Etika, nebo též teorie morálky je filosofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Etika je disciplínou praktické filosofie.
Etika se zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popř. usiluje morálku zdůvodnit.
Podnikovou kulturu lze chápat jako systém hodnot a norem účelového společenství podniku. Podniková kultura vyjadřuje určitý charakter firmy, celkovou atmosféru, ovzduší, vnitřní život ovlivňující myšlení a chování spolupracovníků firmy. Někdy hovoříme také o firemním chování, které je firemní kulturou ovlivňováno či určováno. Podniková kultura zahrnuje: působení firmy a jejích pracovníků navenek, vztahy mezi zaměstnanci, jejich myšlení, vzorce chování, celkové klima firmy, co je považováno za klady a co za zápory, hodnoty sdílené většinou pracovníků. Vytvářet silnou podnikovou kulturu znamená stavět na silných etických základech manažerské práce.
Podnikatelskou etiku je možné chápat, jako společenskovědní disciplínu na jedné straně a velmi praktickou a každodenní záležitost v životě a činnosti firmy na straně druhé.
Zabývá se aplikací (aplikovaná etika) etických hodnot do podnikání. Je zaměřena na etická pravidla a principy podnikání, možné morální a etické problémy, které mohu během podnikatelské činnosti nastat.
Manažeři mají vést své podniky za stávajících tržních podmínek k prosperitě. To se pochopitelně neobejde bez problémů, které musí odpovědně řešit, pravomocně o nich rozhodovat a nést pochopitelně za své rozhodnutí zodpovědnost. Objektivní, odpovědná a etická manažerská rozhodnutí jsou složitá. Definovaná pravidla (fáze) pro etické rozhodování v rámci organizace mohou manažerům při jejich rozhodování pomoci.
Společenská odpovědnost firem – CSR je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders. Princip zahrnutí sociálních a environmentálních hledisek do strategie firmy (vedle primární orientace na vytváření zisku) se nazývá také trojí zodpovědnost.
Společenská odpovědnost firem stojí na třech pilířích: ekonomickém, sociálním a environmentálním.
87
Aplikace etiky do podnikání není módní záležitost, i když se to tak někdy může jevit. Jedná se o určitou „revitalizaci“ korektního, transparentního a odpovědného byznysu, který by se měl stát nezbytnou podmínkou uspět, stát se konkurenceschopným.
Manažerské etika zvyšuje transparentnost podnikání a pomáhá překonat nejistotu v rozhodování o strategických cílech v kontextu ekonomických a sociálních jevů. Zmíněná problematika konzumu a spotřeby nemusí být zásadním společenským problém, pokud je
„řízena“ v kontextu ekonomické zodpovědnosti.
V kapitole věnované problematice etiky ve sportu byly prezentovány jak společenské, kulturní, socioekonomické, politické, osvětové a další konsekvence, tak jejich současné problémy a negativa. Bylo zjištěno, že respondenti nepřisuzují míru korupce, úplatkářství či jiných sociálně-patologických jevů takovou míru důležitosti a významu, jako v jiných odvětvích (sektorech) společnosti. V kontextu tělesné kultury mohou být znalosti managementu, marketingu a ekonomie nejvíce využity především v oblasti sportu a tělocvičné (pohybové) rekreace, čili ve sféře dobrovolné, komerční a ziskové.
Problematika etiky a úroveň morálního vědomí managementu firem a organizací pro vývoj etického prostředí a její souvislost s celkovou ekonomickou úrovní společnosti přímá. Odpovědnost managementu firem tvoří určitou přidanou hodnotu v úrovni života celé společnosti. Zvyšuje se nejen celková úroveň dobrého jména tuzemských firem, ale v současném globalizovaném, geoekonomickém prostoru i postavení v mezinárodním kontextu. Nelze ignorovat, či podceňovat, jak si podniky uvědomují svou společenskou úlohu, význam a v jaké míře se touto hodnotou podílejí na celkovém zvyšování národního bohatství. Logická souvislost mezi bohatstvím, prosperitou podniků firem a bohatstvím a blahobytem společnosti je evidentní. Nicméně by se tak nemělo činit za jakoukoliv cenu.
V etice a morálce nelze aplikovat liberalistické heslo laissez-faire.
Za úspěch v podnikání nelze považovat pouze zvyšování cen produkce a snižování nákladů firmy. Hovoříme-li o odpovědných a žádoucích výsledcích podnikání, máme na mysli veškeré aktivity a činnost organizace, které nekrátí své povinnosti v rámci uspokojování potřeb a zájmů svých stakeholderů.
O významu etiky v podnikání a manažerské práci se hovoří již poměrně dlouho. Jak u nás, tak v mnoha dalších vyspělých ekonomikách. Význam etiky, resp., zájem o ni pochopitelně roste. To především z důvodů rozvoje vědy, techniky a informačních technologií, což v kontextu globalizace předpokládá rozvoj mezinárodní spolupráce a kooperace. Tento rozvoj a budování vzájemných vztahů však není možné bez systematického etického základu.
88
Na základě provedeného průzkumu a jeho výsledků vyplývá, že neustálé, systematické a v některých ohledech radikální změna ve smyslu zlepšení etického klimatu a morálního vědomí managementu firem je nezbytná. Situace v této oblasti je naléhavá.
V souvislosti s dalšími průzkumy nutno bohužel přiznat, že zájem managementu o implementaci etiky do podnikání je spíše formální a v podstatě nikdy nebyl nijak zvlášť velký. Je třeba si však uvědomit, že etika a morálka, resp., její úroveň není pouze záležitostí té či oné firmy, podniku, školy, organizace či instituce, nýbrž odráží celkovou úroveň etického klimatu společnosti.
Je nadmíru jasné a pochopitelné, že cílem každé firmy, podniku je uspokojení požadavků trhu, plnění ekonomických cílů v kontextu dalšího rozvoje či někdy dokonce přežití na trhu, efektivní využívání stávající kapacity a předpokládaných zdrojů nových investic a de facto nepřetržitý proces podpory inovací jako prostředku konkurenceschopnosti. Předpokládá se, že to vše se děje v kontextu etiky, dobrých mravů a dobré správy řízení. Realita je však poněkud jiná. Lze nalézt a dokumentovat případy, kdy důsledně dodržovány etika v podnikání a v manažerské práci „dostala“ firmu do krachu, do konkurenční neschopnosti. Není možný být natolik krátkozraký, abychom si neuvědomili, že v akademickém prostředí je místo, prostor a čas se důsledně zabývat etikou, morálkou, svědomím a jinými ušlechtilými tématy. Je prostor bádat a zkoumat. V prostředí nelítostného trhu a konkurenčního boje, kdy podnikatelské subjekty „válčí“ o přežití není ideální prostředí při určité etické „experimenty“. Zcela jistě však nelze přijmout americký slogan „Whatever is good business is good ethics“. Dosud a stále jsme přesvědčeni, že jde „dělat“ byznys slušný, čestný, solidní a přesto být efektivní. Vzhledem k samotnému tématu i obsahu práce je principiálně více než nedůstojné, ponižující a zoufalé, že se otázkou etiky a morálky musíme vůbec zabývat a řešit ji. Měla by být samozřejmostí!
Z výše uvedeného si dovolím tvrdit, že stanovené cíle této diplomové práce lze považovat za splněné. Stejně hlavní přínos práce a předložených výsledků nutno spatřovat v určitém pokusu systematicky a komplexně přistoupit ke stanovenému tématu výzkumu, jakož i k prezentovaným nálezům.
„Čím vyšší je "morálka obchodníků a výrobců", tím je bohatší lid, tím je bohatší celá země.
Nemůže být bohatství tam, kde jsou lidé zaměstnáni vzájemným podváděním;
nemají čas na vybudování hodnot, na vytvoření bohatství“
T. Baťa
89
Seznam použité literatury
BIBLIOGRAFICKÉ ZDROJE
1. ANZENBACHER, Arno. 2. vyd. Úvod do etiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0917-5.
2. ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. 3. vyd. Praha: Rezek, 2009. ISBN 80-86027-29-5.
3. ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. Praha:
Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1407-3.
4. BAILEY, S. John a Mary R. BURCH. Ethics for Behavior Analysts: A Practical Guide to the Behavior Analyst Certification board Guidelines for Responsible
Conduct. Taylor & Francis, Inc. 2nd Expanded Edition, 2005. ISBN 978-0805851182.
5. BLÁHA, Jiří a Zdenek DYTRT. Manažerská etika. Praha: Management Press, 2003.
ISBN 80-7261-084-8.
6. BLÁHA, Jiří. Podnikatelská etika – předpoklad úspěšného rozvoje organizace.
Ostrava: VŠB-TU, 2001. ISBN 80-248-0008-X.
7. BLAHUŠ, Petr. K systémovému pojetí statistických metod v metodologii empirického výzkumu chování. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-100-5.
8. BLECHA, Ivan. Filosofie. 3. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. ISBN 80-7182-069-5.
9. BRÁZDA, Radim. Srovnávací etika. Praha: KLP, 2002. ISBN 80-8591-78-66.
10. COLLINS, Denis. Business Ethics: How to Design and Manage Ethical
Organizations. West Sussex: John Wiley & Sons, 2012. ISBN 13-978-470-639-948.
11. CRESWELL, W. John. Research Design: Qualitative, quantitative, and mixed methods approaches. London: Sage Publication, 2003. ISBN 978-1412965569.
12. ČANÍK, Petr., ŘEZBOVÁ, Libuše a Tomas van ZAVREL. Metody a nástroje podnikatelské etiky. Praha: Oeconomica, 2006. ISBN 80-245-1143-6.
13. ČMELÍKOVÁ, Zuzana. Etika ako nástroj morálného rozvoja organizácie. Praha:
Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-3358-3.
14. DENZIN, K. Norman a Yvonna S. LINCOLN. The Sage Handbook of Qualitative Research. 3. vyd. Sage Publications: London, 2005. ISBN 0-7619-2757-3.
90
15. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4.
vyd. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1966-8.
16. DREWE, S. B. Why Sport? Toronto: Thompson educational publishing, Inc.
17. DYTRT, Zdenek et al. Etika v podnikatelském prostředí. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1589-9.
18. DYTRT, Zdenek et al. Manažerská etika v otázkách a odpovědích. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3344-6.
19. FILOSOFICKÝ SLOVNÍK. Kolektiv autorů. 2. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. ISBN 80-7182-064-4.
20. FLICK, Uwe. (2002). An Introduction to Qualitative Research. London: Sage Publications, 2002. ISBN 978-1-84787-323-1.
21. GUBA, G. Egon a Yvonna S. LINCOLN. Competing paradigma in qualitative research. In. Handbook of qualitative research (pp. 105-117). Thousand Oaks: Sage, 1994. ISBN 978-0761915126.
22. HEGEL, F. W. Georg. Základy filosofie práva. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0296-0.
23. HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Nakladatelství Univerzity Karlovy, 1997. ISBN 80-7184-549-3.
24. HERZOGOVÁ, Zuzana. Základy filosofie a profesní etiky. 3. vyd. Praha: Policejní akademie ČR, 1999. ISBN 80-7251-013-4.
25. HODAŇ, Bohuslav. K problému filozofické kinantropologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-2436-1.
26. HODAŇ, Bohuslav. Tělesná kultura – sociokulturní fenomén: východiska a vztahy.
Olomouc: Fakulta tělesné kultury, 2000. ISBN 80-244-0201-7.
27. HODOVSKÝ, Ivan a Jiří SEDLÁK. Etika ve společnosti a v povoláních. Olomouc:
Univerzita Palackého, 1994. ISBN 80-7067-413-X.
28. HOGENOVÁ, Anna. (2004). Zodpovědnost a Sokol. Sokolství – občanská společnost – sjednocující se Evropa, p. 24-29, 2004. Olomouc: Hanex, 2004. ISBN 80-85783-54-1.
29. HOGENOVÁ, Anna. Etika a sport. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-499-3.
30. HOGENOVÁ, Anna. K filosofii výkonu. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. ISBN 80-86861-35-X.
31. CHAPMAN, A. Richard (Ed). Etika ve veřejné službě pro nové tisíciletí. Praha: Slon, 2003. ISBN 80-86429-14-8.
91
32. JIRÁSEK, Ivo. Filosofická kinantropologie: setkání filosofie, těla a pohybu. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN: 80-244-1176-8.
33. KACETL, Jaroslav. Obchodní a podnikatelská etika. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011. ISBN 978-80-7435-095-5.
34. KACHAŇÁKOVÁ, Anna. Podniková kultúra. Bratislava: EKONÓM, 2008. ISBN 978-80-225-2424-7.
35. KÁRNÍKOVÁ, Jitka. Etika v podnikání a řídící práci. Praha: VŠE, 1997. ISBN 80-7079-524-7.
36. KELLER, Jan, GÁL, Fedor a Pavol FRIČ. Hodnoty pro budoucnost. Praha: GG, 1996.
ISBN 80-901896-4-4.
37. KIRK, Jerome a Mark L. MILLER. Reliability and validity in qualitative research.
Newbury Park: Sage. ISBN 978-0803924703.
38. KLINE, M. John. Ethics for International Business: Decision-Making in a Global Political Economy. 2nd Edition. Routledge, 2009. ISBN 978-0415351027.
39. KRAMER, M. Roderick, TENBRUNSEL, E. Ann a Max H. BAZERMAN (Eds.) Social Decision Making: Social Dilemmas, social Values, and Ethical Judgments.
Routledge: Psychology Press, 2009. ISBN 978-1841698991.
40. KRYMLÁKOVÁ, Hana et al. Etika a odpovědnost organizace. Ostrava: VŠB-TU, 2009. ISBN 978-80-248-2092-7.
41. KULDOVÁ, Lucie. Společenská odpovědnost firem: Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. Plzeň: OPS, 2010. ISBN 978-80-87269-12-1.
42. KÜNG, Hans. Světový étos pro politiku a hospodářství. Praha: Vyšehrad, 2000. ISBN 80-7021-372-2.
43. KUNZ, Vilém. Společenská odpovědnost firem. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3983-0.
44. LeCOMPTE, D. Margaret a Judith, P. GOETZ, J. (1982). Problems of reliability and validity in ethnographic research. Review of Educational Research, 52(1), 31-60, 1982. ISSN 0034-6543.
45. LINCOLN, S. Yvonna a Egon G. GUBA. Naturalistic inquiry. Beverly Hils: Sage, 1985. ISBN 978-0803924314.
46. LUKÁŠOVÁ, Růžena. Organizační kultura a její změna. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2951-0.
47. MAZÁK, Eduard. Firemní kultura a etické kodexy. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010. 148 s. ISBN 978-80-7265-075-0.
92
48. MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha:
Grada, 2006. ISBN 80-247-1362-4.
49. MÜLLER, Karel. Češi a občanské společnost: pojem, problémy, východiska. Praha:
Triton, 2002. ISBN 80-7254-232-X.
50. Olympijská charta. Lausanne: MOV.
51. PARRY, Jim. The Moral and Cultural Dimensions of Olympism and their Eductional Application. Olympia: Proceedings of O. I. A., 1994.
52. PAVLÍK, Marek a Martin BĚLČÍK. Společenská odpovědnost organizace. Praha:
Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3157-5.
53. PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 2. vyd. Praha:
Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1916-3.
54. PETŘÍKOVÁ, Růžena et al. Společenská odpovědnost organizací. Ostrava: DTO CZ, 2008. ISBN 978-80-02-02099-8.
55. PUTNOVÁ, Anna a Pavel SEKNIČKA. Etické řízení ve firmě. Praha: Grada, 2007.
ISBN 978-80-247-1621-3.
56. PUTNOVÁ, Anna. Sociální odpovědnost a etika podnikání. Brno: CERM, 2004.
ISBN 80-214-2784-1.
57. REIDENBACH, R. Eric a Donald P. ROBIN. A conceptual model of corporate moral development. Journal of Business Ethics, Vol. 10, (4), p. 273-284. 1991. ISSN 38-2966.
58. REMIŠOVÁ, Anna. (Ed.) Dejiny etického myslela v Európe a USA. Bratislava:
KALLIGRAM, 2008. ISBN 978-80-8101-103-0.
59. REMIŠOVÁ, Anna. Podnikateľská etika v praxi – cesta k úspechu. Bratislava: EPOS, 1998. ISBN 80-8057-106-6.
60. RITCHIE, Jane a Jane LEWIS. Qualitative Research Practise: A Guide for Social Science Students and Researchers. London: Sage Publications, 2003. ISBN 07619-7109-2.
61. ROLNÝ, Ivo. Etika v podnikové strategii. 3. vyd. Brno: KEY Publishing, 2007. ISBN 978-80-87071-45-8.
62. ŘEZÁČ, Jaromír. Moderní management: manažer pro 21. století. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-1959-4.
63. SEALE, Clive. (2002). Kvalita v kvalitativním výzkumu. Biograf: časopis pro biografickou a reflexivní sociologii, 27, 3-16. ISSN 1211-5770.
93
64. SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. Praha: 65. pole, 2009. ISBN 978-80-903944-3-8.
65. SEKOT, Aleš. Sociologické problémy sportu. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2562-8.
66. SEN, Amartya. On Ethics and Economics. Oxford: Wiley Blackwell, 1987. ISBN 0631164014.
67. SCHEIN, H. Edgar. Organizational Culture and Leadership. San Francisco: Jossey-Bass, 1992. ISBN 1-55542-487-2.
68. SCHMINKE, Marshall. (Ed.) Managerial Ethics: Managing the Psychology of Morality. Omaha: Creighton University, 2010. ISBN 978-1848728332.
69. SLÁMEČKA, Vladimír. Manažerská etika. Praha: ČVUT, 2012. ISBN 978-80-01-05005-7.
70. SMITH, N. Craig a Gilbert LENSSEN. Odpowiedzialność biznesu: Teoria i praktika.
Warszawa: EMKA, 2009. ISBN 978-83-60652-61-9.
71. STRAUSS, L. Anselm a Juliet CORBINOVÁ. Základy kvalitativního výzkumu.
Boskovice: Albert, 1999. ISBN 80-85834-60-X.
72. SURYNEK, Alois et al. (2001). Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press. ISBN 80-7261-038-4.
73. THOMPSON, Mel. Přehled etiky. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-806-6.
74. VOMÁČKOVÁ, Kateřina. Etický audit – pilotní projekt. Diplomová práce. Brno: FP VUT, 2003.
75. YIN, K. Robert. Case study research: Design and methods. London: Sage, 1994.
ISBN 978-0761925538.
76. Zákon o podpoře sportu č. 115/2001 Sb., ze dne 28. února 2001, ve znění zákona č.
219/2005 Sb., ze dne 5. května 2005.
94 ELEKTRONICKÉ ZDROJE
BRODAN, Filip. Na 40 procent českých zaměstnanců jedná neeticky. HRM line:
Elektronický newsletter měsíčníku Human Resources Management (13). 2012. Dostupné z: www.ManagerWeb.cz
ČANÍK, Petr a Petra ČANÍKOVÁ. Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v Českém podnikatelském prostředí. Praha: Transparency International Czech Republic, 2006. Dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/ve_amanpe.pdf.
Evropská charta sportu MŠMT ČR. Portál MŠMT, 2006. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/sport/evropska-charta-sportu
HORÁKOVÁ, Lucie. Etika firem ve 21. století. Výsledky průzkumu. 2012. Dostupné z:
http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/etika-firem-ve-21-stoleti/.
Index vnímání korupce 2011. TRANSPARENCY INTERNATIONAL ČR, 2012.
Dostupné z: http://www.transparency.cz/celosvetovem-zebricku-cpi-index-vnimani-korupce-2011-ceska-r/.
PAVLÍK, Vojtěch. Krátké zamýšlení nad sportovní etikou. Blog iDNES, 2008. Dostupné z:
http://vojtechpavlik.blog.idnes.cz/c/31401/Kratke-zamysleni-nad-sportovni-etikou.html.
TOMANCOVÁ, Lucie. Etika v podnikání – vytváření podnikatelského prostředí firmy.
Zlín: Fakulta managementu a ekonomiky UTB. Dostupné z:
http://dspace.k.utb.cz/handle/10563/15638.
95
Seznam zkratek
CPI Corruption Perception Index Index vnímání korupce
CSR Corporate Social Responsibility Společenská odpovědnost organizací
EFQM European Foundation for Quality Management Evropská nadace pro management kvality
EMAS Eco Management and Audit Scheme Systém environmentálního řízení a auditu
GRI Global Reporting Initiative Iniciativa globálního reportingu
HDP Gross Domestic Product Hrubý domácí produkt
IIP Investor in People
Britská národní norma kvality
KORP Korektní podnikání – český model hodnocení CSR
SO Společenská odpovědnost
96
Prohlášení o využití výsledků diplomové práce
Prohlašuji, že:
- jsem byl seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.
121/2000 Sb. – autorský zákon, zejména § 35 – užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, v rámci školních představení a užití díla školního a § 60 – školní dílo;
- beru na vědomí, že Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (dále jen VŠB-TUO) má právo nevýdělečně, ke své vnitřní potřebě, diplomovou (bakalářskou) práci užít (§ 35 odst. 3);
- souhlasím s tím, že diplomová práce bude v elektronické podobě archivována v Ústřední knihovně VŠB-TUO a jeden výtisk bude uložen u vedoucího diplomové (bakalářské) práce. Souhlasím s tím, že bibliografické údaje o diplomové práci budou zveřejněny v informačním systému VŠB-TUO;
- bylo sjednáno, že s VŠB-TUO, v případě zájmu z její strany, uzavřu licenční smlouvu s oprávněním užít dílo v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona;
- bylo sjednáno, že užít své dílo, diplomovou práci, nebo poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠB-TUO, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly VŠB-TUO na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše).
V Ostravě dne ……….
………
jméno a příjmení studenta
97
Seznam příloh
Příloha 1. Dotazník: Etika v podnikání a společenské praxi