1.1.1 Úvod do trhů práce
Dle L. Robbins je základním principem ekonomie rozhodování o optimální alokaci vzácných zdrojů. Budeme-li se bavit o ekonomii trhů práce, půjde především o rozhodování mezi prací a volným časem.
Jak tvrdí Vlček (2016), trhy práce zajišťují distribuci a produkci práce formou výměnných vztahů mezi domácnostmi, které práci nabízejí, a firmami, které práci poptávají. Střetává se zde nabídka a poptávka a výsledkem této interakce je cena tohoto výrobního faktoru neboli mzda.1
V ekonomické teorii je práce chápána jako trh primárního výrobního faktoru. Podle Vlčka je práce rozuměna jako cílevědomá hospodářská činnost člověka. Práci jako výrobní faktor nabízejí na trhu práce lidé, tedy domácnosti, a na straně poptávky jsou firmy.2
1.1.2 Nezaměstnanost
Pojem nezaměstnanost lze v ekonomii považovat za takový stav na trhu práce, kdy domácnosti poptávají více práce, než jim firmy nabízejí. Hovoříme tedy o nerovnováze na trhu práce. Vysoká nezaměstnanost narušuje politickou a sociální stabilitu ve společnosti.
1 VLČEK, Josef.Ekonomie a ekonomika. 5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016. ISBN 978-80-7552-190-3.
2 VLČEK, Josef.Ekonomie a ekonomika. 5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016. ISBN 978-80-7552-190-3.
4 Nezaměstnanost se měří ukazatelem míry nezaměstnanosti:
𝑢 =$%## (1)
kde u je míra nezaměstnanosti (vyjádřené v %), U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných.1 Tedy ve jmenovateli je celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel.
Nezaměstnaného člověka lze chápat jako osobu schopnou práce, která je ale z eventuality pracovat v placeném zaměstnání vyloučena, ovšem práci si snaží aktivně hledat, byť jen na částečný úvazek.
Ztráta práce pro jedince znamená ztrátu příjmů, to vede k snížení životní úrovně. U dlouhodobě nezaměstnaného jedince dochází k deprivaci ze ztráty práce a ke zhoršení sebevědomí a sebeúcty. Ve společnosti postupně ztrácí svůj sociální status, což může vést ke ztrátě styku se zaměstnanými.2
1.1.3 Druhy nezaměstnanosti
V ekonomii můžeme rozlišit několik druhů nezaměstnanosti, jako je například nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná. Tato část rozebere tři typy nezaměstnanosti podle příčiny jejího vzniku.
Frikční nezaměstnanost
Podle Holmana (2016) se jedná o situaci, kdy osoby opustili původní práci a po nějakou dobu si hledají novou. Jelikož si každý vybírá mezi různými příležitostmi a hledá nejlepší možnou nabídku, můžou být takové osoby dočasně nezaměstnaní.3
1HOLMAN, Robert. Ekonomie. 6. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-278-6, str.
278
2Buchtová, B. (2002). Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada. ISBN 80-247-9006-8.
3HOLMAN, Robert. Ekonomie. 6. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-278-6, str.
280
5 K frikční nezaměstnanosti se mimo jiné v Brožové (2012) dodává, že informace na trhu práce jsou nedokonalé a také firmy potřebují čas, aby našli příhodného pracovníka na danou pozici.4
Z těchto definic vyplývá, že frikční nezaměstnanost není nijak dlouhodobá. Závisí ovšem na efektivnosti a rychlosti, se kterou lidé a firmy obsazují volná pracovní místa a také na výši a době vyplácení podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. Většinou se ovšem její délka trvání uvádí okolo tří měsíců a týká se zejména mladých lidí.
Strukturální nezaměstnanost
Tato nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kde některá odvětví oslabují a jiná naopak sílí. To způsobuje, že se snižuje poptávka po určitých profesích, po jiných profesích naopak poptávka roste. V méně poptávaných odvětvích pak nastává propouštění, ale lidé nacházejí uplatnění v expandujících odvětvích. To často vyžaduje rekvalifikaci.5
V Brožové (2012) se jako hlavní role u strukturální nezaměstnanosti uvádí mzdová sazba.
Myšleno tím způsobem, že při pružné mzdové sazbě v útlumových odvětvích bude mzda klesat a lidé spíše a rychleji budou přecházet do rostoucích odvětví. Pokud by ovšem plat zůstával stejný, například z důvodu odborů, pracovníci by setrvávali v útlumových odvětvích, což nezaměstnanost může znatelně prodloužit.6
Brožová déle uvádí, že délka cyklické nezaměstnanosti je do jednoho roku a rozděluje ji ještě na dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost. Kdy u dobrovolné nezaměstnanosti nejsou lidé ochotni pracovat při dané rovnovážné tržní mzdě a čekají až jim úřad práce nabídne požadovanou mzdu. Je tedy hodně závislá na výši sociálních dávek, čím jsou dávky menší, tím mají lidé větší motivaci pracovat. O nedobrovolné nezaměstnanosti se dá hovořit tehdy, kdy si lidé hledají práci a jsou ochotni pracovat za mzdu, která na trhu převládá, ale nemohou najít práci. Postihuje lidi, u kterých je změna
4BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2012. ISBN 978-80-245-1880-0, str. 232
5 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 6. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-278-6, str.
281
6 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2012. ISBN 978-80-245-1880-0, str. 233
6 kvalifikace a profese příliš obtížná. Velkou příčinou mohou být lobující odbory za vyšší mzdy anebo státem daná minimální mzda.7
Strukturální nezaměstnanost je tedy delší než nezaměstnanost frikční. Stále se ale standardně řadí mezi krátkodobou nezaměstnanost, přestože její trvání může záviset i na zákonech v dané zemi.
Cyklická nezaměstnanost
Nezaměstnanost cyklická dle Holmana (2016) může být pokles zahraniční poptávky, nebo ochabnutí domácích investic. Ekonomika tedy musí být ve fázi globálního hospodářského poklesu, což je více méně vždy provázeno nezaměstnaností téměř ve všech odvětvích. Lidé přijdou o práci v jednom odvětví, to vede k nižší spotřebě v jiných odvětvích, a to vede k propouštění i v těchto oblastech a tak dále.8
Cyklická nezaměstnanost, na rozdíl od předešlých, nepatří do přirozené míry nezaměstnanosti. Za její obdobu lze považovat nezaměstnanost sezónní, která je hodně spojována s cestovním ruchem a zemědělstvím.