Chod naprázdno - Analytický výpočet stávajícího motoru

4. Analytický výpočet stávajícího motoru

4.15 Chod naprázdno

Ztráty naprázdno ve vinutí statoru: P_j₀ 

3

R₁ I_² 

3



0 , 017



94 , 3

² 

460 , 8

W (4.89) Ztráty naprázdno: P₀ P_j₀P_fe 

460 , 8



3106



3567

W (4.90)

Činná sloţka proudu naprázdno: A

4.16 Srovnání analyticky vypočteného motoru a vyráběného motoru

Motor vyráběný firmou Siemens nyní porovnám s motorem analyticky vypočteným. Hodnoty vyráběného motoru byly převzaty z typové zkoušky motoru, odpovídající evropské morně EN 60034.

Největší problém spočívá v určování přídavných ztrát, tato hodnota poté ovlivňuje přesnost výpočtu účinnosti s reálnou.

Tabulka 4.3. – Srovnání výsledných hodnot s typovou zkouškou stroje Měřené veličiny Výsledky typové

zkoušky existuje spousta literatury na výpočet asynchronních strojů, já jsem si zvolil výše zmíněnou literaturu.

Pro důkladnější a přesnější výpočet bych musel volit literaturu přímo zaměřenou na danou problematiku, například pro výpočet vodivosti dráţek a rozptylových toků, neboť rozptyl asynchronního motoru poniţuje celkovou účinnost stroje. Chtěl bych-li dále analyzovat motor pro rozběh a brzdění, bylo by potřeba uvaţovat, ţe veškerý tok při rozběhu motoru jde do rozptylu stroje, toto platí i pro zpomalování, kde rozptyl hraje významnou roli pro průběh momentu.

5. Představení programu Ansys Maxwell 5.1 Metoda konečných prvků

Metoda konečných prvků je účinná metoda k řešení všech okrajových úloh inţenýrské praxe, popsaných parciálními diferenciálními rovnicemi. Metoda byla vyvinuta s nástupem digitálních počítačů ke konci padesátých let k řešení úloh z pruţnosti a pevnosti v leteckém průmyslu. V krátké době byla zavedena v řadě oblastí ve strojírenství, stavebnictví a v elektrotechnice.

Základní myšlenka MKP je zaloţena na diskretizaci oblasti řešení, tedy na rozdělení oblasti do mnoha prvků jednoduchého tvaru, které se nazývají konečné prvky. V místech, kde se očekává prudká změna pole, se zavede větší hustota sítě. Prvek je určen svými vrcholy, nazývanými uzly.

Nejjednodušší prvky pro rovinnou úlohu jsou trojúhelník a čtyřúhelník, pro prostorovou úlohu čtyřstěn, pětistěn a šestistěn. Kaţdý prvek v poli je následně popsán diferenciální rovnicí a jeho veličina je aproximována. Sestaví se soustava rovnic pro neznámé uzlové hodnoty počítané veličiny na základě diskretizace. Vyřešením soustavy se získají hledané uzlové hodnoty.

Postup při aplikaci MKP sestává z těchto kroků:

1. Generace sítě prvků s uzly z řešeného pole.

2. Aproximace potenciálu na jednotlivých prvcích z uzlových hodnot.

3. Dosazení zvolené aproximace do diferenciální rovnice nebo jejího ekvivalentu a sestavení soustavy rovnic pro neznámé uzlové hodnoty.

4. Vyřešení soustavy.

5. Zpracování dodatečných poţadavků – výpočet dalších veličin a zobrazení výsledků. [12]

Obr. č. 5.1. – Příklad rozložení pole (statorového jha) na konečné prvky [7]

5.2 Přiblížení Ansys Maxwell

Ansys Maxwell je program na simulaci elektromagnetických polí při návrhu a analýze elektromotorů, generátorů, transformátorů, cívek a senzorů. Dokáţe modelovat 2D i 3D úlohy. Je zaloţen na metodě konečných prvků a umoţňuje precizní simulaci elektromagnetických polí v časové i frekvenční oblasti s tím, ţe po uţivateli je vyţadován pouze geometrický návrh, volba materiálu a poţadovaný výkon.

Hlavní výhodou je schopnost extrahovat stavové modely z konečnoprvkových simulací a spolupracovat se specializovanými programy (Simplorer, Rmxprt, PExprt, Workbench).

Základní charakteristika:

- Automatická tvorba sítě s adaptivním zjemněním v kritických místech

- Jednoduchá simulace rotačního a translačního pohybu těles v elektromagnetickém poli, podpora simulace elektrických strojů a pohonů

- Různé moţnosti zohlednění elektromagnetických ztrát na základě dostupných materiálových dat (BP charakteristiky)

- Jednoduchá parametrizace modelů, optimalizační a statistické výpočty, moţnosti vyuţití více procesorů při optimalizaci i jednotlivých simulacích

Simulace sdruţených úloh:

- Maxwell + řídící elektronika (bez nutnosti dalšího simulátoru elektronických obvodů) - Maxwell + Simplorer (simulace mechatronických systémů)

- Maxwell + RMxprt / PExprt (automatická tvorba modelů elektrických strojů a magnetických komponent měničů)

- Maxwell + ANSYS Workbench (teplotní a mechanické výpočty)

5.3 RMxprt Maxwell

Díky sdruţení s RMxprt Maxwell umoţňuje komplexní analýzy elektrického stroje, pomoci kterých lze přesně vyřešit moment stroje, účinnost, proudy, ztráty charakteristiky z měření a další.

Tato nadstavba programu umoţňuje rychlejší návrh a optimalizaci elektrického stroje, neboť obsahuje předdefinované šablony motorů. Lze rychle definovat typ stoje, materiály, rozloţení vinutí, geometrické rozměry statoru, rotoru, dráţek, klece atd. Volba rozměru je do jisté míry jednoduchá, neboť stačí doplnit hodnoty jednotlivých oken. Základní výpočet stoje provádí téměř okamţitě, uţívá klasický analytický postup výpočtu elektrických stojů a magnetických obvodů. Výstupem výpočtu je např. graf momentové charakteristiky, účinnosti a mnoho jiného.

Modelování motoru od společnosti Siemens probíhá lehce odlišně, nejedná se o typicky sériově vyráběný motor, a proto je potřeba automatické parametry navrţené programem ručně upravit.

Naštěstí tato moţnost ruční volby je moţná pouţít téměř u všech části stroje, jako je typ vinutí, sloţení cívky vinutí, ekvivalentní poloměr a další. Mnohdy však ruční volba neumoţňuje přesnou definici parametrů vyráběného stroje, proto je nutné hodnoty volit tak, aby namodelovaný stroj se co nejvíce blíţil stroji změřenému. Ruční definice a další úpravy budou pojednány v práci níţe. Pomocí tohoto

programu je také moţno přenést model počítaný analyticky do Maxwellu a motor analyzovat metodou konečných prvků. Pro mou práci bylo vhodnější veškeré modely provádět v nadstavbě RMxprt a ve 2D rozhraní. 2D model je oproti 3D vhodnější pro úsporu času, nenáročnost na výpočetní výkon a hlavně na sníţení času pro pozdější optimalizaci.

Maxwell 2D umí také nasimulovat rotační pohyb těles v elektromagnetickém poli, pro mou úlohu např. otáčení rotoru. Rovněţ lze prostřednictvím nástrojů Optimerics optimalizovat geometrii stoje, pro dosaţení co nejlepších výsledků, které poţadujeme docílit. Následně je moţný dosaţené výsledky analyzovat metodou konečných prvků. Program je schopen navrţený či optimalizovaný stroj převést do Maxwellu jak ve 2D, tak i 3D se všemi poţadavky (na rozměry atd.) [13], [14]

Obr. č. 5.2. – Postup návrhu stroje v Maxwell

5.4 Funkce Optimerics

Jedna ze stěţejních funkcí celého programu Maxwell je Optimeric. Díky ní jsme schopni definovat proměnné jako: rozměry stoje, materiál a sledovat účinky na výsledné parametry stroje.

Optimerics mění podle předem definovaných poţadavků uţivatele geometrii a materiály stoje pro získání poţadovaných výsledků. Lze tak snadno porovnávat výsledky a velmi snadno zvolit nejlepší provedeni stroje, které bude nejlépe odpovídat schopnosti výroby. Nástroje, pomocí níţ provádíme optimalizaci:

Parametrics: Zvolíme si parametry (proměnné), jako je rozměr dráţky a pozorujeme pro různé hodnoty rozměru dráţky zobrazit vypočtené výsledky.

Optimization: Jde o alternativu parametrizace. Zvolíme si optimalizační cíl a funkce

(algoritmus) automaticky změní rozměrové parametry pro dosaţení optimálních cílů, bez zásahu uţivatele. Je vhodná pro analýzy s více proměnnými. Vyuţívá se pro výpočet kroutícího

momentu stroje.

Sensitivity: Slouţí pro určení citlivosti návrhu na male změny proměnných v blízkosti navrhovaného bodu. Uţívá se tedy na definice výrobní tolerance.

Tuning: Hodnoty definovaných proměnných se mění interaktivně v čase, uţivatel je v reálném čase schopen sledovat výstupní parametry návrhu. Hodí se zejména pro doladění optimální hodnoty, kdy vidíme, jak jsou výsledky ovlivněny změnou proměnné.

Statistical: Zobrazuje rozdělení výstupních veličin v závislosti na vstupních proměnných:

ztráty způsobené statistickými odchylkami, kroutící moment, sílu. [13]

6. Aktuálně vyráběný motor

Obr. č. 6.1. – Elektromotor SIEMENS 1LG6 312-4MA60-Z, 315kW,1488ot [7]

6.1 Statorové vinutí

Vinutí statoru je sloţeno z několika cívek, které obsahují závity s rozdílným průřezem vodičů, tato skutečnost ovlivní výpočet motoru a je třeba tuto skutečnost zohlednit. Vinutí statoru je navinuto ze soustředných cívek, kdy kaţdá fáze obsadí 4 dráţky a její střední krok je 11 dráţek. Prvně si vypočítám ekvivalentní průměr vodiče. Vzhledem ke skutečnosti, ţe sloţení jednoho závitu cívky statoru je přepočítáno na ekvivalentní průměr vodiče, dojde k ovlivnění skutečného odporu a reaktance vinutí a ovlivnění výpočtu. V programu RMxprt je také moţnost zvolit cívku z různých typů statorových vodičů, ale ekvivalentní poloměr byl vypočítán pro zpětnou kontrolu dle vzorce:













 





 

 

n S S

ekv

1 1

2 1

4

. (6.01)

Obr. č. 6.2 – Schématické znázornění drážky statoru (vlevo) a cívky statoru složené z několika vodičů (vpravo)

6.2 Rotorové drážky

Rotor vyráběného motoru je pro výpočet sloţitější, neboť zahrnuje zešikmené dráţky i střední kruh nakrátko. V podstatě se jedná o stroj většího výkonu, proto je nutné provést jak zešikmení dráţek, tak i speciální dráţku uprostřed rotoru. V některých vyráběných motorech niţšího výkonu se také objevuje tzv. ,,střední kruh“ rotoru.

Tyto mechanické úpravy v indukčním stroji jsou provedeny z důvodu, ţe kromě momentu asynchronního souvisejícího s hlavní prostorovou harmonickou, vznikají v důsledku elektrodynamických účinků vyšších prostorových harmonických parazitní momenty asynchronní i synchronní. Tyto momenty deformují mechanickou charakteristiku motoru a mají nepříznivý vliv na jeho dynamické vlastnosti.

Omezení synchronních parazitních momentů v indukčních strojích s klecí nakrátko se dá docílit zavedením přídavného kruhu nakrátko uprostřed rotorového svazku. Střední kruh nakrátko zároveň vyrovnávací bod potenciálů obou polovin rotoru. Je třeba uváţit správné vzájemné natočení takto vzniklých polovin rotoru o úhel zvolený tak, aby se synchronní parazitní momenty svázané s oběma polovinami stroje vyváţily.

Za účelem oslabení nebo eliminování neţádoucích prostorových harmonických toku rotoru, zlepšení vibračních a hlukových vlastnosti motoru se provádí také zešikmení rotorových dráţek.

Zešikmením se ovšem sniţuje indukované napětí v rotoru. V praxi se sníţení indukovaného napětí vlivem natočení přímo nepočítá, ale zohledňuje se zvětšením rozptylových reaktancí statorového i rotorového vinutí. Zvětšením reaktancí dochází ke zmenšení momentové přetíţitelnosti a záběrného momentu stroje, proto se dráţky natáčejí maximálně o jednu dráţkovou rozteč. Do výpočtu rozptylové reaktance zavádí činitel σ.

Pro celkovou rozptylovou reaktanci platí:



  X₁ X₂ 

X (6.02)

Přibliţná hodnota činitele σ:

 rozměrnější, aby bylo docíleno správné spojení tyčí sbíhajících se z obou stran. Rozměrnější dráţky uprostřed zároveň slouţí jako jakýsi kruh nakrátko. Tato střední oblast rotoru, se ovšem nijak nepodílí na indukci napětí, jedná se tedy o tzv. neaktivní plochu rotoru, proto jsem délku rotorového svazku v modelu uvaţoval mírně kratší neţ statorový svazek.

Analýza programu Maxwell není schopna uvaţovat tento typ rotoru, program bere zešikmení dráţek rovnoměrně od začátku do konce a „střední kruh“ se zde dá pouze zahrnout v podobě zkrácení

rotoru. Program Maxwell navíc přímo nepočítá zešikmení dráţek, ale dle vzorce (6.01) počítá reaktanci rotorové klece a uvaţuje přímou tyč, ne zešikmenou. Výpočet zešikmení se tak uvaţuje jen jako reaktance kruhu nakrátko mezi dvěma sousedními tyčemi.

Obr. č. 6.3 – Schématické znázornění stupňovité rotorové klece se zešikmenými drážkami

6.3 Materiál svazku statoru a rotoru

Aktuálně vyráběný motor má svazek statoru i rotoru zhotoven z plechu elektrotechnické oceli označení M550-50A, jedná se o kvalitní elektrotechnické plechy s těmito parametry:

Tabulka 6.1. – Magnetické vlastnosti [11]

Indukce (T) Ztráty při 50 Hz (W/kg)

1,0 2,30

1,5 5,30

Hodnoty intenzity pole a indukce jsou čerpány z katalogových listu výrobce plechů. Plechy s horšími vlastnosti nelze u tohoto typu stroje pouţít i vzhledem ke zmíněné zvýšení účinnosti stroje.

Ovšem skutečnost daných magnetických parametrů pouţitých plechů se mohou mírně lišit od výše zmíněné tabulky (tab. 6.1.). Pouţité plechy jsou standardní tloušťky 0,5 mm a jejich kvalita také záleţí na celkové technologii výroby. Je tedy moţné, ţe výpočty stroje v programu maxwell se mohou od skutečnosti lišit uţ jen díky mírně odlišným magnetickým parametrům skutečně pouţitých plechů.

Navíc je nutné zohledni frekvenční závislost plechů, to můţe mít větší vliv na skutečný chod stroje vzhledem k přítomnosti harmonických vyšších řádů v napájecí síti. Z tab. 6.2 je závislost měrných ztrát na frekvenci moţné ihned zhodnotit.

Tabulka 6.2. – Frekvenční závislost elektrotechnických plechů [11]

B (T) H (A/m) P (W/kg) H (A/m) P (W/kg) H (A/m) P (W/kg) H (A/m) P (W/kg) f = 50 Hz f = 50 Hz f = 100 Hz f = 100 Hz f = 200 Hz f = 200 Hz f = 400 Hz f = 400 Hz

0,5 105 0,72 112 1,69 129 4,26 97 2,19

0,6 114 0,96 123 2,28 144 5,82 120 4,58

0,7 124 1,23 134 2,94 159 7,59 142 7,69

0,8 135 1,52 145 3,67 176 9,62 163 11,42

0,9 147 1,83 158 4,48 194 11,99 187 15,82

1 163 2,18 174 5,38 215 14,64 214 21,13

1,1 184 2,56 192 6,4 238 17,68 245 27,45

1,2 216 2,99 218 7,55 264 21,14 280 35,01

1,3 272 3,48 272 8,88 301 25,15 319 43,73

1,4 395 4,03 396 10,34 400 29,99 361 53,76

1,5 759 4,7

1,6 1933 5,47

1,7 4618 6,14

1,8 9007 1,9 15504

6.4 Rozbor B-H charakteristik materiálu M530-50 různých výrobců

Tabulka 6.3. – Srovnání výrobců elektrotechnických plechů [11]

ThyssenKrupp Surahammars

Bruk Acroni

B (T) H (A/m) H (A/m) H (A/m)

f = 50 Hz f = 50 Hz f = 50 Hz

0,5 105 105 97

0,6 114 114 116

0,7 124 123 124

0,8 135 133 135

0,9 147 145 147

1 163 158 163

1,1 184 174 184

1,2 216 200 200

1,3 272 243 300

1,4 395 333 400

1,5 759 573 800

1,6 1933 1345 2000

1,7 4618 3367 4900

1,8 9007 6964 9200

1,9 15504

Graf. č. 6.4. – B-H charakteristika elektrotechnických plechů M530-50A

Pro porovnání jsem vybral tři druhy výrobce plechů, je patrné, ţe při změně výrobce elektrotechnických plechů, dochází ke změně významných parametrů (B, H, měrných ztrát). Pro zvolenou úlohu jsem si vybral výrobce Thyssenkrupp, blíţil se nejvíc mému zadání, ovšem abych mohl důsledně zhodnotit volbu typu elektrotechnických plechů, bylo by potřeba stroj s danými plechy také proměřit a porovnat.

Výrobce elektrotechnických plechů musí mít své parametry ověřené, toto platí také ostatní výrobce, kteří uvádějí výrobek na trh, tedy i výrobce motorů. Je důleţité mít zaručené katalogové údaje při zajištění jmenovitých podmínek. Podmínkou výše zmíněného je samozřejmě zajištění sinusového napájené ze sítě. Toto zajištěno naplno je, neboť zkušebny mají samostatný výkonný zdroj, který plně převyšuje výkon měřeného stroje, tedy stroj nemůţe ovlivnit zdroj, vesměs je jedná o samostatný synchronní generátor. Ve zkušebně jsou zajištěny základní parametry napájení, jako je amplituda, frekvence. Zákazník si není schopen tyto parametry na klasické síti změřit, neboť je do sítě vmíseno mnoho harmonických vyšších řádů (filtry a další potřebné zařízení by pro něj byly velmi drahá záleţitost).

Materiál elektrotechnických plechů je samozřejmě dodáván v mnoha sériích kusů ročně, dochází tedy ke změně parametrů a vzniká rozptyl i několik jednotek procent. Při modelování motoru se tyto jednotky procent sčítají a ve výsledku se model můţe lišit v desítkách procent.

Parametry plechů hodně ovlivňují mechanické operace, lisování, střih. V těchto částech dochází k největší deformace a velmi v této části narůstají ztráty v materiálu. Vůbec nejhorším mechanickým znehodnocením jsou otřepy po střihu. Zde je plech nejvíce zdeformován, vznikají významné ztráty hlavně v zubech statoru, kde jsou díky střihu zrna materiálu zdeformovány a magnetické vlastnosti se výrazně zhorší. V místě střihu narůstá ztrátové číslo. Řešením této situace by bylo ţíhání (popouštění) plechů, ovšem jedná se o velmi energeticky náročnou operaci, kdy se například celá kostra motoru

připojí na zdroj indukčního ohřevu a vyhřeje na vysokou teplotu (cca 500°C). Po ohřevu se nechá kostra několik hodin chladnout. Popouštění plechů ale na druhou stranu velmi zpomalí sériovou výrobu a motor se prodraţí, neboť od střihu plechů uběhne několik desítek hodin, neţ se zkompletuje celý motor. Z toho všeho plyne za současných podmínek raději zlepšit kvalitu elektrotechnických plechů a nenakupovat další drahé technologie na ohřev.

Pro velkou sériovou výrobu plechů se můţe významně na sníţení ztrát projevit laserové vyřezávání plechů. Dochází tak zároveň k tepelnému opracování v místě řezu, coţ je pro magnetické vlastnosti výhodné.

Pro výpočet motoru nejsme schopni ovlivnit ztráty ventilační a mechanické, proto je důleţité vybírat kvalitní loţiska a volit vhodně chlazení s dobře navrţeným ventilátorem.

7. Návrh motoru v programu Maxwell 7.1 Maxwell RMxprt

Motor typu: 1LG6 312-4MA60-Z jsem řešil pro ověření a hledání cest lepší účinnosti, tedy cest sníţení ztrát v programu Maxwell 16.0. Byl pouţit modul RMxprt pro zjednodušenou analýzu a dále moduly Maxwell 2D pracující s metodou konečných prvků. Všechny potřebné charakteristiky k porovnání modelu byly změřeny pomocí typové zkoušky dle ČSN EN 60034-2.

Pro vytvoření geometrických rozměrů asynchronního motoru byla pouţitá nádstavba RMxprt.

Poté co model motoru se po nastavení všech potřebných polí blíţil svými charakteristikami a technickými parametry k protokolu o typové zkoušce, byl z RMxprt vygenerován i Maxwell 2D.

Pomocí RMxprt proběhly i cesty ke hledání úspor ve ztrátách pro zvýšení účinnosti. Důleţité bylo, aby model co nejvíce odpovídal skutečnému motoru, poté mohly probíhat další simulaci v RMxprt i Maxwell 2D, kde je moţné vypočítat zatěţovací charakteristiku motoru.

7.2 Konfigurace hodnot v RMxprt

RMxprt obsahuju knihovny pro dané typy motorů, pro mou úlohu byl samozřejmě zvolen typ:

trojfázový asynchronní motor (Three-Phase Induction Motor). Podle výkresové dokumentace firmy Siemens byly navoleny rozměry motoru. Modelovaný motor je moţno vidět na obrázku.

Obr. č. 7.1. – Konečný model motoru v RMxprt

Dále byl optimálně zvolen materiál elektrotechnických plechů svazku statoru i rotoru, aby model motoru vyhovoval typové zkoušce, více o výběru materiálu pojednáno v kapitole 6.4.

Elektrotechnické plechy pro asynchronní motory se pouţívají neorientované a pro konkrétní motor jsou se značením M550-50A od výrobce Thyssenkrupp. B-H charakteristika zvoleného plechu byla nadefinována do knihovny materiálu, zároveň je nutno znát i od výrobce jednotlivé měrné ztráty pro danou indukci, tzv. B-P křivky, toto výrobce Thyssenkrupp přímo poskytuje na svých internetových stránkách.

Obr. č. 7.2. – B-H křivka použitých elektrotechnických plechu v RMxprt

Obr. č. 7.3. – B-P křivka použitých elektrotechnických plechu v RMxprt

Dále jsem v RMxprt nastavil napětí, výkon motoru, otáčky, provozní teplotu a odhadl přídavné ztráty. Celková problematika nalezení konstant a správnému nastavení ztrát závisí na kaţdém výpočtáři, nelze tedy říct, ţe dva projektanti dosáhnou stejných ztrát v RMxprt. Ztráty mechanické se dělí přibliţně na polovinu a zadávají se do RMxprt jako ztráty třením a ventilační. Pro budoucí optimalizaci jsem ještě motor zadal parametricky, kdy jsem jednotlivým rozměrům nadefinoval proměnné pro snazší optimalizaci. Simulace byly prováděny pro konstantní výkon motoru.

Obr. č. 7.4. – Nastavení hodnot v RMxprt

Je zřejmé, ţe model motoru zadaný striktně podle výkresové dokumentace nemůţe vycházet přesně dle typové zkoušky motoru, přeci jen teoretické výpočty programu a praxe nelze nikdy úplně do detailů sladit. Z tohoto důvodu byl model pro výše zadané výrobní rozměry doladěn.

Ladění modelu spočívá v úpravě některých parametrů. Úpravu určitých parametrů stroje jsem volil na doporučení a zkušeností z výpočetní praxe. Pro co nejpřesnější se přiblíţení typové zkoušce jsem musel upravit parametry pouţitých elektrotechnických plechů. Zde bylo nutné nastavit vodivost plechů a ztrátové číslo pro doladění ztrát v ţeleze. Činitel plnění plechů také ovlivňuje ztráty v ţeleze.

Odpor statorového vinutí se v programu dá ovlivnit pouze pracovní teplotou stoje, úprava vodivosti mědi nemá na odpor vinutí vliv. Problematika úpravy teploty hraje ve správnosti výpočtů značný vliv, neboť Maxwell RMxprt uvaţuje zvolenou teplotu pro celý svůj početní rozsah, tedy naprázdno i nakrátko, teplota se v průběhu výpočtu nemění. Není však reálně moţné povaţovat stejnou teplotu pro stav naprázdno (stroj je studený, ovšem reálné měření stavu naprázdno probíhá aţ po zahřátí motoru) a jmenovité zatíţení motoru (stroj se postupně zahřívá). Také je nutné si uvědomit, ţe nastavená teplota neovlivní jen odpor (ztráty) v mědi, ale promítne se i do vodivosti hliníku.

Úprava ztrát v kleci rotoru spočívá ve vhodném nastavení vodivosti hliníku, touto vodivostí také dochází ke správnému sladění proudu a momentu motoru. Činitel plnění vinutí se musí doladit správně nastavenou izolací dráţky a mezifázovou izolací dvouvrstvého vinutí. Moment modelu stroje neodpovídal plně změřenému motoru, proto byla nutné úprava Boucherot klece, a to tak, ţe jsem musel spojnici dráţky lehce zúţit, můţe to být způsobené odlévání hliníku, tedy malými vzduchovými mezerami, které ve výsledku musím zahrnout zúţením dráţky. V modelu jsem také správně nastavil natočení dráţky, které ovlivňuje průběh momentu, nejvíce je tímto parametrem ovlivněn moment

In document VŠB – Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra elektroenergetiky (Stránka 30-0)