu zásadnějších změn ekonomického systému. Země se ocitla na pokraji insolvence a k okamžitému
6 Finanční rok v Indii trvá od 1.dubna do 31 března.
7 FILIPSKÝ, J. Tichá revoluce: Indie v období globalizace.Mezinárodní politika. 2004, roč. 28, č. 9,s. 16.
8 Tamtéž.
překlenutí krize likvidity byla v březnu 1991 nucena odprodat 20 tun zlata ze svých měnových rezerv.
1.1.2 Období hospodářských reforem (1991- )
Za této nepříznivé makroekonomické situace se v červnu 1991 ujala moci menšinová kongresová vláda v čele s premiérem P. Narasinhou Ráem. Spolu s ministrem financí Mánmóhanem Singhem prosadil program hospodářských reforem, který nasměroval indickou ekonomiku k tržnímu hospodářství a vyvedl zemi z finanční krize.
V rámci programu reforem byla realizována řada významných hospodářsko-politických opatření. Zejména obnovení fiskální rovnováhy, přizpůsobení směnného kurzu rupie reálným tržním podmínkám, liberalizace udělování dovozních licencí a schvalovacího režimu v oblasti výroby a investic, redukce počtu průmyslových oborů vyhrazených veřejnému vlastnictví (např. telekomunikace, zemědělství, atd.), uvolnění celních bariér, postupná privatizace státních podniků, omezení kontrol přílivu přímých zahraničních investic (PZI), reforma a podpora rozvoje kapitálových trhů a vytvoření příznivého podnikatelského prostředí s cílem přilákat do země co nejvíce PZI.
Počáteční fáze ozdravných opatření, zahrnujících hlavně strukturální změny ve fiskální oblasti, proběhla relativně rychle a s relativně nízkými sociálními náklady, aniž by odstartovala cyklus recese spojený s růstem nezaměstnanosti a nepříznivými dopady na sociálně nejslabší vrstvy obyvatel, jak k tomu došlo v mnoha jiných reformních ekonomikách.9 Tyto reformy znamenaly radikální zvrat v dosavadním ekonomickém myšlení země a nastartovaly proces největších strukturálních změn indické ekonomiky od dosažení nezávislosti.
Reformy měly na indickou ekonomiku pozitivní dopad. HDP v krizovém roce 1991-92 rostl tempem pouze 0,8 %, o rok později vzrostl o 5,3 % a v dalších letech v průměru o téměř 7 %. Tempo růstu průmyslové výroby, které v roce 1991-92 bylo nižší než 1 %, vzrostlo na 2,3 % v následujícím roce a na 12,8 % v roce 1995-96. Zotavil se i sektor
9 FILIPSKÝ, J. Tichá revoluce: Indie v období globalizace.Mezinárodní politika. 2004, č.9, roč. 28, s.16.
zemědělské výroby, kde pokles zaznamenaný v roce 1991-92 vystřídal stabilní růst každoročně o více než 3 %. Rozpočtový schodek se podařilo snížit z 8,3 % HDP v roce 1990 - 91 na 5,2 % v roce 1996 - 97.10
K výraznému oživení došlo rovněž v oblasti zahraničního obchodu. Podíl Indie na celosvětovém exportu se zvýšil z 0,4 % v roce 1980 na 0,7 % v roce 2000. Indický vývoz si v 90. letech 20. století udržoval stabilní dvacetiprocentní tempo růstu. Díky rostoucí exportní výkonnosti se podařilo zredukovat neudržitelný schodek platební bilance a v následujících letech ho udržovat na stabilní výši kolem 1,1 % HDP.
Devizové rezervy se v roce 1999 zvýšily na 30,4 mld. USD a podíl indického zahraničního dluhu na HDP poklesl z rekordních 41 % v roce 1991-92 do roku 1995-96 na 29 %.11
Příznivý vývoj makroekonomických veličin byl provázen zlepšováním sociálních standardů, např. snížením kojenecké úmrtností, prodloužením očekávaného dožití, růstem počtu gramotných nebo snižováním podílu obyvatelstva žijícího pod hranicí chudoby. Nicméně i přes toto zlepšení stále žije 350 mil. Indů pod hranicí chudoby.
Indie začala reformovat státem řízené hospodářství o dvanáct let později než Čína.
Důsledkem socialistických experimentů bylo mimo jiné i to, že po opatrném zahájení reformního procesu musela Indie řadu odvětví budovat od samého základu, neboť byla do té doby prakticky odříznutá od světových trendů. Paradoxem je, že právě to vytvořilo základy pro pozdější prudký rozvoj v oborech spojovaných s informačními technologiemi.
1.2 Základní makroekonomické ukazatele
V následující části bude věnována pozornost vývoji základních makroekonomických ukazatelů po roce 2000, a to konktrétně: HDP, inflaci, nezaměstnanosti a platební bilanci.
10 FILIPSKÝ, J. Tichá revoluce: Indie v období globalizace.Mezinárodní politika, 2004. č.9, roč. 28, s.17.
11 Tamtéž.
1.2.1 Hrubý domácí produkt
Indická ekonomika oživila svůj růst po zahájení tržně orientovaných reforem na začátku 90. let 20. století. Po desetiletích zhruba 3,5 % ročního růstu, z něhož zhruba 2 % připadala na nárůst populace, se dnes růst HDP pohybuje kolem 6 %, z něhož na populační růst připadají méně než 2 %. S pokračujícími reformami by roční růst mohl dosáhnout i dvouciferných hodnot.
V následující tabulce je zaznamenán vývoj HDP v letech 2000-07. K intenzivnějšímu hospodářskému růstu došlo až od roku 2003-04. Finanční rok 2006-07 byl pro indickou ekonomiku charakteristický silným hospodářským růstem v hodnotě 9,2 % až na hodnotu 812 mld USD. Tento výsledek předčil i velice pozitivní odhady intenzity hospodářského růstu, nicméně je oprávněně spojen s hrozbou rostoucí inflace.
Tabulka 1-1: Vývoj HDP (2001-2007; mld.USD,%)
rok 2000-01 2001-02 2002-03 2003-04 2004-05 2005-06 2006-07
HDP (mld.USD) 418 436 465 548 628 718 812
růst HDP (%) 4,4 5,8 3,8 8,5 7,5 9,0 9,2
Zdroj: Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es2006-07/esmain.htm.
Devítiprocentní hospodářský růst je oficiálním cílem v tzv. Jedenáctém hospodářském plánu na finanční roky 2006-07 až 2012-13. V předchozím, Desátém hospodářském plánu, bylo cílem dosáhnout růstu 8 %.
Na hospodářském růstu se ze dvou třetin podílí sektor služeb, jednou třetinou průmysl a zemědělství se na hospodářském růstu prakticky neprojevuje. Nižší podíl průmyslu než služeb na hospodářském růstu je způsoben skutečností, že průmysl má celkově mnohem nižší podíl na HDP než služby. Celkový podíl služeb na hrubém domácím produktu v roce 2006-07 činil 55,1 %, podíl průmyslu 26,4 % a zemědělství 18,5 %.12
Míra růstu jednotlivých sektorů indické ekonomiky je zaznamenána v tabulce 1-2.
Nejdynamičtěji rozvíjejícím se sektorem dlouhodobě zůstávají služby následované průmyslem, oba tyto sektory zaznamenávají v posledním desetiletí rekordní tempo
12 Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es200607/chapt2007/chap11.htm.
růstu. Naopak zemědělství se dlouhodobě potýká s řadou problémů, kvůli kterým je jeho tempo růstu nízké, nebo dokonce záporné.
Tabulka 1-2: Míra růstu jednotlivých sektorů (2000-01; %)
2000-01 2001-02 2002-03 2003-04 2004-05 2005-06 2006-07
zemědělství -0,2 6,3 -7,2 10,0 0,0 6,0 2,7
průmysl 6,4 2,7 7,1 7,4 9,8 9,6 10,0
služby 5,7 7,2 7,4 8,5 9,6 9,8 11,2
Zdroj: Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es2006-07/esmain.htm.
Sektor zemědělství rostl v roce 2006 - 07 v porovnání s předchozím rokem méně než polovičním tempem. Nízké tempo růstu je důsledkem nízkých investic do zemědělství, nerovnovážného využití hnojiv, nízké míry obnovy osiva, nedostatečné míry zpracování po sklizni a deformovaného systému pobídek v zemědělství. Situace v tomto sektoru je dále komplikována nestálostí počasí, kdy se střídají období sucha s monzuny.
Nedostatečný růst tohoto sektoru má vážné důsledky pro široké vrstvy indického obyvatelstva, neboť zemědělství má 64%13 podíl na zaměstnanosti. Skutečnost, že se zemědělství podílí na HDP 18,5 % a na zaměstnanosti 64 %, svědčí o velice nízké produktivitě práce v tomto sektoru.
Na druhou stranu během posledních let dochází k prudkému rozvoji průmyslu.
Z původního tempa růstu 2,7 % v roce 2001-02 rostl průmysl v roce 2003-04 tempem téměř 7 % a v roce 2006-07 tempem 10 %. Z oborů, které se úspěšně rozvíjejí, lze jmenovat hlavně automobilový, strojírenský, textilní, chemický a petrochemický a ocelářský průmysl. Nicméně dynamický nárůst průmyslu je stále ještě z poměrně nízkého základu a se značným odstupem např. za Čínou.
Dynamickým vývojem prochází i sektor služeb, který v roce 2006-07 rostl tempem přesahujícím 11 %. Nejrychleji se ze sektoru služeb rozvíjí oblast telekomunikací, dopravy a hotelnictví (13 %). A to zejména díky rozvoji informačních technologií a díky rozvoji železniční, silniční a telekomunikační sítě. Další významnou oblastí služeb, která zaznamenala v posledních letech výrazný růst, jsou finanční služby, zahrnující bankovnictví, pojišťovnictví a podnikatelské služby.
13 Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es200607/chapt2007/chap11.htm.
Nejdynamičtěji rozvíjejícím se odvětvím služeb jsou služby v informačních technologiích. Poskytování těchto služeb je katalyzátorem dalšího rozvoje průmyslu informačních technologií a i celého sektoru služeb. Podíl služeb v informačních technologiích na HDP činí téměř 5 % a v současnosti v tomto sektoru pracuje přibližně 1,5 mil. lidí a počty nových pracovních míst se každoročně zdvojnásobují.14
Na celkové tvorbě HDP má největší podíl osobní spotřeba (67 %). Narozdíl od jiných asijských států je v Indii nynější spotřeba upřednostňována před budoucí a spíše než úsporám Indové dávají přednost půjčkám, které zvyšují současnou spotřebu. Osobní spotřeba je tak mnohem vyšší než v jiných asijských státech, např. v Číně se spotřeba na HDP podílí 42 %.15 Ekonomice se podařilo udržet hospodářský růst také díky růstu investic a rychlému růstu vývozu. Míra investic se stále zvyšuje a očekává se její další růst, který je spojen s optimistickými odhady.
1.2.2 Inflace
Vysoká míra hospodářského růstu je ovšem spojená s obavami z přehřátí indické ekonomiky. Začínají být patrné jeho příznaky, např. dochází k prudkému růstu cen a mezd, úvěry rostou ročním tempem přesahujícím 30 %, dochází k prohlubování deficitu běžného účtu platební bilance, domácí nabídka nestačí pokrýt domácí poptávku a dochází k vyššímu využití výrobních kapacit, než je optimální.16
Kvůli nedostatku domácí produkce a zároveň vysoké domácí poptávce ceny základních komodit v roce 2006-07 rostly. Nejvyšší meziroční růst cen zaznamenaly minerály (18,2 %), následované potravinami (12,2 %), u kterých se růst cen projevil nejvíce u pšenice, luštěnin, jedlých olejů, ovoce, zeleniny a koření. Základní komodity se na celkové míře inflace podílely téměř 40 %.
14 Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v Indii, 10.9.2006, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/indie/nedostatek-kvalifikovanych-pracovniku/1000422/41566.
15 ZAKARIA, Fareed. The New India. Newsweek, 6.3.2006, s. 33.
16 The Economist. India overheats, India cannot run as fast as China without further reform, č. 5, 3.2.2007, s.12.
Od roku 2003-04 je patrná rostoucí míra inflace, měřená indexem spotřebitelských cen, v roce 2006-07 dosáhla vysokého tempa 6,9 %, což znamenalo překročení limitu 5,5 %17 stanoveného RBI (Reserve Bank of India).
Tabulka 1-3: Míra inflace měřena indexem spotřebitelských cen (2001-07; %)
rok 2001-02 2002-03 2003-04 2004-05 2005-06 2006-07
míra inflace 5,2 4,1 3,5 4,2 5,0 6,9
Zdroj: Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es2006-07/esmain.htm.
Inflace se kvůli svému růstu stala intenzivněji kontrolovanou veličinou. Zákonodárci jsou ale přirozeně zdrženliví v řešení vysoké míry inflace snížením poptávky, a to zejména kvůli tomu, že indická ekonomika potřebuje růst pro tvorbu pracovních míst a snížení chudoby.
Alternativním řešením rostoucí inflace je zvýšení nabídky. K tomu je ovšem zapotřebí řada reforem a odstranění nedostatků, kterým musí indická ekonomika čelit, např. nedostatečná infrastruktura, špatné veřejné služby, rigidní pracovní právo či nedostatek kvalifikovaných pracovních atd. Řešení těchto problémů ovšem vyžaduje delší časové rozmezí a dostatek finančních zdrojů.
I přes to, že se míra inflace zvyšuje, stále ještě podhodnocuje stupeň přehřívání indické ekonomiky, protože přebytek poptávky nad nabídkou se v otevřené ekonomice spíše než v růstu cen projeví v růstu deficitu běžného účtu platební bilance.18
1.2.3 Nezaměstnanost
Nezaměstnanost je v Indii dlouhodobým problémem, dosud nevyřešenou otázkou spojenou s nezaměstnaností zůstávají každoroční přírůstky obyvatelstva o 19 mil.
V důsledku zlepšující se lékařské péče růst populace pokračuje, i přesto že míra porodnosti klesá. Podle odhadů přibude v Indii do roku 2050 dalších 550 milionů obyvatel. S přirůstajícím obyvatelstvem je pak třeba řešit nejen otázku snižování stávající nezaměstnanosti, ale zároveň i otázku tvorby nových pracovních míst pro
17 The Economist. Briefing India´s economy, India on fire, 3.2.2007, č. 5, s. 65.
18 The Economist. Briefing India´s economy, India on fire, 3.2.2007, č. 5, s. 66.
rozšiřující se populaci. Ročně je třeba vytvářet alespoň 10 mil. nových pracovních míst, která by pokryla populační růst.19
V průběhu let 1999-05 se zvýšil počet práceschopného obyvatelstva o 2,54 %, zatímco růst zaměstnanosti byl nižší - 2,48 %, proto i přes poměrně vyšší růst zaměstnanosti docházelo ke zhoršování míry nezaměstnanosti.20 Konkrétní průběh je znázorněn v následující tabulce, uvedená data jsou ale zkreslena kvůli nemožnosti dostatečného statistického podchycení ukazatele.
Tabulka 1-4: Míra nezaměstnanosti (1993-2005; mil.,%)
1993-94 1999-2000 2004-05
ekonomicky aktivní obyvatelstvo (mil.) 343,56 377,88 428,37
počet nezaměstnaných (mil.) 9,02 10,51 13,1
míra nezaměstnanosti (%) 2,62 2,78 3,06
Zdroj: Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es2006-07/esmain.htm.
Jak již bylo řečeno, počet práceschopného obyvatelstva v Indii roste tempem 2,54 %, což je více než tempo přirozeného růstu obyvatel světa (1,8 %). Tuto skutečnost lze ovšem spíše než jako hrozbu vnímat jako příležitost pro rozvoj indické ekonomiky.
Rostoucí počet práceschopného obyvatelstva znamená větší množství pracujících, jejich úspor a tudíž i investic, ovšem za předpokladu dostatečné tvorby pracovních míst.
Narozdíl od řady zemí s rozvinutou tržní ekonomikou, kde se podíl lidí starších 65 let oproti lidem v produktivním věku znepokojivě zvětšuje, které čelí rostoucím nákladům na penzijní systém a zdravotní péči, indická pracovní síla zůstává mladá a podle demografických projekcí se její průměrný věk bude ještě snižovat.
V současné době je 64 % indické pracovní síly zaměstnáno v zemědělství. Nicméně začíná být patrný trend postupného přesouvání pracovní síly z neefektivního zemědělského sektoru do sektoru průmyslu a služeb, který bude mít za následek akceleraci hospodářského růstu. To ovšem předpokládá dostatečné množství vytvořených pracovních míst a dostatečné vzdělání pracovní síly. Pokud ovšem nová pracovní místa vytvořena nebudou, či míra vzdělání pracovní síly nebude dostatečná, pak se z demografické příležitosti stane pro indickou ekonomiku hrozba.
19 Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es2006-07/chapt2007/chap14.htm.
20 Tamtéž.
1.2.4 Platební bilance
Platební bilance Indie je dlouhodobě v přebytku. Jedním z jejích hlavních rysů byl přebytek běžného účtu, jak je ale patrné z tabulky 1-5 ve finančním roce 2004-05 se situace změnila a přebytek na běžném účtu se změnil v deficit ve výši 2,47 mld. USD.
V roce 2005-06 se dále prohloubil na 9,19 mld. USD a jen za polovinu finančního roku 2006-07 přesáhl 11 mld. USD.21
Tabulka 1-5: Platební bilance (1990-2006; mil. USD)
1990-01 2000-01 2001-02 2002-03 2003-04 2004-05 2005-06 vývoz zboží 18 477 45 452 44 703 53 774 66 285 85 206 105 152 dovoz zboží 27 915 57 912 56 277 64 464 80 003 118 908 156 993 obchodní bilance -9 438 -12 460 -11 574 -10 690 -13 718 -33 702 -51 841 bilance BÚ -9 680 -2 666 3 400 6 345 14 083 -2 470 -9 186 zahraniční investice 103 5 862 6 686 4 161 13 744 13 000 17 224 z toho: PZI (čisté) 97 3 272 4 734 3 217 2 388 3 713 4 730 bilance KÚ 8 402 8 508 8 357 10 640 17 338 28 629 24 238 devizové rezervy 1 278 -5 842 -11 757 -16 985 -31 421 -26 159 -15 052 Zdroj: Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es2006-07/chapt2007/chap62.pdf, s.109.
Deficit běžného účtu odráží vývoj deficitu obchodní bilance. I když vývoz zboží zaznamenal vysoká tempa růstu, nestačil pokrýt vzrůstající požadavky indické ekonomiky na dovoz. Dovoz rostl totiž v roce 2005-06 vyšším tempem (32 %) než vývoz (23 %). V první polovině roku 2006-07 ovšem došlo k příznivému obratu vývoje obchodní bilance, neboť export začal růst vyšším tempem než import. Hlavními položkami, které snižují deficit běžného účtu platební bilance, jsou výnosy a důchody indických občanů pracujících v zahraničí (NRI)22 a příjmy z vývozu služeb.
Celkově rostl zahraniční obchod Indie zahrnující zboží i služby v roce 2005-06 tempem 31,2 % na hodnotu 361 mld. USD. Obchod službami roste rychleji než obchod zbožím a z toho důvodu roste jeho podíl v celkovém zahraničním obchodu Indie, v roce 2005-06 byl tento podíl 27,4 %.23
Na rozdíl od prohlubujícího se deficitu běžného účtu se jeví pozitivně vývoj na kapitálovém účtu. Přebytek kapitálového účtu za posledních 5 let několikanásobně
21 Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es2006-07/esmain.htm, s.108.
22 NRI - Non resident Indians, indičtí občané trvale žijící v zahraničí.
23 Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es2006-07/esmain.htm, s.112.
vzrostl, a to převážně díky investicím NRI, kteří kupují akcie indických podniků. Ve finančním roce 2005-06 dosáhl čistý příliv zahraničních investic 17,2 mld. USD a z toho čistý příliv PZI 4,7 mld. USD. U obou těchto položek došlo v porovnání s předchozím finančním rokem k nárůstu o více než 20 %.24
Narozdíl od Číny a dalších rozvíjejících se asijských ekonomik je Indie velmi závislá na přílivu krátkodobých portfoliových investic spíše než dlouhodobých PZI. Krátkodobý kapitál tvoří čtyři pětiny celkových kapitálových toků směřujících do Indie a to činí z Indie zranitelný trh v případě změn úrokových sazeb na finančních trzích.25
Ve finančním roce 2005-06 dokázal přebytek kapitálového účtu vyrovnat rostoucí deficit běžného účtu a zároveň vytvořit devizové rezervy v hodnotě 15,1 mld. USD.
Z tabulky 1-5 je patrné, že k narůstání devizových rezerv v indické ekonomice dochází dlouhodobě, což řadí Indii mezi země s nejvyšší hladinou devizových rezerv na světě. Nicméně je důležité nepodceňovat narůstající deficit obchodní bilance a běžného účtu, který by toto postavení mohl v budoucnu ohrozit.
24 Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es2006-07/esmain.htm, s.109.
25 The Economist. Briefing India´s economy, India on fire, 3.2.2007, s. 66.
2. Zahrani č ní orientace Indie
Po získání nezávislosti v roce 1947 Indie usilovala o budování svého postavení jako na velmocích nezávislé země. Dnes usiluje o to být uznávána jako důležitý strategický partner pro světové velmoci. Vzhledem ke svému lidskému, ekonomickému i vojenskému potenciálu již nechce být považována za rozvojovou zemi, ale za asijskou kontinentální velmoc.
Hlavním problémem Indie v oblasti vnějších ekonomických vztahů je dosud poměrně značný stupeň uzavřenosti ekonomiky, projevující se v jejím nedostatečném zapojení do mezinárodního obchodu. Její podíl na celosvětovém obchodu zbožím činí pouze 1 %, významnější, nicméně stále ještě relativně nízký podíl dosahuje Indie na celosvětovém obchodu službami, a to 2,3 %.
2.1 Ú č ast v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
Indie udržuje v podobě bilaterálních, plulaterálních a multilaterálních dohod vztahy s téměř celým světem. Je členem řady organizací s celosvětovou působností, ale i sdružení s působností regionální.
2.1.1 Celosvětové organizace
Indie je členem následujících organizací s celosvětovou působností: Organizace spojených národů, Mezinárodního měnového fondu, Světové obchodní organizace, Commonwealthu, G 77 či G 15.
Indie byla zakládajícím členem OSN a nyní usiluje o trvalé členství v Radě bezpečnosti OSN. Velké naděje vkládá Indie do diskutované reformy OSN, která se má stát demokratičtější, transparentnější a výkonnější, aby se mohla účinněji zabývat vysokým počtem problémů současného světa. Kritizovaný nedostatek demokracie řízení OSN bude nutno napravit reformou Rady bezpečnosti OSN. Právě na tomto základě aspiruje
Indie na místo stálého člena s právem veta. Oficiální podporu pro získání tohoto místa se Indii dostalo od Německa, Velké Británie, Francie a Japonska.
Indie byla dále signatářskou zemí Všeobecné dohody o clech a obchodu – GATT, a později členem její nástupnické Světové obchodní organizace – WTO. V červnu 2002 došlo na půdě WTO ke 3. prověrce obchodní politiky Indie. Závěrem této prověrky bylo konstatováno, že úroveň protekcionismu Indie je vysoká vzhledem k jejímu vysokému hospodářskému růstu a Indii bylo doporučeno, aby zjednodušila své celní tarify.
Na druhou stranu Indie označila za překážky světového obchodu některá ochranářská opatření rozvinutých zemí, požadavky na dodržování nesplnitelných standardů, na testování výrobků a certifikaci či poskytování vývozních subvencí.
V uplynulém období byla na půdě WTO zablokována jednání o Rozvojové agendě z Dohá. Jednání členských zemí WTO v Cancúnu skončilo nezdarem, ze kterého se vzájemně obviňují rozvinuté a rozvojové země. Zcela nově zformovaná aliance 22 rozvojových zemí vedených Indií, Brazílií, Čínou a Jižní Afrikou zde předložila návrh na výrazné odstranění domácích podpor a vývozních subvencí ve vyspělých zemích a na minimální snižování cel v rozvojových zemích. Indie během jednání pochopitelně tvrdě hájila svá stanoviska týkající se zemědělské politiky, neboť tím hájí obživu 650 mil. obyvatel země.
Na 6. ministerské konferenci WTO v Hong Kongu v prosinci 2005 byla podepsaná Deklarace s následujícími hlavními závěry: vyspělé země do roku 2013 odstraní vývozní subvence poskytované na zemědělské výrobky, v otázce přístupu na trh nezemědělských výrobků byl přijat tzv. „Švýcarský vzorec“ umožňující postupné snižování nebo úplné odstranění tarifů a rozvinuté i rozvíjející se ekonomiky poskytnou bezcelní a neomezený přístup zboží z nejméně rozvinutých zemí.26
Hlavními problémy v dalším jednání se staly dotace zemědělcům v USA, neochota rozvojových zemí otevřít své trhy s nezemědělskými výrobky a otázka obchodu se službami. Až do začátku roku 2007 nedošlo k žádnému pokroku až do schůzky G-4 a
26 Zastupitelský úřad ČR v Dillí. Souhnná teritoriální informace Indie, http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/indie-2006-11-30.pdf. 15.5.2007, s. 29.
posléze G-6 v Dillí ve dnech 11. – 12 .4. 2007. Na této schůzce se země dohodly, že během roku 2007 musí k nějakému kompromisu na půdě WTO dojít, jinak budou již jednání definitivně ztracena. Pro další pokrok v jednání bude klíčový posun v pozicích:
na straně USA v oblasti zemědělství, na straně Indie a Brazílie v oblasti přístupu na trh s nezemědělskými výrobky.27
2.1.2 Regionální spolupráce
Jedním z cílů indické diplomacie je posilování regionální spolupráce. Indie je členem Sdružení zemí jižní Asie pro regionální spolupráci (SAARC), které bylo založeno v roce 1985. Členskou základnu tvoří kromě Indie, Bangladéš, Bhútán, Maledivy, Nepál, Pákistán a Srí Lanka. SAARC vzniklo jako seskupení států, které usilovaly o zlepšení životního standardu obyvatel jižní Asie, urychlení ekonomického růstu zúčastněných zemí a posílení spolupráce mezi zeměmi v ekonomické, sociální, kulturní a vědecké oblasti.
SAARC je seskupení s náročnými cíli, ale velmi omezenými možnostmi, a to především kvůli principu jednomyslnosti, nepružnosti a konzultativnímu charakteru procedur či rozhodnutí vyloučit dialog o politicky sporných záležitostech. Spolupráce v rámci SAARC probíhá ve 12 oblastech, z nichž největšího úspěchu bylo dosaženo v oblasti obchodu. Mezi členy SAARC byla v roce 1993 podepsána Dohoda o preferenčním obchodu, která obsahuje opatření týkající se obchodu základními výrobky, snižování celních tarifů a přímého obchodu. V roce 2004 pak byla podepsána dohoda o vytvoření Zóny volného obchodu (SAFTA), která vstoupila v platnost 1. července 2006, v jejím rámci ovšem existuje příliš mnoho výjimek, než aby mohla být považována za standardní dohodu o volném obchodu.
Seskupení SAARC na jednu stranu dosáhlo určitých úspěchů ve vzájemné spolupráci, nicméně lze shrnout, že integrace postupuje velmi pomalu. Vnitroregionální výměna je velmi malá – činí pouze 5,3 % (export) a 4,8 % (import) celkového obchodu členských
27Zastupitelský úřad ČR v Dillí. Souhrnná teritoriální informace Indie, http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/indie-2006-11-30.pdf, 15.5.2007, s. 28.
zemí. Další skutečností je, že sdružení sice reprezentuje 22 % světového obyvatelstva, ale jen 1,9 % světového produktu.28
Vůči Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) získala Indie v roce 1995 statut
"full dialogue partner". V roce 2004 byl schválen dokument o partnerských vztazích Indie s ASEAN v zájmu míru, pokroku a prosperity a od roku 2007 nabyla účinnosti dohoda o zóně volného obchodu mezi ASEAN a Indií.
Indie je dále členem uskupení BIMSTEC (Bay of Bengal Initiative for Multi-Sectoral Technical and Economic Cooperation), které vzniklo v roce 1997 a kam patří také Myanmar, Srí Lanka a Thajsko, Bangladéž, Bhútán a Nepál. Indie také podepsala v roce 2005 Dohodu o všeobecné hospodářské spolupráci (Comprehensive Economic Cooperation Agreement - CECA) se Singapurem.
Oblast Perského zálivu se stala jedním z hlavních obchodních partnerů Indie a vzájemný obchod a investice trvale rostou. V celé oblasti žije více než 3,5 milionu indických vystěhovalců, kteří tvoří významné pouto mezi Indií a Perským zálivem. Pro zlepšení vzájemných vztahů byla vyvinuta řada iniciativ, např. v roce 2007 byla uzavřena Smlouva o zóně volného obchodu s Radou pro spolupráci v Zálivu (GCC).29
S africkými zeměmi měla Indie vždy dobré vztahy, když byly pod koloniální nadvládou, zasazovala se Indie o jejich nezávislost. Na mezinárodních setkáních Indie ostře vystupovala proti režimu apartheidu v Jižní Africe. Po skončení koloniální nadvlády se hospodářské styky mezi Indií a Afrikou rychle rozrostly. Indické společnosti uskutečnily v Africe řadu prestižních projektů v oborech od těžkého průmyslu a energetiky až po informační technologie, nemocnice nebo odborná školení.
Do Evropské unie směřuje největší podíl indického vývozu a zároveň EU je největším zdrojem indických dovozů. EU je dále hlavním partnerem Indie v oblasti přímých zahraničních investic v oboru vyspělé technologie. Na 5. summitu EU a Indie v roce 2004 v Haagu se obě strany dohodly, že povýší své vztahy na strategické partnerství.
28 CIHELKOVÁ, E. Vnější ekonomické vztahy Evropské Unie, 2003, s. 489.
29 GCC – Gulf Cooperation Council
Kromě EU uzavřela Indie strategické partnerství také samostatně s Velkou Británií, Francií a Německem.
Význam vztahů s Velkou Británií vyplývá z historických vazeb z doby kolonialismu, stále těsnějších politických konzultací, hospodářských spojení a pobytu velké komunity Indů v Británii. Po získání nezávislosti se Indie stala členem Commonwelathu, kterým je až dodnes. V roce 2004 bylo schváleno společné prohlášení „Indie a Spojené království – za nové dynamické partnerství“, které stanoví plány, jak posílit a rozšířit vzájemné vztahy na základě strategického partnerství.
Největším obchodním partnerem z hlediska jednotlivých zemí zůstává USA. Obě země aktivně spolupracují v oblasti informačních technologií, obrany a výzkumu. V roce 2005 podepsaly oba státy historickou dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energie. Uzavřely rovněž dohodu o vědě a technice zastřešující řadu úmluv, mimo jiné o informačních a kosmických technologiích.
Novým partnerem pro spolupráci s Indií se stává Latinská Amerika. V roce 2005 byla podepsána preferenční dohoda se sdružením Společný trh jihu – Mercosur (Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay).
2.2 Ochrana domácího trhu
Indie se sice postupně transformuje na tržní hospodářství otevřené zahraničnímu obchodu, nicméně stále zaostává za jinými asijskými zeměmi poměrně vysokou úrovní celních sazeb a omezováním dovozu zboží netarifními bariérami. Indie používá různé formy ochrany domácího trhu, které jsou příčinou konfliktů s jejími obchodními partnery. Nejdiskutovanějšími jsou relativně vysoké celní tarify, kvantitativní restrikce a antidumping.
Celní tarify Indie jsou ve srovnání s mezinárodními standardy stále velmi vysoké, nicméně dochází k jejich postupnému snižování. Před začátkem hospodářských reforem v roce 1991 nejvyšší z celních tarifů činil 300 % a v roce 2006 klesl na 12,5 %.
Nicméně vedle základního tarifu existuje ještě dodatečné clo, které celkovou výši cla
zvyšuje a i když základní celní sazby v průběhu let podstatně klesly, pokračující uplatňování dodatečné sazby zkresluje celkovou strukturu tarifu.
Většina kvantitativních restrikcí je postupně odstraňována. Indie podstatně liberalizovala obchod s položkami, které jsou předmětem zájmu jejích největších obchodních partnerů, a zavázala se k jejich další liberalizaci. Např. EU požadovala v roce 1998 odstranění kvantitativních restrikcí u 59 výrobků a Indie jí v téměř všech případech vyhověla.
Indie je v rámci WTO zemí, která zahajuje největší počet antidumpingových řízení.
Od vzniku WTO, tedy od roku 1995, do června 2006 bylo zahájeno všemi jeho členy celkem 2 938 řízení a z toho připadalo na Indii celkem 448 řízení (15 %), tedy nejvíce ze všech členů WTO. EU za stejné období zahájila 345 řízení a USA 366.30
Počet antidumpingových řízení iniciovaných Indií dosáhl svého vrcholu v roce 2002, kdy bylo zahájeno 81 řízení. V roce 2005 pak počet antidumpingových řízení klesl na 28 a od ledna do června 2006 jich bylo zahájeno 20. Na druhé straně jsou indické výrobky také předmětem antidumpingových řízení, nejčastěji ze strany EU.
Celkově lze shrnout, že Indie stále ještě praktikuje silnou ochranářskou politiku svého trhu. Protekcionismus má za následek nedostatečné zapojení do mezinárodního obchodu, které je v případě Indie značně pod potenciálem a způsobuje napětí v rámci WTO a ve vztazích s obchodními partnery. Nicméně je důležité zmínit skutečnost, že dochází k postupnému zlepšování situace a otevírání se zahraničnímu obchodu a přímým zahraničním investicím.
2.3 Zahrani č ní obchod zbožím
Indie v posledních letech zaznamenává vysoká tempa růstu zahraničního obchodu.
Tempa růstu exportu a importu se od roku 2002-03 pohybují nad 20 %. V roce 2005-06
30 Zastupitelský úřad ČR v Dillí, Souhrnná teritoriální informace Indie, http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/indie-2006-11-30.pdf, 15. 5. 2007, s. 28.
vrostl export tempem 23,4 % na 105 mld. USD a import tempem 33,8 % až na 157 mld.
USD.
Díky takto dynamickému tempu růstu se zvýšil podíl Indie na celosvětovém exportu zboží z 0,8 % v roce 2005 na 1 % v roce 2006.31 Tento růst byl důsledkem dvakrát vyššího tempa růstu vývozu Indie než byl světový průměr v roce 2005 (14 %).
Důvodem takto vysokých temp růstu exportu Indie byl především příznivý vývoj na světových trzích a také vnitřní iniciativy indické vlády.
Cílem indické ekonomiky je do roku 2009 získat podíl na celosvětovém exportu v hodnotě 1,5 %, nicméně tento cíl vyžaduje další ekonomické reformy, jako např: celkové zlepšení infrastruktury, změnu zastaralého a neflexibilního pracovního práva či snížení vysokých transakčních nákladů. Dalším prostředkem k růstu exportu jsou exportní pobídky a snižování základních cel. Samotní exportéři se pak musí více zaměřit na necenové faktory vývozu, jako je kvalita exportovaných produktů, image značky, obal, způsob dodání či poprodejní služby obchodním partnerům.
Dynamický růst dovozu, který v roce 2005-06 dosáhl hodnoty 33,8 %, je způsoben rostoucí spotřebitelskou poptávkou, která není uspokojena dostatečnou domácí nabídkou. V roce 2005-06 k růstu dovozu přispěly i rostoucí ceny ropy a ropných produktů.
2.3.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu zbožím
Největším obchodním partnerem Indie je Evropská unie, v jejímž rámci největší objem vzájemného obchodu připadá na Velkou Británii, Belgii a Německo. Nebereme-li v úvahu EU jako celek, pak největším obchodním partnerem Indie je USA, nicméně, jak je patrné z tabulky 2-1, podíl USA na celkovém obratu zahraničního obchodu Indie klesá.
31 Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es2006-07/esmain.htm, s. 114.
Na druhou stranu význam Číny jako obchodního partnera Indie dlouhodobě roste, vzájemná obchodní výměna stoupá vysokým tempem, což mělo za následek, že se Čína v období let 2000-2005 stala z devátého druhým největším obchodním partnerem Indie.
Tabulka 2-1: Podíl jednotlivých zemí na zahraničním obchodu Indie (2000-05; %)
2000-01 2001-02 2002-03 2003-04 2004-05
USA 13,0 13,4 11,6 10,7 10,6
Velká Británie 5,7 4,6 4,4 3,7 3,6
Belgie 4,6 4,7 4,1 3,6 3,0
Německo 3,9 4,0 3,8 3,5 3,8
Japonsko 3,8 3,2 3,1 2,8 2,6
Švýcarsko 3,8 2,4 2,6 3,3 2,8
Hong Kong 3,7 3,1 3,3 2,8 2,7
SAE 3,4 3,8 5,1 6,2 5,1
Čína 2,5 4,2 4,9 6,5 7,0
Singapur 2,5 2,5 3,0 3,4 3,5
Zdroj: Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es2006-07/esmain.htm.
V důsledku rostoucích cen ropy se zvýšila nejen hodnota importu ropy ze Spojených arabských emirátů (SAE), ale došlo také k růstu hodnoty exportu ropných produktů z Indie zpět, což zvýšilo vzájemný obchod a SAE se staly třetím největším obchodním partnerem Indie. V posledních dvou letech byl zaznamenán pokles vzájemného obchodu s Belgií a Hong Kongem v důsledku poklesu vývozu i dovozu drahokamů a šperků. Naproti tomu rostl zahraniční obchod se Singapurem, poté co byla podepsána dohoda o všeobecné hospodářské spolupráci (CECA).
Jak je zachyceno v tabulce 2-2, nejvýznamnější oblastí pro vývoz indických výrobků je Asie a Oceánie, která se na celkovém exportu Indie podílí 50 %, za ní následuje Evropa s 22 % a Amerika s 20 %. Podíl zemí Asie a Oceánie na indickém vývozu se od roku 2001-02 zvýšil ze 40 % na 50 %.32
Nejvýznamnějším obchodním partnerem pro indický vývoz je EU25 (20,59 %) a zemí, kam míří největší podíl indického exportu, je USA (15,34 %). Dalšími cíli indického vývozu je pak SAE (10,09 %), Singapur (5,77 %), Čína (5,63 %) a Velká Británie (4,38 %).
Největší tempo růstu zaznamenal vývoz do afrických zemí (71,6 %) a zemí Asie a
32 Ministry of Finance. Economic Survey 2006-07, http://indiabudget.nic.in/es2006-07/esmain.htm s. 122.
Oceánie (33,9 %). Zatímco vývoz do SAE, Číny a Singapuru roste velmi vysokým tempem, vývoz do USA a Velké Británie roste pomaleji.
Tabulka 2-2: Teritoriální strukrura exportu zboží (2004-06; mil. USD)
Zdroj: Reserve Bank of India, http://www.rbi.org.in/scripts/PublicationsView.aspx?id=8692.
Teritoriální struktura importu je zachycena v tabulce 2-3, ze které je patrné, že se do Indie nejvíce importuje z Asie a Oceánie, které se na jejím celkovém importu podílejí 62,17 %. Nicméně největším obchodním partnerem v oblasti importu je Evropská unie, která se podílí na indickém importu 14,49 %. Zeměmi, které do Indie importují nejvíce, jsou Čína s podílem 9,16 %, Saudská Arábie s podílem 8,24 % a USA s 5,75 %.
Největší nárůst vykázal import z Afriky (185 %) a Asie a Oceánie (120 %). Vysoký růst dovozu z Afriky byl způsoben růstem dovozu z Nigérie, a to zejména surové ropy. Díky tomuto dovozu se podíl této africké země na celkovém indickém dovozu zvýšil na 4,4 %.
Velmi vysokým tempem rostl i dovoz ze SAE a Saudské Arábie, tradičních dovozců ropy. Naproti tomu dovoz z Evropy vykazuje realtivně nízká tempa růstu (8,9 %) a některé evropské země vykazují dokonce pokles. Roste tedy podíl dovozů z Asie na úkor dovozů z Evropy.
2004-05 2005-06
duben- září 2005-06
duben-září 2006-07 růst
podíl na exportu EVROPA 19 673 24 717 11 644 13 475 15,73 22,00
EU 25 18 118 22 948 10 801 12 609 16,73 20,59
Velká Británie 3 681 5 146 2 398 2 680 11,76 4,38
Německo 2 826 3 517 1 646 1 956 18,78 3,19
Belgie 2 509 2 853 1 351 1 606 18,87 2,62
Itálie 2 286 2 490 1 161 1 694 45,91 2,77
Nizozemsko 1 605 2 456 1 107 1 166 5,34 1,90
ASIE a Oceánie 41 347 49 776 23 060 30 883 33,92 50,42
SAE 7 348 8 593 3 744 6 182 65,10 10,09
Singapur 4 001 5 570 2 694 3 533 31,13 5,77
Čína 5 616 6 721 2 900 3 446 18,81 5,63
Hong Kong 3 692 4 457 2 300 2 244 -2,43 3,66
Japonsko 2 128 2 459 1 152 1 230 6,81 2,01
Saudská Arábie 1 412 1 807 903 1 179 30,66 1,93
AFRIKA 4 218 5 584 2 409 4 133 71,59 6,75
AMERIKA 16 793 21 168 10 234 11 977 17,03 19,56
USA 13 766 17 203 8 182 9 393 14,80 15,34
Lat. Amerika 2 161 2 956 1 557 2 011 29,21 3,28
CELKEM 83 536 102 725 48 033 61 247 27,51 100,00
