Hlavní práce6784_xbalj15.pdf, 738.6 kB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze

BAKALÁ SKÁ PRÁCE

2007 Jana Bálková

(2)

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ská

Obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalá ské práce:

Finan ní analýza Barum Continental spol.

s r.o.

Vypracovala: Jana Bálková

Vedoucí práce: Ing. Helena Kopalová, Ph.D.

(3)

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, že bakalá skou práci na téma

„Finan ní analýza Barum Continental spol. s r.o.“

jsem vypracovala samostatn .

Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.

V Praze dne 17. 8. 2007 Podpis

(4)

OBSAH

ÚVOD A VYMEZENÍ CÍLE PRÁCE...6

1. OBECN O FINAN NÍ ANALÝZE ...7

1.1. Ú EL FINAN NÍ ANALÝZY...7

1.2. UŽIVATELÉ FINAN NÍ ANALÝZY...7

1.3. ZDROJE INFORMACÍ...8

2. METODY FINAN NÍ ANALÝZY ...9

2.1. VERTIKÁLNÍ ANALÝZA...9

2.2. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA...9

2.3. BILAN NÍ PRAVIDLA...9

2.4. POM ROVÉ UKAZATELE...11

2.4.1. Ukazatele rentability ...11

2.4.2. Ukazatele likvidity ...12

2.4.3. Ukazatele aktivity ...13

2.4.4. Ukazatele zadluženosti ...13

2.5. ISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL...14

2.6. DU PONTOVA ANALÝZA...15

2.7. MODELY PREDIKCE FINAN NÍ TÍSN ...16

2.7.1. Bankrotní modely ...16

2.7.2. Bonitní modely...18

2.8. PROSTOROVÉ SROVNÁNÍ...18

3. PRAKTICKÁ ÁST...20

3.1.

CHARAKTERISTIKA PODNIKU...20

3.1.1. Základní údaje o spole nosti...20

3.1.2. Základní informace o oboru...21

3.1.3. Historie spole nosti...21

3.1.4. Spole nost v dnešních dnech ...22

3.1.5. Personální struktura podniku...22

3.1.6. Organiza ní struktura ...23

3.1.7. Management ...24

3.1.8. Firemní politika...24

3.2.

^ANALÝZA Ú ETNÍCH VÝKAZ ...25

3.2.1. Vertikální analýza ...25

3.2.1.1. Analýza aktiv...25

3.2.1.2. Analýza pasiv ...29

3.2.1.3. Analýza výkazu zisku a ztrát...32

3.2.2. Horizontální analýza ...34

3.2.2.1. Analýza aktiv...34

3.2.2.2. Analýza pasiv ...36

3.2.2.3. Analýza výkazu zisku a ztrát...39

3.3. BILAN NÍ PRAVIDLA...42

3.3.1. Zlaté bilan ní pravidlo financování ...42

(5)

3.3.2. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ...43

3.3.3. Zlaté pari pravidlo ...43

3.3.4. Zlaté pom rové pravidlo ...44

3.4. POM ROVÉ UKAZATELE...45

3.4.1. Ukazatel rentability...45

3.4.2. Ukazatele likvidity ...46

3.4.3. Ukazatele aktivity ...48

3.4.4. Ukazatel zadluženosti...49

3.5. ISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL...50

3.6. DU PONTOVA ANALÝZA...52

3.7. MODELY PREDIKCE FINAN NÍ TÍSN ...53

3.7.1. Bankrotní modely ...53

3.7.1.1. Altmanova formule bankrotu ...53

3.7.1.2. Model IN 99 ...54

3.7.2. Bonitní modely...54

3.7.2.1. Kralick v rychlý test ...54

3.8. PROSTOROVÉ SROVNÁNÍ...56

3.8.1. Odv tvové srovnávání ...56

3.8.2. Mezipodnikové srovnání...58

ZÁV R...61

LITERATURA ...63

SEZNAM P ÍLOH...64

(6)

Úvod a vymezení cíle práce

Cílem mé bakalá ské práce je provedení finan ní analýzy spole nosti Barum Continental spol. s r.o. z pohledu externího uživatele ú etních výkaz , a následné posouzení finan ního zdraví podniku s rozborem vybraných ekonomických ukazatel . Ve své práci budu analyzovat ú etní výkazy z let 2001- 2005, tzn. rozvahy a výkazy zisku a ztrát. Výkaz cash flow nebyl k dispozici. Další údaje ur ených období jsem erpala z výro ních zpráv.

Nejprve se budu zabývat d vodem, pro je finan ní analýza pot eba, jejími uživateli, a kde erpáme zdroje pro její zpracování. Další ást je rozd lena na teoretickou a aplika ní.

V teoretické blíže popisuji jednotlivé metody a základní principy, které používám p i konkrétních výpo tech v aplika ní ásti, ve které následuje již samotný rozbor a hodnocení hospodá ské situace firmy.

Nejd íve tedy uvádím základní údaje o Barum Continental spol. s r.o. a krátce tuto spole nost charakterizuji. Dále provedu horizontální a vertikální rozbor ú etních výkaz (rozvahy, výkazu zisk a ztrát), ímž zjistím, jak se jednotlivé položky zm nily v ase a jaká je jejich struktura. Pomocí bilan ních pravidel posoudím, zda firma dosahuje dlouhodobé finan ní rovnováhy a stability. Pom rové analýza, která dává do souvislostí jednotlivé položky vzájemn mezi sebou, mi pom že si p edstavit finan ní situaci spole nosti Barum Continental spol. s r.o.

v dalších souvislostech a to pomocí skupiny ukazatel jako ukazatele rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti. Dále provedu analýzu pracovního kapitálu, Du Pont v rozklad, vypo ítám n které bankrotní a bonitní modely a nakonec porovnám Barum Continental spol. s r.o. s n kterými ukazateli odv tví. Nedílnou sou ástí je i záv r, kde se pokusím shrnout dosažené výsledky.

Hlavním d vodem výb ru spole nosti Barum Continental spol. s r.o. pro mou finan ní analýzu je, že je považována za nejv tšího eského výrobce pneumatik a od roku 1999 se adí nejen mezi nejv tší výrobce pneumatik v Evrop , ale i mezi sv tovou špi ku. Výrobky Barum Continental spol. s r.o. jsou dodávány zákazník m po celém sv t . P ibližn 80% výrobk je exportováno na globální trh. Z toho 55% sm uje do pneumatiká ských závod západní Evropy, Afriky, Jižní Ameriky a 45% do USA. Export do USA v posledních 3 letech má trvale rostoucí trend.¹

1www.czechmade.cz/data/BARUM%20DVF-popis.doc

(7)

1. Obecn o finan ní analýze

1.1. Ú el finan ní analýzy

„Finan ní analýza p edstavuje ohodnocení minulosti, sou asnosti a doporu ení vhodných ešení do p edpokládané budoucnosti finan ního hospoda ení podniku.“² Jejím cílem je poznat finan ní zdraví podniku, poukázat na jeho p ednosti, silné stránky, které by m ly být v jeho zájmu rozvíjeny a využívány jako konkuren ní výhoda a na jeho slabé stránky, nedostatky, které by naopak mohly mít nep íznivý vliv na chod podniku a ovlivnit jeho samotnou existenci.

Podstatou finan ní analýzy je tedy odpov na následující t i základní otázky. Zda roste hodnota firmy, zda je p im en zadlužená a zda má šanci na p ežití v ur itém asovém horizontu.

Hovo íme- li o finan ním zdraví, pak je podnik nejen výnosný a v ur ité mí e zhodnocuje vložené prost edky a vytvá í hodnotu, ale p edevším je charakteristický svou likviditou a solventností, tedy nezávislostí a schopností v as dostát svým závazk m. V okamžiku, kdy má podnik problémy s likviditou a není schopen plnit hlavní smysl své existence, mluvíme o finan ní tísni.

1.2. Uživatelé finan ní analýzy

Manaže i: pot ebují informace p edevším pro krátkodobé a zejména dlouhodobé finan ní ízení podniku. „Znalost finan ní situace jejich podniku jim umož uje rozhodovat se správn p i získávání finan ních zdroj , p i zajiš ování optimální majetkové struktury, v etn výb ru vhodných zp sob jejího financování, p i alokaci volných pen žních prost edk , p i rozd lování disponibilního zisku apod.³ “

Investo i: využívají informace o podniku ze dvou hledisek. Primární zájem mají na tom, jak manaže i zhodnocují jejich vložený kapitál- kontrolní hledisko a investi ní hledisko je pro n relevantní p i rozhodování o budoucích investicích

2 GR NWALD, Rolf, HOLE KOVÁ, Jaroslava, . Finan ní analýza a plánování podniku. 2. vyd. Praha, Oeconomica 2004, ISBN 80- 245- 0684- X, s. 4

(8)

Obchodní partne i: dodavatelé cht jí p edevším v d t, zda je podnik schopen hradit své splatné závazky a odb ratelé, kte í cht jí mít jistotu, že podnik je schopen dostát svým závazk m.

Státní orgány: kontrolují pln ní da ových povinností a ostatních poplatk

Banky: finan ní stav podniku je pro n základem p i rozhodování o poskytnutí úv ru, v jaké výši a za jakých podmínek

Dále: Zam stnanci, da ový poradci, oce ovatelé podniku, burzovní maklé i aj..

1.3. Zdroje informací

D ležitou podmínkou dobré finan ní analýzy jsou kvalitní podklady informa ních zdroj , ze kterých m žeme erpat

Interní finan ní výkazy: rozvaha, výkaz zisku a ztrát, výkaz o cash flow a r zné výro ní zprávy.

Externí finan ní výkazy: statistické ro enky SÚ, Obchodní v stník aj. Získáváme tak externí údaje o jiných podnicích. U t chto informa ních zdroj je hlavn d ležitý p ístup k p vodním dat m, jejich spolehlivost a zajišt ní relativní srovnatelnosti dat.

(9)

2. Metody finan ní analýzy

V této ásti nejd íve p iblížím postupy a metody, které posléze používám p i konkrétních výpo tech jednotlivých ukazatel .

2.1. Vertikální analýza

„Horizontální a vertikální analýza je výchozím bodem finan ní analýzy. Oba postupy umož ují vid t p vodní absolutní údaje z ú etních výkaz v ur itých relacích, v ur itých souvislostech⁴“.

Vertikální analýza pom uje jednotlivé položky finan ních výkaz k položce nad azené. V p ípad rozvahy nás tedy tento procentuální rozbor informuje, jak se jednotlivá položka podílí na celkové bilan ní sum .

Tato analýza je vhodná jednak pro porovnání r zných firem a pak pro srovnání výsledk analýz z r zných let, nebo nezávisí na inflaci.

2.2. Horizontální analýza

Horizontální analýza sleduje zm nu zkoumaných položek v ú etním výkazu oproti roku p edchozímu v absolutní i procentuální výši. Mluvíme o analýze trend . Porovnávání položek mezi jednotlivými roky se provádí po ádcích. Pokud máme k dispozici dostate n dlouhou asovou adu údaj , m žeme na základ t chto zm n odvozovat i provád t vývoj ukazatel v budoucnosti.

Absolutní zm na = ukazatel t - ukazatel t- 1

Procentní zm na = (absolutní zm na / ukazatel t- 1 )* 100

2.3. Bilan ní pravidla

Bilan ní pravidla p edstavují soubor doporu ení, kterými by se firma m la ídit, pokud chce dosahovat dlouhodobé finan ní rovnováhy a stability. Jejich podstatou je stanovení zásad

4KISLINGEROVÁ, Eva, HNILICA, Ji í. Finan ní analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, ISBN 80- 7179- 321- 3, s. 11

(10)

pro to, které prost edky financování je t eba využít za ur itých p edpoklad ke krytí vlastní kapitálové pot eby.

K t mto pravidl m by ale skute n m lo být p ihlíženo pouze jako k ur itým doporu ením a né každá spole nost by se jimi m l striktn ídit, protože záleží v jaké fázi života se konkrétní podnik nachází.

Zlaté bilan ní pravidlo financování = Dlouhodobý kapitál⁵/Dlouhodobý majetek

Toto pravidlo nám íká, že struktura majetku a zdroj krytí by m la být asov slad na.

Podle n ho by tedy m lo platit, že dlouhodobý majetek je financován z dlouhodobých zdroj a ob žný majetek z krátkodobých zdroj . Jednou z výhod dodržování tohoto pravidla je fakt, že dlouhodobé zdroje jsou sice dražší, ale mén rizikové.

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika = VK/CZ

Pravidlo vyrovnání rizika se zabývá vztahy pouze na stran pasiv. Doporu uje p evahu vlastních zdroj nad zdroji cizími, pop . jejich rovnost. Vlastníci by tedy m li p ispívat k financování v nejhorším p ípad stejným dílem jako v itelé. Riziko pro v itele je tím nižší,

ím je menší podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu.

Zlaté pari pravidlo = VK/Dlouhodobý majetek

Zlaté pari pravidlo poukazuje na to, že se stálá aktiva mají rovnat vlastnímu kapitálu pouze výjime n . Požaduje tedy p evahu vlastního kapitálu nad dlouhodobým majetkem, aby vlastní kapitál financoval celou ástku dlouhodobého majetku, p ípadn ást ob žných aktiv.

Zlaté pom rové pravidlo = Tržby v % /Dlouhodobý majetek v %

Toto pravidlo vyjad uje podmínku, že by tempo r stu investic nem lo ani v krátkodobém asovém horizontu p edstihnout tempo r stu tržeb. P íliš vysoké investice totiž pro firmu znamenají zát ž z d vodu snížené rentability, problém m s likviditou a vzniku nevyužitých kapacit. D sledkem všech t chto faktor by byla ztráta konkurenceschopnosti podniku.

5 Dlouhodobý kapitál = VK+ Rezervy + Dlouhodobé závazky + Dlouhodobé úv ry

(11)

2.4. Pom rové ukazatele

Pom rové ukazatele dávají do vzájemných vazeb pomocí podílu dva nebo více absolutních ukazatel . Tyto položky však musí mít mezi sebou vzájemnou souvislost. Výsledky potom m žeme porovnávat v ase, mezipodnikov nebo s doporu enými hodnotami. Na základ toho získáváme rychlý a nenákladný obraz o základních finan ních charakteristikách firmy.

Soustavy ukazatel mají bud´ paralelní nebo pyramidové uspo ádání. Já budu volit paralelní, kdy ukazatele jsou kladeny voln vedle sebe a všechny mají stejný význam. Základními skupinami pom rových ukazatel jsou: ukazatele rentability, ukazatelé likvidity, ukazatelé aktivity a ukazatelé zadluženosti

2.4.1. Ukazatele rentability

Tyto ukazatele pat í k nejsledovan jším ukazatel m, protože hodnotí vztah mezi vloženými prost edky do podnikatelské innosti a výsledkem z této innosti. Ukazují tedy, jak podnik využívá sv j majetek k tvorb zisku.

„Zobrazují pozitivní nebo naopak negativní vliv ízení aktiv, financování firmy a likvidity na rentabilitu. Všechny udávají, kolik zisku p ipadá na 1 K jmenovatele.⁶ „

Rentabilita vlastního kapitálu = ROE = istý zisk/VK

Pom uje istý zisk po zdan ní k vlastnímu kapitálu a vyjad uje efektivnost reprodukce kapitálu vloženého akcioná i

Rentabilita celkových aktiv = ROA = istý zisk/Aktiva

Velmi d ležitý ukazatel, který m í výkonnost nebo-li produk ní sílu aktiv podniku bez ohledu na to, z jakých zdroj byla financována.

Rentabilitu tržeb = ROS = istý zisk/Tržby

Ukazatel vyjad uje ziskovou marži. Pom uje istý zisk a tržby, kdy tržby p edstavují tržní ohodnocení výkon firmy za ur ité asové období. Získáme tak údaj o tom, kolik a s vynaložením jakých náklad prodává spole nost vlastní výrobky, zboží nebo služby.

6KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, ISBN 80- 7179- 802- 9, s. 72

(12)

2.4.2. Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity nás informují o hospoda ení firmy s majetkem a také dostáváme obraz o tom, do jaké míry je podnik schopen hradit svoje závazky, nebo pom ují to, ím je možno platit, s tím, co je nutno zaplatit. Ur itým zp sobem vyjad ují i fakt, zda je podnik v bec schopen existovat.

„Likvidita je však v p ímém protikladu s rentabilitou, nebo k tomu, aby podnik byl likvidní, musí mít vázány ur ité prost edky v ob žných aktivech, zásobách, pohledávkách a na ú tu.⁷ „ Tato aktiva v nejlikvidn jší form však firm nep ináší tém žádný výnos, proto je t eba je udržovat na minimální úrovni p i sou asném zajišt ní finan ní stability. V mé práci uvedu 3 stupn likvidity a dále ukazatel kapitalizace:

B žná likvidita = Ob žná aktiva/Krátkodobé závazky

Ukazuje, kolikrát pokrývají ob žná aktiva krátkodobé závazky. Její optimum se nachází v intervalu od 1,6 do 2,5

Pohotová likvidita = (Ob žná aktiva - Zásoby)/Krátkodobé závazky

Vylu uje z ob žných aktiv mén likvidní složku aktiv, zásoby, a ponechává v itateli jen pen žní prost edky, krátkodobé CP a krátkodobé pohledávky. Její optimum se nachází v intervalu od 0,7- 1,0

Okamžitá likvidita = Krátkodobý finan ní majetek/Krátkodobé závazky

Vypovídá o schopnosti firmy hradit práv splatné dluhy. Ukazatel pom uje peníze a jejich ekvivalenty s krátkodobými závazky. Hodnota ukazatele pro zajišt ní likvidity by m la být alespo 0,2

Ukazatel kapitalizace = Dlouhodobý majetek/Dlouhodobý kapitál

Pom uje celková dlouhodobá aktiva a celkové dlouhodobé zdroje. Optimum se nachází okolo 1

7 KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, , ISBN 80- 7179- 802- 9, s.77

(13)

2.4.3. Ukazatele aktivity

Hodnotí schopnost podnikového managementu dosahovat p i optimálním využití vloženého majetku co nejlepších hospodá ských výsledk . Ukazují tak, jak spole nost efektivn využívá svá aktiva. „Má- li jich více, než je ú elné, vznikají jí zbyte né náklady, a tím i nízký zisk. Má- li jich nedostatek, pak se musí vzdát mnoha potenciáln výhodných podnikatelských p íležitostí a p ichází o výnosy, které by mohla získat⁸

Dále mám vypo ítané následující ukazatele:

Obrat aktiv = Tržby/Aktiva Obrat zásob = Tržby/Zásoby

Doba obratu aktiv = Aktiva/(Tržby/360)

Doba inkasa pohledávek = Pohledávky/(Tržby/360)

Doba splatnosti krátkodobých závazk = Krátkodobé závazky/(Tržby/360)

„Rychlost obratu (obrat)- vyjad uje po et obrátek, tj. kolikrát se ur itá položka i skupina položek „obrátí“, resp. p em ní do jiné položky za ur ité asové období

Doba obratu- vyjad uje délku období, které je nutné k uskute n ní jednoho obratu, vyjád enou v asové m rné jednotce (obvykle ve dnech).⁹“

2.4.4. Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti informují o pom ru mezi cizími zdroji a vlastními zdroji krytí majetku. Jsou tedy výrazem schopnosti firmy p ilákat investory, s cílem dosáhnout co nejnižší ceny za užití cizího kapitálu.

Využívání dluh k profinancování podnikatelských aktivit není pouze negativní charakteristikou firmy. R st zadluženosti vede k vyšší rentabilit vlastního kapitálu a tím k vyšší tržní hodnot firmy. Tento pozitivní ú inek míry zadluženosti však nastává, jen pokud je respektováno, že výnosnost celkového vloženého kapitálu je vyšší než náklady spojené s jeho použitím. Uvádím následující ukazatele:

Zadluženost vlastního kapitálu = CZ / VK

8 SEDLÁ EK, Jaroslav. Ú etní data v rukou manažera. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2001, ISBN 80- 7226- 562- 8, s. 66

(14)

Koeficient zadluženosti vlastního kapitálu udává pom r mezi cizím zdroji a vlastním kapitálem. ím je ukazatel vyšší, tím je nižší míra podílu vlastního kapitálu na cizích zdrojích.

Zadluženost by se m la pohybovat v rozmezí od 0- 1

Koeficient zadluženosti = VK / AKT

Ukazatel pom ru vlastního kapitálu a celkových aktiv je dopl kem k ukazateli celkové zadluženosti. Vyjad uje finan ní nezávislost firmy, nebo vypovídá o vybavenosti vlastním kapitálem

Celková zadluženost = CZ/AKT

Ukazatel vyjad uje podíl mezi cizím kapitálem a aktivy. Tento ukazatel je zajímavý

p edevším pro investory – ím více se ukazatel blíží hodnot 1, tím m n je podnik pro investory zajímavý, protože podíl mezi cizím kapitálem a aktivy je p íliš vysoký.

Úrokové krytí = EBIT/Úroky

Ukazatel informuje o tom, kolikrát p evyšuje zisk placené úroky. M í tedy, kolikrát se m že snížit zisk, než se podnik stane neschopný platit své náklady na cizí kapitál. V p ípad , že dojde ke zvýšení tržní ceny akcie, je pro investora tento ukazatel mén p íznivý.

Doporu ená míra krytí úrok ziskem je trojnásobná a vyšší. ím je úrokové krytí vyšší, tím je situace podniku p ízniv jší.

2.5. istý pracovní kapitál

istý pracovní kapitál = Zásoby + Pohledávky + Finan ní majetek – Krátkodobé závazky – Krátkodobé úv ry

istý pracovní kapitál se vypo ítá jako rozdíl mezi celkovými ob žnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. istý znamená, že od ob žných aktiv je ode tena ta ást ob žných aktiv, která je ur ena k úhrad práv splatných krátkodobých dluh . A termín pracovní vyjad uje disponibilitu s tímto majetkem pro innost firmy.

Tento rozdíl tedy udává výši ob žných aktiv, která je financována z dlouhodobých zdroj a dále vyjad uje platební schopnost podniku, nebo má vliv na jeho solventnost. „P ebytek krátkodobých aktiv nad krátkodobými dluhy vypovídá, že firma má dobré finan ní zázemí, že je

(15)

likvidní. PK p edstavuje finan ní polštá , který firm umožní pokra ovat ve svých aktivitách i v p ípad , že by ji potkala n jaká nep íznivá událost, jež by vyžadovala vysoký výdej pen žních prost edk .¹⁰“

.

Ukazatele využité pro analýzu pracovního kapitálu/ istého pracovního kapitálu:

PK/OA = vyjad uje podíl istého pracovního kapitálu na ob žných aktivech, optimum se nachází okolo 1/3.

PK/ro ní tržby = vyjad uje podíl istého pracovního kapitálu na ro ních tržbách. PK by se m l vyvíjet jako tržby.

PK/A = vyjad uje podíl istého pracovního kapitálu na celkových aktivech, optimum se nachází okolo 12 – 15 %.

Z/ PK = vyjad uje podíl istého zisku na istém pracovním kapitálu, tj. rentabilita PK.

Optimální je, pokud ukazatel roste.

PK/denní tržby = vyjad uje, kolik dn je pot eba k zajišt ní provozu b hem roku, tj. doba obratu PK

2.6. Du Pontova analýza

ROA = Rentabilita tržeb * Obrat aktiv

ROE = Rentabilita tržeb * Obrat aktiv * Finan ní páka

Rozklad Du Pont ukazatele rentability je tvo en rozkladem ukazatele ROA, resp. ROE, tj.

sou inem t í pom rových ukazatel : ukazatelem rentability tržeb, ukazatelem rychlosti obratu aktiv a ukazatelem složené finan ní páky.

Smyslem Du Pontovy analýzy je odhalit základní initele efektivnosti, nebo tímto rozkladem získáváme vzájemné vazby mezi t mito ukazateli.

Skládá ze základní Du Pontovy rovnice ROA a rozší ené Du Pontovy rovnice ROE.

ROA = istý zisk/Aktiva = istý zisk/Tržby * Tržby/Aktiva

Rozklad vyhodnocuje rentabilitu celkových vložených prost edk do podniku. Ukazuje, jak se podílejí aktiva na istém zisku. ím je hodnota ukazatele vyšší, tím je výsledek p ízniv jší,

(16)

tzn., že tím více získáme z vloženého majetku. Z této rovnice vychází rozší ená Du Pontova rovnice ROE.

ROE = istý zisk/Vlastní kapitál = istý zisk/Tržby * Tržby/Aktiva * Aktiva/VK

Ze sou inu vidíme, že ukazatel ROE závisí na hodnot ROA a na finan ní páce.

Z ukazatele finan ní páky vyplývá, že r st cizího kapitálu obsaženého v úhrnných aktivech firmy m že zvyšovat ROE. Zadluženost se promítá i do ukazatele ROA, tj. do rentability tržeb, protože zisk bude nižší o výší úrok p ipadajících na p ír stek cizího kapitálu a do obratu aktiv, nebo p ír stkem cizího kapitálu se zvýší hodnota jmenovatele u tohoto ukazatele

Z toho vyplývá, že zadluženost bude mít na ROE celkov pozitivní vliv pouze tehdy, jestliže jejím využitím dokáže podnik vyprodukovat natolik více zisku, aby jím vykompenzoval pokles prvních dvou ukazatel na pravé stran rovnice.

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že „management má t i páky ke zvyšování výnosnosti vlastního kapitálu. Ziskovou marži, obrat aktiv a finan ní páku. Hlavním zp sobem zvyšování ziskové marže je snižování náklad , obratu aktiv zvyšování tržeb p ipadajících na každou korunu aktiv a u finan ní páky jde o dosažení vhodného použití cizích zdroj k financování aktiv¹¹“

2.7. Modely predikce finan ní tísn

Pojem finan ní tíse ozna uje opak dosaženého finan ního zdraví podniku. K diagnóze i predikci finan ní situace firem je možno použít zna né množství ukazatel . Modely, tj. systémy v asného varování, lze podle ú elu použití rozd lit na modely bankrotní (predik ní) a bonitní (diagnostické).

2.7.1. Bankrotní modely

Odpovídají na otázku, zda podnik do n jaké doby zbankrotuje. Byly totiž odvozeny na základ dat firem, které v minulosti zkrachovaly nebo naopak prosperovaly. Výhodou je reálnost výchozích dat, ale nevýhodou vysoká specifi nost dat jednotlivých firem v rámci odlišných odv tví. V mé práci budu aplikovat následující dva modely:

11 SYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. 3 vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, ISBN 80- 7179- 736- 7, s. 247

(17)

Altmanova formule bankrotu (Z- skóre)¹² Z = 0,717* X1 + 0,847* X2 + 3,107* X3 + 0,420* X4 + 0,998* X₅

X1= istý pracovního kapitálu/Celková aktiva X2= Nerozd lený zisk minulých let/Celková aktiva X3= Zisk p ed zdan ním (EBIT) a úroky / Celková aktiva X4= Tržní hodnota VK / Celkové dluhy

X5= Celkové tržby/ Celková aktiva

Jde o tzv. analýzu s více rozlišovacími schopnostmi, tj. z ur ité soustavy ukazatel , kterým je p i azena r zná míra d ležitosti (váhy) je vytvo en ukazatel jediný- Z- skóre, který posléze hodnotí finan ní situaci v daném podniku. Z praxe je prokázáno, že použití tohoto indexu k p edpov di zániku podniku je spolehlivé maximáln 2 roky p ed úpadkem.

Podíváme- li se blíže na model, zjistíme, že vlastn obsahuje ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti a struktury kapitálu.

Základní pravidlo pro vyhodnocení modelu:

Z > 2,9 => m žeme p edpokládat uspokojivou finan ní situaci 1,2 < Z < 2,9 => tzv. „šedá zóna“ nevyhran ných výsledk Z < 1,2 => firma je ohrožena vážnými finan ními problémy

Model IN 99¹³ IN = - 0,017* X1 + 4,573* X2 + 0,481* X3 + 0,015* x4 X1= Celková aktiva/ cizí kapitál

X2= Zisk p ed zdan ním (EBIT )/ Celková aktiva X3= Výnosy / Celková aktiva

X4= Ob žná aktiva / krátkodobé dluhy

Model IN je ur itou obdobou Altmanovy analýzy .Snaží se však omezit jeho nedostatky a je zajímavý p edevším pro akcioná e, vypovídá totiž o tom, zda podnik vytvá í n jakou ekonomickou hodnotu.

Index IN 99 se zakládá na datech firem za rok 99 a je schopen vystihnout finan ní situaci firmy s úsp šností vyšší než 85%.

Základní pravidlo pro vyhodnocení modelu.

13 NEUMAIEROVÁ, Inka, NEUMAIER, Ivan, Výkonnost a tržní hodnota firmy, 1.vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2002, ISBN 80- 247- 0125- 1

(18)

IN > 2,07 => daná firma má kladnou hodnotu ekonomického zisku 1,420 < IN < 2,07 => firma na tom není špatn

1,089 < IN < 1,420 => firma má své p ednosti, ale i výrazn jší problémy 0,684 < IN < 1,089 => firma má již p evažující problémy

IN < 0,684 => firma dosahuje záporné hodnoty ekonomického zisku.

2.7.2. Bonitní modely

Odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý, nebo špatný a jsou založeny z velké míry na teoretických základech. Jejich výhodou je p ehlednost a názornost výstup analýzy, možnost kombinování kvalitativních a kvantitativních ukazatel . Naopak nevýhodou je subjektivní vnímání expert nebo klient . V mé práci použiji pouze následující bonitní model.

Kralick v rychlý test: poskytuje rychlou možnost s velmi dobrou vypovídací schopností oklasifikovat analyzovanou firmu.

„P i jeho konstrukci je použito následujících ty ukazatel , které reprezentují celý informa ní potenciál rozvahy a výkazu zisku a ztrát, ímž je zabezpe ena vyvážená analýza jak finan ní stability, tak i výnosové situace firmy.¹⁴“

Kvóta VK- vypovídá o finan ní síle firmy

Doba splácení dluhu z CF- ukazuje za jakou dobu by byl podnik schopen splatit všechny své dluhy

CF m ená v tržbách- rentabilita tržeb m ená cash flow

Rentabilita aktiv = ROA = vypovídá o celkové výd le né schopnosti podniku

2.8. Prostorové srovnání

Abychom komplexn postihli celkové hodnocení daného podniku, m ly bychom v rámci námi nadefinovaném souboru porovnat jeho finan ní situaci s ostatními podniky. To je také smyslem prostorového srovnání a cestou, jak zvýšit vypovídající schopnost vypo tených ukazatel . V mé práci použiji dva r zné zp soby.

(19)

Odv tvové srovnávání: u vybraných ukazatel se porovnávají dosažené hodnoty konkrétního podniku s pr m rem odv tví a tím se zjistí, jakou pozici ve svém oboru p sobení tento podnik zaujímá.

Mezipodnikové srovnání- Metoda jednoduchého sou tu po adí: „Firmy se se adí v souboru podle každého ukazatele tak, že firma s nejlepší hodnotou p íslušného ukazatele dostane po adí n, následující nejlepší pak n- 1.atd. Kriteriální ukazatel k se vypo ítá jako jednoduchý sou et po adí. Nejlepší je pak ta firma, pro kterou je hodnota kriteriálního ukazatele maximální¹⁵“.

15KISLINGEROVÁ, Eva, HNILICA, Ji í. Finan ní analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, ISBN 80- 7179- 321- 3, s. 69

(20)

3. Praktická ást

V této ásti se nejprve zam ím na charakteristiku podniku Barum Continental spol. s r.o. a poté na aplikaci jednotlivých metod, které jsem popsala v teoretické ásti.

3.1. Charakteristika podniku

3.1.1. Základní údaje o spole nosti

¹⁶

Logo spole nosti:

Obchodní firma: Barum Continental spol. s r. o.

Sídlo: Objízdná 1628, 76531 Otrokovice

Identifika ní íslo: 45788235

DI : CZ 457 88 235

Datum založení: 5.02.1993

Právní forma: Spole nost s ru ením omezeným

Po et zam stnanc 3 863

P edm t podnikání: Výroba pneumatik a jejich prodej, ostatní dle Výpisu v OR Registrovaný kapitál 2 235 275 000 K

Vlastnická struktura: 45% podíl Continental Holding France Sarl

30% podíl Korzo Industriebeteiligungsgesellschaft mbH

25% podíl Continental Aktiengesellschaft

Vybrané majetkové ú asti: 100% podíl Pneu služby s.r.o.

100% podíl BARUM KAFKA, s.r.o.

51% podíl PNEU KAFKA, a.s., T EBÍ

Telefon: 577 511 111

Internet: www.barum-online.cz

16Dostupné z www: http://ipoint.financninoviny.cz/barum-continental-spol-s-r-o.32313.html

(21)

3.1.2. Základní informace o oboru

Dle OKE ¹⁷ se spole nost Barum Continental spol. s r.o. adí do Gumárenského a plastiká ského pr myslu. Jedná se o obor velice dynamický, kde je tempo r stu základních ekonomických ukazatel trvale nad pr m rem zpracovatelského pr myslu jako celku

M žu konstatovat, že tento obor v letech 2001- 2005, které jsou p edm tem mé analýzy, prožíval neustálý rozvoj. Jednak díky tomu, že na rozdíl od ostatních odv tví se ho tém nedotkly domácí hospodá ské reformy, ani výkyvy sv tové ekonomiky, a naopak vysoká investi ní aktivita p ilákalo do zem adu renomovaných zahrani ních firem.

V p íštích letech lze op t o ekávat r st tempa tohoto odv tví a to hned z n kolika d vod . Jedním z nich je fakt, že v roce 2005 byla dokon ena nová velká automobilka Toyota– Peugeot–

Citroen v Kolín , dalším ovliv ujícím faktorem je, že jsou v R investi ní aktivity podporovány státními pobídkami, existují tu t sné vazby na domácí i zahrani ní výrobce automobil a že konkurenceschopnost odv tví má díky masivním investicím a p ílivu špi kových technologií a techniky stále vzestupný trend.

3.1.3. Historie spole nosti

¹⁸

Základy dnešní spole nosti Barum Continental spol. s r.o. byly položeny již v roce 1931, kdy firma Ba a za ala ve Zlín vyráb t první veloplášt . Od roku 1932 se ve strojírenském závod firmy Ba a vyrábí formy, ur ené k lisování pneumatik pro automobily. V roce 1945 3 nejv tší výrobci pneumatik, Ba a Zlín, Rubena a Matador, vytvo ili pro své produkty spole nou zna ku- BARUM, ímž došlo ke zjednodušení jejich exportní politiky.

Dnešní podoba spole nosti byla založena v roce 1993 a to spojením spole nosti Barum Otrokovice a. s. a nadnárodního koncernu Continental AG Hannover se sídlem v SRN, které p inesly do Otrokovic nejen nejmodern jší technologie a nové strojní za ízení, ale i novou podnikovou kulturu a nové p ístupy k práci.

Divize Výroba forem Barum (VFB) je sou ástí spole nosti Continental se sídlem v Otrokovicích.

17 Odv tvová klasifikace ekonomických inností (OKE

18www.czechmade.cz/data/BARUM%20DVF-popis.doc

(22)

3.1.4. Spole nost v dnešních dnech

Spole nost Barum Continental pat í do koncernu Continental AG, který je nejv tším závodem na výrobu pneumatik v Evrop a p edním sv tovým dodavatelem pneumatik a systém souvisejících s podvozkovou ástí vozidel. Dále se zabývá výrobou textilních materiál impregnovaných, potažených nebo laminovaných plast , výrobou ostatních chemických látek a chemických p ípravk , výrobou plastových výrobk , výrobou a opravou stroj a za ízení pro zpracování pryže a plast , provozem vodních tok a vodních zdroj .

Mezi významné odb ratele pat í zna ky Volkswagen, DaimlerChrysler, BMW, General Motors, apod.

Spole nost Barum Continental si získala své prvenství v tomto oboru nejen díky své výkonnosti a prosperit , ale i napl ováním svého firemního motta: „Výroba Forem Barum:

Harmonie tradice, zkušenosti a kvality.“ Zna ka Barum je proto spojována s dlouholetou tradicí, dále je synonymem pro výrobky a služby nejvyšší možné kvality, které jsou výsledkem pe livé práce na níž se podílí vysoce kvalifikovaný tým odborník .

Rok 2005 byl pro Barum Continental nejúsp šn jším za celou svou dvanáctiletou historii.

Jednak díky objemu výroby, a hlavn dosaženou úrovní zisku p ed zdan ním. Také dle agentury EKIA se spole nost Barum Continental za rok 2005 umístila na 21. žeb í ku mezi 100 nejúsp šn jšími firmami podle ukazatele EVA a za rok 2006 na druhém míst nejobdivovan jších firem v oboru Chemický, farmaceutický, gumárenský a plastiká ský pr mysl.¹⁹

3.1.5. Personální struktura podniku

Se sou asným po tem 3 863 zam stnanc se Barum Continental spol. s r.o. adí mezi velké podniky. Jak je patrné z grafu 1, po et zam stnanc se neustále snižuje. Je to zp sobeno neustálou mechanizací této pr myslové výroby a hlavn neustálými investicemi do progresivních technologií, které usnad ují práci a nahrazují v ní lidský faktor. Ale také likvidací neefektivních p idružených provoz a výrob.

Celosv tov spole nost zam stnává zhruba 85 tisíc pracovník ve více než 100 závodech v 27 zemích sv ta. Krom výrobních závod se jedná o výzkumn - vývojová a testovací centra.

19 Dostupné z www: http://ipoint.financninoviny.cz/100-obdivovanych-firem-cr-2006-chemicky-sklarsky-automobilovy-prumysl- hutnictvi-strojirenstvi.html

http://ipoint.financninoviny.cz/top-100-firem-za-rok-2005-podle-eva-economic-value-added.html

(23)

Graf 1 Po et zam stnanc

Po et zam stnanc Barum Continental spol. s r.o.

4 158 4 145

3 863

3 700 3 750 3 800 3 850 3 900 3 950 4 000 4 050 4 100 4 150 4 200

2003 2004 2005

po et zam stnanc

Zdroj: Vlastní tvorba

Jak je patrné z grafu 1, v letech 2004- 2005 došlo k markantnímu poklesu stavu zam stnanc , z ehož plyne snížení mzdových náklad . To také potvrzuje tabulka 1. Ovšem díky inflaci došlo k navýšení náklad na sociální zabezpe ení a zdravotní pojišt ní a sociálních náklad , z ehož vyplývá, že ve výsledku celkové osobní náklady klesly jen nepatrn .

Tabulka 1 Osobní náklady Barum Continental spol. s r.o.

2001 2002 2003 2004 2005

Osobní náklady 1 554 930,00 K 1 627 211,00 K 1 802 790,00 K 1 870 625,00 K 1 831 503,00 K Mzdové náklady 1 077 096,00 K 1 123 638,00 K 1 247 615,00 K 1 296 417,00 K 1 262 896,00 K Náklady na sociální

zabezpe ení a

zdravotní pojišt ní 375 816,00 K 392 398,00 K 435 622,00 K 449 827,00 K 441 407,00 K Sociální náklady 102 018,00 K 111 175,00 K 119 553,00 K 124 381,00 K 127 200,00 K Zdroj: Vlastní tvorba

3.1.6. Organiza ní struktura

Spole nost je tvo ena t emi sekcemi a to výrobní, finan ní- controlling a obchodní sekcí.

Každá sekce je potom tvo ena n kolika divizemi.

Výrobní, finan ní- controlling a obchodní sekce (krom exportní divize a tuzemské obchodní sít ) a podstatná ást vedení spole nosti je situována v Otrokovicích. ást vedení spole nosti a exportní divize jsou situovány v Praze.

(24)

3.1.7. Management

²⁰

Statutární orgán tvo í t í lenná rada jednatel a to pan:

Ing. Lázni ka Libor, který je zárove generálním editelem Ing. Bjalek Miloslav

Han ík Roman Management:

P edseda: Ing. Pravec Pavel Prokurista: Ing. Bubeník Zden k Finan ní editel: Machovec Stanislav Obchodní editel: Vetešník Antonín

editel marketingu: Ing. Stiksa Roman

3.1.8. Firemní politika

Barum Continental se také snaží posilovat d v ru trhu integrováním managementu kvality, ekologie a bezpe nosti mezi své prioritní vize a hodnoty. Proto v t chto oblastech m žeme vid t neustálé zlepšování, dochází k vytvá ení závazných norem a požadavk , jejich dodržování je pravideln kontrolováno interními audity a externími certifikáty.

Spole nost bere v potaz požadavky na ochranu spot ebitel , zdraví a bezpe nost zam stnanc , stejn jako šet ení p írodních zdroj a minimalizace emisí hned od za átku vývoje nových produkt i technologií.

20 Dostupné z www: http://ipoint.financninoviny.cz/barum-continental-spol-s-r-o.32313.html

(25)

3.2. Analýza ú etních výkaz

3.2.1. Vertikální analýza

V mé práci jsem porovnávala veli iny u rozvahy a dále u výkazu zisku a ztrát.

3.2.1.1. Analýza aktiv

Graf 2 Struktura aktiv

Struktura aktiv

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

OSTATNÍ AKTIVA - p echodné ú ty aktiv

OB ŽNÁ AKTIVA STÁLÁ AKTIVA

Z grafu 2 m žeme konstatovat, že ve sledovaných letech 2001- 2005 dochází ke zm n pom ru stálých a ob žných aktiv na celkových aktivech. Zatímco v letech 2001 a 2002 tvo ila stálá aktiva p es 50% celkových aktiv, v roce 2005 už jen necelých 30%. Ostatní aktiva- p echodné ú ty aktiv tvo í ve všech p ti letech nepatrný podíl na celkových aktivech, jen v roce 2001 díky komplexním náklad m p íštího období p esahují podíl 1%.

Tabulka 2 Vertikální struktura stálých aktiv

2001 2002 2003 2004 2005

AKTIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

Dlouhodobý majetek 55,61% 52,87% 41,82% 35,51% 28,93%

Dlouhodobý nehmotný majetek 0,03% 0,02% 0,07% 0,11% 0,11%

Dlouhodobý hmotný majetek 55,46% 52,76% 41,67% 35,33% 27,65%

Dlouhodobý finan ní majetek 0,12% 0,09% 0,08% 0,07% 1,17%

Zdroj: vlastní tvorba

(26)

Stálá aktiva jsou ve všech letech z nejv tší ásti tvo eny dlouhodobým hmotným majetkem, což je pro výrobní podnik ve zpracovatelském pr myslu typické V pr b hu sledovaných p ti let dochází k jeho poklesu a to konkrétn díky položce samostatné movité v ci a soubory movitých v cí, což také ilustruje graf 3 a graf 4

Z tabulky 2 m žeme dále vy íst, že Barum Continental vlastní minimum dlouhodobého nehmotného majetku a také má minimální portfolio dlouhodobého finan ního majetku.

Graf 3 Struktura dlouhodobého majetku

Sruktura dlouhodobého majetku

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Dlouhodobý finan ní majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý hmotný majetek je z p evážné ásti tvo en samostatnými movitými v cmi a soubory movitých v cí. Druhou nejvýrazn jší položku tvo í stavby, což sv d í o tom, že Barum Continental spol. s r.o. musí ke své hlavní podnikatelské innosti používat adu výrobních hal a budov. Z grafu 4 si také m žeme všimnout jistého podílu nedokon eného dlouhodobého majetku (spole nost m la ve sledovaných letech ve výstavb adu nových objekt ), který se v pr b hu p ti let podílí na dlouhodobém hmotném majetku v rozmezí 10%- 20%.

Graf 4 Struktura dlouhodobého hmotného majetku

Struktura DHM

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Poskytnuté zálohy na DHM Nedokon ený dlouh. hmotný majetek

Jiný dlouhodobý hmotný majetek Samostatné movité v ci a soubory mov. v cí

Stavby Pozemky

(27)

Tabulka 3 Vertikální struktura ob žných aktiv

2001 2002 2003 2004 2005

AKTIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

Ob žná aktiva 42,98% 46,64% 57,94% 64,37% 70,98%

Zásoby 14,73% 13,84% 12,51% 9,49% 9,29%

Dlouhodobé pohledávky 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

Krátkodobé pohledávky 28,10% 32,65% 45,19% 50,35% 52,60%

Finan ní majetek 0,16% 0,14% 0,23% 4,52% 9,10%

Ob žná aktiva: Z grafu 5 si m žeme všimnout, že nejrelevantn jší položku ob žných aktiv tvo í krátkodobé pohledávky. Do roku 2002 tvo ily v tšinu jen pohledávky z obchodních vztah . Od roku 2002 již pohledávky za ovládanými a ízenými osobami, p i emž v roce 2003 dochází u t chto pohledávek ke skokovému nár stu, což zp sobuje práv nár st již zmi ovaných krátkodobých pohledávek.

Graf 5 Struktura ob žných aktiv

Struktura ob žných aktiv

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Finan ní majetek Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Zásoby

Položka zásoby je z nejv tší ásti tvo ena výrobky, dále materiálem a nedokon enou výrobou a polotovary. U zboží za jednotlivé roky zaznamenáváme jak nár st, tak i pokles, záleží na dob skladování. Dle grafu 6 lze usuzovat, že spole nost Barum Continental udržuje zboží na sklad minimáln na hranici 20% celkových zásob.

(28)

Graf 6 Struktura zásob

Struktura zásob

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Zboží Výrobky

Nedokon ená výroba a polotovary

Materiál

Finan ní majetek: M žeme všimnout, že u finan ního majetku dochází v pr b hu p ti let k výraznému nár stu, p edevším v roce 2004 a v roce 2005 a to díky nár stu finan ních prost edk na ú tech v bankách, což dokládá graf 7.

Graf 7 Struktura finan ního majetku

Struktura finan ního majetku

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Ú ty v bankách Peníze

(29)

3.2.1.2. Analýza pasiv

Ve všech sledovaných období má Barum Continental spol. s r.o. v pasivech výraznou p evahu vlastního kapitálu nad cizím. Minimální podíl na celkovém kapitálu má položka ostatní pasiva- p echodné ú ty pasiv.

Graf 8 Struktura pasiv

Tabulka 4: Vertikální struktura vlastního kapitálu

2001 2002 2003 2004 2005

PASIVA CELKEM ^100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

Vlastní kapitál 64,64% 74,90% 70,98% 66,11% 64,13%

Základní kapitál 19,19% 19,23% 15,31% 12,66% 10,51%

Kapitálové fondy 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 1,10%

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 2,13% 2,13% 1,67% 1,36% 1,11%

Hospodá ský výsledek minulých let 36,54% 42,77% 42,59% 44,43% 43,26%

Výsledek hospoda ení b žného ú etního období (+/-) 6,77% 10,76% 11,40% 7,66% 8,15%

V grafu 9 si m žeme všimnout, že v pr b hu analyzovaných let je vlastní kapitál tvo en z nejv tší ásti hospodá ským výsledkem minulých let. Díky navyšování nerozd leného zisku minulých let tak dochází k nár stu podílu hospodá ského výsledku minulých let na vlastním kapitálu z 56,5% až na 67,5% v roce 2005.

Dále z grafu vidíme, že druhou nejvýznamn jší položkou vlastního kapitálu je základní kapitál, jehož podíl na vlastním kapitálu se v pr b hu let 2001- 2005 zmenšuje, i když jeho absolutní hodnota z stala nezm n na. Což je samoz ejm zp sobeno zvyšováním vlastního

Struktura pasiv

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Ostatní pasiva- p echodné ú ty pasiv

Cizí zdroje Vlastní kapitál

(30)

kapitálu. Podíl výsledku hospoda ení na vlastních zdrojích v pr b hu p ti let kolísá mezi hodnotami 10%- 15%. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku se na vlastním kapitálu podílí zhruba 3%. Kapitálové fondy jsou v prvních ty ech letech zanedbatelné, pouze v roce 2005 vykázaly podíl na vlastním kapitálu 1,7%.

Graf 9 Struktura vlastního kapitálu

Struktura vlastního kapitálu

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Výsledek hospoda ení b žného u etního období (+/-)

Hospodá ský výsledek minulých let

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

Kapitálové fondy Základní kapitál

Tabulka 5 Vertikální struktura cizího kapitálu

2001 2002 2003 2004 2005

PASIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

Vlastní kapitál 64,64% 74,90% 70,98% 66,11% 64,13%

Cizí zdroje 33,91% 23,70% 28,74% 33,67% 35,61%

Rezervy 4,58% 0,60% 3,59% 1,92% 1,05%

Dlouhodobé závazky 0,00% 3,91% 1,96% 1,37% 1,22%

Krátkodobé závazky 19,00% 10,90% 21,30% 30,37% 33,34%

Bankovní úv ry a výpomoci 10,32% 8,29% 1,88% 0,00% 0,00%

Cizí kapitál: Nejvýznamn jší položkou v cizích zdrojích jsou ve všech sledovaných letech krátkodobé závazky, které podrobn ilustruje graf 11

(31)

Graf 10 Struktura cizího kapitálu

Struktura cizího kapitálu

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Bankovní úv ry a výpomoci Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Rezervy

Graf 11 Struktura krátkodobých závazk

Struktura krátkodobých závazk

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Jiné závazky

Dohadné ú ty pasivní P ijaté zálohy

Stát - da ové závazky a dotace

Závazky ze sociálního zabezpe ení a zdravotního pojišt ní

Závazky k zam stnanc m Závazky k ovládaným a

ízeným osobám

Závazky z obchodních vztah

Krátkodobé závazky: Jak si m žeme všimnout, nejvýznamn jší položky tvo í závazky z obchodních vztah a závazky k ovládaným a ízeným osobám. Lze konstatovat, že podíl závazk v i obchodním partner m na celkových krátkodobých závazcích se v pr b hu p ti let

(32)

udržuje v rozmezí 74,4%- 94%. Oproti tomu podíl závazk k ovládaným a ízeným osobám se tém z nulového podílu v roce 2002 vyšplhal až na 76% podíl v roce 2005.

Závazky v i zam stnanc m, státu a závazky ze sociálního zabezpe ení a zdravotního pojišt ní jsou ve všech sledovaných obdobích minimální, tzn. mén než 0,5%, jen v roce 2001 a v roce 2002 byly závazky v i zam stnanc m okolo 10% a 17%. V roce 2004 se za ínají v pasivech také vyskytovat p ijaté zálohy.

Položky bankovní úv ry a výpomoci vykazují klesající trend, protože v roce 2003 dochází ke splacení bankovních úv r dlouhodobých a v roce 2004 ke splacení krátkodobých bankovních úv r , což ilustruje graf 10.

3.2.1.3. Analýza výkazu zisku a ztrát

Tabulka 6 Struktura tržeb z provozní innosti

2001 2002 2003 2004 2005

Tržby za prodej zboží 19,74% 17,91% 16,54% 17,14% 22,45%

Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb 80,27% 82,09% 83,46% 82,86% 77,55%

Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 18,05% 14,15% 11,34% 13,52% 9,85%

Tržby z provozní innosti 118,05% 114,15% 111,34% 113,52% 109,85%

Jak m žeme vid t v tabulce 6, nejv tší podíl na tržbách z provozní innosti mají tržby za prodej vlastních výrobk a služeb, což potvrzuje fakt, že Spole nost Barum Continental spol.

s r.o. je výrobní podnik. V letech 2001- 2004 byl tento podíl v tší než 80%, jen v roce 2005 byl vykázán nižší podíl a to 77,5%.

Graf 12 Struktura tržeb z provozní innosti

Struktura tržeb

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu

Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb

Tržby za prodej zboží

(33)

Tržby za prodej zboží a tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu tvo í na celkových tržbách z provozní innosti již daleko menší podíl. Jak si m žeme všimnout v grafu 12 a tabulce 6, podíl tržeb za prodej zboží a tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu kolísá v pr b hu p ti let pod 20%.

Tabulka 7: Struktura nejvýznamn jších nákladových položek

2001 2002 2003 2004 2005

Náklady vynaložené na prodané zboží 16,908% 15,376% 13,849% 14,457% 20,292%

Spot eba materiálu a energie 51,244% 56,689% 60,059% 59,544% 56,929%

Služby 13,352% 11,077% 9,947% 9,672% 7,614%

Osobní náklady 7,534% 6,794% 6,281% 5,621% 5,136%

Lze se domnívat, že u výrobního podniku Barum Continental spol. s r.o. bude nejvýznamn jší nákladovou položkou spot eba materiálu a energie, což také dokazuje tabulka 7 a graf 13, kde se hodnoty v pr b hu let 2001- 2005 pohybují zhruba mezi 50%- 60%. Okolo 20%

se pak pohybují náklady na prodané zboží, okolo 10% spot eba služeb a pod 8% osobní náklady.

Z tabulky 6. a 7 si také m žeme všimnout, že podíl tržeb za prodej zboží odpovídá zhruba podílu náklad vynaložených na prodané zboží. Nejvyššího podílu dosáhly v roce 2005 a nejnižšího pak v roce 2003.

Graf 13 Struktura nejvýznamn jších nákladových položek

Struktura nejvýznamn jšíchnákladových položek

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Osobní náklady Služby

Spot eba materiálu a energie Náklady vynaložené na prodané zboží

(34)

3.2.2. Horizontální analýza 3.2.2.1. Analýza aktiv

Tabulka 8 Struktura aktiv

2001 2002 2003 2004 2005

AKTIVA CELKEM ^{11 645 698} ^{11 621 029} 14 599 890 17 660 750 21 263 273

Stálá aktiva 6 476 327 6 143 623 6 105 343 6 270 778 6 151 247

Dlouhodobý nehmotný majetek 3 255 2 327 9 591 19 722 23 568

Dlouhodobý hmotný majetek 6 458 859 6 130 698 6 083 988 6 239 181 5 879 227

Dlouhodobý finan ní majetek 14 213 10 598 11 764 11 875 248 452

Ob žná aktiva 5 005 817 5 419 602 8 458 610 11 368 257 15 093 647

Zásoby 1 714 999 1 608 876 1 827 174 1 676 655 1 975 572

Dlouhodobé pohledávky 0 0 0 0 0

Krátkodobé pohledávky 3 272 296 3 794 395 6 598 164 8 892 877 11 183 495

Finan ní majetek 18 522 16 331 33 272 798 725 1 934 580

Ostatní aktiva - p echodné ú ty aktiv 163554 57804 35937 21715 18379 Zdroj: Vlastní tvorba

Hodnota aktiv iní v roce 2005 21 263 273 tis. K . I když v roce 2002 vykazují mírný pokles, v pr b hu sledovaných p ti let se vyvíjejí rostoucím trendem a tak se celková aktiva zvýšila v letech 2001- 2005 o 9 617 575 tis. K .

Tabulka 9 Zjednodušená horizontální analýza aktiv

RELATIVNÍ ZM NA ABSOLUTNÍ ZM NA

2002 2003 2004 2005 2002 2003 2 004 2 005 AKTIVA CELKEM -0,20% 25,60% 21,00% 20,40% -24 669 2 978 861 3 060 860 3 602 523 STÁLÁ AKTIVA -5,10% -0,60% 2,70% -1,90% -332 704 -38 280 165 435 -119 531 Dlouhodobý nehmotný majetek -28,50% 312,20% 105,60% 19,50% -928 7 264 10 131 3 846 Dlouhodobý hmotný majetek -5,10% -0,80% 2,60% -5,80% -328 161 -46 710 155 193 -359 954 Dlouhodobý finan ní majetek -25,40% 11,00% 0,90% 1992,20% -3 615 1 166 111 236 577 OB ŽNÁ AKTIVA 8,30% 56,10% 34,40% 32,80% 413 785 3 039 008 2 909 647 3 725 390 Zásoby -6,20% 13,60% -8,20% 17,80% -106 123 218 298 -150 519 298 917 Dlouhodobé pohledávky 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

Krátkodobé pohledávky 16,00% 73,90% 34,80% 25,80% 522 099 2 803 769 2 294 713 2 290 618 Finan ní majetek -11,80% 103,70% 2300,60% 142,20% -2 191 16 941 765 453 1 135 855 OSTATNÍ AKTIVA - p echodné ú ty aktiv -64,70% -37,80% -39,60% -15,40% -105 750 -21 867 -14 222 -3 336 Zdroj: Vlastní tvorba

Jak m žeme vid t v tabulce 9, meziro ní p ír stky se pohybují nad hranicí 20%. Jen v roce 2002 zaznamenáváme pokles o 0,2%, což je o 24 669 tis.K mén , než v roce 2001.

Nejvýrazn jší vliv na r st celkových aktiv m l r st ob žných aktiv.

Graf 14 Vývoj aktiv