I. TEORETICKÁ ČÁST
8. RIZIKOVÉ SKUPINY NEZAMĚSTNANÝCH
Uplatnění jedince na trhu práce je ovlivněné řadou charakteristik (zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, věk, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny osob bývají také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti, nacházejí uplatnění spíše na sekundár-ním trhu práce a na méně placených pracích, které jsou spojené s nejistou budoucností. Je zřejmé, že těmto skupinám se musí věnovat co nejvíce politika zaměstnanosti. Do této skupiny v naší zemi patří hlavně mladí lidé, ženy, zdravotně postižení občané, starší lidé, lidé s nízkým vzděláním a romské etnikum. Některé z těchto cílových skupin potřebují také zvýšenou pomoc pracovně profesního a psychologického poradenství. Všeobecné tlaky dlouhodobé nezaměstnanosti sdílí společně s ostatními nezaměstnanými, ale s odlišnými psychologickými, sociálními a zdravotními následky.
8.1 Skupiny mladých lidí do 30 let
Jedná se především o absolventy středních a vysokých škol, kteří se ucházejí o své první zaměstnání. Oproti ostatním uchazečům o zaměstnání jsou v e značné nevýhodě, jelikož nemají zkušenosti, kontakty, základní pracovní návyky a neumějí se dostatečně orientovat na trhu práce. Mladým lidem, kteří nemají dostatečnou motivaci k získání zaměstnání a neosvojí si dostatečně pracovní návyky, postupem času hrozí, že se u nich objeví závažné psychologické či výchovné problémy. Poté nebudou již schopni pracovat ani v dospělosti a zahálka a nuda je povedou k sociálně patologickému chování a vyloučení ze společnosti.
Společnost by se měla tady více zamyslet a těmto mladým lidem prostřednictvím Úřadů práce nabízet nejrůznější rekvalifikace a jazykové kurzy. Ještě více ohroženou skupinou jsou absolventi základních škol, u kterých je podstatně nižší šance k získání zaměstnání.
Mladí lidé se tak po skončení školy stávají finančně závislými na rodičích a často přijmou i
60 BUCHTOVÁ,B.a kol., Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha:Grada,2002, ISBN 80-247-9006-8, str. 109-115
neuspokojivou nabídku zaměstnání, která se jim naskytne. Výsledkem jsou pak většinou smutek, lítost a deprese.
8.2 Starší lidé
Především lidé ve věku 41-50 let mohou prožívat ztrátu zaměstnání tíživěji než ostatní nezaměstnaní lidé. Je to hlavně způsobeno tím, že se obtížně a pomaleji přizpůsobují živo-tu bez zaměstnání, který navíc po letech poctivé práce vnímají jako ponížení a nespravedl-nost. Pro některé zaměstnavatele se starší lidé ve srovnání s mladšími jeví jako špatná „in-vestice“, zaměstnavatelé si ale neuvědomují, že starší lidé mají mnohem více praxe a zku-šeností a jsou ochotni více pracovat než mladí lidé. Toto postavení může u staršího člověka způsobit pocity nepotřebnosti, nevyužití a neuspokojení. Takový člověk se poté může uza-vírat do sebe, prožívá pocity sebelítosti, stává se úzkostlivě opatrný, hlídá a promýšlí své jednání a chování. Pokouší se nevytvářet situace, které zavdávají mnohdy důvod k negativnímu hodnocení v očích okolí.
8.3 Ženy
Postavení žen na pracovním trhu je nepříznivé a to především z důvodu, kdy zaměstnavate-lé upřednostňují mužskou pracovní sílu. Muži nejsou zatíženi péčí o domácnost a děti a tím pádem jsou i více mobilnější a pohyblivější. Rovněž již nejsou zaměstnavateli vytvářena pracovní místa na zkrácený úvazek, jsou preferována místa na vícesměnný provoz, což matky s malými dětmi nejsou schopny akceptovat. Zaměstnanost žen je celosvětovým pro-blémem, protože je obtížné skloubit mateřské a pracovní povinnosti. Ekonomicky ohrožené jsou v současnosti především neúplné rodiny, které se tak často ocitají v obtížných život-ních a sociálživot-ních situacích.
8.4 Zdravotně postižení lidé
U lidí, kteří mají změněnou pracovní schopnost, vstupuje do popředí problém přiměřeného smyslu života a problém pocitu lidské důstojnosti. Zároveň tito lidé řeší problémy ekono-mické, sociální a psychické. Tito lidé však mají stále menší šance k uplatnění se na trhu práce, jelikož se v současnosti klade velký důraz na produktivitu práce a výkon. Na Úřa-dech práce jsou stále evidovaní delší dobu, než zdraví občané. Dostávají se tak do bezvý-chodné životní situace a pro jejich rodiny to znamená starost o nezaměstnaného
postižené-ho rodinnépostižené-ho příslušníka. Jejich uplatnění může být např. v chráněných dílnách, kterých je však v současné době nedostatek.
8.5 Lidé bez kvalifikace
Jedná se o největší skupinu dlouhodobě nezaměstnaných. Na trhu práce tvoří zhruba 1/3 celkového počtu nezaměstnaných. Část z nich tvoří i absolventi základních škol, kteří jsou většinou obtížně vzdělavatelní a mají malý zájem o zaměstnání. Patří zde skupina lidí s častým deviantním chováním, pasivitou, apatií, které však souvisí s délkou nezaměstna-nosti. Jedná se především o alkoholiky, recidivisty, lidi propuštěné z nápravných zařízení a lidé sociálně nepřizpůsobiví. O jejich práci nebude již takový zájem, jelikož budou stále více vytlačování levnějšími a přesnějšími stroji. Poté se stanou potenciálním kriminálním problémem celé společnosti.
8.6 Romské etnikum
Většina Romů absolvuje jen základní vzdělání a nezískává již další kvalifikaci, nebo do-konce neukončí ani základní vzdělání. Vzhledem k tomu, že se stále zvyšují nároky na uplatnění pracovní síly na trhu práce, kde výraznou roli sehrává kvalifikace, rozsah a kvalita sociálních dovedností, získává romské etnikum stále obtížněji zaměstnání. Dalším problémem Romů je jejich pracovní morálka a časté fluktuace některých Romů. Z tohoto důvodu odmítají někteří zaměstnavatelé Romy zaměstnávat. V minulosti Romové našli uplatnění v profesích, které vlivem ekonomické reformy procházejí výraznými změnami kvalifikačních požadavků. Jejich šance na uplatnění na trhu práce je minimální, protože Romové žijí podle svých hodnot a vlastních kulturních vzorců chování, ale i pod vysokým tlakem majoritní populace, která je prozatím plně neintegrovala.