• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Vývoj RIA v České republice

3. Institucionální zabezpečení implementace RIA v ČR

3.1 Vývoj RIA v České republice

Počátky hodnocení dopadů regulace můžeme v České republice datovat k roku 2000. 27. září tohoto roku přijala Vláda ČR usnesení č. 950, ve kterém se zavázala k vytvoření návrhu způsobu zajištění administrativních kapacit pro analýzu dopadu a kontroly kvality regulace46.

Dalším krokem bylo dne 25. června 2001 přijetí usnesení vlády č. 650, kterým vzala vláda na vědomí dokument „Regulatory Reform in the Czech Republic“od OECD z téhož roku a zavázala se k dodržování principů obsažených v doporučení OECD týkajících se zlepšování kvality regulace (viz kapitola 2.1 Obecná doporučení) při změnách nebo přípravě nové regulace. Velmi důležitými kroky byly také úkoly zpracovat návrh jak metodiky, tak vlastního provádění analýzy dopadu regulace a upravit podle toho náležitým způsobem Legislativní pravidla vlády.

46OECD (2001), str. 45–56. O vývoji regulace od transformace až do konce 90. let viz OECD (2001), str.

15–44.

Legislativní pravidla vlády byla upravena usneseními vlády č. 640 ze dne 19.

června 2002 a č. 1072 ze dne 3. listopadu 2004.

Ustanovením vlády č. 640 ze dne 19. června 2002 se stanoví, že k věcnému návrhu zákona musí být připojen „předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele, dále sociální dopady a dopady na životní prostředí“ (viz čl. 4 odst. 1 písm. e). Z toho plyne, že úprava daného problému zákonem je přijatelná pouze v případě, že po zvážení všech alternativ řešení a možných dopadů, které by vznikly za situace, že by problematická oblast zákonem upravena nebyla, je jasné, že situaci nelze řešit jiným způsobem než zákonnou normou (viz čl. 4 odst. 1 písm. c) bod 2).

Ustanovením č. 1072 ze dne 3. listopadu 2004 bylo ke čl. 4 odst. 1 Legislativních pravidel vlády přidáno písmeno f), kterým se stanoví povinnost připojovat k hodnocení dopadů uvedených v písmeni e) i dopady navrhovaného řešení na rovnost mužů a žen.

Během tohoto období však došlo pouze k úpravě Legislativních pravidel vlády a nebyla vypracována metodika hodnocení dopadů regulace. Dalším závažným problémem byla absence jakéhokoli kontrolního mechanismu určeného pro oblast hodnocení dopadů regulace. Toto všechno vedlo k tomu, že nové požadavky v Legislativních pravidlech vlády byly naplňovány pouze formálně, pokud byly vůbec naplňovány.

Dne 17. března 2004 přijala Vláda usnesení č. 237, jehož součástí byl i materiál

„Postup a hlavní směry reformy a modernizace ústřední státní správy, obsahující vyřešení gesce a organizačního uspořádání“, jehož součástí byl i projekt C.2 „Reforma regulace v ústřední státní správě“, který je klíčový. Hlavními cíli projektu bylo vytvoření pravidel analýzy dopadu regulace, provedení pilotních projektů aplikace RIA na vybraných právních normách a zavedení RIA od roku 2007 pro veškeré zákony připravované vládou.

13. dubna 2005 bylo přijato usnesení vlády č. 420, díky němuž byla konečně zahájena implementace RIA do legislativního procesu. V tomto usnesení vláda vytyčila hlavní úkoly, které bylo nutné co nejdříve splnit. Jednalo se o:

- přijetí postupu pro implementaci RIA do legislativního procesu na úrovni ústřední státní správy,

- zahájení pilotních projektů zaměřených na ověření metodiky RIA,

- proškolení zaměstnanců ústředních správních úřadů,

- zavedení povinnosti vyhodnocovat dopady na podnikatelské prostředí v souladu s metodikou RIA,

- do 31. prosince 2006 připravit Směrnici pro hodnocení dopadů regulace (RIA), která bude vycházet ze zkušeností z pilotní fáze a upravených Legislativních pravidel vlády.

Samotný postup implementace RIA do legislativního procesu na úrovni ústřední státní správy byl rozdělen do čtyř fází:

1. Během pilotní fáze bylo zvoleno několik připravovaných zákonů či novel zákonů, ke kterým byla vypracována RIA. Při vypracovávání RIA k vybraným zákonům či novelám se dolaďovala Směrnice pro hodnocení dopadů regulace (RIA), která má být předložena vládě do konce roku 2006.

Pilotní fáze má skončit koncem roku 2006, a nic nenasvědčuje prozatím tomu, že by tomu tak nebylo. Výše uvedená směrnice je již vypracována a bude v nejbližší době předložena vládě ke schválení.

Na plnění všech povinností během pilotní fáze měl dohlížet Odbor reformy regulace a ústřední státní správy při Úřadu vlády ČR a útvar místopředsedy vlády pro ekonomiku. Ti mají plnit dozorovou funkci i během druhé fáze, ale pouze do té doby, než budou vytvořeny odpovídající institucionální struktury.

2. Během druhé fáze, která má být zahájena počátkem roku 2007, budou všechna ministerstva a ostatní orgány ústřední státní správy povinovány zpracovávat hodnocení dopadů regulace podle směrnice uvedené výše. V této fázi by měla být vytvořena i vhodná institucionální struktura.

3. Během třetí fáze by měla být rozšířena povinnost provádět RIA i na podzákonné normy47 a zásadní koncepční materiály připravované ministerstvy a ostatními orgány ústřední státní správy. Tato fáze začne ve chvíli, až bude RIA běžně používaným nástrojem pro rozhodování vlády – může začít tedy kdykoli během druhé fáze.

4. V poslední fázi bude povinnost provádět RIA rozšířena i na zákony vzešlé z poslanecké iniciativy, ze zákonodárné iniciativy zastupitelstev vyšších územních

47 Nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a dalších orgánů ústřední státní správy.

samosprávných celků či na pozměňovací návrhy předkládané členy Parlamentu ČR během projednávání daného zákona.

Problémy týkající se vypracování samotné metodiky nejsou pro tuto práci podstatné, a proto není třeba zabývat se termíny stanovenými v usnesení. Klíčová je však skutečnost, že během roku 2006 skutečně proběhla některá školení zaměstnanců ústředních správních úřadů a byla připravena „Směrnice pro hodnocení dopadů regulace (RIA)“, která obsahuje i část týkající se institucionálního zabezpečení hodnocení dopadů regulace. Právě s touto směrnicí bude v závěru této kapitoly porovnána zde navržená organizační struktura pro RIA.

V následující kapitole bude ještě krátce shrnuto, jaké požadavky musí organizační struktura v ČR pro oblast RIA splňovat.

3.2 Doporučení týkající se institucionální struktury pro