4. Zahraniční aktivity českých krajů
4.4 Vazba na dobré jméno České republiky
Na základě kvalitativního šetření bylo zjištěno, či spíše potvrzeno, že navazování partnerských vztahů českých krajů se svými zahraničními protějšky je pro kraje již dlouhodobě důležitou součástí svých agend. Problematiku spolupráce mají kraje většinou ukotveny v koncepci
216 S Vladimirskou oblastí bylo jednáno dokonce o možném společném rozvoji tzv. dark turismu.
217 First meeting of the European Committee of the Regions Working Group on Ukraine. In: Congress of Local and Regional Authorities [online] [cit. 10.12.2021]. Dostupné z: https://www.coe.int/en/web/congress/news- 2021/-/asset_publisher/XLGtwSgAs7nz/content/first-meeting-of-the-european-committee-of-the-regions-working-group-on-ukraine.
218 Dům regionů vnikl jako subjekt podporující rozvoj ekonomiky, sportu a kultury v Zakarpatské oblasti.
219 Ústecký kraj zorganizoval v Užhorodu „České dny v Zakarpatské oblasti“. Velvyslanectví České republiky v
Kyjevě. [cit. 09.12.2021]. Dostupné z:
https://www.mzv.cz/kiev/cz/zpravy_a_udalosti/ustecky_kraj_zorganizoval_v_uzhorodu.rss.
76 vnějších vztahů. Z této koncepce, ale také z dalších dokumentů, například ze strategie rozvoje kraje, inovační strategie kraje či strategie rozvoje cestovního ruchu lze rovněž zjistit, jakým způsobem jsou kraje schopny či ochotny reflektovat představu země o tom, jak by chtěla být v zahraničí vnímána. Analýza konkrétních strategií a nástrojů všech 6 dotazovaných krajů však bohužel není vzhledem k rozsahu práce proveditelná, a proto byly do práce zařazeny případové studie dvou poněkud odlišných českých krajů – kraje Jihomoravského a Ústeckého.
Pokud jde o srovnání Jihomoravského kraje a kraje Ústeckého ve schopnosti přispět s ohledem na své zahraniční aktivity k dobrému jménu země v zahraničí, ve většině aspektů se toto lépe daří kraji Jihomoravskému. Mnoho náznaků úspěšných zahraničních aktivit Jihomoravského kraje již bylo při soupisu textu případové studie zmíněno. Dobré umístění Jihomoravského kraje a města Brna v mnohých mezinárodních žebříčcích zaměřených na vědu, výzkum a vzdělávání dělá z Jihomoravského kraje skvělého adepta na vhodného partnera, se kterým by měl stát prezentovat Českou republiku v zahraničí jako zemi vhodnou pro život talentovaných lidí, kteří hledají kvalitní vzdělání, uplatnění ve výzkumných institucích a zajímavé turistické cíle. Na uvedené pozitivní atributy se sám Jihomoravský kraj ve svých strategiích odvolává, přičemž často je v poslední době zjevná přímá návaznost krajských strategických dokumentů na národní na cíle a priority prezentace České republiky v zahraničí. Jedním z příkladů je snaha šířit dobré jméno kraje v oblasti vědy a inovací ve snaze naplňování národní značkou „Czech Republic: The Country For The Future“.
Zájem o rozvoj paradiplomacie Jihomoravského kraje je dlouhodobý a mnohem intenzivnější, než je tomu u kraje Ústeckého. O tomto svědčí také existence samostatného odboru vnějších vztahů Jihomoravského kraje a pravidelné zřizování výboru zastupitelstva i komise rady zabývající se paradiplomacií, a to napříč volebními obdobími. Totožné se nedá říci o Ústeckém kraji, jehož politické vedení je každé volební období jiné, a to se odráží zejména v současné době na nestabilitě rozvoje konkrétních partnerství se zahraničními regiony.
V rovině vnějších vztahů Jihomoravského kraje lze vyzdvihnout aktivní partnerské vztahy se Šumadisjkým okruhem od roku 2003. Kraj byl po dlouhou dobu významným přispěvatelem rozvojové pomoci v regionu. Konkrétní formy rozvojové spolupráce byly zmíněny v případové studii. Na základě průzkumu spolupráce, či spíše podpory Šumadisjkému okruhu lze vyvodit, že Jihomoravskému kraji se již dlouhodobě daří naplňovat jeden z cílů současné české zahraniční politiky, kterým je podpora integračního úsilí Srbska na základě politických
77 a kulturních vazeb obou zemí.220 Kulturní vazby se Jihomoravskému kraji s touto zemí jihovýchodní Evropy daří utužovat také, zejména prostřednictvím podpory studia srbských studentů na brněnských školách či v rámci dlouhodobé podpory výuky českého jazyka v komunitách českých krajanů.
Na základě představeného výčtu aktivit Jihomoravského kraje v rámci partnerství s Dolním Rakouskem lze konstatovat, že Jihomoravský kraj se svými paradiplomatickými aktivitami přispívá k dalšímu cíli veřejné diplomacie ČR, jímž je rozvoj těsnějších kontaktů a sítě důvěry za účelem vyrovnání česko-rakouských vztahů s úrovní vztahů s ostatními sousedními státy.
Pokud jde o paradiplomacii Ústeckého kraje, prvním zásadním krokem je uvědomění si špatné image regionu, zapříčiněné řadou vnitřních problémů. Kraj je bohužel stále na cestě k narovnání těchto disparit, a tak logicky nemá tolik kapacit rozvíjet zahraniční vztahy v měřítku Jihomoravského kraje.
Na základě dostupných informací o partnerství Ústeckého kraje se sousedním Svobodným státem Sasko by se však například dalo zobecnit, že Ústecky kraj v tomto ohledu v rámci přeshraničních projektů zejména kulturní povahy napomáhá České republice v udržovaní přátelských vztahů mezi obyvateli České republiky a obyvateli svého nejbližšího souseda, se kterým naši zemi pojí bohatá historie. Pokud jde o vztahy se slovenskými či polskými regiony, u obou krajů převažovala spolupráce v nejčastěji pozorované formě – studentské výměny a kulturní návštěvy.
Se Srbskem má Ústecký kraj také dobré vztahy. Lze vyzdvihnout aktivní přispívání kraje k udržování kulturního dědictví ČR prostřednictvím podpory výuky českého jazyka v Jižním Banátu. Co se týče partnerství Ústeckého kraje s ukrajinskou Zakarpatskou oblastí, tak jako Jihomoravský kraj navázal Ústecký kraj první vztahy s touto oblastí nedlouho po žádosti Ukrajiny o vstup do Hluboké a komplexní zóny volného obchodu EU. Co se týče vztahů s ukrajinskými regiony, lze předpokládat, že ústředním hnacím motorem pro oba české kraje je činnost Evropského výboru regionů, směřující k podpoře ukrajinské občanské společnosti a odmítající nedemokratické procesy v této zemi.
220 MZV ČR. Koncepce zahraniční politiky ČR. [cit. 10.12.2021]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/analyzy_a_koncepce/koncepce_zahranicni_politiky_cr.html.
78
Závěr
Předkládaná diplomová práce si kladla za cíl zjistit, jakým způsobem se české kraje v rámci výkonu paradiplomacie mohou podílet na budování dobrého jména České republiky v zahraničí. Péče o dobré jméno země je v současné době hlavním cílem veřejné diplomacie ČR.
V první řadě byl čtenáři nabídnut teoretický pohled na možné strategie a nástroje, které jsou samosprávami hlavními aktéry paradiplomacie využívány. Pokud jde o vymezení vztahu mezi ústřední rovinou státu a regiony v zahraničních otázkách, činnost českých krajů spadá do inkluzivního uspořádání víceúrovňového vládnutí, jehož důsledkem je i zvyšování efektivity činností státního aparátu. Z hlavních teorií mezinárodních vztahů, dle kterých české kraje provádí paradiplomacii, jsou teorie liberální a konstruktivistická. Teorie regionálního rozvoje je pro nástin paradiplomacie také relevantní, přičemž nejrelevantnější jsou sociologické aspekty regionálního rozvoje.
Třemi hlavními motivy paradiplomacie jsou motivy ekonomické, socio-kulturní a motivy politické. Motivy ekonomické souvisí například se snahou zvyšování konkurenceschopnosti regionu, motivy socio-kulturní obsahují zejména péči o vzdělání v regionu či obecně rozvoj kulturních aspektů života v regionu. Celospolečensky významné téma vzdělávání je specifické a v současné době již nelze řešit pouze na úrovni substátních jednotek. Motivy politické mohou zahrnovat snahu o pozitivní mediální obraz v zahraničí, spolupráci se specifickým okruhem cílových zahraničních regionů apod. Témata jako ochrana lidských práv v regionech, kterým se dostalo pozornosti v globálním či evropském měřítku, mohou být podporována samosprávami, které tak mohou vůči ústřední vládě projevovat schopnost jednat jako zodpovědný a spolehlivý partner.
Častými nástroji paradiplomacie, pomocí kterých regiony projevují své vlastní zájmy, více či méně shodné s národními zájmy, jsou účast v multilaterálních uskupeních a v bilaterálních vztazích s partnerskými regiony. Prostřednictvím bilaterální spolupráce se regionům – a českým nevyjímaje – nejúčinněji daří prosazovat své pozice a budovat vlastní image. Nástroj zahraničních návštěv a neformálních kontaktů mezi zástupci českých a zahraničních samospráv lze řadit mezi ty nejzákladnější nástroje paradiplomacie, od kterých se následně odvíjí další spolupráce. Při hledání zahraničních partnerů může být pro kraje překážkou nemožnost najít partnera s obdobnými pravomocemi k výkonu paradiplomacie. V evropském prostoru tomuto napomáhá klasifikace NUTS a LAU, kdy 14 českých krajů spadá do klasifikace NUTS 3. Avšak i jen v prostoru V4 lze shledat rozdíly na úrovni NUTS 3. V Polsku spadá do NUTS 3 73 subregionů, které zároveň nemají takové pravomoci, jako 17 vojvodství
79 v rámci NUTS 2. Jihomoravský kraj například spolupracuje s Lodžským vojvodstvím (NUTS 2), kdežto Ústecký kraj spolupracuje s okresem Ostróda (LAU 1).
Jelikož existuje vícero konceptů, pomocí kterých je přistupováno k péči o dobré jméno země, nastíněny byly v práci dva hlavní koncepty zabývající se dobrým jménem, ve kterých se objevují průniky klasické zahraniční politiky a paradiplomacie. Jsou jimi veřejná diplomacie a nation branding. U obou konceptů stěžejní téma budování dobrých vztahů jakožto předpoklad úspěšné péče o dobré jméno. Pouze propojením národních politik s péčí o značku a o témata jako je vzdělávání, turismus, kultura, sport či investice lze dosáhnout udržitelné mezinárodní konkurenceschopnosti. Stěžejním předpokladem úspěšné péče o národní hodnoty a ideály je efektivní spolupráce mezi centrální rovinou státu a aktéry paradiplomacie a pravidelná koordinace a komunikace.
Česká republika si vlastní hodnoty a obraz, dle kterého chce být vnímána, v současné době plně uvědomuje. Jako malý stát musí neustále usilovat o budování dobrého jména v mezinárodním prostředí. To, v čem se v posledních letech na základě mezinárodních žebříčků začíná zemi dařit, je například turismus, mezinárodní obchod, či také věda, výzkum a inovace. Poslední uvedené téma je zároveň převažujícím tématem v nedávno zveřejněné Koncepci jednotné prezentace České republiky v zahraničí. České republice se daří měnit svůj obraz v mezinárodním prostředí pomocí řady nástrojů. Tak například účast ČR na světové výstavě Expo 2010 i 2015 znamenala pro zemi značné úspěchy. Úspěchů však nelze dosahovat bez spolupráce a aktivní účasti jiných aktérů. Pozitivní je, že českým obcím a krajům, stejně tak nestátním subjektům a organizacím, je za účelem úspěšného budování dobrého jména ČR v zahraničí věnován ve strategických dokumentech ČR stále větší prostor.
Co se týče paradiplomacie českých krajů, její nejčastější formou je paradiplomacie bilaterální v rámci spolupráce s partnerskými regiony. Východiska pro možnosti jejich rozvoje, a to i ve vazbě na vnější vztahy krajů, jsou rozvedeny ve Strategii regionálního rozvoje České republiky či také ve strategiích rozvoje konkrétního kraje. Uvedené strategie různou měrou reflektují potřebu péče o dobré jméno regionu a různou měrou také reflektují konkrétní témata, ve kterých chce sama Česká republika pečovat o dobré jméno.
Kromě strategické roviny paradiplomacie krajů práce přinesla také výstupy kvalitativního šetření mezi zástupci českých krajů. Konkrétně se dotazování účastnili referent odboru vnějších vztahů Jihomoravského kraje, vedoucí oddělení vnějších a zahraničních vztahů Ústeckého kraje, vedoucí oddělení vnějších vztahů (Odbor kancelář hejtmana) Plzeňského kraje, vedoucí kanceláře hejtmana a vnějších vztahů Karlovarského kraje; referent oddělení mezinárodních vztahů Moravskoslezského kraje a vedoucí oddělení vnějších vztahů Kraje
80 Vysočina. Důvodem pro oslovení těchto respondentů byla účast těchto krajů společně v rámci delegace ČR na Světové výstavě Expo 2015 v Miláně a s tím související přesvědčení autorky práce, že právě tyto kraje mají výraznější zájem na péči o svou image a obecně na prohlubování zahraniční spolupráce.
Výstupem šetření bylo například zjištění, že navazování vnějších vztahů je pro české kraje důležité. Většina ze zkoumaných krajů si v současné době také uvědomuje význam kontinuálního rozvoje partnerských vztahů nad rámec formálně napsaných prázdných vět v memorandu či dohodě. Kraje, konkrétně pak odbory vnějších vztahů krajského úřadu, nejenže utužují vztahy se svými zahraničními protějšky z řad starostů či hejtmanů, jejich role je také v koordinaci dalších subjektů na úrovni kraje a jejich propojování s vnějším světem.221 Vnějším světem se rozumí zejména příhraniční partnerský region českého kraje, mnoho krajů však rozvíjí aktivní partnerství s regiony po celém světě. Jihomoravský kraj je toho zářným příkladem. Jedním ze závěrů dotazování je také narůstající sebevědomí krajů ve vnímání vlastní podstatné úlohy v možnosti přispívat k dobrému jménu země v zahraničí v oblastech, které jsou kraji svěřeny zákonem v rámci samostatné působnosti, ať už jde o oblast cestovního ruchu, vzdělávání, kultury, vědy a výzkumu a další.
Nutnost spolupráce a koordinace se státním aparátem, zejména pak se zastupitelskými úřady v zahraničí, si české kraje také plně uvědomují a čím dál častěji s Ministerstvem zahraničních věcí, agenturami CzechTrade, CzechTourism, CzechInvest či s Českými centry spolupracují.
Některé kraje toto dělají méně nahodile, některé zase více účelově. Jednou z nejdůležitějších oblastí, ve kterých vyjadřují kraje potřebu spolupráce s centrální rovinou, je prezentace kraje v zahraničí s cílem přilákat do regionu zahraniční turisty, studenty či pracovníky. Snahou státu není v současné době přilákat jakékoliv skupiny obyvatel. Důraz je kladen například dle Koncepce jednotné prezentace ČR v zahraničí na přilákání talentovaných studentů a vědců a poskytnutí těmto lidem odpovídající zázemí. Tuto tvorbu zázemí mají opět ve velké míře v rukou české kraje.
Rozvoj turismu v České republice lze hodnotit jako jedno z nejvýznamnějších témat, na kterých by měl stát aktivně spolupracovat s českými kraji, neboť jsou to právě kraje, které nejlépe znají specifické turistické cíle, historické památky a přírodní pozoruhodnosti v regionu.
Vznik nadresortního marketingového týmu, který avizuje nová Koncepce jednotné prezentace ČR v zahraničí a který by mohl koordinovat a doporučovat aktivity v návaznosti na rozvoj představy ČR jako ideální turistické destinace, se tak jeví jako vysoce žádoucí. Asociace krajů
221 Z rozhovoru s Jihomoravským krajem rovněž vyplynulo, že je potřeba intenzivnější koordinace paradiplomatických aktivit kraje v rámci zainteresovaných odborů kraje, zejména pokud jde o odbor/oddělení vnějších vztahů a oddělení cestovního ruchu.
81 je dle Koncepce v roli koordinátora českých krajů při prezentaci regionů v zahraničí. Úroveň zapojení zástupce Asociace krajů ČR do jednání Komise pro jednotnou prezentaci ČR je však v současné době v ohrožení, neboť v nedávné době zanikla Komise Rady Asociace krajů ČR pro zahraniční spolupráci.
Na základě průzkumu paradiplomacie Jihomoravského a Ústeckého kraje lze zobecnit, že nad rámec ekonomických motivů paradiplomacie hrají čím dál větší roli motivy politické a v největší míře motivy kulturní. Pokud jde o paradiplomacii Jihomoravského kraje, zázemí pro úspěšné přilákání zahraniční veřejnosti do regionu je v Jihomoravském kraji již delší dobu přítomné. Dokládají to i různé žebříčky konkurenceschopnosti evropských regionů či oblíbenosti studijních destinací, kdy se krajské město Brno umisťuje na předních příčkách. I proto je Jihomoravský kraj v současné době více úspěšný ve svých paradiplomatických aktivitách než kraj Ústecký a v rovině rozvoje a následné propagace mnoha oborů, například pokud jde o vědu a výzkum, by mohl být Ústeckému kraji dobrou inspirací. Vazbu na dobré jméno české republiky splňuje se svými zahraničními aktivitami Jihomoravský kraj poněkud úspěšně, u Ústeckého kraje je to pouze omezený výčet aktivit, které určitým omezeným způsobem rezonují s českou zahraniční politikou.
Na úrovni státu i na úrovni krajů je již dlouhodobě převažujícím negativním jevem narušování kontinuity činností veřejné diplomacie kvůli změně volebního období a s tím souvisejícími často dost výraznými změnami v politických prioritách. U vnějších vztahů krajů se toto projevuje například v navazování a náhlém vypovězení partnerských dohod s určitými regiony (Ústecký kraj a regiony Číny, Ruska a Běloruska). To zároveň bohužel zabraňuje moznosti hlubšího průzkumu paradiplomatických aktivit kraje.
Témata paradiplomacie samospráv a dobré jméno země jsou velmi aktuální a spojení obou témat je vzhledem k nedostatku odborných zdrojů na toto téma poněkud unikátní. Přínos práce lze spatřit v nastínění průniku obou témat na příkladu České republiky a v představení paradiplomatických aktivit dvou českých krajů, jejichž úspěchy nejsou české veřejnosti příliš známé, pravděpodobně zejména jelikož se nejedná o oblíbené téma českých médií. Pokud však česká veřejnost nebude vědět o různorodé činnosti českých krajů, jen těžko bude považovat kraje za významné aktéry schopné přispívat k dobrému jménu země. Stát by v tomto ohledu měl také více podporovat kraje ve svých snahách rozvíjet činnosti nad rámec alokace zdrojů evropských dotací. Autorka práce doporučuje toto téma k dalšímu výzkumu v českém prostředí, například pokud jde o výzkum paradiplomacie a její vazbě na dobré jméno země u početnějšího vzorku českých krajů, případně u vzorku českých měst. Rovněž lze doporučit
82 průzkum jiných, méně častých nástrojů paradiplomacie krajů a jejich možnou vazbu na dobré jméno země (zastoupení kraje v EU apod.).
83
Seznam zdrojů
About us. The Congress of Local and Regional Authorities. Council of Europe [cit. 27.11.2021]. Dostupné z: https://www.coe.int/en/web/congress/the-congress.
AKČR – Asociace krajů České republiky (AKČR). [cit. 29.11.2021]. Dostupné z: http://www.asociacekraju.cz/akcr/.
AKČR. Výroční zpráva za rok 2019. [cit. 30.11.2021]. Dostupné z:
http://www.asociacekraju.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy/.
ALDECOA, Francisco a Michael KEATING, eds. Paradiplomacy in action: the foreign relations of subnational governments. London; Portland, OR: F. Cass, 1999. The Cass series in regional and federal studies 4. ISBN 9780714649719.
ANHOLT, Simon. Competitive identity: the new brand management for nations, cities and regions. Basingstoke [England]; New York: Palgrave Macmillan, 2007.
ISBN 9780230500280.
BÁTORA, Jozef. Public diplomacy in small and medium-sized states: Norway and Canada.
Clingendael: Netherlands Institute of International Relations, 2005.
BLATTER, Joachim et al. The Foreign Relations of European Regions: Competences and Strategies. West European Politics. 2008, roč. 31, č. 3, s. 464–490. ISSN 0140-2382, 1743-9655. DOI: 10.1080/01402380801939743.
Boosting regions as centres of innovation for a competitive industrial sector in Europe. The EU's Assembly of Regional and Local Representatives [cit. 08.11.2021]. Dostupné z: https://cor.europa.eu/en/news/Pages/Boosting-regions-as-centres-of-innovation-for-a-competitive-industrial-sector-in-Europe.aspx.
BORZEL, Tanja A. From Competitive Regionalism to Cooperative Federalism: The Europeanization of the Spanish State of the Autonomies. 2000, roč. 30, č. 2.
DOI: 10.2307/3331086.
CORREA, Paulo Gustavo Pellegrino a Tiago Luedy SILVA. Universities as paradiplomatic actors in the border regions: a case study on the borders between Brazil and the Guiana region. Monções: Revista de Relações Internacionais da UFGD. 2017, roč. 6, č. 12, s. 258.
ISSN 2316-8323. DOI: 10.30612/rmufgd.v6i12.6778.
CRIEKEMANS, David, ed. Regional sub-state diplomacy today. Leiden; Boston: Martinus Nijhoff Publishers, 2010. ISBN 978-90-04-18357-5.
84 CRIEKEMANS, David. Foreign Policy and Diplomacy of the Belgian Regions: Flanders and Wallonia, Discussion Papers in Diplomacy, Netherlands Institute of International Relations Clingendael. 2010.
ČSÚ. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2021. [online] [cit. 06.12.2021]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-112021.
DINNIE, Keith. Nation branding: concepts, issues, practice. Reprinted. vyd. Oxford: Elsevier Butterworth-Heinemann, 2009. ISBN 9780750683494.
DINNIE, Keith; SEVIN, Efe. The changing nature of nation branding: Implications for public diplomacy. Routledge Handbook of Public Diplomacy. Routledge, 2020.
DOLINAR, Mojca Kucler. Multilevel governance within the European Union. European View.
2010, roč. 9, č. 1, s. 97–103. ISSN 1781-6858, 1865-5831.
DOSTÁL, Vít a Michal KOŘAN. Paradiplomacie: teoretické uchopení v mezinárodních vztazích, politologii, evropských studiích a regionálním rozvoji. Regionální studia, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2013, roč. 7, č. 2.
DOSTÁL, Vít a Vít HLOUŠEK. Jak zkoumat českou krajskou paradiplomacii? Koncepty, modely a aplikace na případ Jihomoravského kraje. Středoevropské politické studie Central European Political Studies Review. 2014, roč. 16, č. 4, s. 312–325. ISSN 1212-7817.
DOSTÁL, Vít. Paradiplomacie českých krajů: regiony jako aktér mezinárodní politiky. 1.
vydání. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2017. Politologická řada svazek č. 65. ISBN 9788073254476.
Dotazníkové šetření mezi zástupci krajů, květen–červen 2021.
DRULÁK, Petr, Lucie KÖNIGOVÁ a Petr KRATOCHVÍL. Jak si stojí česká paradiplomacie? Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004. Policy paper.
DRULÁK, Petr, Lucie KÖNIGOVÁ a Petr KRATOCHVÍL. Jak si stojí česká paradiplomacie? Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004. Policy paper.