Spotřební daň

V praktické části práce bude pracováno se spotřební daní, proto se bude v následující subkapitole podrobněji věnováno spotřební dani, pro lepší pochopení funkce této daně a následné usnadnění práce s touto daní.

Spotřební daně vidí Holman (2007), jako zásah státu do tržní rovnováhy. Spotřební daně mají dvě funkce. První z nich je přísun finančních prostředků do státního rozpočtu za cenu poměrně nízkých administrativních nákladů. Druhou z funkcí je snaha státu pomocí spotřební daně omezit spotřebu rizikových výrobků, které mají negativní dopad, a to jak na zdraví obyvatel, tak na životní prostředí. Podle vlastností jde o daň nepřímou, selektivní. Je zahrnuta v ceně zboží a je uvalena pouze na vybrané druhy zboží či výrobků.

(Ministerstvo financí ČR, 2020a).

Podle ministerstva financí ČR (2020a), má zboží zatížené spotřební daní poměrně malou elasticitu poptávky. Pokud se tedy navýšení sazby spotřební daně provede citlivě, nepovede toto navýšení k výraznému poklesu poptávky po tomto zboží, a zvýší se tak příjmy ze spotřební daně. Necitlivé navýšení sazby spotřební daně má naopak za následek nárůst šedé ekonomiky, která ohrožuje jak funkci příjmů do státního rozpočtu, tak i funkci omezení spotřeby škodlivých výrobků či zboží.

Aby se spotřební daň u výrobků, které dani podléhají, uplatnila v zemi, kde dochází k jejich spotřebě, využívá zákon o spotřebních daních režim podmíněného osvobození od daně. Tento režim funguje na možnosti odložení povinnosti přiznat a zaplatit spotřební daň až do chvíle, kdy se produkty zatížené spotřební daní dostanou do volného daňového oběhu, a to i přesto, že u nich už v minulosti daňová povinnost vznikla. Po dobu, kdy je daň takto odložena, musí být z části pokryta zajištěním spotřební daně.

(Ministerstvo financí ČR, 2020a).

9

1.2.1. Správa spotřební daně

Správu spotřebních daní zajišťuje Celní správa České republiky. Přiznání k dani za období, ve kterém vznikla povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň, se musí podat do 25. dne od konce zdaňovacího období. U spotřebních daní je zdaňovací období jeden měsíc. Daň musí být uhrazena do 40. dne po konci zdaňovacího období. Objevují se zde však i výjimky, například spotřební daň z lihu, pro kterou je stanovena úhrada do 55 dnů od konce zdaňovacího období. (Ministerstvo financí ČR, 2020a).

1.2.2. Druhy spotřební daně

Ministerstvo financí ČR (2020a), rozlišuje spotřební daně na daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů, daň z tabákových výrobků a daň ze surového tabáku. Spotřební daň ze surového tabáku je zavedena pouze v rámci České republiky, na rozdíl od zbylých daní, které jsou zavedeny v rámci Evropské unie.

V České republice docházelo v minulosti k daňovým únikům, proto zde byla v roce 2015 tato daň zavedena. (Celní správa ČR, 2015).

Podle IPPS a CETA (2019) jsou v České republice hlavní komodity, na které je uvalena spotřební daň, pohonné hmoty, tabák, víno, pivo a alkohol. Příjem ze spotřební daně se ve sledovaných letech 2010 až 2018 podílel na příjmech státního rozpočtu z části mezi 11 až 13 procenty a činil v roce 2019, podle Ministerstva financí ČR (2020b), 158,73 mld. Kč.

1.2.2.1. Spotřební daň z minerálních olejů

Do spotřební daně z minerálních olejů řadí Ministerstvo financí ČR (2020a), pohonné hmoty, jako je benzín, střední a těžké plynové oleje, například nafta a petrolej, a zkapalněné ropné plyny. Dále těžké topné oleje, odpadní oleje a všechny ostatní oleje a směsi olejů, které jsou používány k pohonu motorů nebo vyrábění tepla.

1.2.2.2. Spotřební daň z pohonných hmot

Protože předmětem výzkumu teoretické části bude především substituce klasických kapalných pohonných hmot, jako je benzín či nafta, alternativními palivy, jako je

10

zkapalněny ropný plyn (LPG), bude se v následující části věnováno spotřební dani obou typů pohonných hmot.

Jak uvádí IPPS a CETA (2019), spotřební daň z pohonných hmot spadá v České republice pod kategorii minerálních olejů. Česká republika je díky své strategické poloze, ve středu Evropy, tranzitní zemí. Zásadní roli tedy na našem území hraje kamionová doprava, která nejen že vytěžuje naše silnice, což se stát snaží kompenzovat povinnou platbou mýtného na našem území, ale také zde dopravci spotřebovávají pohonné hmoty, které mají neblahý vliv na životní prostředí.

Aby stát mohl tyto negativní dopady spotřeby kompenzovat, je nutné zvýšit příjmy státního rozpočtu, a to tak, že přesvědčí dopravce, kteří se pohybují na našem území, tankovat u nás, a tím i platit spotřební daň v České republice. Stát proto zavádí různá opatření, jak dopravce motivovat k tankování na našem území. Například opatření, kdy je část zaplacené spotřební daně vrácena dopravci, takzvané profesionální nafty, motivuje dopravce k natankování, a tak odvedení spotřební daně na našem území, které má za následek zvýšení příjmů státního rozpočtu. (IPPS a CETA, 2019).

Výpočet spotřební daně se provádí v okamžiku, kdy vznikla povinnost tuto daň přiznat a zaplatit, tedy při spotřebě, a stanovuje se na základě spotřeby množství pohonných hmot zaokrouhlené na dvě desetinná místa, podle sazby spotřební daně příslušné pohonné hmoty. (Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb.)

IPPS a CETA (2019) vidí hrozbu v současném trendu alternativních paliv v souvislosti s financováním dopravní infrastruktury, která je v současné době financována z 9,1 % z výnosů ze spotřební daně z minerálních olejů. Podle IPPS a CETA (2019) je při pokračování tohoto trendu alternativních paliv systém financování neudržitelný.

1.2.3. Sazby spotřební daně z pohonných hmot

Podle zákona o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., v aktuálním znění od 1. 1. 2020, jsou uváděny sazby spotřebních daní z minerálních olejů, kam patří i vybrané sazby z pohonných hmot, v korunách na 1 000 l minerálního oleje při teplotě 15 °C. Pro těžké topné oleje a zkapalněné ropné plyny se uvádějí sazby v korunách na tunu čisté hmotnosti.

11

Ze sazeb uvedených v následující tabulce nám tak vyplývá, že motorový benzín určený k pohonu automobilů se zdaňuje sazbou uvedenou v prvním řádku, tedy 12 840 Kč/1000 l. Nafta, která patří do kategorie středních olejů, a těžkých plynových olejů, se zdaňuje částkou 10 950 Kč/1000 l. Pro ropné plyny, do kterých patří LPG, uvádí tabulka tři sazby. Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb, řadí do skupiny zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), zkapalněné ropné plyny a bioplyn určené k použití, k prodeji nebo pro pohon motorů. Zde je tedy uvedená sazba pro LPG potřebná pro výpočty v praktické části této práce. Do skupiny zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) řadí zkapalněné ropné plyny a bioplyn, které jsou určené k použití, k prodeji nebo k výrobě tepla. A do skupiny zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. g) řadí zkapalněné ropné plyny a bioplyn, které jsou určené k použití, k prodeji nebo používané pro stacionární motory, dále v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách či veřejných pracích, nebo pro vozidla k používání mimo veřejné cesty.

Tabulka 1 Sazby spotřební daně z minerálních olejů

Zdroj: Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb.

12