Jak již bylo zmíněno výše, vlivem adaptací ramenního kloubu na zátěž dochází k omezení vnitřní rotace ramenního kloubu. Někteří autoři udávají, že se snížením vnitřní rotace dochází současně i ke zvýšení rotace vnější.
Challoumas (2016) ve své studii porovnával výsledky dalších 9 studií. 3 z těchto studií udávaly zvýšení zevní rotace dominantního ramene současně se snížením rotace vnitřní, 4 studie udávaly pouze snížení vnitřní rotace a poslední 2 studie shledaly bilaterálně shodné rozsahy rotací. Závěrem studie popisuje průměrné zvýšení zevní rotace o -2,3°
až 13° a snížení vnitřní rotace v intervalu -2,2° až -20°.
Dle studie International Journal of Rehabilitation Research (Tonin a kol., 2013) se pasivní rotace profesionálních hráček volejbalu pohybuje v hodnotách 43,3° na dominantní straně a 63,2° na straně nedominantní, co se vnitřní rotace týče, vnější rotaci udává při pasivním pohybu v hodnotách 125,3° na straně dominantní a 116,8° na straně nedominantní.
Dle Kellera (2018) je celkové zvýšení rotace ramenního kloubu dominantní horní končetiny adaptací hráče na opakované švihové pohyby ve velkém rozsahu. Tato adaptace by měla dle autora snížit riziko zranění. Ovšem dojde-li ke snížení celkového rozsahu, pravděpodobnost zranění se zvyšuje.
Toto tvrzení udává i Reesers (2010), který také vnímá snížení vnitřní rotace jako fyziologickou adaptaci a neshledává její korelaci s bolestivostí ani se zvýšeným rizikem zranění.
Jiní autoři naopak souvislost mezi změnou fyziologických rotací a bolestivostí či rizikem zranění uvádí. Podle Burkharta, Morgana a Kiblera (2000) vede snížená vnitřní rotace ke kontraktuře posterioinferiální části kloubního pouzdra ramene. Zvýšená vnější rotace naopak může vést k patologii svalových vláken rotátorové manžety, inpingementu labra či ke vzniku SLAP léze (superior labrum anterior posterior).
31
2 Cíle a úkoly práce , hypotézy
Cíle: Cílem mé bakalářské práce je porovnání kloubního rozsahu ramenního kloubu dominantní a nedominantní horní končetiny výkonnostních hráček volejbalu. Práce by měla ozřejmit míru dysbalance vzniklé jednostranným zatížením.
Úkoly práce:
1. Konzultace odborné literatury (domácí i zahraniční) 2. Volba vhodných metod pro měření
3. Výběr vhodných probandů pro měření 4. Konzultace s vedoucím bakalářské práce 5. Volba vhodné metodiky práce
6. Samotné měření
7. Zpracování výsledků měření a jejich vyhodnocení 8. Závěr
Hypotézy:
Při tvorbě hypotéz jsem vycházela z odborné literatury zpracované v teoretické části.
1. Předpokládám, že na dominantní horní končetině bude omezen rozsah ramenního kloubu do vnitřní rotace, a to především při aktivním provedení pohybu.
2. Předpokládám, že na dominantní horní končetině bude zvýšen rozsah pohybu ramenního kloubu do zevní rotace při aktivním i pasivním provedení pohybu.
3. Předpokládám, že vyjma rotačních pohybů budou kloubní rozsahy u hráček ve fyziologickém rozsahu a stranově symetrické.
32
3 Metodika práce
Metodika výzkumu
Bude se jednat o kvalitativní výzkum, kde bude sběr dat prováděn pomocí měření. Pro potřeby výzkumu bylo zvoleno měření metodou planimetrickou neboli goniometrické měření (Janda, 1993), jež je standardizovanou metodou užívanou v praxi u nás i v zahraničí. Dalšími spíše orientačními testy budou 3 zvolené testy hypermobility podle Jandy (1996). U Jandových testů bude aplikována zkouška šály, zkouška založených paží a zkouška zapažených paží.
Všechny metody výzkumu jsou neinvazivního charakteru. Získaná data byla zpracována na základě prostudované literatury, zabývající se danou tématikou.
Zaznamenávaná data
Zajištění dat kloubních rozsahů v aktivním i pasivním provedení bylo prováděno pomocí plastového dvouramenného mechanického goniometru. Tento typ goniometru je standardizovanou pomůckou k měření dle ISOM a u nás patří k běžně používaným. Byl použit plastový goniometr značky SAEHAN (20 cm dlouhý se stupnicí 0 až 360°).
Měření bylo prováděno s respektováním všech zásad měření a data byla zaznamenávána do předem připravených tabulek (viz příloha č.3)
Obrázek č.7 Dvouramenný goniometr pro měření kloubního rozsahu
Popis vzorku respondentů
Měření se zúčastnilo 25 zletilých výkonnostních hráček volejbalu s aktivním působením v lize. Všechny hráčky účastnící se studie udaly jako dominantní pravou HK. Věk hráček se pohyboval mezi 18 a 34 lety, průměrný věk hráček byl 23,24 let. Všechny
33
hráčky se volejbalu věnovaly minimálně 8 let, v průměru se volejbalu aktivně věnovaly po dobu 14,5 let.
Do projektu nebyly zařazeny hráčky, které v minulosti prodělaly zranění ramenního kloubu, s akutním onemocněním nebo s jakýmkoli onemocněním či omezením pohybového aparátu a v rekonvalescenci po onemocnění či úrazu. S ohledem na charakter výzkumu byly ze studie vyloučeny všechny hráčky specializace libero. Výběr jednotlivých hráček byl konzultován s trenérem družstva.
Sběr dat
Data pro teoretické podklady práce byla získána studiem dostupné české i zahraniční literatury. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla data sbírána od září do listopadu 2022. Pro účast ve studii bylo osloveno sedm pražským volejbalových oddílů, z nichž tři s účastí a spoluprací souhlasili.
Část dat týkající se samotných hráček byla získána pomocí dotazování. Hráčky byly dotazovány na svou lateralitu, věk a počet let strávených aktivních hraním volejbalu.
Tato data byla nezbytná pro vyhodnocení výsledků, jiná osobní data hráčky nesdělovaly. Pro zisk dat ohledně kloubních rozsahů v ramenních kloubech hráček bylo použito goniometrické měření doplněné o 3 testy hypermobility podle Jandy. Data byla zaznamenávána do předem připravené tabulky (Příloha č. 3).
Pro měření byly vybrány 3 pražské volejbalové oddíly působící na výkonnostní až vrcholové úrovni. Měření probíhalo v prostorách jednotlivých volejbalových klubů s využitím polohovacího lehátka po domluvě s trenérem a za souhlasu hráček.
Projekt byl schválen etickou komisí FTVS UK pod jednacím číslem 175/22 (Příloha č.1). Informovaný souhlas (viz Příloha č. 2).
Analýza dat
Získaná data byla rozdělena podle jednotlivých pohybů a zaznamenána do tabulek. Pro tvorbu tabulek byl využit Excel. Pro výpočet statistických údajů a tvorbu grafů pro porovnání výsledků byl využit statistický program Jasp 0.16.4. Pro vizualizaci kvantitativních dat byl použit graf krabicového typu.
34
Obrázek č.8 Příklad krabicového grafu s vyznačením významných kvantilů pozorovaných dat (Pavlík, Dušek, 2012)
Krabicový graf je grafem obdélníkového tvaru doplněný o tzv. fousky. V obdélníkovém grafu je vyznačen medián, tedy 50% kvantilu. Ten bývá vyznačen pomocí tečky či tučné čáry. Samotný obdélník poté označuje pozici horního a dolního kvartilu (25% a 75% kvatnilu). Tyto kvantily určují kvartilové rozpětí, tedy 50% všech měřených hodnot. Fousky signalizují polohu těch hodnot, které jsou od mediánu více vzdáleny.
Nejčastěji odpovídají 5% kvantilu pro spodní fousek a 95% kvantilu pro horní fousek, případně odpovídají maximu a minimu. Mimo fousky mohou být navíc označeny odlehlé hodnoty, které se výrazněji odchylují od sledovaného vzorku, bývají značeny pomocí tečky (Pavlík, Dušek, 2012).
35
4 Výsledky
Výsledky studie jsou rozděleny do podkapitol dle jednotlivých pohybů. Samostatnou kapitolu poté tvoří vyšetření hypermobility dle Jandy. Pro zhodnocení goniometrických měření jsem k porovnání výsledků využívala především hodnoty mediánu, tedy střední hodnoty. Medián byl zvolen, neboť jeho hodnota není ovlivněna výraznými výchylkami v měření. Ve většině případů ovšem nebyla hodnota mediánu a průměru výrazně rozdílná (viz tabulky č.3,4,5,6,7,8,9).