Text práce (714.0Kb)

(1)

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta

Radek Novák

Kriminologické aspekty drogové kriminality

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí diplomové práce:

Judr. Rudolf Vokoun, CSc.

Katedra trestního práva

Duben 2012

(2)

Č ESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracoval samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu.

V Praze dne ………..

--- Radek Novák

(3)

Pod ě kování

Děkuji panu Judr. Rudolfu Vokounovi, CSc. za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé diplomové práce.

Zároveň bych rád poděkoval řediteli Národní protidrogové centrály služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky plk.Mgr.J.Frydrychovi za konzultaci a poskytnutí podkladů.

Radek Novák

(4)

OBSAH

Úvod ... 1

1. Drogy a kriminalita – vymezení základních pojmů... 3

1.1 Drogy ... 3

1.1.1 Pojem ... 3

1.1.2 Rozdělení ... 5

1.1.3 Drogová závislost ... 6

1.2 Vztah mezi zneužíváním drog a kriminalitou z pohledu teorie ... 7

1.3 Definice drogové kriminality... 9

1.4 Drogová kriminalita a organizovaný zločin... 11

1.5 Latence... 11

2. Kriminologický pohled na vývoj drogové scény na našem území ... 12

2.1 Stav před rokem 1989 – stručný historický exkurz ... 12

2.2 Specifické kriminogenní faktory ovlivňující vývoj po roce 1989 ... 14

2.2.1 Specifické faktory ovlivňující nabídku... 14

2.2.2 Specifické faktory ovlivňující poptávku... 17

2.3 Drogová scéna po roce 2000 - hlavní trendy desetiletí... 18

2.4 Struktura a dynamika drogové kriminality – analýza statistických údajů... 22

3. Pachatelé drogové kriminality ... 25

3.1 Pachatelé ve statistických datech ... 25

3.2 Pachatelé – rozdělení dle užívání OPL ... 26

3.2.1 Pachatelé-uživatelé příležitostní ... 26

3.2.2 Pachatelé-uživatelé závislí, problémoví ... 27

3.2.3 Pachatelé, kteří sami nejsou uživateli OPL ... 28

3.3 Typologie pachatelů podle jejich působení v rámci nelegálního obchodu ... 28

3.4 Fenomén „kriminální kariéry“ ... 31

4. Metamfetamin (Pervitin)... 38

4.1 Úvod... 38

4.2 Charakteristika a účinky zneužívání pervitinu... 38

4.3 Historie... 40

4.4 Postavení pervitinu v rámci současné drogové scény... 40

4.5 Obecné a specifické příčiny kriminality spojené s metamfetaminem ... 42

4.6 Vztah mezi zneužíváním pervitinu a sekundární kriminalitou ... 44

4.7 Vliv dostupnosti prekurzorů na pervitinovou scénu ... 47

4.8 Predikce budoucího vývoje... 53

5. Kontrola drogové kriminality... 54

5.1 Úvod... 54

5.2 Snižování poptávky... 55

5.3 Snižování nabídky... 57

5.4 Úvaha „de lege ferenda“ ... 57

5.5 Trestněprávní systém podporující efektivitu léčby drogově závislých ... 58

Závěr ... 61

Seznam zkratek ... 63

Použitá literatura ... 64

Seznam příloh... 67

Příloha č.1:... 67

(5)

Příloha č.2:... 68

Příloha č.3:... 69

Příloha č.4:... 70

Příloha č.5:... 71

Příloha č.6:... 72

Příloha č.7:... 73

Příloha č.8:... 74

Příloha č.9:... 75

Příloha č.10:... 76

Příloha č.11:... 77

(6)

Úvod

Téma diplomové práce související s drogovou kriminalitou jsem si vybral, protože mi připadá velice zajímavé a tuto problematiku dlouhodobě sleduji. Domnívám se, že samotné zneužívání drog a kriminalita s ním související je vysoce nebezpečný negativní jev, který zásadně ohrožuje nejen jednotlivce, ale celou globální společnost a lidstvo jako takové. Jeho specifikem je, že na něj působí rozsáhlá řada faktorů, které zejména v posledních několika desetiletích zapříčinily v této oblasti poměrně významné změny. Proto je třeba věnovat mu náležitou pozornost, analyzovat ho a následně hledat nejefektivnější a komplexní řešení.

S ohledem na zadání, jež se týká kriminologických aspektů drogové kriminality, jsem se rozhodl, že větší část práce budu vést v obecné rovině, kde se zaměřím na kriminogenní faktory, které ovlivnily bezprecedentní vzestup drogové kriminality a vznik otevřeného drogového trhu na našem území. Pokusím se popsat určitá zlomová období, kdy docházelo k nejmarkantnějším změnám z hlediska drogové scény. Dále se budu soustředit na určité trendy a dynamiku trestné činnosti v souvislosti s drogami, typologii pachatelů a na závěr se stručně zmíním o kontrole kriminality. Rád bych zde také zdůraznil význam sekundární drogové kriminality, která se zejména u určitých skupin trestných činů významnou mírou podílí na rozsahu kriminality celkové. Jednu kapitolu jsem se rozhodl pojmout jako zvláštní, se zaměřením na konkrétní druh drogy – metamfetamin (pervitin), jež považuji v současné době za nejpalčivější problém současné České republiky, který se začíná přelévat i do okolních států. U tohoto tématu se pokusím rozebrat hlavní příčiny dnešního stavu, kde naše země je označována jako metamfetaminový problém Evropy. Jako hlavní hypotézu setrvalého rozmachu zneužívání této drogy a s ní související kriminality, jsem určil dlouhodobě snadnou dostupnost prekurzorů, kterými jsou v posledních deseti letech hlavně léčivé přípravky s obsahem pseudoefedrinu, prodávané v lékárnách. Právě v souvislosti s vývojem objemů prodeje těchto přípravků se pokusím sledovat určité trendy, jež by bylo možné vztáhnout k dalším proměnným, týkajícím se vývoje drogové scény. V závěru kapitoly se pokusím nabídnout vhodná řešení daného problému

(7)

a zároveň stanovit určitou predikci dalšího možného vývoje kriminality spojené se zneužíváním pervitinu.

Jako hlavní metody zpracování práce budu používat analýzu a syntézu literatury a statistik. Kromě odborné kriminologické literatury budu využívat data z Výročních zpráv o stavu ve věcech drog (zpracovávaných Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti), Výročních zpráv Národní protidrogové centrály, Statistických ročenek Ministerstva spravedlnosti a podkladů obdržených od zástupců Národní protidrogové centrály.

Jelikož jsou některé výroční zprávy vydávány až téměř s ročním zpožděním, bude většina údajů v této práci vztažena nejpozději do roku 2010.

(8)

1. Drogy a kriminalita – vymezení základních pojm ů

1.1 Drogy

1.1.1 Pojem

Ústředním pojmem tématu je droga. Toto slovo pochází z arabského výrazu

„durana“, jehož původní význam je léčivo. Podíváme-li se na použití termínu droga obecně, lze najít mnoho významů. V Úmluvách OSN a v Deklaraci snižování poptávky po drogách jím označujeme látky podřízené mezinárodní kontrole. V medicíně odkazuje na některá léčiva užívaná pro předejití nebo vyléčení nemoci nebo pro zvýšení fyzické či psychické kondice. Ve farmakologii se termín vztahuje na některé chemické činitele, které upravují biochemické nebo fyziologické procesy ve tkáni nebo organismu. Často se pojmem droga rozumí psychoaktivní látka a ještěčastěji jde o synonymum pro drogy nezákonné. Kofein, tabák, alkohol a další látky, které jsou běžně užívány bez lékařského předpisu, jsou v jistém slova smyslu také drogy, protože jsou užívány primárně pro svůj psychoaktivní účinek.¹

Podle stanoviska Světové zdravotnické organizace z roku 1969 je za drogu považována jakákoliv látka, která, je-li vpravena do živého organismu, může pozměnit jednu, nebo více jeho funkcí.² Jiná definice ji charakterizuje jako každou látku (ať již přírodní nebo syntetickou), která splňuje dva základní požadavky:

- má tzv. psychotropní účinek, tj. ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání okolní reality, mění naše „vnitřní“ naladění – prostě působí na psychiku.

- může vyvolat závislost. Má tedy něco, co se z nedostatku vhodnějšího pojmenování někdy označuje jako „potenciál závislosti“.³

Z kriminologického hlediska bych drogu charakterizoval jako látku:

1 Viz. Glosář pojmů na informačním portálu o ilegálních a legálních drogách Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. [online]. (23.4.2003). [cit. 2012-03-10].Dostupné na:

<http://www.drogy-info.cz/index.php/info/glosar_pojmu/d/droga_drug >

2 Novotný, O., Zapletal, J. a kol.: KRIMINOLOGIE, 3.vydání, Aspi, Praha, 2008,s.428

3 Presl, J.: DROGOVÁ ZÁVISLOST, 2.rozšířené vydání, Maxdorf, Praha, 1995,s.9

(9)

- užívanou jedincem s cílem ovlivnění jeho psychického stavu bez ohledu na možnost způsobení zdravotních komplikací a vzniku závislosti.

- jejíž soustavné požívání je v rozporu s přijatými společenskými konvencemi a negativním způsobem determinuje soužití jedince se společností.

- jejíž abúzus způsobuje poruchy sociálních vztahů (ve všech úrovních), což se následně projevuje ve formě:

● prosté = ztráta pocitu sounáležitosti se svými nejbližšími, problémy v rodinném a profesním životě.

● asociální = společensky závadné jednání, které ještě není postižitelné ve smyslu trestního práva.

● antisociální = páchání trestné činnosti (zde je již droga – potažmo drogová závislost kriminogenním faktorem).

Z předešlých definic je patrné, že skupina látek označených jako drogy by byla příliš rozsáhlá. Pokud se podíváme naše právní předpisy, které používáme, výraz droga se tam nevyskytuje. Je zastoupen výrazy „návykové látky“ případně „omamné a psychotropní látky“. Pojem „návykové látky“, který figuruje v mnohých ustanoveních zákona č.40/2009 Sb., trestního zákoníku, je v §130 definován takto: „Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky schopné nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.“ V §289 však TZ kromě jiného odkazuje na zvláštní zákon, kterým se má stanovit, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, prekurzory atd. Normou na níž TZ odkazuje je zákon č.167/1998 Sb., o návykových látkách. Ten hned v §2 definuje pojem „návykové látky“ jako omamné a psychotropní látky uvedené v přílohách 1 až 7 tohoto zákona. Zde je patrný odlišný obsah pojmu „návykové látky“

z hlediska TZ (kde je jeho smysl výrazně širší) a z hlediska zákona č.167/1998 Sb., o návykových látkách.

V této práci budu drogami rozumět primárně drogy nelegální, tj. omamné a psychotropní látky ve smyslu zákona č.167/1998, Sb., o návykových látkách.

(10)

1.1.2 Rozdělení

Základní hledisko dělení drog bere v úvahu fakt, zda je při jejich výrobě nezbytné použít určité chemikálie. Takto řadíme drogy dle jejich původu⁴ do tří skupin:

- drogy syntetické – tyto drogy se vyrábějí pouze chemickou cestou. K výrobě jsou nutné prekurzory a pomocné chemické látky. Do této skupiny řadíme například stimulanty amfetaminového typu, PCP (fencyklidin), atd.

- drogy polysyntetické – do této skupiny patří drogy, u nichž je výchozí surovina rostlinného původu. Účinné látky jsou ale z rostlinného materiálu extrahovány a dále zpracovány na finální produkt chemickou cestou. Zástupcem této skupiny je kokain (vyráběný z listů keře koky), heroin (vyráběný z opia získaného z makovic máku setého) , popřípadě LSD (připravované z kyseliny lysergové, kterou lze izolovat z námelu).

- drogy přírodní – typickými zástupci této skupiny jsou kanabis, listy keře koka, některé druhy kaktusů a hub. Jsou to vše drogy, které se vyskytují přirozeně ve formě rostlinné a k jejich „výrobě“ nejsou potřeba žádné chemikálie. Užívány jsou různými způsoby ve své původní rostlinné podobě – kouřením, žvýkáním, pitím odvarů, apod.

Veškeré drogy působí na centrální nervovou soustavu a prostřednictvím nervového systému i na některé periferní orgány. Působí především na mozek, kde ovlivňují aktivitu jeho buněk a přenos informací, čímž mohou kvalitativně i kvantitativně měnit i duševní funkce. Některé z nich narušují metabolismus a projevují se i na fyziologických funkcích organismu. Podle účinků zejména na psychiku člověka je dělíme do následujících skupin:⁵

- opiáty – např. heroin, morfin, kodein,

- stimulační drogy (psychostimulancia) – např. pervitin (metamfetamin), kokain, crack,

4 Štablová, R., Brejcha, B.: DROGY, 1.vydání, Policejní akademie ČR, Praha, 2005

5 Kuchta, J, Válková, H. a kol.: ZÁKLADY KRIMINOLOGIE A TRESTNÍ POLITIKY, 1.vydání, C.H.Beck, Praha, 2005, s.437- 438

(11)

- konopí a jeho produkty,

- halucinogeny – např. LSD, trifenidil, mescalin, psylocibin, - těkavé látky (inhalanty) – např. Toluen, aceton,

- trankvilizéry a sedativa – tyto zahrnují syntetická narkotika (megafon, petidin) a zneužívané léky (zejména hypnotika, analgetika, antidepresiva).

1.1.3 Drogová závislost

Opakovaným užíváním drogy se u jedince může rozvinout syndrom závislosti (je to soubor psychických a somatických změn). Podle WHO lze o závislosti hovořit, pokud jsou současně splněny alespoň tři z následujících charakteristik:⁶

● silná touha nebo silné puzení opatřit si danou drogu

● problémy se sebekontrolou a sebeovládáním v souvislosti s užíváním drogy

● výskyt fyziologických symptomů při omezení přísunu látky (odvykací syndrom)

● průkazná tolerance (k navození stejných účinků je třeba používat stále zvyšující se množství psychoaktivní látky)

● progresivní zanedbávání jiných zájmů nesouvisejících se zneužíváním psychoaktivních látek, vzrůstající množství času nezbytné k jejich získávání a abúzu (látka zaujímá přední místo v hierarchii zájmů a hodnot jedince)

● přetrvávající užívání látky navzdory jasným důkazům o zjevné škodlivosti a důsledkům v oblasti zdravotní, psychické a sociální, kterých si je jedinec vědom.

V závislosti na druhu užívaných látek a jejich rozdílných účincích rozlišujeme závislost fyzickou (biologickou) a psychickou. Fyzická závislost na droze je stavem organismu vzniklým zpravidla dlouhodobějším a častým požíváním drogy (byť u některých drog může jít dokonce o krátkodobou konzumaci trvající několik týdnů, výjimečně i dnů), kdy se tato látka stává součástí metabolismu organismu a ten ji potřebuje a „vyžaduje“. Při přerušení jejího přísunu dochází potom k abstinenčním příznakům. Psychická závislost je duševní stav vzniklý podáváním drogy a projevuje

6 Fischer, S., Škoda, J.: SOCIÁLNÍ PATOLOGIE, 1.vydání, Grada publishing, Praha, 2009, s.94

(12)

se různým stupněm potřeby drogu aplikovat. Její vznik je vázán na určité prožitky. Je-li podávání drogy přerušeno, dostaví se psychické poruchy. Psychická závislost se projevuje různě vystupňovanou touhou drogu brát spojenou se snahou po kontinuitě. Závislý člověk již pak není schopen prožívat původní extázi, je vytržen, ztrácí svoji svobodu a jeho chování je podřízeno touze získat drogu.⁷

1.2 Vztah mezi zneužíváním drog a kriminalitou z pohledu teorie

Vztah mezi zneužíváním drog a kriminalitou je po dlouhá desetiletí předmětem mnoha výzkumů. Z jejich závěrů vyplývá, že ve srovnání s obecnou populací se u pachatelů trestných činů ve vyšší míře vyskytuje užívání drog a problémoví uživatelé drog jsou zároveň často pachateli trestných činů. Vztah mezi užíváním drog a trestnou činností však není ani jednoduchý, ani lineární. Není ani univerzální, protože mnozí recidivisté nejsou zapojeni do užívání drog a mnozí uživatelé drog nepáchají trestnou činnost (kromě užívání či přechovávání drog, pokud jsou kriminalizovány).⁸

V zahraniční odborné literatuře se lze setkat se třemi základními teoretickými modely⁹, které zmíněný vztah popisují. Jedná se o model zotročení (lékařský model), predispozice (kriminální model) a zesílení.

„Model zotročení“ vychází z teze, že v zásadě bezúhonní jedinci se vlivem nepříznivé životní situace uchylují k užívání návykových látek, jejichž nelegální povaha je poté nutí páchat trestnou činnost. Zároveň předkládá hypotézu, že pokud by drogy byly legální (a méně drahé), nemuseli by se jedinci uchylovat k trestné činnosti jako k prostředku k jejich získání.

„Model predispozice“ vychází z teze, že spojitost mezi drogami a kriminalitou existuje, protože pachatelé jsou deviantní asociální osoby, které mají predispozice pro oboje - tedy jak páchání trestné činnosti, tak užívání drog. Tato teorie je opakem předchozího modelu, neboť tvrdí, že uživatelé OPL nepáchají trestnou činnost donuceni závislostí, ale naopak většina z nich má zkušenost s kriminálním způsobem života již

8 DRUGS AND CRIME - COMPLEX RELATIONSHIP, EMCDDA, Lisabon, 2007 [online]. Dostupné na: <http://www.emcdda.europa.eu/html.cfm/index36331EN.html>

9 Štefunková , M.: DROGY A KRIMINALITA-JAKÝ JE MEZI NIMI VZTAH? Adiktologie, Centrum adiktologie, Praha, 2011, s.161

(13)

před započetím užívání drog. Podle zastánců této teorie by legalizace nic neřešila, protože tyto osoby by páchaly trestnou činnost i nadále.

Oba předchozí teoretické modely kritizuje a zároveň reviduje „model zesílení“.

Stoupenci této nejnovější teorie nevylučují, že užívání drog a páchání trestné činnosti vycházejí z totožných tendencí zapojovat se do nelegálního, hédonistického a riskantního konání, zároveň však zdůrazňují vliv užívání návykových látek na zvyšování počtu a závažnosti páchané trestné činnosti. Zjednodušeně řečeno – užívání drog vede k trestné činnosti, která je zintenzivněním již existující kriminální kariéry.

Pokud se zamyslíme nad prezentovanými teoriemi, lze v každé z nich nalézt část pravdy. Přesto se domnívám, že ani jeden z těchto přístupů nelze zobecnit a aplikovat ho komplexně na problematiku vztahu mezi užíváním drog a kriminalitou. To je dáno hlavně tím, že většina studií vychází z dat týkajících se „zachycené populace“ (tedy jedinců léčených nebo závislých ve státních registrech), což jakékoli závěry oslabuje.

Není zde totiž brán zřetel na skupinu jedinců, kteří si prostředky na drogy obstarávají legálně a mají užívání drog více méně pod kontrolou. V moderních teoriích je spíše zdůrazňován fakt, že závislé jedince nelze považovat za homogenní skupinu.¹⁰ Tyto teorie považují vztah ke kriminalitě automatický u uživatelů heroinu a cracku, kteří páchají velké množství trestných činů, aby mohli financovat nákup svých dávek (u nás tzv.problémoví uživatelé). Tam je spojitost mezi užíváním a trestnou činností jasná.

Proto spíše, než se striktně upínat na teze, že užívání je OPL je příčinou páchání trestné činnosti, je lépe chápat oba jevy (jak užívání drog, tak páchání trestné činnosti) jako součást širokého spektra projevů deviantního způsobu života. Oba se totiž u některých jedinců vyskytují současně a jsou způsobeny stejnými sociálními, psychologickými a demografickými faktory. V takovém případě jedna z forem deviantního chování může zvyšovat pravděpodobnost výskytu jiné formy, ale není zde obecně platná příčinná souvislost. Jejich vztah je spíše oboustranný. Často kriminální chování předchází užívání návykových látek a na straně druhé zneužívání návykových látek poté ovlivňuje započatou kriminální dráhu.

10 Maguire, M., Morgan, R., Reiner, R.: THE OXFORD HANDBOOK OF CRIMINOLOGY,4.vydání, Oxford univerzity press, 2007, s.829 a násl.

(14)

1.3 Definice drogové kriminality

Pojem kriminalita budu z hlediska kriminologické teorie v této práci používat ve smyslu legálního (juristického) pojetí¹¹, které kriminalitu definuje jako sociálně patologický jev tvořený souhrnem jednání definovaných trestním právem jako trestné činy. Rozumíme jím tedy souhrn trestných činů spáchaných v určitém období na určitém území. V případě drogové kriminality se jedná o trestnou činnost v souvislosti s drogami. Tuto dále dělíme na kriminalitu primární a kriminalitu sekundární.

● Primární drogová kriminalita

V rámci drogové kriminality se jedná o trestné činy, které převážně postihují nakládání s nelegálními drogami. Dle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku v platném znění, se jedná o tyto trestné činy:

- nedovolená výroba a jiné nakládání s OPL a jedy (§283 TZ) - přechovávání OPL a jedu (§284 TZ)

- nedovolené pěstování rostliny obsahující OPL (§285 TZ)

- výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě OPL a jedu (§286 TZ) - šíření toxikomanie (§287 TZ)

● Sekundární drogová kriminalita

Jako sekundární drogovou kriminalitu označujeme trestné činy, které nezahrnují přímo nakládání s nelegálními drogami, ale jsou páchány v souvislosti s jejich zneužíváním, zejména pod vlivem OPL nebo s motivem získání finančních prostředků na nákup drogy.

O tomto druhu doprovodné kriminality se začalo hovořit v devadesátých letech minulého století především v souvislosti s významným podílem trestné činnosti

„problémových uživatelů“ drog na celkové kriminalitě. Ze zkušeností příslušníků policie podílejících se na odhalování trestné činnosti v souvislosti s drogami bylo zřejmé, že právě tito pachatelé se dostávají do konfliktu se zákonem daleko častěji

(15)

v důsledku sekundární kriminality, než přímo v důsledku páchání drogových trestných činů. K tomu, aby mohl být tento fenomén a jeho rozsah blíže analyzován však chyběla potřebná validní data, protože neexistoval žádný způsob, jak tuto kriminalitu zjistit a vykazovat. Z evidenčního statistického systému kriminality Policie ČR lze sice zjistit trestné činy spáchané pod vlivem jednotlivých drog, ale z pohledu sekundární kriminality tvoří tyto ve skutečnosti jen její nepatrnou část. Proto došlo usnesením vlády č.549/2003¹² k rozhodnutí o zavedení systému sledování sekundární kriminality, jehož pilotní projekt byl spuštěn v roce 2004. Systém je založen na expertním odhadu podílu uživatelů drog na vybrané skupině trestných činů, který je prováděn formou vyhodnocení dotazníků v rámci policejních ředitelství. Přestože tento systém vyhodnocování jistě může vykazovat určitá zkreslení, dovolím si tvrdit, že má podstatný význam. Na jeho základě lze totiž ukázat na význam skutečného rozsahu kriminality související s drogami, jež společnost zasahuje v mnohem širším rámci, než by se dalo usuzovat z dat popisujících pouze stav kriminality primární. Také lze vyslovit tezi, že efektivní potlačování nabídky drog se současnými opatřeními ke snižování počtu drogově závislých by se mělo výraznou měrou projevit poklesem úrovně kriminality celkové.

Jen pro úplnost uvádím definici EMCDDA (Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti), podle které se drogová kriminalita dělí na¹³:

1. Psychofarmakologicky podmíněné trestné činy – tedy činy spáchané pod vlivem OPL, v důsledku jejich akutního či chronického užívání.

2. Ekonomicky motivované trestné činy - tedy činy spáchané za účelem obstarání prostředků na drogy, či drog samotných.

3. Systémové trestné činy – tedy činy spáchané v rámci fungování trhů s nelegálními drogami, jako součást činností spočívajících v nabídce, distribuci a užívání drog (typická je násilná kriminalita, vydírání apod.).

4. Trestné činy proti drogovým zákonům – trestné činy spočívající v porušení protidrogové (a související ) legislativy.

12 VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU VE VĚCECH DROG V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2002, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad Vlády České republiky, Praha, 2003

13 Trávníčková, I., Zeman, P.: KRIMINÁLNÍ KARIÉRA PACHATELŮ DROGOVÉ KRIMINALITY, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha , 2010, s.15

(16)

Z uvedeného přehledu je patrné, že definice drogové kriminality podle EMCDDA zahrnuje (zejména vzhledem k bodu 3.) širší soubor trestných činů. Některé učebnice kriminologie přidávají navíc trestné činy páchané na drogově závislých.

1.4 Drogová kriminalita a organizovaný zlo č in

Z pohledu způsobu páchání můžeme drogovou kriminalitu dělit do dvou základních skupin: kriminalitu prostou a kriminalitu organizovanou.

Pro drogovou kriminalitu prostou je typická velmi nízká míra organizovanosti.

Pachatelé jsou většinou z řad toxikomanů a jejich primárním motivem je získání / výroba drogy pro vlastní užití.

Na druhé straně je drogová kriminalita z důvodu enormních zisků celosvětově doménou organizovaného zločinu. Forma organizované kriminality se vyznačuje vysoce profesionálním způsobem páchání trestné činnosti obvykle v mezinárodním měřítku, prosazováním maximálních zisků a snahou o prorůstání do státního aparátu.

Trestná činnost je páchána konspirativně, soustavně, plánovitě a v rámci organizace platí přísná pravidla subordinace a koordinace. Zvláště tento druh kriminality je výrazně ovlivněn organizovanými skupinami páchajícími trestnou činnost na etnickém či národnostním základu.

1.5 Latence

Jednou z charakteristických vlastností drogové kriminality je vysoká míra latence.¹⁴ Někteří autoři hovoří o této trestné činnosti jako o „kriminalitě bez oběti“. To je dáno specifickým postavením uživatele drog, který se nevnímá jako oběť, nebo poškozený a naopak kryje toho, kdo mu drogu dodává, tedy pachatele. Často se však sami poškození podílejí na distribuci drog, či se obávají postihu za jejich držbu. Proto chybí oznamovatel trestné činnosti obvyklý u jiných druhů kriminality a tato musí být odhalována aktivní činností policejních složek.

14 „latentní kriminalita“ = skrytá, tj. páchaná trestná činnost, o níž se orgány činné v trestním řízení nedozví. (Novotný, O., Zapletal, J. a kol.: KRIMINOLOGIE, 3.vydání, Aspi, Praha, 2008,s.47)

(17)

Dalším významným důvodem míry latence je skutečnost, že se často jedná o aktivitu organizovaného zločinu, vyznačující se sofistikovaným způsobem páchání kriminality včetně využívání moderní (zejména komunikační techniky), vysokou konspirací a finančními zisky pachatelů, i snahou ovlivňovat politiku a další život ve společnosti.¹⁵ Samozřejmě stejně jako u jiných druhů trestné činnosti jsou zde významně zastoupeny nedostatky, případně problémy podmíněné stávající legislativou a její aplikací v praxi, aktuální celospolečenskou situací, zejména nedostatečnou prevencí, špatnou funkcí rodiny a nevhodnou prezentací drogové problematiky v masmédiích.¹⁶

2. Kriminologický pohled na vývoj drogové scény na našem území

2.1 Stav p ř ed rokem 1989 – stru č ný historický exkurz

Přestože ani náš stát nezůstal v předrevolučním období uchráněn drogového problému, vykazoval určitá specifika, kterými se výrazně odlišoval od tehdejšího

„západního“ světa. Jako většina ostatních států východního bloku zůstal i náš prakticky izolován. Uzavřenost hranic spojená s vízovou povinností, nekonvertibilní měnou a jiná byrokratická opatření vedla k tomu, že naše země zůstala stranou zájmu drogových mafií a nestala se cílovou zemí dodávek drog. Svou roli v rámci obchodu s drogami však plnila jako země tranzitní. Přes naše území byly přepravovány zásilky pocházející z produkčních zemí Jihozápadní Asie a Středního východu, které byly určené pro západoevropské země. Významnou roli v tom sehrálo několik faktorů. Předně naše země svoji geografickou polohou ve středu Evropy ležela na křižovatce tzv. „drogových cest“. Navíc tvrdá celní opatření nebyla směřována proti pašování drog a zkušenosti tehdejších celních orgánů byly v tomto ohledu minimální.¹⁷ K tomu je třeba dodat, že tehdejší represivní složky nebyly účastny mezinárodní spolupráce a zvláště výměny

15 Trávníčková, I., Zeman, P.: MOŽNOSTI TRESTNÍ JUSTICE V PROTIDROGOVÉ POLITICE II., 1.vydání, institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, 2008, s.36

16 Trávníčková, I., Zeman, P.: MOŽNOSTI TRESTNÍ JUSTICE V PROTIDROGOVÉ POLITICE II., 1.vydání, institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, 2008, s.36

17 Nožina, M.: SVĚT DROG V ČECHÁCH, 1.vydání, KLP, Praha, 1997, s.95

(18)

informací, takže na hranicích docházelo jen k ojedinělým, spíše náhodným záchytům pašovaných zásilek. Snaha o omezení mezinárodního tranzitu OPL byla zahájena postupným zavedením služebních psů v 70. letech. Ovšem myšlenka, že psi, cvičení na vyhledávání drog na hranicích, celý problém vyřeší, vedla k tomu, že další formy boje proti drogám nebyly dostatečně rozvíjeny. To vše se potom později odrazilo na nepřipravenosti příslušných složek.

Přestože panovalo všeobecné přesvědčení, že problém zneužívání drog se nás netýká, realita byla poněkud odlišná. Z evidence nealkoholových toxikomanů, kterou zahájila tehdejší Federální správa Veřejné bezpečnosti (v roce 1973), vyplývá, že jejich počet se poměrně rapidně zvyšoval. Zatímco v prvním roce bylo evidováno 119 osob, v následujících letech každoročně přibývalo až 900 nových. V roce 1986 se již dostáváme k počtu 7039.¹⁸

Z důvodů uvedených v předchozích odstavcích se u nás nevytvořil otevřený drogový trh založený na komerčním základě. Problém importovaného hašiše a heroinu, který v řadě zemí v té době ovlivnil vývoj ilegální drogové scény, se nás prakticky nedotkl. Veškeré dění týkající se zneužívání návykových látek se převážně odehrávalo v rámci uzavřených subkultur toxikomanů, kteří byli odkázáni na vlastní výrobu.

(Běžné bylo, že si jednotlivé skupiny navzájem propůjčovaly katalyzátory potřebné pro výrobu tehdy frekventované drogy „braun“). Drogy byly často poskytovány zdarma nebo výměnou za potřebné suroviny. K danému období se vztahuje i znovuobjevení pervitinu¹⁹ českými toxikomany. Zejména jeho výroba nastoupila v polovině 80.let v ČSSR zásadní cestu, která signifikantně ovlivňuje drogovou scénu na našem území dodnes.

V souvislosti s nealkoholovou toxikomanií je nutné zmínit pro danou dobu velmi rozšířené čichání těkavých látek, které se vyskytovalo převážně mezi učňovskou mládeží. Snadná dostupnost a nízká cena látek jako Toluen, Čikuli a další měla za

19 Tato droga byla poprvé syntetizována v Japonsku v roce 1888. Později byla používána japonskými sebevražednými piloty kamikadze a německými parašutisty. Čeští toxikomani dokázali tento přípravek znovu objevit a vyvinout jeho výrobu v podmínkách domácích laboratoří. (viz.: Nožina, M.: SVĚT DROG V ČECHÁCH, 1.vydání, KLP, Praha, 1997,s.29)

(19)

následek řadu úmrtí a v období mezi léty 1982 – 1987 je z celkového počtu toxikomanů udáváno 40 až 45% závislých právě na těchto látkách.²⁰

Opomenout nelze ani tehdy frekventovanou “lékovou toxikomanii“, spočívající ve zneužívání léčiv.

2.2 Specifické kriminogenní faktory ovliv ň ující vývoj po roce 1989

Revolučním rokem 1989 dochází na našem území k rozsáhlým politickým a společenským změnám. Tolik očekávaný pád komunismu a totalitní formy vládnutí, příchod demokracie a občanských svobod však přinesl i řadu negativních prvků, na které naše polistopadová vládní garnitura nebyla připravená. Otevřením hranic se ze dne na den naše země naplno stává součástí globálního světa se vším, co k němu patří.

A mezi jeho stinné stránky patří samozřejmě drogy a organizovaný zločin. Hned na počátku se ukazuje, že zájem o drogy je v české populaci obrovský. Objevují se nové trendy v jejich zneužívání. Příkladem se stává velmi rychlé rozšíření užívání marihuany, výrazně se zvyšuje poptávka po pervitinu a svoji vítěznou cestu na českou drogovou scénu zahajuje heroin.²¹ Drogy přestávají být záležitostí undergroundového a kriminálního prostředí a rozšiřují se i do středních vrstev společnosti. Nebývalým způsobem narůstá množství OPL distribuovaných na nelegálním trhu, který se orientuje především na mládež. To vede k prudkému zvýšení počtu prvokonzumentů drog.

V Praze a řadě dalších měst vznikají postupně otevřené drogové scény.

Z hlediska nelegálního obchodu s OPL lze veškeré klíčové faktory rozdělit na ty, které ovlivnily příchod mezinárodního zločinu – potažmo tedy nabídku drog a ty, které ovlivnily poptávku.

2.2.1 Specifické faktory ovlivňující nabídku

20 Vaněček, M.: Těkavé látky, Bulletin Národní protidrogové centrály, 3/1998, Národní protidrogová centrála,Praha, s.9

(20)

Mezi tyto faktory, které měly významný vliv na vytvoření podmínek pro působení mezinárodního organizovaného zločinu a prudký rozvoj nelegálního obchodu s drogami patří zejména :

● geografická poloha státu²²

Realizací schengenských dohod se stala naše země „nárazníkovým“státem vůči Evropské unii na straně jedné a na druhé straně tranzitní zemí pro aktivity zločineckých organizací pocházejících z Asie a východní Evropy. Naše území také protíná tzv.

„ Balkánská trasa“, po níž je do Evropy pašován heroin.

● rozvíjející se tržní hospodářství

Neustálý nárůst mezinárodního obchodu při nedostatečném technickém vybavení celních referátů a vznikající časové tísni při odbavování na hraničních přechodech vedl k relativnímu snížení pravděpodobnosti náhodného záchytu zásilky OPL. Významně narostl počet subjektů participujících na zahraničním obchodě. Roste počet zásilek i jejich periodicita. V této souvislosti narůstá i množství zásilek v lodní a letecké přepravě.²³

● velmi dobře rozvinutý chemický a farmaceutický průmysl v ČR (jako potenciální zdroj surovin pro výrobu OPL).²⁴

● silná báze domácích nelegálních výrobců vytvářená na našem území v dřívějších letech, která se přeorientovala na komerční výrobu OPL.

● existence významného počtu bývalých emigrantů

Mnozí z nich měli rozsáhlé styky v zahraničí a někteří i zkušenosti s nelegálním obchodem s drogami v zemích, kam emigrovali. Pro ně potom nebyl problém navázat kriminální vztahy v polistopadové ČR.

● příliv cizinců na naše území

Vlivem oslabení hraničních kontrol ve východní Evropě se zvedá obrovská migrační vlna především ekonomických uprchlíků mířících na západ. K počtu běženců

23 Brejcha, B.: VÝVOJ DROGOVEJ TRESTNEJ ČINNOSTI V ČR A SR PO ROKU 1990, Akadémia Policajného zboru v Bratislave, 2009, s.17

24 Komorous, J.: SOUČASNÝ STAV V OBLASTI NEDOVOLENÉHO OBCHODU A ŠÍŘENÍ OMAMNÝCH A PSYCHOTROPNÍCH LÁTEK V ČR. In: Mezinárodní organizovaný zločin v ČR, Ustav mezinárodních vztahů, Praha, 1997, s.90

(21)

významně přispěl i rozpad Sovětského svazu a konflikt v bývalé Jugoslávii. Mezi těmito osobami se k nám dostávají i příslušníci profesionálních zločineckých skupin.

● nedostatečné požadavky na uznávání legálního pobytu cizinců na území státu.²⁵

● ochota občanů zapojit se do obchodu s drogami za nízké odměny

● existence skupin osob, které se dříve zabývaly nelegálním obchodem s valutami Jednalo se o tzv.“veksláky“, kteří vlivem ekonomických změn přišli o náplň své činnosti a nyní hledali jiné využití svých zkušeností.

● neexistence trhu s OPL v dřívějších letech²⁶

● přehlížení problému „praní špinavých peněz“²⁷

Tento postoj některých našich politiků vedl k dosti opožděným legislativním opatřením, která měla daný problém řešit. Přitom dle expertních odhadů se zisky organizovaného zločinu v globálním měřítku pohybovaly kolem 500-700 miliard amerických dolarů (polovina z dané částky údajně spadá na obchod s drogami).²⁸ Zákon č.61/1996 Sb., o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti byl přijat až v roce 1995.

● jednoduché zakládání „krycích firem“

● amnestie prezidenta republiky v lednu 1990, kdy se na svobodu dostala celá řada osob odsouzených za drogovou kriminalitu.

● neschopnost bezpečnostních složek reagovat na nově vzniklou situaci

Jen pozvolna se dotvářela struktura celorepublikových operativních součástí policie a celní služby podílejících se na potírání drogové kriminality. Policisté i celníci nedisponovali dostatečným vybavením a znalostmi. Jejich aktivitě navíc bránil i stav legislativy.²⁹ Zásadním organizačním opatřením v boji s organizovaným zločinem bylo vytvoření Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ)v rámci kriminální

25 Štablová, R.: DROGY, KRIMINALITA A PREVENCE, 2.rozš. vydání, Policejní akademie ČR, Praha, 1999, s.5

26 VÝROČNÍ ZPRÁVA NÁRODNÍ PROTIDROGOVÉ CENTRÁLY, Národní protidrogová centrála, Praha, 1996, s.6

27 „praní špinavých peněz“ (dnes nazývané legalizace výnosů z trestné činnosti). Jde o proces, v němž je často velice důmyslných finančních operací utajen původní – nezákonný zdroj příjmů,který je nahrazen novým, fiktivním zdrojem, jenž zdůvodňuje způsob získání těchto peněz zákonnými cestami.

28 Nožina, M.: SVĚT DROG V ČECHÁCH, 1.vydání, KLP, Praha, 1997,s.271

(22)

policie, němuž došlo v roce 1995³⁰. V jeho rámci vzniká také Národní protidrogová centrála.

Domnívám se, že kromě několika z uvedených faktorů, jež se vztahovaly pouze k polistopadovému období, naopak ještě další přibyly. Co považuji za poměrně vypovídající skutečnost, je fakt, že naše země je dlouhodobě považována za bezpečné místo pro organizátory drogových obchodů. Domnívám se, že, kromě velice náročného odhalování a hlavně prokazování kvalifikované trestné činnosti, je to dáno zejména snadným uchováním a legalizací zisků.

2.2.2 Specifické faktory ovlivňující poptávku

Z teoretického hlediska je jasné, že drogová kriminalita je fenomén, který by neexistoval, kdyby nebylo jedinců drogy užívajících. Tito, i pokud se sami na trestné činnosti nepodílejí, tvoří skupinu reprezentující poptávku po drogách. Proto, když hovoříme o příčinách drogové kriminality, si musíme uvědomit, že odvozenou příčinou drogové kriminality je také soubor faktorů, které mají vliv na nárůstu počtu uživatelů drog ve společnosti.

Pokud se podíváme na devadesátá léta minulého století s mohutným nástupem drogového problému, kdy se lavinovitě rozšiřovala nabídka nelegálních drog na našem území, jistě by vývoj probíhal jinak, kdyby zároveň ve společnosti neexistovala tak vysoká poptávka. Co však byly hlavní příčiny? Předně je třeba si uvědomit, že se diametrálně změnila paternalistická role státu, postavení jedince ve společnosti a fungování tradiční rodiny. Porevoluční svoboda přináší možnost svobodně podnikat, které velká část společnosti s očekáváním vysokých zisků využívá. Totálně se mění hierarchie hodnot, sílí konzumní styl života a prototypem úspěšného člověka se stává ten, kdo vydělává nejvíce peněz (bez ohledu na způsob). Jedinec se ocitá pod velkým tlakem, protože v tomto vysoce konkurenčním prostředí se nedokáže prosadit každý a velké procento lidí „selhává“. Řada těchto jedinců hledá ve zneužívání drog způsob úniku z reality. Zároveň s maximálním využití dne pro vydělávání peněz se krátí doba,

30Cejp, M.: VÝVOJ ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha , 2010

(23)

kterou rodiče mohou trávit se svými dětmi. Vyvíjí se moderní koncepce života rodiny s přehnanou volností a svobodou dětí, kdy rodiče nemají přehled o tom, jakým způsobem tráví jejich potomci volný čas. Někteří autoři (Hejda, J.) hovoří také o ztrátě komunikace mezi lidmi navzájem, uvolnění morálních zábran a zvýšení egocentrismu.³¹

Kromě společenských změn, uvedených v předchozí části, hrálo značnou roli působení sdělovacích prostředků, kde zastánci tzv. „měkkých drog“ propagují jejich užívání, vydávají návody na pěstování (marihuany), pořádají se koncerty na podporu snah o legalizaci a dochází k šíření různých mýtů a dezinformací. Tím poté zejména mezi mladými lidmi (kteří primárně nedůvěřují autoritám varujícím před nebezpečím drog) vzrůstá chuť vyzkoušet je a „udělat si vlastní názor“.

Působení médií vnímám jako velice negativní faktor, jenž je čím dál aktuálnější zejména vzhledem k marihuaně. (V souvislosti s psaním této práce jsem si dělal určitou formu screeningu zaměřeného na užívání konopných produktů v televizních pořadech.

Jednoznačným závěrem je alarmující skutečnost, že užívání marihuany je prezentováno jako naprosto běžná součást života teenagerů).

Mezi další rizikové faktory³² je nutno zařadit hospodářskou stagnaci nebo pokles, rostoucí nezaměstnanost, oslabení a ztrátu životních a sociálních perspektiv určitých skupin obyvatelstva. V neposlední řadě také kumulaci sociálně patologických jevů (jako např. gambling, prostituce a další).

Když se zamyslím nad předchozími odstavci, tak si uvědomuji, že faktory, jež ovlivňovaly poptávku po drogách v devadesátých letech jsou bohužel stále aktuální.

2.3 Drogová scéna po roce 2000 - hlavní trendy desetiletí

Dá se říci, že situace v oblasti drog na našem území je, až na výjimky, po roce 2000 srovnatelná s ostatními zeměmi, které měly donedávna náskok několika desetiletí.

Po poměrně bouřlivých devadesátých letech, kdy naše území zaplavily nové druhy drog, došlo k otevření drogového trhu, výrazně narostla drogová trestná činnost a plně se zde etablovaly mezinárodní zločinecké skupiny, se situace relativně stabilizovala.

31 Hejda, J.: KRIMINOLOGICKÉ, TRESTNĚPRÁVNÍ A KRIMINALISTICKÉ ASPEKTY DROGOVÉHO PROBLÉMU V ČR A JEHO ŘEŠENÍ,1. vydání, Vysoká škola ekonomická, 2000, Praha

(24)

To, k čemu však dochází nástupem nového tisíciletí, bych popsal spíše jako kvalitativní změny na drogové scéně. Mezi ně patří změny způsobů páchání trestné činnosti, postupný nástup nových druhů OPL, určité změny ve struktuře a zaměření organizovaných skupin a další.

Pokud se zaměříme na změny způsobu páchání trestné činnosti, je evidentní, že se projevily zejména v pouliční distribuci OPL. Dealeři už častěji prodávají jen odběratelům, které znají nebo na něž mají od známých doporučení. Přestávají být využívána dříve notoricky známá místa, kde docházelo k prodeji drog a pachatelé nyní často mění lokalitu. K prodeji dochází „za pohybu“, kdy je místo setkání odlišné od místa prodeje, k předání drogy se používají krycí manévry (podání ruky, objetí).

Obecně dochází k omezování klasického prodeje na ulici a vznikají tzv. dealerské byty (typické u pachatelů romského původu). Je vysoce pravděpodobné, že k výše uvedeným změnám přispěla i novela trestního zákona č.112/1998 Sb., zavádějící mimo jiné trestnost přechovávání OPL v množství větším než malém. Tento fakt se projevil i ve snížení množství drogy, kterou nosili pouliční distributoři u sebe. U arabských prodejců byl zaznamenán způsob uchovávání dávky k prodeji skryté v dutině ústní v malé alobalové kuličce, kterou je možno v případě příchodu policie spolknout či vyplivnout.

Dalším často zmiňovaným trendem je nárůst konspirace, ke které přispěl rozvoj moderních komunikačních technologií. Pachatelé ke sjednávání obchodů masově používají mobilní telefony zpravidla s předplacenými kartami.³³ Stále častěji je k témuž účelu využíván i internet s možností anonymního přístupu např. z internetových kaváren či veřejných knihoven.³⁴

Z hlediska struktury trhu s OPL lze říci, že trh s heroinem je v České republice po roce 2000 plně rozvinutý. Dochází však k poklesu poptávky po této droze, což by mohlo mylně vést k závěru, že se v této oblasti začínají dostavovat výsledky preventivních opatření. Dle výročních zpráv o stavu ve věcech drog, zpracovávaných Národním monitorovacím střediskem, lze však konstatovat, že úbytek uživatelů heroinu

33 Byl zaznamenán případ pachatele organizovaného obchodu s heroinem, který v letech 1999-2001 zásoboval heroinem celou Prahu. Tento člověk zpočátku nepoužíval mobilní telefon vůbec a později ho začal používat tak, že každé čtyři dny měnil telefonní kartu, přičemž žádnou nepoužil dvakrát. (viz.

Brejcha, B.: VÝVOJ DROGOVEJ TRESTNEJ ČINNOSTI V ČR A SR PO ROKU 1990, Akadémia Policajného zboru v Bratislave, 2009, s.36)

34 Zeman, P. : DROGOVÁ KRIMINALITA V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2005, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, 2006, s.146

(25)

byl v podstatě ve velké míře nahrazen nárůstem počtu jedinců zneužívajících substitučně předepisovaný přípravek Subutex.³⁵ Dochází zde k situaci, že tyto předepsané přípravky končí na černém trhu, kde jsou obchodovány (a navíc v rozporu s pravidly léčby obvykle aplikovány nitrožilně). Paradoxně se objevují dokonce jedinci závislí na Subutexu, kteří nikdy heroin neužívali. V souvislosti s analýzou uvedeného trendu jsem zjistil, jaký efekt může mít dobře míněný substituční program, pokud je špatně nastavený a nezabezpečený. Skutečnost, jež mne překvapila, je taková, že přípravek Subutex může předepisovat jakýkoli lékař, bez ohledu na specializaci. Ze zákona je zde však povinnost hlásit údaje o pacientovi do registru NRULISL.³⁶ Tato povinnost je vyžadována pod hrozbou trestu ve správním řízení. Průzkum národního monitorovacího střediska³⁷ nicméně ukázal, že pouze zhruba 70% předepisujících tuto registraci provádí. Z toho je patrné, že naprosto selhávají kontrolní mechanismy (přitom ve správním řízení hrozí lékařům pokuta do 10000Kč nebo dokonce zákaz činnosti).

Přelomem nového tisíciletí dochází k významným změnám v oblasti obchodu s metamfetaminem (pervitinem). Kromě toho, že se postupně stává vývozním artiklem (zejména do sousedního Německa, kam je vyvážen ve vysoké kvalitě pod názvem Crystal), dochází ke změnám výroby s ohledem na vstupní prekurzory. Nedostatek efedrinu, odcizovaného z průmyslových provozů nebo dováženého ze zahraničí, začíná nahrazovat pseudoefedrin, získávaný z volně prodejných léčiv. Tématu metamfetamin se budu dále podrobněji zabývat ve zvláštní kapitole.

V případě konopných drog (hašiš, marihuana) hrály nejvýznamnější vliv skupiny pachatelů ze států severní Afriky (zejména Maroka, Egypta, Tuniska, Alžíru), které drogy pašovaly ze zahraničí. Situaci ale změnil masivní nástup tzv.indoor hydroponního pěstování marihuany, kdy je za využití sofistikovaných metod dosahováno výsledného produktu s vysokou potencí THC (až mezi 20 a 30%). Do tohoto způsobu ilegálního pěstování se nebývalou měrou zapojili pachatelé vietnamské národnosti.³⁸ Tento zajímavý trend byl pozorován ve více státech (např. USA, Velká Británie) a zatím pro něj není žádné vysvětlení. Jediné, které se nabízí v našich podmínkách, je to, že

35 Subutex je obchodní název přípravku předepisovaného v rámci substituční léčby závislosti na opiátech.

36 NRULISL - Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek, který funguje od roku 2000.

37 VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU VE VĚCECH DROG V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2010, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad Vlády České republiky, Praha, 2011

38 Příloha č.3 zobrazující počet zajištěných pěstíren konopí.

(26)

vietnamským obchodníkům, kteří se dříve zabývali převážně prodejem padělaného textilu, ubývají v souvislosti s častými kontrolami zisky, a tak se postupně přeorientovávají na jinou činnost. Roli hraje i snadná dostupnost technologií a prostředků pro pěstování a zároveň rychlá návratnost vložených investic. Tomu všemu nahrává v dnešní době vysoká poptávka po konopí - zejména mezi mládeží,³⁹ kde kouření marihuany již není považováno za užívání drog, ale je běžnou součástí života a formy relaxace.

Určitým rysem drogové scény se stalo spojení užívání některých typů syntetických drog v souvislosti s hudební produkcí. Jedná se hlavně o extázi, která se vyskytuje ve většině hudebních klubů, kde je prodávána převážně českými občany.

Oproti minulým létům její cena poklesla až na hodnotu mezi 150-250Kč (za tabletu při jednotlivém odběru). Nákupní cena tablety při odběru v mnoha tisícových počtech v zahraničí (zejména v Nizozemí a Belgii) nepřesáhne 40Kč.⁴⁰

Specifická je situace týkající se kokainu. Ten k nám byl dovážen z Jižní Ameriky zejména prostřednictvím leteckých kurýrů nebo zásilek (ukrytý v různých průmyslových výrobcích či uměleckých předmětech). Na základě poznatků pracovníků NPC se dá říci, že zde ohledně velkých zásilek byla zřejmá snaha o vytvoření kokainového kanálu. Avšak zřejmě kvůli složitosti dopravy, jeho vysoké ceně a faktu, že zde měl v případě pervitinu konkurenci, se na zdejší drogové scéně nestal tak významnou drogou, jako v jiných státech. To neznamená, že by se zde nedistribuoval, ale je spíše doménou užší movité klientely.

Celkově lze vývoj drogové scény po roce 2000 charakterizovat takto:

● je zde vysoká dostupnost OPL. Tyto se šíří častěji i do menších měst a obcí.

● s nižší ostrahou hranic se zvyšuje „drogová turistika“.

39 Dle epidemiologických studií patří naše země v současnosti na přední místa v užívání konopí. Studie z roku 2010 ukazuje, že ve věkové kategorii 15-34 let užilo marihuanu v posledním roce 20,7%

respondentů.

(27)

● končí období předchozí „specializace“ jednotlivých etnických skupin na distribuci určitého druhu drogy (viz. např. balkánské skupiny⁴¹, které s dříve angažovaly v oblasti obchodu s heroinem, nyní obchodují s celou škálou OPL nebo prekurzorů - např. dovoz efedrinu z oblastí Bulharska a Chorvatska).

● v závislosti na stupni distribučního řetězce se snižuje čistota a koncentrace drog.

● osoby, vůči nimž směřují aktivity policie, jsou často díky svým předchozím zkušenostem (ale i zásluhou médií) obeznámeny s metodami a operativně – pátracími prostředky, což klade vyšší nároky na odhalování drogové kriminality.

● v souvislosti s nárůstem uživatelů drog se zvyšuje podíl drogově závislých na páchání trestných činů v oblasti majetkové trestné činnosti (krádeže v obchodních domech, vloupání do motorových vozidel, krádeže mobilních telefonů apod.).⁴²

●Česká republika je nadále považována za bezpečnou zemi pro organizátory a zároveň pro uchování a legalizaci zisků z trestné činnosti.

2.4 Struktura a dynamika drogové kriminality – analýza statistických údaj ů

Nezbytnou součástí snahy o pochopení a popsání jakéhokoliv kvantifikovatelného jevu, jakým je i drogová trestná činnost, je rozbor statistických údajů. Zde je však třeba upozornit, že analyzovat určitá data je možné jen s velkou opatrností vzhledem k možným zavádějícím závěrům, které mohou být způsobeny změnou metodiky⁴³ zpracovávání určitých statistik, legislativy nebo také lidským faktorem. Proto jsem se zde rozhodl naznačit a popsat jen nejvýraznější trendy.

43 Policie do roku 2000 (kdy došlo ke změně metodiky) vykazovala každý jednotlivý dílčí skutek pokračujícího trestného činu, což by v rámci drogové kriminality mohlo značně narušit statistické závěry.

Zejména výrazný pokles zjištěných trestných činů po uvedeném roce. Kromě toho je třeba upozornit na odlišné pojetí trestného činu v rámci policejních statistik - zde je vykazován i skutek páchaný nezletilcem, který z hlediska trestního práva trestným činem není. (srovnej: Trávníčková, I, Zeman,P..: MOŽNOSTI TRESTNÍ JUSTICE V PROTIDROGOVÉ POLITICE I., 1.vydání, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, 2007, s.62)

(28)

Pokud se zaměříme na vývoj drogové kriminality za použití statistiky zjištěných trestných činů (dle údajů ESSK), můžeme vidět, že k nejdynamičtějším změnám docházelo v devadesátých letech minulého století. V tomto období (zejména po roce 1993) dochází ke strmému nárůstu počtu zjištěné trestné činnosti,⁴⁴ jenž vyvrcholil v roce 1999. Během několika let narůstá počet z původních 253 trestných činů (rok 1993) na 5324 trestných činů (rok 1998), což odpovídá dvacetinásobnému nárůstu!

Myslím, že právě tento vývoj je odrazem všech společenských změn a dalších kriminogenních faktorů popisovaných v předchozích kapitolách. K dalšímu významnému nárůstu právě v roce 1999 došlo účinností novely trestního zákona, která zavedla trestnost držení drogy pro vlastní potřebu v množství větším než malém. Tím se oproti předchozímu roku navýšil počet zjištěných trestných činů o 47% na výsledných 7720 trestných činů. Poté dochází k poklesu na 4458 trestných činů v roce 2000, který pokračoval až do roku 2004. Od té doby se dá říci, že je vývoj relativně stabilní.

Pokud porovnáme uvedené trendy s daty, která jsem získal ze Statistických ročenek Ministerstva spravedlnosti a z nichž jsem vytvořil graf⁴⁵ znázorňující vývoj počtu stíhaných, obžalovaných a odsouzených pachatelů, je patrné, že tyto předchozí trendy se logicky projevily i zde. I když počty stíhaných a obžalovaných doznaly nejdynamičtějších změn v letech 2003 a 2004. Pokud se zaměříme na statistiku odsouzených, vidíme, že tam k tolika dramatickým výkyvům nedocházelo.Od roku 1998 počet lineárně rostl až do roku 2004, kdy se stabilizoval a následně od roku 2008 opět nabral stoupající tendenci.

Ještě si dovolím poznámku o zjištění týkajícího se uvedeného trestání „držení drog pro vlastní potřebu“. Jak je patrno, četnost trestného činu dle §187a) zákona č.140/1961 Sb., trestního zákona (případně §284 zákona č.40/2009 Sb., trestního zákoníku) se trvale zvyšuje. (Domnívám se, že to souvisí primárně s konopím, které se vztahuje k 60% případů tohoto druhu trestné činnosti). Nicméně současně se ale nemění vzájemný poměr tohoto deliktu a zbývající drogové trestné činnosti, který s 80%

vyznívá dlouhodobě ve prospěch trestné činnosti související s výrobou a distribucí.

Myslím, že tento fakt vyvrací námitku odpůrců trestnosti držby, argumentujících, že postupně bude docházet ke kriminalizaci uživatelů OPL, což potvrzuje i studie (Zeman, P., Trávníčková, I.), kterou uvádím v další kapitole.

44 Příloha č.1

45 Příloha č.1