„Nejdůležitější součástí finančního systému na úrovni územní samosprávy je její územní rozpočet – rozpočet obce, regionu. Je jedním z nejdůležitějších nástrojů zajištění funkcí územní samosprávy, jejich financování.“ (Peková, 2011, s. 211)
Rozpočet je finančním plánem obce. Slouží k plánování příjmů, výdajů a případného dalšího financování obce. Rozpočtové období trvá jeden rok. V případě, že rozpočet není na daný rok schválen před 1. lednem rozpočtového roku, musí obec přistoupit k rozpočtovému provizoriu. Situaci rozpočtového provizoria je upravena dle
§ 13 zákona č. 250/2000 Sb.
Rozpočet obce se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být taktéž schválen jako přebytkový nebo deficitní. Deficitní rozpočet může být schválen jen v případě, že je dopředu dán způsob financování (úvěrem, půjčkou či přebytky z minulých let).
2.1.1 Rozpočtový proces
Rozpočtový proces zahrnuje fáze sestavování, aplikace a kontroly rozpočtu pro daný rok. Rozpočtový proces je rozdělen do několika etap:
1) Návrh územního rozpočtu výkonným orgánem obce
Návrh rozpočtu musí být návazný na střednědobý výhled rozpočtu. Při sestavování musí být brán v úvahu také státní rozpočet a rozpočet kraje. Návrh bývá zpravidla sestavován půl roku před začátkem rozpočtového období. Musí, ale být uveřejněn na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku.
2) Projednávání a schválení návrhu rozpočtu
Návrh rozpočtu musí být schválen alespoň nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva obce. Každý zastupitel má právo vznést připomínku k návrhu.
V případě neschválení rozpočtu nastane rozpočtové provizorium.
14 3) Plnění územního rozpočtu
Následně po schválení je sestaven rozpis rozpočtu. Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit (§ 14 zákona č. 250/2000 Sb.). Rozpis rozpočtu člení rozpočet na položky dle rozpočtové skladby. V průběhu roku může dojít ke změně rozpočtu v důsledku vzniku neplánované spotřeby. Tento účel je naplněn prostřednictvím rozpočtových opatření.
Rada obce jakožto výkonný orgán obce odpovídá za plnění rozpočtu.
4) Průběžná kontrola
V průběhu roku jsou zastupitelé průběžně seznamováni s plněním rozpočtu pomocí zprávy o plnění rozpočtu obce. Tato zpráva zpravidla obsahuje porovnání mezi schváleným rozpočtem a skutečným stavem k datu.
Další subjekt kontroly obce je obligatorně zřízený finanční výbor. Tento výbor předkládá svá stanoviska zastupitelstvu, které ho zřídilo a kterému odpovídá. Pro zajištění nezávislosti finančního výboru nemůže být členem starosta, místostarosta, tajemník, ani osoby zabezpečující rozpočtové či účetní práce. Úkolem finančního výboru je tedy provádění kontroly hospodaření s majetkem obce a plnění dalších úkolů po finanční stránce obce, když je k tomu pověří zastupitelstvo. Pro zajištění vnější kontroly hospodaření je obec povinna podstoupit každoročně přezkum hospodaření obce.
5) Závěrečný účet obce
Závěrečný účet informuje o skutečném plnění rozpočtu obce za celé rozpočtové období. V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití peněžních fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob (§ 17 zákona č. 250/2000 Sb.). Součástí závěrečného účtu je také zpráva o přezkumu hospodaření. Závěrečný účet může být odsouhlasen zastupitelstvem bez výhrad nebo s výhradami. V případě souhlasu s výhradami musí být přijato opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Obec má povinnost zveřejnit závěrečný účet na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení.
15
Obrázek 2: Rozpočtový proces
Zdroj: Vlastní zpracování
2.1.2 Rozpočtové zásady
Pro splnění účelu rozpočtu je nutné, aby rozpočet splňoval určité vlastnosti (Krajský úřad Jihomoravského kraje, 2018, s. 2). Tyto vlastnosti se nazývají rozpočtové zásady. Jednotlivé rozpočtové zásady na sebe působí komplexně, a proto musejí být dodrženy všechny.
1) Zásada každoročního sestavování
2) Zásada reálnosti a pravdivosti – zejména reálný odhad příjmů a výdajů rozpočtu. Nenaplnění této rozpočtové zásady vede k častým úpravám rozpočtu v průběhu roku
3) Zásada úplnosti a jednoduchosti – tato zásada je splněna použitím rozpočtové skladby
4) Dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu – tato zásada je naplněna použitím rozpočtového výhledu. Tato zásada se snaží předejít dlouhodobým deficitům obce a zaručuje řádné zacházení s obecním majetkem
5) Zásada efektivnosti a hospodárnosti
16
6) Zásada publicity – tato zásada se snaží zajistit občanskou informovanost o hospodaření obce. Tato zásada je z části naplněna zveřejňováním důležitých dokumentů na úřední desce a na internetových stránkách obce
7) Zásada neúčelnosti příjmů a účelnosti výdajů veřejných rozpočtů – Tato zásada zajišťuje, aby nebyly některé konkrétní příjmy (zejména daňové) předem plánované jako pokrytí konkrétních výdajů.
8) Zásada časového ohraničení veřejných rozpočtů – Podstatou této zásady je povinnost přijmout/vynaložit rozpočtované prostředky v rozpočtovém roce.
2.1.3 Rozpočtová skladba
„Rozpočtová skladba představuje jednotné povinné třídění veřejných operací veřejných rozpočtů, tj. státního rozpočtů, rozpočtu organizačních složek státu a jejich rezervních fondů, pohybů na účtech státních finančních aktiv, rozpočtů obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou jejich některých fondů.“ (Hamerníková, 2010, s.169)
Rozpočtová skladba je třízena dle příslušné vyhlášky podle následujících hledisek:
a) odpovědnostní, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního, b) druhové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového,
c) odvětvové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového,
d) konsolidační, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního…
(dle vyhlášky č. 323/2002 Sb.) 2.1.3.1 Druhové členění
Druhové členění rozčleňuje všechny peněžní operace do třech kategorií – příjmy, výdaje a financování. Příjmy, výdaje a financování jsou v tomto členění členěny dle daných tříd, položek, podseskupení položek a jednotlivých položek příjmů a výdajů, jejichž názvy nelze měnit.
Příjmová část představuje nenávratná inkasa a obsahuje 4 třídy:
1. třída – daňové příjmy 2. třídy – nedaňové příjmy 3 třída – kapitálové příjmy 4. třída – přijaté dotace
17 Výdajová část zahrnuje třídy:
5.třída – běžné výdaje 6. třída – kapitálové výdaje.
Financování je obsaženo v 8. třídě. Zachycuje se zde vypořádání s případným přebytkem nebo deficitem rozpočtu.
Obrázek 3: Příklad druhového rozpočtu dle tříd
Zdroj: Vlastní zpracování
2.1.4 Rozpočtové opatření
Změny rozpočtu se provádějí prostřednictvím rozpočtových opatření. Při jejich přípravě je nutné vycházet z principu dvoustrannosti, kterým se do rozpočtu doplňují nové výdaje. Rozpočtové opatření musí kromě navýšení výdajů obsahovat i zdroje jejich krytí. Dvoustrannost rozpočtového opatření spočívá na jedné straně v zapojení nominálních výdajů a na druhé straně v určení jejich rozpočtového krytí (Tocauer, 2019, s. 136).
Realizaci případných výdajů, které nebyly součástí rozpočtu, musí předcházet příslušné rozpočtové opatření. Opačný případ by vedl k porušení rozpočtové kázně, se kterým jsou spojeny právní důsledky pro obec.
Rozpočtová opatření jsou schvalována zastupitelstvem v případě, že tato pravomoc není delegována radě obce. Všechna rozpočtová opatření musí být do 30 dnů od schválení zveřejněna na úřední desce a na internetových stránkách obce.
18
Obrázek 4: Příklad rozpočtového opatření
Zdroj: (Tocauer, 2019, s. 138)