MoravÏ a ve Slezsku v†prosinci 1918 se objevil poûadavek na z¯ÌzenÌ evangelickÈ teologickÈ fakulty v†Praze, i kdyû tentokr·t se hovo¯ilo o samo- statnÈ fakultÏ.3 Poûadovan· fakulta byla nakonec z¯Ìzena z·konem z 8. dub- na 1919, Ë. 197 Sb. z. a n. s†n·zvem Husova Ëeskoslovensk· evangelick·
fakulta bohosloveck· v†Praze a p¯edn·öky na nÌ byly zah·jeny dne 8. listo- padu 1919 v†provizornÌch prostor·ch p¯i praûskÈm kostele u Salvatora.4 Z·kon fakultu charakterizoval jako Ñsamostatn˝, autonomnÌ ˙stav se vöemi pr·vy a v˝sadami vysokÈ ökolyì,5 coû plnÏ neodpovÌdalo p˘vodnÌm poûa- davk˘m Ëesk˝ch evangelÌk˘, a proto fakulta iniciovala nÏkolik pokus˘
o†inkorporaci do organismu Univerzity Karlovy v†Praze. N·sledujÌcÌ p¯Ì- spÏvek si klade za cÌl p¯iblÌûit tyto pokusy a diskuse, kterÈ se uskuteËnily v†pr˘bÏhu prvnÌho dvacetiletÌ existence fakulty, tj. do roku 1939, na p˘dÏ parlamentu a akademickÈho sen·tu Univerzity Karlovy.6 Pro pochopenÌ
HUSOVA »ESKOSLOVENSK¡
EVANGELICK¡ FAKULTA BOHOSLOVECK¡
A UNIVERZITA KARLOVA DO ROKU 1939
P¯ÌspÏvek k†dÏjin·m EvangelickÈ teologickÈ fakulty
Martin VaÚ·Ë
THE RELATIONSHIP BETWEEN THE HUS CZECHOSLOVAK PROTES- TANT THEOLOGICAL FACULTY AND CHARLES UNIVERSITY BEFORE 1939 The study traces, with the help of archive materials, the unsuccessful attempts to incorporate the newly founded Faculty (1919) into Charles University.
It shows that the majority of University Schools held a positivist view of theology, trying to separate it from the University as unscientific. It resulted in a paradoxical state of things when the Catholic Theological Faculties (both Czech and German) were under perpetual threat of exclusion and every attempt by the Protestant Theo- logical Faculty initiated another round of discussion with the same result: no new theological schools will be incorporated into the University and the existing ones should be separated. This happened, however, as late as 1950, when the Commu- nist regime excluded theology not only from the University but from the whole public educational system.
1. ⁄vod
Pokusy o z¯ÌzenÌ evangelickÈ teologickÈ fakulty v†Ëesk˝ch zemÌch se objevovaly jiû p¯ed rokem 1918, teprve vznik »eskoslovenskÈ republiky vöak umoûnil jejich ˙spÏönou realizaci.1 ⁄st¯ednÌ v˝bor pro Ëeskou evange- lickou cÌrkev, kter˝ od kvÏtna 1917 p¯ipravoval z¯ÌzenÌ samostatnÈ ËeskÈ evangelickÈ cÌrkve, ve svÈm memorandu z†Ëervna 1917 poûadoval mimo jinÈ z¯ÌzenÌ evangelickÈ teologickÈ fakulty p¯i ËeskÈ univerzitÏ.2 TakÈ v†rezoluci gener·lnÌho snÏmu Ëesk˝ch evangelick˝ch cÌrkvÌ v†»ech·ch, na
1 P¯ehled pokus˘ o z¯ÌzenÌ evangelickÈ teologickÈ fakulty p¯ed rokem 1918 shrnul ve svÈ inauguraËnÌ p¯edn·öce prvnÌ dÏkan Husovy ËeskoslovenskÈ evangelickÈ bohosloveckÈ fakulty Gustav Adolf Skalsk˝, viz Inaugurace prvnÌho dÏkana Husovy ËeskoslovenskÈ evangel. fakulty bohosloveckÈ v†Praze prof. dr. G. Ad. SkalskÈho, vykonan· dne 25. listopadu 1920. Praha 1921, s. 13ñ29. StruËn˝ p¯ehled viz tÈû ÿÕ»AN, Rudolf: 50 let KomenskÈho evangelickÈ bohosloveckÈ fakulty v†Praze. Praha 1969, s. 5 ñ 10.
2 ÑP¯i ËeskÈ universitÏ bude z¯Ìzena evangelick· fakulta bohosloveck·ì, znÏl jeden z†pÏti hlavnÌch poûadavk˘ memoranda. Memorandum Ëesk˝ch evangelÌk˘. In: Snahy a tuûby Ëesk˝ch evangelÌk˘, s. d., s. 30 ñ32.
3 O pot¯ebÏ novÈ fakulty na snÏmu promluvil ve svÈm refer·tu Jind¯ich Hrozn˝. »·st rezoluce znÏla: Ñ»esk· cÌrkev evangelick· pot¯ebuje vlastnÌ evangelickÈ fakulty v†PrazeÖ Proto ËeötÌ evangelÌci û·dajÌ Ëeskoslovensk˝ st·t, aby jim z¯Ìdil samostatnou evangelickou fakultu v†Praze. Je to spravedlivÈ v˘Ëi nim a v˘Ëi slovensk˝m evangelÌk˘m, kte¯Ì nemajÌce vlastnÌ slovenskÈ fakulty, budou vyhled·vati Ëeskou fakultu v†Praze.ì UstavujÌcÌ gener·lnÌ snÏm ËeskobratrskÈ cÌrkve evangelickÈ konan˝ v†Praze dne 17. a 18. prosince 1918. Praha 1919, s. 51ñ52. Lze se jen domnÌvat, ûe poûadavek na z¯ÌzenÌ fakulty v†r·mci univerzity zde nebyl zd˘raznÏn s†ohledem na jiû podan˝ n·vrh Frantiöka KrejËÌho v†N·rodnÌm shro- m·ûdÏnÌ na odlouËenÌ teologick˝ch fakult od univerzit (viz d·le).
4 Husovu fakultu od poË·tku prov·zely starosti o vhodnÈ mÌstnosti. Jist˝m paradoxem byla skuteËnost, ûe se v†kvÏtnu 1920 p¯estÏhovala do are·lu Klementina, kde naöla doËasnÈ
˙toËiötÏ v†mÌstnostech upraven˝ch z†chodby p¯i b˝valÈ loûnici arcibiskupskÈho semin·¯e ve druhÈm poschodÌ. S†tÏmito mÌstnostmi poËÌtal p˘vodnÏ praûsk˝ arcibiskup Frantiöek KordaË pro katolickou teologickou fakultu mÌsto nevhodn˝ch mÌstnostÌ ve Sp·lenÈ, ale ta k†velkÈ nelibosti arcibiskupa tento n·vrh odmÌtla. Kdyû se arcibiskupsk˝ semin·¯ v†roce 1927 p¯estÏhoval z†Klementina do novÈ budovy v†DejvicÌch, byly HusovÏ fakultÏ p¯idÏleny jeho rozs·hlejöÌ mÌstnosti v†prvnÌm a druhÈm pat¯e Klementina. Bylo jistÏ zajÌmavÈ, ûe budoucÌ duchovnÌ nekatolick˝ch cÌrkvÌ dennÏ na chodb·ch mohli sledovat v˝jevy z†dÏjin Tovaryöstva JeûÌöova. Husova fakulta z˘stala v†prostor·ch Klementina aû do roku 1939.
ÿÕ»AN, Rudolf: 50 let KomenskÈho evangelickÈ bohosloveckÈ fakulty v†Praze. Praha 1969, s. 35. Viz tÈû HREJSA, Ferdinand: PrvÈ desÌtiletÌ Husovy fakulty. In SbornÌk k†prvnÌmu desetiletÌ Husovy fakulty 1919/20 ñ 1928/29. Praha 1930, s. 1ñ12.
5 Paragraf 2 z·kona z 8. dubna 1919, Ë. 197 Sb. z. a n. Text z·kona viz BEDN¡ÿ, Frantiöek: SbÌrka z·kon˘ a na¯ÌzenÌ ve vÏcech n·boûensk˝ch a cÌrkevnÌch v†republice
»eskoslovenskÈ. Praha 1929, s. 917ñ918.
6 Tento Ël·nek je p¯epracovanou a rozö̯enou Ë·stÌ z†autorov˝ch studijnÌch pracÌ: diplo- movÈ pr·ce Katolick· teologick· fakulta Univerzity Karlovy v†letech 1891ñ1939, P¯ÌspÏvek k†dÏjin·m vztahu mezi st·tem, cÌrkvÌ a univerzitou na p¯elomu 19. a 20. stoletÌ, kter· byla v†roce 1999 obh·jena na kated¯e pomocn˝ch vÏd historick˝ch a archivnÌho studia na FilozofickÈ fakultÏ Univerzity Karlovy v†Praze; bakal·¯skÈ pr·ce K¯esùanskÈ cÌrkve v†Ëesk˝ch zemÌch a jejich vz·jemnÈ vztahy od poloviny 19. stoletÌ do dvac·t˝ch let 20. stoletÌ obh·jenÈ v†roce 2000 na studijnÌm oboru Teologie k¯esùansk˝ch tradic na EvangelickÈ teologickÈ
P¯es ¯adu prohl·öenÌ Ëi deklaracÌ o chystanÈ odluce mezi st·tem a cÌrkvÌ z˘st·v· skuteËnostÌ, ûe prvnÌ ËeskoslovenskÈ vl·dy nepodnikly pro pro- vedenÌ odluky pot¯ebnÈ praktickÈ kroky.10 Vl·da byla nucena vÏnovat vÏtöÌ pozornost d˘leûitÏjöÌm ot·zk·m hospod·¯sk˝m, soci·lnÌm a n·rodnostnÌm, a tak odluka, o jejÌmû provedenÌ tÈmϯ nikdo nepochyboval, nebyla pova- ûov·na za tak nalÈhav˝ problÈm. Sv˝m postojem takÈ vl·da d·vala najevo, ûe z·leûitosti cÌrkevnÌ jsou soukrom˝mi z·leûitostmi jednotliv˝ch cÌrkvÌ, do kter˝ch nechce zasahovat.11 P¯Ìpravou provedenÌ odluky byl v†roce 1919 povϯen zvl·ötnÌ poradnÌ sbor p¯i ministerstvu ökolstvÌ a n·rodnÌ osvÏty, jehoû p¯edsedou se stal univerzitnÌ profesor Kamil Henner.12 Kamil Henner, stejnÏ jako Tom·ö G. Masaryk, poûadoval, aby odluka byla provedena p¯·telsk˝m zp˘sobem, kter˝ by uspokojil obÏ strany a byl proveden bez kulturnÌho boje. S†odvol·nÌm na pot¯ebu d˘kladnÈ p¯Ìpravy odluky bylo tÌmto poradnÌm sborem jejÌ provedenÌ st·le oddalov·no.13
d˘vod˘, proË p¯es tyto pokusy nebyla snaha fakulty o inkorporaci ˙spÏön·, povaûuji za d˘leûitÈ zmÌnit se nejprve o snah·ch o odluku mezi st·tem a†cÌrkvÌ v†obdobÌ prvnÌ republiky a s†tÌm souvisejÌcÌm poûadavku odluky teologick˝ch fakult od univerzit.
2. Snahy o odluku mezi st·tem a cÌrkvemi v†»eskoslovensku po roce 1918
Z·konem z 28. ¯Ìjna 1918, Ë. 11, kter˝ prozatÌmnÏ zachoval v†platnosti vöechny dosavadnÌ z·kony, »eskoslovensk· republika p¯evzala takÈ cÌrkevnÌ z·konod·rstv̆z†obdobÌ habsburskÈ monarchie.7 Ve zmÏnÏnÈ politickÈ situaci v republice byla vöeobecnÏ pociùov·na pot¯eba jednotnÈ ˙pravy cÌrkevnÌch a n·boûensk˝ch pomÏr˘. Odluka cÌrkve od st·tu byla formu- lov·na jiû v†programu zahraniËnÌho odboje a pro jejÌ provedenÌ se vyjad¯o- vala cel· ¯ada hlas˘ v˝znamn˝ch osobnostÌ v†Ëele s†Tom·öem G. Masa- rykem.8 Odluka byla takÈ hlavnÌm poûadavkem tÈmϯ vöech politick˝ch smÏr˘, neboù se zd·la b˝t jedinou moûnou formou budoucÌho souûitÌ cÌrkvÌ a demokratickÈ republiky.9
fakultÏ Univerzity Karlovy v†Praze. »l·nek vych·zÌ p¯edevöÌm z†archivnÌch materi·l˘
uloûen˝ch ve fondu Akademick˝ sen·t (AS) v†Archivu Univerzity Karlovy (AUK) a z†archiv- nÌch materi·l˘ parlamentu, kterÈ jsou postupnÏ zve¯ejÚov·ny na internetu v†r·mci projektu Digit·lnÌ knihovna ñ »esk˝ parlament, viz http://www.psp.cz/eknih/info.htm.
7 Toto z·konod·rstvÌ bylo nekonzistentnÌ, neboù se v†nÏm nach·zela jeötÏ cel· ¯ada norem poch·zejÌcÌch z†doby platnosti konkord·tu. Situaci po roce 1918 jeötÏ vÌce zkomplikovala skuteËnost, ûe na Slovensku a na PodkarpatskÈ Rusi bylo z·konod·rstvÌ p¯ejato z†uherskÈ Ë·sti monarchie, kde byly cÌrkevnÌ z·leûitosti upraveny odliönÏ. KonfesnÌ pr·vo platnÈ v†meziv·leËnÈ »eskoslovenskÈ republice se skl·dalo ze t¯Ì odliön˝ch pr·vnÌch systÈm˘:
1)†b˝valÈho pr·va rakouskÈho, 2) b˝valÈho pr·va uherskÈho a 3) novÈho pr·va Ëeskosloven- skÈho. HOBZA, AntonÌn: PomÏr mezi st·tem a cÌrkvÌ. Praha 19314, s. 165.
8 Ñ»eskoslovensk˝ st·t bude republikou. Ve st·lÈ snaze o pokrok zaruËÌ ˙plnou svobodu svÏdomÌ, n·boûenstvÌ a vÏdy, literatury a umÏnÌ, slova, tisku a pr·va shromaûÔovacÌho a†petiËnÌho. CÌrkev bude odlouËena od st·tu.ì Tak znÏly hlavnÌ z·sady budoucÌ Ëesko- slovenskÈ ˙stavy zformulovanÈ v†tzv. WashingtonskÈ deklaraci, viz Prohl·öenÌ nez·vislosti ËeskoslovenskÈho n·roda prozatÌmnÌ vl·dou Ëeskoslovenskou z 18. ¯Ìjna 1918. In BENEä, Edvard: SvÏtov· v·lka a naöe revoluce III. Praha 1928, s. 467. NÏkterÈ Masarykovy v˝roky o odluce uv·dÌ nap¯. PEROUTKA, Ferdinand: Budov·nÌ st·tu III. Praha 1991, s. 933ñ934.
Viz tÈû äIMSA, Jaroslav: CÌrkev a st·t u T. G. Masaryka. K¯esùansk· revue, 11, 1937/38, s. 8ñ13.
9 ParadoxnÏ pr·vÏ ona zd·nliv· jednomyslnost a samoz¯ejmost, se kterou se s†odlukou poËÌtalo, se podle AntonÌna Hobzy stala jejÌmu provedenÌ osudnou: ÑP¯edevöÌm ûivila vÌru, ûe p˘da pro rozluku v†ËeskoslovenskÈ ve¯ejnosti je dob¯e p¯ipravena a rozluka ûe je poûadavkem doby i v˝vojovou nutnostÌ. Na druhÈ stranÏ posilovala p¯esvÏdËenÌ, ûe uz·ko- nÏnÌ rozluky nepotk· se s†v·ûn˝mi p¯ek·ûkami a ûe bude celkem lehce proveditelno.
V†obojÌm smÏru bylo to jen zd·nÌ, byl to p¯Ìjemn˝ klam, jemuû lid snadno podlehl podobnÏ
jako v†nÏkter˝ch jin˝ch vÏcech. Kdyû se od ¯eËÌ a hesel p¯eölo k†organisaci rozlukovÈ akce, objevila se cel· velikost problÈmu v†praxi a bylo ËÌm d·le jasnÏjöÌ, ûe problÈm takovÈho rozsahu a takovÈho v˝znamu pro celou st·tnÌ administrativu vyûaduje dlouhÈ a solidnÌ p¯Ìpravy odbornÈ stejnÏ jako rozhodnÈ a nemÏnlivÈ v˘le kruh˘ politick˝ch.ì HOBZA, AntonÌn: PomÏr mezi st·tem a cÌrkvÌ, s. 163.
10 PravdÏpodobnÏ nejvhodnÏjöÌm okamûikem pro provedenÌ odluky byl konec roku 1918 nebo zaË·tek roku n·sledujÌcÌho, kdy mohla vl·da provÈst odluku formou na¯ÌzenÌ. JednÌm z†moment˘, p¯Ìzniv˝ch pro provedenÌ odluky, byly silnÈ protikatolickÈ n·lady v†dobÏ po p¯evratu. POSPÕCHAL, Miloslav: Pokus o odluku cÌrkve od st·tu po vzniku »SR. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Historica 20. Praha 1979, s. 69 ñ 88. Ferdinand Peroutka vöak v†tÈ souvislosti upozornil na d˘leûit˝ paradoxnÌ jev:
ÑJe nespornÈ, ûe po p¯evratu ve¯ejnÏ se vyjad¯ujÌcÌ vÏtöina se vyslovovala pro odluku st·tu od cÌrkve (coû prakticky znamenalo od cÌrkve katolickÈ), stejnÏ tak je nespornÈ, ûe vÏtöina v†tÈto cÌrkvi setrv·vala.ì PEROUTKA, Ferdinand: Budov·nÌ st·tu III., s. 935.
11 V†tÈto souvislosti b˝v· uv·dÏn lhostejn˝ postoj Tusarovy vl·dy k†jedn·nÌ o jmenov·nÌ novÈho praûskÈho arcibiskupa v†z·¯Ì roku 1919.
12 Jedn·nÌ tohoto poradnÌho sboru pro ¯eöenÌ cÌrkevnÏ politick˝ch vÏcÌ struËnÏ p¯ibliûuje POSPÕCHAL, Miloslav: Pokus o odluku cÌrkve od st·tu po vzniku »SR, s. 78ñ79. Kamil Henner (1861 ñ 1928) byl profesorem cÌrkevnÌho pr·va na pr·vnickÈ fakultÏ ËeskÈ univerzity od roku 1894.
13 K†postavenÌ teologick˝ch fakult se Kamil Henner vyj·d¯il n·sledovnÏ: ÑS rozlukou se ned· spojiti, by theologickÈ fakulty v†nynÏjöÌm zp˘sobÏ byly Ë·stÌ vysok˝ch ökol st·tnÌch.
Neboù nynÏjöÌ fakulty jsou konfesnÌmi uËiliöti, nahrazujÌcÌmi u katolÌk˘ semin·rnÌ v˝chovu, na nichû uËitelÈ musejÌ p¯in·leûeti a studujÌcÌ pravidelnÏ p¯ÌsluöejÌ k†urËitÈ konfesiÖ ostatnÏ nemohou st·tnÌ ˙stavy v˘bec b˝ti konfesnÏ z¯Ìzeny, tedy takÈ ne akatolickÈ, t¯ebas u nich nenÌ takovÈho omezov·nÌ jako p¯i katolick˝ch fakult·ch... I proto nezb˝v· jinÈho v˝chodiötÏ, neû ûe duchovnÌ vychov·vajÌ na soukrom˝ch uËiliötÌch, vydrûovan˝ch a ¯Ìzen˝ch podle z·sad p¯ÌsluönÈ konfese (tak nap¯. v†Americe a ve Francii). BohovÏda m˘ûe samoz¯ejmÏ b˝ti pÏstÏna na svÏtsk˝ch fakult·ch, ano nenÌ z·vady, by byla z¯Ìzena zvl·ötnÌ fakulta n·boûensk˝ch vÏd, ale ve vöem nez·visl· na konfesnÌch ËinitelÌch.ì HENNER, Kamil:
Rozluka st·tu a cÌrkve. Praha 1923, s. 92ñ93.
takÈ ¯Ìmskokatolick· cÌrkev.19 »eskobratrsk· cÌrkev evangelick· postupnÏ od poûadavku na provedenÌ odluky ustoupila.20
3. Diskuse o teologick˝ch fakult·ch v†parlamentu v†roce 1919
S†poûadavkem na odluku mezi cÌrkvemi a st·tem ˙zce souvisely diskuse o†vyjmutÌ teologick˝ch fakult z†r·mce univerzit, kterÈ se obËas objevovaly jiû p¯ed rokem 1918.21 Jednou z†vhodn˝ch p¯ÌleûitostÌ pro vyj·d¯enÌ odmÌ- tavÈho postoje k†teologickÈ fakultÏ v†r·mci univerzity p¯ed rokem 1918 b˝valy demonstrace p¯i instalacÌch rektor˘ ËeskÈ univerzity poch·zejÌcÌch z†¯ad profesor˘ katolickÈ teologickÈ fakulty.22
PostupnÈ kompromisnÌ kroky, znamenajÌcÌ ve svÈm d˘sledku oslabenÌ odlukov˝ch snah, uËinilo bÏhem roku 1919 N·rodnÌ shrom·ûdÏnÌ p¯edevöÌm pod vlivem katolick˝ch poslanc˘. K d˘leûitÈmu kompromisu doölo p¯i projedn·v·nÌ z·kona o reformÏ manûelskÈho pr·va, kdyû byl schv·len civilnÌ sÚatek pouze jako fakultativnÌ alternativa k†sÚatku cÌrkevnÌmu.14 DalöÌ ˙stup od odluky byl z¯ejm˝ z jedn·nÌ o ˙stavÏ v†lednu a ˙noru roku 1920. P˘vodnÏ navrhovanÈ znÏnÌ ß 121 chystanÈ ˙stavy p¯edpokl·dalo provedenÌ odluky v†blÌzkÈ dobÏ vyj·d¯enÌm: ÑMezi st·tem a cÌrkvÌ budiû zaveden stav odluky.ì Toto znÏnÌ bylo po diskusi v†˙stavnÌm v˝boru nahrazeno pouze volnou formulÌ: ÑSvoboda svÏdomÌ a vyzn·nÌ jest zaruËena.ì15
V†d˘sledku zah·jenÌ cÌrkevnÏ politick˝ch jedn·nÌ s†Vatik·nem, vstupu
»eskoslovenskÈ strany lidovÈ do vl·dy v†roce 1921 a s†ohledem na slo- vensk˝ katolicismus bylo provedenÌ odluky odsunuto na neurËito.16 Diskuse o odluce mezi st·tem a cÌrkvÌ se vöak st·le s†urËitou setrvaËnostÌ objevovaly v†r˘zn˝ch politick˝ch jedn·nÌch v†pr˘bÏhu celÈho meziv·leËnÈho obdobÌ republiky. StejnÏ tak se poûadavek na provedenÌ odluky vyskytoval v†prog- ramech nÏkter˝ch politick˝ch stran, aËkoliv bylo z¯ejmÈ, ûe k†jejÌmu prove- denÌ jiû nenÌ dostateËn· politick· v˘le.17 K†provedenÌ odluky ostatnÏ nebylo dost odvahy ani mezi p¯edstaviteli cÌrkvÌ, kterÈ po roce 1918 odluku p¯i- pouötÏly nebo p¯Ìmo poûadovaly.18 Za urËit˝ch okolnostÌ odluku p¯ipouötÏla
14 ÑOdporovalo principu odluky, jestliûe obËanskÈ pr·vo nebylo uËinÏno z·vazn˝m pro vöechny a jestliûe st·t postupoval takÈ cÌrkvi pr·vo potvrzovat platnost sÚatku.ì PEROUT- KA, Ferdinand: Budov·nÌ st·tu I., s. 406.
15 »·st tÏsnopisnÈho z·pisu jedn·nÌ ˙stavnÌho v˝boru ze dne 14. ledna 1920, kter˝
zaznamen·v· diskusi o pomÏru mezi st·tem a cÌrkvÌ viz edice BROKLOV¡, Eva: PrvnÌ Ëeskoslovensk· ˙stava. Diskuse v†˙stavnÌm v˝boru v†lednu a ˙noru 1920. Praha 1992, s. 55ñ62.
16 Tuto zmÏnu situace charakterizoval AntonÌn Hobza slovy: ÑA tak plynul Ëas za tich˝ch a nesmÏl˝ch p¯Ìprav k†rozluce, aû p¯iöel okamûik (bÏhem roku 1922), kdy bylo nutno ve¯ejnÏ si p¯iznati, 1) ûe jednomyslnost politick˝ch kruh˘ v†nazÌr·nÌ na rozluku ustoupila r˘znosti n·zor˘Ö, 2) ûe nenÌ ve vl·dnÌ koalici pevnÈ vÏtöiny pro rozlukuÖ, 3) ûe brzkÈ provedenÌ rozluky nenÌ moûno.ì HOBZA, AntonÌn: PomÏr mezi st·tem a cÌrkvÌ, s. 164.
17 Peroutka tento stav komentoval slovy: Ñé·dn˝ ofici·lnÌ pokrok·¯ nemÏl dost odvahy, aby ¯ekl ve¯ejnosti poctivÏ, jak se vÏci majÌ. MÏly se tak, ûe odluka byla odd·lena na nedohledno. PonÏvadû vöak vy˙Ëtov·nÌ s†ÿÌmem b˝valo popul·rnÌm heslem a ponÏvadû strany si nebyly jisty, kolik sÌly v†nÏm jeötÏ zb˝v·, rozpakovaly se zavrhnout program odluky docela.ì PEROUTKA, Ferdinand: Budov·nÌ st·tu III., s. 946. I nad·le se obËas objevovaly propracovanÏjöÌ n·vrhy na provedenÌ odluky, nap¯. »ERVINKA, Eugen: Odluka st·tu od cÌrkvÌ. Praha 1935.
18 ÑP¯ÌËinu zajistÈ t¯eba spat¯ovat v†tom, ûe cÌrkve ony samy ob·valy se z¯Ìci se st·tnÌ podpory a skromnÏji a nepohodlnÏji ûÌt z†vlastnÌch prost¯edk˘. SlouËen· evangelick· cÌrkev bratrsk· sice ofici·lnÏ se vyslovila pro rozluku, ale sami nÏkte¯Ì jejÌ ËlenovÈ tenkr·t pochybovali o tom, myslÌ-li to zcela up¯ÌmnÏ. Nikoliv jen cÌrkvi katolickÈ, takÈ jin˝m cÌrkvÌm nebyla p¯Ìjemn· vyhlÌdka, ûe by musely vydrûovat svÈ teologickÈ fakulty, knÏze
a†katechety z†mnohem mÈnÏ jist˝ch pramen˘, neû je st·tnÌ pokladna. proto ani zde se neobjevoval bojovn˝ el·n.ì PEROUTKA, Ferdinand: Budov·nÌ st·tu III., s. 946ñ947.
19 »eskoslovenötÌ biskupovÈ ve svÈm prohl·öenÌ ze dne 5. listopadu 1922 uvedli, ûe Ñrozluka cÌrkve od st·tu je nep¯irozen·,ì s†odvol·nÌm na 55. Ël·nek Syllabu papeûe Pia IX.
z†roku 1864, ve kterÈm se odsuzovala vÏta ÑCÌrkev m· b˝ti od st·tu a st·t od cÌrkve odlouËen.ì D·le v†textu prohl·öenÌ vöak v†nevyhnuteln˝ch p¯Ìpadech odluku p¯ipustili s†podmÌnkou, ûe bude provedena z·konem, na jehoû p¯ÌpravÏ se budou podÌlet takÈ z·stupci
¯ÌmskokatolickÈ cÌrkve. HOBZA, AntonÌn: PomÏr mezi st·tem a cÌrkvÌ, s. 259ñ260.
20 Nap¯Ìklad Adolf Lukl v†diskusi o svobodÏ cÌrkve na ustavujÌcÌm gener·lnÌm snÏmu dne 18. prosince 1918 mimo jinÈ uvedl: ÑV jak˝ pomÏr vejdeme k†st·tu? Pro spojenÌ se st·tem v†jakkoliv mÌrnÈ formÏ mluvÌ jenom d˘vody finanËnÌ a û·dnÈ jinÈÖ N·s nelek·
odluka st·tu od cÌrkve! Nechù si n·s st·t i nepodporuje jen kdyû v†naöe vÏci nezasahuje.ì UstavujÌcÌ gener·lnÌ snÏm ËeskobratrskÈ cÌrkve evangelickÈ konan˝ v†Praze dne 17. a 18. pro- since 1918, s. 44ñ45. V†rezoluci synodu »eskobratrskÈ cÌrkve evangelickÈ o ˙pravÏ pomÏru cÌrkve ke st·tu ze dne 24. ˙nora 1921 je vöak jiû uvedeno: ÑVyslovujeme se proti takovÈ rozluce cÌrkve a st·tu, kter· historickou osobnost cÌrkvÌ niËÌ, promÏÚuje je v†pouhÈ kultickÈ spolky, zbavuje je majetku a znamen· v†podstatÏ ubÌjenÌ jejich Ëinnosti.ì Ve stejnÈ rezoluci navÌc cÌrkev poûadovala, aby cÌrkvÌm historick˝m, p¯edevöÌm vzeöl˝m z†reformace, byl zachov·n charakter ve¯ejn˝ch korporacÌ, coû je podle AntonÌna Hobzy ve z¯ejmÈm rozporu s†poûadavkem odluky. HOBZA, AntonÌn: PomÏr mezi st·tem a cÌrkvÌ, s. 174 a 271.
21 Z·konem z 28. ˙nora 1882, Ë. 24 ¯. z. byly v†Praze od zaË·tku zimnÌho semestru 1882/83 z¯Ìzeny na mÌsto jednÈ univerzity dvÏ, a to c. k. nÏmeck· Karlo-Ferdinadnova univerzita a†c. k. Ëesk· Karlo-Ferdinadnova univerzita. V†r·mci ËeskÈ univerzity zah·jily ve studijnÌm roce 1882/83 svoji Ëinnost fakulty filozofick· a pr·vnick·. O rok pozdÏji, ve studijnÌm roce 1883/84 zah·jila svoji Ëinnost takÈ lÈka¯sk· fakulta. Katolick· teologick· fakulta z˘stala nerozdÏlena vzhledem k†odmÌtavÈmu postoji praûskÈho arcibiskupa Friedricha Schwarzen- berga a organizaËnÏ byla prozatÌm ponech·na p¯i nÏmeckÈ univerzitÏ. Od poË·tku studijnÌho roku 1891/92 doölo k†aktivaci takÈ ËeskÈ katolickÈ teologickÈ fakulty. GOLL, Jaroslav:
RozdÏlenÌ PraûskÈ university Karlo-Ferdinandovy roku 1882 a poË·tek samostatnÈ university ËeskÈ. Praha 1908. V†roce 1920 doölo ofici·lnÏ ke zmÏnÏ n·zv˘ obou univerzit na Karlovu univerzitu a NÏmeckou univerzitu.
22 Po aktivaci ËeskÈ katolickÈ teologickÈ fakulty v†roce 1891/92 byl Ëlen jejÌho profe- sorskÈho sboru v†pravidelnÈm Ëty¯letÈm turnusu volen rektorem ËeskÈ univerzity. V†obdobÌ 1906/07 ñ1916/17 byl kandid·t katolickÈ teologickÈ fakulty opomÌjen a z·roveÚ probÌhala
NÏmec, se postavili proti Stojanovu n·vrhu, kter˝ byl nakonec hlasov·nÌm vÏtöinou poslanc˘ odmÌtnut.27
Frantiöek KordaË se v†plÈnu N·rodnÌho shrom·ûdÏnÌ jeötÏ jednou slovnÏ st¯etnul s†Frantiökem KrejËÌm o povaze vÏdeckosti teologie a teologick˝ch fakult v†souvislosti s†projedn·v·nÌm n·vrhu AntonÌna Cyrila Stojana na zmÏnu n·zvu olomouckÈ teologickÈ fakulty na Cyrillo-MethodÏjskou fa- kultu.28 Jednalo se spÌöe o akademickou debatu mezi dvÏma profesory rozdÌln˝ch svÏtov˝ch n·zor˘, kter· na koneËnÈ p¯ijetÌ zmÏny n·zvu olo- mouckÈ fakulty prakticky nemÏla vliv. DalöÌ n·vrh AntonÌna Cyrila Stojana, tentokr·t na z¯ÌzenÌ katolickÈ teologickÈ fakulty v†BratislavÏ, kter˝ jiû hovo¯il pouze o samostatnÈ fakultÏ se vöemi pr·vy vysokÈ ökoly, byl p¯ijat jiû naprosto bez diskusÌ na jedn·nÌ dne 24. Ëervence 1919.29
TÌm bylo v†podstatÏ skonËeno obdobÌ bou¯liv˝ch debat o teologii a†teo- logick˝ch fakult·ch v†plÈnu N·rodnÌho shrom·ûdÏnÌ. Objevilo se sice nÏkolik dalöÌch n·vrh˘, kterÈ vöak byly p¯ik·z·ny k†projedn·nÌ do p¯Ìsluö- n˝ch snÏmovnÌch v˝bor˘ a na po¯ad jedn·nÌ N·rodnÌho shrom·ûdÏnÌ se jiû nedostaly.30 TÈmϯ s†pravidelnou periodiËnostÌ se vyskytovala ve 20. letech Brzy po vzniku »eskoslovenskÈ republiky byl v†listopadu roku 1918
p¯edloûen ökolskÈmu v˝boru N·rodnÌho shrom·ûdÏnÌ n·vrh Frantiöka KrejËÌho na vyjmutÌ teologick˝ch fakult z†r·mce univerzity.23 Tento n·vrh rozpoutal celou ¯adu diskusÌ a polemik. V†plÈnu N·rodnÌho shrom·ûdÏnÌ se sice o tomto n·vrhu samostatnÏ nikdy nejednalo, ale o ot·zce p¯Ìsluönosti teologick˝ch fakult k†univerzitÏ se diskutovalo p¯edevöÌm bÏhem Ëty¯
jedn·nÌ v†roce 1919: 1) o z¯ÌzenÌ druhÈ ËeskÈ univerzity v†BrnÏ dne 28. ledna 1919, 2) o n·zvu olomouckÈ teologickÈ fakulty dne 11. b¯ezna 1919, 3) o z¯Ì- zenÌ evangelickÈ teologickÈ fakulty dne 8. dubna 1919 a 4) o z¯ÌzenÌ bra- tislavskÈ katolickÈ teologickÈ fakulty dne 24. Ëervence 1919.
Nejbou¯livÏjöÌ a v†podstatÏ rozhodujÌcÌ diskuse o teologick˝ch fakult·ch se v†N·rodnÌm shrom·ûdÏnÌ rozpoutala v†souvislosti s†jedn·nÌm o z¯ÌzenÌ druhÈ ËeskÈ univerzity v†BrnÏ dne 28. ledna 1919, kdyû poslanec AntonÌn Cyril Stojan navrhnul, aby p¯i univerzitÏ byla z¯Ìzena takÈ teologick·
fakulta.24 Na odmÌtav˝ p¯ÌspÏvek ke Stojanovu †n·vrhu, pronesen˝ Fran- tiökem KrejËÌm, jenû p¯edevöÌm pouk·zal na jiû p¯ipraven˝ n·vrh ökolskÈho v˝boru na vylouËenÌ teologickÈ fakulty z†praûskÈ univerzity, zareagoval svou improvizovanou ale odbornÏ zamϯenou ¯eËÌ Frantiöek KordaË.25 P¯estoûe to byla podle Ferdinanda Peroutky ÑnejuËenÏjöÌ ¯eË, jakou N·rodnÌ shrom·ûdÏnÌ do tÈ doby i po nÌ slyöeloì, nedoöla u vÏtöiny poslanc˘ p¯Ìzni- vÈho p¯ijetÌ.26 Vöichni ostatnÌ ¯eËnÌci, nap¯. univerzitnÌ profesor Bohumil
jedn·nÌ o zmÏnÏ turnusu, kter˝ mÏl v†novÈ podobÏ d·t vÏtöÌ prostor profesor˘m filozofickÈ fakulty. PoslednÌ rektor z†¯ad profesorskÈho sboru katolickÈ teologickÈ fakulty p˘sobil v†roce 1917/18. Po roce 1918 jiû nikdo z†katolickÈ teologickÈ fakulty nebyl na ËeskÈ univerzitÏ zvolen rektorem. Na nÏmeckÈ univerzitÏ byli rekto¯i z†¯ad profesor˘ katolickÈ teologickÈ fakulty i po roce 1918.
23 ÑTeologickÈ fakulty buÔteû osamostatnÏny a vybaveny ze svazku s†ostatnÌmi fakultami jako samostatnÈ, autonomnÌ st·tnÌ ˙stavy se vöemi pr·vy (jmenov·nÌ doktor˘) a privilegiÌ univerzitì. Tisk Ë. 13/1918-20 z 15. listopadu 1918. Viz tÈû zpr·va ökolskÈho v˝boru, tisk Ë. 230/1918-20. Frantiöek KrejËÌ (1858ñ1934) byl v˝znamn˝ Ëesk˝ filozof a psycholog, v˘dËÌ postava ËeskÈho positivismu, angaûoval se ve VolnÈ myölence. V†letech 1918ñ1920 byl Ëlenem RevoluËnÌho N·rodnÌho shrom·ûdÏnÌ, v†letech 1920 ñ1925 sen·torem.
24 Toto jedn·nÌ podrobnÏ popisuje PEROUTKA, Ferdinand: Budov·nÌ st·tu I., s. 397ñ399.
AntonÌn Cyril Stojan (1851ñ1923) byl v†letech 1921ñ1923 olomouck˝m arcibiskupem, v†letech 1918ñ1920 poslancem N·rodnÌho shrom·ûdÏnÌ a 1920 ñ1923 sen·torem. Peroutka jej nazval ÑnejvÏtöÌm dobr·kem v†tomto sboruì, neboù Stojan mimo jinÈ v†diskusi ¯ekl:
ÑProj·d¯Ìm toliko p¯·nÌ, aby opravdu tato universita Ëesk· zachovala svÈr·z Moravy...
P¯ihl·sil jsem se ke slovu, abyste byli tÈ dobroty a souhlasili s†n·mi, aby takÈ tato universita Ëesk· byla spojena s†theologickou fakultou. Jsme tedy pro spojenÌ theologickÈ fakulty s†universitou.ì Stenoprotokol z 22. sch˘ze poslaneckÈ snÏmovny, 28. ledna 1919.
25 Frantiöek KordaË (1853ñ1934), od roku 1905 profesor katolickÈ teologickÈ fakulty a od 1911 univerzitnÌ kazatel, byl v†letech 1918ñ1919 poslancem N·rodnÌho shrom·ûdÏnÌ, v†letech 1919ñ1931 byl praûsk˝m arcibiskupem.
26 ÑNikdo nem˘ûe ¯Ìci, ûe neudÏlal vöe, co bylo v†jeho moci. Star· teologie se v†tomto v˝konu zaskvÏla, ale nov· demokracie nedovolovala cit·t˘m, aby jÌ imponovaly, a mnozÌ z†posluchaˢ byli chr·nÏni i tou okolnostÌ, ûe nerozumÏli tomu, co se tu ¯Ìkalo. OdpovÏdi, kter˝ch se mu ve v˝k¯icÌch soci·lnÌch demokrat˘ dost·valo, byly ban·lnÌ a prozrazovaly, ûe jejich auto¯i neËetli vÌce neû jednu nebo dvÏ broûury.ì PEROUTKA, Ferdinand: Budov·nÌ st·tu I., s. 398.
27 ÑTo byl poË·tek ve¯ejn˝ch boj˘ o ökolu a katolÌci byli zcela osamoceni. Sm˝ölenÌ snÏmovny proti nim bylo jednotnÈ... Z·kon o brnÏnskÈ universitÏ byl politicky pozoruhodn˝
tÌm, ûe ve (ökolskÈm) v˝boru nebyl mezi stranami dojedn·n kompromis, ûe vÏc bez dohody byla vrûena do plÈna a ûe poprvÈ v†N·rodnÌm shrom·ûdÏnÌ p¯i tÈto p¯Ìleûitosti jedna strana hlasovala proti. Byla to ovöem strana katolick·.ì PEROUTKA, Ferdinand: Budov·nÌ st·tu I., s. 398.
28 Podle vyj·d¯enÌ Frantiöka KrejËÌho byl n·vrh Stojanem Ñs takovou sympatickou v¯elostÌ p¯ednesen˝.ì Stenoprotokol z 35. sch˘ze poslaneckÈ snÏmovny, 11. b¯ezna 1919.
29 Stenoprotokol z 68. sch˘ze poslaneckÈ snÏmovny, 24. Ëervence 1919. P¯estoûe tento z·kon z 24. Ëervence 1919, Ë. 441 Sb. z. a n. zaloûil v†BratislavÏ katolickou teologickou fakultu, nebyla tato fakulta uvedena v†ûivot, neboù v†ÿÌmÏ odmÌtli schv·lit statut novÈ fakulty vzhledem k†zastaral˝m studijnÌm ¯·d˘m Ëeskoslovensk˝ch teologick˝ch fakult.
»eskoslovensk˝ vyslanec ve Vatik·nu Kamil Krofta vöak p¯i vlekl˝ch jedn·nÌch nabyl dojmu, ûe papeûskÈ kurii spÌöe vadÌ nez·vislost profesor˘ na st·tnÌch fakult·ch a mal˝ vliv biskup˘ p¯i jejich jmenov·nÌ. KU»ERA, Karel: Krofta ve Vatik·nÏ. In: KU»ERA, Karel:
Historie & historici. Praha 1992, s. 108. Bratislavsk· katolick· fakulta byla otev¯ena aû v†roce 1936, viz sbornÌk Facultas theologica Ss. Cyrilli et Methodii Bratislavae 1936ñ1986.
Bratislava 1986.
30 Jednak to byl n·vrh Frantiöka KrejËÌho z 5. listopadu 1919, kter˝ znÏl: ÑTheologickÈ fakulty ËeskÈ a nÏmeckÈ university v†Praze buÔteû vylouËeny ze svazku universit a buÔteû ustaveny jako samostatnÈ ˙stavy teologickÈ s†pr·vem jmenovati doktory.ì Byl p¯ik·z·n
pot¯ebu, aby evangeliËtÌ bohoslovci navötÏvovali p¯edn·öky filo- sofickÈ a sociologickÈ i na jin˝ch fakult·ch university. äkolsk˝ v˝bor nem˘ûe doporuËiti, aby evangelick· bohosloveck· fakulta byla p¯ipojena k†universitÏ KarlovÏ, ponÏvadû se usnesl, aby katolick·
theologick· fakulta byla ze svazku university odlouËena a postavena zvl·ötÏ jako fakulta samostatn· se vöemi pr·vy a privilegiem vysokÈ ökoly. StejnÈ postavenÌ m˘ûe b˝ti d·no tÈû evangelickÈ bohosloveckÈ fakultÏì.33
N·vrh ökolskÈho v˝boru p¯edkl·dal poslaneckÈ snÏmovnÏ N·rodnÌho shro- m·ûdÏnÌ zpravodaj Frantiöek Mareö, jenû ve svÈm projevu nejenom obha- joval n·zev ÑHusovaì, ale dotkl se takÈ ot·zky, zda teologie je vÏdou: ÑJ·
bych r·d p¯edeöel tyto spory, abychom se k†nim nevraceli. NedoporuËoval bych z¯ÌzenÌ theologickÈ fakulty, kdybych s·m neuzn·val theologii za vÏdu.
Ano, ¯ekl bych, ûe theologie je nejvyööÌ ze vöech vÏd. NenÌ to ovöem vÏda po zp˘sobu vÏdy p¯ÌrodnÌ, nezab˝v· se fakty, vÏcmi, n˝brû nÏËÌm zcela jin˝m. Je to nejvyööÌ vÏda duchov·ì.34 Sv˘j n·zor k†p¯edloze vyj·d¯il takÈ Frantiöek KrejËÌ, p¯estoûe se ob·val, Ñaby zvl·ötnÌ fluidum, kterÈ tkvÌ na vöem, co souvisÌ s†theologiÌ, nezneklidnilo zase atmosfÈru tohoto ctÏnÈho shrom·ûdÏnÌ, tak jako jsme toho byli svÏdky nÏkolikr·teì.35 Vyslovil souhlas s n·vrhem na z¯ÌzenÌ samostatnÈ evangelickÈ fakulty, ale odmÌtl n·vrh, aby se fakulta naz˝vala ÑHusovaì: ÑHus n·leûÌ celÈmu n·roduÖ S†tohoto stanoviska nem· nikdo pr·va reklamovati Husa v˝luËnÏ pro sebe, ani evangelÌciì.36
zmÌnka o ökrtnutÌ st·tnÌch v˝daj˘ na teologickÈ fakulty v†r·mci projedn·v·nÌ st·tnÌho rozpoËtu, kter· vöak byla vûdy odmÌtnuta.
4. Z·kon o HusovÏ ËeskoslovenskÈ evangelickÈ fakultÏ bohosloveckÈ v†parlamentu
N·vrh Jana Herbena v†N·rodnÌm shrom·ûdÏnÌ na z¯ÌzenÌ evangelickÈ teologickÈ fakulty v†Praze z 26. listopadu 1918 znÏl: Ñ1. Budiû v†Praze z¯Ìzena bohosloveck· fakulta evangelick·. 2. Budiû z¯Ìzena jako samostatn˝, autonomnÌ ˙stav se vöemi pr·vy a v˝sadami, kter˝ch poûÌvala dosavadnÌ fakulta vÌdeÚsk·ì.31 äkolsk˝ v˝bor tento n·vrh zpracoval a v†p¯edloûenÈ zpr·vÏ o tomto n·vrhu ze dne 19. b¯ezna 1919 uvedl mimo jinÈ n·sledujÌcÌ od˘vodnÏnÌ:
ÑJe tedy z¯ÌzenÌ ËeskÈ evangelickÈ fakulty bohosloveckÈ v†Praze od˘vodnÏno p¯ednÏ d˘vodem historick˝m, z¯etelem k†ËeskÈmu n·boûenskÈmu ûivotu v†minulosti, d·le d˘vodem snah o samostatn˝, svobodn˝, svÈr·zn˝ n·boûensk˝ ûivot Ëesk˝. A koneËnÏ jsou tu i d˘vody politickÈ: obËanÈ evangelickÈho vyzn·nÌ v†»eskoslovenskÈ republice pot¯ebujÌ vzdÏlan˝ch evangelick˝ch bohoslovc˘ a kazatel˘
a vyhovÏnÌm tÈto pot¯ebÏ republika m˘ûe si je duöevnÏ zav·zati.ì 32 OhlednÏ p¯iËlenÏnÌ evangelickÈ teologickÈ fakulty k†univerzitÏ ökolsk˝
v˝bor konstatoval:
ÑEvangeliËtÌ bohoslovci vyslovili p¯·nÌ, aby evangelick· fakulta bohosloveck· byla z¯Ìzena p¯i ËeskÈ universitÏ KarlovÏ, kter·û jest universitou Husovou a ned· se dob¯e mysliti bez husitskÈ boho- sloveckÈ fakulty. PoukazujÌ na to, ûe vÏdeck· pr·ce evangelick˝ch fakult se vöeobecnÏ uzn·v· a ûe nÏmeckÈ university si nep¯ejÌ, aby evangelickÈ fakulty byly od nich odlouËeny. Zvl·ötÏ vöak vyt˝kajÌ
kulturnÌmu v˝boru, viz Tisk Ë. 1783/1918-20. Jednak n·vrh Theodora Bartoöka a spol.
z†26. kvÏtna 1920, aby byl vyd·n z·kon, kter˝m se zav·dÌ v†»eskoslovensku odluka cÌrkve od st·tu. N·vrh z·kona obsahoval v ß 12: ÑDosavadnÌ theologickÈ fakulty p¯est·vajÌ b˝ti souË·stÌ universit, pozb˝vajÌ pr·v a privilegiÌ universitnÌch fakult a nejsou st·tem ani vydrûov·ny ani ze st·tnÌch prost¯edk˘ podporov·ny.ì Tisk Ë. 1/1920-25.
31 Z·roveÚ Jan Herben navrhl, aby byl tento n·vrh p¯ik·z·n ökolskÈmu v˝boru a aby byl projedn·n z·roveÚ s†n·vrhem Frantiöka KrejËÌho na odluku teologick˝ch fakult od univer- zity. Tisk Ë. 89/1918-20. Jan Herben (1857ñ1936), v˝znamn˝ novin·¯, publicista a spiso- vatel, byl stoupenec a mluvËÌ masarykovskÈho realismu.
32 Tisk Ë. 662/1918-20, zv˝raznÏnÌ v textu MV.
33 TamtÈû, zv˝raznÏnÌ v textu MV. Zpr·va ökolskÈho v˝boru obsahovala takÈ n·vrh n·zvu fakulty: ÑP¯·nÌ pronesenÈ od synodnÌho v˝boru, Ö aby tato fakulta byla z¯Ìzena p¯i universitÏ HusovÏ, nelze vyhovÏti i proto, ûe nenÌ radno mÏniti jmÈno starÈho uËenÌ Karlova. Moûno vöak uvaûovat o pojmenov·nÌ evangelickÈ bohosloveckÈ fakulty jmÈnem Husov˝m. V†tom smyslu navrhl ve ökolskÈm v˝boru Ëlen dr. BudÌnsk˝, aby evangelick· bohosloveck· fakulta byla jmenov·na fakultou Husovou.ì TamtÈû.
34 O p¯iËlenÏnÌ fakulty k†universitÏ Mareö d·le uvedl: ÑEvangeliËtÌ theologovÈ vyslovili p¯·nÌ, aby byli p¯ipojeni k†universitÏ. Toho p¯·nÌ vöak nem˘ûeme splniti z†toho d˘vodu, ponÏvadû ökolsk˝ v˝bor se jiû usnesl, theologickou fakultu katolickou odlouËiti od uni- versity, a N·rodnÌ shrom·ûdÏnÌ z¯Ìdilo universitu v†BrnÏ bez theologickÈ fakulty. Co to znamen·? Co tÌm chceme ¯Ìci? Co jednÏm odpÌr·me, toho nem˘ûeme povoliti druh˝m.ì Stenoprotokol z 43. sch˘ze poslaneckÈ snÏmovny, 8. dubna 1919. Frantiöek Mareö (1857ñ1942), lÈka¯-fyziolog a filozof, od roku 1895 profesor na lÈka¯skÈ fakultÏ ËeskÈ univerzity, v†letech 1918ñ1920 poslanec, 1920ñ1925 sen·tor.
35 Frantiöek KrejËÌ d·le uvedl: ÑN·vrh, o nÏjû bÏûÌ, odporuje sice mÈmu stanovisku z·sadnÌmu: avöak uzn·v·m n·roky naöich evangelÌk˘ na samostatn˝ ˙stav theologick˝, vydrûovan˝ st·tem, pokud se katolÌk˘m z¯izujÌ ˙stavy podobnÈho druhu. VÌm, ûe u evange- lÌk˘ jsou podmÌnky, aby theologie mohla b˝ti pÏstov·na po vÏdecku, coû jsem ostatnÏ obecnÏ nikdy nepopÌral, n˝brû jenom vzhledem k†theologii katolickÈ.ì TamtÈû.
univerzity byla projedn·na v†sezenÌ akademickÈho sen·tu dne 6. ˙nora 1920.40 Pro vylouËenÌ teologickÈ fakulty z†univerzity se vyslovily vöechny t¯i svÏtskÈ fakulty ËeskÈ univerzity:
Postoj katolickÈ teologickÈ fakulty byl z¯ejm˝. Jiû ve svÈm dobrozd·nÌ ze dne 3. prosince 1918 fakulta protestovala proti svÈmu odlouËenÌ od univerzity a svoji p¯Ìsluönost k†univerzitÏ h·jila†p¯edevöÌm poukazem na staletou historickou tradici. Z·roveÚ ve svÈm dobrozd·nÌ profesorsk˝ sbor zd˘raznil, ûe Ñv oËÌch svÏta k¯esùanskÈho podobn˝ akt by byl vykl·d·n jako v˝raz neöetrnÈho sm˝ölenÌ proti vÏdecky opr·vnÏnÈmu k¯esùanskÈmu n·zoru svÏtovÈmuì.41
Profesorsk˝ sbor lÈka¯skÈ fakulty se ve svÈm dobrozd·nÌ ze dne 19.†pro- since 1918 bez v˝hrady p¯ipojil k†n·vrhu na odluku teologickÈ fakulty od univerzity.
Profesorsk˝ sbor pr·vnickÈ fakulty se ve svÈm prvnÌm dobrozd·nÌ ze dne 21. ledna 1919 vyj·d¯il v†tom smyslu, ûe problÈm odluky teologickÈ fakulty n·leûÌ jednak do souboru ot·zek pomÏru mezi st·tem a cÌrkvÌ a†jed- nak do souboru novÈ ˙pravy vysokoökolskÈho studia. Oba soubory ot·zek je t¯eba ¯eöit celkovou pozdÏjöÌ jednotnou ˙pravou. V†novÈm posudku ze dne 20. prosince 1919 poukazuje profesorsk˝ sbor na nastalÈ zmÏny bÏhem roku 1919. Z·konod·rstvÌ ËeskoslovenskÈ republiky z¯ÌzenÌm nov˝ch univerzit v†BrnÏ a BratislavÏ bez teologick˝ch fakult a z·roveÚ z¯ÌzenÌm samostatn˝ch teologick˝ch fakult, tj. katolickÈ v†BratislavÏ a evangelickÈ v†Praze, prakticky jiû provedlo odluku teologick˝ch fakult od univerzity.
Zb˝v· tedy jen upravit tento pomÏr na obou praûsk˝ch univerzit·ch. Profe- sorsk˝ sbor proto navrhuje, aby i zde doölo k†osamostatnÏnÌ teologick˝ch fakult. Tato zmÏna vöak mÏla b˝t provedena v†r·mci celkovÈ ˙pravy pomÏr˘
mezi st·tem a cÌrkvÌ.
Profesorsk˝ sbor filosofickÈ fakulty se v†prvnÌm dobrozd·nÌ ze dne 17.†prosince 1918 vyj·d¯il pro provedenÌ odluky teologickÈ fakulty. Zd˘raz- nil vöak, ûe provedenÌ odluky m· b˝t provedeno po peËlivÈ ˙vaze a v†souËin- nosti s†univerzitou. Nov˝ posudek ze dne 24. ledna 1920 opÏt souhlasÌ s†provedenÌm odluky teologickÈ fakulty. Z·roveÚ profesorsk˝ sbor filoso- fickÈ fakulty vyslovil n·zor,
Ñûe ˙stav˘m bohosloveck˝m v˘bec ñ tedy vöech vyzn·nÌ ñ nemohou p¯Ìsluöet veöker· pr·va a privilegia vysok˝ch ökol, jeûto svoboda N·zev ÑHusovaì pro evangelickou fakultu v†debatÏ proti KrejËÌmu obha-
joval Jan Herben:
ÑNaopak, ËeötÌ evangelÌci vûdycky si p¯·li, aby Hus byl muûem celÈho n·roda, nikdy ho nebudou reklamovat pro sebe, budou si p¯·ti to, co si p¯·l kolega KrejËÌ, aby Hus pat¯il celÈmu n·roduÖ LeË, jako historik, kter˝ proûil dobu toleranËnÌ, prostudoval ji a†po- znal, co pro n·s znamen· protestantism, doporuËil bych, aby ta hrstka evangelÌk˘ z†vdÏËnosti, ûe oni jedinÌ v†dob·ch zl˝ch jmÈno Husovo v†»ech·ch udrûovali v†˙ctÏ, kdeûto jinÌ odsouzenÌ byli mlËet, aby tedy oni dostali pr·vo, svou fakultu naz˝vati fakultou Husovouì.37 V†z·vÏreËnÈm hlasov·nÌ byl nakonec n·vrh ökolskÈho v˝boru p¯ijat v†celÈm rozsahu, vËetnÏ jmÈna ÑHusovaì. Spolu se z·konem o zaloûenÌ Husovy ËeskoslovenskÈ evangelickÈ fakulty bohosloveckÈ v†Praze byla schv·lena n·sledujÌcÌ rezoluce: ÑVl·da se vyz˝v·, aby zachovala evangelickou boho- sloveckou akademii v†BratislavÏ jako samostatn˝, autonomnÌ cÌrkevnÌ ˙stav Ëeskoslovensk˝ a poskytla mu p¯imϯenÈ podporyì.38
5. Jedn·nÌ o odluce teologick˝ch fakult od†univerzity v†akademickÈm sen·tu 6. ˙nora 1920
N·vrh Frantiöka KrejËÌho na odluku teologick˝ch fakult od univerzity se stal p¯edmÏtem diskusÌ v†akademickÈm sen·tu obou praûsk˝ch univerzit, ËeskÈ i nÏmeckÈ. Akademick˝ sen·t NÏmeckÈ univerzity na svÈm zased·nÌ dne 10. listopadu 1919 KrejËÌho n·vrh odmÌtl a podpo¯il ponech·nÌ katolickÈ teologickÈ fakulty ve svazku univerzitnÌho organismu.39 V†akademickÈm sen·tu ËeskÈ univerzity se o ot·zce odlouËenÌ katolickÈ teologickÈ fakulty jednalo pomÏrnÏ zdlouhavÏ a ve dvou etap·ch. PrvnÌm podnÏtem byl jiû zmÌnÏn˝ n·vrh Frantiöka KrejËÌho z†listopadu 1918. Druh˝m podnÏtem byla û·dost kulturnÌho v˝boru N·rodnÌho shrom·ûdÏnÌ ze dne 26. listopadu 1919 o dobrozd·nÌ k†tÈto ot·zce. Dobrozd·nÌ jednotliv˝ch fakult ËeskÈ
36 ÑPohlÌûeti na Husa pod zorn˝m ˙hlem protestantismu, znamenalo by zmenöiti jeho velikost, strhnouti jej o nÏkolik sfÈr nÌûe, vzÌti s†jeho zjevu to, co jej ËinÌ symbolem pro cel˝ n·rod, symbolem, kter˝ jest v˘dËÌ hvÏzdou na dr·ze v˝voje i pro evangelÌky i katolÌky.ì TamtÈû.
37 TamtÈû.
38 TamtÈû.
39 NAEGLE, August: Die Abtrennung der theologischen Fakult‰t. Verbandsblatt der deutschen katholischen Geistlichkeit Bˆhmens 25, 1920, Ë. 3, s. 33ñ34.
40 Protokol ze zased·nÌ akademickÈho sen·tu dne 6. ˙nora 1920. AUK, AS, protokoly ze zased·nÌ AS 1919/20, k. 42.
41 TamtÈû.
dalöÌm jedn·nÌm o p¯ipravovanÈ odluce teologick˝ch fakult. Komise poû·- dala o pÌsemnÈ vyj·d¯enÌ k†danÈ ot·zce nÏkolik odbornÌk˘: praûskÈho arci- biskupa Frantiöka KordaËe, profesory katolickÈ teologickÈ fakulty VojtÏcha äandu a Jana Ladislava S˝koru, d·le pak profesory filosofickÈ fakulty Otakara K·dnera a B¯etislava Foustku a profesora lÈka¯skÈ fakulty Frantiöka Mareöe, t. Ë. rektora univerzity.46 Komisi se vöak nepoda¯ilo sejÌt se v†dosta- teËnÈm poËtu na prodiskutov·nÌ odevzdan˝ch dobrozd·nÌ, a proto na n·vrh Bohumila NÏmce nep¯edloûila akademickÈmu sen·tu û·dnÈ rozhodnutÌ, n˝brû povϯila Aloise Sold·ta, aby ve struËnÈm v˝tahu o jednotliv˝ch dobrozd·nÌch informoval akademick˝ sen·t, jenû mÏl uËinit koneËnÈ roz- hodnutÌ. V†z·vÏru svÈho refer·tu Alois Sold·t navrhl, aby dobrozd·nÌ byla rozmnoûena a d·na Ëlen˘m sen·tu k†prostudov·nÌ, p¯iËemû koneËnÈ rozhod- nutÌ by se mÏlo odsunout na nÏkterou z†p¯ÌötÌch sch˘zÌ.
Sold·t˘v n·vrh na dalöÌ odloûenÌ rozhodnutÌ o odluce teologick˝ch fakult vzbudil v†n·sledujÌcÌ debatÏ nesouhlas. DiskutujÌcÌ mimo jinÈ poukazovali na v˝nos ministerstva ökolstvÌ a n·rodnÌ osvÏty, kter˝ zprost¯edkoval û·dost kulturnÌho v˝boru sen·tu »eskoslovenskÈ republiky, aby se univerzita k†danÈ ot·zce vyj·d¯ila do 9. dubna 1921. V hlasov·nÌ byl proto tento n·vrh vÏtöinou akademickÈho sen·tu zamÌtnut.
Diskuse d·le pokraËovala p¯edloûenÌm stanovisek p¯ÌrodovÏdeckÈ, pr·v- nickÈ a filosofickÈ fakulty, kterÈ poûadovaly provedenÌ odluky teologick˝ch fakult. Z·stupci katolickÈ teologickÈ fakulty naproti tomu opakovali svÈ protesty proti odluce a vyvraceli nÏkterÈ n·mitky svÏtsk˝ch fakult.47 VÏtöi- nov˝ n·zor vöak potvrdilo z·vÏreËnÈ hlasov·nÌ, ve kterÈm se pro odluku teologick˝ch fakult vyslovilo jeden·ct hlas˘, proti byly pouze Ëty¯i hlasy.48 V†dalöÌch letech se ot·zka vyjmutÌ teologickÈ fakulty v†jedn·nÌ akade- mickÈho sen·tu nÏkolikr·t vr·tila. Jednak v†souvislosti s†opakovan˝mi û·dostmi evangelickÈ teologickÈ fakulty o p¯ijetÌ do svazku univerzit, o Ëemû pojedn·m podrobnÏji d·le v textu, jednak v†r·mci projedn·v·nÌ odejmutÌ kanonickÈ mise profesorovi VojtÏchu äandovi.49 V†pr·vnÌm posudku tÈto vÏdeckÈho b·d·nÌ jest na nich podrobena autoritÏ cÌrkevnÌ a v†tom
smÏru omezena. Nemohou platiti tudÌû za ökoly vysokÈ v†obvyklÈm smyslu vÏdeckÈm. Nauky, jeû na theologickÈ fakultÏ takovÈmu ome- zenÌ nepodlÈhajÌ a pÏstov·ny jsou zp˘sobem vpravdÏ vÏdeck˝m, mohou b˝ti p¯eneseny na fakultu filosofickou, ke kterÈû povahou svou n·leûejÌ.ì 42
Z†uveden˝ch dobrozd·nÌ je z¯ejmÈ, ûe nejd·le ve svÈm posudku zaöel profesorsk˝ sbor filosofickÈ fakulty. Obs·hl· diskuse v†akademickÈm sen·tu nakonec nevedla k†û·dnÈmu konkrÈtnÌmu rozhodnutÌ. Referent o tÈto z·leûitosti a prodÏkan pr·vnickÈ fakulty Frantiöek Vav¯Ìnek ve svÈm z·vÏreËnÈm shrnutÌ vyslovil mÌnÏnÌ, ûe d˘leûitost ot·zky odluky teologic- k˝ch fakult vyûaduje jeötÏ dalöÌ bedlivÈ zkoum·nÌ. Vav¯Ìnek proto navrhl:
Ñ1. Pro d˘leûitost vÏci a pokroËilost doby budiû jedn·nÌ p¯eruöeno a odlo- ûeno do nÏkterÈ z†nejbliûöÌch sch˘zÌ. 2. Budiû zvolena komise, jÌû se ukl·d·
podati akademickÈmu sen·tu podrobnou zpr·vu o celÈ tÈto vÏci po slyöenÌ expert˘, kterÈ akademick˝ sen·t ustanovÌ k†n·vrhu komise.ì 43 Oba n·vrhy byly nakonec p¯ijaty vÏtöinou sen·tor˘, na coû reagovali z·stupci filosofickÈ fakulty pod·nÌm protestu, ve kterÈm mimo jinÈ konstatovali:
Ñ⁄kol komisi dan˝ nemoûno provÈsti. Jest totiû komisi rozhodnouti stalet˝ spor mezi vÏdou a n·boûenstvÌm, spor, kter˝ dal vzniknouti obs·hlÈ literatu¯e, jÌû prostudovati jest jinak v˘bec nemoûnÈ, jednak vyûadovalo by dobu nesmÌrnÏ dlouhou... OdsunutÌm celÈ vÏci do nedozÌrna nast·v· nebezpeËÌ, ûe by Ëesk· universita v˘bec nebyla slyöena a ûe by zatÌm vÏc byla N·rodnÌm shrom·ûdÏnÌm bez jejÌho posudku vy¯Ìzena.ì 44
6. Jedn·nÌ o odluce teologick˝ch fakult od†univerzity v†akademickÈm sen·tu 8. dubna 1921
V†odloûenÈm jedn·nÌ o odluce teologick˝ch fakult od univerzity se pokra- Ëovalo na zased·nÌ akademickÈho sen·tu dne 8. dubna 1921.45 Alois Sold·t podal akademickÈmu sen·tu zpr·vu o Ëinnosti komise, kter· byla povϯena
42 TamtÈû.
43 Do tÈto komise byli zvoleni kromÏ referenta Frantiöka Vav¯Ìnka dÏkan filozofickÈ fakulty Bohumil NÏmec, dÏkan katolickÈ teologickÈ fakulty Alois Sold·t a dÏkan lÈka¯skÈ fakulty Rudolf Kimla. P¯edsedou byl zvolen Alois Sold·t, jakoûto sluûebnÏ nejstaröÌ profesor. TamtÈû.
44 TamtÈû.
45 Protokol ze zased·nÌ akademickÈho sen·tu dne 6. ˙nora 1920. AUK, AS, protokoly ze zased·nÌ AS 1919/20, k. 42.
46 Jejich pÌsemn· dobrozd·nÌ se mi v†AUK nepoda¯ilo nalÈzt.
47 Jan Ladislav S˝kora poznamenal, ûe jmenov·nÌ profesor˘ katolickÈ teologickÈ fakulty se dÏje bez vlivu cÌrkevnÌch ˙¯ad˘. V·clav Hazuka protestoval proti vmÏöov·nÌ se kulturnÌho v˝boru do z·leûitostÌ univerzity. Protokol ze zased·nÌ akademickÈho sen·tu dne 6. ˙nora 1920. AUK, AS, protokoly ze zased·nÌ AS 1919/20, k. 42.
48 TamtÈû.
49 VojtÏchu äandovi (1873ñ1953), profesorovi speci·lnÌ dogmatiky na katolickÈ teologickÈ fakultÏ, byla v†¯Ìjnu roku 1931 odebr·na kanonick· mise vzhledem k†jeho Ël·nk˘m ˙toËÌcÌm
kauzy se v†roce 1932 AntonÌn Hobza vyslovil v†tom smyslu, ûe spojenÌ katolick˝ch teologick˝ch fakult s†univerzitami je Ñnep¯irozenÈ a nero- zumnÈì, protoûe nevyhovuje ani st·tu ani cÌrkvi.50
7. Jedn·nÌ akademickÈho sen·tu o inkorporaci evangelickÈ fakulty dne 13. kvÏtna 1921
MÏsÌc po usnesenÌ akademickÈho sen·tu o oddÏlenÌ teologick˝ch fakult od univerzity zaslala Husova fakulta sen·tu projev, ve kterÈm se vyslovila pro ponech·nÌ teologick˝ch fakult p¯i univerzit·ch a û·dala, aby Univerzita Karlova byla naopak rozmnoûena o evangelickou fakultu.51 Rektor Fran- tiöek Mareö na ˙vod jedn·nÌ akademickÈho sen·tu dne 13. kvÏtna 1921 p¯ipomnÏl, ûe se sen·t sice vyslovil pro odluku teologick˝ch fakult, ale jelikoû bylo p¯ijetÌ p¯ÌsluönÈho z·kona v†dohlednÈ dobÏ nepravdÏpodobnÈ, mohla by b˝t evangelick· fakulta p¯iËlenÏna k†univerzitÏ a pozdÏji by mohla vzniknout jedna teologick· fakulta o dvou oddÏlenÌch, katolickÈm a evan- gelickÈm.
DÏkan pr·vnickÈ fakulty Jan Kapras rovnÏû uvedl, ûe k†odluce teo- logick˝ch fakult v†brzkÈ dobÏ nedojde, takûe navrhl, aby evangelick· fakulta byla k†univerzitÏ p¯ipojena do provedenÌ odluky. Tento n·vrh v†diskusi podpo¯ili dÏkan katolickÈ teologickÈ fakulty Alois Sold·t a prodÏkan pr·vnickÈ fakulty V·clav Hora. K†druhÈmu Kaprasovu n·vrhu, aby byl odstranÏn vliv katolick˝ch cÌrkevnÌch ˙¯ad˘ na katolickou teologickou fakultu a aby byla zavedena svoboda n·vötÏvy p¯edn·öek teologickÈ fakulty a n·vötÏvy svÏtsk˝ch fakult teology, se nikdo nevyj·d¯il. Pro opaËn˝ n·vrh, tj. aby û·dost evangelickÈ fakulty byla odmÌtnuta vzhledem k†jiû p¯ijatÈmu rozhodnutÌ o odluce teologick˝ch fakult, se vyslovili profesor Filip PoËta, dÏkan p¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty Karel Petr a prodÏkan filozofickÈ fakulty V·clav Novotn˝.
Po kr·tkÈ diskusi akademick˝ sen·t p¯ijal n·sledujÌcÌ usnesenÌ:
ÑI. Akademick˝ sen·t trv· na svÈm z·sadnÌm usnesenÌ ze dne 8. dubna 1921, aby theologickÈ fakulty byly od universit oddÏleny. Toto usnesenÌ p¯ijÌm· se osmi hlasy proti Ëty¯em.
II. Pro tu dobu, pokud se tak nestane, akademick˝ sen·t nem· n·mitek, aby se evangelick· bohosloveck· fakulta Husova p¯ipojila k†universitÏ KarlovÏ. Toto usnesenÌ stalo se jeden·cti hlasy proti dvÏmaì.52
P¯ipojenÌ evangelickÈ teologickÈ fakulty k†UniverzitÏ KarlovÏ vyûa- dovalo z·konnou ˙pravu. P¯Ìsluön˝ z·kon vöak vyd·n nebyl, takûe k†inkor- poraci tÈto fakulty nedoölo.53
8. Jedn·nÌ akademickÈho sen·tu UK
o p¯iËlenÏnÌ evangelickÈ fakulty dne 14. b¯ezna 1924
V†roce 1923 zaslala evangelick· teologick· fakulta ministerstvu ökolstvÌ a†n·rodnÌ osvÏty prohl·öenÌ, v†nÏmû se profesorsk˝ sbor tÈto fakulty od- vol·val na kladnÈ stanovisko akademickÈho sen·tu a û·dal o p¯ÌznivÈ vy¯eöenÌ ot·zky svÈho p¯ivtÏlenÌ k†univerzitÏ.54 V†prohl·öenÌ fakulta uv·dÌ, ûe ˙silÌ o oddÏlenÌ teologick˝ch fakult od ostatnÌho univerzitnÌho ûivota nenÌ v†z·jmu vÏdy a ûe modernÌ v˝voj univerzitnÌho studia spÌöe vyûaduje p¯iËlenÏnÌ n·boûenskÈho ûivota.55 Proti n·mitce, ûe teologickÈ fakulty nepÏstujÌ vÏdu a nejsou naprosto nez·vislÈ, fakulta uv·dÌ, ûe podle ß 2 svÈho organizaËnÌho statutu je jejÌm ˙kolem pÏstovat vÏdu, jejÌ profeso¯i jsou ve svÈm vÏdeckÈm p¯esvÏdËenÌ svobodnÌ a jejich povol·v·nÌ na fakultu nenÌ z·vislÈ na ÑmimovÏdeck˝ch tedy ani na cÌrkevnÌch ËinitelÌchì.56
na papeûskÈho nuncia a zpochybÚujÌcÌm pr·vnÌ platnost rezignace praûskÈho arcibiskupa Frantiöka KordaËe. Bez kanonickÈ mise nemohl p¯edn·öet na katolickÈ teologickÈ fakultÏ.
Po dlouh˝ch a sloûit˝ch jedn·nÌch o moûnosti v˝uky äandy na univerzitÏ mu byla v†roce 1934 umoûnÏna habilitace pro obor semitsk˝ch jazyk˘ na filozofickÈ fakultÏ, kde v†letech 1934 ñ 1939 bezplatnÏ p¯edn·öel jako soukrom˝ docent, zatÌmco na katolickÈ teologickÈ fakultÏ mÏl trvalou placenou dovolenou.
50 ÑJde o spojenÌ vysokÈ ökoly ËistÏ svÏtskÈ s†institucÌ smÌöenou (podlÈhajÌcÌ jednak st·tu, jednak mimost·tnÌ cÌrkvi), o spojenÌ fakult, kterÈ uzn·vajÌ svobodu vÏdy s†fakultou, kter·
svobody vÏdy uznati nesmÌ.ì Posudek AntonÌna Hobzy ze dne 14. dubna 1932. AUK, AS, OdnÏtÌ kanonickÈ mise V. äandovi, k. 46.
51 Protokol z 13. kvÏtna 1921. AUK, AS, protokoly ze zased·nÌ AS 1920/21, k. 42. Text projevu Husovy fakulty ve fondu AS nenÌ.
52 TamtÈû.
53 Z prostudovan˝ch pramen˘ se domnÌv·m, ûe v†N·rodnÌm shrom·ûdÏnÌ ani nebyl pod·n n·vrh takovÈho z·kona.
54 Ministerstvo ökolstvÌ a n·rodnÌ osvÏty poslalo prohl·öenÌ evangelickÈ fakulty akade- mickÈmu sen·tu k†vyj·d¯enÌ v˝nosem z 23. ˙nora 1923. Informace o obsahu prohl·öenÌ Ëerp·m ze zpr·vy k†jedn·nÌ akademickÈho sen·tu Ë. 5090/1945/46. AUK, AS, z¯izov·nÌ nov˝ch vysok˝ch ökol 1946ñ50, k. 60.
55 ÑFakulta Husova nepokl·d· za spr·vnÈ ˙silÌ, aby katolickÈ bohosloveckÈ fakulty byly ze svazk˘ univerzit odstranÏny, neboù by to neprospÏlo vÏdÏ, jeûto by pak ponech·ny samy sobÏ podlehly vliv˘m mimovÏdeck˝m cÌrkevnÌm, coû by nemohlo prospÏti ani vÏdÏ, ani st·tu, ani cÌrkvi.ì TamtÈû.
56 TamtÈû. OrganizaËnÌ statut evangelickÈ teologickÈ fakulty byl vyd·n na¯ÌzenÌm vl·dy ze dne 18. z·¯Ì 1919. Text viz BEDN¡ÿ, Frantiöek: SbÌrka z·kon˘ a na¯ÌzenÌ ve vÏcech n·boûensk˝ch a cÌrkevnÌch v†republice »eskoslovenskÈ. Praha 1929, s. 918ñ924.
Text û·dosti evangelickÈ teologickÈ fakulty byl rozesl·n dÏkan·t˘m vöech fakult Univerzity Karlovy k†vyj·d¯enÌ:
Katolick· teologick· fakulta v†zased·nÌ profesorskÈho sboru dne 19.†dubna 1923 potvrdila svÈ stanovisko, kterÈ vyslovila jiû jednou p¯i zased·nÌ akademickÈho sen·tu dne 13. kvÏtna 1921, kdyû se jednalo o jejÌm vylouËenÌ ze svazku univerzity; tj. nenamÌtala nic proti p¯ivtÏlenÌ evan- gelickÈ fakulty, pokud sama z˘stane s†univerzitou slouËena.
Pr·vnick· fakulta pouk·zala na svÈ stanovisko z 3. prosince 1923, ve kterÈm se vyslovila pro odlouËenÌ katolickÈ teologickÈ fakulty od univerzity.
Inkorporace evangelickÈ teologickÈ fakulty by znamenala Ñpetrifikov·nÌ theologickÈho ûivlu na universitÏì. Fakulta rovnÏû vyslovila pochybnost, zda by se myölenka rozö̯enÌ ÑtheologickÈho ûivluì na univerzitÏ setkalo se souhlasem ve¯ejnosti a parlamentu.57
LÈka¯sk· fakulta se vyslovila pro inkorporaci evangelickÈ teologickÈ fakulty.
Filosofick· fakulta stejnÏ jako fakulta pr·vnick· setrvala na poûadavku odlouËenÌ teologick˝ch fakult od fakult svÏtsk˝ch, kterÈ vyslovila jiû v†p¯ed- chozÌch jedn·nÌch. Fakulta se vyslovila proti n·vrhu evangelickÈ teologickÈ fakulty takÈ vzhledem k†tomu, ûe Ñot·zka o pomÏru st·tu a cÌrkvÌ, jejÌû
¯eöenÌ nem˘ûe b˝ti oddalov·no, by se zbyteËnÏ komplikovala, t¯ebaûe nynÏjöÌm stavem, kde katolick· teologick· fakulta jest s†universitou spojena, dÏje se evangelickÈ teologickÈ fakultÏ v†jistÈm smyslu k¯ivdaì.58
P¯ÌrodovÏdeck· fakulta rovnÏû trvala na poûadavku odluky katolickÈ teologickÈ fakulty od univerzity a û·dala, aby tato odluka byla koneËnÏ provedena. Proto nesouhlasila s†n·vrhem. aby t¯eba jen provizornÏ byla k†univerzitÏ p¯iËlenÏna druh· teologick· fakulta.
Na z·kladÏ stanovisek jednotliv˝ch fakult, kterÈ p¯ednesl referent a dÏkan pr·vnickÈ fakulty AntonÌn Hobza, se akademick˝ sen·t na svÈm zased·nÌ dne 14. b¯ezna 1924 bez vÏtöÌch diskusÌ vyslovil z·sadnÏ proti vöem opat¯enÌm, kter· by mohla splnÏnÌ poûadavku na odluku katolickÈ teologickÈ fakulty od univerzity znemoûnit nebo odd·lit.59 V†z·sadÏ p¯ijal sen·t argu-
mentaci pr·vnickÈ fakulty. TÌm bylo zruöeno p¯edchozÌ usnesenÌ akade- mickÈho sen·tu k†tÈto ot·zce z 13. kvÏtna 1921, kterÈ bylo p¯ijato bez vy- j·d¯enÌ jednotliv˝ch fakult.
9. Jedn·nÌ akademickÈho sen·tu o inkorporaci evangelickÈ fakulty dne 18. Ëervna 1937
PodnÏtem k†dalöÌmu jedn·nÌ byl opis memoranda evangelickÈ teologickÈ fakulty, kter˝ zaslalo akademickÈmu sen·tu k†vyj·d¯enÌ ministerstvo ökol- stvÌ a n·rodnÌ osvÏty v˝nosem z 5. b¯ezna 1937.60 Ve svÈm memorandu evangelick· fakulta zd˘vodÚovala û·dost o inkorporaci. Fakulta uvedla p¯edevöÌm d˘vody kulturnÌ a vÏdeckÈ, p¯iËemû zd˘raznila, ûe protestantsk·
teologie je metodicky i vÏcnÏ svobodn· a p¯i teologickÈ pr·ci je v˝cho- diskem a vodÌtkem hled·nÌ pravdy bez jakÈhokoliv z·vazku k†tradici nebo vnÏjöÌ autoritÏ. Protestantsk· teologie se ¯ÌdÌ obecn˝mi vÏdeck˝mi pravidly a je v†nejuûöÌm styku s†ostatnÌmi vÏdnÌmi obory. KromÏ d˘vod˘ vnitro- st·tnÌch, mezi kter˝mi byla nejd˘leûitÏjöÌ rovnopr·vnost cÌrkvÌ projevujÌcÌ se na evangelickÈ fakultÏ v†tom smyslu, ûe p¯ÌsluönÌci r˘zn˝ch cÌrkvÌ zde dos·hli doktor·tu, uvedla fakulta takÈ d˘vody mezin·rodnÌ: Ve vöech protestantsk˝ch zemÌch v†EvropÏ a v†Americe byly teologickÈ fakulty souË·stÌ univerzit, stejnÏ tak tomu bylo i v†zemÌch s†protestantskou men- öinou. »eskoslovensko bylo podle memoranda jedin˝m st·tem ve st¯ednÌ EvropÏ, kter˝ nemÏl û·dnou evangelickou teologickou fakultu spojenou s†univerzitou, coû budilo v†cizinÏ podiv. Husova fakulta pÏstovala velmi ûivÈ styky se zahraniËÌm a bylo by ve st·tnÌm z·jmu, aby v†takov˝ch situacÌch mohla vystupovat jako fakulta univerzitnÌ, ËÌmû by takÈ proka- zovala, ûe »eskoslovensk· republika je skuteËnÏ demokratick˝m st·tem.
Na z·vÏr memoranda fakulta p¯ipomnÏla d˘vody historickÈ, p¯iËemû srovnala KalvÌn˘v v˝znam pro ûenevskou univerzitu s†Husov˝m v˝znamem pro Univerzitu Karlovu.
JednotlivÈ fakulty zaujaly k†memorandu evangelickÈ teologickÈ fakulty n·sledujÌcÌ stanoviska:
Katolick· teologick· fakulta setrvala na svÈm stanovisku a nenamÌtala nic proti inkorporaci evangelickÈ teologickÈ fakulty.
57 ÑT·ûe se, proË k†v˘li jednÈ z†mnoh˝ch cÌrkvÌ ve st·tÏ m· b˝ti radik·lnÏ mÏnÏn orga- nismus university vÏky trvajÌcÌ, kdyû v†dohlednÈ dobÏ st·t hodl· provÈsti reformu z·sadnÌ, s†tendencÌ ˙plnÏ opaËnou. ⁄pln· rovnost mezi uznan˝mi cÌrkvemi, ˙stavou zaruËen·, je provediteln· v†ot·zce vysok˝ch ökol theologick˝ch jedinÏ tehdy, kdyû budou vöechny organisov·ny mimo svazek universitnÌ.ì Zpr·va k†jedn·nÌ akademickÈho sen·tu Ë. 5090/
/1945/46. AUK, AS, z¯izov·nÌ nov˝ch vysok˝ch ökol 1946ñ50, k. 60.
58 TamtÈû.
59 Protokol ze 14. b¯ezna 1924. AUK, AS, protokoly ze zased·nÌ AS 1923/24, k. 43.
60 Jelikoû text memoranda jsem ve fondu AS nenalezl, informace o jeho obsahu opÏt Ëerp·m ze zpr·vy k†jedn·nÌ akademickÈho sen·tu Ë. 5090/1945/46. AUK, AS, z¯izov·nÌ nov˝ch vysok˝ch ökol 1946ñ50, k. 60.
Pr·vnick· fakulta opÏt pouk·zala na svÈ odmÌtavÈ stanovisko z 3. pro- since 1923 a na d˘vody, kterÈ jiû proti inkorporaci uvedla, coû bylo schv·- leno na zased·nÌ profesorskÈho sboru fakulty dne 30. dubna 1937. Z·kon, kter˝ by jen nÏkter˝m cÌrkvÌm dovoloval zastoupenÌ v†univerzitnÌm orga- nismu a jin˝m tuto moûnost upÌral, by byl v†rozporu s†˙stavnÌ rovnopr·v- nostÌ vöech cÌrkvÌ. V†tÈto souvislosti fakulta pouk·zala na moûnost n·vrhu na inkorporaci vysokÈ ökoly rabÌnskÈ. Ve svÈm stanovisku fakulta rovnÏû zd˘raznila, ûe univerzity slouûÌ vÏdÏ a p¯Ìmo st·tu, zatÌmco teologickÈ fakulty slouûÌ v†prvnÌ ¯adÏ cÌrkvÌm a teprve v†druhÈm ¯adÏ st·tu.61 Proto profesorsk˝ sbor fakulty trv· na ˙plnÈm odlouËenÌ cÌrkevnÌho ökolstvÌ od ökolstvÌ st·tnÌho a oddÏlenÌ teologick˝ch fakult.
LÈka¯sk· fakulta se usnesla nevyslovit se z·sadnÏ proti kladnÈmu vy¯ÌzenÌ û·dosti evangelickÈ teologickÈ fakulty.
Filosofick· fakulta se v†zased·nÌ profesorskÈho sboru dne 5. kvÏtna 1937 usnesla setrvat na svÈm stanovisku ze 14. Ëervna 1923. KromÏ toho vyslovila obavy, ûe rozmnoûenÌm teologick˝ch fakult na univerzitÏ by vznikly urËitÈ nesn·ze. P¯esto fakulta ve svÈm stanovisku vyslovila plnÈ uzn·nÌ vÏdeckÈ ˙rovnÏ evangelickÈ fakulty a ocenila v˝znam vÏdeckÈ pr·ce nÏkter˝ch jejÌch Ëlen˘. »·st profesorskÈho sboru se vyslovila pro kompro- misnÌ n·vrh, aby evangelick· teologick· fakulta byla p¯ijata do svazku univerzity po tu dobu, dokud bude v†tomto svazku katolick· teologick·
fakulta.
P¯ÌrodovÏdeck· fakulta vyslovila s†û·dostÌ evangelickÈ fakulty nesou- hlas s†poukazem na moûnost, aby vÏdeckÈ obory tÈto fakulty byly p¯eneseny na fakultu filozofickou, p¯iËemû ÑdogmatickÈ a katechisujÌcÌ oboryì by byly p¯eneseny na zvl·ötnÌ ˙stav.
Tato stanoviska se stala podkladem jedn·nÌ akademickÈho sen·tu o tÈto z·leûitosti dne 18. Ëervna 1937. Referentem byl dÏkan pr·vnickÈ fakulty V·clav Hora, kter˝ ve svÈm ˙vodnÌm slovu zejmÈna pouk·zal na opomÌ- jenou skuteËnost, ûe katolick· teologick· fakulta je st·le p¯iËlenÏna k†univer- zitÏ a ûe vlastnÏ jde o to, zdali po dobu, dokud z˘stane tato fakulta souË·stÌ univerzity, lze p¯ipustit inkorporaci evangelickÈ teologickÈ fakulty. Z·porn·
odpovÏÔ by potvrdila nerovnost mezi dvÏma k¯esùansk˝mi fakultami.
Kladn· odpovÏÔ p¯itom nebr·nÌ, aby bylo i nad·le usilov·no o odlouËenÌ
teologick˝ch fakult od univerzity v˘bec, coû je z·sadnÌ argument pr·vnickÈ, filozofickÈ a p¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty proti p¯ipojenÌ evangelickÈ fakulty.
Referent takÈ vyslovil nesouhlas s†n·zorem, ûe by p¯ipojenÌ evangelickÈ teologickÈ fakulty znamenalo vÏdomÈ podkop·v·nÌ demokratickÈho z¯ÌzenÌ, opÏtnÈ zavedenÌ reakËnÌho reûimu ve vÏcech konfesnÌch a opÏtnÈ zavedenÌ teologick˝ch hledisek do vÏdy, kter· musÌ z˘stat svobodn·. Z·roveÚ od- mÌtnul n·mitku ne˙stavnosti, neboù naopak z˘st·v·-li katolick· teologick·
fakulta souË·stÌ univerzity a upÌr·-li se totÈû evangelickÈ teologickÈ fakultÏ, jednalo by se o nerovnost mezi nimi, kter· je proti duchu ˙stavy. V†z·vÏru uvedl, ûe pro p¯ipojenÌ evangelickÈ fakulty mluvÌ takÈ historick· souvislost s†Univerzitou Karlovou, kter· sch·zÌ ostatnÌm cÌrkvÌm, jeû by se snad v†bu- doucnosti chtÏly uch·zet o inkorporaci.62
Jako nejËastÏjöÌ n·mitka proti inkorporaci evangelickÈ teologickÈ fakulty byl v†diskusi uv·dÏn v˝voj po roce 1918, kdy byl v†praxi uplatÚov·n poûadavek na odluku teologick˝ch fakult od univerzit a novÏ zaloûenÈ univerzity v†BrnÏ a BratislavÏ tyto fakulty nemÏly.63 Nap¯Ìklad podle prodÏkana filosofickÈ fakulty Miloslava H˝ska by vyhovÏnÌ û·dosti evan- gelickÈ teologickÈ fakulty znamenalo Ñpr˘lom do dosavadnÌho stavuì a†mÏlo by za n·sledek û·dosti dalöÌch samostatn˝ch teologick˝ch fakult v†»esko- slovensku o inkorporace k†p¯Ìsluön˝m univerzit·m.64 Za pozornost stojÌ dalöÌ H˝sk˘v n·zor, Ñûe by nebyl proti takovÈmu ˙tvaru theologickÈ fakulty, v†nÌû by byly vöechny cÌrkve pojaty, kterÈ by tvo¯ily jakÈsi sekceì.65
ChoulostivÈ ot·zky se dot˝kala n·mitka profesora filosofickÈ fakulty Josefa äusty, kter˝ kromÏ napjatÈ vnitropolitickÈ situace pouk·zal na jeden osobnÌ p¯Ìpad: ÑJe tÏûko sm̯iti se s†pomyölenÌm, ûe ¯·dn˝ profesor Husovy fakulty, ustanoven˝ na stolici Ësl. cÌrkve, zbaven˝ p¯ed Ëasem veniae docendi pro plagi·torstvÌ, bude sedÏti v†tomto sen·tu.ì Tento v˝rok opravil referent V·clav Hora v†tom smyslu, ûe Ñprofesor stolice Ësl. cÌrkve na HusovÏ fakultÏ, jemuû bylo svÈho Ëasu jako docentovi filosofickÈ fakulty vyt˝k·no plagi·torstvÌ, nebyl docentury zbaven, n˝brû s·m se jÌ vzdal; habilitov·n byl na Husovu fakultu na z·kladÏ jinÈho spisu. KromÏ toho zmÌnÏn˝ spis
61 ÑZav·dÏti novÏ takovÈ spojenÌ v†modernÌ dobÏ ve st·tÏ demokratickÈm s†neomezenou svobodou svÏdomÌ, znamenalo by poruöenÌ ˙stavnÌch z·sad, vÏdomÈ podkop·v·nÌ demo- kratickÈho z¯ÌzenÌ, opÏtnÈ zavedenÌ reakËnÌho reûimu ve vÏcech konfesnÌch, opÏtnÈ zavedenÌ teologick˝ch hledisek do ûivota universitnÌho a do vÏdy.ì Zpr·va k†jedn·nÌ akademickÈho sen·tu Ë. 5090/1945/46. AUK, AS, z¯izov·nÌ nov˝ch vysok˝ch ökol 1946ñ50, k. 60.
62 V˝slovnÏ byla v†tÈto souvislosti zmÌnÏna ÑcÌrkev ûidovsk·ì jako reakce na argumentaci pr·vnickÈ fakulty o moûnosti û·dosti vysokÈ ökoly rabÌnskÈ o inkorporaci. TamtÈû.
63 Protokol z 18. Ëervna 1937. AUK, AS, protokoly ze zased·nÌ AS 1936/37, k. 44.
64 Josef Cibulka z†katolickÈ teologickÈ fakulty k†tomu uvedl, Ñûe vÌ ze soukrom˝ch informacÌ, ûe kladnÈ rozhodnutÌ akademickÈho sen·tu bude mÌti jako nutn˝ d˘sledek podobnou û·dost Cyrillo-MetodÏjskÈ fakulty a theologickÈ fakulty bratislavskÈ.ì TamtÈû.
65 Podobn˝ n·zor v†diskusi vyslovil takÈ profesor Kristi·n Hynek z†lÈka¯skÈ fakulty:
ÑUniversitÏ nejde o vyzn·nÌ, ale o vÏdu n·boûenskou; tedy staËÌ jedna fakulta s†r˘zn˝mi vyzn·nÌmi.ì TamtÈû.
