3.1 Nominální jednotkové mzdové náklady
4.1.3 Středně velké ekonomiky
Středně velké ekonomiky jsou zastoupeny Finskem, Belgií, Slovenskem, Rakouskem a Slovinskem. Jako první je zobrazen vývoj průměrných nominálních mezd, následně vývoj produktivity práce, nezaměstnanosti, reálného HDP a jako poslední je možné vidět vývoj nominálních jednotkových mzdových nákladů.
Graf 27 a 28 Vývoj průměrných nominálních mezd v letech 2000 – 2012 a 2013 – 2020, 2010 = 100 – středně velké ekonomiky
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z OECD, Average annual wages, 2021
U Slovenska a Slovinska si lze povšimnout rychlejšího tempa růstu mezd vůči základnímu období do roku 2008. U zbývajících sledovaných ekonomik dochází do roku 2008 k růstu mírnějšímu. Od roku 2011 mzdy nerostou u Slovinska. U zbývajících ekonomik pokračuje mírný růst. U Slovinska je zaznamenán rychlý nárůst mezd vůči roku 2010 mezi lety 2016 až 2020. Na Slovensku dochází k prudkému nárůstu mezd od roku 2017. Ve Finsku, v Rakousku a Belgii mají mzdy mezi lety 2013 až 2019 rostoucí trend, který je zastaven až v roce 2020.
40 60 80 100 120
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Vývoj průměrných nominálních
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Vývoj průměrných nominálních mezd v letech 2013 - 2020,
2010 = 100
Finsko Belgie Slovensko
Slovinsko Rakousko
68
Graf 29 a 30 Produktivita práce v letech 2000 - 2012 a 2013 – 2020, 2010 = 100 – středně velké ekonomiky
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Eurostatu, Labour productivity and unit labour costs, 2021
Produktivita práce do roku 2008 rychle rostla ve vztahu k základnímu období na Slovensku a ve Slovinsku. Růst byl do roku 2008 zaznamenán i u zbývajících ekonomik. V roce 2009 došlo k propadu. Od roku 2013 do roku 2015 má nižší hodnotu produktivity práce vůči základnímu období Finsko. Oproti základnímu období nemá zásadní růst produktivity práce Rakousko a Belgie, naopak Slovinsko a Slovensko zaznamenává růst. Všechny ekonomiky zaznamenávají v roce 2020 propad.
95
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Produktivita práce (2013
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Produktivita práce (2000 -2012), 2010 = 100
Finsko Belgie Slovensko
Slovinsko Rakousko
69
Graf 31 a 32 Vývoj nezaměstnanosti v letech 2000 – 2012 a 2013 – 2020, 2010 = 100 – středně velké ekonomiky
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat Eurostatu, Total unemployment rate, 2021 Graf 31 zobrazuje, že nezaměstnanost výrazně roste ve vztahu k základnímu období od roku 2009 až do roku 2012 u Slovinska. I u zbývajících zemí jsou zaznamenány od roku 2000 do roku 2012 významné výkyvy hodnot vůči základnímu období. V grafu 32 lze vidět, že vůči výchozímu období nezaměstnanost významně snižuje Slovinsko, Belgie a Slovensko. Hodnoty u Slovinska se však v prvních sledovaných letech nacházely vysoko nad hodnotou roku 2010.
Graf 33 a 34 Vývoj reálného HDP na os. v letech 2000 – 2012 a 2013 – 2020, 2010
= 100 – středně velké ekonomiky
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat Eurostatu, Real GDP per capita, 2021
60 80 100 120 140
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Vývoj nezaměstnanosti v letech
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Vývoj nezaměstnanosti v letech
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Vývoj reálného HDP na os. v letech 2000 - 2012, 2010 = 100
Finsko Belgie Slovensko
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Vývoj reálného HDP na os. v letech 2013 - 2020, 2010 = 100
Finsko Belgie Slovensko Slovinsko Rakousko
70
V grafu 33 je patrné, že ve všech sledovaných zemích má reálné HDP na osobu vůči základnímu období do roku 2008 rostoucí charakter. Pokles je zaznamenán v roce 2009. Od roku 2010 do roku 2012 se dosažené hodnoty výrazně nemění. Graf 34 zobrazuje, že růst reálného HDP na os. od roku 2013 pokračuje u Slovenska a od roku 2017 u Slovinska. Ve Finsku dochází k výraznějšímu růstu od roku 2016. Kromě Slovinska a Slovenska se reálné HDP zbývajících zemí v celém sledovaném období drží blízko hodnoty základního období. K výraznému poklesu dochází u všech ekonomik v roce 2020.
Graf 35 NULC – středně velké ekonomiky v letech 2000 - 2012, 2010 = 100
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Eurostatu, Nominal Unit Labour Costs, 2021
U Finska, Belgie i Rakouska si lze všimnout velmi totožného vývoje NULC vůči základnímu období. Ekonomiky se nachází pod hodnotami roku 2010 do roku 2008.
Tento shodný vývoj NULC lze přisuzovat tomu, že mají stejný vývoj průměrných mezd a produktivity práce vůči základnímu období. Hodnoty průměrných mezd i produktivity práce mají rostoucí charakter do roku 2008. Od roku 2009 dochází u mezd k téměř úplnému zastavení růstu a u produktivity práce k mírnému poklesu. Reálné HDP je do roku 2008 rostoucí, k poklesu dochází od roku 2009. Nezaměstnanost je u Finska do roku 2008 klesající, následuje mírný růst od roku 2009. U Rakouska nezaměstnanost roste do roku 2005, následně došlo k poklesu kromě let 2009 a 2012,
60 70 80 90 100 110 120
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
NULC - středně velké ekonomiky (2000 - 2012), 2010 = 100
Finsko Belgie Slovensko Slovinsko Rakousko
71
kde bylo zaznamenáno navýšení. Nezaměstnanost v Belgii mírně rostla mezi lety 2002 až 2006, poté začala klesat do roku 2008. Další pokles byl zaznamenán v roce 2011.
Na Slovensku se hodnoty NULC pohybují pod hranicí roku 2010 do roku 2008.
U Slovenska si lze všimnout velmi rychlého nárůstu produktivity práce, která se ale od roku 2000 nacházela významně pod hodnotou základního období na hodnotě 65.
Průměrné mzdy znatelněji rostly do roku 2008, poté došlo k téměř úplnému zastavení růstu ve vztahu k základnímu období. Nezaměstnanost zásadně klesala v období od roku 2005 do roku 2008, poté došlo k opětovnému nárůstu. Reálné HDP do roku 2008 rostlo, nicméně hodnota roku 2000 byla 61, tj. hluboko pod hodnotou základního období.
V případě Slovinska byly hodnoty NULC v celém sledovaném období pod hranicí základního období, ačkoliv v letech 2009, 2011 a 2012 jen o pár desetin.
V ekonomice docházelo k výraznému růstu produktivity práce do roku 2008, který byl provázen mírným růstem mezd, který byl téměř zastaven od roku 2009. K poklesu produktivity práce došlo v roce 2009, kdy byly také významněji navýšeny NULC.
Nezaměstnanost se začala výrazně navyšovat od roku 2009 a hodnota reálného HDP se od tohoto roku již nezvyšovala.
Graf 36 NULC – středně velké ekonomiky v letech 2013 - 2020, 2010 = 100
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Eurostatu, Nominal Unit Labour Costs, 2021
95 100 105 110 115 120 125 130 135
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
NULC - středně velké ekonomiky (2013 - 2020), 2010 = 100
Finsko Belgie Slovensko Slovinsko Rakousko
72
Kromě Slovinska se NULC všech sledovaných ekonomik nachází nad hodnotou základního období.
U Finska si lze všimnout, že se NULC mezi lety 2016 a 2017 viditelně snižovaly, což je dáno znatelným nárůstem produktivity práce v tomto období a mzdami, které v celém období téměř nerostly. K opětovnému poklesu produktivity dochází od roku 2018, což představuje růst NULC. Nezaměstnanost se do roku 2017 drží na úrovni základního období a od roku 2018 se dostává pod tuto hodnotu. Reálné HDP se navyšuje od roku 2016. V roce 2020 dochází k poklesu.
Ani u Belgie nedochází k výraznému růstu NULC nad hodnotu základního období. Produktivita práce rostla mírně rychleji než průměrné mzdy. Ke znatelnému snížení produktivity práce došlo v roce 2020, což se také odrazilo na zvýšení NULC.
Od roku 2016 klesá nezaměstnanost pod hodnotu roku 2010 a reálný produkt od téhož roku mírně roste nad základní hodnotu. Ke snížení hodnoty reálného produktu dochází v roce 2020, kdy byl také zastaven i pokles nezaměstnanosti.
U Slovenska je zaznamenán růst NULC od roku 2016. Právě od tohoto roku bylo zaznamenáno značné zvýšení tempa růstu mezd, které bylo rychlejší než růst produktivity práce. K zastavení růstu mezd došlo až v roce 2020, kdy byla ale znatelně snížena produktivita práce, proto došlo i v tomto roce k navýšení NULC.
Nezaměstnanost se od roku 2013 nacházela pod hodnotou roku 2010 a prudce během let klesala. Reálné HDP rychle rostlo nad hodnotu základního období a k poklesu došlo až v roce 2020.
V případě Slovinska lze zaznamenat postupné zvyšování NULC oproti základní hodnotě od roku 2016. Od zmíněného roku dochází k značnému navyšování průměrných mezd, které nebylo doprovázeno tak rychlým růstem produktivity práce.
V roce 2020 došlo k zastavení růstu mezd, ale zároveň i k znatelnému propadu produktivity práce, proto došlo k dalšímu navýšení NULC. Ve sledovaném období dochází ke snižování nezaměstnanosti, nicméně do roku 2015 byly hodnoty vysoce nad hodnotou roku 2010, např. v roce 2013 byla hodnota 138. Od roku 2016 jsou již hodnoty nižší. Reálné HDP roste do roku 2019, v roce 2020 dochází k propadu.
U Rakouska si lze v celém sledovaném období všimnout růstu NULC. To lze přičíst tomu, že v Rakousku téměř nerostla produktivita práce a její úroveň se nacházela velmi blízko základní hodnotě. Naproti tomu úroveň mezd byla znatelně
73
nad základní hodnotou roku 2010. Nezaměstnanost se nacházela nad základním obdobím a klesat začala až od roku 2017. V roce 2020 došlo k navýšení. Reálné HDP se pohybovalo blízko hodnoty roku 2010 a k výraznému poklesu došlo v roce 2020.