POSUDEK DIPLOMOVÉ PRÁCE
Téma: Analýza efektivní sazby důchodové daně v bankovním sektoru České republiky
Autor: Bc. David Ohanka
Předložená diplomová práce je věnována problematice efektivní důchodové daně v bankovním sektoru. Jedná se tak o spojení daňové problematiky a oblasti bankovnictví. Pro zpracování diplomové práce se jedná o vhodné, aktuální a významné téma.
Cílem diplomové práce je „stanovit a zhodnotit efektivní sazbu daně z příjmu právnických osob v bankovním sektoru České republiky za období let 2015 – 2017“. Efektivní sazba daně (dále jen ETR) je stanovena pro soubor cca 33 bank působících v ČR, viz grafy 4.1 – 4.6. Zhodnocení výše efektivní sazby daně v práci postrádám, autor se omezuje na konstatování, že v roce 2015 a 2017 je ETR vyšší a v roce 2016 nižší než statutární sazba daně (viz str. 71-42). Velkou část čtvrté aplikační kapitoly zabírá regresní analýza, ve které se autor snaží nalézt proměnné, které by vysvětlovaly výši ERT, nicméně vztah této analýzy ke stanovenému cíli není vyjasněn.
Přestože v práci postrádám detailnější zhodnocení výše ETR, celkově lze konstatovat, že cíl práce byl splněn.
Práce je členěna do pěti kapitol, z toho první a poslední kapitola jsou úvod a závěr práce. Ve druhé kapitole autor popisuje bankovní systém v ČR a jeho zdanění. Ve třetí kapitole jsou popsány metody měření ETR a vysvětlen postup jejich výpočtu. Obě kapitoly jsou teoretické.
Čtvrtá kapitola je teoreticko-praktická, kdy v této kapitole je jak popsána metodika regresní analýzy, tak jsou prezentovány výsledky. Tento přístup považuji za poněkud nešťastný, neboť teoreticko-metodický popis je velmi strohý a z práce ne zcela pochopitelný.
Domnívám se, že práce byla psána ve spěchu, což se odrazilo na její kvalitě. V práci se vyskytují chyby a nelogické pasáže. Po přečtení práce pak vyvstává řada otázek. Jako příklad lze uvést vzájemnou neprovázanost, kdy ETR je na základě (4.1) definována pomocí EBT a na straně 47 pomocí EBIT. Na straně 51, autor uvádí, že „z Tab. 4.1 je zjevné, že z 50 původně uvažovaných bank a zahraničních poboček bank bylo 14 bank vyřazeno z další analýzy z důvodů uvedených v kapitole 4.2“, nicméně v Tab. 4.1 je uveden počet 33/30 analyzovaných bank (50- 14≠33). V příloze 1 je uvedeno 49 a ne 50 bank. Autor se v práci občas vyjadřuje vágně (např.
na straně 52: „Nejvyšší špičky bylo dosaženo v roce 2015, kde koeficient dosáhl hodnoty …“) a v práci lze nalézt množství gramatických a stylistických chyb. K práci lze formulovat rovněž mnoho připomínek k metodickému postupu, např.: Proč je testována pouze normalita závislé proměnné, u nezávislých proměnných toto není třeba? Proč nebyla testována multikolinearita (vzájemná závislost vysvětlovaných proměnných) a dále normalita a homoskedasticita reziduí?
Z výsledků uvedených v tabulce 4.10 není zřejmé, zda se jedná o koeficienty beta nebo
p-hodnoty t-statistiky. Proč nebyl následně odhadnut regresní model pouze se statisticky významnými nezávislými proměnnými?
Vzhledem k výše uvedenému slovnímu hodnocení práci hodnotím známkou dobře a i přes výše uvedené připomínky doporučuji diplomovou práci Bc. Davida Ohanky k obhajobě.
V Ostravě dne 6. srpna 2019
doc. Ing. Aleš Kresta, Ph.D.
