9.1 Jaké významné akce v oblasti romské kultury proběhly v roce 2018 na území kraje?
ORP
Holešov: Dle názoru romské poradkyně mají Romové zájem o udržení kultury a tradic, včetně romského jazyka, ovšem nemají v Holešově žádnou vůdčí autoritu, která by tyto aktivity iniciovala a prosazovala v rámci jejich komunity. Na místních školách se romský jazyk nevyučuje. Počet žáků ve třídách je malý. Výuka individuálně v rodinách.
Otrokovice: Zájem o rozvoj vlastní kultury jsme nezaznamenali. Účastní se běžně kulturních akcí pořádaných ve městě. Romský jazyk nepoužívají ani při komunikaci mezi sebou.
Rožnov pod Radhoštěm: Ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se v roce 2018 uskutečnil 24 ročník mezinárodního hudebního festivalu Romská píseň. Byla připravena pro-hlídka tradičních romských řemesel i ochutnávka romské kuchyně. Akce byla pořádaná ve spolu-práci s Demokratickou alianci Romů v ČR.
Odbor kultury a památkové péče: Přestože byla v loňském roce vyhlášena dvě kola „Programu na podporu kulturních aktivit a akcí“ KUL01, nepřihlásil se žádný subjekt s tématem projektu za-bývající se romskou kulturou a uměním.
Krajský koordinátor: Významných akcí z oblasti romské kultury, kterých se koordinátor přímo zúčastnil a podílel se na jejich realizaci byla hudebně taneční soutěž pro děti a mládež pořádaná Dživ Lačes, z.s. Vsetín - Talent Zlínského kraje. Krajský koordinátor uspořádal a realizoval zájezd v měsíci říjnu 21018 na pietní akci k uctění památky romským obětem II. světové války Osvětim-Březinka pro 45 zástupců romské menšiny ze Zlínského kraje.
Tab. č. 23: Významné romské kulturní akce v kraji v roce 2018 datum
16.10.2018 Vsetín Dživ La-čes z.s.
52 10. DOPORUČENÍ A DALŠÍ DOPLNĚNÍ
10.1 Další postřehy k situaci Romů v kraji. Cokoliv nebylo výše zmíněno a je potřeba to zmínit.
ORP:
Holešov: Romská poradkyně se domnívá, že došlo ke zlepšení situace v oblasti volnočasových aktivit dětí a mládeže v nízkoprahovém klubu Coolna – Charita Holešov. Jelikož jde o klub velice dobře fungující a rovněž účast romských dětí je vysoká.
Zhoršení došlo k omezení návštěv manželů Matyášových, kteří svou činnost ukončili v romské lokalitě Bořenovská. Činnost v lokalitě ukončil i Sbor Jednoty bratrské Holešov. Údajně pro opa-kovaný nezájem ze strany romských dětí při doučování a také při aktivitách a výletech, kdy rodiče ponechávali z velké části vše na dobrovolnících, aniž by měli snahu se finančně podílet na aktivi-tách svých dětí. Toto považuji za velmi nešťastné, protože to dříve velmi dobře fungovalo, Sbor Jednoty bratrské suploval nízkoprahový klub, který nyní ale nahradila Coolna. Sbor JB se zaměřu-je i nadále na sportovní a společenské aktivity dětí, mládeže i dospělých, ale převážně z majoritní společnosti, včetně sociálního podnikání.
Dále vidí romská poradkyně pozitivnější přístup k otázce zaměstnanosti, kdy máme i více zaměst-naných Romů, možná i v důsledku nižšího procenta nezaměstnanosti v okrese Kroměříž, i v celé ČR.
Kroměříž: Řešení zadluženosti, absence sociálního bydlení.
Vsetín: Došlo k mírnému zhoršení chování skupinek dětí a mladistvých, kteří ve skupinkách obtě-žovali svým nevhodným chováním, někdy balancujícím na hraně nevhodného chování a správního deliktu. V některých případech bylo zaznamenáno i fyzické napadení, které šetřila Policie ČR v rámci trestního řízení.
Žádná společnost by neměla neplnění zákonných povinností trpět a bez sankcí přehlížet, např.
rodina se 6-8 sourozenci, nejstarší 13letý chlapec dosud neukončil druhý ročník ZŠ.To zcela jistě není „začleňování“ do společnosti, ale zneužívání většinové společnosti.
Krajský koordinátor: Situace Romů v kraji se oproti minulým letem výrazně nezměnila. Největší problém spatřuji v nízkém zájmu romských dětí řádně se vzdělávat. Pokud má dítě ve škole časté absence, nebo nedokončí vzdělání, tak tato skutečnost má velký vliv na jeho další osud. Ve sledo-vaném období byla sepsána petice rodičů zaměřená na nerovný přístup žáků ke vzdělávání. Pří-pad byl vyřešen vzdělávacím zařízením bez doporučení zřizovatele školy, viz. bod.č. 3.14 (str. 24) Následuje nezaměstnanost a jejich zařazení do sítě osob pobírajících sociální dávky. Částečná finanční gramotnost se pak projevuje v zadluženosti a následným exekucím.
10.2 Náměty pro systémové změny na národní úrovni v krátkodobém, střednědobém a dlouhodo-bém časovém horizontu.
ORP:
Holešov: Poradenská činnost na MěÚ i v terénu v romských rodinách, spolupráce s terénními pra-covníky, Argo, spolupráce s nízkoprahovým klubem Coolna, spolupráce se školami, lékaři, řešení individuálních problémů romské komunity. Základní překážkou je nespolupráce některých rom-ských rodin při řešení jejich problémů. Často se bez rozmyslu zadlužují, berou si nevýhodné půjč-ky, romského poradce nebo sociální pracovníky z MěÚ Holešov vyhledávají, až hrozí exekuce ne-bo ztráta bydlení. Pak žádají pomoc, intervenci nene-bo přímluvu. Dobrá spolupráce s novým koordi-nátorem pro národnostní menšiny KO Zlín Mgr. Karlem Gábou. Předávání si informací z oblasti integrace romské komunity, sociální začlenění, podpora aktivit práce s komunitou, účast na PS komunitního plánování sociálních služeb MšÚ Holešov. Informace o výzvách, projektech; pořádání seminářů, školení, setkávání romských poradců – předávání si informací, zkušeností, příklady dob-ré praxe. Bylo by dobdob-ré nabídnout Romům kurzy vzdělávání - finanční gramotnost, hospodaření, snaha hradit dluhy a dále se nezadlužovat. Máme i Romy negramotné a přitom relativně mladšího věku.
Náměty pro systémové změny na národní úrovni v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu:
krátkodobý horizont: udržení si nájemního bydlení,
53 střednědobý horizont: snaha o vlastní zlepšení situace, získání stabilního zaměstnání
dlouhodobý horizont: Vzdělání, snaha zvyšovat si kvalifikaci a najít si zaměstnání. Snaha samot-ných Romů o začleňování do většinové společnosti.
Kroměříž:
krátkodobý horizont – sociální práce na obci, odborné sociální poradenství, spolupráce s terénními pracovníky ARGO Společnost Dobré vůle Zlín.
střednědobý horizont – začlenění problematiky do komunitního plánování, řešení bydlení
formou sociálních bytů, spolupráce s KoP Úřady práce při řešení problémů se zneužíváním dávek z dávkového systému státu.
dlouhodobý horizont – výchova k zodpovědnosti za své jednání, vzdělávání, finanční gramotnost, zvyšování životní a sociální úrovně vlastním přičiněním – zejména pravidelnou prací
Otrokovice: Situace Romů v Otrokovicích se oproti roku 2017 nijak nezměnila.
stále citelně chybí zákonný institut sociálního bydlení a celková koncepce bytové nouze, tzn. legis-lativně daná specifikace, co to je sociální bydlení, jaká jsou jeho kritéria a za jakých podmínek se buduje a pro koho je určeno;
chybí větší podpora sociální práce na obcích ze strany státu (metodická, finanční, koncepční i pro-pagační, podpora dostatečného počtu sociálních pracovníků na obcích)
převažují represivní opatření na úkor preventivních
chybí pozitivní vzory, které by dostávaly prostor v médiích.
Uherský Brod: Bytová koncepce obce se zaměřením na nízkopříjmové občany – vybudovat soci-ální bydlení, vytvoření programu prevence ztráty bydlení, udržení si nájemního bydlení, snaha o vlastní zlepšení sociální situace, zvýšit zájem o vzdělání.
Vsetín: Navrhuji zavedení povinné školní docházky i po ukončení ZŠ – pokud dítě vychází ze spe-ciální školy, navázalo by povinně na 2letý obor, děti z běžných ZŠ by povinně navázaly studiem na OU, SOU či SŠ.
Zlín: Naše podněty spadají spíše do střednědobého a dlouhodobého časového horizontu. Jak jsme již uváděli v minulých letech, je nutno využít všech instrumentů aktivní politiky zaměstnanosti.
Zvýšit kontroly a důsledně postihovat práci „na černo“ (u „zaměstnavatele“, i u pracovníka). Zákony upravit tak, aby aktivní politika zaměstnanosti měla prioritu před dávkami tak, aby bylo jasné, že pracovat se vyplatí. Nejspíše dále navyšovat minimální mzdu. Vytvářet nová, smysluplná pracovní místa. Maximálně podporovat vzdělávání romských dětí tak, aby pro ně (a jejich rodiče) bylo atrak-tivní (do vyučování zařadit i aspekty romské historie, významné romské osobnosti, se kterými by se děti mohly ztotožnit, rozvoj učňovských oborů – řemesel – která jsou Romům blízká). Cíleně podporovat volnočasové aktivity Romů a snažit se do nich zapojit i většinovou společnost. Navíc – dále výrazně zpřísňovat pravidla pro půjčování finančních prostředků a tvrději stíhat lichvářské praktiky na jakékoliv úrovni. Ze strany státu vytvořit rozumné podmínky pro výstavbu cenově do-stupného bydlení.
Krajský koordinátor: Integraci Romů není možno realizovat bez pomocí státu. Samotné instituci-onální zabezpečení romské integrace na úrovni obcí neodpovídá potřebám v této problematice. Ne na všech ORP v našem kraji je zřízena funkce romského poradce. Pokud tato funkce zřízena je, tak úvazek je nulový, nebo tak nízký, že nedovoluje jednotlivým zainteresovaným pracovníkům se dané problematice v plné míře odpovědně a důsledně věnovat. Z tohoto vyplývá, že řešení inte-grace není na prvních příčkách v prioritách jak státu, tak i obcí a měst. Řešit v budoucnosti finan-cování romských poradců pomocí dotací z Norských fondů je dle mého nesystémové a krátkodobé řešení. Otázkou bude, jak k možnosti čerpání těchto finančních prostředků přistoupí jednotlivé ob-ce. Zásadní systémovou změnou by měl být institut sociálního bydlení a celková koncepce bytové nouze. Na špatném klimatu mezi většinovou společností a romskou menšinou se podílí nekon-cepční sociální politika státu, která umožňuje zneužívání sociálního systému a nemotivuje k hledání zaměstnání, proto je v zásadě třeba změnit sociální systém a to tak aby se tzv. rozevřely nůžky mezi osobami pobírajícími sociální dávky a osobami, které jsou řádně zaměstnány. Tímto se
54 zvýší motivace najít si odpovídající zaměstnání a s tím ruku v ruce motivace dalších generací ke vzdělávání. Vyplácení dávek sociální podpory by mělo být závislé na aktivitě příjemce.Je to záro-veň cesta k odpovědnosti za život svůj a své rodiny. Dobrým nástrojem v této oblasti by mělo být posílení kontrolních mechanismů a tvrdé sankce při tzv. „práci na černo“. V souvislosti s tímto opatřením by bylo vhodné upravit systém ve vztahu sběru dat a možností dalších jejich využití ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím Úřadů práce. Tyto statistické údaje v současné době nelze dále využít (jelikož Úřady práce žádná data poskytovat nesmí) při aktivní i pasivní politice zaměstnanosti.
Zprávu vypracoval:
Mgr. Karel Gába
Krajský koordinátor romských poradců
Odbor Kancelář hejtmana Krajský úřad Zlínského kraje