Hlavní práce74200_kejt01.pdf, 1.3 MB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Katedra podnikového a evropského práva Studijní obor: Podnikání a právo

Dopady pandemie COVID-19 v České republice v rámci sociálního zabezpečení

Bakalářská práce

Autor bakalářské práce: Tereza Kejzlarová

Vedoucí práce: Mgr. Ing. Eliška Kačírková, Ph.D.

Rok obhajoby: 2021

(2)

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Dopady pandemie COVID-19 v České republice v rámci sociálního zabezpečení“ vypracovala samostatně s použitím uvedených zdrojů.

V Praze dne ... ...

Podpis studenta

(3)

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Ing. Elišce Kačírkové, Ph.D., vedoucí práce, za cenné rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

(4)

Obsah

Seznam grafů ... 6

Seznam schémat ... 7

Seznam tabulek ... 8

Seznam zkratek ... 9

Úvod ... 10

1 Sociální zabezpečení v České republice ... 12

1.1 Prameny práva sociálního zabezpečení ... 13

1.2 Pilíře sociálního zabezpečení ... 16

1.3 Organizace a instituce sociálního zabezpečení ... 18

1.4 Pojistný systém ... 22

1.4.1 Zdravotní pojištění ... 23

1.4.2 Sociální pojištění ... 24

1.4.2.1 Nemocenské ... 27

1.4.2.2 Ošetřovné ... 28

1.4.2.3 Podpora v nezaměstnanosti ... 28

1.5 Nepojistný systém ... 29

1.5.1 Pomoc v hmotné nouzi ... 30

1.6 Financování sociálního zabezpečení ... 32

1.6.1 Metody financování sociálního zabezpečení ... 33

1.6.2 Systémy financování ... 34

2 Dopady pandemie COVID-19 ... 37

2.1 Charakteristika pandemie COVID-19 ... 38

2.2 Pandemie COVID-19 v České republice ... 40

2.3 Ekonomické dopady pandemie COVID-19 v České republice ... 42

2.4 Sociální dopady pandemie COVID-19 v České republice ... 47

2.4.1 Dopady na společnost ... 47

(5)

2.4.2 Dopady na systém sociálního zabezpečení ... 49

Závěr ... 60

Seznam literatury ... 63

Knižní zdroje ... 63

Právní předpisy ... 63

Internetové zdroje ... 65

Seznam příloh ... 69

Přílohy ... 70

(6)

Seznam grafů

Graf 1: Potvrzené případy s onemocněním COVID-19 v Evropě k 1. 12. 2020 a 6. 4. 2021 . 39

Graf 2: Vývoj HDP v ČR 2018–2020 ... 43

Graf 3: Příjmy a výdaje státního rozpočtu v sociálním zabezpečení 2018–2020 ... 46

Graf 4: Míra nezaměstnanosti 2019–březen 2021 ... 48

Graf 5: Věková kategorie respondentů ... 57

Graf 6: Status respondenta ... 57

Graf 7: Čerpané kompenzace ... 58

Graf 8: Ekonomický dopad na respondenty ... 59

(7)

Seznam schémat

Schéma 1: Pojistný systém Sociálního zabezpečení v České republice ... 16 Schéma 2: Nepojistný systém Sociálního zabezpečení v České republice ... 18

(8)

Seznam tabulek

Tabulka 1: Sazby pojistného z vyměřovacího základu ... 27 Tabulka 2: Plnění státního rozpočtu v letech 2019 a 2020 ... 44 Tabulka 3: Poskytnutá pomoc za rok 2020 v souvislosti s dopady pandemie COVID-19 ... 45

(9)

Seznam zkratek

ČR Česká republika

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení MOP Mezinárodní organizace práce MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

NP Nemocenské pojištění

OSN Organizace spojených národů

OSSZ Okresní správa sociálního zabezpečení OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná

SZ Sociální zabezpečení

WHO Světová zdravotnická organizace

ZP Zdravotní pojištění

(10)

10

Úvod

Téma bakalářské práce je „Dopady pandemie COVID-19 v České republice v rámci sociálního zabezpečení“. V bakalářské práci se budu zabývat sociálním zabezpečením v České republice, jeho organizacemi a institucemi, prameny, pilíři a financováním. Zaměřím se na zdravotní a sociální pojištění a v rámci nepojistného systému na sociální pomoc, jelikož těchto částí systému sociálního zabezpečení ČR se pandemie nejvíce dotkla. Podrobněji se budu věnovat dávkám nemocenského, ošetřovného a pomoci v hmotné nouzi, z důvodu jejich změn ovlivněných pandemií COVID-19. Práce se rovněž bude zabývat samotnou pandemií COVID-19, jejími dopady a srovnáním situace v České republice před pandemií se situací nynější.

Sociální zabezpečení představuje systém, se kterým se každý z nás za svůj život nejednou setká.

Poskytuje určitou pomoc a podporu v životních situacích, jako je stáří, těhotenství, mateřství či otcovství, ale i nemoc a úmrtí. Vlivem pandemie bylo sociální zabezpečení mnohem více potřebné, zároveň prošlo určitou změnou. Bakalářská práce by mohla být užitečná jako přehled podstatných informací týkajících se sociálního zabezpečení v České republice a čerpání jeho dávek. Zároveň jako souhrn změn sociálního zabezpečení, které jsou aktuální v souvislosti s pandemií COVID-19 a souhrn vzniklých kompenzací, jejichž nepřehlednost je současným problémem. Proto jsem si toto téma vybrala pro svou bakalářskou práci.

Cílem bakalářské práce je poskytnout ucelené informace o sociálním zabezpečení v České republice. Představit problematiku sociálního zabezpečení v současnosti a zaměřit se na jeho změny, které se uskutečnily od března 2020 v souvislosti s pandemií COVID-19. Dalším cílem je zodpovězení otázky, jaký vliv měla doposud pandemie COVID-19 na Českou republiku a její obyvatele po ekonomické a sociální stránce.

Pro zpracování této práce byla zvolena následující hypotéza: Pandemie značným způsobem ovlivnila státní rozpočet, u kterého klesly příjmy a vzrostly výdaje sociálního zabezpečení a měla dopad i na jednotlivce, kterým klesl příjem. Takže negativním způsobem zasáhla do ekonomiky ČR.

Metody, které budou využívány při zpracování bakalářské práce jsou především analýza, komparace, syntéza a dotazníkové šetření. Metoda analýzy, jejíž podstatou je rozklad celku na jednotlivé části, bude použita k rozboru systému sociálního zabezpečení. V praktické části

(11)

11

k rozboru ekonomických a sociálních dopadů pandemie COVID-19. Další metodou je komparace, která spočívá ve sledování různých jevů a jejich srovnání v určitém ukazateli. Tato metoda bude využita k porovnání sociálního zabezpečení, jeho dávek a legislativy před a během pandemie COVID-19. Také ke srovnání sociálních a ekonomických ukazatelů v čase.

V praktické části bude dotazníkové šetření. Pomocí vhodných otázek bude vytvořen dotazník, kterým budou získány podklady pro naplnění stanovených cílů. Zjištěné výsledky budou vyhodnoceny a zpracovány pomocí statistických metod, zejména grafickou a numerickou metodou. Poslední využitá metoda je syntéza, která všechny části práce spojuje v jeden celek.

Bakalářská práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje kapitoly týkající se úvodu do systému sociálního zabezpečení v České republice. První podkapitola pojednává o pramenech, které upravují sociální zabezpečení. V druhé podkapitole jsou členěny a popisovány jeho jednotlivé pilíře, systémy. Organizacím a institucím, jejich uspořádání, řízení a také působnosti se věnuje třetí podkapitola. Následující podkapitoly zahrnují popis pojistného a nepojistného systému sociálního zabezpečení. Jsou zde charakterizovány jednotlivé dávky těchto systémů, zejména ty, které byly pandemií COVID- 19 ovlivněny a v jejím důsledku pozměněny. Jedná se o nemocenské, ošetřovné, pomoc v hmotné nouzi a dávku, která stojí mimo systém sociálního zabezpečení – podpora v nezaměstnanosti. Poslední téma teoretické části je financování sociálního zabezpečení, zde jsou popisovány jeho metody a systémy.

Praktická část práce je věnována dopadům pandemie COVID-19. Počáteční podkapitoly představují samotnou pandemii, její vývoj a šíření ve světě a v České republice. Následující podkapitola popisuje ekonomický dopad pandemie v České republice na státní rozpočet, HDP, financování sociálního zabezpečení a obyvatele. Poslední podkapitola zahrnuje sociální dopady pandemie. Věnuje se sociálním problémům, kterými jsou nezaměstnanost a chudoba. Tato část představuje legislativní úpravu, změny zdravotního pojištění a dávek nemocenského, ošetřovného a pomoci v hmotné nouzi. Zahrnuje nově vzniklé kompenzace spojené s vládními opatřeními. V závěru praktické části je dotazníkové šetření, jehož výsledky jsou zde popsány a zhodnoceny.

(12)

12

1 Sociální zabezpečení v České republice

Sociální zabezpečení představuje nástroj sociální politiky, jenž má za cíl zajistit sociální ochranu společnosti, sociální stabilitu a soudržnost. Pojem sociální ochrana znamená zejména ochranu občanů, kteří jsou vystaveni nepříznivým sociálním situacím. Účelem sociálního zabezpečení je tyto situace nejen zmírňovat či odstraňovat, ale také jim předcházet.

Pojem sociální zabezpečení se začal používat ve 20. století. Jeho vývoj byl však ovlivňován již od 16. století, kdy byl poprvé použit výraz chudinská péče. Nejvýznamnější vliv měla teorie sociálního státu, která nese označení z anglického jazyka social welfare state a její principy spočívají ve státní podpoře činnosti ostatních subjektů, činnosti státu a ve státním donucení jiných subjektů ke konání.¹

Sociální zabezpečení v České republice patří mezi lepší a je na relativně vysoké úrovni. Jeho vývoj začal po 1. světové válce, kdy nově vzniklá Československá republika zdědila právní řád Rakousko-Uherska a současně systém sociálního zabezpečení. Postupně se vyvíjelo až do dnešní podoby, na kterou měl největší vliv vznik samostatné České republiky. Ta dala vzniknout významným právním předpisům, jako je zákon o důchodovém pojištění či státní sociální podpoře, jež platí dodnes.²

V České republice je systém sociálního zabezpečení³ rozdělen na dva subsystémy. První je pojistný systém, jehož podmínkou je účast, tedy zaplacení pojistného. Je tvořen zdravotním a sociálním pojištěním. Druhý systém je nepojistný, který zahrnuje státní sociální podporu a sociální pomoc. Dávky poskytované z druhého systému nevyžadují participaci občanů a jsou hrazeny státem. Systémy je možné členit na dobrovolné a povinné. Účast, a s ní související povinnost placení pojistného, je ve většině současných systémů sociálního pojištění určena pro všechny obyvatele, a to zpravidla v době, kdy jsou výdělečně činní.⁴ Proto je tedy možné

1 KAHOUN, Vilém a kol. Sociální zabezpečení. Praha/Kroměříž: Nakladatelství TRITON, 2009. str. 449. ISBN 978-80-7387-346-2. str. 26.

2 KOLDINSKÁ, Kristina a kol. Právo sociálního zabezpečení. 7., podstatně přepracované vydání. Praha: C.H.

Beck, 2018. str. 289. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-692-0. str. 25.

3 Sociální zabezpečení, dále jen SZ.

4 CHVÁTALOVÁ, Iva. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii. 2. aktualizované vydání.

Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2018. Monografie (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk).

ISBN 978-80-7380-732-0. str. 21.

(13)

13

konstatovat, že většina populace má nárok na výše zmíněná pojištění a s tím spojené příspěvky a peněžité dávky.

Mezi hlavní instituce, které se zabývají SZ, patří v rámci pojistného systému zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení, na nižší úrovni okresní správy sociálního zabezpečení nebo obecní úřady. U nepojistného systému jsou to krajské pobočky úřadu práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí. V mezinárodním měřítku jde například o Radu Evropy nebo Organizaci spojených národů.

V porovnání s jinými zeměmi je sociální zabezpečení v České republice dostupné téměř pro každého, což souvisí se sociální a ekonomickou vyspělostí státu. Ekonomická vyspělost státu je v rámci SZ ovlivněna především nezaměstnaností či chudobou. Avšak z pohledu financování patří české sociální zabezpečení k těm dražším.

1.1 Prameny práva sociálního zabezpečení

Pojem právo sociálního zabezpečení představuje soubor norem, které upravují zmíněné sociální systémy. V České republice toto právo není kodifikováno, tedy neexistuje žádný zákoník či řád, který by obsahoval ucelenou právní úpravu, týkající se SZ. Řídí se tedy normami práva vnitrostátního, Evropské unie a dále práva mezinárodního.⁵

Pojem pramen práva lze chápat jako souhrn psaných a nepsaných pravidel, kterým bychom měli podřídit své chování. V České republice je toto právo omezeno pouze na psané a mezi hlavní dva prameny patří normativní právní akty a normativní smlouvy.

Normativní právní akty představují klíčový pramen práva sociálního zabezpečení. Jsou tvořeny státními orgány, které k tomu mají pravomoci. Zároveň je jim přisuzována všeobecná právní síla ve spojitosti s možností využití státního donucení. Primárně se jedná o tři jeho typy, a to ústavní zákony, zákony a podzákonné předpisy.

5 CHVÁTALOVÁ, Iva. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii. 2. aktualizované vydání.

Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2018. Monografie (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk).

ISBN 978-80-7380-732-0. str. 56.

(14)

14

Nejdůležitějším ústavním zákonem je Ústava České republiky.⁶ Mezi ústavní zákony patří také Listina základních práv a svobod⁷. Sociální práva, která zakotvují systém sociálního zabezpečení v České republice, jsou obsažena v hlavě čtvrté Listiny. Je zde upraveno právo na práci v článku 26, odst. 3 Listiny, právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele a právo na pomoc k zajištění základních životních podmínek v čl. 30 Listiny. Právo na ochranu zdraví a zdravotní péči v čl. 31 Listiny a právo na ochranu rodiny, žen, matek, dětí, mládeže a zdravotně postižených ve článcích 29 a 32 Listiny.⁸

V případě zákonů se jedná o pramen práva obecnějšího typu. Pojistný systém, tedy první pilíř, upravují zejména zákony:

• zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,⁹

• zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

• zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.¹⁰

Druhý pilíř, nepojistný systém, upravují zejména tyto zákony:

• zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

6 Ústavní zákon, č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

7 Listina základních práv a svobod, dále jen Listina.

8 Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod.

9 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

10 Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

(15)

15

Posledním druhem normativních právních aktů jsou podzákonné předpisy, které se dále člení na nařízení a vyhlášky. Nařízení vydává zejména vláda prostřednictvím ministrů, dále existují nařízení orgánů územních samosprávních celků, to znamená krajů a okresů. Vyhlášky mají možnost vydávat ústřední orgány státní správy a opět kraje či okresy.¹¹ V případě systému SZ se jedná například o tyto vyhlášky a nařízení vlády:

• vyhláška č. 505/2006 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách,¹²

• vyhláška č. 376/2011 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění,¹³

• nařízení vlády č. 290/1995 Sb., nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.¹⁴

Druhým typem psaného práva jsou normativní smlouvy. Mezi ně patří mezinárodní smlouvy a smlouvy kolektivní. Vyhlášené mezinárodní smlouvy mají sice přednost před zákony, ale přesto jsou především prameny mezinárodního práva. Mezi významné smlouvy patří Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Evropská sociální charta a Úmluva o minimálních standardech sociálního zabezpečení. Mezinárodní smlouvy schválené Parlamentem České republiky jsou poté zapisovány ve Sbírce národních smluv.

Je možné je členit dle počtu stran na bilaterální a multilaterální. Významnou rolí v rámci SZ disponují bilaterální mezinárodní smlouvy. Jedná se o smlouvy zajišťující rovnoprávný vztah občanů mezi jednotlivými členskými státy EU. Ovšem i multilaterální smlouvy, které bývají často plodem práce mezinárodních organizací, mají svůj význam. Jedny z nejznámějších organizací jsou Organizace spojených národů, Mezinárodní organizace práce nebo Rada Evropy.¹⁵

11 KAHOUN, Vilém a kol. Sociálního zabezpečení. Praha/Kroměříž: Nakladatelství TRITON, 2009. str. 34.

12 Vyhláška č. 505/2006 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

13 Vyhláška č. 376/2011 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění.

14 Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

(16)

16 1.2 Pilíře sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení v České republice je možné členit dle různých kritérií. Zpravidla dělíme systém SZ na pojistný a nepojistný. Tyto dva systémy se pak ještě rozčleňují. Ovšem hlavními oblastmi jsou vzájemně propojené pilíře. Každý z pilířů se týká určité sociální situace či události, kterou se snaží vyřešit.

První pilíř, pojistný systém SZ představují subsystémy sociálního pojištění a zdravotního pojištění. Tento systém se týká situací, na které je možno se předem připravit, respektive se předem pojistit a spočívá v pravidelném placení příspěvku, který se v budoucnu využije k řešení nastalé situace. Mezi tyto situace patří nejen krátkodobé události, ale také dlouhodobé.

Krátkodobými událostmi se rozumí nemoc, těhotenství či nezaměstnanost. Dlouhodobé události zahrnují stáří, invaliditu nebo pozůstalost.¹⁶ Tyto události řeší výše zmíněný pojistný systém a dávky ze subsystémů zdravotního nebo sociálního pojištění.

Pojistný systém se týká všech občanů České republiky. Osobám, které se zmíněných pojištění účastní, vzniká povinnost placení pojistného. Výše pojistného je předem daným způsobem

16 ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení I. Praha: Grada Publishing, 2012. str. 354. ISBN 978-80-247-3724- 9. str. 9.

Pojistný systém

Zdravotní pojištění

Dávky na léky, lékařskou pomoc, přepravu

Sociální pojištění

Nemocenské pojištění

Nemocenské Peněžitá pomoc v mateřství

Ošetřovné

Dávka otcovské poporodní péče Příspěvek v těhotenství a mateřství

Dlouhodobé ošetřovné

Důchodové pojištění

Starobní důchod Invalidní důchod Pozůstalostní důchod

Příspěvek na státní poliIku zaměstnanosI

Schéma 1: Pojistný systém Sociálního zabezpečení v České republice

Zdroj: Vlastní zpracování.

(17)

17

stanovena z jejich příjmů za určité období.¹⁷ Ostatní, přestože pojistné neodvádí, jsou součástí systému také, jelikož za ně odvádí pojistné stát. Jedná se zejména o zdravotní pojištění v případě důchodců, studentů, nezaopatřených dětí či žen na mateřské a rodičovské dovolené.

Druhý, nepojistný pilíř systému SZ je členěn na tři úrovně. První úroveň je daná státem. Druhá se týká sociálních skupin a třetí řeší individuální situace.

Do nepojistného systému patří státní sociální podpora, kterou upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.¹⁸ Státní sociální podpora spadá do nepojistného systému, tedy není podmíněna odváděním pojistného a o zmíněné podpoře rozhoduje stát. Jedná se o situace, které stát považuje za nutné řešit, především podpora rodinám s dětmi. Například porod a mateřství, podpora a ochrana dětí a rodin.

Státní sociální podpora poskytuje dva typy dávek. První typ (dávky příjmově testované) vychází z příjmu rodin, druhý typ (dávky netestované) na příjmu nezávisí. Dávky, které podléhají testování příjmu, jsou přídavek na dítě, porodné a příspěvek na bydlení. Druhý typ dávek představuje rodičovský příspěvek a pohřebné.

Nepojistný systém zahrnuje také sociální pomoc. Vychází ze zákonů o pomoci v hmotné nouzi¹⁹ a o životním a existenčním minimu.²⁰ Jedná se o pomoc osobám, které se ocitly v těžkých situacích, nebo které mají nedostatečné příjmy a byly by vystaveny sociálnímu vyloučení. Dávky, které jsou poskytovány v rámci pomoci v hmotné nouzi jsou příspěvky na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.²¹ V případě systému sociální pomoci, u žádosti o pomoc v hmotné nouzi je nutné testovat jak příjem občanů, tak majetkovou situaci. Občan musí tedy prokázat, že nedosahuje dostatečných příjmů pro uspokojení základních životních potřeb a zároveň mu není umožněno své příjmy zvýšit.

V rámci sociální pomoci je možné hovořit i o pomoci zdravotně postiženým a o sociálních službách, které upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a zákon č. 329/2011 Sb.,

17 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

18 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

19 Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

20 Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

21 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Pomoc v hmotné nouzi [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Datum aktualizace 29. 4. 2020 [vid. 2021-01-16]. Dostupné z:

https://www.mpsv.cz/pomoc-v-hmotne-nouzi.

(18)

18

o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením²². Jejich cílem je zejména pomoci klientům k lepšímu životu, zvládnutí soběstačnosti, zachování důstojnosti. Jedná se o příspěvky na péči, v rámci služeb o domovy pro seniory, sociální poradenství, azylové domy či příspěvky na speciální zařízení pro postižené.²³

1.3 Organizace a instituce sociálního zabezpečení

Stejně jako je tomu v jiných odvětvích, i sociální zabezpečení zahrnuje množství institucí a organizací. Tato podkapitola vymezuje uspořádání, řízení a také působnost jednotlivých institucí, mezinárodních organizací a státních orgánů. Základním právním předpisem, který upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení, je zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tento zákon upravuje nejen organizační uspořádání, ale také působnost České správy sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení a orgánů státní správy v sociálním zabezpečení²⁴.

22 Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

23 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

24 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Nepojistný systém

Státní sociální podpora

Testovaný příjem

Porodné Přídavek na děI Příspěvek na bydlení

Netestovaný příjem

Pohřebné Rodičovský příspěvek

Sociální pomoc

Pomoc v hmotné nouzi

Dávky na živobyL Dávky na bydlení Mimořádná okamžitá pomc

Sociální služby

Příspěvek na péči Služby

Pomoc zdravotně posIženým

Schéma 2: Nepojistný systém Sociálního zabezpečení v České republice

Zdroj: Vlastní zpracování.

(19)

19

Dle zmíněného zákona, SZ provádí orgány sociálního zabezpečení. Mezi tyto orgány patří Ministerstvo práce a sociálních věcí²⁵, Česká správa sociálního zabezpečení²⁶, okresní správy sociálního zabezpečení²⁷, Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky aj.

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

MPSV je ústředním orgánem státní správy. Jedná se o orgán, který spravuje a kontroluje výkon státní správy v SZ, zároveň řídí činnost podřízených orgánů. Mezi tyto orgány patří Česká správa sociálního zabezpečení, její organizační složka Okresní správa sociálního zabezpečení a Úřad práce ČR. Další úlohou ministerstva je zajištění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení a úkolů souvisejících s dalším rozvojem sociálního zabezpečení²⁸. Do kompetence ministerstva patří nejen sociální politika a sociální pojištění, ale i oblast zaměstnanosti, zejména trh práce a podpora zaměstnanosti, také pracovněprávní legislativa či evropská integrace.²⁹

Česká správa sociálního zabezpečení

Jedná se o největší a v rámci státní správy naprosto jedinečnou finančně správní instituci v České republice. Její působnost a kompetence je upravena rovněž v zákoně č. 582/1991 Sb.

Svou působnost vykonává zejména v důchodovém a sociálním zabezpečení, ale také v oblasti lékařské posudkové služby. Dle ustanovení § 5 tohoto zákona vykonává úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení. Rozhoduje o dávkách důchodového pojištění, vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona či řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení.³⁰

Při výkonu ČSSZ spolupracuje s ostatními orgány státní správy a organizacemi, mezi které patří například orgány sociálního zabezpečení Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra

25 Ministerstvo práce a sociálních věcí, dále jen MPSV.

26 Česká správa sociálního zabezpečení, dále jen ČSSZ.

27 Okresní správa sociálního zabezpečení, dále jen OSSZ.

29 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. O MPSV [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Datum aktualizace 13. 11. 2020 [vid. 2021-02-15]. Dostupné z:

https://www.mpsv.cz/web/cz/o-mpsv.

30 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Profil organizace – Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení [vid. 2021-02-15]. Dostupné z:

https://www.cssz.cz/web/cz/profil-organizace.

(20)

20

a Ministerstva spravedlnosti, dále Ministerstvo zdravotnictví, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Ministerstvo financí a zejména Česká národní banka.³¹

Územní organizační jednotky ČSSZ jsou okresní správy sociálního zabezpečení. Tyto jednotky se podílí ve vymezených oblastech na realizaci sociálního pojištění v okruhu své působnosti.³² Zřizují se pro obvody, které se shodují s územními obvody okresů. Pro hlavní město Prahu a pro území Brna jsou zřízeny samostatné zvláštní jednotky, které nesou název Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa SZ Brno. Dle ustanovení § 6 zmíněného zákona, OSSZ vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení, sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění a rozhodují v mnoha záležitostech.³³

OSSZ je tvořena řadou oddílů a oborů, které se specializují na určité odvětví SZ, jedná se o organizační útvary. Mezi tyto útvary je možné zmínit například Obor sociálního pojištění, jehož hlavní činností je koordinace sociálního pojištění, kontrola údajů a rozhodování ve věcech nemocenského pojištění.³⁴ Dalšími útvary jsou Oddělení nemocenského pojištění, Oddělení důchodového pojištění nebo Oddělení OSVČ.³⁵

Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky

V rámci nepojistného systému jsou orgány pomoci v hmotné nouzi Úřad práce ČR, jeho krajské pobočky a MPSV.³⁶

Úřad práce ČR je správním úřadem s celostátní působností, upraven v zákoně č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. MPSV je jeho nadřízený správní úřad a řídí jej. Úřad práce ČR je tvořen generálním ředitelství, krajskými pobočkami a pobočkou pro hlavní město Prahu. Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště.³⁷

32 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Popis organizační struktury OSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení [vid. 2021-02-15]. Dostupné z:

https://www.cssz.cz/web/cz/popis-organizacni-struktury-ossz.

33 ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení I. Praha: Grada Publishing, 2012. str.354. ISBN 978-80-247-3724- 9. str. 17-19.

34 Nemocenské pojištění, dále jen NP.

35 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, Tamtéž ref. 32.

37 Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů.

(21)

21

Krajské pobočky jsou organizačními útvary Úřadu práce ČR, které vykonávají v rámci kraje určité povinnosti. Mezi jejich úkoly patří především vytváření podmínek pro provádění státní politiky zaměstnanosti, zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zajištění výplat nepojistných sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti.³⁸

Mezi další orgány, které se podílí na sociálním zabezpečení dle ustanovení § 9, patří Ministerstvo vnitra, v jehož působnosti je řídit a kontrolovat důchodové pojištění vojáků z povolání. Ministerstvo obrany, které realizuje sociální zabezpečení příslušníků Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a jiných. A v neposlední řadě Ministerstvo spravedlnosti, které má v rámci své kompetence správu důchodového pojištění příslušníků Vězeňské služby ČR. Orgány ministerstev nadále rozhodují o dávkách důchodového pojištění zmíněných příslušníků.³⁹

Mezinárodní organizace

V oblasti sociálního zabezpečení vznikly mezinárodní organizace z důvodu zajištění lidských práv a svobod, jejich ochrany a dodržování. V rámci SZ se jedná zejména o ochranu a naplnění sociálních práv. V Listině základních práv a svobod jsou uvedena práva na práci, na vzdělání a práva na rodinu, sociální zabezpečení a životní úroveň.⁴⁰

První a nejznámější mezinárodní organizací je Organizace spojených národů⁴¹. Mezi cíli OSN již od počátku byla podpora lidských práv a svobod a po přijetí Všeobecné deklarace lidských práv tato podpora zesílila. Dle Všeobecné deklarace lidských práv: „Každý člověk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpečení a nárok na to, aby mu byla národním úsilím i mezinárodní součinností a v souladu s organizací a s prostředky příslušného státu zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva, nezbytná k jeho důstojnosti a k svobodnému rozvoji osobnosti.“⁴² OSN spolupracuje s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.

38 ÚŘAD PRÁCE ČR. O úřadu práce ČR [online]. Praha: Úřad práce České republiky [vid. 2021-04-01]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz.

40 Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod.

41 Organizace spojených národů, dále jen OSN.

42 OSN. Všeobecná deklarace lidských práv [online]. Informační centrum OSN v Praze. Praha, @OSN Česká republika [vid. 2021-02-17]. Dostupné z: https://www.osn.cz/wp-content/uploads/UDHR_2016_CZ_web.pdf.

(22)

22

Mezinárodní organizace práce⁴³ se jako první stala specializovaným orgánem přijatým do systému OSN. MOP se zabývá ochranou lidských práv se zaměřením na sociální spravedlnost. Jejím účelem je podpora pracovních práv – odstranění nucené práce, rovnosti příležitostí, bezpečnosti, politiky zaměstnanosti atd.⁴⁴

Mezi další mezinárodní organizace patří například Světová zdravotnická organizace, jejíž hlavní cíle jsou dosažení zdraví pro všechny a snaha o celkové zlepšení kvality lidského života.⁴⁵ Dětský fond OSN, který přispívá k rozvoji a ochraně dětí. Rada Evropy, která se podílí na ochraně lidských práv a svobod, zejména na zlepšení životních podmínek pro obyvatele členských států. A také Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení spolupracující s MPSV, která se podílí na rozvoji SZ ve světě.⁴⁶

1.4 Pojistný systém

Jak již bylo zmíněno, v České republice rozlišujeme dva základní systémy, a to systém pojistný a nepojistný. Tato kapitola pojednává o systému pojistném.

Charakteristickým znakem pojistného systému je účast pojištěnců, která vzniká placením pojistného. Toto pojistné platí obecně zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ či v daných případech stát.

Od výše pojistného a doby, po kterou bylo placeno, se odvíjí vyplácené dávky, které jsou pojištěným poskytovány v případech sociálních událostí. Tyto sociální události nelze zpravidla dopředu předvídat. Jednotlivá pojištění jsou financována z plateb pojistného, výjimkou je zdravotní pojištění, které je navíc financováno i ze státního rozpočtu, případně další spoluúčastí pojištěnců. Pojistný systém využívá zejména princip zásluhovosti, tzn. výše dávky je odvozena od příjmu, který je zároveň vyměřovacím základem pro výši pojistného. Dále vychází z principu solidarity a ekvivalence. Do pojistného systému patří zdravotní pojištění a sociální

43 Mezinárodní organizace práce, dále jen MOP.

44 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Základní informace o MOP [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Datum aktualizace 26. 8. 2020 [vid. 2021-02-17]. Dostupné z:

https://www.mpsv.cz/web/cz/zakladni-informace-o-mop.

45 KAHOUN, Vilém a kol. Sociálního zabezpečení. Praha/Kroměříž: Nakladatelství TRITON, 2009. str. 449.

ISBN 978-80-7387-346-2. str. 60.

46 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Základní informace o MASZ [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Datum aktualizace 26. 8. 2020 [vid. 2021-02-17]. Dostupné z:

https://www.mpsv.cz/web/cz/zakladni-informace-o-masz.

(23)

23

pojištění. Sociální pojištění zahrnuje nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Systém tato pojištění dělí dle délky doby, po kterou jsou vypláceny jejich dávky na dlouhodobá a krátkodobá.⁴⁷

Následující kapitoly se zaměřují na jednotlivá pojištění, konkrétně na zdravotní pojištění a v rámci sociálního pojištění na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tyto systémy SZ byly výrazně ovlivněny pandemií COVID-19 a v rámci druhé kapitoly budou porovnávány s jejich změnami během pandemie.

1.4.1 Zdravotní pojištění

Veřejné zdravotní pojištění je upraveno zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů⁴⁸. Cílem zdravotního pojištění⁴⁹ je zachování či zlepšení zdravotního stavu pojištěnce. Každý jedinec má povinnost být pojištěn u zdravotní pojišťovny, má však právo její volby.

V České republice působí několik zdravotních pojišťoven. Mezi tyto pojišťovny patří například Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna ČR a Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví. Orgány působící v rámci ZP jsou Ministerstvo zdravotnictví ČR, zdravotní pojišťovny a komory.⁵⁰

Dle § 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je pojištěncem každá osoba, která má trvalý pobyt na území České republiky nebo též osoba, která zde trvalý pobyt nemá, ale vykonává zaměstnání pro zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR.⁵¹ Pojištěncem je i osoba, za kterou pojistné odvádí stát, například nezaopatřené děti, poživatelé důchodu a další taxativně vymezené osoby.

Pojištěnci mají v rámci ZP svá práva i povinnosti. Mezi práva pojištěnce patří právo na zdravotní péči, informace, odmítnutí zdravotního výkonu, ale i právo na zdravotní služby

47 KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013. str. 208. ISBN 978- 80-7400-474-2. str. 24–25.

48 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištěnía o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

49 Zdravotní pojištění, dále jen ZP.

Beck, 2018. str. 289. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-692-0. str. 114–115.

51 KOLDINSKÁ, Tamtéž ref. 50, str. 110.

(24)

24

na náležitě odborné úrovni, při kterých je s pacientem zacházeno důstojně a s úctou.⁵² Na druhou stranu mají pojištěnci i jisté povinnosti, zejména placení pojistného, poskytnutí informací či součinnost.⁵³

Plátci pojistného jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a stát. Výše pojistného činní 13,5 % z vyměřovacího základu (tj. úhrn příjmů ze závislé činnosti) za rozhodné období. V případě zaměstnání hradí pojistné z 1/3 zaměstnanec (4,5 %) a z 2/3 (9 %) zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně. OSVČ platí pojistné formou záloh a doplatků.⁵⁴

1.4.2 Sociální pojištění

Sociální pojištění zahrnuje pojištění důchodové, nemocenské a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Důchodové pojištění poskytuje dávky starobní, pozůstalostní a invalidní důchod. Je jako jediné považováno za dlouhodobé, jelikož dávky i pojistné jsou odváděny nejdelší dobu. Účast na důchodovém pojištění je povinná nebo dobrovolná. Důchodové pojištění upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Nemocenské pojištění je dalším ze systému sociálního pojištění. Z nemocenského pojištění se hradí příjem ušlý v důsledku pracovní neschopnosti, mateřství a těhotenství či ošetřování člena domácnosti včetně péče o něj.⁵⁵ NP je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů⁵⁶, který zahrnuje pojištěné subjekty, podmínky účasti na pojištění, podmínky nároku na dávky a jejich výplatu, výši, výpočet a dobu, po kterou jsou vypláceny.

Účast na nemocenském pojištění může být povinná či dobrovolná. Mezi osoby, které se účastní NP obligatorně se řadí zaměstnanci, jimiž se rozumí osoby, kterým plynou příjmy ze závislé

53 CHVÁTALOVÁ, Iva. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii. 2. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2018. Monografie (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-732-0. str. 71–72.

54 CHVÁTALOVÁ, Tamtéž ref. 53, str. 76–79.

55 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2007. str. 505. ISBN 978-80-7357-276-1. str. 242.

56 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

(25)

25

činnosti. Oproti tomu dobrovolné nemocenské pojištění mají OSVČ. Aby se zaměstnanec mohl účastnit pojištění, musí splňovat dvě základní podmínky. Prvním předpokladem je výkon práce na území České republiky nebo na území jiného státu, avšak pouze pokud má zaměstnavatel sídlo v České republice. Druhou podmínkou je minimální výše sjednaného příjmu, která dosahuje výše rozhodného příjmu neboli částky rozhodné pro účast na NP. V roce 2019 byl rozhodný příjem 3 000 Kč a od ledna 2021 se hranice rozhodného příjmu zvýšila na částku 3 500 Kč. Participace OSVČ vzniká na základě přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného.⁵⁷

Z nemocenského pojištění se poskytuje šest dávek, které lze charakterizovat jako krátkodobé, střednědobé a opakující se z hlediska doby poskytování. Jedná se o nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, dávku otcovské poporodní péče, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.⁵⁸ Nárok na dávky je možný pouze po splnění určitých zákonem stanovených podmínek. Tyto podmínky se rozlišují na obecné, jež jsou vyžadovány u většiny dávek a na zvláštní, které jsou typické pro konkrétní dávky. Mezi obecné podmínky patří účast na NP nebo ochranná lhůta. Účast na NP se vztahuje na všechny dávky.

Ochranná lhůta platí pouze pro nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Ochranná lhůta je časový úsek, který následuje po skončení pojištění, tzn. nahrazuje podmínku existence pojištění, a trvá v případě nemocenského sedm kalendářních dní a až 180 dní v případě peněžité pomoci v mateřství.⁵⁹

Podpůrčí doba je dalším důležitým termínem v systému SZ. Jedná se o dobu, po kterou je dávka poskytována obligatorně. V případě nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovní neschopnosti, ale může být zákonem upraveno jinak.⁶⁰ V případě ošetřovného trvá nejdéle devět dní (16 dní, pokud je rodič samoživitel).

Pro stanovení výše dávek je rozhodující denní vyměřovací základ. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ (tj. započitatelné příjmy ze závislé činnosti) zjištěný

57 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nemocenské pojištění [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [vid. 2021-03-15]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/nemocenske-pojisteni.

59 CHVÁTALOVÁ, Iva. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii. 2. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2018. Monografie (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-732-0. str. 99.

60 KOLDINSKÁ, Tamtéž ref. 58, str. 140.

(26)

26

z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období (tj. 12 měsíců). Následně se upravuje tzv. redukčními hranicemi, existují tři redukční hranice.

Částky do první redukční hranice, která je pro rok 2021 stanovena na 1 182 Kč, se započítávají v rozsahu 90 % u nemocenského a ošetřovného, u peněžité pomoci a vyrovnávacího příspěvku v plném rozsahu. Druhá redukční hranice je 1 773 Kč, částky mezi první a druhou hranicí se započítávají z 60 %. Mezi druhou a třetí hranicí se započítává pouze 30 %, třetí hranice je stanovena na 3 545 Kč. A nad třetí hranici se nepřihlíží.⁶¹ Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů pro pojistné na nemocenské pojištění v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění.⁶²

Nárok na výplatu dávky vzniká ve chvíli, kdy jsou splněny podmínky nároku na dávku a podmínky nároku na její výplatu. Žádost o dávku lze uplatnit písemně na předepsaném formuláři.⁶³

Posledním systémem v rámci sociálního pojištění je příspěvek na státní politiku zaměstnanosti upraven zákonem o zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti představuje souhrn opatření, jejichž cílem je dosažení plné zaměstnanosti, jinými slovy rovnováha mezi trhem práce a využitím pracovních sil. Zahrnuje především zabezpečení práva na zaměstnání, uplatnění aktivní politiky zaměstnanosti, poskytování podpory v nezaměstnanosti aj.⁶⁴ Je prováděna státem a ostatními subjekty na trhu práce. V České republice je financována ze státního rozpočtu a z finančních příspěvků, které jsou hrazeny zaměstnanci, zaměstnavateli a OSVČ.

Státní politiku lze rozlišovat na aktivní, jež má za cíl zvýšit zaměstnanost určitými nástroji a pasivní politiku, která zmírňuje dopad nezaměstnanosti.

Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období.⁶⁵ Uvedená tabulka shrnuje jednotlivé sazby pojistného v rámci sociálního pojištění

61 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Podrobné informace o nemocenském – Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení [vid. 2021-03-15]. Dostupné z:

https://www.cssz.cz/podrobne-informace-o-nemocenskem.

62 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

64 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

65 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Výše a sazba – Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení [vid. 2021-03-15]. Dostupné z: https://www.cssz.cz/vyse-a- sazba.

(27)

27

za nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro určité subjekty.

Tabulka 1: Sazby pojistného z vyměřovacího základu

Sociální pojištění Zaměstnanec Zaměstnavatel OSVČ

Nemocenské pojištění 0 % 2,1 % 0 % / dobrovolně 2,1 %

Důchodové pojištění 6,5 % 21,5 % 28 %

Příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti 0 % 1,2 % 1,2 %

CELKEM 6,5 % 24,8 % 29,2 % / 31,3 %

Zdroj: vlastní zpracování dle údajů na ČSSZ (2021), Výše a sazba pojistného. Dostupné z:

https://www.cssz.cz/vyse-a-sazba.

Následující kapitoly se věnují vybraným dávkám, které byly v rámci pandemie COVID-19 nejvíce využívány a zároveň je s nimi spojeno mnoho změn. Tyto změny se týkají zejména právní úpravy, pojištěnců či podpůrčí doby a budou v druhé kapitole podrobně popisovány.

1.4.2.1 Nemocenské

Nemocenské patří mezi nejvíce využívané dávky sociálního pojištění. Náleží pojištěnci, který je neschopen výkonu práce ve svém dosavadním zaměstnání z důvodu nemoci nebo nařízené karantény a jeho účelem je kompenzovat ušlý příjem během této neschopnosti.⁶⁶

Po čtrnácti dnech pracovní neschopnosti, což je doba, po kterou náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele (OSVČ jsou bez finanční podpory), má pojištěnec právo na nemocenské.

Podpůrčí doba činí 380 kalendářních dnů. Po uplynutí této doby je možné zažádat o dalších 350 dnů, avšak nesmí být delší než dva roky (tj. 730 dnů).⁶⁷ Výpočet dávky je dán denním vyměřovacím základem. Výše nemocenského činí do 30. dne pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne činí 66 % a od 61. dne je výše 72 %. V případě nemocenského se uplatňuje ochranná

66 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vydaní. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2007. str. 505. ISBN 978-80-7357-276-1. str. 242.

(28)

28

lhůta sedm dnů, jejíž účelem je zabezpečit bývalého zaměstnance, než nastoupí do nového zaměstnání. Nemocenské je vypláceno zpětně okresními správami SZ.⁶⁸

1.4.2.2 Ošetřovné

Ošetřovné je další dávkou sociálního pojištění, jejíž účelem je náhrada příjmu v případě nemoci či úrazu dítěte nebo jiného člena rodiny. V tomto případě se tedy nutnost péče netýká přímo pojištěnce.⁶⁹

Ošetřovné náleží zaměstnanci, který nemohl vykonávat práci z důvodu ošetřování nemocného dítěte mladšího deseti let nebo ošetřování člena domácnosti. Rovněž z důvodu péče o zdravé dítě mladší deseti let, jestliže školské či jiné dětské zařízení vypadlo z provozu nebo péče o dítě v nařízené karanténě. Podpůrčí doba je stanovena nejdéle na devět kalendářních dnů, avšak u osamělého zaměstnance je možné tuto dobu prodloužit na 16 dnů u dítěte do 16 let. Ošetřovné náleží za každý den ošetřování ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, který je redukován stejně jako u výpočtu nemocenského.⁷⁰ Některé osoby nemají na ošetřovné nárok. Mezi ně patří zejména OSVČ a zaměstnanci, jejichž zaměstnání je malého rozsahu, například dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.⁷¹

1.4.2.3 Podpora v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti je jedním z hlavních nástrojů pasivní politiky zaměstnanosti. Není součástí systému sociálního zabezpečení, přesto se jedná o dávku, která je často využívána.

Spočívá ve vyplácení peněžitých dávek nezaměstnaným, kteří splňují zákonné podmínky, zároveň má sloužit jako náhrada za příjem a jako motivace k novému pracovnímu uplatnění.⁷² V druhé kapitole bude tato dávka podrobněji popisována, zejména výše podpory v nezaměstnanosti a její čerpání v důsledku pandemie COVID-19.

68 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Nemocenské – Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení [vid. 2021-03-15]. Dostupné z:

https://www.cssz.cz/nemocenske.

70 DUKOVÁ, Ivana a kol. Sociální politika. Praha: Grada Publishing, 2013. str. 200. ISBN 978-80-247-3880-2.

str. 71.

71 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nemocenské pojištění [online].

72 DUKOVÁ, Tamtéž ref. 70, str. 94.

(29)

29

Nárok na podporu má každý, kdo je občanem České republiky s trvalým bydlištěm. Získal v uplynulých dvou letech (tj. rozhodné období) buď zaměstnáním, nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Uchazeč nesmí být poživatelem starobního důchodu. Jakmile osoba splňuje veškeré podmínky nároku, může se na úřadu práce ucházet o podporu, a to písemnou žádostí. Úřad práce stanoví výši podpory, která vychází z předchozích pracovních příjmů. Je stanovena procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku (u OSVČ z posledního vyměřovacího základu). Dle § 50 zákona o zaměstnanosti jsou tyto procentní sazby po dobu prvních dvou měsíců stanoveny ve výši 65 %, v dalších dvou měsících na 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 %. Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou jsou podpory vypláceny a závisí na věku uchazeče.⁷³

1.5 Nepojistný systém

Nepojistný systém zahrnuje dva subsystémy SZ, jimiž je státní sociální podpora a sociální pomoc. Nepojistný systém se liší od pojistného zejména financováním. Jak již z názvu vyplývá, osoby se předem proti sociálním událostem nepojišťují, ale veškeré finanční prostředky jsou čerpány ze státního rozpočtu. Nepojistný systém se na rozdíl od pojistného odvíjí od charakteru sociální události, nikoliv od příjmu či odvedeného pojistného. Zároveň se snaží o všeobecný přístup, stejné dávky každému.

Státní sociální podpora představuje systém dávek, které jsou určeny zejména rodinám a nezaopatřeným dětem. Dávky slouží především k uhrazení nákladů na výživu a základní potřeby rodin, jsou financovány státem. Dávky se rozlišují na testované, jejichž hlavním kritériem je výše příjmu a netestované, zde na příjmové situaci rodiny nezáleží. K testovaným dávkám se řadí přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné. K netestovaným patří rodičovský příspěvek a pohřebné.⁷⁴

Nárok na dávky státní sociální podpory vyžaduje splnění řady zákonem stanovených podmínek.

Jedná se především o trvalý pobyt v České republice. U testovaných dávek je podmínkou výše příjmu, v případech stanovených zákonem i nezaopatřenost dítěte. Příjmy oprávněné osoby se započítávají v tzv. rozhodném období, z něhož se stanovuje rozhodný příjem. Příjemcem

73 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

(30)

30

dávek jsou oprávněné osoby. Osoby společně posuzované jsou ty, které žijí společně s oprávněnou osobou, podílí se na úhradě nákladů a jejich příjmy jsou zkoumány stejně jako u oprávněné osoby. Dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, jsou tyto osoby nazývány rodinou. Příkladem společně posuzované osoby jsou nezaopatřené děti, partneři, manželé aj.⁷⁵ Pro dávky závislé na příjmu je podstatným faktem životní a existenční minimum. Životní minimum představuje minimální hranici příjmu k zajištění základních potřeb osob a existenční minimum je minimální hranice příjmu nezbytného k opatření výživy a potřeby umožňující přežití.⁷⁶ Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek daných zákonem a podáním písemné žádosti o přiznání dávky. S ohledem na vyplácení dávek se rozlišují dávky jednorázové a opakující.

Druhým subsystémem nepojistného systému je sociální pomoc, která je založena na právech obsažených v Listině základních práv a svobod a představuje jistou záruku pomoci každému.

Stejně jako u státní sociální podpory se nepřispívá předem. Rozdílem je jistá míra spoluúčasti na úhradě některých plnění sociální pomoci. Obecně se jedná o pomoc osobám, které nemají dostatečné příjmy či se nachází v těžké situaci. Do systému sociální pomoci se zahrnuje pomoc v hmotné nouzi a zároveň sociální služby, pomoc zdravotně postiženým.

Následující kapitola pojednává o pomoci v hmotné nouzi, která představuje část sociální pomoci, jež byla v rámci pandemie COVID-19 nejvíce využívána. V druhé kapitole bude pomoc v hmotné nouzi, zejména dávka mimořádné okamžité pomoci, zkoumána v závislosti na změně chudoby v České republice způsobené pandemií.

1.5.1 Pomoc v hmotné nouzi

Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Spočívá v pomoci osobám, které mají nedostatečné příjmy a zároveň se je snaží motivovat k zajištění prostředků pro uspokojení životních potřeb. Osobou v hmotné nouzi se rozumí ten, kdo nemá dostatečný příjem a jeho sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojit základní životní potřeby. Zároveň svůj příjem není schopen zvýšit

75 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

76 Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

(31)

31

a vyřešit situaci vlastním přičiněním. Dávky, které řeší problém hmotné nouze jsou mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.⁷⁷

Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová dávka, která má pomoci osobám, jimž hrozí vážná újma na zdraví, nebo které postihla mimořádná událost. Mimořádnou událostí může být například živelní pohroma, v případě nedostatečných financí se jedná o nemožnost úhrady jednorázového výdaje či úhrady předmětu dlouhodobé potřeby.⁷⁸ Dle situace je zohledněna výše finanční pomoci.

Druhou dávkou je příspěvek na živobytí, který představuje opakující se dávku. Příspěvek je vyplácen osobám, které mají společně s osobami s nimi posuzovanými nižší příjem, než je částka živobytí za každý kalendářní měsíc. Výše příspěvku vychází z rozdílu mezi částkou živobytí a příjmem rodiny, přičemž zákon stanoví výši dle snahy osoby svůj příjem zvýšit vlastním přičiněním. Částka živobytí je pro jednotlivé osoby upravena zákonem.

Příspěvek je možné vyplácet peněžní či věcnou formou.⁷⁹

Poslední dávkou je doplatek na bydlení, který se pravidelně opakuje. Tato dávka řeší nedostatek příjmu k úhradě nákladů na bydlení nebo v případě úhrady nákladů na bydlení by příjem zvýšený o příspěvek na živobytí nedosahoval částky živobytí.⁸⁰ Nárok na dávku má osoba, která jako vlastník či nájemce byt užívá, zároveň čerpá příspěvek na bydlení (tj. dávka státní sociální podpory). Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je také získání příspěvku na živobytí. Výše doplatku je rozdílem nákladů na bydlení snížených o příspěvek na bydlení a částky, která převyšuje živobytí osoby příjmem zvýšeným o příspěvek na živobytí. Respektive je výše stanovena tak, aby po zaplacení všech podstatných nákladů na bydlení, zbyla rodině částka živobytí.⁸¹

77 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Pomoc v hmotné nouzi [online].

81 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, Tamtéž ref. 77.