Z HODNOCENÍ MĚNOVÉ POLITIKY Č ESKÉ NÁRODNÍ BANKY

V poslední části této kapitoly se budu věnovat zhodnocení prognózy míry inflace a hrubého domácího produktu se skutečností. Jelikož pro Českou národní banku je prognóza míry inflace velmi důležitá pro budoucí rozhodování o měnové politice. Kvůli obsáhlosti práce se budu věnovat pouze období 2017-1018.

Graf 13 Porovnání míry inflace a prognózy v letech 2017-2018 Zdroj: ČNB – Zprávy o inflaci

2T repo sazba (%) Diskontní sazba (%) Lombardní sazba (%)

Míra inflace (%) Prognóza (%)

Míra inflace v prvním čtvrtletí 2017 činila 2,5 %, což je o 0,5 p. b. více něž prognóza České národní banky, která byla 2 %. V následujícím čtvrtletí inflace klesla o 0,3 p. b. ve srovnání s prvním čtvrtletím 2017 a dosahovala hodnot 2,2 %, to je o 0,4 p. b. více než prognózovaná hodnota. Ve třetím čtvrtletí 2017 stoupla inflace o 0,3 p. b. oproti předchozímu čtvrtletí a dostala se zpátky na stejnou úroveň jako v prvním čtvrtletí 2017, to znamená 2,5 %, prognóza míry inflace pro třetí čtvrtletí byla 2,2 %, což znamená nesplnění prognózy o 0,3 p. b. Míra inflace v posledním čtvrtletí 2017 se zvýšila o 0,1 p. b. ve srovnání s předchozím čtvrtletím a vyšplhala se na 2,6 %. Prognóza České národní banky pro čtvrté čtvrtletí činila 2,3 %, což je o 0,3 p. b. méně než naměřená hodnota.

V prvním čtvrtletí 2018 byla inflace na úrovni 1,9 % a prognóza pro dané období byla 2,5 %, a to znamená, že Česká národní banka se odchýlila s predikcí o 0,6 p. b. od skutečně naměřené hodnoty. V dalším čtvrtletí se míra inflace zvýšila o 0,4 p. b. z 1,9 % na 2,3 %, zatímco prognóza pro toto období byla 2,1 %, což je 0,2 p. b. méně než naměřená hodnota.

Ve třetím čtvrtletí 2018 byl nárůst inflace o 0,1 p. b. ve srovnání s přecházejícím čtvrtletím, míra inflace byla na úrovni 2,4 %, prognózovaná míra inflace činila 1,9 %, to znamená, že predikce se odchýlila o 0,5 p. b. od skutečnosti. Míra inflace v posledním čtvrtletí klesla o 0,3 p. b. oproti předchozímu čtvrtletí ze 2,4 % na 2,1 %. Prognóza České národní banky byla o 0,3 p. b. vyšší než míra inflace v posledním čtvrtletí 2018.

Graf 14 Porovnání HDP a prognózy v letech 2017-2018 Zdroj: ČNB – Zprávy o inflaci

HDP (%) Prognóza (%)

Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí 2017 dosahoval 3 %. Prognóza se zmýlila o 1 p. b.

Ve druhém čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt o 2 p. b. ze 3 % na 5 %, prognóza byla na úrovni 3,9 %, což je o 1,1 p. b. níže než skutečně naměřený hrubý domácí produkt. Ve třetím čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,2 p. b. ve srovnání s předchozím čtvrtletím z 5 % na 5,2 %. Prognóza se lišila od skutečnosti o 2,2 p. b. V posledním čtvrtletí 2017 došlo k poklesu o 0,2 p. b. z 5,2 % na 5 %. Predikce České národní banky se odchýlila od skutečnosti o 2,6 p. b., jelikož predikce pro poslední čtvrtletí 2017 byla na úrovni 2,4 %.

Prognóza hrubého domácího produktu pro první čtvrtletí 2018 se odchýlila o 1,2 p. b., jelikož prognóza byla 2,9 % a hrubý domácí produkt byl 4,1 %. Ve druhém čtvrtletí došlo k poklesu o 1,7 p. b. ve srovnání s předchozím čtvrtletím a predikce se lišila o 0,3 p. b., jelikož hrubý domácí produkt byl 2,4 % a prognózovaná hodnota byla 2,7 %. Ve třetím čtvrtletí zůstal hrubý domácí produkt na stejné úrovni jako ve druhém čtvrtletí 2018 a predikce byla o 0,9 p. b. vyšší než hrubý domácí produkt. V posledním čtvrtletí poklesl hrubý domácí produkt o 0,1 p. b. a prognóza byla o 1,2 p. b. vyšší než ekonomický růst.

Závěr

V bakalářské práci jsem se zaměřil na analýzu míry inflace a krátkodobých úrokových sazeb během cílování čisté inflace. Po zavedení cílování čisté inflace se České národní bance postupně podařilo dostat míru inflace na jednociferné číslo, ale inflační cíle se nedařily plnit, inflační cíl byl splněn během cílování čisté inflace jenom jednou na konci období v roce 2001. Uvolněním měnové politiky se dvoutýdenní repo sazby, diskontní sazby a lombardní sazby rapidně snížily, snahou České národní banky bylo podpořit úvěrovou činnost bank.

Další období pro analýzu je od zavedení cílování celkové inflace, což bylo více transparentní pro veřejnost, než je cílování čisté inflace. V období, kdy ještě byly pásma stanovené v celkové inflaci, se České národní bance podařilo splnit inflační cíl pouze jednou v roce 2004. Po zavedení bodového cíle pro celkovou inflaci v roce 2006 byly inflační cíle splněny dvakrát před celosvětovou hospodářskou krizí. Česká národní banka během 2002-2007 neprováděla žádné velké změny v nastavení krátkodobých úrokových sazeb.

Během období 2008-2012 se inflační cíle stěží plnily, jelikož nastala hospodářská krize.

V roce 2010, kdy se změnil bodový inflační cíl na 2 %, se potom České národní bance podařilo splnit inflační cíle v letech 2010 a 2011. Česká národní banka v těchto letech uvolňovala měnovou politiku a postupně snižovala dvoutýdenní repo sazbu, diskontní sazbu a lombardní sazbu, kdy na konci roku 2012 se tyto sazby dostaly až na technickou nulu.

Důvodem, proč se Česká centrální banka takto zachovala, byla snaha dostat ekonomiku z recese a snížit nezaměstnanost.

V letech 2013 až 2017 zůstaly krátkodobé úrokové sazby na technické nule až do dubna 2017. Inflační cíle se splnily v letech 2013 a 2017. Zaměstnanost se zvýšila, a i hrubý domácí produkt se zvýšil, ekonomika se dostala z recese. Devizové rezervy České národní banky se během kurzového závazku zvýšily mnohonásobně.

V poslední části jsem analyzoval čtvrtletní vývoje inflace a hrubého domácího produktu v letech 2017-2018. Porovnal jsem vývoj s prognózami České národní banky. V prvním až čtvrtým čtvrtletí 2017 měla Česká národní banka tendenci podhodnocovat vývoj míry inflace. V prvním a posledním čtvrtletí 2018 nadhodnotila vývoj inflace, a mezi druhým a třetím čtvrtletí 2018 podhodnotila vývoj inflace. Během let 2017-2018 se České národní bance nikdy nepodařilo přesně prognózovat vývoj inflace. Predikce vývoje hrubého domácího produktu mezi 2. čtvrtletí 2017 až 1. čtvrtletí 2018 byla podhodnocena a

v ostatních případech byla nadhodnocena. V případě predikce hrubého domácího produktu se Česká národní banka nestřetla se skutečností ani jednou.

Literatura

Monografie, publikace, sborníky

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. Praha: Grada Publishing, 2011.

ISBN 978-80-247-3669-3.

HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-006-5.

JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice II: Měnová a kurzová politika. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4516-9.

MANDEL, Martin a Vladimír TOMŠIK. Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice.

2. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-185-0.

MEJSTŘÍK, Michal, Magda PEČENÁ a Petr TEPLÝ. Bankovnictví v teorii a praxi. Praha:

Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2870-7.

MISHKIN, Frederic S. The economics of money, banking, and financial markets. 11th global ed. Columbus: Pearson Education, 2016. ISBN 978-0-13-383679-0.

REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 3. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2011. ISBN 978-80-7261-230-7.

REVENDA, Zbyněk, Martin MANDEL, Jan KODERA, Petr MUSÍLEK a Petr

DVOŘÁK. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 6. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2015. ISBN 978-80-7261-279-6.

VENCOVSKÝ, František a Karel PULPÁN a kol. Dějiny měnových teorií na českém území. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0992-X.

ŽÍDEK, Libor. Transformace české ekonomiky 1989-2004. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. Beckova edice ekonomie. ISBN 80-7179-922-X.

Elektronické prameny

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Cílování inflace. Česká národní banka [online]. Praha, 2003-2018 [cit. 2018-02-15]. Dostupné z:

http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/7_cilovani_inflace/index.html

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Co byl kurzový závazek?. Česká národní banka [online].

Praha, 2019 [cit. 2019-05-21]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Co-byl-kurzovy-zavazek/

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. O ČNB. Česká národní banka [online]. Praha, 2019 [cit.

2018-02-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Měnověpolitické nástroje. Česká národní banka [online].

Praha, 2019 [cit. 2019-03-15]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/mp-nastroje/

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Měnová politika na cestě ke standardu vyspělých zemí.

Česká národní banka [online]. Praha, 2003-2018 [cit. 2018-02-15]. Dostupné z:

http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/6_menova_politika_na_ceste_ke_standardu _vyspelych_zemi/index.html

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Reakce měnové politiky na dopady světové finanční a hospodářské krize. Česká národní banka [online]. Praha, 2003-2018 [cit. 2018-02-23].

Dostupné z:

https://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/7_cilovani_inflace/3_reakce_menove_poli tiky_na_dopady_svetove_financni_a_hospodarske_krize/index.html

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Repo tendry. Česká národní banka [online]. Praha, 2019 [cit. 2019-05-24]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/penezni-trh/repo-tendry/

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zprávy o inflaci. Česká národní banka [online]. Praha, 2019 [cit. 2019-05-21]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Co-byl-kurzovy-zavazek/

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Česká republika od roku 1989. Český statistický úřad [online]. Praha, 2019 [cit. 2019-05-21]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-od-roku-1989-v-cislech-2018-2doclnafyq#05