V první otázce měli respondenti uvést tři hlavní důvody, proč navštěvují KC Kamenice.
Odpovědi by se měly shodovat s parametry manažera uvedenými výše v textu. Nejčastěji se odpovědi týkaly kvality programu. Respondenti jako jeden z důvodů návštěvy uvedli dobrý program, jeho rozmanité kulturní akce, pořádání koncertů, plesů či divadelních představeních.
Ocenili také zajímavý výběr účinkujících. Často byla zmíněna dostupnost KC, blízkost místu bydliště v porovnání s pražskými scénami. Několikrát se odpovědi týkaly vstřícnosti zaměstnanců. Událost v KC byla dávána do souvislosti s možností setkávání se s přáteli, sousedy. V odpovědích se vyskytly poznámky související s absencí možnosti občerstvení.
Další otázka se týkala celkové spokojenosti s KC. Třemi body ohodnotilo svou celkovou spokojenost s KC 54 % respondentů. Dvěma body ohodnotilo spokojenost 26 % respondentů a pouze 20 % respondentů uvedlo nejvyšší možný počet bodů. Nikdo z nich neohodnotil celkovou spokojenost pouze jedním bodem. Ti, kteří vyjádřili maximální možnou spokojenost s KC byli i v ostatních bodových hodnoceních zvolili variantu bodů 3 nebo 4.
V další otázce respondenti hodnotili spokojenost s parametry, které manažer uvedl jako klíčové benefity KC. První benefit osobního a lidského přístupu ohodnotilo 26,1 % respondentů body 1 a 2. Respondenti hodnotící jedním bodem i pro ostatní parametry zvolili jeden nebo dva body.
Body 3 a 4 ohodnotilo tento benefit 73,9 % respondentů. Jde tedy o kvalitně vnímaný parametr, ale lze ho posilovat. Lze konstatovat, že si tento benefit respondenti uvědomují a oceňují ho.
Zajímavé jsou reakce na benefit velkého důrazu na kvalitní dramaturgii, jelikož 56,5 % respondentů ohodnotilo tento benefit třemi body a pouze 8,7 % čtyřmi body. Ačkoliv tedy v první otázce mnoho z nich oceňovalo kvalitu programu, shledávají v něm rezervy.
58 Odvahu a schopnost tvořit z mála ohodnotilo třemi body 45,7 % respondentů a 26,1 % respondentů body čtyřmi. Opět jde o silně vnímaný parametr, ale jeho význam si respondenti mohli vysvětlovat různým způsobem.
V pozitivních zkušenostech s KC bylo téměř výhradně zmiňován přátelský, vstřícný, milý přístup zaměstnanců. Pouze několik málo odpovědí se týkalo výhradně programu a v takovém případě byla zmíněna diskotéka, ples, představení Caveman, zajímavé přednášky a koncertu kapely Čechomor. Oceněna byla možnost pronájmu prostor.
Mezi negativními zkušenostmi se nejčastěji objevovaly výtky k nedostatečné čistotě prostor, nedostatečnému úklidu či dokonce špíně. Tato výtka byla někdy doplnila poznámkou o špatném stavu toalet. Čtyřikrát byla zmíněna špatná akustika. Třikrát se odpověď týkala zastaralých prostor, neútulného a neinspirativního prostředí centra. Jednou byl zmíněn problém s parkováním. Tato zjištění jsou veskrze pozitivní, jelikož se jedná o faktory, které lze poměrně jednoduše řešit.
Z hlediska účelu práce ale i dalšího rozvoje Kulturního centra Kamenice jsou přínosné následující dvě otázky, ve kterých se respondenti vyjadřovali rozsáhle. První otázka byla, co by měli zachovat, aby je respondent nadále navštěvoval? Respondenti hojně vítají dobrou nabídku nabízených akcí všeho druhu. Opět je oceňován přístup a dobré jednání. Použity byly adjektiva jako: lidský, profesionální, pozitivní, přátelský. Rozvinuté odpovědi se týkaly i otázky, co by KC mělo vylepšit či změnit. Ve většině respondenti doporučovali vylepšení interiéru i exteriéru budovy a opět akustiky. Vzhledem k výsledkům předchozích otázek se překvapivě často objevovaly doporučení týkající se programu. Respondenti by si přáli rozšíření okruhu činností.
Zmíněno bylo více divadelních představení, výstav, soutěží, dále více akcí pro mladší věkovou skupinu a více se zaměřit na setkávání lidí. Několikrát bylo nabádáno na lepší komunikaci a propagaci.
Respondenti, kteří hodnotili celkovou spokojenost pouze dvěma body, byli převážně těmi, kteří zmiňovali negativní zkušenost s KC. Neplatí však, že by tito respondenti v porovnání s těmi, kteří vyjádřili maximální možnou spokojenost, uváděli více doporučení na zlepšení.
Doporučení vyjadřovali všichni respondenti rovnoměrně nezávisle na míře celkové spokojenosti. Nelze ani nelézt věkovou závislost na celkové míře spokojenosti či ostatních odpovědí. Současně ani neplatí, že by určitá věková skupina byla kritičtější či náročnější než věková skupina jiná. Různé věkové skupiny hodnotí různým počtem bodů.
Respondenty byla nejvíce navštěvována divadelní představení, na druhém místě koncerty, na třetím místě volba jiné a na čtvrtém místě plesy. Jako jiné respondenti uváděli účast na jednání zastupitelstva, účast na volbách, trhy, promítání Jeden svět či Podzimní slavnosti, Mikulášská a bazar. Respondenti, kteří navštívili KC pouze jednou, navštívili ve dvou případech koncert, jeden z nich divadelní představení, přednášku, mikulášskou a dětský bazar.
59
Závěr
Bakalářská práce si kladla tyto výzkumné otázky:
1. Jaký význam mají kulturní domy v životě občanů menších obcí?
2. Jakým způsobem zajistit pozici kulturního domu jako kulturního aktéra v místě?
3. Jak zajistit propojenost každodenního života obyvatele místa s kulturním domem, tak, aby nebyl spojen pouze s příležitostnou návštěvou?
Význam kulturního domu spočívá v roli zprostředkovatele kultury a poskytovatele multifunkčních prostor pro další subjekty. V menších obcích a městech je významnou a mnohdy jedinou složkou tvořící kulturní infrastrukturu. Občané mají možnost navštěvovat pořádané kulturní akce, tudíž nejsou nuceni dojíždět do vzdálenějších míst. Během akcí se obyvatelé setkávají, tudíž je kulturní dům součástí komunitního života, pomáhá vytvářet sociální vazby a odstraňovat bariéry. Je dobré podotknout, že každý kulturní dům je specifický na základě demografických a dalších faktorů, které utvářejí prostor, ve kterém existuje.
Ke každému takovému zařízení je nutné přistupovat individuálně a nelze určit všeobecně fungující doporučení pro všechny z nich.
Pozici kulturního domu jako kulturního aktéra v místě lze v první řadě zajistit správně nastaveným financováním. Jde o problém, se kterým se potýká většina kulturních domů s obcí v roli zřizovatele. Dostatek finančních prostředků kulturnímu domu dává možnost naplnit svůj význam. Nejvhodnější je zajistit vícezdrojový způsob financování. Podstatné je navázat vztahy s místními subjekty nejen z oblasti kultury. Obzvláště vztahy se školskými zařízeními jsou klíčové. Management kulturního domu by měl na obyvatele obce nahlížet jako na své budoucí návštěvníky. V propojení se zavedením marketingového a strategického organizačního myšlení ke svým budoucím návštěvníkům přistupovat jako k potenciálním zákazníkům. Svou pozici kulturního aktéra v místě, jakožto významné složky kulturní infrastruktury, může upevnit i propojením svých aktivit s lokálním přírodním a kulturním bohatstvím.
Propojenost každodenního života obyvatele místa s kulturním domem lze zajistit především tak, že se z kulturního domu stane atraktivní místo pro setkávání. Návštěvník by měl cítit potřebu v jeho prostorách trávit volný čas nad rámec pořádaných událostí. Mnohdy je součástí kulturního domu knihovna a restaurační zařízení. Jejich vzájemnou kooperací lze propojenosti na denní bázi dosáhnout. Odpovědí na třetí výzkumnou otázku může být i snaha kulturního domu zastávat roli tvůrce pocitu sounáležitosti a ztotožnění se s prostorem mezi obyvateli obce.
Všechny odpovědi na výzkumné otázky mohou být doplněny reakcemi respondentů na zodpovězení dotazů: Co by mělo KC zachovat, aby jej respondent nadále navštěvoval? Co by KC mělo vylepšit či změnit? Odpovědi uvádím ve vyhodnocení výzkumu.
Odpovědi na výzkumné otázky na sebe odkazují a vzájemně ze sebe vycházejí. Dále v závěru odpovídám na výzkumné otázky rozsáhleji názornými příklady na Kulturním centru Kamenice.
Pro lepší přehlednost je závěr zakončen tabulkou s problémy KC a návrhy řešení. Práci by bylo možné rozšířit o kulturně geografický pohled na prostor, ve kterém se KC Kamenice nachází.
Také by bylo vhodné věnovat kapitolu otázce, co pro kulturní dům znamená kvalita služeb a jaká kritéria a měřítka kvality použít. Dílčím účelem práce bylo poskytnout dostatek podkladů pro management KC Kamenice, aby začali strategicky plánovat. Jasně stanovený návrh
60 strategického plánu, který vnímám pro udržitelné fungování kulturní organizace jako nepostradatelný, by mohl být samostatným tématem jiné práce. Tato práce je poměrně rozsáhlá.
Popisný úvod vnímám za nutný z uvedených důvodů a jeho absencí by mohlo dojít k nepochopení či rozpojení některých souvislostí.
Mezi klíčové problémy Kulturního centra Kamenice patří nízké množství finančních prostředků pro organizaci událostí i běžný provoz. Kulturní centrum Kamenice je jakožto příspěvková organizace obce závislá na finančních transferech z obecního rozpočtu, které jsou v dlouhodobém horizontu spíše neměnné, což prezentuji na grafech v kapitole 5.5. V rámci plánování financování by pro lepší stabilitu kulturního zařízení bylo vhodné více diferencovat strukturu příjmů a zaměřit se na získání dalšího zdroje financování například v podobě sponzora či partnera. Sponzoring není zadarmo. Proto by bylo třeba se nejdříve zaměřit na zajištění adekvátní protihodnoty a zmapování potenciálních sponzorů v okolí či spolupráci z dalšími poskytovateli kulturních a podobných služeb. KC může oslovit společnost Strojmetal a v rámci spolupráce odkazovat na provázanou historii. Z dlouhodobého hlediska by se management centra měl zaměřit na orientaci ve vypisovaných dotacích a grantech Ministerstvem kultury či Ministerstvem pro místní rozvoj. Například v roce 2020 byla zveřejněná dotace MMR pro obnovu středně velkých obcí na rekonstrukce a přestavby veřejných budov. Jako další návrh předkládám pronájem části prostor soukromoprávní osobě, která by v budově provozovala kavárnu (či podobné zařízení). KC Kamenice by tak mělo další zdroj příjmu a současně by bylo více navštěvováno, což by řešilo neprovázanost organizace s každodenním životem místních obyvatel.
Cílem KC by mělo být dosažení vícezdrojového financování a poměrného zastoupení zdrojů.
Když zastupitelstvo obce začne preferovat umisťování prostředků do jiné oblasti, pro aktivity KC to nemusí být ohrožující. Řešení by také mohlo být navázání spolupráce s místními podnikateli a dalšími poskytovateli kulturních služeb, vytvořit síť kontaktů s odbory kultury okolních měst, jejichž výčet je uveden v kapitole 5.7. Důležité je navázat kontakt i se zástupci jednotlivých osadních výborů. KC by mělo začít vykonávat fundraising.
Dalším problémem je nízká finanční návratnost pořádaných událostí, především koncertů a divadelních představení. Primárním účelem příspěvkové organizace není generování zisku.
Nicméně získané peníze by bylo možné ukládat do fondu a v budoucnu je využít na dotování podfinancovaných komunitních akcí nebo na opravu budovy. Častým argumentem respondentů výzkumu v neprospěch KC byl nepřívětivý interiér budovy. Domnívám se, že pro vytvoření příjemného inspirativního prostředí není zapotřebí nákladné modernizace.
Nízká finanční návratnost je přímo závislá na následujících identifikovaných problémech.
Nepředvídatelné návštěvnosti pořádaných událostí lze předcházet monitorováním účasti.
Pro detailnější informace o motivaci obyvatel bych doporučila dotazník mezi návštěvníky.
Dotazník a následné monitorování návštěvníků událostí by přineslo podrobnější vhled do jejich preferencí například v žánru. KC by díky tomu získalo informace o své cílové skupině, které by mohli program uzpůsobit. Také by mohli volit taková představení, aby oslovili dosud nezasaženou cílovou skupinu. Na základě toho by zvolili i vhodnou cenovou politiku.
61 Nedostatečně kvalitní oslovení cílové skupiny a propagace některých událostí může souviset s nepředvídatelnou návštěvnosti i s jejich nízkou návratností. Ideální by bylo vytvořit databázi návštěvníků (začátkem by mohla být databáze čtenářů knihovny zmíněná v kapitole 5.2.7.), například ve formě tvorby klubu přátel. KC by mohlo zvážit vytvoření abonentních vstupenek na divadelní představení, vytvoření seriálu určitého druhu událostí (tematického, žánrového).
Vytvořením databáze by získali základní údaje o svých návštěvnících, od kterých by mohli sbírat systematicky zpětnou vazbu. V návaznosti na výsledky výzkumu by bylo vhodné přímými dotazy zjistit, ne odhadovat, jejich přání. Nevyužitý potenciál vidím i v knihovně.
Prostory by mohly být využívány k doučování školáků či kurzům. Poskytováním občerstvení, čerstvé kávy, by se prodloužil zde strávený čas, jež by mohl být prostorem pro setkávání.
Otázka kvality poskytnutých služeb v případě kulturního domu je poměrně komplikovaná.
Lze považovat vysokou návštěvnost akce za důkaz její kvality? Každý kulturní dům navštěvuje jiný druh obyvatel z hlediska demografických či sociálně ekonomických. Pokud management kulturního domu pozve hostující divadelní soubor s objektivně nekvalitní nazkoušenou hrou, ale cílová skupina kulturního domu ji ocení a představení bude vyprodané, můžeme mluvit o míře návštěvnosti jako o měrné jednotce kvality služby v místě?
Jako hodnotící kritérium bychom mohli určit kvalitní osvětlení, ozvučení, celkovou dobrou atmosféru, pohodlné usazení a dobré doprovodné služby (šatny, toalety, občerstvení). Jak vyplývá z výzkumu, i respondenti považují tyto faktory za rozhodující. Jak je uvedeno v kapitole 6, ve strategickém dokumentu obce je jako měrná jednotka stanoven počet událostí za rok. Tento ukazatel nevnímám jako nejvhodněji zvolený, ačkoliv i tento o údaj je dobré sledovat. Je nutné jej doplnit o počet návštěvníků a jejich spokojenost. Dále je možné monitorovat počet sledujících sociálních sítích.
Na základě odpovědí respondentů výzkumu i Jana Růži předpokládám že obyvatelé obce nerozlišují, kdo je pořadatelem představení. Podstatnějším faktorem jsou účinkující a výše vstupného. Ačkoliv je propagace nákladem rozpočtu KC, management by měl vzít na vědomí zájem svých návštěvníků – místních obyvatel. Je na zvážení individuálních situací, zda zajistí návštěvníkům dostatečný komfort v podobě doprovodných služeb nad rámec nájemní smlouvy (na vlastní náklady zajistit propagaci ve zpravodaji, zajistit možnost využít šatnu atd.). Účast oblíbeného umělce zvyšuje prestiž a povědomí o KC. Nabízí se možnost využití dobrovolníků, kterým se KC odmění ve formě možnosti shlédnutí představení zdarma. Po uplynutí události by bylo možné k východu umístit box, kde by návštěvníci mohli představení ocenit drobnou částkou nad rámec ceny vstupného. (U nízkonákladových událostí případně zvolit zcela dobrovolnou formu vstupného.) Vybraná částka by přidružené náklady mohla z části pokrýt.
Jak jsem zmínila, definování pracovních pozic, povinností a zodpovědností proběhlo samovolně. Zaměstnanci KC jsou loajální a projevují nadšení pro svou práci. Jejich vstřícnost a přátelský přístup byl respondenty výzkumu oceňován. Z dlouhodobého hlediska bych zvážila jejich další vzdělávání v oblasti managementu kultury, marketingu, PR, fundraisingu atp.
Je záhodno si stanovit cílové skupiny, pro které bude management program navrhovat.
Dále určit přesné kroky k získání nových cílových skupin a předložit jim adekvátní nabídku.
Z odpovědí respondentů výzkumu vyplývá, že i oni sami by ocenili rozšíření nabídky, ačkoliv jsou s ní v současnosti spokojeni. Do programu by mohly být zapojeni mladí začínající umělci
62 z řad zpěváků, výtvarných umělců, tanečníků atd. Respondenti také navrhovali do programu zařadit výstavy a přednášky. Na základě získaných dat o návštěvnosti lze předpokládat, že samostatně by tito účinkující sál nenaplnili. Proto se nabízí využít způsob zmíněných tematických večerů – využít multifunkčnost prostor KD. Podle slov pana Růži se místní obyvatelé chodí na pořádané akce pasivně bavit. Lze uvažovat o začlenění např. workshopů či
„gastro zážitků“, jimž v současnosti mezi širokou veřejností roste obliba. Inspiraci lze najít v programu ostatních kulturních center, jež jsou v kapitole 5.7. zmíněny. Bylo by dobré nejprve pomocí sondy mezi obyvateli zjistit žádané téma, a následně program variovat.
Z hlediska distribuce se nabízí oslovovat cílové skupiny podle druhu každé události.
(Jinými komunikačními kanály osloví příznivce hudebníka Romana Dragouna a jinými fanoušky zpěvačky Anety Langerové.) Tento nedostatek mohl v minulosti zapříčinit rozdílnou návštěvnost událostí rozebranou v kapitole 5.2.1 S propagací souvisí i rozložení programu v průběhu roku. Dobré by bylo se zaměřit na analýzu nejvhodnějších termínů pro pořádání událostí – vytvořit ucelený přehled o kritických a nejvhodnějších dnech a o vytíženosti centra.
V Kamenici existuje relativně vysoký počet organizací zaměřujících se na dětské aktivity, což je patrné z kapitoly 5.7. Právě cílová skupina dětí a jejich rodičů se zdá být v okolí velmi silná, a lze z ní z dlouhodobého hlediska těžit. Stejnou myšlenku lze aplikovat na aktivní místní seniory. Pokud by došlo k zúžení vztahů mezi kulturním centrem a školami, školkami, klubem seniorů, poskytovateli kroužků, klubem žen atd., zintenzivnil by se každodenní kontakt s KC.
Obzvláště děti by se s centrem cítily spjaté a později by se přirozeně vytvořil pocit sounáležitosti. Některé skupiny obyvatel nelze oslovit moderním přístupem. Je možné se odkazovat na historii Kamenice, která leží v Ladově kraji. Tento turistický region je z mého pohledu opomíjen. Ztotožnění místa s J. Ladou, F. Ringhofferem nebo jinou význačnou osobností prostřednictvím událostí funguje jako prvek tvorby lokální identity, vzniká pocit výjimečnosti a sounáležitosti.
Pro dobré fungování KC mají význam místní obyvatelé. Jejich vazby ke kulturnímu centru, k obci, jejich vztahy mezi sebou i vztah k místu, to vše je nutné brát v úvahu při organizaci kulturního centra. Kulturní dům má tu výhodu (kterou lze vnímat i v negativní rovině), že není omezen druhem činnosti, tudíž může oslovovat široký segment osob. Do Kamenice se přistěhovalo mnoho nových obyvatel, kteří se s místem teprve ztotožňují. Současně se zde nacházejí „starousedlíci“. Dochází k situaci jako v mnoha dalších sídelních oblastech v zázemí velkých měst, tedy k mísení dvou hodnotově i názorově odlišných generačních skupin.
V Kamenici neexistuje dostatečně pevná vazba místních obyvatel k obci a k prostoru, což se projevuje ve slabé míře celoobecního komunitního života. Následně se tento faktor propisuje do uspokojování potřeb mimo Kamenici. Kvůli roztříštěnosti obce v krajině existují silnější vazby v rámci jednotlivých osad. Detailně je situace popsána v kapitolách 3 a 4.
KC Kamenice by mohla začít vytvářet skrze pořádané události komunitu, vazby mezi místními obyvateli a vyvolat v nich pocit sounáležitosti. Dílčím cílem by mohlo být vytvoření pocitu ztotožnění se s místem, přičemž nemusí jít nutně o obec, ale i o krajinu. Lze toho docílit potenciálem místa, který podle mého názoru není zcela využíván. Lze například uspořádat událost setkání rodáků, setkání nových obyvatel, nebo naopak společné setkání obou skupin za účelem integrace a nalezení společných témat, překonání bariér.
63 Kulturní centrum Kamenice by mělo zvolit způsob prezentování sama sebe nejen jako kulturního domu, ale jako lokálního jádra společenského a kulturního života. Vytvořit z něj prostor, kde se budou mít možnost lidé setkávat, viz doporučení respondentů výzkumu. nenahraditelné komunitní místo. Život místních obyvatel by měl být s KC Kamenice propojen na denní bázi.
Tabulka 4, Přehled – shrnutí problémů a návrhy řešení
Druh problému Definovaný problém Návrh řešení
Finanční zdroje
Nízké finanční prostředky na
organizaci i běžný provoz Zajistit vícezdrojové financování Začít vykonávat fundraising
Lidské zdroje Nekvalifikovanost zaměstnanců Dále vzdělávat zaměstnance Využít dobrovolníků
Nepředvídatelná návštěvnost Definovat poslání a vize Určit cílové skupiny
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat uvedených v textu (2021)
64
Použitá literatura
• Bednařík, P., Benušková, Z., Činátl, K. et al. Každodenní život v Československu 1945/48–1989 [online]. Turnov: Ústav pro studium totalitních režimů, 2015 [cit.
2021-02-18]. ISBN 978-80-87912-35-5. Dostupné z:
https://www.ustrcr.cz/publikace/jaroslav-pazout-ed-kazdodenni-zivot-v-ceskoslovensku-194548-1989/
https://www.ustrcr.cz/publikace/jaroslav-pazout-ed-kazdodenni-zivot-v-ceskoslovensku-194548-1989/