• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Specifické modely předpokladů ovlivňujících plavecký výkon

2.2 Charakteristika plaveckého výkonu

2.2.2 Specifické modely předpokladů ovlivňujících plavecký výkon

Většina výše uvedených schémat pouze popisuje faktory, které mohou ovlivňovat plavecký výkon, ale nevíme, v jaké míře jednotlivé faktory uvedený výkon v dané disciplíně opravdu ovlivňují. Domníváme se, že schémata předpokladů k plaveckému výkonu je nutné objektivizovat.

Podle Toussainta (1992) mohou být faktory kondice a techniky plavce tréninkem zlepšovány, avšak přímo v tréninkovém procesu nejsou dominantní. Zdůrazňuje, že jedině v realizaci maximálního výkonu v tréninku vidí možnost, jak odhalit vliv jednotlivých faktorů, které zvyšují či snižují plavecký výkon, což je v protikladu s tvrzením Procházky a Macejkové (2003). To znamená, že úroveň jednotlivých faktorů a jejich kooperace představuje fázi procesu, ve kterém je výkonnostní složka v tréninku omezena a tím se celý systém stává nedostatečným. Například chceme-li zlepšit plavecký výkon v dané disciplíně, je v tréninku vhodné vycházet z parametrů, které jsme schopni kontrolovat a řídit.

V maximálním plaveckém výkonu na 100 m kraul plavec udržuje stejnou frekvenci záběrů v průběhu 50 m, v druhé 50m vzdálenosti stoupne frekvence záběrů o tři záběry. V tomto případě se nabízí, aby plavec v tréninku plaval cvičení, která ho budou adaptovat na udržení žádoucí frekvence v druhé polovině 100m tratě.

Autoři Hohmann et al., (1999) se zaměřili na analýzu vlivu svalové síly, rychlosti, koordinace a techniky na výkon v disciplíně 50 m volný způsob. Výzkumem dospěli k názoru, že struktura pohybových předpokladů k výkonu na 50 m volný způsob je

záběrovou silou. Obě skupiny hlavních faktorů jsou dále ovlivňovány vedlejšími faktory, jako je flexibilita, antropometrické parametry a maximální síla v rámci rychlostně silových schopností. Výsledky výzkumu, kromě vlivu jednotlivých faktorů na výkon, porovnávaly i vliv mužského a ženského pohlaví. Bylo zjištěno, že mužský i ženský sprinterský výkon v kategorii seniorů a juniorů je v prvé řadě ovlivněn kondičními faktory (rychlostí a svalovou silou) a v menší míře plaveckou technikou a pohybovou koordinací ve vodě. U obou pohlaví je plavecký výkon ovlivněn i antropometrickými ukazateli, především tělesnou výškou a rozpětím horních končetin, které vykazují vysokou míru korelace s rychlostí a svalovou silou během záběrové fáze (obr. č. 9). Z výsledků je rovněž patrné, že flexibilita ramenních kloubů u mužů má sice nízký, ale na rozdíl od žen, přímý vliv na plavecký výkon.

Obr. č. 9. Schéma vlivu čtyř základních a dvou komplexních faktorů na výkon mužů (Hohmann et al., 1999). R - koeficient vícerozměrné korelace.

U žen bylo zjištěno, že nespecifická maximální výbušná síla negativně souvisí se sprinterským výkonem. Z toho vyplývá, že rozvoj nespecifické svalové síly na suchu u žen snižuje celkový výkon, a že pro získání svalové síly je důležitá specificita daného posilovacího cvičení. Z výsledků je rovněž patrné, že na rozdíl od mužů, má flexibilita u žen větší souvislost s plaveckou technikou a pohybovou koordinaci ve vodě (obr. č. 10).

Obr. č. 10 Schéma vlivu čtyř základních a dvou komplexních faktorů na výkon žen (Hohmann et al., 1999). R - koeficient vícerozměrné korelace.

Z výsledků dále vyplývá, že základní pohybové dovednosti (kliky s odrazem, reakční rychlost, tapping (test rukou a nohou) nemají významný vliv na sprinterský výkon, jak u mužů, tak i žen.

Souhrn k problematice předpokladů ovlivňujících plavecký výkon

Z množství návrhů, které jsme v textu citovali, je patrné, že model sportovního plaveckého výkonu je závislý na vodním prostředí, aktuální úrovni tělesné kondice plavce a na délce plavané tratě. Délka plavané tratě vyžaduje odlišnou přípravu po stránce technické i funkční, kdy strukturu výkonu lze charakterizovat dle trvání výkonu a příslušných charakteristik odezvy zátěže v organismu plavce.

Do konceptu předpokladů ovlivňujících plavecký výkon můžeme zařadit i další faktory, jako je:

1. taktika, se kterou řešíme způsob realizace plaveckého výkonu před, v průběhu a na konci plavané disciplíny. Před výkonem trenér s plavcem rozebírá klíčové body závodu a psychicky jej připravuje na problémy, které mohou nastat po startu, obrátkách a při dokončení závodu.

2. výživa, která by měla směřovat k podpoře správného tělesného růstu a sportovního výkonu,

3. regenerace, s jejíž pomocí regulujeme tělesnou zátěž, čímž aktivně ovlivňujeme

4. sociální vztah a vzdělání trenéra s jeho zkušenostmi (Čechovská, 2001; Schramm et al., 1987).

Z rešerše literatury věnující se struktuře plaveckého výkonu je zřejmé, že autoři měli problém i jen s teoretickou konstrukcí modelu. K ověření faktorů podmiňujících plavecký výkon např. faktorovou analýzou, tak jako u jiných výkonů v 70. letech minulého století, nedošlo (Choutka, 1976).

Schémata Juřiny (1978), Schramma et al., (1987), Čechovské (1994), Procházky a Macejkové (2003), Pokorné a Čechovské (2009) jsou z výše uvedených důvodů zařazeny do obecného modelu předpokladů ovlivňujících plavecký výkon. Schémata a názory Toussainta (1992), Hohmanna et al., (1999), Neumana, Pfütznera, Hotenrotta (2005) představují užší, specifickou vazbu k výkonu, proto jsou zařazeny do skupiny specifického modelu předpokladů ovlivňujících plavecký výkon.

Hlavním cílem plaveckého tréninku je příprava na realizaci individuálně maximálního výkonu. Proto se domníváme, že je nutné vnímat předpoklady k plaveckému výkonu ve dvou rovinách, a to v rovině obecného a v rovině specifického tréninku. Pro dosažení individuálně maximální výkonnosti by trenér a jeho tým měl kromě ostatních faktorů rozvíjet ty faktory předpokladů, které jsou u plavce nejslabší. Vrcholné výkony vyžadují vysokou úroveň všech podstatných faktorů podmiňujících výkon (optimální somatické i funkční parametry sportovce, vysoká úroveň technických i kondičních parametrů) o vítězství v konkrétním závodě pak rozhodují faktory jako aktuální zdravotní a psychický stav – např. jak dobře se sportovec vyspal, najedl, jak je psychicky vyladěn k závodu. Čím je souvislost mezi tréninkem jednotlivých faktorů a plaveckým výkonem užší, tím je transfer jednotlivých předpokladů do plaveckého výkonu efektivnější.