VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH
Obor: Mezinárodní obchod
Historie eskoslovenské a eské m ny od jejího vzniku po sou asnost
(bakalá ská práce)
Autor: Michal Petera
Vedoucí práce: Ing. Josef Taušer, Ph.D.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci vypracoval/a samostatn a vyzna il/a všechny citace z pramen .
V Praze dne ………… ………
podpis studenta
Obsah
OBSAH...3
ÚVOD...5
POUŽITÉ ZKRATKY...7
1 OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY (1918-1938) ...8
1.1 PO ÁTE NÍ SITUACE A PROBLÉMY...8
1.2 PRVNÍ NÁPRAVNÁ EŠENÍ...8
1.3 DEFLA NÍ POLITIKA ALOISE RAŠÍNA...9
1.3.1 Provedení pen žní reformy ...10
1.3.2 Dávka z majetku a z p ír stku na majetku ...11
1.3.3 Tvorba zlaté rezervy ...12
1.3.4 Výsledky defla ní politiky ...13
1.3.5 Defla ní politika p es m nový kurz ...14
1.4 NÁRODNÍ BANKA ESKOSLOVENSKÁ...15
1.4.1 Založení banky ...16
1.4.2 Organizace Národní banky eskoslovenské ...16
1.4.3 Úkoly Národní banky eskoslovenské...17
1.4.4 Zlatá m na...18
1.5 SV TOVÁ HOSPODÁ SKÁ KRIZE...19
1.6 KONEC ESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY...20
1.6.1 Financování obrany státu ...20
1.6.2 Rozklad eskoslovenska ...20
1.6.3 Zm ny v obsazených územích...21
2 DRUHÁ SV TOVÁ VÁLKA (1939-1945) ...23
2.1 PROTEKTORÁT ECHY A MORAVA...23
2.1.1 Hospodá ské vyko is ování...23
2.1.2 Zlatá rezerva...24
2.2 SITUACE NA SLOVENSKU...25
2.3 EXILOVÁ VLÁDA V LONDÝN ...25
3 POVÁLE NÉ MEZIDOBÍ (1945-1948)...27
3.1 OBNOVA PEN ŽNÍHO OB HU...27
3.2 M NOVÁ REFORMA...27
3.3 LIKVIDA NÍ FOND M NOVÝ A DÁVKA ZMAJETKU A ZP ÍR STKU NA MAJETKU...28
4 OBDOBÍ SOCIALISMU (1948-1989)...30
4.1 CENTRALIZACE PEN ŽNICTVÍ...30
4.1.1 Likvidace soukromých bank...30
4.1.2 Národní banka ...30
4.1.3 Státní banka eskoslovenská ...31
4.1.4 Centrální ízení m nové a pen žní politiky...31
4.2 M NOVÁ REFORMA...32
4.3 PRVNÍ P TILETKY...33
4.3.1 Státní banka eskoslovenská a úv rová politika...34
4.3.2 M nový kurz a zahrani ní obchod...34
4.4 POKUSY O REFORMOVÁNÍ PEN ŽNÍ A M NOVÉ POLITIKY...35
4.4.1 Uvol ování systému centrálního ízení...35
4.4.2 Období „normalizace“...36
4.4.3 Krize centráln plánovaného hospodá ství...37
5 DEVADESÁTÁ LÉTA AŽ SOU ASNOST...39
5.1 TRANSFORMACE...39
5.1.1 Role emisní banky a obchodní banky...39
5.1.2 Zapojování do mezinárodních m nových vztah ...39
5.2 ESKÁ REPUBLIKA...40
5.2.1 eská národní banka...40
5.2.2 M nová odluka...41
5.2.3 M nová politika...41
6 SM OVÁNÍ K HOSPODÁ SKÉ A M NOVÉ UNII ...43
6.1 HODNOCENÍ KONVERGEN NÍCH KRITÉRII...43
6.1.1 Kritérium cenové stability...44
6.1.2 Kritérium udržitelnosti ve ejných financí ...44
6.1.3 Kritérium stability m nového kurzu...45
6.1.4 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb...46
6.2 ZAVEDENÍ EURA V R ...46
6.2.1 Scéná e zavedení eura...47
6.2.2 Národní plán zavedení eura v R ...48
6.3 VÝHODY VSTUPU DO M NOVÉ UNIE PRO ESKOU REPUBLIKU...48
6.4 NEVÝHODY VSTUPU DO M NOVÉ UNIE PRO ESKOU REPUBLIKU...49
6.5 EURO? ...50
ZÁV R...51
POUŽITÁ LITERATURA...54
INTERNETOVÉ ZDROJE...55
P ÍLOHY ...56
MINIST I FINANCÍ...56
P EDSTAVITELÉ EMISNÍCH ÚSTAV ...58
TISÍCIKORUNOVÉ BANKOVKY A STÁTOVKY...59
Úvod
Cílem mé bakalá ské práce je p edstavení spletitého vývoje eskoslovenské a eské m ny v pr b hu dvacátého století i s výhledem do budoucnosti, kterou je vstup do hospodá ské a m nové unie.
Historie naší m ny je ohrani ena dv mi obdobími svobody. Krátkým obdobím dvaceti let silné eskoslovenské republiky dvacátých a t icátých let a dobou sou asnou, kdy se eská republika vrací na své místo ve sv tovém hospodá ství. Mezi t mito dobami se nacházejí dv období politické nesvobody vlády nedemokratických režim : nadvláda fašistického N mecka a diktatura proletariátu pod vedením Komunistické strany eskoslovenska. Historie naší m ny je také zatížena t emi m novými reformami v letech 1919, 1945 a 1953, které výrazn m nily její postavení ve spole nosti.
Práce je rozd lena do ástí, podle toho jak na sebe asov navazují. První kapitola pojednává o neuv itelném odhodlání ministra financí Aloise Rašína vybudovat novému samostatnému státu pevnou m nu, o kterou by se mohla ekonomika celé zem bezpe n op ít.
Je to však ást s tragickým koncem zp sobeným nástupem agresivního nacistického režimu pod vedením Adolfa Hitlera v sousedním N mecku.
Druhý oddíl se zabývá propracovaným systémem, který t etí íše využívala ke zneužívání eskoslovenské ekonomiky pro své vále né ú ely. Po ukon ení války následuje krátká kapitola, kde se odehrává marný boj o prosazení demokracie a liberálního smýšlení v povále ném eskoslovensku.
tvrtá ást se v nuje období po vít zství komunistické strany a jejím p evzetím moci v únoru 1948, kdy se eskoslovenská republika dostává na ty icet let do podru í Sov tského svazu. Zmi uji zde ur ité uvoln ní pom r v pr b hu šedesátých let, které vrcholí b hem tzv.
„pražského jara“. To je však záhy násiln potla eno srpnem 1968, kdy eskoslovensko obsazují armády Varšavské smlouvy. V následném období tzv. normalizace dochází k zastavení veškerých reformních snah. Ne ešené problémy se však stup ují, zvlášt pak koncem osmdesátých let.
Na p elomu osmdesátých a devadesátých let se blok socialistických zemí nezadržiteln hroutí. eskoslovensko se po dlouhé dob nesvobody op t zapojuje do ekonomických vztah svobodné Evropy. Na p elomu let 1992 a 1993 však dochází k rozpadu eskoslovenského státu a eská republika se vydává na vlastní cestu obnovy svého hospodá ství.
Záv re ná kapitola pak pojednává o aktuálních otázkách p ístupu eské republiky k Evropské unii, kdy vstupem do hospodá ské a m nové dojde unie spolu s p ijetím jednotné evropské m ny eura ke konci samostatné eské m ny.
Použité zkratky
NB – eská národní banka
ERM – Mechanismus devizových kurz EU – Evropská unie
HDP – Hrubý domácí produkt HMU – Hospodá ská a m nová unie
K – Rakousko-Uherská koruna nebo koruna Protektorátu echy a Morava K – Koruna eskoslovenská za první republiky nebo koruna eská
K s – Koruna eskoslovenská
Ks – Koruna slovenská z období 1939-1945 KS – Komunistická strana eskoslovenska
NB – Národní banka eskoslovenská za první republiky NB S – Národní banka eskoslovenská po druhé sv tové válce RM – íšská marka
SB S – Státní banka eskoslovenská
1 Období první republiky (1918-1938)
1.1 Po áte ní situace a problémy
P edch dcem eskoslovenské koruny byla koruna rakousko-uherská zavedená v roce 1892, která p edstavovala p íklad velmi spolehlivé m nové politiky. Základními principy tohoto systému byla široká konvertibilita a stabilní kupní síla pen žní jednotky. Její spolehlivost a úsp šnost siln ovlivnily diskuze o m nové politice v nov vznikajícím eskoslovensku.
Nový stát nem l jednoduchou situaci, v rozvráceném povále ném hospodá ství p etrvával p íd lový systém pro zásobování obyvatelstva, suroviny se nedostávaly i výrob . Bylo zavedeno d sledné ízení devizového hospodá ství. P i pražské zú tovací bance byla v b eznu 1919 založena eskoslovenská devizová úst edna, které byly odvád ny veškeré p íjmy z dovozu a která spole n s eskoslovenskou dovozní a vývozní komisí, a následn pak s Komisí pro zahrani ní obchod, p id lovala devizové prost edky pro dovoz.
V prvních m sících po skon ení války také kulminoval vzestup cenové hladiny zp sobený prudkým r stem ob živa, zvlášt díky vále ným p j kám Rakousko-Uherské vlády u Rakousko-Uherské banky. Po celém území eskoslovenska docházelo kv li ned v e k hotovosti k p epl ování pen žních ústav vklady, až úrok z t chto vklad klesl pod 1%.
Státní dluh Rakouska-Uherska ke konci války dosáhl šestinásobku p edvále ného stavu1. ást p edvále ného dluhu byly povinny dle mírových smluv ze St. Germain a Trianonu p evzít všechny nástupnické státy. Co se týkalo p j ek vále ných, tak eskoslovensku žádná povinnost tyto p j ky uhradit uložena nebyla, sou asn však eskoslovensko nemohlo požadovat žádné odškodn ní od Rakouska a Ma arska za p j ky upsané.
Dalším problémem nového státu byla rozdílná hospodá ská, sociální a kulturní úrove jednotlivých ástí republiky v etn odlišného systému ve ejné správy, systému daní, soudnictví, školství aj.
1.2 První nápravná ešení
Aby se zabránilo nejistot ohledn ízení pen žního ob hu, byla dle zákona z 19. listopadu 1918 o zavedení obchodních platidel2 pov ena Zemská banka v Praze, aby do asn plnila funkci emisní banky a vydávala pokladni ní poukázky, které by fungovaly jako ob živo.
Zákon p ipravil profesor Masarykovy univerzity v Brn Karel Engliš. Ministr financí Alois
1 na úrove 101,1 mld. K
2 zákon . 49/1918 Sb.
Rašín s daným zákonem nesouhlasil, protože požadoval zásadn jší ešení ve form klasických bankovek. Zákon tedy nakonec proveden nebyl.
Bylo jasné, že vytvo ení samostatného m nového systému pro nové eskoslovensko je prioritním zájmem vlády. Zajímavým po inem byla anketa3, kterou uspo ádala komise pro p echodné hospodá ství. Dotazník byl ur en odborník m z ekonomické oblasti. Výsledky vyplývající z ankety byly zna n rozdílné, jediné, na em se odborníci shodli, bylo rychlé odd lení pen žního systému od zbytk monarchie. Anketa však byla prakticky zbyte ná, protože pro Aloise Rašína byly n které její záv ry nep ijatelné a zárove už m l vymyšlené vlastní ešení.
1.3 Defla ní politika Aloise Rašína
Alois Rašín své ešení za al p ipravovat již koncem války (od roku 1917), kdy se po dvouletém v zení a následné amnestii vrátil do Prahy. Organizoval porady s odborníky, kterých se mimo jiné ú astnili Vilém Pospíšil, editel M stské spo itelny a budoucí guvernér Národní banky eskoslovenské, Jaroslav Preiss, vrchní editel Živnostenské banky, Karel Kramá , budoucí p edseda eskoslovenské vlády, nebo t eba Cyril Horá ek, profesor právnické fakulty a pozd jší ministr financí. Z t chto porad formuloval úkoly pro finan ní a pen žní politiku nového eskoslovenska. Jejími hlavními pilí i byla rychlá izolace od ostatních ástí bývalé monarchie, likvidace infla ních pen z vzniklých za války, vytvo ení nové pen žní jednotky a m nová politika co nejvyššího zhodnocování této nové m ny, ímž by se zvýšila její kupní síla. Zárove by vzrostla i d v ra ve ejnosti k pen z m jako takovým.
Do budoucna také po ítal s napojením eskoslovenské m ny na zlato.
Když byla 14. listopadu 1918 pod vedením Karla Kramá e sestavena první eskoslovenská vláda, Alois Rašín v ní získal místo ministra financí a okamžit za al uvád t své myšlenky do praxe. Už v listopadu 1918 prob hl pokus dosadit do Rakousko-Uherské banky mezinárodní kontrolu. Když tento pokus sehnal, Alois Rašín bance nabídl, že na území eskoslovenska do asné ponechá v ob hu p vodní m nu. Stanovil však n kolik podmínek: každý nástupnický stát m l dostat právo ustavit vládního komisa e, který by dohlížel na innost banky, konec lombardování vále ných p j ek, odmítnutí závazku ru ení eskoslovenské vlády za škody zp sobené jejich lombardem a zákaz poskytování úv r jakémukoliv z nástupnických stát bez svolení ostatních. Vedení Rakousko-Uherské banky však odmítlo zákaz lombardování vále ných p j ek. eskoslovenská vláda na vzniklou situaci zareagovala tím, že to zakázala
3 dotazník sestavil prof. Cyril Horá ek, výsledky zpracovány prof. Karlem Englišem
alespo všem pobo kám banky na území eskoslovenska. Nezbyla tak jiná možnost než urychlit odd lení pen žního ob hu nové republiky od zbytku bývalé monarchie a vytvo ení vlastní m ny.
K provedení pen žní reformy se jako vhodné jevily t i zp soby: nahrazení sou asných pen z v pom ru 1:1 novými, odstup ovaná devalvace p edložených hotovostí a pohledávek nebo zmenšení pen žního ob hu uznáním jen ur itého množství p edložených bankovek.
K realizaci byla nakonec vybrána t etí varianta, jejímž p íznivcem byl práv Alois Rašín.
Realizace se opírala o postupné zvyšování vn jší i vnit ní kupní síly nové m ny a to silnou restrikcí pen žního ob hu.
1.3.1 Provedení pen žní reformy
Práce na reform byly utajovány, ale i tak o ekávání n jaké akce vyvolávalo mezi ve ejností velkou nervozitu a množství spekulací. Celý proces p íprav ídil sám Alois Rašín. B hem ledna 1919 byly p ipraveny všechny pot ebné náležitosti, tiskopisy, kolky apod. V noci 25.
února 1919 byl na sch zi Národního shromážd ní p ijat zákon o provedení pen žní reformy4. Následn pak ješt b hem noci byla etnictvem a armádou obsazena státní hranice a zastavena veškerá doprava p es hranice i veškerý poštovní styk s cizinou. Po celé zemi byly rozvezeny vyhlášky, kolky a tiskopisy. K vyrozum ní obyvatelstva došlo pomocí tisku, na venkov i vyhlášením na ve ejných místech. Samotná akce prob hla od 3. do 9. b ezna 1919, na Slovensku do 12. b ezna 1919. Z p edložené hotovosti se jedna polovina okolkovala a vrátila zp t do ob hu, druhá byla zadržena a byly na ni vydány vládní dluhopisy úro ené 1%, zn jící na jméno a nep evoditelné. T mito dluhopisy se dala pozd ji splácet mimo ádná dávka z majetku. V plné výši prob hlo okolkování státních pokladen a ástek, které byly pot ebné pro nejbližší vyplácení mezd. Celkov bylo zadrženo 2,5 mld. K z celkových 7,2 mld. K5, které byly p edloženy. Sou asn byla vyhlášena povinnost p ihlásit všechny pen žní vklady.
Nep ihlášené propadly ve prosp ch státu a z p ihlášených byla vyplacena nejvýše polovina ástky. Zárove byl proveden i soupis veškerého movitého i nemovitého majetku a cenných papír k 1. b eznu 1919, ehož bylo pozd ji využito jako základu pro p ipravovanou dávku z majetku.
Druhým krokem po okolkování rakousko-uherských pen z bylo jejich nahrazení novými pen zi eskoslovenskými. Šlo o tak naléhavé kroky, že a koliv bylo jasné, že musí dojít k založení nezávislé emisní banky, tak v rámci asové tísn byl pro správu nové m ny v b eznu
4 zákon . 84/1919 Sb.
5 viz [15], s. 30
1919 z ízen Bankovní ú ad ministerstva financí6. Ten zastával všechny funkce, které obvykle pat í emisní bance, provád l m novou politiku, operace s cennými papíry, správu zlaté a devizové rezervy. Se správou Bankovního ú adu ministru financí vypomáhal Bankovní výbor p i ministerstvu financí. Ten m l deset len , které jmenoval ministr financí z ad odborník na pen žní teorii a praxi. V pr b hu asu se ukázalo, že to bylo dobré ešení, zvlášt pak díky pevné ruce Aloise Rašína a jeho nástupc . A koliv se jednalo jen o provizorní ešení, tak Bankovní ú ad zastával svou funkci až do 31.b ezna 1926. Nové eskoslovenské peníze tak nebyly bankovkami nýbrž státovkami. Pro název nové m ny se objevily r zné návrhy od ípu po rašína, bylo však v rámci urychlení celého procesu rozhodnuto, že se z stane u dosavadního ozna ení rakousko-uherské m ny. Dne 10. dubna 1919 bylo tzv. m novým zákonem7 ur eno, že vznikne koruna eskoslovenská (K ).
Jako první ryze eskoslovenské platidlo byla uvedena v ervenci 1919 stokorunová státovka podle návrhu Alfonse Muchy. První státovky se vyzna ovaly mimo jiné i tím, že díky neexistenci definitivního znaku nového státu záleželo na pojetí každého autora, jak znaky jednotlivých historických zemí seskupí. Naopak s ražbou nových mincí se muselo ješt po kat, protože jediným vhodným za ízením byla mincovna v Kremnici, jejíž vybavení však v listopadu 1918 odvezla ma arská vláda, a to, co zbylo, bylo poškozeno vpádem vojsk Ma arské republiky rad v roce 1919. První mince se tak za aly razit až v roce 1922. Stažením rakousko-uherských bankovek vznikl tzv. státovkový dluh, který m la eskoslovenská vláda v i nové emisní instituci (tj. Bankovnímu ú adu ministerstva financí) a který inil 10 189 905 599 K 8.
1.3.2 Dávka z majetku a z p ír stku na majetku
Druhým postupem k restrikci pen žního ob hu se stalo zavedení dávky z majetku a z p ír stku na majetku9. Ta m la získat prost edky pro financování naléhavých pot eb, které by byly spojeny s obranou samostatnosti nového státu, a na krytí závazk v i Rakousko- Uherské bance za její bankovky stažené z ob hu p i pen žní reform . Ve ejnost tento krok
6 Nebyl dokonce ani z ízen zákonem, nýbrž pouhým vládním za ízením z 6. b ezna 1919 ( . 119/1919 Sb.), to bylo napraveno až zákonem z 10. dubna 1919 ( . 187/1919 Sb.), kterým byla zárove zavedena i koruna
eskoslovenská.
Dalším vládním na ízením z 12. kv tna 1919 byly ur eny funkce Bankovního ú adu ministerstva financí a sou asn byl vydán statut Bankovního výboru p i ministerstvu financí jako pomocná ruka ministra financí p i správ Bankovního ú adu.
7 zákon . 187/1919 Sb.
8 viz [15], s.32
9 dle zákona z 8. dubna 1920 ( . 309/1920 Sb.)
chápala jako p ísp vek k náhrad vále ných škod a jako postih p ír stk majetku, které vznikly b hem války.
Základem pro výpo et dávek byl stav istého jm ní subjekt , které dávce podléhaly10, k 1.
b eznu 1919. U dávky z p ír stku na majetku se tento stav porovnával se stavem z 1. ledna 1914. Výnosy z dávek byly nakonec využity pro splácení státních dluhopis za zadržené bankovky z b ezna 1919 a k vyrovnávání závazk p evzatých po Rakousko-Uherské bance (státovkový dluh). Zárove se jejich placením snižoval ob h státovek, ímž se zabra ovalo inflaci. Sou asn také došlo k jakémusi vyrovnání vlivu pen žní reformy z b ezna 1919, kdy byli postiženi p edevším ti, kte í u sebe drželi hotovost, narozdíl od t ch, kte í sv j majetek m li nap íklad v nemovitostech. Nejvyšší výnosy dávky p inášely mezi léty 1922 a 1924, poté se už tyto p íjmy postupn snižovaly. Nedosáhly však takové výše, jak se p vodn o ekávalo, docházelo totiž k r znému obcházení p edpis i zatajování majetku.
1.3.3 Tvorba zlaté rezervy
Už od vzniku eskoslovenské koruny panoval názor, že se ve finální podob bude jednat o m nu vázanou na zlato. Nebyla to v povále né Evrop ojedin lá myšlenka, ve zlat byl spat ován ztracený symbol m nové stability. Zavedení zlatého standardu m lo hrát psychologickou roli a posílit tak d v ru domácích i zahrani ních subjekt k eskoslovenské m n . Pro navázání na zlato však bylo pot eba nejd íve vytvo it dostate nou zlatou rezervu.
Ta m la vzniknout pomocí dobrovolných dar a emisí valutové p j ky.
V p ípad dobrovolných dar se spoléhalo na povále né nadšení eskoslovenských st edních vrstev, které by se cht ly podílet na vytvo ení tzv. zlatého pokladu republiky.
Výnosy z t chto dar však nep edstavovaly žádný výrazný m nový význam, jejich hodnota tkv la spíše v oblasti psychologicko-politické.
Druhým zp sobem byla emise ty procentní vnit ní valutové p j ky11, která byla upisována ve zlat , st íb e a valutách. Jejím provedením byly pov eny spo itelny formou vklad . Emise valutové p j ky m la velký úsp ch, podle kurzu koruny z roku 1926 inila hodnota získaných drahých kov a valut p ibližn 400 mil. K 12. Samotná p j ka byla do roku 1926 splacena.
10 pro dávku z majetku fyzické a právnické osoby, dávka z p ír stku majetku se týkala pouze osob fyzických
11 zákon . 88/1919 Sb. z února 1919
12 viz [15], s. 41
T etím zp sobem, jak uchovat drahé kovy a valuty na území eskoslovenska, bylo vyhlášení nabídkové povinnosti valut i deviz a zákazu vývozu zlatých mincí a nezpracovaných drahých kov 13.
1.3.4 Výsledky defla ní politiky
Pen žní reforma a dávky z majetku a z p ír stku na majetku byly z defla ního hlediska neú inné, jejich zavedením nedošlo k poklesu cenové hladiny. Pozitivní ú inky p esto p inesla: díky pen žní reform se poda ilo pen žní ob h na území eskoslovenska úsp šn odd lit od negativního vývoje ve zbytku bývalého Rakouska-Uherska a dávky z majetku a z p ír stku na majetku zase p sobily proti p ípadné vyšší inflaci. Ta by hrozila, kdyby se veškeré p íjmy dostaly do volného ob hu.
Proti defla ní politice p sobila i ada dalších faktor . V prvé ad se jednalo o deficity státního rozpo tu. Ty ovšem samy o sob inflaci nevyvolávaly, nebo Bankovní ú ad ministerstva financí m l zakázáno poskytovat úv ry státu. Inflace byla vyvolávána nep ímou cestou, když si obchodní banky nechávaly své zakoupené státní pokladni ní poukázky u Bankovního ú adu lombardovat.
Dalším faktorem bylo nedostate né provedení prob hlých reforem. P i pen žní reform byla zadržena pouhá t etina ob živa, narozdíl od plánované poloviny. To vše díky r zným výjimkám a dodate nému vracení zadržených bankovek do ob hu. Také došlo ke zdržení p i projednávání zákona o dávce z majetku, následn se objevily potíže p i jeho uplat ování.
Sou asn kurz koruny na burze v Curychu, která byla centrem devizových trh , projevoval zna nou nestabilitu14, kterou Bankovní ú ad nemohl bez devizové a zlaté rezervy nijak ovlivnit. Negativn se také projevil vpád Ma arské republiky rad na Slovensko, jehož likvidace si vyžádala nemalé finan ní náklady.
V ervenci 1919 po deseti m sících díky demisi Kramá ovy vlády opouští Alois Rašín ministerstvo financí. Následuje pak období spor ohledn finan ní politiky. Nestabilitu podporovalo i asté st ídání ministr financí. Do íjna 1922 se na tomto postu postupn vyst ídalo p t osob. Koncem roku 1921 byl zahájen nový pokus o defla ní politiku s podporou Aloise Rašína. Ten byl následn jmenován ministrem financí, nyní do vlády Antonína Švehly.
13 vládní na ízení . 113/1919 Sb. a zákon . 143/1919 Sb.
14 V únoru 1920 inil 5 švýcarských centim , v lét 1920 13 centim , na podzim 1921 6 centim , b hem roku dosáhl hodnoty 19 centim a od roku 1923 se ustálil na 15 až 16 centimech, viz [15], s. 47 a [16], s. 219.
1.3.5 Defla ní politika p es m nový kurz
Díky zlepšení hospodá ských pom r , kdy se poda ilo vyrovnat deficit rozpo tu v roce 1921 a kdy obchodní bilance dosáhla zna ného p ebytku, se také zvýšila d v ryhodnost eskoslovenska v cizin . Rašín tak mohl pokra ovat ve své koncepci zhodnocování eskoslovenské koruny. Po neúsp ších s restrikcí pen žního ob hu z let 1919 a 1920 se rozhodl m nu zhodnotit pomocí m nového kurzu. Vysoký kurz by p es vývozní ceny p sobil defla n na domácí cenovou hladinu a tím by rostla vnit ní kupní síla koruny. Toto rozhodnutí m lo adu odp rc , mezi které nap íklad pat ili profesor Masarykovy univerzity v Brn Karel Engliš i profesor Vysoké školy obchodní v Praze Josef Macek. Koncepce defla ní politiky byla realizována i p es námitky jejích oponent . Po tragické smrti Aloise Rašína v jeho práci pokra ovali jeho nástupci.
Pro zvýšení kurzu byly v zahrani í p ijaty drahé osmiprocentní úv ry ve výši 3,3 mil liber a 14 mil. dolar . Tím se poda ilo držet kurz na hladin 15 švýcarských centim , p itom odhadovaný p irozený kurz by m l být kolem deseti centim . P sobením vysokého kurzu se celé hospodá ství dostalo do silného defla ního tlaku, takže plán na snížení cenové hladiny se tím zda il: cenový index klesl z hodnoty 1674 v roce 1921 na hodnotu 1014 v roce 1924 (p i základu 100 z ervna 1914)15.
Tento úsp ch byl však vykoupen poklesem výroby, exportu a zam stnanosti. Podnik m vzrostly problémy se splácením dluh , které defla ní p sobení ješt více zhodnotilo, dostaly se tak do ztrát a za ínalo docházet k jejich krach m. Problémy podnikové sféry se p esunuly i na banky, které byly nejd íve nuceny snižovat sv j základní kapitál a pokud ani to nesta ilo, tak byly nuceny fúzovat s jinými bankami nebo žádat pomoc od státu. N které banky vyšly z tohoto procesu posíleny jiné ztratily. V íjnu 1924 pak byly p ijaty zákony, kterými se up es oval dohled nad bankami. Byl z ízen Všeobecný fond pen žních ústav , do kterého musely všechny pen žní ústavy ro n p ispívat ve výši 1,5% z úrok z p ijatých vklad . Fond jim poté vypomáhal, když se dostaly do obtíží. Rovn ž státní finance se dostaly do krize, protože díky poklesu výroby klesala p íjmová ást rozpo tu, za to výdaje byly z velké ásti tvo eny pevnými platbami, takže k jejich poklesu nedošlo. Všechny tyto negativní projevy za aly natolik p evažovat, že na ja e 1925 vláda rozhodla o opušt ní defla ní politiky.
Národní hospodá ství se z následk defla ní politiky vzpamatovávalo pomalu, postupn však p ešlo do konjunktury. Období od roku 1925 až do velké sv tové hospodá ské krize v roce 1929 se vyzna ovalo velkou stabilitou eskoslovenské koruny, a už z pohledu
15 viz [13], s. 38
vn jšího m nového kurzu, tak i s ohledem na vnit ní cenovou stabilitu. Nová politika se odrazila i na postu ministra financí, kterým byl v prosinci 1925 jmenován jeden z nejv tších kritik Rašínovy defla ní politiky Karel Engliš. Díky tomuto p íznivému hospodá skému vývoji bylo možno uskute nit i n kolik d ležitých zásah týkajících se eskoslovenské m ny, mimo jiné založení Národní banky eskoslovenské (NB ) v roce 1926.
M nová reforma, jak ji zahájil Alois Rašín, p inesla i p es své negativní pr vodní jevy zna né pozitivní výsledky. Stabilita eskoslovenské m ny se stala sv tlou výjimkou ve st edoevropském prostoru cenové nestability.
1.4 Národní banka eskoslovenská
Myšlenky na založení nezávislé emisní instituce, která by se starala o eskoslovenskou m nu, se objevují už od vzniku samostatného eskoslovenska. První návrh zákona, který se emisní bankou zabývá pochází z ledna 1920. Byl však vládou odvolán ješt p ed projednáváním v Národním shromážd ní. Návrh obsahoval pouhé ty i paragrafy, což se stalo d vodem pro jeho stáhnutí. Pro tento krok bylo totiž pot eba mnohem komplexn jší p ípravy a zvláš d ležité bylo rozhodnutí, zda se bude jednat o banku státní nebo autonomní banku akciovou. Ob varianty m ly svá pozitiva a i svá p ípadná rizika.
Pro státní emisní banku se argumentovalo tím, že stát tímto zp sobem neztrácí svou suverenitu v m nové politice a že jedin stát m že zaru it skute nou nestrannost této banky.
V p ípad státní banky se také redukují jakékoliv ziskové prvky v jejím rozhodování.
Protiargumentem bylo, že jedin autonomní akciová banka bude uchrán na od p ípadných státních vliv , které by její jednání tla ily do pozice, kdy by sloužila zájm m státního rozpo tu. Dále se tvrdilo, že vládní ú edníci ze státní banky by se se svojí odborností nemohli vyrovnat odborník m z hospodá ského života v akciové bance, kte í by m li možnost se opírat o své vlastní zkušenosti ohledn p sobení bankovní politiky na hospodá ství.
Další výhodou akciové banky byla její v tší d v ryhodnost oproti bance státní. Peníze, které jsou áste n kryté zlatem a obchodními sm nkami vydávané institucí, která je nezávislá na politikách st ídajících se vlád, budou mít lepší jméno jak doma tak v zahrani í. Narozdíl od pen z vydávaných nestabilními vládami. Pro eskoslovenskou emisní banku byla nakonec vybrána varianta nezávislé akciové banky.
1.4.1 Založení banky
Národní banka eskoslovenská byla z ízena tzv. bankovním zákonem ze dne 14. dubna 192016. Jednalo se o velmi podrobn rozpracovaný zákon. Obsahoval ustanovení o kapitálové ú asti státu, správ banky, státním dozoru, bankovních obchodech, valné hromad akcioná a o vztahu k zam stnanc m. Také obsahoval stanovy banky a ur oval zásady pro vydávání bankovek a pravidla jejich krytí. Akciový kapitál m l init 12 mil. zlatých amerických dolar rozd lených na 120 tisíc akcií. Po zavedení zlaté eskoslovenské koruny v roce 1929 došlo k p epo ítání základního kapitálu na 405 mil. K . Stát m l být držitelem t etinového po tu akcií, zbylé akcie zn ly na jméno a jejich p evod byl možný pouze se souhlasem bankovní rady
Samotným vydáním zákona však ke vzniku banky nedošlo, nebo v n m bylo uvedeno, že emisní banka m že být z ízena až v dob , kdy k tomu budou vhodné hospodá ské podmínky.
B hem provád ní Rašínovy defla ní politiky sice došlo k výraznému posílení eskoslovenské koruny, ale to bylo vykoupeno poklesem výroby a exportu, r stem nezam stnanosti, problémy ve státních financích a krizí bankovního sektoru. Teprve opušt ním defla ní politiky v roce 1925 a p echodem na koncepci m nové stability byly tyto vhodné podmínky vytvo eny.
Banka byla založena novelou bankovního zákona ze dne 23. dubna 192517, která také stanovila její název na „Národní banka eskoslovenská“. Zákon byl proveden vyhláškou ministra financí z 1. dubna 192618, kdy bylo stanoveno, že Národní banka eskoslovenská zahájí svou innost k 1. dubnu 1926. K 31. b eznu 1926 sou asn zanikl Bankovní ú ad ministerstva financí, který všechny své závazky a práva p evedl na nov vzniklou Národní banku eskoslovenskou.
1.4.2 Organizace Národní banky eskoslovenské
V ele banky stál guvernér jmenovaný prezidentem na návrh vlády. Jeho funk ní období bylo p tileté, p i emž mohl být jmenován opakovan po sob . A koliv byl dosazován státem, tak nem l povinnost podávat vlád ani Národnímu shromážd ní jakékoliv zprávy o innosti banky. Zajiš oval výkon veškerých práv a povinností Národní banky, vykonával nejvyšší dozor nad jm ním banky a bankovními obchody, ídil jednání všech orgánu banky.
16 zákon . 347/1920 Sb.
17 . 102/1925 Sb.
18 . 43/1926 Sb.
Vedoucím orgánem NB byla bankovní rada, v jejímž ele stál guvernér. M la celkem 9 len , z ehož 6 bylo voleno na valné hromad a 3 jmenoval prezident na návrh vlády.
Bankovní rada se starala o provád ní m nové politiky banky, o správu jejího jm ní a vedla obchody banky.
Zástupcem akcioná byla valná hromada, která se scházela pravideln jednou ro n vždy v únoru v Praze. Byla tu i možnost svolat mimo ádnou valnou hromadu za p edpokladu, že po et len bankovní rady klesl pod ty i nebo na žádost alespo padesáti akcioná . Toho však za existence banky nebylo nikdy pot eba.
Vládní dozor v bance zastával vládní komisa , který kontroloval dodržování zákon a stanov. M l možnost se ú astnit jednání všech orgán banky, kde pak m l poradní hlas.
Pokud byl p esv d en, že jednání banky odporuje zájm m státu, v c m la být projednána s vládou. Tato možnost však nikdy využita nebyla.
Centrála banky sídlila v Praze, kde byla i tiskárna bankovek. Zastoupení po celé republice bylo zajišt no sítí filiálek a pobo ek. Ve filiálkách pracovali censo i, kte í byli na šest let jmenování bankovní radou a jejichž úkolem bylo posuzování obchodních sm nek p edložených Národní bance k eskontu.
1.4.3 Úkoly Národní banky eskoslovenské
Mezi úkoly NB pat ila pé e o ob h platidel, poskytování úv r hospodá ským subjekt m, vybudování clearingových za ízení a udržování stabilního kurzu eskoslovenské koruny ke zlatý m nám19. Pen žní a kurzová politika byla sice pln v kompetenci banky, ale Národní shromážd ní a vláda ur ovali zlatý obsah koruny a normy devizové vázanosti. Postupem asu, zvlášt po velké sv tové hospodá ské krizi, byly pravomoci banky omezeny. V roce 1933 byl z ízen Poradní sbor ve v cech pen žních, který sdružoval r zné zástupce hospodá ského života. V ele sboru stál guvernér, zástupci bankovní rady a 25 len jmenovaných ministrem financí. Poradní sbor m l za úkol posuzovat trendy v m novém vývoji a vydával doporu ení pro vládu, bankovní radu aj.
Pro národní banku platil p ísný zákaz poskytování p ímých i nep ímých úv r státu. Státu však ur ité finan ní obnosy odvád la. Platila bankovkovou da , která dosahovala minimáln 5% z bankovek nehrazených kovem, pokud jejich množství p esáhlo 500 mil. K . Také státu odvád la ást svého istého zisku.
19 dle d vodové zprávy k novele bankovního zákona ( . 102/1925 Sb.) se jednalo o rozmezí 2,90 až 3,03 americké dolary za 100 korun eskoslovenských
Právem Národní banky byl tisk bankovek. Od jara 1928 byla zprovozn na její vlastní tiskárna, takže již nebylo nutné využívat služeb soukromých subjekt , jak tomu bylo v období existence Bankovního ú adu ministerstva financí. Na návrzích bankovek se podíleli p ední
eskoslovenští um lci Alfons Mucha a Max Švabinský.
Hlavní metodou ízení pen žního ob hu bylo poskytování úv r obchodním bankám s diskontním úrokem, jehož výše byla ur ována dle nedostatku ob živa na trhu. Tyto tzv.
emisní úv ry upravovaly pen žní ob h tak, aby odpovídal pot eb pen z pro ob h zboží.
Nesm lo se však jednat o dlouhodobé úv ry, protože ty by mohly vést k r stu inflace.
Mezi další metody ízení pen žního ob hu pat ily eskonty obchodních sm nek (se splatností nejvýše 92 dní), maximáln t ím sí ní lombard, p íjem v cizí m n a koup i prodej cenných papír .
Po období velice p ísné kontroly devizového trhu, krátce po vzniku státu, docházelo od roku 1921 k jeho postupné liberalizaci. K nejv tšímu uvoln ní došlo po hospodá ské konjunktu e z druhé poloviny dvacátých let. Od 1. ledna 1929 bylo rozhodnuto o úplné liberalizaci devizového hospodá ství20 jen s minimálními omezeními ze strany NB nebo vlády. Díky p sobení následk sv tové hospodá ské krize toto období trvalo pouze do zá í 1931.
1.4.4 Zlatá m na
P echod na zlatou m nu je pokra ováním krok Aloise Rašína, který pro tento ú el zahájil tvorbu zlaté rezervy. Vedení NB projevovalo snahu o spojení eskoslovenské koruny se zlatem, což ješt více podpo ilo p íznivý hospodá ský vývoj. Myšlenka na zlatou m nu však m la i své odp rce, kte í poukazovali na nestálost ceny zlata na sv tových trzích a na tendence k jejímu zvyšování. I p es tyto obavy bylo 7. listopadu 1929 vydáno opat ení Stálého výboru Národního shromážd ní21, kterým byl stanoven pom r, kdy jedna koruna odpovídala 44,58 miligram m zlata. Národní bance byla ur ena povinnost tento kurz udržovat. M nový kurz již nebyl ur ován svým pom rem ke zlatému americkému dolaru, nýbrž ke zlaté parit . V zákon byla uvedena i povinnost nákupu zlata a sm ny bankovek za zlato nebo zlaté devizy, ale sou asn v n m bylo dáno, že toto bude platit až ur í vláda po dohod s bankou, k emuž nakonec nedošlo. Ale i bez tohoto na ízení byla banka nucena zlato a devizy nakupovat a prodávat, aby t mito obchody udržovala kurz koruny ve stanovené výši. Tímto byla zavedena sm nitelnost koruny.
20 vládním na ízením . 209/1928 Sb.
21 . 166/1929 Sb.
Díky zapo ítávání deviz do zlaté rezervy se jednalo o tzv. zlatou m nu devizovou. Devizové rezervy však nesm ly p esáhnout 50% celkového objemu zlatých rezerv. Národní bance byl zákonem ur en minimální pom r mezi množstvím emitovaných pen z a touto zlatou a devizovou rezervou22. P ed m novými dopady sv tové hospodá ské krize byly bankovky Národní banky kryty z 44%, což byla hodnota vysoko na evropským pr m rem. Metoda výpo tu krytí zlatem a devizami se však asem m nila. V pozd jších dobách byly z d vodu uleh ení této povinnosti bankovky nižších hodnot prohlášeny za drobné papírové peníze a na ty se už povinnost zlatého krytí nevztahovala. V roce 1932 se to týkalo bankovek v hodnot 10 a 20 K 23, v roce 1938 nejd íve bankovek v hodnot 50 K 24 a následn i stokorunových bankovek, které byly prohlášeny za státovky25.
1.5 Sv tová hospodá ská krize
Následky sv tové hospodá ské krize se v eskoslovensku za aly projevovat b hem roku 1930. Díky r stu ceny zlata na sv tových trzích docházelo ke zhodnocování eskoslovenské koruny, která na n j byla vázána, což zp sobovalo silný defla ní tlak na hospodá ství. Došlo ke krizi výroby a exportu, r stu nezam stnanosti, etným krach m a propadání státních financí do deficitu.
Byla p ijata ada norem ohledn devizové regulace. Vstoupila v platnost povinná nabídka deviz, drahých kov a cizích cenných papír Národní bance. Od ledna 1932 byla p i ministerstvu z ízena Devizová komise, která ur ovala, komu a jak smí být p id lovány devizy. Od listopadu 1935 byl vyhlášen zákaz vývozu eskoslovenských mincí a bankovek do zahrani í, s výjimkou množství nutného pro cestování. Stejn tak bylo zakázáno p ijímání plateb ze zahrani í v eskoslovenských bankovkách a mincích. Pro zem , které se staly insolventními byl z ízen platební clearingový styk.
Názory na možné ešení této krize byly dva. Národní banka zastávala názor, že koruna si má ponechat sv j zlatý obsah a jejímu zhodnocování by se pak p izp sobovala politika vlády a Národní banky. Druhé ešení prosazovalo devalvaci koruny, kdy by se její zlatý obsah snížil na hodnotu, která by odpovídala skute né kupní síle zlata.
22 do konce roku 1929 m lo jít o krytí z 25%, do konce roku 1930 již z 30% a do konce roku 1935 z 35%
23 zákon . 94/1932 Sb.
24 zákon . 101/1938 Sb.
25 opat ení Stálého výboru Národního shromážd ní . 179/1938 Sb.
Vláda se rozhodla pro cestu devalvace, jejímž zastáncem byl Karel Engliš. Guvernér NB Vilém Pospíšil na to zareagoval demisí a dne 23. února 1934 byl novým guvernérem jmenován již zmi ovaný Karel Engliš.
Zlatý obsah byl snížen postupn dv ma zákony ze 17. února 1934 a z 9. íjna 193626 až o 30% na novou hodnotu 31,21 miligram zlata za jednu eskoslovenskou korunu. Díky tomuto kroku došlo k op tovnému oživení ekonomiky a tím byla defla ní krize p ekonána.
1.6 Konec eskoslovenské republiky 1.6.1 Financování obrany státu
Obavy z rostoucí agrese nacistického N mecka posunuly do pop edí zájm p ípravy na obranu zem . Byla tomu p izp sobena jak finan ní politika vlády, tak i m nová politika Národní banky. Vyzbrojení a modernizace armády a zbudování pohrani ního opevn ní si vyžádaly vysoké náklady. V letech 1935 až 1938 plynulo pr m rn 7% národního d chodu jen na obranu.
Nedostatek státních financí vláda ešila p j kou na obranu státu z roku 1936, kdy bylo díky vzedmutí vlny vlasteneckého cít ní b hem pouhých p ti týdn upsáno 3,6 mld. K . Dále zde byly prost edky z Fondu na obranu státu, kam mohli ob ané dávat dobrovolné dary a kde se shromáždilo 560 mil. K 27.
V rámci uleh ení státnímu rozpo tu prob hlo již zmín né uvoln ní pravidel o zlatém krytí emitovaných bankovek v hodnotách 50 a 100 K 28. Národní banka také v obav z ohrožení své zlaté zásoby v p ípad vále ného konfliktu za ala postupn p emis ovat zlato do zahrani í.
Všechny tyto p ípravy na vále né napadení eskoslovenska m ly velmi p íznivý dopad na hospodá ský rozvoj a zam stnanost a vytvá ela se tak situace vysoké konjunktury navzdory hrozícímu nebezpe í.
1.6.2 Rozklad eskoslovenska
Veškeré výdaje na obranu byly nakonec úpln zbyte né. Dne 29. zá í 1938 se na konferenci v Mnichov Edouard Daladier za Francii, Neville Chamberlain za Velkou Británii, Benito Mussolini za Itálii a Adolf Hitler za N mecko dohodli na postoupení rozsáhlých
26 zákon . 25/1934 Sb. a zákon . 262/1936 Sb.
27 viz [13], s. 54
28 Zákonem . 101/1938 Sb. byly bankovky v hodnot 50 K prohlášeny za drobné papírové peníze, opat ením Stálého výboru Národního shromážd ní . 179/1938 Sb. byly stokorunové bankovky prohlášeny za státovky.
eskoslovenských pohrani ních území N mecku. eskoslovensku bylo toto rozhodnutí pouze sd leno s tím, že pokud se mu nepodvolí, tak na n j bude nahlíženo jako na viníka p ípadného vále ného konfliktu. Mnichovský diktát byl prezidentem republiky Edvardem Benešem a vládou generála Jana Syrového p ijat 30. zá í 1938. Již následujícího dne za ala n mecká armáda s obsazováním odstoupeného území.
Rozhodnutí vyvolalo politickou krizi, 6. íjna se Slovensko prohlásilo za autonomní.
Nakonec ješt byla 2. listopadu29 p id lena Ma arsku Podkarpatská Rus a rozsáhlá území na jižním Slovensku, Polsku pak T šínsko a oblasti na severu Slovenska. eskoslovenská republika tímto ztratila 30% svého území a 33% obyvatelstva.
Tento stav ešily ústavní zákony z listopadu 1938, kterými bylo vyhlášeno esko- Slovensko. Vládním na ízením ze 17. ledna 193930 pak byla Národní banka eskoslovenská p ejmenována na Národní banku esko-Slovenskou a ozna ení eskoslovenské koruny „K “ bylo zm n no na korunu „K“.
1.6.3 Zm ny v obsazených územích
Na obsazených územích byla okamžit stahována eskoslovenská koruna. Na územích, která p ipadla Ma arsku, byl v listopadu 1938 zaveden pengö v pom ru 100 K = 14,28 pengö. Na územích zabraných Polskem nahradil eskoslovenskou korunu výnosem z 11. íjna 1938 polský zlotý v pom ru 100 K = 16 zl. Na územích, která zabrala n mecká armáda, byla na ízením z 10. íjna 1938 zavedena íšská marka v pom ru 1 K = 12 íšských fenik 31&32.
Na oblastí obsazených N mci bylo celkem staženo 2874 mil. K (z toho 1251 mil. K v bankovkách). Bez ohledu na rozsáhlé materiální hodnoty v obsazeném pohrani í íšská banka od Národní banky požadovala uhrazení této ástky ve zlat a devizách. Postupným jednáním se tento požadavek poda ilo snížit a 4. b ezna byla podepsána vynucená dohoda na vydání 14,5 tun zlata za 466 mil. K a deviz za 10 mil. K . Jednání byla z eskoslovenské strany zkomplikována koncem funk ního období guvernéra Karla Engliše k 20. únoru 1939.
Novým guvernérem byl až po okupaci jmenován koncem b ezna 1939 dosavadní nám stek guvernéra Ladislav František Dvo ák.
29 na tzv. arbitrážním jednání ve Vídni
30 . 16/1939 Sb.
31 tj. 1 RM = 8,33 K , ímž došlo k podhodnocení koruny, protože reálná kupní síla íšské marky v té dob odpovídala šesti až sedmi eskoslovenským korunám
32 viz [13], s. 55
Na zmírn ní finan ní krize paralyzovaného eskoslovenska m l dle mnichovské dohody posloužit úv r od britské vlády, který m l být p vodn ve výši 30 mil. liber. Poskytnuto bylo nakonec jen 10 milion , ale až v dob krátce p ed rozpadem zbylého esko-Slovenska a obsazením eských zemí N meckem.
2 Druhá sv tová válka (1939-1945)
2.1 Protektorát echy a Morava
Ani mezinárodní záruky nezabránily stup ování agrese z n mecké strany. Dne 14. b ezna 1939 došlo k vyhlášení Slovenského štátu, den na to byly zbývající eské zem obsazeny N meckem a dne 16. b ezna 1939 byl výnosem v dce a íšského kanclé e Adolfa Hitlera z ízen Protektorát echy a Morava33. eská ekonomika byla zapojena do íšského vále ného hospodá ství a veškerá moc v Protektorátu byla pod ízena íšskému protektorovi, zástupci íše v Protektorátu. Zákonným platidlem na území Protektorátu se stala íšská marka a teprve v druhé ad eská koruna v pom ru 1 RM = 10 K, což bylo ješt v tší podhodnocení eské m ny, než p i obsazování pohrani í po Mnichovu.
31. b ezna 1939 byla Národní Banka esko-Slovenská p ejmenována na Národní banku pro echy a Moravu a byla pln pod ízena N mecké íšské bance. Guvernérem se na celou dobu okupace stal Ladislav František Dvo ák. Protektorát z stával oficiáln nezávislým m novým územím do 1. íjna 1940, kdy byl v len n do celního prostoru íše. Vládním na ízením z 28.
zá í 194034 byla eská koruna stanovena jako desetina íšské marky35, sou asn i zlatý obsah koruny byl sjednocen s íšskou markou na 35,84 miligramu za jednu korunu.
2.1.1 Hospodá ské vyko is ování
Vyhlášením Protektorátu bylo také zahájeno vyko is ování eských zemí a odsávání prost edk do N mecka.
Prvním krokem se stal už samotný kurz mezi íšskou markou a eskou korunou, který umož oval n mecké armád a okupa ní správ nakupovat na území Protektorátu velmi levn . íšské marky musely být povinn p ijímány, z ob hu se pak dostávaly k Národní bance, ale ta je již nesm la op tovn emitoval, musela je vym ovat za koruny a zadržené marky odvád t do Berlína na zvláštní prozatímní ú et u N mecké íšské banky. Do konce války se na tomto ú tu nashromáždilo 15,3 mld. korun36. Z toho plynulo, že zboží, které bylo v Protektorátu placeno íšskými markami, tak bylo vlastn placeno novou emisí korun.
33 ve sbírce zákon jako . 75/1939 Sb.
34 . 321/1940 Sb.
35 koruna se tím stala nominálním zlomkem íšské marky
36 viz [15], s. 95
Obdobn probíhaly i platby za eské dodávky do íše. eským podnik m proplácela faktury Národní banka. Její pohledávky v i íši pak byly vedeny na zvláštním žírovém ú tu v Berlín , kde jejich výše do konce války dosáhla ástky 57,9 mld. korun37.
P i obchodu s t etími zem mi byly veškeré platby vedeny p es úst ední clearing v Berlín . Za vývoz byly p ipisovány u N mecké zú tovací pokladny v Berlín íšské marky, za které op t Národní banka vydávala eským podnik m eské koruny. V tomto p ípad dosáhlo aktivní saldo do konce války 14,8 mld. korun38.
Tímto zp sobem došlo na území protektorátu k infla ní emisi tém devadesáti miliard korun, proti které Národní banka pro echy a Moravu nem la žádnou možnost zasáhnout.
Zvyšování cen zabránila okupa ní správa, nebo v jejím zájmu z stávala možnost levných nákup v Protektorátu. Zavedla p ísné regulace cen a mezd, dále z ízením Nejvyššího cenového ú adu, který centráln stanovoval veškeré ceny a bez jehož souhlasu nebylo možné ceny m nit.
Další cestou, kterou byly odvád ny prost edky z Protektorátu, bylo zabavování židovského majetku. Z na ízení íšského protektora z 21. ervna 1939 vznikla povinnost hlásit veškerý židovský majetek u devizového odd lení Národní banky, který vedl pov enec z ú adu íšského protektora. Zabavené zlato bylo p es Národní banku posíláno do íše. Záznamy o množství odeslaného zlata jsou bohužel neúplné.
Hospodá ské vyko is ování gradovalo tzv. matrikulárním p ísp vkem, na jehož placení se dohodl íšský protektor s protektorátní vládou v b eznu 1940. Jednalo se o poplatek za
„ochranu“ eských zemí. Jeho výše byla ur ována na každý rok zvláš a celkem se tak za roky 1940-1945 jednalo o 53,3 mld. korun39. Šlo o obrovské ástky, zvláš ve srovnání s pr m rnými rozpo tovými p íjmy p edvále ného eskoslovenska, které inily kolem 11 mld. K . eskoslovensko bylo v té dob však p ibližn dvojnásobné ve srovnání s velikostí Protektorátu. Placení toho p ísp vku zp sobovalo deficity vládního rozpo tu, které musely být vyrovnávány emisí vládních dluhopis .
2.1.2 Zlatá rezerva
Sou asn s hospodá ským drancováním zem byl zájem soust ed n i na zlatou rezervu Národní banky. Krátce po dosazení zvláštního zmocn nce N mecké íšské banky do vedení Národní banky bylo její vedení dne 18. b ezna 1939 donuceno vydat Bance pro mezinárodní
37 viz [15], s. 95
38 viz [15], s. 95
39 viz [15], s. 96
platy v Basileji p íkaz k p evodu 23 100 kg zlata z ú tu u Bank of England v Londýn na íšskou banku. Tento p íkaz byl proveden už 24. b ezna 1939.
Zájem byl i o zlato, které zbylo v trezorech Národní banky v Praze. Dne 12. ervna 1940 bylo na p íkaz íšského protektora p evezeno do N mecké íšské banky v Berlín . Jednalo se více jak šest tun zlata. Stejn tak byla na podzim 1940 odvezena více jak jedna tuna zlata z trezor devizov samostatných firem Škodovky a Zbrojovky. Dále bylo postupn íšské bance prodáváno zlato na krytí závazk v i íši.
Po válce se vracením ukradeného zlata zabývala Dohoda o repara ních nárocích v i N mecku. eskoslovensko sv j nárok vy íslilo ve výši 45 488 kg m nového zlata, z ehož bylo uznáno 43 999 kg. Vráceno m lo být 24 507 kg zlata, což odpovídalo 55,7 procent m, které byly navráceny i ostatním stát m. V roce 1948 bylo jako záloha vráceno 6 074 kg zlata v mincích. Zbývající ást byla vydána až v roce 1982, nebo její vydání Velká Británie a Spojené státy podmi ovaly nejprve vyrovnáním všech eskoslovenských závazk 40.
2.2 Situace na Slovensku
Samostatný Slovenský štát byl vyhlášen 14. b ezna 1939, den po setkání n meckého íšského kanclé e Adolfa Hitlera s p edsedou slovenské autonomní vlády Jozefem Tiso.
Okamžit byla zavedena koruna slovenská „Ks“ v pom ru 1:1 k eskoslovenské korun a ihned se za alo s její emisí a stahováním eskoslovenské m ny z ob hu. Sou asn byla bratislavská filiálka Národní banky esko-Slovenské p em n na na Slovenskou národní banku s akciovým kapitálem 100 mil. Ks.
N mecko formáln samostatnost Slovenska uznalo. Slovenské hospodá ství bylo od n meckého odd lené a až do roku 1943 bylo díky exportu v konjunktu e. Na Slovensku nemusela být narozdíl od Protektorátu povinn p ijímána íšská marka. Její kurz 1 RM = 11,628 Ks byl stanoven ješt nevýhodn ji než jak tomu bylo v Protektorátu. Pen žní ob h nejvíce ovliv oval obchod s N meckem, jehož platby byly zpracovávány p es clearing.
Zpo átku bylo jeho saldo pro Slovensko pasivní, ale ke konci války už dosáhlo aktivní ástky 7,2 mld. Ks41, což inilo velký infla ní tlak.
2.3 Exilová vláda v Londýn
Exilová vláda se soust edila kolem prezidenta Edvarda Beneše. V íjnu 1941 byl ministrem financí jmenován Ladislav Feierabend, který na ministerstvu z ídil m nový a bankovní odbor
40 viz [15], s. 98
41 viz [15], s. 102
pod vedením Jana Viktora Mládka. M nový a bankovní odbor m l na starosti p ípravu povále né m nové reformy a mezinárodní jednání ohledn budoucího sv tového vývoje.
P i p íprav m nové reformy bylo rozhodnuto, že nové bankovky budou vytisknuty již b hem války v Anglii. V úvaze byla i ražba mincí v USA, ale ta se nakonec neuskute nila.
Návrhy na nové peníze byly schváleny na zasedání exilové vlády dne 5. ervna 1942. Do dubna 1943 již byly všechny peníze v celkové nominální hodnot 24,8 mld. K s vytisknuty a uloženy v podzemních trezorech poblíž Bristolu. V zá í 1945 pak byly letecky dopraveny do Prahy a dány do ob hu p i m nové reform 1. listopadu 1945.
M nový a bankovní výbor se také aktivn podílel na p ípravách povále ného uspo ádání m nových pom r a na zakládání Mezinárodního m nového fondu a Sv tové banky.
eskoslovensko bylo zastoupeno i p i jejich ustavující konferenci v ervenci 1944 v Bretton Woods.
Exilová vláda pot ebovala zdroje na svoje výdaje, které byly p edevším administrativního charakteru, dále pak pro pot eby eskoslovenských vojenských jednotek. Dne 10. prosince 1940 byl u britské vlády vyjednán úv r s možností erpání až 17,5 mil. liber. Do konce války bylo z tohoto úv ru použito tém 11 mil. liber. Obdobn byl také sjednán úv r s francouzskou vládou, ze kterého bylo do konce války vy erpáno 26,4 mil. frank .
3 Povále né mezidobí (1945-1948)
Koncem války se za ínaly projevovat neshody ohledn povále ného sm ování eskoslovenska mezi exilovou vládou kolem prezidenta Edvarda Beneše v Londýn , která byla pro liberální a demokratické sm ování obnoveného státu, a komunistickou stranou v Moskv v ele s Klementem Gottwaldem, která usilovala o posílení role státu až do stavu centrálního plánování hospodá ství.
B hem b ezna 1945 došlo mezi ob ma stranami k dohod , ze které více vyt žili komunisté kolem Klementa Gottwalda. Dne 4. dubna 1945 byla v Košicích prezidentem Edvardem Benešem jmenována nová eskoslovenská vláda, která vyhlásila tzv. Košický vládní program.
Ten se týkal hospodá ské obnovy zem a obsahoval plán na prosazování socialistických prvk se sm ováním k centrálnímu ízení ekonomiky. Krátce na to byly vydány dekrety, jimiž došlo k rozsáhlému p erozd lení zem d lské p dy, a poté další, kterými byly znárodn ny všechny banky, pojiš ovny a pr myslové podniky s více jak 500 zam stnanci.
3.1 Obnova pen žního ob hu
Již 12. listopadu 1944 byl v Londýn z ízen eskoslovenský m nový ú ad, který m l do asn zastávat funkci emisního ústavu b hem osvobozování eskoslovenska. K 18. kv tnu 1945 pak byla dekretem prezidenta republiky . 139/1945 Sb. nahrazena Národní banka pro echy a Moravu obnovenou Národní bankou eskoslovenskou. Ta byla namísto bankovní radou vedena do asnou správou v ele s Jaroslavem Nebesá em.
Samotné o iš ování eskoslovenska od okupa ních m n prob hlo od kv tna do srpna 1945, kdy se povedlo na jeho území vytvo it pouhé dv pen žní oblasti: eskou a slovenskou. Do 14. ervna byly na území bývalého Protektorátu ukládány na vázané ú ty íšské marky v pom ru 1 RM = 10 K, v oblastech obsazených již v roce 1938 ukládání probíhalo až do srpna 1945. Na slovenských územích obsazených Ma arskem se stahovalo ma arské pengö v pom ru 1 pengö = 2 Ks. Sou asn byly v platnosti i poukázky vytisknuté rozhodnutím eskoslovenského m nového ú adu v Moskv v roce 1944, které k placení používala postupující armáda42.
3.2 M nová reforma
Cílem m nové reformy se stalo zavedení nové jednotné m nové jednotky pro celé eskoslovensko, odstran ní p ebytku kupní síly s infla ním potenciálem a utvo ení nové
42 viz [15], s. 112
m nové politiky v souladu s Košickým vládním programem. P ípravou reformy se zabývalo ministerstvo financí spole n s Národní bankou.
Dekretem prezidenta republiky z 19. íjna 194543 byla k 1. listopadu 1945 zavedena koruna eskoslovenská (K s), která v pom ru 1:1 nahrazovala dosavadní korunu eskou a korunu slovenskou. Každá osoba mohla dostat maximáln 500 K s, zbylá hotovost se povinn ukládala na tzv. „vázané vklady“44. Obdobn došlo k zablokování veškerých vklad , pojistek a cenný papír 45. Do ob hu byly dány státovky vytisknuté do roku 1943 v Anglii a peníze dodate n dotisknuté v Praze v tiskárn Národní banky. Vyhláška ministerstva financí z 20.
íjna 1945 prohlásila tyto státovky v hodnot 100 K s a výše bankovkami. Celkem se tak na vázaných vkladech zablokovalo 256 mld. starých pen z46. Do ob hu bylo uvoln no 19 mld.
K s.
Dále byly upraveny cenové a mzdové pom ry, aby došlo k vyrovnání rozdílného vývoje b hem války v jednotlivých ástech eskoslovenska. Cenová hladina se stanovila na trojnásobek stavu p ed válkou. Nadále tak z stávala centrální regulace cen.
Dalším krokem se stalo stanovení kurzu koruny na 1 USD = 50 K s. K jeho vypo ítání se použilo srovnání cenové hladiny v eskoslovensku s cenovými hladinami ve vybraných západních zemích47. Od amerického dolaru se p es tento kurz také odvodil zlatý obsah koruny 1 K s = 17,7734 miligramu zlata. Oba pom ry byly ohlášeny Mezinárodnímu m novému fondu. Dohody s Mezinárodním m novým fondem uzav ela již exilová vláda v Londýn b hem ervence 1944, tento její krok potvrdilo i zasedání Prozatímního národního shromážd ní dne 18. prosince 1945.
Na návrh vlády byla dekretem prezidenta republiky z 19. íjna 194548 upravena p sobnost Národní banky eskoslovenské (NB S) na území celého státu. Slovenská národní banka v Bratislav se stala jejím oblastním ústavem.
3.3 Likvida ní fond m nový a dávka z majetku a z p ír stku na majetku
Nastal problém, jak naložit s vázanými vklady. P etrvávaly zde obavy z infla ního p sobení p i jejich uvol ování. Pro vy ešení tohoto problému byl zákonem z 2. ervence 194749 z ízen
43 . 91/1945 Sb.
44 prost edky pro podniky byly uvol ovány ve zvláštním uvol ovacím ízení s ohledem na jejich pot eby
45 dekretem prezidenta republiky z 20. íjna 1945 ( . 95/1945 Sb.) byla vyhlášena povinnost k p ihlášení všech vklad , pojistek a cenných papír
46 viz [16], s. 393
47 Švédsko, Švýcarsko, USA a Velká Británie
48 . 139/1945 Sb.
Likvida ní fond m nový. Jeho úkol sestával z postupného uvol ování vázaných vklad s ohledem na sociální pot eby jejich vlastník a stabilitu cenové hladiny.
Vázané vklady se m ly likvidovat i dávkou z majetku a z p ír stku na majetku. Ta se vypo ítávala z veškerého majetku v etn všech pohledávek a závazk a z rozdílu majetku mezi rokem 1939 a 15. listopadem 1945. Dávku bylo možné zaplatit v hotovosti, eskými cennými papíry nebo práv z vázaných vklad . Z dávek se však vybralo pouze 35 mld. korun, což ani zdaleka nesta ilo na likvidaci všech vázaných vklad . Jednalo se tedy o obdobné ešení, s jakým p išel po první sv tové válce Alois Rašín. I výsledky byly z d vod obcházení p edpis a zatajování majetku podobné.
49 . 141/1947 Sb.
4 Období socialismu (1948-1989)
Komunistická strana si program, který sm oval k jejímu p evzetí moci, v zemi schválila již v b eznu 1946 na VIII. sjezdu. V kv tnových parlamentních volbách roku 1946 získala tém 40% všech hlas . Dne 25. února 1948 pak vedení komunistické strany vyvolalo vládní krizi a pomocí ak ních výbor a ozbrojených závodních milicí p evzalo veškerou moc ve stát a okamžit zahájilo výstavbu socialismu podle sov tského typu.
4.1 Centralizace pen žnictví 4.1.1 Likvidace soukromých bank
Centralizace pen žnictví byla zahájena již po vyhlášení Košického vládního programu.
V první fázi došlo ke snížení po tu bank na osm v eských zemích a na šest na Slovensku.
Velké banky byly následn p em n ny znárod ovacím dekretem50 k 20. íjnu 1945 na národní podniky.
Po schválení komunistického dvouletého plánu na obnovu na léta 1947-1948 byla v b eznu 1947 založena Úst ední správa bank a vládním usnesením z 16. ledna 1948 se po et bank dalším slu ováním snížil na p t. Po komunistickém pu i byl vládním usnesením z 25. února 1948 jejich po et snížen na dv : Živnostenskou banku pro eské zem a Tatrabanku pro Slovensko. V ervenci 1948 k nim p ibyla Investi ní banka pro investice a dlouhodobé úv ry51.
4.1.2 Národní banka
Postavení Národní banky upravil zvláštní zákon z 11. b ezna 194852. Došlo jím k zestátn ní banky. P vodní vlastníci dvou t etin akcií za n m li dostat náhradu podle ur ení ministerstva financí. K tomu však už nedošlo. K 15. íjnu 1948 byla do asná správa banky nahrazena bankovní radou o osmi lenech, kterou jmenovala p ímo vláda. Guvernérem banky se stal Jaroslav Nebesá , který byl do té doby p edsedou do asné správy.
Hlavními úkoly banky byla emise platidel, zprost edkovávání platebního styku se zahrani ím a pé e o devizovou a zlatou rezervu. Vedení se také už orientovalo na p ebudování eskoslovenského bankovnictví na sov tský model.
50 dekretem prezidenta republiky . 102/1945 Sb.
51 z ízena zákonem . 185/1948 Sb.
52 zákon . 38/1948 Sb.
