5. Kontrola drogové kriminality
5.5 Trestn ě právní systém podporující efektivitu lé č by drogov ě závislých
V souvislosti s prevencí kriminality spojené se zneužíváním drog bych zde chtěl představit britský systém, s nímž jsem se setkal při studiu materiálů pro zpracování této
práce a který mne velice zaujal. Přestože u nás byly učiněny v otázkách zacházení s uživateli drog některé kroky správným směrem, mohl by být systém, který zavedli v Anglii po roce 2003 dobrým příkladem, kam směřovat dále. Jeho podstata spočívá ve včasném monitoringu problémových uživatelů drog ve skupině obviněných, nabídce spolupráce s drogovou službou, kontinuitě služeb, multidisciplinární spolupráci a dále na ukládání trestů a povinností, které cíleně reagují na potřeby „klientů“.
Podobně jako u nás jsou uživatelé OPL v Anglii zodpovědni za velkou část trestných činů patřících do obecné kriminality a zároveň polovina vězněných vykazuje znaky problémového užívání drog. Protože u těchto jedinců je pravidlem recidiva trestné činnosti, je nový systém založen na premise akceptace drogové léčby jako efektivního nástroje rozbití bludného kruhu užívání drog a páchání trestné činnosti.
Anglický systém je postaven na dvou základních komponentech110:
1. Program drogových intervencí (Drug Intervention Programme) – v jeho rámci jsou zadržení pachatelé vytipovaných trestných činů (s předpokladem spáchání uživatelem drog) ihned testováni na přítomnost OPL v organismu a následně povinně podrobeni setkání s pracovníkem drogových služeb, který provede základní diagnostiku klienta a zjistí jeho míru motivace ke změně. Poté je ve spolupráci s klientem vytvořen plán řešení jeho drogového problému. O spolupráci s klientem a plánu řešení je informován soud, který k navrženým závěrům přihlíží. Zdůrazňovaným kladem je kontinuita spolupráce – jeden pracovník se snaží provázet klienta skrze všechna stadia.
2. Soudem uložená povinnost podílet se na řešení drogových problémů (Drug Rehabilitation Requirement) - součástí může být povinnost podrobit se celé škále léčebných programů. Zároveň je klient pravidelně testován. Povinnost je ukládána na základě předchozí spolupráce v rámci programu intervence, přičemž klienta motivuje k řešení jeho problému. Konkrétní podoba vychází striktně ze zjištěných individuálních potřeb klienta.
Je třeba dodat, že uvedené povinnosti jsou ukládány zpravidla vedle trestů nespojených s odnětím svobody a jsou zaměřené na „problémové uživatele“ drog. Na rozdíl od našeho systému, kde by se daly najít některé podobné instituty, je zde vyšší míra kontroly a motivace jedince. Proto dosahují poměrně zajímavých výsledků v účinnosti. V rámci výzkumu z roku 2009, provedeného na vzorku 1476 problémových
110 Gabrhelíková, P.: TRESTNĚPRÁVNÍ SYSTÉM PODPORUJÍCÍ EFEKTIVITU LÉČBY ANEB POZNÁMKY ZE STÁŽE V LONDÝNĚ. Adiktologie (11) 3, Centrum adiktologie, Praha, 2011, s.188
uživatelů, kterým byla uložena povinnost substituční léčby, bylo v meziročním srovnání dosaženo zhruba 50% snížení počtu obvinění.
V souvislosti s výše uvedeným příkladem bych rád dodal, že u nás byly v roce 2010 uveřejněny výsledky pilotního projektu Probační a mediační služby111, který zkoumal možnosti využívání drogových testů v rámci zajišťování výkonu dohledu u klientů PMS. Testování vyhodnotili realizátoři projektu jako užitečný nástroj hodnocení rizikovosti klienta a zároveň jako motivační prvek pro klienta o daném problému hovořit a s pomocí jej řešit. Byla dosažena shoda v tom, že by testování mělo být zařazeno jako běžná součást výkonu dohledu.
Obecně se domnívám, že největším problémem drogově závislých (nejen u podmíněně odsouzených, ale i u propuštěných z výkonu trestu) je otázka následné resocializace. Pokud se podíváme na výzkumy vězeňské populace, zjistíme, že až třetina jedinců vykazuje znaky problémového užívání drog. Tito se po propuštění z výkonu trestu navracejí zpět do prostředí drogové subkultury, kde se bez jakéhokoli zázemí a možnosti pracovat navracejí ke zneužívání drog a trestné činnosti. Zde se domnívám, že je největší prostor pro zlepšení všech služeb reintegrace a postpenitenciární péče. Na tomto poli se významně angažují nestátní organizace, které poskytují poradenství, programy chráněného bydlení a chráněných dílen. Domnívám se však, že tyto programy nemají dostatečné kapacity a jsou hluboce podfinancovány.
Přitom dostatečné prostředky, vynakládané na uvedené formy preventivních opatření, by jistě byly pořád mnohonásobně nižší ve srovnání se společenskými náklady na uživatele drog ponechané svému osudu, kteří pokračují v trestné činnosti a opětovně končí ve výkonu trestu.
111 VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU VE VĚCECH DROG V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2010, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad Vlády České republiky, Praha, 2011, s.111
Záv ě r
Tématem mé diplomové práce byly kriminologické aspekty drogové kriminality.
Po hlubším seznámení s danou problematikou jsem se rozhodl, že větší část budu koncipovat v obecné rovině – se zaměřením na vývoj drogové scény na našem území a nejvýznamnější změny v posledních několika dekádách. Zde jsem popsal hlavní faktory, které ovlivnily nárůst drogové kriminality, vytvoření otevřeného drogového trhu „západního“ typu v devadesátých letech a určité charakteristické trendy po roce 2000. Do kapitoly týkající se vývoje jsem zařadil také analýzu statistických údajů o registrované kriminalitě. I přes fakt, že statistiky registrované kriminality mohou být zavádějící, lze z nich vyčíst některé trendy. V posledních letech je to zejména vzestup trestné činnosti spojené s pervitinem a konopím. Zvláštním trendem je masivní zapojení občanů vietnamské národnosti do pěstování konopí „indoor“ způsobem. Lze říci, že pachatelé cizích národností obecně mají (i přes statisticky nízká čísla) významný vliv na naši drogovou scénu, což je dáno zejména jejich postavením v hierarchii organizovaného zločinu.
V kapitole zaměřené na pachatele drogové kriminality jsem se pokusil je rozdělit do několika skupin. To se povedlo pouze v obecné teoretické rovině. Domnívám se totiž, že hlavním dělícím faktorem by mělo být užívání drog, přičemž zvláštní skupinou by byli pachatelé problémoví. Jako hlavní prameny, založené na expertních výzkumech trestních spisů, jsem použil studie prezentované v ČR a ve Finsku. Obě byly zaměřené na zkoumání kriminální kariéry pachatelů drogové kriminality. Bohužel právě informace o zneužívání drog odsouzenými pachateli zde chybí. Proto lze pouze sledovat určité trendy, které se shodně objevují v obou studiích.
Na prvním místě je fakt potvrzující rozsah sekundární kriminality – výsledky obou studií ukazují velký rozsah zejména majetkové trestné činnosti u těchto pachatelů. (Protože z praxe je zřejmé, že páchání doprovodné trestné činnosti je primárně záležitostí problémových uživatelů OPL, domnívám se, že se současným nárůstem jejich počtu lze očekávat i nárůst sekundární kriminality). Dále lze z výsledků výzkumů dojít k závěru, že pachatelé začínají kriminální kariéru ve velmi ranném věku. Dle
socio-ekonomických charakteristik se lze pouze domnívat, že převážná část pachatelů patří do skupiny problémových uživatelů.
V kapitole zaměřené na aktuální problémy spojené s metamfetaminem, jsem se snažil poukázat na faktory způsobující, že je naše země jeho výhradním producentem ve střední Evropě. Zároveň jsem stanovil hypotézu, že primárním důvodem trvalé produkce a dostupnosti pervitinu jsou volně prodávané léčivé přípravky s obsahem pseudoefedrinu. To je možné dokázat porovnáváním prodejů daných přípravků v rozhodujících obdobích (tedy zejména v období, kdy zanikl hlavní zdroj dříve používaného prekurzoru k výrobě – továrna na výrobu efedrinu v Roztokách u Prahy).
Na uvedených prodejích, jež bezprecedentně narostly, bylo možné sledovat trendy, z nichž lze vyčíst, že v určitých obdobích bylo až 80% léků s PSE zneužíváno k produkci pervitinu. To dokazuje fakt, že s uplatněnými omezeními prodeje okamžitě nebývale poklesl prodej těchto přípravků. Přesto se domnívám, že tato omezení stále nejsou dostatečná. Zároveň ale musím dodat, že pachatelé se v souvislosti s omezeními přeorientovali na nákup léků v zahraničí, kde jsou prodávány v jakýchkoli množstvích i na čerpacích stanicích, a proto omezení pouze v rámci našeho státu nemají téměř žádný větší efekt na snižování kriminality. Kromě zřejmě nereálného zrušení výroby a prodeje přípravků s PSE, je tedy nutným řešením harmonizace opatření omezujících prodej alespoň v rámci Evropské unie. Jelikož se zde pervitin, jakožto velmi nebezpečná droga, nachází v unikátní situaci – tím zjednodušeněřečeno myslím, že vše potřebné k jeho výrobě se dá snadno a levně nakoupit, je výhled do budoucna z hlediska kriminality s ním spojené poměrně znepokojivý. To souvisí i s faktem, že většina problémových uživatelů, kteří se dopouštějí i doprovodné kriminality je dnes závislá právě na pervitinu. Uvedené závěry zároveň opírám o statistická data, která naznačují, že s dostupností prekurzorů narůstají počty zajištěných ilegálních laboratoří a následně v souvislosti s dostupností finální drogy i počty problémových uživatelů.
V závěru své diplomové práce jsem, kromě stručné charakteristiky prvků kontroly drogové kriminality, krátce zmínil systém zacházení s problémovými uživateli drog ve Velké Británii, který zaznamenal poměrně zajímavé výsledky ve snížení míry páchání trestné činnosti. Důvodem pro mne bylo srovnání s naším systémem, který by bylo třeba zejména v otázce zacházení s drogově závislými pachateli (ať již ve výkonu trestu nebo zejména po skončení výkonu trestu odnětí svobody) vylepšit. Tím myslím
vytvořit funkční systém, který by byl kontinuální, orientoval se na motivaci a léčbu jedince, jeho reintegraci do společnosti a zároveň dával participujícím subjektům dostatečné prostředky a nástroje ke kontrole.
Seznam zkratek
EMCDDA - Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti ESSK - Evidenčně statistický systém kriminality
NPC - Národní protidrogová centrála OPL - Omamné a psychotropní látky OSN - Organizace spojených národů PSE - Pseudoefedrin
PMS - Probační a mediační služba TZ - Trestní zákon
WHO - Světová zdravotnická organizace
Použitá literatura
Novotný, O., Zapletal, J. a kol.: KRIMINOLOGIE, 3.vydání, Aspi, Praha, 2008
Kuchta, J, Válková, H. a kol.: ZÁKLADY KRIMINOLOGIE A TRESTNÍ POLITIKY, 1.vydání, C.H.Beck, Praha, 2005
Nožina, M.: SVĚT DROG V ČECHÁCH, 1.vydání, KLP, Praha, 1997
Štablová, R., Brejcha, B. a kol.: NÁVYKOVÉ LÁTKY A SOUČASNOST, 1.vydání, Policejní Akademie ČR, Praha, 2006
Štablová, R., Brejcha, B.: DROGY, 1.vydání, Policejní akademie ČR, Praha, 2005 Štablová, R.: DROGY, KRIMINALITA A PREVENCE, 2.rozš. vydání, Policejní akademie ČR, Praha, 1999
Presl, J.: DROGOVÁ ZÁVISLOST, 2.rozšířené vydání, Maxdorf, Praha, 1995
Maguire, M., Morgan, R., Reiner, R.: THE OXFORD HANDBOOK OF CRIMINOLOGY, 4.vydání, Oxford univerzity press, 2007
Kalina K, a kol.: ZÁKLADY KLINICKÉ ADIKTOLOGIE, 1.vydání, Grada publishing, Praha, 2008
Hejda, J.: KRIMINOLOGICKÉ, TRESTNĚPRÁVNÍ A KRIMINALISTICKÉ ASPEKTY DROGOVÉHO PROBLÉMU V ČR A JEHO ŘEŠENÍ, 1. vydání, Vysoká škola ekonomická, 2000, Praha
Nožina, M.: MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANÝ ZLOČIN V ČESKÉ REPUBLICE, 1.vydání, Themis, Praha, 2003
Nožina, M.: MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANÝ ZLOČIN V ČR, 1.vydání,KLP, Praha, 1997
Fischer, S., Škoda, J.: SOCIÁLNÍ PATOLOGIE, 1.vydání, Grada publishing, Praha, 2009
Brejcha, B.: VÝVOJ DROGOVEJ TRESTNEJ ČINNOSTI V ČR A SR PO ROKU 1990, Akadémia Policajného zboru v Bratislave, 2009
Zeman, P. : DROGOVÁ KRIMINALITA V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2005, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, 2006
Kalina, K. a kol.: DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI, 1.díl, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR, 1.vydání, Praha 2003
Kalina, K. a kol.: DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI, 2.díl, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR, 1.vydání, Praha 2003
Vaněček, M.: TĚKAVÉ LÁTKY, Bulletin NPDC, 3/1998
DRUGS AND CRIME - COMPLEX RELATIONSHIP, EMCDDA, Lisabon, 2007 [online]. Dostupné na: <http://www.emcdda.europa.eu/html.cfm/index36331EN.html>
ZPRÁVA MV O SITUACI V OBLASTI VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI A VEŘEJNÉHO POŘÁDKU NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2010 [online]. Dostupné na:
< www.mvcr.cz/soubor/iii-zprava2010-pdf.aspx>
Trávníčková , I., Zeman, P.: KRIMINÁLNÍ KARIÉRA PACHATELŮ DROGOVÉ KRIMINALITY, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha , 2010
Cejp, M.: VÝVOJ ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha , 2010
Trávníčková I., Zeman, P.: PACHATELÉ DROGOVÉ KRIMINALITY Z PERSPEKTIVY JEJICH KRIMINÁLNÍ KARIÉRY. Kriminalistika č.2/2011, MVČR, Praha, 2011
Trávníčková, I.: MOŽNOSTI TRESTNÍ JUSTICE V PROTIDROGOVÉ POLITICE I., 1.vydání, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, 2007
Trávníčková, I.: MOŽNOSTI TRESTNÍ JUSTICE V PROTIDROGOVÉ POLITICE II., 1.vydání, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, 2008
Kinnunen, A.: THE CRIMINAL CAREER AND SOCIO-ECONOMIC STATUS OF DRUG OFFENDERS, National research institute of legal policy, Helsinky, 2001 [on-line].Dostupné:<http://www.optula.om.fi/Satellite?blobtable=MungoBlobs&blobcol=url data&SSURIapptype=BlobServer&SSURIcontainer=Default&SSURIsession=false&bl obkey=id&blobheadervalue1=inline;%20filename=nxnlgvty7_1.pdf&SSURIsscontext=
Satellite%20Server&blobwhere=1212930569534&blobheadername1=Content-Disposition&ssbinary=true&blobheader=application/pdf>
ZAOSTŘENO NA DROGY č.2/2006, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad vlády České republiky, [online]. Dostupné na:
<http://www.drogy-info.cz/index.php/publikace/zaostreno_na_drogy/2006_zaostreno_na_drogy/zaostreno_
na_drogy_2006_02_cislo_2_2006>
Jelínek, T., Krejčí, K.: ZNEUŽÍVÁNÍ LÉKŮ OBSAHUJÍCÍCH PSEUDOEFEDRIN VERSUS PRÁVO NA SAMOLÉČBU, studie, Praha, 2007 ,[online]. Dostupné na:
<http://www.drogy-info.cz/index.php/info/press_centrum/zneuzivani_leku_s_pseudoefedrinem_vs_pravo_n a_samolecbu>
Štefunková , M.: DROGY A KRIMINALITA-JAKÝ JE MEZI NIMI VZTAH?
Adiktologie, Centrum adiktologie, Praha, 2011
VÝVOJ POČTU TRESTNÝCH ČINŮ SPÁCHANÝCH CIZINCI DLE JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ KRIMINALITY, MVČR, 2010, [online], Dostupné na: <
www.mvcr.cz/soubor/tabulkova-cast-pdf.aspx>
Blažejovský, M.: PSYCHOLOGOCKÉ ASPEKTY DROGOVÉ KRIMINALITY, [online]. Dostupné na:
<http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz/clanky/2-2011/psycholog._aspekty_ridice_pod_vlivem_opl___1_.pdf>
VÝROČNÍ ZPRÁVY O STAVU VE VĚCECH DROG V ČESKÉ REPUBLICE, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad Vlády České republiky, Praha.
VÝROČNÍ ZPRÁVY NÁRODNÍ PROTIDROGOVÉ CENTRÁLY, Národní protidrogová centrála, Praha.
VÝROČNÍ ZPRÁVA EMCDDA-STAV DROGOVÉ PROBLEMATIKY V EVROPĚ, Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti, Lucemburk, 2011 Zákon č.140/1961 Sb., trestní zákon
Zákon č.40/2009 Sb., trestní zákoník
Zákon č.167/1998 Sb., o návykových látkách
Zákon č.379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákem, alkoholem a jinými návykovými látkami
Seznam p ř íloh P ř íloha č .1:
Dynamika vývoje počtu zjištěných drogových trestných činů
Počty pachatelů drogové kriminality v ČR (statistika MS)
0
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok
počet
stíhaní pachatelé obžalovaní odsouzení
P ř íloha č .2:
Vývoj počtu cizinců s trvalým a dlouhodobým pobytem na našem území (dle ČSÚ)
0 50 100 150 200 250 300 350 400 450
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
rok
počet (v tis.)
Vývoj počtu stíhaných cizinců na kriminalitě v ČR
0 2 4 6 8 10 12
2006 2007 2008 2009 2010
rok
%
nedovolená výroba a jiné nakládání s OPL celková kriminalita
P ř íloha č .3:
Poměr podílu pachatelů vybraných národností na drogové kriminalitě V ČR 2004-2010
albánská jugoslávská makedonská německá nigerijská polská ruská slovenská tuniská ukrajinská vietnamská
počet
P ř íloha č .4:
Věková struktura obžalovaných (nedovolená výroba a jiné nakládání s OPL)
Věková struktura odsouzených (nedovolená výroba a jiné nakládání s OPL)
dospělí 1612 1921 1929 1938 1981 1879 2104 2214 2391
mladiství (15-18) 279 409 195 175 166 114 162 83 101
nezletilí (<15) 84 72 48 50 44 38 60 43 37
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
P ř íloha č .5:
Fotografie malé domácí laboratoře a návodu nalezeného na místěčinu+graf názorňující počet zajištěných varen pervitinu.
Zajištěné varny pervitinu
0 100 200 300 400 500
2000 2001
2002 2003
2004 2005
2006 2007
2008 2009
2010 rok
počet
P ř íloha č .6:
Zadržené množství pervitinu (g) v ČR
0 5000 10000 15000 20000 25000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok
množství (g)
Počet stíhaných osob podle jednotlivých druhů drog
0 500 1000 1500 2000 2500 3000
rok
celkem pervitin konopí heroin kokain ostatní
celkem 2000 2357 2100 2128 2165 1996 2304 2553 2377 pervitin 781 1121 1058 1125 1293 1178 1437 1591 1343
konopí 748 892 763 682 638 569 655 776 795
heroin 157 105 134 145 116 127 143 169 103
kokain 10 24 17 50 13 50 54 48 47
ostatní 304 207 128 126 105 72 158 164 179
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
P ř íloha č .7:
P ř íloha č .8:
P ř íloha č .9:
P ř íloha č .10:
Počet problémových uživatelů drog na 1000 obyvatel ve věku 15–64 let a počet problémových uživatelů opiátů a pervitinu v krajích ČR v r. 2010
Kraj 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Hl. m. Praha 9 800 8 400 10 000 11 500 10 400 11 350 Středočeský 2 500 2 450 1 700 1 750 2 400 2 150
Jihočeský 1 700 1 750 1 500 1 550 1 500 1 400
Plzeňský 1 450 1 350 1 300 1 650 2 400 2 000
Karlovarský 1 450 1 250 900 1 000 1 200 900
Ústecký 4 450 4 450 4 100 4 150 5 300 4 900
Liberecký 750 500 500 1 500 1 300 2 650
Královéhradecký 1 150 1 050 1 750 1 100 1 000 950
Pardubický 600 350 450 450 500 400
Vysočina 600 350 700 500 600 600
Jihomoravský 2 800 3 150 3 400 3 250 3 400 3 900
Olomoucký 1 900 2 350 1 650 1 600 3 000 3 300
Zlínský 1 150 1 300 1 850 1 350 2 400 2 350
Moravskoslezský 1 500 1 450 1 100 1 150 2 000 2 350
Celkem ČR 31 800 30 200 30 900 32 500 37 400 39 200
P ř íloha č .11:
Poměr dopravních nehod způsobených řidiči pod vlivem léků a drog
0 0,05 0,1 0,15 0,2 0,25 0,3
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok
%
Dlouhodobá míra nezaměstnanosti (% ) podle jednotlivých krajůČR v roce 2010
3 6
4 4 5
17
4 5 5 4
12 8
5 18
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20
Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
%
CRIMINOLOGICAL ASPECTS OF DRUG-RELATED CRIME
Abstrakt
The subject of my thesis is the issue of criminological aspects of drug-related crime. My motivation for choosing that topic was the fact I am interested in studies concerned with drug related-crime and also the fact I find very interesting the way drug-related crime has changed through the last few decades in our country.
The thesis is composed of five chapters, each of them dealing with different criminological aspects of drug –related crime. Chapter one is introductory and defines basic terminology used in the thesis.
Chapter two is focused on development of drug-related crime in our country.
I tried to explain the significant changes of the drug scene – especially the causes of the drug crime rise and also creation of an open drug market after 1989. In the same chapter I described the most significant changes of drug-related crime at last decade. To find strongly connected with other crime (especially property crime). This conclusion confirms the fact that drug –related crime has (because of secondary crime) much stronger impact on the whole society than it would seem. Second conclusion shows that persons sentenced for drug offences tend to begin their criminal career at very young age.
The fourth chapter deals with the actual problems connected with metamphetamine. Here I tried to explain why the Czech republic is the numer one producer of this drug in Europe. From my point of view the most significant factor is availability of the key precursor – pseudoephedrine (isolated from nonprescription pharmaceutical products). I follow the hypothesis that most of the mentioned products containing pseudoephedrine ended in clandestine laboratories producing pervitine (methamphetamine). To prove that I followed the amounts of products with PSE sold in the Czech republic. There I could see the unusual increase especially after the closure of the ephedrine production plant in Roztoky u Prahy (2004). Since then the sales were unreasonable high and steadily increasing untill 2009 when administrative regulations were applied. That time illegal drug producers turned to other states where they can buy products with PSE without limits. As a result of lasting availability of the precursors we have a large supply of final drug causing increasing numbers of problematic users.
Without any sufficient regulations through the whole Europe Union we can expect methamphetamin related crime rate rising.
Last chapter contains a brief introduction in drug crime prevention. Here I try to emphasize the importance of primary prevention of drug abuse. I also mention the weaknesses in our system dealing with drug addicted offenders. The most important one is lack of efficient continuous programs (that would last through the period of time in prison and then continue after the release) to prevent addicted offenders from return to drug abuse and crime.
Klíčová slova: Key words:
Droga Drug Kriminalita Criminality Pachatel Offender