1 Sociální zabezpečení v České republice
1.4 Pojistný systém
1.4.2 Sociální pojištění
Sociální pojištění zahrnuje pojištění důchodové, nemocenské a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Důchodové pojištění poskytuje dávky starobní, pozůstalostní a invalidní důchod. Je jako jediné považováno za dlouhodobé, jelikož dávky i pojistné jsou odváděny nejdelší dobu. Účast na důchodovém pojištění je povinná nebo dobrovolná. Důchodové pojištění upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Nemocenské pojištění je dalším ze systému sociálního pojištění. Z nemocenského pojištění se hradí příjem ušlý v důsledku pracovní neschopnosti, mateřství a těhotenství či ošetřování člena domácnosti včetně péče o něj.55 NP je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů56, který zahrnuje pojištěné subjekty, podmínky účasti na pojištění, podmínky nároku na dávky a jejich výplatu, výši, výpočet a dobu, po kterou jsou vypláceny.
Účast na nemocenském pojištění může být povinná či dobrovolná. Mezi osoby, které se účastní NP obligatorně se řadí zaměstnanci, jimiž se rozumí osoby, kterým plynou příjmy ze závislé
52 KOLDINSKÁ, Kristina a kol. Právo sociálního zabezpečení. 7., podstatně přepracované vydání. Praha: C.H.
Beck, 2018. str. 289. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-692-0. str. 130.
53 CHVÁTALOVÁ, Iva. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii. 2. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2018. Monografie (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-732-0. str. 71–72.
54 CHVÁTALOVÁ, Tamtéž ref. 53, str. 76–79.
55 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2007. str. 505. ISBN 978-80-7357-276-1. str. 242.
56 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
25
činnosti. Oproti tomu dobrovolné nemocenské pojištění mají OSVČ. Aby se zaměstnanec mohl účastnit pojištění, musí splňovat dvě základní podmínky. Prvním předpokladem je výkon práce na území České republiky nebo na území jiného státu, avšak pouze pokud má zaměstnavatel sídlo v České republice. Druhou podmínkou je minimální výše sjednaného příjmu, která dosahuje výše rozhodného příjmu neboli částky rozhodné pro účast na NP. V roce 2019 byl rozhodný příjem 3 000 Kč a od ledna 2021 se hranice rozhodného příjmu zvýšila na částku 3 500 Kč. Participace OSVČ vzniká na základě přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného.57
Z nemocenského pojištění se poskytuje šest dávek, které lze charakterizovat jako krátkodobé, střednědobé a opakující se z hlediska doby poskytování. Jedná se o nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, dávku otcovské poporodní péče, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.58 Nárok na dávky je možný pouze po splnění určitých zákonem stanovených podmínek. Tyto podmínky se rozlišují na obecné, jež jsou vyžadovány u většiny dávek a na zvláštní, které jsou typické pro konkrétní dávky. Mezi obecné podmínky patří účast na NP nebo ochranná lhůta. Účast na NP se vztahuje na všechny dávky.
Ochranná lhůta platí pouze pro nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Ochranná lhůta je časový úsek, který následuje po skončení pojištění, tzn. nahrazuje podmínku existence pojištění, a trvá v případě nemocenského sedm kalendářních dní a až 180 dní v případě peněžité pomoci v mateřství.59
Podpůrčí doba je dalším důležitým termínem v systému SZ. Jedná se o dobu, po kterou je dávka poskytována obligatorně. V případě nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovní neschopnosti, ale může být zákonem upraveno jinak.60 V případě ošetřovného trvá nejdéle devět dní (16 dní, pokud je rodič samoživitel).
Pro stanovení výše dávek je rozhodující denní vyměřovací základ. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ (tj. započitatelné příjmy ze závislé činnosti) zjištěný
57 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nemocenské pojištění [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [vid. 2021-03-15]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/nemocenske-pojisteni.
58 KOLDINSKÁ, Kristina a kol. Právo sociálního zabezpečení. 7., podstatně přepracované vydání. Praha: C.H.
Beck, 2018. str. 289. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-692-0. str. 138.
59 CHVÁTALOVÁ, Iva. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii. 2. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2018. Monografie (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-732-0. str. 99.
60 KOLDINSKÁ, Tamtéž ref. 58, str. 140.
26
z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období (tj. 12 měsíců). Následně se upravuje tzv. redukčními hranicemi, existují tři redukční hranice.
Částky do první redukční hranice, která je pro rok 2021 stanovena na 1 182 Kč, se započítávají v rozsahu 90 % u nemocenského a ošetřovného, u peněžité pomoci a vyrovnávacího příspěvku v plném rozsahu. Druhá redukční hranice je 1 773 Kč, částky mezi první a druhou hranicí se započítávají z 60 %. Mezi druhou a třetí hranicí se započítává pouze 30 %, třetí hranice je stanovena na 3 545 Kč. A nad třetí hranici se nepřihlíží.61 Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů pro pojistné na nemocenské pojištění v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění.62
Nárok na výplatu dávky vzniká ve chvíli, kdy jsou splněny podmínky nároku na dávku a podmínky nároku na její výplatu. Žádost o dávku lze uplatnit písemně na předepsaném formuláři.63
Posledním systémem v rámci sociálního pojištění je příspěvek na státní politiku zaměstnanosti upraven zákonem o zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti představuje souhrn opatření, jejichž cílem je dosažení plné zaměstnanosti, jinými slovy rovnováha mezi trhem práce a využitím pracovních sil. Zahrnuje především zabezpečení práva na zaměstnání, uplatnění aktivní politiky zaměstnanosti, poskytování podpory v nezaměstnanosti aj.64 Je prováděna státem a ostatními subjekty na trhu práce. V České republice je financována ze státního rozpočtu a z finančních příspěvků, které jsou hrazeny zaměstnanci, zaměstnavateli a OSVČ.
Státní politiku lze rozlišovat na aktivní, jež má za cíl zvýšit zaměstnanost určitými nástroji a pasivní politiku, která zmírňuje dopad nezaměstnanosti.
Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období.65 Uvedená tabulka shrnuje jednotlivé sazby pojistného v rámci sociálního pojištění
61 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Podrobné informace o nemocenském – Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení [vid. 2021-03-15]. Dostupné z:
https://www.cssz.cz/podrobne-informace-o-nemocenskem.
62 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
63 CHVÁTALOVÁ, Iva. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii. 2. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2018. Monografie (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-732-0. str. 108.
64 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
65 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Výše a sazba – Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení [vid. 2021-03-15]. Dostupné z: https://www.cssz.cz/vyse-a-sazba.
27
za nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro určité subjekty.
Tabulka 1: Sazby pojistného z vyměřovacího základu
Sociální pojištění Zaměstnanec Zaměstnavatel OSVČ
Nemocenské pojištění 0 % 2,1 % 0 % / dobrovolně 2,1 %
Důchodové pojištění 6,5 % 21,5 % 28 %
Příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti 0 % 1,2 % 1,2 %
CELKEM 6,5 % 24,8 % 29,2 % / 31,3 %
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů na ČSSZ (2021), Výše a sazba pojistného. Dostupné z:
https://www.cssz.cz/vyse-a-sazba.
Následující kapitoly se věnují vybraným dávkám, které byly v rámci pandemie COVID-19 nejvíce využívány a zároveň je s nimi spojeno mnoho změn. Tyto změny se týkají zejména právní úpravy, pojištěnců či podpůrčí doby a budou v druhé kapitole podrobně popisovány.
1.4.2.1 Nemocenské
Nemocenské patří mezi nejvíce využívané dávky sociálního pojištění. Náleží pojištěnci, který je neschopen výkonu práce ve svém dosavadním zaměstnání z důvodu nemoci nebo nařízené karantény a jeho účelem je kompenzovat ušlý příjem během této neschopnosti.66
Po čtrnácti dnech pracovní neschopnosti, což je doba, po kterou náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele (OSVČ jsou bez finanční podpory), má pojištěnec právo na nemocenské.
Podpůrčí doba činí 380 kalendářních dnů. Po uplynutí této doby je možné zažádat o dalších 350 dnů, avšak nesmí být delší než dva roky (tj. 730 dnů).67 Výpočet dávky je dán denním vyměřovacím základem. Výše nemocenského činí do 30. dne pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne činí 66 % a od 61. dne je výše 72 %. V případě nemocenského se uplatňuje ochranná
66 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vydaní. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2007. str. 505. ISBN 978-80-7357-276-1. str. 242.
67 KOLDINSKÁ, Kristina a kol. Právo sociálního zabezpečení. 7., podstatně přepracované vydání. Praha: C.H.
Beck, 2018. str. 289. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-692-0. str. 141–142.
28
lhůta sedm dnů, jejíž účelem je zabezpečit bývalého zaměstnance, než nastoupí do nového zaměstnání. Nemocenské je vypláceno zpětně okresními správami SZ.68
1.4.2.2 Ošetřovné
Ošetřovné je další dávkou sociálního pojištění, jejíž účelem je náhrada příjmu v případě nemoci či úrazu dítěte nebo jiného člena rodiny. V tomto případě se tedy nutnost péče netýká přímo pojištěnce.69
Ošetřovné náleží zaměstnanci, který nemohl vykonávat práci z důvodu ošetřování nemocného dítěte mladšího deseti let nebo ošetřování člena domácnosti. Rovněž z důvodu péče o zdravé dítě mladší deseti let, jestliže školské či jiné dětské zařízení vypadlo z provozu nebo péče o dítě v nařízené karanténě. Podpůrčí doba je stanovena nejdéle na devět kalendářních dnů, avšak u osamělého zaměstnance je možné tuto dobu prodloužit na 16 dnů u dítěte do 16 let. Ošetřovné náleží za každý den ošetřování ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, který je redukován stejně jako u výpočtu nemocenského.70 Některé osoby nemají na ošetřovné nárok. Mezi ně patří zejména OSVČ a zaměstnanci, jejichž zaměstnání je malého rozsahu, například dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.71
1.4.2.3 Podpora v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti je jedním z hlavních nástrojů pasivní politiky zaměstnanosti. Není součástí systému sociálního zabezpečení, přesto se jedná o dávku, která je často využívána.
Spočívá ve vyplácení peněžitých dávek nezaměstnaným, kteří splňují zákonné podmínky, zároveň má sloužit jako náhrada za příjem a jako motivace k novému pracovnímu uplatnění.72 V druhé kapitole bude tato dávka podrobněji popisována, zejména výše podpory v nezaměstnanosti a její čerpání v důsledku pandemie COVID-19.
68 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Nemocenské – Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení [vid. 2021-03-15]. Dostupné z:
https://www.cssz.cz/nemocenske.
69 KOLDINSKÁ, Kristina a kol. Právo sociálního zabezpečení. 7., podstatně přepracované vydání. Praha: C.H.
Beck, 2018. str. 289. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-692-0. str. 143.
70 DUKOVÁ, Ivana a kol. Sociální politika. Praha: Grada Publishing, 2013. str. 200. ISBN 978-80-247-3880-2.
str. 71.
71 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nemocenské pojištění [online].
72 DUKOVÁ, Tamtéž ref. 70, str. 94.
29
Nárok na podporu má každý, kdo je občanem České republiky s trvalým bydlištěm. Získal v uplynulých dvou letech (tj. rozhodné období) buď zaměstnáním, nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Uchazeč nesmí být poživatelem starobního důchodu. Jakmile osoba splňuje veškeré podmínky nároku, může se na úřadu práce ucházet o podporu, a to písemnou žádostí. Úřad práce stanoví výši podpory, která vychází z předchozích pracovních příjmů. Je stanovena procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku (u OSVČ z posledního vyměřovacího základu). Dle § 50 zákona o zaměstnanosti jsou tyto procentní sazby po dobu prvních dvou měsíců stanoveny ve výši 65 %, v dalších dvou měsících na 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 %. Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou jsou podpory vypláceny a závisí na věku uchazeče.73