Specifické modely předpokladů ovlivňujících plavecký výkon

Většina výše uvedených schémat pouze popisuje faktory, které mohou ovlivňovat plavecký výkon, ale nevíme, v jaké míře jednotlivé faktory uvedený výkon v dané disciplíně opravdu ovlivňují. Domníváme se, že schémata předpokladů k plaveckému výkonu je nutné objektivizovat.

Podle Toussainta (1992) mohou být faktory kondice a techniky plavce tréninkem zlepšovány, avšak přímo v tréninkovém procesu nejsou dominantní. Zdůrazňuje, že jedině v realizaci maximálního výkonu v tréninku vidí možnost, jak odhalit vliv jednotlivých faktorů, které zvyšují či snižují plavecký výkon, což je v protikladu s tvrzením Procházky a Macejkové (2003). To znamená, že úroveň jednotlivých faktorů a jejich kooperace představuje fázi procesu, ve kterém je výkonnostní složka v tréninku omezena a tím se celý systém stává nedostatečným. Například chceme-li zlepšit plavecký výkon v dané disciplíně, je v tréninku vhodné vycházet z parametrů, které jsme schopni kontrolovat a řídit.

V maximálním plaveckém výkonu na 100 m kraul plavec udržuje stejnou frekvenci záběrů v průběhu 50 m, v druhé 50m vzdálenosti stoupne frekvence záběrů o tři záběry. V tomto případě se nabízí, aby plavec v tréninku plaval cvičení, která ho budou adaptovat na udržení žádoucí frekvence v druhé polovině 100m tratě.

Autoři Hohmann et al., (1999) se zaměřili na analýzu vlivu svalové síly, rychlosti, koordinace a techniky na výkon v disciplíně 50 m volný způsob. Výzkumem dospěli k názoru, že struktura pohybových předpokladů k výkonu na 50 m volný způsob je

záběrovou silou. Obě skupiny hlavních faktorů jsou dále ovlivňovány vedlejšími faktory, jako je flexibilita, antropometrické parametry a maximální síla v rámci rychlostně silových schopností. Výsledky výzkumu, kromě vlivu jednotlivých faktorů na výkon, porovnávaly i vliv mužského a ženského pohlaví. Bylo zjištěno, že mužský i ženský sprinterský výkon v kategorii seniorů a juniorů je v prvé řadě ovlivněn kondičními faktory (rychlostí a svalovou silou) a v menší míře plaveckou technikou a pohybovou koordinací ve vodě. U obou pohlaví je plavecký výkon ovlivněn i antropometrickými ukazateli, především tělesnou výškou a rozpětím horních končetin, které vykazují vysokou míru korelace s rychlostí a svalovou silou během záběrové fáze (obr. č. 9). Z výsledků je rovněž patrné, že flexibilita ramenních kloubů u mužů má sice nízký, ale na rozdíl od žen, přímý vliv na plavecký výkon.

Obr. č. 9. Schéma vlivu čtyř základních a dvou komplexních faktorů na výkon mužů (Hohmann et al., 1999). R - koeficient vícerozměrné korelace.

U žen bylo zjištěno, že nespecifická maximální výbušná síla negativně souvisí se sprinterským výkonem. Z toho vyplývá, že rozvoj nespecifické svalové síly na suchu u žen snižuje celkový výkon, a že pro získání svalové síly je důležitá specificita daného posilovacího cvičení. Z výsledků je rovněž patrné, že na rozdíl od mužů, má flexibilita u žen větší souvislost s plaveckou technikou a pohybovou koordinaci ve vodě (obr. č. 10).

Obr. č. 10 Schéma vlivu čtyř základních a dvou komplexních faktorů na výkon žen (Hohmann et al., 1999). R - koeficient vícerozměrné korelace.

Z výsledků dále vyplývá, že základní pohybové dovednosti (kliky s odrazem, reakční rychlost, tapping (test rukou a nohou) nemají významný vliv na sprinterský výkon, jak u mužů, tak i žen.

Souhrn k problematice předpokladů ovlivňujících plavecký výkon

Z množství návrhů, které jsme v textu citovali, je patrné, že model sportovního plaveckého výkonu je závislý na vodním prostředí, aktuální úrovni tělesné kondice plavce a na délce plavané tratě. Délka plavané tratě vyžaduje odlišnou přípravu po stránce technické i funkční, kdy strukturu výkonu lze charakterizovat dle trvání výkonu a příslušných charakteristik odezvy zátěže v organismu plavce.

Do konceptu předpokladů ovlivňujících plavecký výkon můžeme zařadit i další faktory, jako je:

1. taktika, se kterou řešíme způsob realizace plaveckého výkonu před, v průběhu a na konci plavané disciplíny. Před výkonem trenér s plavcem rozebírá klíčové body závodu a psychicky jej připravuje na problémy, které mohou nastat po startu, obrátkách a při dokončení závodu.

2. výživa, která by měla směřovat k podpoře správného tělesného růstu a sportovního výkonu,

3. regenerace, s jejíž pomocí regulujeme tělesnou zátěž, čímž aktivně ovlivňujeme

4. sociální vztah a vzdělání trenéra s jeho zkušenostmi (Čechovská, 2001; Schramm et al., 1987).

Z rešerše literatury věnující se struktuře plaveckého výkonu je zřejmé, že autoři měli problém i jen s teoretickou konstrukcí modelu. K ověření faktorů podmiňujících plavecký výkon např. faktorovou analýzou, tak jako u jiných výkonů v 70. letech minulého století, nedošlo (Choutka, 1976).

Schémata Juřiny (1978), Schramma et al., (1987), Čechovské (1994), Procházky a Macejkové (2003), Pokorné a Čechovské (2009) jsou z výše uvedených důvodů zařazeny do obecného modelu předpokladů ovlivňujících plavecký výkon. Schémata a názory Toussainta (1992), Hohmanna et al., (1999), Neumana, Pfütznera, Hotenrotta (2005) představují užší, specifickou vazbu k výkonu, proto jsou zařazeny do skupiny specifického modelu předpokladů ovlivňujících plavecký výkon.

Hlavním cílem plaveckého tréninku je příprava na realizaci individuálně maximálního výkonu. Proto se domníváme, že je nutné vnímat předpoklady k plaveckému výkonu ve dvou rovinách, a to v rovině obecného a v rovině specifického tréninku. Pro dosažení individuálně maximální výkonnosti by trenér a jeho tým měl kromě ostatních faktorů rozvíjet ty faktory předpokladů, které jsou u plavce nejslabší. Vrcholné výkony vyžadují vysokou úroveň všech podstatných faktorů podmiňujících výkon (optimální somatické i funkční parametry sportovce, vysoká úroveň technických i kondičních parametrů) o vítězství v konkrétním závodě pak rozhodují faktory jako aktuální zdravotní a psychický stav – např. jak dobře se sportovec vyspal, najedl, jak je psychicky vyladěn k závodu. Čím je souvislost mezi tréninkem jednotlivých faktorů a plaveckým výkonem užší, tím je transfer jednotlivých předpokladů do plaveckého výkonu efektivnější.