Data, která zde budu uvádět, nelze v žádném případě zobecňovat, v podstatě nemají žádnou výpovědní hodnotu. Jde pouze o zdokumentování konkrétní situace jedné průměrně velké střední školy v menším krajském městě.
Jak jsem již uvedla, studuje u nás 6 žáků- cizinců. Po rozhovoru s těmito žáky jsem pro potřeby tohoto příspěvku jednu žákyni vyřadila, protože je v této skupině specifická.9 Zbývající žáky charakterizují následující skutečnosti, které jsem zjistila analýzou dokumentace žáka a rozhovory s nimi.
• Všichni studují gymnaziální obory.
7 Mgr. Eva Hrušková, Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a VOŠ Karlovy Vary
8 Od příštího školního roku podle RVP sociální činnost
9 Otec je Čech, matka zde žije již 27 let, ona se v Čechách narodila a vždy zde žila- ovšem občanství má po matce, v současné době řeší administrativní pochybení.
27 Země původu: Ukrajina 3x, Rusko 1x, Vietnam 1x
Důvody rodičů pro odchod ze země původu: ekonomické 5x (2x z toho přišla matka s dětmi do ČR za otcem o několik let později)
Typ pobytu v ČR: trvalý pobyt 4x, dlouhodobé vízum 1x
28 Délka pobytu v ČR: 11 let 2x, 9 let 2x, 4 roky 1x
Délka adaptace na nové prostředí: okamžitě 1x, ½ roku 1x, 1 ½ roku 2x, 2 roky
Nikdo ze zmiňovaných žáků neměl při zahájení studia velké problémy s jazykovou nebo sociokulturní bariérou. To jsou skutečnosti, které samozřejmě výrazně ovlivňují studium těchto žáků.
Největší problémy, které mohou být vnímány jako jazyková bariéra, uvádí žákyně z Vietnamu. Na základní škole byla v jazyce českém hodnocena známkou výborný, u nás je opakovaně hodnocena klasifikačním stupněm chvalitebný a dobrý.
Přitom subjektivně vnímá češtinu jako určitý omezující faktor v komunikaci s ostatními, a v důsledku toho i problematičtějšího zapojení do třídního kolektivu.
Sama uvádí, že nejméně 2 roky jí po příchodu do Čech trvalo, než zvládla český jazyk na takové úrovni, aby se mohla dorozumět s okolím. I po téměř 10 letech v českých školách je dodnes při ústním zkoušení stresována tím, zda se jí podaří správně vyjádřit. Do jisté míry jazyková neobratnost a obavy z ní ji limitují i v užším zapojení do kolektivu třídy, brzdí její spontánní komunikaci se spolužáky.
29
V těchto situacích se nabízí otázka, do jaké míry je nezbytné pro práci s žákem- cizincem vybavit pedagoga nejen v rámci jazykového minima základními kompetencemi pro práci s těmito žáky. Určitě je nutné, aby měli pedagogové alespoň základní informace o mateřském jazyce žáků- cizinců, které pak zejména češtináři mohou využít při výuce. Znalosti v rámci sociokulturního minima mohou výrazně pomoci pochopit, zejména u žáků-cizinců přicházejících ze zcela odlišného prostředí, jejich postoje, projevy chování, reakce při vyučování, a samozřejmě pomohou i komunikaci s rodiči těchto žáků.
Naopak zbývající žáci- cizinci neuvádí žádné jazykové problémy plynoucí z nedostatečného osvojení si češtiny. Domnívám se, že je to tím, že se jedná o žáky jejichž mateřský jazyk patří do skupiny slovanských jazyků (ruština, ukrajinština).
Dokonce 4 z žáků uvádí, že při příchodu do školy „přepínají mozek“ na českou verzi a k mateřštině se vrací až po návratu do rodiny, kde všichni hovoří mateřským jazykem.
Zajímavou informací by mohla být skutečnost, že všichni žáci- cizinci uvádí, že při vstupu do školy (jednalo se o školy základní) jim pomohla znalost cizího jazyka některými vyučujícími. Tento jazyk- angličtina nebo ruština- se stal prostředkem v počáteční komunikaci s učiteli a ostatními spolužáky. V anamnéze našich žáků-cizinců se v této souvislosti objevuje skutečnost, která svědčí o tom, že se školy vyvarovávají mechanického zařazování žáků- cizinců do ročníků podle věku či absolvování určitého ročníku v zemi původu. Všichni naši žáci byli na základních školách zařazení do ročníku o 1 až 2 níže než v zemi, odkud přišli, popř. jim byla odložena povinná školní docházka, se zřetelem na znalost českého jazyka. Ve dvou případech jim pak bylo umožněno zvládnutí dvou ročníků na prvním stupni v jednom školním roce, takže se zařadili ke svým vrstevníkům.
V hodnocení dle prospěchu a docházky patří žáci- cizinci k průměrným žákům.
Tabulka hodnocení prospěchu žáků- cizinců
prospěch 1. ročník 2. ročník 3. ročník
1. pololetí 2. pololetí 1. pololetí 2. pololetí 1. pololetí 2. pololetí žáka třída žáka třída žáka třída žáka třída žáka třída žáka třída A 2,14 2,77 2,36 2,86 2,21 2,73 2,00 2,5 2,15 2,73 2,08 2,68 B 3,43 2,77 3,21 2,86 3,21 2,21 2,79 2,5 3,00 2,73 2,69 2,68 C 1,93 2,73 2,14 2,93 1,86 2,75 2,00 2,7 --- --- --- ---
D 2,29 2,55 2,00 2,55 --- --- --- --- --- --- --- ---
E 2,38 2, 65 2,46 2,74 --- --- --- --- --- --- --- ---
30 Tabulka klasifikace v českém jazyce
Prospěch z ČJL
1. ročník 2. ročník 3. ročník
1. pololetí 2. pololetí 1. pololetí 2. pololetí 1. pololetí 2. pololetí žák třída žák třída žák třída žák třída žák třída žák třída
A 2 3,3 3 3,5 3 3,6 3 3,4 3 3,0 3 3,2
B 4 3,3 3 3,5 4 3,6 3 3,4 3 3,0 4 3,2
C 2 3,2 3 3,3 3 3,0 3 3,1 --- --- --- ---
D 2 3,2 2 3,2 --- --- --- --- --- --- --- ---
E 3 3,9 3 3,2 --- --- --- --- --- --- --- ---
Tabulka absence žáků-cizinců
Absence
1. ročník 2. ročník 3. ročník
1. pololetí 2. pololetí 1. pololetí 2. pololetí 1. pololetí 2. pololetí žáka třída žáka třída žáka třída žáka třída žáka třída žáka třída
A 27 55 48 81,6 46 90,1 130 110,4 54 94,6 72 121,7
B 46 55 159 81,6 102 90,1 68 110,4 55 94,6 50 121,7
C 31 82,3 27 118,1 12 87,8 12 124,9 --- --- --- ---
D 20 75,3 103 91,8 --- --- --- --- --- --- --- ---
E 12 94,9 20 122,9 --- --- --- --- --- --- --- ---
Všichni pedagogové si uvědomují důležitost spolupráce školy s rodinou. Zejména u žáků-cizinců by měla být tato spolupráce podporována jako významný faktor úspěšnosti žáků- cizinců ve studiu. Jako velmi důležitý se jeví vztah rodiny ke škole a postavení vzdělávání v hodnotovém žebříčku rodin. To samozřejmě ovlivňuje motivaci žáka- cizince ke vzdělávání. Vzhledem k tomu, že rodiny těchto našich žáků přišly do Česka s úmyslem se zde dlouhodobě usadit a uspět na trhu práce, nemáme v této oblasti podstatné problémy. V osobním kontaktu vázne spolupráce jen s rodiči žákyně z Vietnamu, kteří si pravděpodobně vzhledem k uzavřenosti své komunity neosvojili český jazyk na dostatečné komunikační úrovni. Při kontaktu s nimi je nutno využívat tlumočníka.
Zkušenosti našich pedagogů z výuky žáků- cizinců jsou velmi omezené počtem těchto žáků na naší škole. Přesto se pokusím tyto zkušenosti shrnout. Vycházím zejména z informací třídních učitelů.