Význam pro hostující ekonomiku

Jestliže na různé investiční aktivity máme málo vlastních zdrojů, mohou být zahraniční investice použity jako další, dodatečné zdroje. Ty pak vedou k rychlejšímu růstu HDP. Tento význam je zvláště důležitý pro investory či země, kde úroveň HDP je poměrně nízká. Získání dodatečných zdrojů pak umožňuje posílit investiční tempo a zprostředkovaně vytváří větší disponibilní zdroje pro spotřebu. Lze shrnout, že zahraniční investice jsou tak

20 Devizový zákon č. 219/1995 Sb

21 Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 2006, str. 418 - 420

potencionálním faktorem hospodářského růstu a zvyšování životní úrovně obyvatelstva.

Proto velmi často lze nalézt u mnoha zemí takové součásti hospodářské politiky, které se orientují na příliv PZI.

Zahraniční investice se mohou využít pro řešení celé řady úkolů, např. obnovu průmyslu a zemědělství, rozvoj obchodu, vybudování normálního evropského standardu infrastruktury, obnovu bytového fondu, pro nutná opatření k zamezení zhoršování životního prostředí či ke zvyšování počtu pracovních míst.

Další význam PZI lze přiřadit jejich dopadu na měnovou politiku státu, na jeho platební bilanci. Pokud dochází k deficitu obchodní bilance, mohou zahraniční investice pomoci řešit tento problém. Z dlouhodobého hlediska je však důležité, aby příliv PZI přesahoval jejich odliv a odliv těmito investicemi vytvořených zdrojů (zisků, dividend, úroků) zpět do zahraničí.

Velmi často se PZI považují za prostředek, pomocí kterého je zvyšována produktivita domácích výrobců a jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Dochází tak k integraci domácích a zahraničních trhů a umožňuje se efektivní směna. Zahraniční firmy do domácí ekonomiky přenáší své know how.

Velmi významné jsou však ještě investice z pohledu jednotlivého investora – např. obchodní společnosti. Pokud jsou např. domácí zdroje omezené, nebo dostupné pouze za horších podmínek (vyšší úrokové míry, kratší doba splatnosti atd.), mohou zahraniční zdroje plnit výraznou roli ve financování aktivit podniku. Zde pak plní funkci tzv. strategičtí investoři, kteří usilují o trvalou efektivní přítomnost v ekonomice.

1.2.1. Ukazatele hodnotící význam PZI v hostující ekonomice²²

Pro hodnocení významu přímých zahraničních investic v hostující ekonomice lze použít několik indexů. Analýza je založena na srovnání určitých ukazatelů výkonnosti pro domácí a zahraniční firmy (např. jejich vývozní intenzity) nebo na vyjádření ve formě podílu na daném agregátu (např. podíl vývozu zahraničních firem na celkových vývozech národní ekonomiky). V rámci Zprávy o světových investicích, publikované každý rok UNCTAD, nalezneme dva indexy o přílivu PZI – Index přílivu PZI a index potenciálu přílivu PZI.

22 Kadeřábková A.: Základy makroekonomické analýzy, 2003, str. 103 - 105

Index přílivu PZI (IPEI) měří relativní úspěšnost zemí při lákání PZI. Je vyjádřen jako podíl země_(i) na globálních _(w) přílivech PZI a na globálním HDP.

IPEI = (PZIi/PZIw) / (HDPi/HDPw)

Když se hodnota indexu rovná jedné, země mají příliv PZI ve stejně velké proporci k jejich relativní ekonomické velikosti. Pokud je větší než jedna, země získávají větší množství PZI v relaci k HDP. Index je konstruován tak, aby byly vyloučeny tzv. daňové ráje (zde je příliv PZI motivován mimořádnými faktory) a využívá průměrné údaje za tři roky.

Index potenciálu přílivu PZI (IPOI) je založen na osmi ukazatelích (jsou to jednak výkonnostní, jednak kvalitativní, resp. infrastrukturní charakteristiky), které jsou rozhodující pro ovlivnění přílivu PZI do dané ekonomiky. Konstrukce tohoto indexu je tak složitější. Mezi tyto ukazatele patří: teplo růstu HDP, důchod na hlavu, podíl vývozů na HDP, počet telefonních linek na 1000 obyvatel, spotřeba energie na obyvatele, podíl výdajů na výzkum a vývoj na HND, podíl vysokoškolských studentů na populaci a rizikovost země. Za každou tuto charakteristiku jsou vypočteny dílčí indexy (IND_Vi) (podíl rozdílu hodnoty daného ukazatele pro příslušnou zemi (V_i) a jeho nejnižší hodnoty v rámci sledovaných zemí (V_min) a rozdílu nejvyšší (V_max) a nejnižší (V_min) hodnoty daného ukazatele v rámci sledovaných zemí). IPOI je pak vyjádřen jako jejich průměr a jeho hodnota se pohybuje v intervalu (0,1).

IND_Vi = (V_i – V_min) / (V_max – V_min)

HDP na hlavu zachycuje úroveň ekonomického rozvoje země. Ukazuje velikost domácí poptávky, dostupnost rozvinutých institucí, kvalitních životních podmínek. Může naznačovat i vyšší produktivitu práce a silnější inovační schopnosti.

Reálný růst HDP indikuje budoucí velikost trhu, která se řadí k hlavním faktorům přílivu PZI.

Podíl vývozů na HDP charakterizuje úroveň otevřenosti země. Nadnárodní podnikání prostřednictvím obchodu zároveň vytváří předpoklady pro příliv PZI.

Počet telefonních linek na 1000 obyvatel je základní charakteristikou fyzické infrastruktury nutné pro založení podnikání. Dostupnost telekomunikací, ale i dopravních sítí je pak důležitá pro koordinaci výrobních aktivit nadnárodních korporací mezi jednotlivými zeměmi.

Spotřeba energie na obyvatele upozorňuje na náklady energií, které jsou významným faktorem při ovlivňování přílivu PZI.

Podíl výdajů na výzkum a vývoj na HND přibližuje technologické a inovační schopnosti země.

Vyšší podíl vysokoškolsky studujících na celkové populaci ukazuje na lepší potencionální pracovní sílu. Čím více je obyvatelstvo vzdělanější, tím lépe se bude přizpůsobovat požadavkům nových investorů ze zahraničí a bude moci splnit jejich očekávání.

Rizikovost země v sobě zahrnuje různá politická a podnikatelská rizika, která mohou ovlivnit úspěch investice v dané zemi. Čím vyšší je hodnota tohoto dílčího ukazatele, tím je menší přitažlivost pro investory.

1.2.2. Optimální výše PZI

Mezi teoretiky i praktiky je často vedena diskuze, jaká by měla být optimální výše PZI.

Zastánci zdůrazňují pouze klady přílivu PZI, to znamená příliv kapitálu, kvalitní management, nový know how apod. a jsou pro maximální příliv PZI. Druhá skupina ekonomů však zdůrazňuje i nepříznivé důsledky investování pomocí zahraničního kapitálu – např. ekonomickou a politickou závislost, přesuny zisků, snížení zahraniční konkurence aj. Pokud bychom chtěli nějak zhodnotit tuto diskuzi, pak je určitě důležité, v jaké formě přicházejí PZI a jak napomáhají technických a technologickým změnám. U nás byl po revoluci v listopadu 1989 nedostatek kapitálu a proto jsme jakýkoliv příliv vítali. Je však jasné, že nelze pomocí zahraničního kapitálu financovat celý rozvoj naší ekonomiky. Primárně je třeba podporovat domácí tvorbu zdrojů a úspory a až poté lákat zdroje ze zahraničí²³.