V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE
Fakulta financí a účetnictví
katedra finančního účetnictví a auditingu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2021 Patrik Novák
V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE
Fakulta financí a účetnictví
katedra finančního účetnictví a auditingu
studijní program: Účetnictví a finanční řízení podniku
Finanční analýza města Horšovský Týn
Autor bakalářské práce: Patrik Novák
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Michal Svoboda, Ph.D.
Rok obhajoby: 2021
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Finanční analýza města Horšovský Týn“ vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.
V Praze dne 30.4.2021
...
Patrik Novák
Poděkování
Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu diplomové práce panu Ing. Michalu Svobodovi, Ph.D. za faktické připomínky, věcné komentáře a rady, které umožnily existenci této práce.
Děkuji také paní Ing. Evě Princlové z Městského úřadu Horšovský Týn za poskytnutí informací pro tuto práci.
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá provedením finanční analýzy města Horšovský Týn. Cílem práce je zhodnocení současného stavu finančního zdraví města na základě metody analýzy finančních výkazů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá veřejným sektorem, rozpočty a účetnictvím. Dále je v teoretické části popsána problematika finanční analýzy.
Praktická část práce je zaměřena na provedení samotné finanční analýzy.
Obsahuje analýzu rozpočtů, horizontální analýzu, vertikální analýzu a analýzu pomocí finančních ukazatelů za období od roku 2016 do roku 2019. Finanční výkazy z aplikace MONITOR slouží jako primární zdroj informací pro provedení finanční analýzy. Pro srovnání vypočtených hodnot je vybrán vzorek měst s obdobným množstvím obyvatel a velikostí bilanční sumy.
Klíčová slova
Územní samospráva, veřejný sektor, rozpočet, finanční analýza
Abstract
This bachelor thesis is focused on conducting a financial analysis of the city of Horšovský Týn. The aim is to provide an assessment of the financial health of the town based on the methods of analysis of financial statements. The thesis is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part describes the public sector, budgets, and accounting. Moreover, this thesis also describes the topic of financial analysis.
The practical part of this thesis is focused on conducting financial analysis. It includes the analysis of budgets, horizontal analysis, vertical analysis, and analysis by using financial ratios during the time period from 2016 to 2019. The primary source of information for the execution of financial analysis is financial statements from the application MONITOR. A sample of cities with a similar number of inhabitants and with a similar value of a total balance sheet is selected in order to compare calculated values.
Key words
Municipality, public sector, budget, financial analysis
Obsah
Úvod ... 8
1 Veřejný sektor a územní samospráva ... 10
1.1 Veřejný sektor ... 10
1.1.1 Vymezení veřejného sektoru ... 10
1.1.2 Veřejný statek ... 11
1.2 Územní samospráva ... 12
2 Finanční hospodaření obce ... 13
2.1 Rozpočet obce ... 13
2.1.1 Rozpočtový proces ... 13
2.1.2 Rozpočtové zásady... 15
2.1.3 Rozpočtová skladba ... 16
2.1.4 Rozpočtové opatření ... 17
2.2 Příjmy obce ... 18
2.2.1 Daňové příjmy ... 18
2.2.2 Nedaňové příjmy (třída 2) ... 20
2.2.3 Kapitálové příjmy (třída 3) ... 20
2.2.4 Přijaté transfery (třída 4) ... 20
2.3 Výdaje rozpočtu ... 21
2.3.1 Běžné výdaje (třida 5) ... 21
2.3.2 Kapitálové výdaje (třída 6) ... 22
2.4 Financování ... 22
2.5 Rozpočet jako zdroj dat pro finanční analýzu ... 23
3 Účetnictví a výkaznictví obce ... 24
3.1 Zákon o účetnictví ... 24
3.2 Účetní výkazy ... 24
3.2.1 Rozvaha... 25
3.2.2 Výkaz zisku a ztráty ... 26
3.2.3 Přehled o peněžních tocích ... 27
3.2.4 Přehled o změnách vlastního kapitálu... 27
3.2.5 Příloha ... 28
3.3 Účetní závěrka jako zdroj dat pro finanční analýzu ... 28
4 Ukazatele finanční analýzy ... 29
4.1 Účel finanční analýzy ... 29
4.2 Zdroje finanční analýzy ... 29
4.3 Postup finanční analýzy ... 29
4.4 Metody finanční analýzy ... 30
4.4.1 Stavové (absolutní) ukazatele ... 31
4.4.2 Rozdílové a tokové ukazatele ... 32
4.4.3 Poměrové ukazatele ... 32
4.4.4 Analýza soustav ukazatelů ... 33
4.4.5 Finanční analýza města ... 35
5 Finanční analýza města Horšovský Týn ... 37
5.1 Charakteristika zkoumaného subjektu ... 37
5.2 Analýza rozpočtu města ... 38
5.2.1 Analýza příjmů a výdajů ... 38
5.2.2 Analýza příjmů... 41
5.2.3 Analýza výdajů ... 43
5.3 Absolutní ukazatele ... 45
5.4 Poměrové ukazatele ... 47
5.4.1 Ukazatele rentability ... 47
5.4.2 Ukazatele likvidity ... 48
5.4.3 Ukazatele zadluženosti... 49
5.4.4 Celkové zhodnocení ... 50
Závěr ... 52
Seznam použité literatury a pramenů ... 54
Seznam obrázků a tabulek ... 57
Seznam příloh ... 58
8
Úvod
Finanční analýza bývá ve většině případů spojovaná se soukromou sférou, kde slouží k měření výkonosti a efektivnosti podniku v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu. Použití finanční analýzy na subjekty veřejného sektoru nebývá časté, zejména z nezájmu zadavatele finanční analýzy, ať už jde o stát či o jednotlivého daňového poplatníka. Díky tomuto fenoménu bylo napsáno v období od roku 2000 do roku 2021 pouze devět knižních titulů zabývajících se touto problematikou. (Příloha A). Ačkoliv vysoká efektivita hospodaření subjektů veřejného sektoru je v zájmu všech těchto subjektů.
Deficitní hospodaření není příliš častým problémem obcí v České republice. Dle státního závěrečného účtu pro územní rozpočty za rok 2019 vykázalo aspoň nějakou míru zadluženosti pouze 3 181 obcí z celkového počtu 6 254 obcí, což je 50,9 % obcí.
Nicméně počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, zůstává v zásadě stabilizovaný. (Ministerstvo financí České republiky, 2019, s. 27). Tento stav je dán především zákonem č. 24/2017 Sb. a zákonem č. 23/2017 Sb. o rozpočtové odpovědnosti. Zákon č. 23/2017 Sb. navazuje na směrnici Rady 2011/85/EU a upravuje pravidla rozpočtové odpovědnosti veřejných institucí a působnost Národní rozpočtové rady. Hospodaření územního samosprávného celku je vymezeno § 17 tohoto zákona. Záměrem tohoto paragrafu je zamezení předlužení obcí na území České republiky. Paragraf 17 vymezuje, že hospodaření obce by mělo být zájmu zdravých veřejných financí a výše dluhu nesmí překročit k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
V některých případech, ale tato pojistka nemusí vždy správně zafungovat. A v některých případech dokonce došlo k neudržitelnému zadlužení obce. Ale především tato pojistka nedokáže včasně varovat před budoucími finančními problémy obce.
Finanční analýza tento nedostatek odstraňuje a spolu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti dokáže zajistit zdravé finance obce.
Cílem této bakalářské práce je vytvoření finanční analýzy města Horšovský Týn.
Součástí je také zhodnocení finančního zdraví na základě metody analýzy finančních výkazů a také stanovení budoucí finanční perspektivnosti obce. Jako primární zdroj informací budou použity finanční výkazy z aplikace MONITOR.
9
První kapitola se zabývá charakteristikou veřejného sektoru v ČR a pojmem územní samospráva.
Druhá kapitola se zabývá rozpočtem a procesem jeho sestavování. Součástí kapitoly je také popis jednotlivých rozpočtových tříd.
Ve třetí kapitole dochází k vymezení některých právních norem, které mají dopad na účetnictví obce. Tato kapitola se také zabývá výkazy, které jsou obcí sestavovány.
Čtvrtá kapitola se zabývá problematikou finanční analýzy. Jsou zde popsány metody finanční analýzy, ukazatele finanční analýzy a dopad specifických vlastností obce na finanční analýzu.
Pátá kapitola tvoří praktickou část, která je zaměřena na finanční analýzu města Horšovský Týn za období 2016 až 2019. Data k tomuto účelu budou čerpány zejména z aplikace MONITOR. Součástí této kapitoly je analýza rozpočtu, horizontální analýza, vertikální analýza a analýza pomocí poměrových ukazatelů.
10
1 Veřejný sektor a územní samospráva
1.1 Veřejný sektor
1.1.1 Vymezení veřejného sektoru
„Veřejný sektor je ta část národního hospodářství, ve které se ve veřejném zájmu realizují veřejné služby, je financována převážně z veřejných rozpočtů, je řízena a spravována veřejnou správou, rozhoduje se v ní veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole.“ (Rektořík, 2002, s. 51)
Veřejný sektor je nedílnou součástí tržní ekonomiky. Charakterizuje ho společné vlastnictví statků státem či samosprávami o kterých se rozhoduje veřejnou volbou, která je v souladu s veřejný zájem. Veřejný zájem je takový zájem, který odpovídá potřebám společnosti.
Veřejný sektor je financován zcela nebo zčásti z veřejných financí. Je řízen veřejnou správou a dohled na veřejným sektorem zajišťuje systém veřejné kontroly.
Jedním z cílů veřejného sektoru je zabezpečování statků, které soukromý sektor neposkytuje. Neposkytování těchto statků veřejným sektorem může být zapříčiněno nízkou ziskovostí nebo že nad tímto sektorem hospodářství by nebyl zabezpečen veřejný zájem.
„Pojem veřejného zájmu není v právním řádu ČR nikterak definován – spadá do kategorie tzv. neurčitých právních pojmů - slovních výrazů užitých v právních normách správního práva, které nejsou právem přesně definovány nebo určeny svým vlastním jazykovým významem.“ (Křížová, 2015, s. 6)
Význam tohoto pojmu se tedy liší při aplikaci jednotlivých právních norem.
Nejvyšší správní soud došel k závěru v rozhodnutí, že veřejný zájem je nutno chápat jako zájem obecně prospěšný (Křížová, 2015, s. 7). Posouzení případného veřejného zájmu náleží v jednotlivých případech správnímu orgánu, ať už vládě, jednotlivým ministerstvům či orgánům krajů, měst a obcí. V některých právních normách týkajících se např. oblasti dopravy, telekomunikace či infrastruktury může být veřejný zájem druhově vymezen například z důvodu charakteru stavby nebo výkonu činnosti.
Posouzení veřejného zájmu mimo tyto specifické právní normy je pak kompetencí správního orgánu.
11
Soukromý sektor existuje spolu s veřejným sektorem. Úkolem veřejného sektoru je spoluvytvářet podmínky pro efektivní fungování trhu. Hlavním posláním veřejného sektoru je produkce veřejných statků, které však mohou být spolupříčinou tržního selhání. Tržní selhání jsou okolnosti, které zabraňují tržnímu mechanismu efektivně alokovat zdroje. Mezi nejčastější příčiny tržního selhání v podobě neefektivnosti jsou monopolní síla, externality, veřejné statky a asymetrické informace. (Macáková, 2009, s. 216)
1.1.2 Veřejný statek
Veřejný statek je takový statek, který je spotřebiteli poskytován bezplatně.
Spotřebitel o poskytovaném množství nemůže přímo rozhodnout. Tato úloha připadá státu a jeho podsložkám. Stát nemůže odhadnout žádané množství, jelikož žádná tržní poptávka po veřejném statku neexistuje.
Další vlastností veřejného statku je jeho nevylučitelnost ze spotřeby.
Spotřebitel smí spotřebovávat statek bez ohledu na to, jestli se na koupi statku podílel.
S touto vlastností také souvisí nerivalita ve spotřebě. Míra spotřeby jakéhokoliv spotřebitele neovlivní míru spotřeby dalšího spotřebitele.
Nevylučitelnost ze spotřeby vede nejenom k problému s „černými pasažéry“, ale vede také k selhání trhu. Černý pasažér je subjekt, který získává prospěch z nějakého statku, aniž by za něj zaplatil. Teoretickým příkladem může být obec, která bude chtít opravit svoje veřejné osvětlení (pro osvětlení obce v noci) a celkové investiční výdaje budou poměrově rozděleny mezi domácnosti v obci. Pokud jedna z těchto domácností odmítne tuto částku zaplatit i přesto že tento statek bude spotřebovávat.
Jelikož soukromý sektor nemá zájem o produkci veřejného statku kvůli jeho vlastnostem. Veřejný sektor zde tedy zajišťuje existenci veřejného statku pro obyvatelstvo. Zdrojem financování jsou tedy příjmy z daní a poplatků. Typickým příkladem veřejného statku je pouliční osvětlení, armáda nebo hasičský sbor.
12
Obrázek 1: Pestoffův trojúhelník
Autor: Viktor Pestoff
Zdroj: (Hyánek, Škarabelová, & Řežuchová, 2005, str. 40)
1.2 Územní samospráva
„Územní samospráva je chápana jako forma veřejné vlády a veřejné správy – tzn.
samostatné spravování věcí veřejných na území menším, než je stát, na základě státem stanovené působnosti a ekonomických podmínek. Stát uznává schopnost území samosprávy jako nestátního subjektu spravovat na svém území věci veřejné a předává jí část veřejné správy.“ (Peková, 2011, s. 36)
Ústava a příslušné zákony vymezují autonomii, kompetence a odpovědnost příslušné samosprávy. Obec je definována a upravena kromě ústavy také zákonem o obcích č. 128/2000 Sb. Tento zákon spolu s další příslušnou legislativou upravuje legislativní a ekonomické předpoklady pro existenci obce.
Ekonomické předpoklady
1) Obec má vlastnické právo a má právo s majetkem hospodařit
2) Obec může na základě svého rozhodnutí získávat do svého rozpočtu finanční prostředky nezávisle na státu (příjmy nedaňového charakteru)
3) Oddělené hospodaření od státu. Obec má finanční autonomii při sestavování rozpočtu, ale nese za něj finanční odpovědnost.
13
2 Finanční hospodaření obce
Finanční hospodaření obce se odvíjí zejména od rozpočtu obce, který je sestavován před rozpočtovým obdobím, na který má být vytvořen.
2.1 Rozpočet obce
„Nejdůležitější součástí finančního systému na úrovni územní samosprávy je její územní rozpočet – rozpočet obce, regionu. Je jedním z nejdůležitějších nástrojů zajištění funkcí územní samosprávy, jejich financování.“ (Peková, 2011, s. 211)
Rozpočet je finančním plánem obce. Slouží k plánování příjmů, výdajů a případného dalšího financování obce. Rozpočtové období trvá jeden rok. V případě, že rozpočet není na daný rok schválen před 1. lednem rozpočtového roku, musí obec přistoupit k rozpočtovému provizoriu. Situaci rozpočtového provizoria je upravena dle
§ 13 zákona č. 250/2000 Sb.
Rozpočet obce se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být taktéž schválen jako přebytkový nebo deficitní. Deficitní rozpočet může být schválen jen v případě, že je dopředu dán způsob financování (úvěrem, půjčkou či přebytky z minulých let).
2.1.1 Rozpočtový proces
Rozpočtový proces zahrnuje fáze sestavování, aplikace a kontroly rozpočtu pro daný rok. Rozpočtový proces je rozdělen do několika etap:
1) Návrh územního rozpočtu výkonným orgánem obce
Návrh rozpočtu musí být návazný na střednědobý výhled rozpočtu. Při sestavování musí být brán v úvahu také státní rozpočet a rozpočet kraje. Návrh bývá zpravidla sestavován půl roku před začátkem rozpočtového období. Musí, ale být uveřejněn na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku.
2) Projednávání a schválení návrhu rozpočtu
Návrh rozpočtu musí být schválen alespoň nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva obce. Každý zastupitel má právo vznést připomínku k návrhu.
V případě neschválení rozpočtu nastane rozpočtové provizorium.
14 3) Plnění územního rozpočtu
Následně po schválení je sestaven rozpis rozpočtu. Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit (§ 14 zákona č. 250/2000 Sb.). Rozpis rozpočtu člení rozpočet na položky dle rozpočtové skladby. V průběhu roku může dojít ke změně rozpočtu v důsledku vzniku neplánované spotřeby. Tento účel je naplněn prostřednictvím rozpočtových opatření.
Rada obce jakožto výkonný orgán obce odpovídá za plnění rozpočtu.
4) Průběžná kontrola
V průběhu roku jsou zastupitelé průběžně seznamováni s plněním rozpočtu pomocí zprávy o plnění rozpočtu obce. Tato zpráva zpravidla obsahuje porovnání mezi schváleným rozpočtem a skutečným stavem k datu.
Další subjekt kontroly obce je obligatorně zřízený finanční výbor. Tento výbor předkládá svá stanoviska zastupitelstvu, které ho zřídilo a kterému odpovídá. Pro zajištění nezávislosti finančního výboru nemůže být členem starosta, místostarosta, tajemník, ani osoby zabezpečující rozpočtové či účetní práce. Úkolem finančního výboru je tedy provádění kontroly hospodaření s majetkem obce a plnění dalších úkolů po finanční stránce obce, když je k tomu pověří zastupitelstvo. Pro zajištění vnější kontroly hospodaření je obec povinna podstoupit každoročně přezkum hospodaření obce.
5) Závěrečný účet obce
Závěrečný účet informuje o skutečném plnění rozpočtu obce za celé rozpočtové období. V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití peněžních fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob (§ 17 zákona č. 250/2000 Sb.). Součástí závěrečného účtu je také zpráva o přezkumu hospodaření. Závěrečný účet může být odsouhlasen zastupitelstvem bez výhrad nebo s výhradami. V případě souhlasu s výhradami musí být přijato opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Obec má povinnost zveřejnit závěrečný účet na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení.
15
Obrázek 2: Rozpočtový proces
Zdroj: Vlastní zpracování
2.1.2 Rozpočtové zásady
Pro splnění účelu rozpočtu je nutné, aby rozpočet splňoval určité vlastnosti (Krajský úřad Jihomoravského kraje, 2018, s. 2). Tyto vlastnosti se nazývají rozpočtové zásady. Jednotlivé rozpočtové zásady na sebe působí komplexně, a proto musejí být dodrženy všechny.
1) Zásada každoročního sestavování
2) Zásada reálnosti a pravdivosti – zejména reálný odhad příjmů a výdajů rozpočtu. Nenaplnění této rozpočtové zásady vede k častým úpravám rozpočtu v průběhu roku
3) Zásada úplnosti a jednoduchosti – tato zásada je splněna použitím rozpočtové skladby
4) Dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu – tato zásada je naplněna použitím rozpočtového výhledu. Tato zásada se snaží předejít dlouhodobým deficitům obce a zaručuje řádné zacházení s obecním majetkem
5) Zásada efektivnosti a hospodárnosti
16
6) Zásada publicity – tato zásada se snaží zajistit občanskou informovanost o hospodaření obce. Tato zásada je z části naplněna zveřejňováním důležitých dokumentů na úřední desce a na internetových stránkách obce
7) Zásada neúčelnosti příjmů a účelnosti výdajů veřejných rozpočtů – Tato zásada zajišťuje, aby nebyly některé konkrétní příjmy (zejména daňové) předem plánované jako pokrytí konkrétních výdajů.
8) Zásada časového ohraničení veřejných rozpočtů – Podstatou této zásady je povinnost přijmout/vynaložit rozpočtované prostředky v rozpočtovém roce.
2.1.3 Rozpočtová skladba
„Rozpočtová skladba představuje jednotné povinné třídění veřejných operací veřejných rozpočtů, tj. státního rozpočtů, rozpočtu organizačních složek státu a jejich rezervních fondů, pohybů na účtech státních finančních aktiv, rozpočtů obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou jejich některých fondů.“ (Hamerníková, 2010, s.169)
Rozpočtová skladba je třízena dle příslušné vyhlášky podle následujících hledisek:
a) odpovědnostní, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního, b) druhové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového,
c) odvětvové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového,
d) konsolidační, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního…
(dle vyhlášky č. 323/2002 Sb.) 2.1.3.1 Druhové členění
Druhové členění rozčleňuje všechny peněžní operace do třech kategorií – příjmy, výdaje a financování. Příjmy, výdaje a financování jsou v tomto členění členěny dle daných tříd, položek, podseskupení položek a jednotlivých položek příjmů a výdajů, jejichž názvy nelze měnit.
Příjmová část představuje nenávratná inkasa a obsahuje 4 třídy:
1. třída – daňové příjmy 2. třídy – nedaňové příjmy 3 třída – kapitálové příjmy 4. třída – přijaté dotace
17 Výdajová část zahrnuje třídy:
5.třída – běžné výdaje 6. třída – kapitálové výdaje.
Financování je obsaženo v 8. třídě. Zachycuje se zde vypořádání s případným přebytkem nebo deficitem rozpočtu.
Obrázek 3: Příklad druhového rozpočtu dle tříd
Zdroj: Vlastní zpracování
2.1.4 Rozpočtové opatření
Změny rozpočtu se provádějí prostřednictvím rozpočtových opatření. Při jejich přípravě je nutné vycházet z principu dvoustrannosti, kterým se do rozpočtu doplňují nové výdaje. Rozpočtové opatření musí kromě navýšení výdajů obsahovat i zdroje jejich krytí. Dvoustrannost rozpočtového opatření spočívá na jedné straně v zapojení nominálních výdajů a na druhé straně v určení jejich rozpočtového krytí (Tocauer, 2019, s. 136).
Realizaci případných výdajů, které nebyly součástí rozpočtu, musí předcházet příslušné rozpočtové opatření. Opačný případ by vedl k porušení rozpočtové kázně, se kterým jsou spojeny právní důsledky pro obec.
Rozpočtová opatření jsou schvalována zastupitelstvem v případě, že tato pravomoc není delegována radě obce. Všechna rozpočtová opatření musí být do 30 dnů od schválení zveřejněna na úřední desce a na internetových stránkách obce.
18
Obrázek 4: Příklad rozpočtového opatření
Zdroj: (Tocauer, 2019, s. 138)
2.2 Příjmy obce
V této podkapitole jsou vymezeny příjmy dle druhového hlediska rozpočtové skladby. Avšak nejprve můžou být příjmy rozděleny na nenávratné a vratné.
Nenávratné může ještě dále rozdělit na vlastní a cizí. Do nenávratných vlastních příjmů z pohledu rozpočtového hlediska patří daňové příjmy (třída 1), nedaňové příjmy (třída 2) a kapitálové příjmy (třída 3). Do cizích nenávratných příjmů patří pouze nenávratné přijaté dotace (třída 4). Kategorie návratných příjmů zahrnuje především úvěry a půjčky, které slouží k financování investičních potřeb obce. Jejich příjímání a splácení je zachyceno ve financování (třída 8).
Struktura příjmů dle velikostí jednotlivých kategorií je dána především velikostí obce dle počtu obyvatel. Tyto rozdíly jsou především způsobeny daňovými příjmy jednotlivých obcí. Přerozdělování finančních příjmů se děje prostřednictvím transferů na základě rozpočtového určení daní. Zákon o rozpočtovém určení daní udává podíl nebo vzorec pro výpočet podílu, jakým kraje, obce a státní fondy podílejí na výnosu jednotlivých daní (§ 4 zákona č. 243/2000 Sb.). Rozpočtové určení daní tedy především upravuje přerozdělování sdílených daní. Sdílené daně jsou takové daně, jejichž výnosy plynou do několika druhů rozpočtů.
Díky přerozdělování finančních prostředků prostřednictvím rozpočtového určení daní dochází k tomu, že stav hospodaření státu a hospodaření obce je v zásadě obdobný při dané ekonomické situaci země.
2.2.1 Daňové příjmy
Zákon č. 243/2000 Sb. upravuje také daňové příjmy rozpočtů obcí. V § 4 zákona jsou vymezeny sdílené daně a svěřené daně, které patří do této kategorie. Dále je zde
19
uvedeno procento podílu výnosu daně, na nějž mají obce nárok. Na základě rozpočtové skladby lze vymezit tyto druhy daňových příjmů:
a) Svěřené daně - daně z nemovitých věcí
b) Sdílené daně - daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob
c) Poplatky 2.2.1.1 Svěřené daně
Daň z nemovitých věcí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb. Jedná se o daň svěřenou, to znamená, že celý její výnos plyne do rozpočtu obce, na jejímž území se nachází příslušná nemovitost (Maaytová, 2015, s. 145). Obce nenesou žádné náklady při výběru této daně, jelikož správcem daně jsou příslušné finanční úřady. Do předmětu této daně patří pozemky, zdanitelné stavby a jednotky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí.
2.2.1.2 Sdílené daně
U těchto část procenta výnosu daně zůstane v rozpočtu samosprávy. Tato část příjmů vyjma daně z přidaného hodnoty je velmi ovlivněna ekonomickým cyklem.
Zároveň obce mají minimální pravomoc ovlivňovat výnosy z této kategorie.
2.2.1.3 Poplatky
„Poplatky jsou platby za služby poskytované veřejným sektorem. Jsou protikladem daní v tom smyslu, že mají zprostředkovaný vztah k úhradě úkonu orgánu státní správy.“ (Vančurová, 2018, s. 47)
Místní poplatky jsou jedním z příjmů obcí a obce si tyto poplatky spravují a vybírají sami. Zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích stanoví poplatky které může obec vybírat a pravidla pro konstrukci tohoto poplatku. Navzdory tomu, že z pohledu daňového systému nejsou považovány za daň, tak jsou zařazeny mezi daňové příjmy v rámci druhové rozpočtové skladby. Mezi poplatky, které můžou obce v současnosti vybírat například patří:
a) poplatek ze psů
b) poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt c) poplatek z ubytovací kapacity
d) poplatek ze vstupného
20
e) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání odstraňování komunálních odpadů
f) poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst.
2.2.2 Nedaňové příjmy (třída 2)
Do nenávratných nedaňových příjmů do rozpočtu patří:
a) příjmy z vlastního podnikání
b) přijaté sankční platby a vratky transferů
c) ostatní příjmy - příjmy z prodeje nekapitálového majetku, přijaté splátky půjčených prostředků, příjmy sdílené s národním orgánem.
2.2.2.1 Příjmy z vlastního podnikání
Do této položky patří příjmy z poskytování služeb a výrobků, příjmy z prodeje zboží, ale i příjmy z výnosu finančního majetku. Mezi nejčastější poskytované služby bývá řazen nájem pozemků obce obyvatelům. Příjmy z prodeje zboží, zahrnuje pouze zboží, které bylo nakoupeno s úmyslem prodeje, a ne s úmyslem potencionální budoucí spotřeby. Nejčastějším případem bývá hromadné nakoupení popelnic a následný rozprodej občanům.
Obec má možnost investovat do finančních produktů. Dle § 85 zákona č. 128/2000 Sb. má obec možnost nabývat majetkovou účast v právnických osobách.
Avšak tato majetková účast obce v právnické osobě musí být schválená zastupitelstvem.
2.2.3 Kapitálové příjmy (třída 3)
Do této položky patří příjmy z prodeje majetku obce. Prodejem tohoto majetku obec získává jednorázový příjem, který by měl být použit s investičním záměrem.
Nejběžnější příjem bývá často prodej pozemku obce občanovi. Součástí této položky jsou také kapitálové příjmy z darů na pořízení investic. Tento dar nesmí být z veřejného rozpočtu, od cizího státu či mezinárodní organizace.
2.2.4 Přijaté transfery (třída 4)
„Transferem poskytnutí peněžních prostředků z veřejných rozpočtů i přijetí peněžních prostředků veřejnými rozpočty, včetně prostředků ze zahraničí, zejména
21
v případě státního rozpočtu, rozpočtů územních samospráv či státních fondů, tedy zejména dotace, granty, příspěvky, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci, podpory či peněžní dary; za transfer se nepovažuje poskytnutí či přijetí peněžních prostředků v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů… “ (Český účetní standard č. 703)
Celkové přijaté transfery obcí dosahovaly dle Státní závěrečného účtu za rok 2019 výši 77 028,3 mil. Kč. K celkovým příjmům (364 589, mil. Kč) to tedy činilo 21,27 %. (Ministerstvo financí České republiky, 2019, s. 13)
2.3 Výdaje rozpočtu
Primárním cílem územní samosprávy je v první řadě poskytování veřejných statků a služeb. Mandatorní výdaje obce jsou ty výdaje, které k tomuto účelu slouží, a obec má zákonnou povinnost je svým občanům zajištovat. Velikost těchto výdajů je ovlivněna příslušnými zákonnými normami a velikostí skupin obyvatel. Dle druhové rozpočtové skladby dělíme výdaje na běžné (třída 5) a kapitálové (třída 6).
2.3.1 Běžné výdaje (třida 5)
Běžné výdaje pokrývají drtivou většinu mandatorních výdajů obce. Tato třída může být pro přehlednost rozčleněna na tři podkategorie – neinvestiční nákupy, neinvestiční transfery a neinvestiční půjčky.
2.3.1.1 Neinvestiční nákupy
Nejvíce nákladově náročná položka spadající do této podkategorie jsou platy a odměny zejména zaměstnancům úřadu. Za součást těchto výdajů se považuje i pojistné placené zaměstnavatelem. Mimo jiné sem také patří sem i odměny členů zastupitelstvem obcí.
Dále sem patří i nákupy zboží, služeb, některého majetku včetně podlimitních technických zhodnocení. Patří i sem ochranné pomůcky a dezinfekční prostředky.
Mezi některé druhy majetku sem spadajících patří drobný hmotný dlouhodobý majetek, tedy majetek, jehož ocenění je do 40 000 Kč a jeho použitelnost je nižší než jeden rok.
22
2.3.2 Kapitálové výdaje (třída 6)
Kapitálové výdaje díky svému dlouhodobému charakteru obvykle zasahují do několika rozpočtových období. Slouží především k financování dlouhodobých potřeb obce. Ve většině případů jsou financovány z přijatých transferů, avšak je obvyklé že alespoň částečně bývají financovány z vlastních zdrojů. Kapitálové výdaje můžou být rozčleněny do tří podkategorií.
2.3.2.1 Investiční výdaje
Patří sem investiční nákupy a nákupy majetkových podílu. Investiční nákupy zahrnují pořízení dlouhodobého nehmotného majetku obce (programové vybavení), dlouhodobého hmotného majetku obce (budovy, stroje), pozemky. Investiční nákupy majetkových podílů zde obsahují podíly, které byly pořízeny ve smyslu rozpočtové politiky, a nikoliv jako nástroj řízení likvidity (Schneidrová, 2018, s. 212).
2.3.2.2 Investiční transfery
Jsou zde zahrnuty jakékoliv investiční transfery neziskovým organizacím, obecně prospěšným společnostem a spolkům. Spadají sem také i investiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím. Nejčastějším případem bývá pořízení dlouhodobého majetku školským příspěvkovým organizacím zřízených obcí.
2.3.2.3 Investiční půjčky
Půjčky poskytnuté podnikatelským subjektům, neziskovým subjektům nebo půjčky poskytnuté příspěvkovým organizacím.
2.4 Financování
Financování slouží jako nástroj na vypořádání se s případným přebytkem nebo deficitem salda rozpočtu. V případě schodku je financování kladné a v rozpočtu musí být uvedeny prostředky na jeho pokrytí. V případě přebytku je financování záporné a rozpočet musí stanovit způsob vypořádání s přebytkem. Rozpočtová skladba vymezuje skupiny financování:
a) Financování z tuzemska b) Financování ze zahraničí
c) Pohyby na účtech pro financování nepatřící na jiné financující položky d) Aktivní financování
23 e) Opravné položky k peněžním operacím.
Rozpočet se zpravidla sestavuje jako vyrovnaný. Může být však chválen jako přebytkový v případě, jestliže některé příjmy rozpočtu jsou určeny k použití v následujících letech anebo jsou určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let.
Rozpočet může být schválen jako schodkový v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let, smluvně zabezpečenou půjčkou/úvěrem, návratnou finanční pomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku. (§ 4 zákona č. 250/2000 Sb.)
2.5 Rozpočet jako zdroj dat pro finanční analýzu
Rozpočet na rozdíl od ostatních výkazů nebývá příliš používán pro potřeby finanční analýzy. Je to dáno tím, že rozpočty v soukromém sektoru patří mezi interní data firmy a z tohoto důvodu nemůžou být využity při externí finanční analýze.
V případě veřejného sektoru jsou však rozpočty územních samosprávných celků plně k dispozici veřejnosti prostřednictvím aplikace MONITOR.
Z důvodu této interní povahy rozpočtů tak nebyly dotačně rozvinuty nástroje pro finanční analýzu. V případě, že bude na finanční analýzu primárně nahlíženo jako na proces hodnocení finanční zdraví subjektu, rozpočty zde tedy budou mít omezenou vypovídací schopnost. V případě, že bude na finanční analýzu veřejného sektoru nahlíženo ne jako na posuzování finančního zdraví, ale na plnění hlavního cíle veřejného sektoru, tedy poskytování veřejných statků, pak může rozpočet zejména měst a obcí může sloužit jako kvalitní zdroj informací pro posouzení plnění tohoto cíle.
Rozpočet může tedy poskytovat velké množství cenných informací. Vypovídá o finančním plánování města skrz proces plnění rozpočtu a rozsahu případných rozpočtových opatření. Dále rozpočet může poskytnout informace o struktuře příjmů a výdajů. Jak významná a efektivní je hospodářská (vedlejší) činnost města či dokonce jestli má město odolnější finanční strukturu oproti městům v jeho okolí.
24
3 Účetnictví a výkaznictví obce
Informace obsažené v účetnictví spolu s účetními výkazy slouží jako primární zdroje informací pro finanční analýzu. Nicméně účetnictví veřejného sektoru včetně účetnictví obcí je specifické a je upraveno jinými právními normami oproti účetnictví podnikatelů či jiných subjektů. Cílem této kapitoly je tedy vymezit základní rozdíly v účetních výkazech, které budou muset být brány v úvahu při finanční analýze.
3.1 Zákon o účetnictví
Zákon o účetnictví ukládá všem účetním jednotkám vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá činit ekonomická rozhodnutí (§ 7 zákona č. 563/1991 Sb.). Tento zákon upravuje kromě jiného i rozsah vedení účetnictví, účetní zásady a podmínky zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu skrze Centrální systém účetních informací státu spravovaném Ministerstvem financí ČR. Dále zákon vymezuje pojem vybraná účetní jednotka:
„Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.“
(§ 1 zákona č. 563/1991 Sb.)
Mezi územní samosprávné celky patří cca 6250 obcí, 13 krajů a hlavni město Praha.
3.2 Účetní výkazy
Účetní výkazy je sada uspořádaných informací, které vypovídají o finančním a majetkovém stavu účetní jednotky. Obec, jakožto vybraná účetní jednotka, spadá do kategorie velké účetní jednotky dle zákona č. 563/1991 Sb. Vybrané účetní jednotky sestavují na základě § 18 zákona č. 563/1991 Sb. kromě rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy také přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu v případě, že překročí kritéria § 20 odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona. Tedy, že aktiva celkem (netto) překročí výši 40 mil. Kč a roční úhrn čistého obratu překročí 80 mil.
Kč. Nicméně vybrané účetní jednotky mají své vlastní pravidla ohledně účetní
25
závěrky, které jsou upravené příslušnými vyhláškami. Konkrétně vyhláška č. 410/2009 Sb. obsahuje závazné vzory účetních výkazů a příloh.
3.2.1 Rozvaha
„Rozvaha je ústředním účetním výkazem, který ve svých údajích poskytuje uživateli podrobný přehled o finančně-majetkové situaci účetní jednotky ve statistickém pojetí, tj. hodnoty rozvahy se vztahují ke konkrétnímu dni v roce, ve kterém byla jako výkaz sestavena. Obě strany rozvahy vyjadřují různým způsobem jeden a týž souhrn hodnot. Na straně pasiv je znázorněn původ finančních prostředků. Na straně aktiv je vyjádřeno použití získaných prostředků.“ (Janhuba, 2016, s. 129)
Vyhláška 410/2009 Sb. vymezuje odlišnou charakteristiku výkazů pro územní samosprávné celky. Aktiva dle § 4 příslušné vyhlášky jsou členěna do čtyř sloupců.
V prvním sloupci je uvedena výše hodnoty aktiv nebo skupiny aktiv rozvahovému dni běžného účetního období bez upravení této výše o oprávky a opravné položky – hodnota brutto. Ve druhém sloupce je uvedena výše oprávek nebo opravných položek aktiva nebo skupiny aktiv rozvahovému dni běžného účetního období – korekce. Ve třetím sloupci je uvedena hodnota aktiv nebo skupiny aktiv upravená o výši oprávek a opravných položek k rozvahovému dni běžného účetního období – hodnota netto. Ve čtvrtém sloupci je uvedena hodnota netto k rozvahovému dni předcházejícího účetního období.
Vyhláška také stanovuje rozdílnou strukturu vlastního kapitálu vybrané účetní jednotky. Vlastní kapitál se skládá z jmění účetní jednotky a upravujících položek, fondů účetní jednotky a výsledku hospodaření účetní jednotky. Položka jmění účetní jednotky a upravující položky (C.I.) zahrnuje - jmění účetní jednotky, transfery na pořízení dlouhodobého majetku, kurzové rozdíly, oceňovací rozdíly při prvotním použití metody, jiné oceňovací rozdíly a opravy předcházejících účetních období.
Jmění účetní jednotky (C.I.1.) obsahuje zejména bezúplatně převzatý, bezúplatně přešlý nebo předaný dlouhodobý majetek a přírůstky nebo úbytky dlouhodobého majetku z důvodu změny příslušnosti k hospodaření nebo z důvodu svěření majetku do správy nebo bezúplatného převodu od zřizovatele, jestliže se nevykazují na ostatních položkách vlastního kapitálu. (§ 26 Vyhláška 410/2009 Sb.) Účet transfery na pořízení dlouhodobého majetku (C.I.3.) obsahuje zejména přijaté dotace na pořízení dlouhodobého majetku.
26
Položka fondy účetní jednotky je upravena rozpočtovou legislativou. Samotné účtování je operací je však upraveno Českým účetním standardem č. 704. Do této položky patří například fond odměn, fond kulturních a sociální potřeb a fond reprodukce majetku.
Do položky výsledek hospodaření (C.III) patří výsledek hospodaření běžného účetního období, výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení a výsledek hospodaření předcházejících účetních období.
3.2.2 Výkaz zisku a ztráty
„Ve výkazu zisků a ztrát (výsledovce) jsou uživatelům předkládány údaje o velikosti a struktuře toků výnosů a toků nákladů (včetně daně) v časovém intervalu od počátku do konce hospodářského roku.“ (Janhuba, 2016, s. 123)
Tento výkaz ukazuje zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů, výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření běžného účetního období.
Výsledovka je převážně sestavována v druhovém členění ve vertikální podobě.
Vyhláška 410/2009 Sb. upravuje strukturu tohoto výkazu. Výkaz je rozdělen na část běžného období a minulého období. Tyto části jsou dále členěny na hlavní a hospodářskou činnost. Hlavní činnost by měla vyobrazovat veškerou činnost, která slouží k plnění základních funkcí obce, tedy plnění veřejných statků. Navíc je hlavní činnost na rozdíl od hospodářské činnosti součástí rozpočtu obce. Hospodářská činnost by měla zahrnovat veškerou činnost s cílem inkasování zisku. Problémem je, že rozhodnutí, co zařadit do hlavní a hospodářské činnosti je čistě věcí obce a není nijak dále legislativně upraveno.
„Samostatným nákladem a výnosem v rámci vybrané účetní jednotky jsou poskytnuté a přijaté dotace, což činí z tohoto výkazu výkaz s ojedinělou strukturou.“
(Průkopová, 2014, s. 51)
Výkaz zisku a ztráty je sestavován zpravidla v druhovém členění. Náklady (územních samosprávných celků) jsou členěny na náklady z činnosti, finanční náklady, náklady na transfery a daň příjmů. Náklady z činnosti zahrnují spotřebu materiálu, spotřebu energie, osobní náklady, dary, odpisy a prodej majetku. Finanční náklady obsahují nejčastěji úroky, kurzové rozdíly nebo náklady z přecenění na reálnou hodnotu. Daní z příjmů podléhá pouze hospodářská činnost.
27
Výnosy (územních samosprávných celků) jsou členěny na výnosy z činnosti, finanční výnosy, výnosy z transferů a výnosy z daní a poplatků, výnosy z transferů, výnosy ze sdílených daní a poplatků. Výnosy z činnosti zahrnují např. výnosy z prodeje vlastních výrobků, výnosy z pronájmu, výnosy z prodeje majetku. Finanční výnosy zahrnují úroky, kurzové zisky a výnosy z prodeje cenných papírů a podílů.
Výnosy ze sdílených daní a poplatků odpovídají třízení dle rozpočtové skladby - výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob, výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osoba výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty.
3.2.3 Přehled o peněžních tocích
Tento výkaz je velmi podobný výkazu o peněžních tocích v účetnictví obchodních společností sestavený nepřímou metodou. Peněžní toky jsou rozčleněny na peněžní toky z provozní činnosti, peněžní toky z dlouhodobých aktiv a peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek. Peněžní toky z provozní činnosti odpovídají v mnohém provoznímu cash flow sestavenému nepřímou metodou v účetnictví obchodních společností. Rozdílem však je, že peněžní toky z provozní činnosti obsahují i velkou část tzv. finančního cash flow u obchodních společností.
Peněžní toky z dlouhodobých aktiv odpovídají z části investičnímu cash flow.
Jsou zde obsaženy příjmy z prodaných aktiv a výdaje na pořízení aktiv. Jedním z rozdílů je však například položka příjmy z privatizace státního majetku, která se v investičním cash flow nevyskytuje. Peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek.
Peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek nemají ekvivalent k cash flow obchodních společností. Jsou zde obsaženy peněžní toky vyplývající ze změny vlastního kapitálu, tedy neúčelové transfery. Dále jsou zde obsaženy změny dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek.
Poslední zvláštností je položka příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření, která propojuje výkaz s rozpočtem.
3.2.4 Přehled o změnách vlastního kapitálu
Přehled o změnách vlastního kapitálu má zcela jinou strukturu, význam a obsah než u obchodních společností. Uživatelům přináší především informace o svěření
28
majetku, bezúplatných převodech majetku, transferech, kurzových a oceňovacích rozdílech, opravách minulých účetních období, fondech a výsledku hospodaření účetní jednotky (Průkopová, 2014, s. 53).
Podrobně rozčleněna je jen kategorie jmění účetní jednotky a upravující položky.
U položek nejnižšího řádu této kategorie se nevykazuje počáteční a konečný stav, ale jen pouze změny stavu. U zbylé části vlastních zdrojů (fondy účetní jednotky, výsledek hospodaření, příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření) je uváděn pouze agregovaný údaj.
3.2.5 Příloha
„V příloze dochází k vysvětlení významných skutečností, a to tak, aby byl každý oprávněný uživatel doveden k co nejpřesnější interpretaci významných finančních transakcí evidovaných v běžném roce a jejich dopadu na vykázané hodnotové parametry.“ (Průkopová, 2014, s. 55)
Vyhláška 410/2009 Sb. upravuje přílohu územních samosprávných celků.
Příloha by měla obsahovat informace o skutečnostech, které by mohli omezovat hlavní či hospodářkou činnost účetní jednotky. Součástí by měly být informace k oceňování a odepisování aktiv zejména v případech kdy tato problematika je upravena vnitřní směrnicí. Dále by příloha měla obsahovat informace o stavu a změnách podrozvahových účtů, změnu stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku za běžné účetní období a doplňující informace k fondům účetní jednotky.
3.3 Účetní závěrka jako zdroj dat pro finanční analýzu
Třetí kapitola této práce ukázala, že účetnictví vybraných účetních jednotek je velmi specifické a v některých případech podstatně odlišné od účetnictví podnikatelů.
Účetní výkazy vzhledově i obsahově jako takové se také liší od výkazů firem typicky používaných pro účely finanční analýzy. Mezi největší rozdíly tedy patří rozlišení hlavní a hospodářské činnosti, jiná struktura položek výkazů u většiny výkazů a problematika transferů. Při respektování těchto rozdílů, které musejí být vzaty v potaz pro objektivní finanční analýzu, lze konstatovat, že účetní závěrka může sloužit jako dostatečně kvalitní zdroj informací pro účely finanční analýzy.
29
4 Ukazatele finanční analýzy
4.1 Účel finanční analýzy
Hlavním cílem finanční analýzy je prověření finančního zdraví podniku (Mařík, 2018, s. 116). Tedy jestli bude podnik pokračovat ve své činnosti. Hlavním cílem veřejného sektoru však není maximalizace zisku, jak bylo řečeno v první kapitole, ale poskytování veřejných statků. Z toho důvodu budou muset být některé ukazatele např.
ukazatele rentability upraveny či jinak interpretovány.
Finanční analýza je systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek (Růžková, 2019, s. 9). Finanční analýza poskytuje odpovědi na několik důležitých otázek při hodnocení subjektu – hodnotí jeho finanční zdraví, jeho budoucí perspektivnost a také připravuje podklady pro kvalitní rozhodování o jeho fungování. Dokáže také odhalit potencionální nesrovnalosti, neobvyklé transakce či události, které můžou případně vést k odhalení nezákonných činů (Průkopová, 2014, s. 92).
4.2 Zdroje finanční analýzy
Hlavním zdrojem dat pro finanční analýzu jsou interní data. Tedy rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu a příloha účetní závěrky. Tyto výkazy jsou veřejně dostupné skrze portál MONITOR.
Mezi další interní data kromě účetních výkazů patří např. prvotní evidence, operativní evidence, zápisy z provedených vnitřních auditů, výroční zprávy a závěrečné účty.
Některé další informační zdroje např. směrnice neposkytují informace pro výpočty finančních ukazatelů, ale slouží jako indikátor kvality dat. Mezi externí data patří údaje ze statistik, odborného tisku a dalších veřejných zdrojů. Externí zdroje slouží jako dodatečné informace k interním zdrojům.
4.3 Postup finanční analýzy
Postup finanční analýzy se dá rozdělit do následujících kroků:
1) Získání informací o analyzovaném celku 2) Analýza vývoje odvětví
3) Analýza účetních výkazů
30
4) Srovnání v čase, s jinými subjekty v odvětví a srovnání s normou nebo plánem (Knápková, 2017, s. 66).
Prvním krokem je získání relevantních informací o analyzovaném celku.
Informace by měly zahrnovat předmět činnosti, počet zaměstnanců či jiné další specifické vlastnosti analyzovaného subjektu. Součástí tohoto kroku by také mělo být ověření úplnosti a správnosti vstupních údajů (Mařík, 2018, s. 117). Správnost účetních výkazů obcí je relativně dobře zajištěna pomocí přezkumu hospodaření jak auditorem, tak krajským úřadem.
Druhým krokem je analýza vývoje odvětví. Tato část je důležitá pro posouzení situace ostatních subjektů existujících v daném odvětví. Avšak nejdůležitější částí je posouzení perspektivy daného odvětví do budoucna. Zde jde o výběr obcí, které mají stejné či obdobné charakteristiky jako analyzovaná obec.
Třetím krokem je analýza účetních výkazů podle vybraných ukazatelů. Součástí by mělo být zhodnocení všech složek finanční rovnováhy – zadluženosti, likvidity, rentability, aktivity a ukazatelů kapitálového trhu (Knápková, 2017, s. 69).
Ve čtvrté části by mělo dojít k porovnání vypočtených ukazatelů zkoumaného subjektu s ostatními ukazateli dle zvolených parametrů. Nejprve by mělo dojít k porovnání v čase. Na základě této části analýzy lze určit případný trend vývoje finanční situace v budoucnu a zohlednit tyto informace při závěrečném výroku. Dále by mělo dojít k porovnání ukazatelů s jinými subjekty. Tento krok by měl zajistit objektivní srovnání analyzovaného subjektu s ostatními subjekty v odvětví.
Závěrečným krokem je zpracování souhrnného zhodnocení a doporučení.
4.4 Metody finanční analýzy
První skupinou metod finanční analýzy jsou elementární metody. Tato skupina metod je nejsrozumitelnější (Peková, 2011, s. 95). Cílem této metody je vypočtení vybraných ukazatelů, které jsou dále interpretovány a porovnávány. Tyto ukazatele můžou být dále rozděleny do následujících kategorií:
a) Analýza stavových (absolutních) ukazatelů b) Analýza rozdílových a tokových ukazatelů
c) Přímá analýza intenzivních ukazatelů (poměrová analýza) d) Analýza soustav ukazatelů.
31
Další metoda finanční analýzy je fundamentální metoda. Tato metoda posuzuje na základě vazeb mezi ekonomickými a mikroekonomickými činnostmi. Je založena na zkušenosti pozorovatele při posouzení jednotlivých situací a odhadu trendů (Peková, 2011, s. 95).
Poslední metodou je technická metoda. Tato metoda se používá ke zpracování dat pomocí matematických a statických metod pro následné kvalitativní posouzení výsledků.
Obrázek 5: Elementární metody
Zdroj: (Růčková, 2019 s. 47)
4.4.1 Stavové (absolutní) ukazatele
„Absolutní ukazatele svědčí o okamžitém stavu. Absolutními ukazateli jsou takové výdaje, které pro potřebu určité hodnocení nemusíme upravovat, jsou to přímo jednotlivé položky účetních výkazů.“ (Průkopová, 2014, s. 98)
Analýza stavových (absolutních) ukazatelů v sobě zahrnuje také horizontální analýzu a vertikální analýzu. Horizontální analýza porovnává změnu položku výkazu k vymezenému časovému horizontu. Tato metoda slouží jako prostředek srovnání
Elementární metody
Analýza stavových ukazatelů
Horizontální analýza Vertikální analýza
Analýza rozdílových ukazatelů
Analýza fondů
Analýza cash flow
Poměrové ukazatele
Ukazatele rentability Ukazatele aktivity
Ukazatele zadluženosti Ukazatele likvidity
Ukazatele kapitálového trhu Ukazatele cash flow
Analýza soustav ukazatelů
Du Pontův rozklad Pyramidové
rozklady
32
účetních výkazů mezi obdobími, k vymezení trendu a porovnání subjektu s ostatními subjekty v odvětví.
Vertikální analýza vyjadřuje jednotlivou položku účetního výkazu jako podíl, kde v čitately je vybrané účetní položka účetního výkazu a jako jmenovatel je zvolená vybraná základna - nejčastěji pro rozvahu výše aktiv a pasiv a pro výkaz zisku a ztráty výše výnosů nebo nákladů (Knápková, 2017, s. 72). Tato metoda umožňuje rozbor struktury aktiv a pasiv, určení vhodného poměru mezi stálými a oběžnými aktivy a vhodnou strukturu pasiv.
4.4.2 Rozdílové a tokové ukazatele
„Analýza rozdílových a tokových ukazatelů se zabývá analýzou těch základních účetních výkazů, které v sobě primárně nesou tokové položky.“ (Růčková, 2019, s. 47) Tato analýza se tedy zabývá rozborem finanční situace. Pro rozbor finanční situace se používá analýza fondů finančních prostředků a analýza cash flow. Do analýzy fondů finančních prostředků je zařazen rozbor čistého pracovního kapitálu a oběžných aktiv.
Analýza cash flow se snaží vymezit schopnost subjektu vytvářet dostatečné prostředky z jeho hospodářské činnosti pro úhradu jeho závazků a financování investic.
4.4.3 Poměrové ukazatele
Poměrové ukazatele jsou poměrem různých položek rozvahy, výkazu zisku a ztráty, cash flow a dalších výkazů. Tyto vypočítané poměry jsou pak porovnány s doporučenými hodnotami v odvětví (Knápková, 2017, s. 87). Tyto ukazatele se dají roztřídit na ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity, kapitálového trhu a cash flow.
1) Ukazatele rentability
Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu (Růčková, 2019, s. 47). Mezi tyto ukazatele lze zařadit rentabilitu tržeb, rentabilitu aktiv, rentabilitu vlastního kapitálu a rentabilitu celkového kapitálu.
2) Ukazatele aktivity
Slouží k měření efektivnosti hospodářské činnosti a využití zdrojů podle rychlosti obratu složek aktiv. Do této kategorie patří např. obrat aktiv, doba obratu zásob, doba obratu pohledávek.
33 3) Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti posuzují finanční strukturu firmy z dlouhodobého hlediska. Slouží jako indikátor výše rizika (Růčková,2019, s. 48). Lze sem například zařadit ukazatel celkové zadluženosti, míru zadluženosti, finanční páku a úrokové krytí.
4) Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity měří schopnost podniku v krátkodobém/dlouhodobém horizontu dostát svým závazkům. Do této kategorie patří ukazatel běžné likvidity, ukazatel pohotové likvidity a ukazatel hotovostní likvidity.
5) Ukazatele kapitálového trhu
Tyto ukazatele měří výkonnost podniku z pohledu akcionářů na základě informací z trhu. Patří sem ukazatel P/E ratio, ukazatel MV/BV či dividendový výnos.
6) Ukazatele cash flow
Úkolem analýzy cash flow je zachytit jevy, které signalizují platební potíže, a posoudit, k jakému výsledku spěje finanční situace firmy (Růčková, 2019. s. 72).
Většina ukazatelů této kategorie poměřuje finanční toky z provozní činnosti k některým složkám rozvahy nebo výsledovky. Lze sem zařadit obratovou rentabilitu, finanční efektivitu kapitálu a stupeň oddlužení.
Obrázek 6: Poměrové ukazatele
Zdroj: Vlastní zpracování podle knihy (Knápková, 2017)
4.4.4 Analýza soustav ukazatelů
Soustavy ukazatelů jsou modely, které zobrazují vazby mezi dílčími ukazateli.
Tento model by měl naplňovat tři funkce. Za prvé měl by vysvětlit vliv změny jednoho ukazatele na celé hospodaření firmy. Dále by měl zpřehlednit analýzu dosavadního
34
vývoje a také poskytnout podklady pro finanční rozhodování (Růčková, 2019, s. 48).
Tuto kategorii lze dále rozlišit na pyramidové soustavy ukazatelů, bonitní modely a bankrotní modely.
Pyramidové soustavy ukazatelů popisují vzájemných závislostí jednotlivých ukazatelů a analyzují jejich vnitřní vazby. Nejtypičtějším pyramidových rozkladem je Du Pontův rozklad (Růčková, 2019, s. 79). Tento rozklad rozkládá rentabilitu vlastního kapitálu na rentabilitu celkového vloženého kapitálu (který je dále rozložen na rentabilitu tržeb a obrat celkových aktiv) a na finanční páku.
Obrázek 7: Du Pontův rozklad rentability
Zdroj: (Růčková, 2019 s. 84)
Bankrotní modely jsou soustavy poměrových vážených ukazatelů, které se snaží predikovat případnou budoucí finanční tíseň. Finanční tíseň zahrnuje problémy s běžnou likviditou, s výši čistého pracovního kapitálu a s rentabilitou celkového vloženého kapitálu. Mezi často používané bankrotní modely patří i Altmanům model, který je stanoven jako součet pěti různých běžných poměrových ukazatelů, k nimž je přiřazena různá váha. Mezi těchto pět běžných poměrových ukazatelů patří: podíl pracovního kapitálu a aktiv (ukazatel likvidity), podíl zadrženého zisku a aktiv (ukazatel dlouhodobé rentability), podíl EBIT a aktiv (ukazatel rentability), podíl vlastního kapitálu a dluhů (ukazatel zadluženosti), a podíl tržeb a aktiv (ukazatel
35
aktivity). Altmanův model je však v českém prostředí poměrně nespolehlivý, a proto bývá nahrazován modelem IN95 (Grünwald, 2007, s. 185).
„Bonitní modely jsou založeny na diagnostice finančního zdraví firmy, což znamená, že si kladou za cíl stanovit, zda se firma řadí mezi dobré, či špatné firmy.“
(Růčková, 2019, s. 80)
Cílem bonitních modelů je tedy stanovit úroveň bonity dlužníka. Bonita je očekávaná míra schopnosti uspokojovat v budoucnosti nároky věřitelů (Grünwald, 2007, s. 191).
Pro posouzení bonity podniků jsou využívané scoringové modely, mezi něž patří i Kralicekův Quicktest.
4.4.5 Finanční analýza města
V této kapitole byly vybrány ukazatele používané pro účely finanční analýzy obchodních společností. Města jako součást veřejného sektoru vykazují specifické především v účelu finanční analýzy a formátu zdrojových dat.
Finanční analýza města by měla zahrnovat analýzu rozpočtu. Rozpočet a rozpočtový proces (kapitola č. 2) determinuje strukturu příjmů a výdajů v účetním roce. Z pohledu finanční analýzy lze tedy zkoumat nejprve průběh plnění rozpočtu na jehož základě lze hodnotit finanční plánování subjektu. Strukturu příjmů lze zkoumat dle jednotlivých rozpočtových tříd. Lze tedy určit, jestli město spoléhá čistě na daňové příjmy nebo má výrazné nedaňové příjmy, které mohou indikovat úspěšnou podnikatelskou činnost nebo efektivní vývěr poplatků. Struktura výdajů přepočtená na obyvatele může indikovat kvalitu vynakládání veřejných prostředků na provoz města (mzdy) a množství prostředků přímo vydaných obyvatelstvu (neinvestiční transfery obyvatelstvu).
Horizontální i vertikální analýza musí být součástí každé finanční analýzy, jelikož pomáhá sledovat vývoj mezi obdobími (kapitola č. 4). Zde se vyskytuje problém se specifickými vlastnostmi účetních výkazů měst oproti obchodním společnostem zejména rozlišení hlavní a hospodářské činnosti (kapitola č. 3). Kromě toho vertikální a horizontální analýza může poskytnou pohled na plnění některých účetních zásad jako zásada opatrnosti (tvorba rezerv).
Výpočet a interpretace poměrových ukazatelů zpravidla tvoří nejvýznamnější část finanční analýzy. Avšak specifické vlastnosti měst zabraňují použití všech
36
poměrových ukazatelů v plném rozsahu. Některé ukazatele (ukazatel kapitálového trhu) nemůžou být z podstaty použity ve finanční analýze měst. Ukazatele aktivity nemohou být použity z nemožnosti rozlišení aktiv na ty které poskytují výnosy a na ty které ne. V závěru tedy zbývají ukazatele rentability, likvidity a zadluženosti.
Zkoumání ukazatelů rentability se nepřímo vyžaduje na základě zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (zákon 250/2000 Sb.). Ukazatele rentability můžou poskytnout pohled na finanční efektivitu hospodaření obce.
Nicméně je třeba vzít v úvahu, že primárním cílem obce je poskytování veřejných statků, a ne generování zisku (kapitola č. 1). Ukazatele likvidity měří schopnost podniku dostát svým závazkům. Schopnost dostát svým závazkům je nezbytná pro plnění účelu veřejného sektoru. Ukazatele zadluženosti budou významné zejména u prostorového srovnání. Nicméně zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který také upravuje míru zadlužení obcí, udává maximální výši zadlužení obce (§ 17 zákona č. 23/2017 Sb.). Z tohoto důvodu míra zadlužení obce bude pravděpodobně dosahovat nízkých hodnot, jelikož existuje legislativa, která tento problém upravuje.
Bonitní a bankrotní modely nemůžou být použity kvůli jejich zamýšlené konstrukci. Drtivá většina z nich byla vytvořena čistě pro použití na obchodní společnosti. Dále všechny z nich pracují s nějakou formou rentability, která je pro použití ve veřejném sektoru nesmyslná.
37
5 Finanční analýza města Horšovský Týn
Cílem této kapitoly je vytvoření finanční analýzy města Horšovský Týn.
Finanční analýza bude obsahovat analýzu příjmů a výdajů, horizontální a vertikální analýzu a analýzu pomocí poměrových ukazatelů. Pro porovnání finanční situace tohoto města s okolím budou vybrána tři podobná města nacházející se ve stejném kraji. Jako primární zdroj informací bude sloužit účetní výkazy měst v aplikaci MONITOR Analýza bude provedena za období 2016–2019. V závěru bude vypracováno celkové zhodnocení finanční situace města.
5.1 Charakteristika zkoumaného subjektu
Město Horšovský Týn patří jako ostatní města mezi tzv. vybrané účetní jednotky. Vybrané účetní jednotky jsou upraveny specifickou legislativou, díky které budou některé aspekty finanční analýzy odlišné. V první kapitole této práce byla popsána charakteristická vlastnost veřejného sektoru – cílem není maximalizace zisku, ale poskytování veřejných statků. Ve druhé kapitole byla zmíněna další specifičnost územních samosprávných celků, a to tedy problematika rozpočtů. Ve třetí kapitole byly zmíněné některé odlišnosti v oblasti účetnictví – zejména rozlišení na hlavní a hospodářskou činnost. Tyto specifické vlastnosti odvětví (měst) musí být vzaty v úvahu při provádění finanční analýzy (Růčková, 2019, s.17). Pro účely této finanční analýzy budou použity tyto čtyři subjekty:
a) Město Horšovský Týn
Město Horšovský Týn se nachází v Plzeňském kraji v okresu Domažlice. Počet obyvatel k roku 2019 je 5 006. Bilanční suma za rok 2019 byla 1 271,79 mil. Kč.
b) Město Planá
Město Planá se nachází v Plzeňském kraji v okresu Tachov. Počet obyvatel k roku 2019 je 5 413. Bilanční suma za rok 2019 byla 934,67 mil. Kč.
c) Město Bor
Město Bor se nachází v Plzeňském kraji v okresu Tachov. Počet obyvatel k roku 2019 je 4 306. Bilanční suma za rok 2019 byla 448,69 mil. Kč.
38 d) Město Stříbro
Město Stříbro se nachází v Plzeňském kraji v okresu Tachov. Počet obyvatel k roku 2019 je 7 680. Bilanční suma za rok 2019 byla 1 298,05 mil. Kč.
5.2 Analýza rozpočtu města 5.2.1 Analýza příjmů a výdajů
V této části bude použita horizontální analýza rozpočtů za období 2016–2019.
Tabulka 1: Rozpočet - skutečnost (v Kč)
Zdroj: vlastní zpracování (Monitor MFČR, 2019)
V tabulce 2 vidíme vývoj příjmů, výdajů a salda za vybrané období. V oblasti příjmů lze pozorovat dlouhodobý trend v růstu. Největší nárůst za vybrané období v částce 15 759 885 Kč nastal mezi roky 2017 a 2018. Tento nárůst byl způsoben růstem nedaňových příjmů. Největší pokles nastal mezi roky 2016 a 2017 v objemu 21 550 700 Kč, kdy došlo k prudkému propadu kapitálových příjmů.
Graf 1: Rozpočet (skutečnost)
Zdroj: vlastní zpracování (Monitor MFČR, 2019) -
50 000 100 000 150 000 200 000 250 000
2016 2017 2018 2019
V tis. Kč
Rozpočet (skutečnost)
Příjmy Výdaje
