Oponentura69002_xroua00.pdf, 170.1 kB Stáhnout

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská

Posudek oponenta bakalářské práce

Název bakalářské práce:

Autor bakalářské práce:

Cíl bakalářské práce:

Kritéria hodnocení (každé max 10 bodů) Přidělené body

1. Vymezení cíle a jeho naplnění

2. Adekvátnost použitých metod, způsob jejich použití

3. Náročnost tématu na získávání dalších znalostí či dovedností

4. Hloubka a správnost provedené analýzy (ve vztahu k cílům)

5. Práce s informačními zdroji a jejich citace

6. Logická stavba a členění práce

7. Jazyková a terminologická úroveň

8. Formální úprava a náležitosti práce, rozsah

9. Vlastní přínos k řešené problematice

10. Využitelnost výsledků práce v praxi/teorii

Celkové bodové hodnocení (max 100 bodů)

Výsledná známka

Celkové zhodnocení práce a otázky k obhajobě:

Jméno oponenta bakalářské práce:

Pracoviště oponenta bakalářské práce:

čtvrtek 21. leden 2021

podpis oponenta bakalářské práce

Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké panuje v České republice povědomí o službách VOD a jaké služby jsou zde nejvíce využívány.

Čestně prohlašuji, že nejsem ve spřízněném vztahu k autorovi bakalářské práce.

Povědomí o službách VOD a jejich vývoj na českém trhu

Viktor Czerný

Mgr. Ing. Anna Kochová Roubíčková

KAM, FPH, VŠE

Autor si jako téma bakalářské práce zvolil využívání služeb VOD (Video on Demand) v České republice. Ačkoliv se jedná o zajímavé a velmi aktuální téma, jeho potenciál bohužel nebyl vytěžen a výzkum nepřinesl využitelné poznatky. Logická stavba a formální náležitosti bakalářské práce nejsou bez vad – abstrakt neobsahuje charakteristiku cílů, metod a závěrů; z neznámého důvodu jsou výsečové grafy označeny jako „obrázek“ a ty sloupcové jako „graf“; u jednotlivých kapitol není vyjádřen jejich vztah k cíli. Formulace „Cíl práce je zjistit, jaké panuje v České republice povědomí o službách VOD, jaké služby jsou v ČR nejvíce využívány a potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy.“ ilustruje nesystematické používaní zkratek, časté konstatování zjevných věcí a používání nešťastných formulací. Zdrojům, které teoretická část využívá, výrazně dominuje jeden (Szczepanik & Zahrádka, 2018) a u metodiky výzkumu literatura zcela chybí. V seznamu zdrojů nepovažuji

„Google Play.: https://play.google.com/store?hl=cs&gl=US“ apod. za dostatečné. Jazykově je práce obykle v pořádku, i zde se však najdou chyby (např. v dotazníku: „Kolik obyvatel má obec nebo město ve kterém žijete?“ či „Smrt TV“). Autor uvádí, že cílem výzkumu je „získat co nejvíce respondentů ze zkoumané skupiny“, což dle mého názoru není vhodné a cílovou populaci navíc ani nedefinuje. Pouze zmiňuje, že je výzkum zaměřen na mladé lidi, kteří jsou fanoušky filmu, ale následně nejsou data získaná od starších věkových skupin vyřazena. S daty je nakládáno velice povrchně, autor se nepouští do žádné hlubší statistické analýzy. Nezkoumá ani základní souvislosti proměnných, např. segment otázek na ochotu platit není dán do spojitosti s příjmem respondenta (autor se na něj ani nedotazoval). V textu jsou pouze konstatována čísla (X

respondentů uvedlo, že Y), ale žádná interpretace nebo zasazení do kontextu. Z výzkumu nejsou zřejmé ani primární výsledky, např. které služby lidé nejčastěji využívají najednou, či proč si vybrali zrovna tu službu, kterou sledují. Sběr dat probíhající deset dní před termínem odevzdání a závěr obsahující „cíle byly alespoň do určité míry splněny“ jen podporuje nepřesvědčivý dojem. Otázky k obhajobě: Dají se závěry Vašeho výzkumu zobecnit? Jak?

H O D N O C E N Í B A K A L Á Ř S K É P R Á C E