Hlavní práce74272_jake01.pdf, 2.5 MB Stáhnout

Determinanty investičních toků do Polska, Slovenské republiky a České republiky v oblasti inovací a VaV

Autor: Eliška Jakobcová

Vedoucí práce: Ing. Iveta Černá, Ph.D.

Katedra: Katedra mezinárodního podnikání (FMV) Datum: 25.6. 2021

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Determinanty investičních toků do Polska, Slovenské republiky a České republiky v oblasti inovací a VaV“ vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury a pramenů.

V Sokolvě, dne 25.6. 2021 ...

Jméno a příjmení

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Ivetě Černé, Ph.D. za její cenné rady, věnovaný čas a trpělivost při vedení mé diplomové práce. Následně mé díky patří Ing. Petru Pospíšilovi, Mgr.

Milanu Kratinovi a Ing. Jarmile Chojanové za věnovaný čas, ochotu při poskytování rozhovorů a drahocenné odpovědi na mé otázky. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině, která mě při psaní této práce bezmezně podporovala.

Osnova

Úvod ... 1

1. Rešerše literatury ... 4

1.1 Studie zkoumající všechny země Visegrádu ... 4

1.2 Studie zkoumající Polsko ... 9

1.3 Studie zkoumající Slovenskou a Českou republiku ... 10

1.4 Ostatní studie ... 12

2. Investiční prostředí Polska ... 14

2.1 Makroekonomická analýza Polska ... 14

2.2 Hodnocení investičního prostředí Polska se zaměřením na inovace a VaV ... 20

2.2.1 Hodnocení Polska indexem Ease of Doing Business ... 20

2.2.2 Hodnocení Polska podle Global Competitiveness Report ... 22

2.2.3 Hodnocení technických vysokých škol v Polsku ... 25

2.3 Investiční pobídky v Polsku se zaměřením na inovace a VaV ... 28

2.4 SWOT analýza investičního prostředí Polska v oblasti inovací a VaV ... 32

2.5 Statistická analýza determinantů investičních toků do Polska v oblasti inovací a VaV . 37 3. Investiční prostředí Slovenské republiky ... 41

3.1 Makroekonomická analýza Slovenské republiky ... 41

3.2 Hodnocení investičního prostředí Slovenské republiky se zaměřením na inovace a VaV 45 3.2.1 Hodnocení Slovenské republiky indexem Ease of Doing Business ... 46

3.2.2 Hodnocení Slovenské republiky podle Global Competitiveness Report ... 47

3.2.3 Hodnocení technických vysokých škol ve Slovenské republice ... 49

3.3 Investiční pobídky ve Slovenské republice se zaměřením na inovace a VaV ... 51

3.4 SWOT analýza investičního prostředí Slovenské republiky v oblasti inovací a VaV .... 53

3.5 Statistická analýza determinantů investičních toků do Slovenské republiky v oblasti inovací a VaV ... 59

4. Investiční prostředí České republiky ... 61

4.1 Makroekonomická analýza České republiky ... 62

4.2 Hodnocení investičního prostředí České republiky se zaměřením na inovace a VaV .... 67

4.2.1 Hodnocení České republiky indexem Ease of Doing Business a porovnání s vybranými zeměmi ... 68

4.2.2 Hodnocení České republiky podle Global Competitiveness Report a porovnání s vybranými zeměmi ... 70 4.2.3 Hodnocení technických vysokých škol v České republice a porovnání s vybranými zeměmi 72

4.3 Investiční pobídky v České republice se zaměřením na inovace a VaV ... 76 4.4 SWOT analýza investičního prostředí České republiky v oblasti inovací a VaV ... 80 4.5 Statistická analýza determinantů investičních toků do České republiky v oblasti inovací a VaV 85

5. Případové studie a doporučení pro zlepšení investičního prostředí České republiky v oblasti inovací a VaV ... 87

5.1 Případová studie: BMV Vývojové centrum ČR ... 87 5.2 Případová studie: Skupina Accolade ... 91 5.3 Doporučení pro zlepšení investičního prostředí České republiky v oblasti inovací a VaV

92

Závěr ... 96 Zdroje ... 99

Seznam tabulek

Tabulka 1: Hodnocení a pozice Polska v žebříčku Ease of Doing Business v roce 2019 a 2020. ... 21

Tabulka 2: Hodnocení a pozice Polska podle Global Competitiveness Report v roce 2019 a 2018 ... 23

Tabulka 3: Hodnocení a pozice Polska v rámci pilíře dovednosti v roce 2019 a 2018 ... 24

Tabulka 4: Hodnocení a pozice Polska v rámci pilíře schopnost inovace v roce 2019 a 2018 ... 24

Tabulka 5: Hodnocení polských univerzot podle THE World University Rankings v roce 2021 ... 26

Tabulka 6: Hodnocení polských univerzit podle Best Gloabl Universities Rankings v roce 2021 ... 27

Tabulka 7: Hodnocení polských univerzot podle QS World University Rankings v roce 2021 ... 28

Tabulka 8: SWOT analýza investičního prostředí Polska v oblasti inovací a VaV, ... 32

Tabulka 9: Zjednodušený výsledek regresní analýzy determinantů investičních toků Polska ... 39

Tabulka 10: Hodnocení a pozice Polska v žebříčku Ease of Doing Business v roce 2019 a 202, ... 46

Tabulka 11: Hodnocení a pozice Polska podle Global Competitiveness Report v roce 2019 a 2018 ... 47

Tabulka 12: Hodnocení a pozice Polska v rámci pilíře dovednosti v roce 2019 a 2018, ... 48

Tabulka 13: Hodnocení a pozice Polska v rámci pilíře schopnost inovace v roce 2019 a 2018 ... 49

Tabulka 14: Hodnocení slovenských univerzit podle THE World University Rankings v roce 2021, ... 50

Tabulka 15: Hodnocení slovenských univerzit podle Best Gloabl Universities Rankings v roce 2021, .... 50

Tabulka 16: Hodnocení polských univerzot podle QS World University Rankings v roce 2021, ... 51

Tabulka 17: SWOT analýza investičního prostředí Slovenské republiky v oblasti inovací a VaV ... 54

Tabulka 18: Zjednodušený výsledek regresní analýzy determinantů investičních toků Slovenska ... 60

Tabulka 19: Hodnocení a pozice České republiky v porovnání s Polskem a Slovenskou republikou v žebříčku Ease of Doing Business v roce 2019 a 2020. ... 69

Tabulka 20: Hodnocení a pozice České republiky podle Global Competitiveness Report v roce 2019 a 2018 ... 70

Tabulka 21: Hodnocení a pozice České republiky v rámci pilíře dovednosti v roce 2019 a 2018, ... 71

Tabulka 22: Hodnocení a pozice České republiky v rámci pilíře schopnost inovace v roce 2019 a 2018 .. 72

Tabulka 23: Hodnocení slovenských univerzit podle THE World University Rankings v roce 2021 ... 74

Tabulka 24: Hodnocení českých univerzit podle Best Gloabl Universities Rankings v roce 2021 ... 75

Tabulka 25: Hodnocení polských univerzot podle QS World University Rankings v roce 2021 ... 76

Tabulka 26: SWOT analýza investičního prostředí Slovenské republiky v oblasti inovací a VaV ... 82

Tabulka 27: Zjednodušený výsledek regresní analýzy determinantů investičních toků Slovenska ... 86

Seznam obrázků

Obrázek 1: Zvláštní ekonomické zóny v Polsku, ... 29

Obrázek 2: Mapa způsobilých nákladů pro regionální podporu, Polsko ... 31

Obrázek 3: BMW Vývojové centrum ČR ... 89

Seznam grafů

Graf 2: Vývoj HDP/obyvatele Polska v porovnání se světem a EU v tis. dolarech ... 17

Graf 3: Vývoj inflace v Polsku v letech 1995-2000 v % ... 18

Graf 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v Polsku v porovnání s EU a zeměmi OECD v % ... 19

Graf 5: Vývoj otevřenosti obchodu v Polsku v letech 1990-2019 v porovnání s EU a světem v % ... 20

Graf 6: Vývoj HDP Slovenské republiky v letech 1990-2019 v mld. Dolarů, ... 42

Graf 7: Vývoj HDP na obyvatele Slovenské republiky v tis. dolarech, ... 43

Graf 8: Vývoj inflace ve Slovensku v letech 1992-2000 v %, ... 44

Graf 9: Vývoj míry nezaměstnanosti ve Slovenské republice v % v letech 1993-2019, ... 44

Graf 10: Vývoj otevřenosti obchodu ve Slovenské republice v letech 1990-2019 v porovnání s EU a světem v %, ... 45

Graf 11: Vývoj HDP České republiky v letech 1990-2019 v mld. dolarů ... 62

Graf 12: Vývoj HDP/obyvatele České republiky v porovnání se světem a EU v tis. dolarech ... 63

Graf 13: Vývoj inflace v České republice v letech 1992-2019 v % ... 64

Graf 14: Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice v porovnání s EU, Slovenskou republikou a Polskem v % ... 65

Graf 15: Vývoj otevřenosti obchodu v České republice v letech 1950-2019 v porovnání s EU, světem Polskem a Slovenskou republikou v % ... 66

Seznam použitých zkratek

BREEAM Building Research Establishment Environmental Assessment Method CEFTA Středoevropská zóna volného obchodu

ČR Česká republika

ECB Evropská centrální banka

EMU Evropská Měnová Unie

ERM II Evropský mechanismus směnných kurzů II

EU Evropská Unie

HDP Hrubý domácí produkt

HICP Harmonizovaný index spotřebitelských cen

ICT Informační a komunikační technologie

Kč Koruna česká

MSP Mikro, malé a střední podniky

NATO Severoatlantická aliance

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

PAIH Polish Investment and Trade Agency

PIAAC Mezinárodní výzkum dospělých

PISA Programme for International Student Assessment

PO Právnická osoba

PZI Přímé zahraniční investice

SARIO Slovak Investment and Trade Development Agency

SEZ Zvláštní ekonomická zóna

TAČR Technologická agentura České republiky UNCTAD Konference OSN o obchodu a rozvoji

UNESCO Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu

VaV Výzkum a vývoj

1

Úvod

Téma této diplomové práce je Determinanty investičních toků do Polska, Slovenské republiky a České republiky v oblasti inovací a VaV. Příliv přímých zahraničních investic je jako jeden z důležitých faktorů ekonomického růstu vysoce zkoumaným a diskutovaným tématem.

Podpůrci přímých zahraničních investic vyzdvihují pozitivní efekty tyto investice mohou mít na ekonomiku. Například mohou být významným zdrojem ekonomického růstu pro země s nedostatkem vlastního kapitálu a úspor, jako je řada rozvíjejících se zemí. ¹ Od roku 1990 vzrostl celosvětový příliv zahraničních investic z 207 miliard dolarů na 1 540 miliard dolarů v roce 2019.

Za třicet let se celosvětový příliv zahraničních investic zvýšil více jak sedmkrát. Podle předpokladů současná krize zapříčiněná virem COVID-19 významně ovlivní objem PZI. Podle mezinárodní organizace UNCTAD projekce předpokládají 40 % snížení objemu přímých zahraničních investic, čímž by PZI klesly poprvé od roku 2005 pod 1000 miliard dolarů. ² Neboť mohou mít přímé zahraniční investice pozitivní vliv na ekonomický růst země, mnohé státy se snaží zlepšit investiční prostředí svých zemí s úmyslem přilákání investorů. Hlavní účel mé práce je určit některé z hlavních determinantů investičních toků do vybraných zemí v oblasti VaV a inovací a nabídnout doporučení, jakým způsobem může Česká republika investiční prostředí se zaměřením na VaV a inovace zlepšit v porovnání s Polskem a Slovenskou republikou.

Technický pokrok je považován za jeden z motorů ekonomického růstu, což vede státy k investování do výzkumu a vývoje. I přímé zahraniční investice mohou mít pozitivní vliv na úroveň VaV v dané zemi. Například pozitivní spillover spojený s PZI do výzkumu a vývoje je takzvaný demonstrační efekt. Místní firmy mohou začít využívat nové technologie zavedené nadnárodními firmami prostřednictvím napodobování nebo zkoumáním dané technologie. Příklad dalšího pozitivního efektu může být efekt fluktuace pracovních sil. Pracovníci vyškolení nebo dříve zaměstnaní v nadnárodních společnostech mohou přenášet důležité informace do místních

1 HORVATIN, D. FOREIGN DIRECT INVESTMENT AND ECONOMIC GROWTH: TAKING STOCK OF THE CURRENT STATE OF EMPIRICAL RESEARCH. Business Excellence, 2019, vol. 13, no. 2. pp. 179-201 ProQuest Central. ISSN 18463355. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.22598/pi-be/2019.13.2.179.

2 UNCTAD. World Investment Report 2020: International Production Beyond the Pandemic. 2020. [online] [cit.

23.12.2020] Dostupné z: https://unctad.org/system/files/official-document/wir2020_en.pdf

2 firem, poté, co změní zaměstnavatele, nebo mohou přispět k šíření technologií založením vlastních firem. Další možný příklad je účinek vertikální vazby. Nadnárodní firmy mohou převést svou technologii na firmy, které jsou potenciálními dodavateli meziproduktů nebo kupci jejich vlastních produktů. ³ Kvůli těmto možným pozitivním účinkům, které mohou mít PZI do výzkumu a vývoje, jsem se rozhodla zaměřit téma mé diplomové práce na determinanty investičních toků v oblasti VaV a inovací. Pro země Visegrádu, které mají poměrně nízké vlastní výdaje na výzkum a vývoj, jsou investice v oblasti VaV důležitý zdroj financování a rozvoje sektoru VaV. Poslední dobou také roste v zemích Visegrádu počet investic do kapitálově náročných odvětví včetně sektoru výzkumu a vývoje. Například ve srovnání s rokem 2000 se podíl zahraničních poboček na financování výzkumu a vývoje v Polsku zvýšil o téměř 40 %, v České republice o více než 20 %. ⁴

Research gap byl identifikován v nedostatku studií, které se zabývají investičními determinanty v oblasti inovací a VaV. Existuje mnoho publikací, které zkoumají determinanty investičních toků do různých zemí světa. I na země Visegrádu se zaměřuje poměrně významné množství studií, jak na jednotlivé země, tak na celou skupinu dohromady. Publikace se ale málokdy zaměřují pouze na Polsko, Slovenskou republiku a Českou republiku, zaměření na inovace a VaV se také objevuje zřídka.

Cílem této diplomové práce je zhodnocení a porovnání investičních prostředí Polska, Slovenské republiky a České republiky se zaměřením na určení potenciálních oblastí pro zlepšení investičního prostředí České republiky a určení hlavních determinantů investičních toků do těchto zemí v oblasti inovací a výzkumu a vývoje. V práci jsou za účelem porovnání atraktivity České republiky a vybraných zemí pro investory využity i rozhovory s reprezentanty BMW Vývojového Centra ČR, skupiny Accolade a pobočky CzechInvestu v Karlových Varech. Hlavní výzkumná otázka této diplomové práce je: Ve kterých oblastech vytváření příznivého investičního prostředí pro investory se specializací na inovace a VaV je Česká republika v porovnání s Polskem a Slovenskem lepší a naopak, ve kterých bychom se měli zlepšit za účelem přilákání investorů?

3 KIM, S. and PARK, J. Foreign Direct Investment and International R&D Spillovers in OECD Countries Revisited:

JITE. Journal of Institutional and Theoretical Economics, 09, 2017, vol. 173, no. 3. pp. 431-453 ProQuest Central.

ISSN 09324569. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.1628/093245616X14664894246884.

4 OWCZARCZUK, M. Government Incentives and FDI Inflow into R&D - the Case of Visegrad Countries.

Entrepreneurial Business and Economics Review, 2013, vol. 1, no. 2. pp. 73-86 ProQuest Central. ISSN 2353883X.

3 V práci jsou využité analytické metody, specificky makroekonomická analýza k posouzení stavu ekonomik vybraných zemí, SWOT analýza investičních prostředí vybraných zemí a statistická analýza determinantů investičních toků do jednotlivých zemí. V makroekonomické analýze se zaměřuji především na hlavní makroekonomické indikátory (HDP, inflace, nezaměstnanost a otevřenost obchodu), neboť je dále využiji ve statistické analýze. Vedlejší neznámé využité v statistické analýze jsou HDP, nezaměstnanost, inflace a otevřenost obchodu, neboť se jedná o důležité makroekonomické ukazatele, dále hodnocení zemí indexem Ease of Doing Business, hodnocení zemí zprávou Global Competitivness Report a průměrné měsíční hrubé mzdy, jako obecné neznámé hodnotící investičních prostředí zemí, a nakonec počet zápisů do terciárního vzdělávání, výdaje do VaV, počet zaměstnanců ve VaV a počet uznaných patentů rezidentů, ke zohlednění zaměření na VaV a inovace. Existuje mnoho dalších použitelných ukazatelů, například průměrný plat v jednotlivých zemích, hodnocení korupce v zemi Indexem vnímání korupce (Corruption Perceptions Index), úroková sazba, měnový kurz, hodnocení úrovně gramotností patnáctiletých žáků v jednotlivých zemích přes mezinárodní šetření PISA atd.

Zohlednění velkého množství použitelných ukazatelů je nad rámec požadavků na diplomovou práci, proto jsem analýzu omezila na vybrané neznámé.

V práci jsou také na hodnocení investičních prostředí jednotlivých zemí využity podrobné hodnocení zemí indexem Ease of Doing Business a zprávou Global Competitivness Report, hodnocení technických vysokých škol ve vybraných zemích a investiční pobídky nabízené vybranými zeměmi se zaměřením na VaV a inovace. Samozřejmě existují i jiné faktory ovlivňující investiční prostředí zemí než jen ty, na které jsem se zaměřila v této diplomové práci. Každá firma se individuálně rozhoduje, zda je vybraný zahraniční trh pro ni vhodný. Rozhodnutí firmy může například ovlivnit konkurence na daném zahraničním trhu, kultura a jazyk dané země, vzdálenost země atd. Je mnoho faktorů, které nemůže stát ovlivnit, nebo by to bylo velmi složité. Takovéto faktory ve své práci nerozebírám.

4

1. Rešerše literatury

Během let bylo vydáno mnoho publikací, které se zabývají determinanty investičních toků do různých zemí. Publikace se liší například svým zaměřením, vybranou metodikou nebo vybranými neznámými v rámci statistické analýzy. Pro účely literární rešerše týkající se této diplomové práce jsem se zaměřila pouze na publikace, které v rámci studie zkoumají stejné země, které jsem vybrala, tudíž Polsko, Slovenskou republiku a Českou republiku.

1.1 Studie zkoumající všechny země Visegrádu

Některé studie se zaměřují na všechny země Visegrádu. Ve své studii zkoumali Wojciechowski a Makieła ⁵ determinanty přímých zahraničních investic v zemích Visegrádu od roku 2004 do roku 2013. Autoři se rozhodli analyzovat determinanty celkového stavu PZI v zemi, narozdíl od analyzování determinantů toků PZI. Determinanty, na které se zaměřili, jsou hospodářský růst a zvýšení produktivity, které zahrnuli do pojmu celková produktivita faktorů, výdaje firem na výzkum a vývoj, ekonomická a politická rizika, otevřenost zemí zahraničnímu obchodu, mzdové náklady a daně a další obchodní ukazatele. Za účelem snížení nejistoty modelu, použili autoři průměrování Bayesianova modelu (BMA).

Výsledkem studie Wojciechowskiho a Makieły je, že parametr celkové produktivity faktorů je významným determinantem alokace PZI. Nárůst celkové produktivity faktorů v dané zemi o jedno procento vede podle použitého modelu k navýšení PZI o 0.673 %. Autoři využili zpožděnou celkovou produktivitu faktorů, neboť podle výsledků studie se investoři rozhodují především podle produktivity země předešlý rok. Velikost trhu je podle studie nejvýznamnějším determinantem investic. Zvětšení trhu o 1 % vede k nárůstu PZI o 0.84 %. Pozitivní vliv mají podle výsledků studie i faktory kvality lidského kapitálu v daném průmyslu a poptávka spotřebitelů.

Negativní vliv mají výdaje firem na výzkum a vývoj. V případě zemí Visegrádu nemají proměnné jako je otevřenost ekonomiky a korupce v hostitelské zemi na PZI signifikantní vliv. ⁶

5 WOJCIECHOWSKI, L. and MAKIEŁA, K. Determinants of Foreign Direct Investments in the Visegrad Group Countries 1. Acta Universitatis Lodziensis.Folia Oeconomica, 2019, no. 343. pp. 103-121 ProQuest Central. ISSN 02086018. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.18778/0208-6018.343.07.

6 Ibid.

5 Další studie, která se věnuje determinantům přímých zahraničních investic ve všech zemích Visegrádu od roku 2001 do roku 2014, pochází od autorů Darmo, Novák, Kálovec a Rybošová. ⁷ Ve studii využili autoři metodu regresi panelu s použitím standardizovaných proměnných. Většina vybraných proměnných je stejná jako v předchozí zmíněné studii Wojciechowskiho a Makieły.

Jedná se o „velikost ekonomiky nebo její potenciál, produktivitu práce, daň z příjmu právnických osob, mzdy, jednotkové náklady práce, inflaci, vzdělávání pracovních sil, otevřenost ekonomiky, hustotu silnic a železnic, tj. kvalitu nebo rozvoj infrastruktury, míru korupce a členství v hospodářské a měnové unii“ ⁸. I když jsou některé determinanty odlišně označené, většina zkoumaných determinantů je podobná. Mezi zkoumané determinanty zahrnují Wojciechowski a Makieła výdaje firem na výzkum a vývoj, což se v této studii neobjevuje. Na rozdíl od studie Wojciechowskiho a Makieły se autoři Darmo, Novák, Kálovec a Rybošová zaměřují na příliv PZI, ne na celkové akumulované investice za dané období.

Podle výsledků této studie má pozitivní vliv na příliv PZI velikost ekonomiky, produktivita práce, dostupnost kvalifikované pracovní síly, otevřenost ekonomiky a úroveň infrastruktury.

Negativní vliv na příliv PZI má velikost daně z příjmu právnických osob, mzdy, inflace a korupce.

Výsledky této studie jsou celkově podobné jako výsledky studie Wojciechowskiho a Makieły.

Rozdíl je v posuzování důležitosti některých proměnných. Wojciechowski a Makieła určili během analýzy ve své studii, že otevřenost ekonomiky a korupce nejsou důležité determinanty PZI v zemích Visegrádu. Darmo, Novák, Kálovec a Rybošová je naopak hodnotí jako významné determinanty. Autoři také zdůrazňují, že nejdůležitější vliv na příliv PZI je spojen s velikostí a rozvojem ekonomiky, úrovní kvalifikované pracovní síly, rozvojem infrastruktury a otevřeností ekonomiky. Autoři se dále v závěru více zaměřují na doporučení pro země Visegrádu než jen na uvedení determinantů PZI, jako to je v předchozí studii Wojciechowskiho a Makieły. Podle Darma, Nováka, Kálovce a Rybošové by měli země podporovat investice do lidského kapitálu, zajistit, aby měli obyvatelé přístup ke kvalitnímu vzdělání, podporovat programy vzdělávání starších lidí a udržovat nebo zvyšovat úroveň vzdělání jejich pracovní síly. Země by dále měly podporovat

7 DARMO, L., NOVÁK, M., KÁLOVEC, M. and RYBOŠOVÁ, P. Determinants of the FDI Inflow into the Visegrad Countries 1. Ekonomicky Casopis, 2020, vol. 68, no. 10. pp. 1057-1080 ProQuest Central. ISSN 00133035. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.31577/ekoncas.2020.10.05.

8 Ibid.

6 mezinárodní obchod, vytvářet nebo udržovat dobré vztahy se svými obchodními partnery a omezit překážky mezinárodnímu obchodu. Podle autorů musí země Visegrádu také zlepšit a modernizovat stávající silniční a železniční sítě a vybudovat nové rychlostní silnice a železnice. ⁹

Wojciechowski se ve studii The Determinants of FDI Flows from the EU-15 to the Visegrad Group Countries – A Panel Gravity Model Approach z roku 2013 ¹⁰ zaměřuje narozdíl od předchozích zmíněných studiích na příliv PZI do zemí Visegrádu pouze ze zemí Evropské Unie.

Studie využívá klasický gravitační model za účelem ověření jak „velikostní faktory“ ovlivňují objem toků PZI. Kromě velikosti ekonomiky (určená pomocí HDP na obyvatele a počtu obyvatel) a vzdálenosti zemí aplikuje Wojciechowski také další proměnné, jako je volatilita měnového kurzu, stabilita země, inflace, úrokové sazby, protekcionismus v zemi, nezaměstnanost, úroveň vzdělání nebo obecné investiční klima. Dále také používá různé binární proměnné, které reflektují například členství země v mezinárodních institucích (EU, EMU, OECD, CEFTA, ERM II) nebo přístup k moři.

Wojciechowski touto studií znovu potvrdil pozitivní vztah mezi velikostí ekonomiky a objemem přílivu PZI. Pozitivní vliv na PZI má také proměnná sdílení hranic s hostitelským státem, přístup k moři, stejný jazyk, historické a kulturní vztahy, členství v mezinárodních institucích, nízké daně z příjmu právnických osob, výdaje na školství a výzkum, úroveň protekce investorů v dané zemi a nezaměstnanost. Negativní vliv na PZI vykazovala geografická vzdálenost zemí, zvýšený počet správních a právních postupů a vysoká volatilita měnového kurzu. I když autor předpokládal i negativní vliv mzdových nákladů, analýza jej neprokázala. Podle autora to může být kvůli tomu, že v zemích Visegrádu je relativně nízká diverzifikace příjmů. Výsledky této studie se nijak dramaticky neliší od předchozích studiích zkoumaných v této rešerši literatury. ¹¹

9 DARMO, L., NOVÁK, M., KÁLOVEC, M. and RYBOŠOVÁ, P. Determinants of the FDI Inflow into the Visegrad Countries 1. Ekonomicky Casopis, 2020, vol. 68, no. 10. pp. 1057-1080 ProQuest Central. ISSN 00133035. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.31577/ekoncas.2020.10.05.

10 WOJCIECHOWSKI, L. The Determinants of FDI Flows from the EU-15 to the Visegrad Group Countries - A Panel Gravity Model Approach. Entrepreneurial Business and Economics Review, 2013, vol. 1, no. 1. pp. 7-22 ProQuest Central. ISSN 2353883X.

11 Ibid.

7 Wojciechowski se znovu zabýval determinanty PZI do zemí Visegrádu ze zemí EU spolu s autorem Wachem v roce 2016 ve studii Determinants of Inward FDI into Visegrad Countries: Empirical Evidence Based on Panel Data for the Years 2000-2012 ¹². Ve studii zkoumají determinanty přílivu PZI mezi roky 2000 a 2012 za pomocí rozšířeného gravitačního modelu, ke kterému přidali proměnné jako je společné hranice, členství v EU a EMU nebo index ochrany. Další zkoumané determinanty v této studii jsou velikost ekonomiky (HDP na obyvatele), zdanění, vláda, korupce, objem obchodu, velikost domácí a hostitelské ekonomiky, vzdálenost mezi domácí a hostitelskou zemí, přístup k moři, kvalita infrastruktury, rozdíly v příjmech, měnové kurzy, úroveň produktivity práce, míra nezaměstnanosti, minimální mzda a daň z příjmu právnických osob. Znovu se prokazuje, že v této studii jsou zkoumány podobné nebo stejné proměnné, jako v předchozích studiích.

Výsledky se v některých oblastech liší od ostatních studiích v této rešerši literatury.

Prokázalo se, že u zemí Visegrádu je důležitější velikost domácí ekonomiky, ne tolik velikost hostitelské ekonomiky, neboť jsou tři ze čtyř zemí Visegrádu menší ekonomiky. Čím větší je domácí ekonomika a čím menší je zeměpisná vzdálenost mezi dvěma zeměmi, tím více tato země investovala v hostitelské zemi. Vzdálenost byla ale důležitým determinantem především pro dobu před vstupem do EU. Po vstupu do EU má vzdálenost stále negativní vliv na PZI, nepatří ale mezi významné determinanty. Přístup hostitelské země k moři, výhoda, kterou má pouze Polsko, se také neprokázala jako významný determinant. Výsledky také naznačují pozitivní význam účasti Slovenska v eurozóně v souvislosti s akumulací PZI. Faktory jako úroveň minimálních mezd, míra nezaměstnanosti nebo zdanění příjmů právnických osob v hostitelských zemích se neprokázaly jako významné determinanty přílivu PZI. Podle této studie ovlivňuje investory spíše produktivita práce a stupeň ochrany investorů. Sami autoři ale poukázali na nedostatky této studie. Zkoumaných třináct let je poměrně krátké období a nesledovali, do kterých průmyslových odvětví byl kapitál investován. ¹³

12 WACH, K. and WOJCIECHOWSKI, L. Determinants of Inward FDI into Visegrad Countries: Empirical Evidence Based on Panel Data for the Years 2000-2012 1. Economics and Business Review, 2016, vol. 2, no. 1. pp. 34-52 ProQuest Central. ISSN 23921641. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.18559/ebr.2016.1.3.

13 Ibid.

8 Další důležitá studie pro účely mé diplomové práce, která se věnuje všem zemím Visegrádu, ale tentokrát nezkoumá determinanty PZI, pochází od autora Owczarczuk ¹⁴. Zajímavá je pro účely mé diplomové práce tím, že se zabývá investičními pobídkami v zemích Visegrádu se zaměřením na výzkum a vývoj. Cílem Owczarczukovo studie „je identifikovat a analyzovat některá politická opatření České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska a prozkoumat, jak ovlivňují přitažlivost a podporu PZI ve výzkumu a vývoji pro tyto země, zároveň také i jejich rozdíly a podobnosti“ ¹⁵.

Podle výzkumu v této studii byla v roce 2009 největší hodnota investic do výzkumu a vývoje realizována v České republice (přes 1,3 mil. dolarů). V Polsku se hodnota investic zahraničních dceřiných společností do VaV za deset let zvýšila téměř šestkrát. V roce 2013 zahraniční společnosti v této zemi financovaly více než 50 % výzkumu prováděného podnikovým sektorem, zatímco v roce 2000 se na tomto typu projektů podílelo pouze 12 % zahraničních společností.

Během analyzovaného období byl v Maďarsku růst investic do VaV ze strany zahraničních subjektů relativně stabilní. Nejméně aktivní na trhu investic do VaV jsou naopak zahraniční dceřiné společnosti na Slovensku. V roce 2012 bylo téměř 26 % výzkumu v České republice financováno ze zahraničí, v Maďarsku více než 15 % výzkumu, 13 % v Polsku a téměř 19 % na Slovensku.

Závěrem studie Owczarczuka je, že nejvíce zkoumaných vládních pobídek existuje v Maďarsku, nejméně v Polsku. Země Visegrádu vedou podle autora relativně liberální politiku vůči zahraničním investorům a nabízejí řadu fiskálních a finančních pobídek, nepochybně ale spojené s určitými požadavky. Zejména maďarské a slovenské agentury vedou agresivní kampaně na podporu investic. Podle průzkumu obchodních trendů v oblasti investic do výzkumu a vývoje z roku 2013, který připravila Evropská komise, patřilo mezi nejatraktivnější země pro investice do výzkumu a vývoje ze všech zemí Visegrádu pouze Polsko. Podle této studie ale poskytuje Polsko nejchudší systém pobídek. Podle autora to tedy znamená, že investiční pobídky jsou účinné pouze pokud země splňuje řadu dalších podmínek požadovaných zahraniční společností. ¹⁶

14 OWCZARCZUK, M. Government Incentives and FDI Inflow into R&D - the Case of Visegrad Countries.

Entrepreneurial Business and Economics Review, 2013, vol. 1, no. 2. pp. 73-86 ProQuest Central. ISSN 2353883X.

15 Ibid.

16 Ibid.

9

1.2 Studie zkoumající Polsko

Cieslik ¹⁷ napsal v roce 2017 studii, jejíž cíl bylo identifikovat hlavní důvody pro mezinárodní produkci v Polsku zahraničními firmami ze zemí EU-15. Zkoumal především vliv rozdílné vybavenosti výrobními faktory (například lidský nebo fyzický kapitál). V teoretické části se zabývá modelem znalostního kapitálu rozšířeného o fyzický kapitál, který kombinuje horizontální i vertikální důvody pro přímé zahraniční investice. V praktické části implementuje negativní binomický model a dvoustranný datový soubor pokrývající 15 členských států EU od roku 1989 do roku 2014. Podle této studie jsou investice ze strany zahraničních firem ovlivňovány rozdíly ve vybavenosti výrobními faktory, relativní ekonomickou velikostí a náklady spojenými s obchodem.

Studie Determinants of Investment Attractiveness of Polish Special Economic Zones napsaná autory Dorożyński Świerkocki a Urbaniak ¹⁸ se zaměřuje pouze na atraktivitu speciálních ekonomických zón v Polsku. Především se zabývá porovnáním speciálních ekonomických zón v Polsku, proč jsou některé více atraktivní pro investory a proč jsou některé méně atraktivní. Pro účely mé diplomové práce není tolik významné porovnání těchto zón, neboť se zajímám o atraktivitu celé země, přesto se závěry této studie vztahují také na celé Polsko. Ve studii analyzují autoři 25 proměnných, které mohou ovlivňovat investice v jednotlivých speciálních ekonomických zónách. Podle výsledků studie jsou nejdůležitějšími pro přilákání PZI výdaje na údržbu a modernizaci infrastruktury zón, počet měst v zóně, celková investiční atraktivita vojvodství, pracovní zdroje a náklady. Investoři byli také ovlivněni propagací jednotlivých zón. Zajímavým závěrem studie je také to, že investory nezajímala do významné míry státní podpora v zónách s výjimkou daňových úlev, které jsou přesto až na druhém místě při rozhodování investorů.

17 CIESLIK, A. Determinants of MNE Activity in Poland: The Case of Firms from EU-15. Entrepreneurial Business and Economics Review, 2017, vol. 5, no. 1. pp. 151-167 ProQuest Central. ISSN 2353883X. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.15678/EBER.2017.050109.

18 DOROŻYŃSKI, T., ŚWIERKOCKI, J. and URBANIAK, W. Determinants of Investment Attractiveness of Polish Special Economic Zones. Entrepreneurial Business and Economics Review, 2018, vol. 6, no. 4. pp. 161 ProQuest Central. ISSN 2353883X. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.15678/EBER.2018.060409.

10 Další studie napsaná autorem Ślusarczyk v roce 2018 ¹⁹ se zabývá specificky vlivem státní podpory ve speciálních ekonomických zónách na rozhodování investorů a vlivem osvobození od daně z nemovitosti nabízené investorům jednotlivými obcemi. Podle studie vede zvýšení výdajů na veřejnou podporu ke zvýšení kapitálových výdajů, které pak dále vedou k navýšení úrovně zaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst. Výdaje na veřejnou podporu se ale netýkají pouze zahraničních investorů, ale všech investorů působících v speciálních ekonomických zónách.

Neboť se studie zabývá především objemem výdajů na veřejnou podporu a výši úlev pro investory, jsou pro účely mé diplomové práce nejdůležitější informace ohledně typů státní podpory ve speciálních ekonomických zónách.

1.3 Studie zkoumající Slovenskou a Českou republiku

Dudáš a Grančay ²⁰ se ve své studii z roku 2019 věnují rozdílům atraktivity mezi okresy ve Slovensku pro zahraniční investory. Stejně jako u studie od autorů Dorożyński, Świerkocki a Urbaniak ²¹ zmíněné v části o Polsku předpokládám, že výsledky této studie alespoň z části odráží determinanty investičních toků pro celou Slovenskou republiky. Hlavní metodou analýzy studie je gravitační model s využitím Poisson Pseudo odhadu maximální pravděpodobnosti na základě data od roku 2009 do roku 2016. Počet obyvatel, mzdy, vzdálenost od Bratislavy, přístup na dálnice a přítomnost univerzit jsou podle studie statisticky významné determinanty stavu PZI. Výsledky této studie podporují teorii, že rozvinutá infrastruktura a vyšší počet vysokých škol ovlivňuje PZI pozitivně.

19 ŚLUSARCZYK, B. Tax Incentives as a Main Factor to Attract Foreign Direct Investments in Poland. Administratie Si Management Public, 2018, no. 30. pp. 67-81 ProQuest Central. ISSN 15839583. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.24818/amp/2018.30-05.

20 DUDÁŠ, T. and GRANČAY, M. Regional Structure of Foreign Direct Investment in Slovakia – a District-Level Gravity-Type Model 2009 – 2016. Ekonomicky Casopis, 2019, vol. 67, no. 8. pp. 811-836 ProQuest Central. ISSN 00133035.

21 DOROŻYŃSKI, T., ŚWIERKOCKI, J. and URBANIAK, W. Determinants of Investment Attractiveness of Polish Special Economic Zones. Entrepreneurial Business and Economics Review, 2018, vol. 6, no. 4. pp. 161 ProQuest Central. ISSN 2353883X. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.15678/EBER.2018.060409.

11 Na Českou republiku se zaměřuje například studie od autorů Linhartová a Owosu s názvem Analysis Of Foreign Direct Investment Determinants In The Selected Country ²². Za pomocí vícenásobné regresní analýzy proměnných získaných z dat od roku 1998 do roku 2015 došli autoři k závěru, že HDP, daň z příjmu právnických osob, výdaje na výzkum a vývoj a index vnímání korupce významně ovlivňují příliv PZI do České republiky. Především výdaje na výzkum a vývoj se ukázali být nejvýznamnějším determinantem. Podle výsledků analýzy vede zvýšení výdajů na výzkum a vývoj o 1 miliardu korun ke vzrůstu PZI o 12 miliard korun.

Další studie, která se zabývá Českou republikou, pochází od autora Deichmann ²³, který zkoumá propojení PZI a účinků země původu. Studii využívá regresi OLS k posouzení role agentury CzechInvest a dalších nezávislých proměnných na kumulativním přílivu PZI v letech 2000-2005 a v roce 2006 samostatně. Analyzuje proměnné jako jsou velikost domácí ekonomiky, tržní sílu domácí ekonomiky, existující investice z této ekonomiky, měnové kurzy, obchodí toky, počet pracovníků zaměstnaných v sektoru výzkumu a vývoje, členství v EU, kulturní blízkost, geografická vzdálenost, vliv agentury CzechInvest, úroveň korupce v domácí ekonomice, vládní politika a aglomerace. Podle výsledků studie mají největší vliv na PZI aglomerace, celkový obchod, úroveň korupce v domácí ekonomice, členství v EU, kulturní blízkost zemí a vliv agentury CzechInvest. Také se ukázalo, že čím nižší je korupce v domácí ekonomice, tím více investují zahraniční subjekty v České republice. Studií se potvrdil význam agentury CzechInvest v přilákávání zahraničních investic.

Michalíková a Galeotti ²⁴ publikovali studii, ve které analyzovali determinanty PZI v České republice se zaměřením na 23 sektorů výrobní odvětví od roku 2000 do roku 2007. Využité proměnné jsou fyzický kapitál a práce, zisky v sektoru, inflace, mzdové náklady v hostitelské zemi ve vztahu k investující zemi, počet zaměstnanců v odvětví VaV, zisky na práci, energetická

22 LINHARTOVA, V. and OWUSU, E. Analysis Of Foreign Direct Investment Determinants In The Selected Country.

Varazdin: Varazdin Development and Entrepreneurship Agency (VADEA), Nov, 2018 ProQuest Central.

23 DEICHMANN, J.I. Foreign Direct Investment in the Czech Republic: The Role of Origin Effects and Government Promotion Abroad. Comparative Economic Studies, 06, 2010, vol. 52, no. 2. pp. 249-272 ProQuest Central. ISSN 08887233. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.1057/ces.2010.1.

24 MICHALÍKOVÁ, E. and GALEOTTI, E. Determinants of FDI in Czech Manufacturing Industries between 2000- 2007. South East European Journal of Economics and Business, 11, 2010, vol. 5, no. 2. pp. 21-32 ProQuest Central.

ISSN 1840118X.

12 náročnost, účinnost využití faktorů, mzdy a Balassa Index of Inter-Industrial Specialization.

Fyzický kapitál a práce jsou významný pozitivní faktor v rozhodování investorů, dále také zisky v sektoru, energetická náročnost, účinnost využití faktorů a počet zaměstnanců v odvětví VaV.

Negativní vliv mají mzdové náklady v hostitelské zemi ve vztahu k investující zemi a výše mezd.

Proměnné, které neprokázaly jasné výsledky, neboť nebyly v rozhodujícím počtu modelů významné, jsou inflace a Balassa Index of Inter-Industrial Specialization. Podle výsledků této studie je v České republice nadbytek práce s technickými dovednostmi stále komparativní výhodou, zatímco fyzický kapitál je relativně vzácnější a nákladnější. „Zahraniční investoři upřednostňují odvětví s vyšší kvalitou pracovních sil a toky zahraničního kapitálu jsou úzce spojeny s počtem pracovníků zaměstnaných ve výzkumu a vývoji.“ ²⁵

1.4 Ostatní studie

Studie od autorů Avioutskii a Tensaout s názvem Does Politics Matter? Partisan FDI in Central and Eastern Europe ²⁶ zkoumá dopady politické ekonomiky na příliv PZI v polských regionech a v dalších zemích střední a východní Evropy (Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko a Česko). I když se v této práci nevěnuji do hloubky politickým faktorům, které mohou ovlivňovat PZI, poskytuje tato studie rozdílný náhled na téma determinantů PZI. Ve studii byl proveden datový regresní model panelu s pevným efektem (fixed-effect panel data regression mode) a dynamický model přizpůsobení (dynamic adjustment model). Podle výsledků studie má ideologie vliv na rozhodování o investování do dané země ze strany nadnárodních společností. Na národní úrovni výsledky prokazují, že politická rizika ovlivňují PZI velmi významně negativně, liberální politika, počet speciálních ekonomických zón a ekonomické reformy naopak ovlivňují PZI pozitivně. Na lokální úrovni ovlivňuje hlasování voličů pro liberální stranu pozitivně distribuci PZI v provinciích.

Další výsledky studie, které jsou podobné jako výsledky ostatních studiích v této literární rešerši je to, že vstup do EU a velikost trhu mají pozitivní vliv na příliv PZI.

25 MICHALÍKOVÁ, E. and GALEOTTI, E. Determinants of FDI in Czech Manufacturing Industries between 2000- 2007. South East European Journal of Economics and Business, 11, 2010, vol. 5, no. 2. pp. 21-32 ProQuest Central.

ISSN 1840118X.

26 AVIOUTSKII, V. and TENSAOUT, M. Does Politics Matter? Partisan FDI in Central and Eastern Europe.

Multinational Business Review, 2016, vol. 24, no. 4. pp. 375-398 ProQuest Central. ISSN 1525383X. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.1108/MBR-07-2015-0028.

13 Studie Is Human Capital A Major Determinant Of The Fdi Inflows? Empirical Evidences From The Eu States napsaná autorem Diaconu ²⁷ se zabývá lidským kapitálem jakožto možným důležitým determinantem PZI. Pro přilákání nadnárodních společností je podle autora podstatným předpokladem dosažení určité úrovně vzdělání. Na základě případových studií uvedl Diaconu příklad některých zemí EU, pro které je lidský kapitál jedním z nejdůležitějších determinantů PZI.

Jedná se o Irsko, Spojené království, Švédsko, Polsko a Maďarsko. Zároveň ale také došel k závěru, že vliv lidského kapitálu na příliv PZI do značné míry závisí na institucionálním rámci každého státu EU.Vzájemné vazby mezi přímými zahraničními investicemi, lidským kapitálem a občanskými právy hrají velmi významnou roli při vysvětlování přílivu přímých zahraničních investic, zejména do rozvojových zemí EU.

Studie, která v této rešerši literatury zkoumá nejvíce zemí, pochází od autorů Różański a Sekuła ²⁸. Ve studii analyzují autoři determinanty PZI v 26 rozvinutých zemích a 25 rozvíjejících se zemích od roku 1996 do roku 2014. Co se týče modelu zahrnujícího všech 51 států, dynamika růstu HDP, HDP na obyvatele, počet obyvatel, kvalita demokracie, politická stabilita a absence násilí a zvyšující se blahobyt pozitivně ovlivňují PZI. Negativně ovlivňuje PZI úroveň korupce.

U modelu, který se týká pouze rozvinutých zemí, jsou výsledky velmi podobné jako u všech zemí, jen se neprokázala dynamika růstu HDP jako statisticky významný faktor. Výsledky modelu rozvíjejících se zemí jsou také velmi podobné k výsledkům modelu všech zemí, jen nezahrnují negativní vliv úrovně korupce, a jako statisticky významný faktor se ukázala kvalita soudních řízení a policie. Proměnné jako inflace, efektivita vlády a kvalita regulací se neprojevily jako významné faktory. Tato studie potvrzuje, stejně tak jako i většina ostatních studií v této literární rešerši, důležitost politické stability, úrovně demokracie a kvality institucí v zemi jakožto determinantů PZI.

27 DIACONU (MAXIM), L. Is Human Capital A Major Determinant Of The Fdi Inflows? Empirical Evidences From The Eu States. Iasi: Alexandru Ioan Cuza University of Iasi, Centre for European Studies, 2016 ProQuest Central.

28 RÓŻAŃSKI, J. and SEKUŁA, P. Determinants of Foreign Direct Investment in Developed and Emerging Markets.

Dynamic Econometric Models, 2016, vol. 16. pp. 49-64 ProQuest Central. ISSN 12343862. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.12775/DEM.2016.005.

14

2. Investiční prostředí Polska

Polsko je jednou ze zemí, která se řadí do takzvané Visegrádské čtyřky spolu s Maďarskem, Slovenskou republikou a Českou republikou. Po druhé světové válce byl v Polsku zaveden komunistický režim, během kterého se polská ekonomika potýkala s omezeným hospodářským růstem, zejména v důsledku zastaralé průmyslové infrastruktury, vládních dotací, které financovali i neefektivní výrobu, a státem vysoce stanovených mezd. V 90. letech vláda zamrazila mzdy, odstranila cenové kontroly, postupně ukončila dotace státním podnikům a povolila rozsáhlé soukromé podnikání, což ze začátku vedlo k významnému poklesu průmyslové produkce a hrubého domácího produktu a růstu nezaměstnanosti. Inflace však začala klesat z několika stovek % v roce 1990 na přibližně 10 % v roce 2000. Postupně začala růst i výroba a HDP, platební bilance se zlepšila (částečně z důvodu odpuštění dluhu) a země se stala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik bývalého východního bloku. Polská ekonomika pokračovala v expanzi i během globální finanční krize v letech 2008 až 2009, kdy bylo Polsko jedinou evropskou zemí, jejíž ekonomika nesklouzla do recese. ²⁹

Ekonomická expanze Polska a členství v různých mezinárodních organizacích znamenala pro Polsko také nárůst přímých zahraničních investic. V roce 2019 bylo Polsko mezi zeměmi OECD na 15 místě v přílivu PZI, což znamená pozitivní posun v žebříčku mezi zeměmi OECD, neboť v roce 2018 bylo Polsko na 16. místě a v roce 2017 na 17. místě. V roce 2019 byl celkový stav PZI v Polsku 236 400 milionů dolarů, což je 40 % HDP Polska. Jedná se o více než za rok 2018, kdy dosáhlo Polsko 231 603 milionů dolarů PZI. ³⁰

2.1 Makroekonomická analýza Polska

V této kapitole se věnuji makroekonomickému stavu polské ekonomiky se zaměřením na HDP, inflaci, nezaměstnanost a otevřenost ochodu. Hrubý domácí produkt je „standardní měřítko přidané hodnoty vytvořené výrobou zboží a služeb v zemi během určitého období. Jako takový také měří příjem z této výroby nebo celkovou částku utracenou za konečné zboží a služby

29 Britannica. Poland, 2021 [cit. 14.03.2021] [online] Dostupné z: https://www.britannica.com/place/Poland/The- constitution-of-1997#ref337615

30 OECD. FDI Stocks. OECD Data. [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z: https://data.oecd.org/fdi/fdi- stocks.htm#indicator-chart

15 (po odečtení dovozu).“ ³¹ V práci je také využitý ukazatel HDP na obyvatele, který znamená HDP za určité období dělené počtem obyvatel v zemi.

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen (CPI) je definována jako „změna cen koše zboží a služeb, které obvykle nakupují konkrétní skupiny domácností.“ ³² Míra nezaměstnanosti „se měří v počtech nezaměstnaných jako procento pracovní síly a je sezónně očištěna. Pracovní síla je definována jako celkový počet nezaměstnaných plus počet zaměstnanců.“ ³³ Otevřenost obchodu se určuje jako poměr obchodu k HDP a používá se k měření důležitosti mezinárodních transakcí relativních k domácím transakcím. Tento ukazatel se počítá jako průměr součtu vývozu a dovozu zboží a služeb ve vztahu k HDP. „Tento poměr se často nazývá poměr otevřenosti obchodu, i když pojem „otevřenost“ může být poněkud zavádějící, protože nízká míra ukazatele nemusí nutně znamenat vysoké překážky zahraničního obchodu, ale může být způsobena faktory, jako je velikost ekonomiky a geografické vzdálenosti od potenciálních obchodních partnerů.“ ³⁴

V grafu č.1 je možné vidět vývoj HDP Polska od roku 1990 do roku 2019. Graf ukazuje stabilní růst HDP s poklesem jen v roce 2009, 2012, 2015 a 2016. V roce 2019 prokazovala Polsko HDP o objemu 595,86 miliard dolarů. V roce 2000 bylo HDP Polska 172,22 miliard dolarů, což znamená, že za posledních 20 let vzrostlo HDP Polska o 423,64 miliard dolarů. HDP v EU za rok 2019 bylo 15 626,45 miliard dolarů a HDP Polska tvořilo 3,81 % HDP EU. ³⁵ Meziroční růst HDP byl za rok 2019 4,541 % a vykazuje zpomalení růstu HDP oproti roku 2018, ve kterém byl růst HDP 5,354 %. Oproti roku 2016 je ale růst HDP vyšší, neboť byl v roce 2016 3,142 %. ³⁶

31 OECD. Gross domestic product (GDP). OECD Data. [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z:

https://data.oecd.org/gdp/gross-domestic-product-gdp.htm

32 OECD. Inflation (CPI). OECD Data. [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z: https://data.oecd.org/price/inflation- cpi.htm

33 OECD. Unemployment rate. OECD Data. [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z:

https://data.oecd.org/unemp/unemployment-rate.htm

34 OECD. COMPETING IN THE GLOBAL ECONOMY: Trade openness. OECD Library. [online] [cit. 14.03.2021]

Dostupné z: https://www.oecd-ilibrary.org/docserver/sti_scoreboard-2011-60- en.pdf?expires=1610809043&id=id&accname=guest&checksum=86F4E4475CAD134285875864C13EE85E

35 The World Bank. GDP growth (annual %) – Poland [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z:

https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.CD?locations=PL

36 The World Bank. GDP (current US$) – Poland [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z:

https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.KD.ZG?end=2019&locations=PL&start=1991&view=chart

16

Graf 1:Vývoj HDP Polska v letech 1990-2019 v mld. dolarů

Zdroj: The World Bank. GDP (current US$) – Poland [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z:

https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.KD.ZG?end=2019&locations=PL&start=1991&view=chart

Graf č. 2 zobrazuje vývoj HDP na obyvatele Polska v porovnání s celkovými hodnotami světa a Evropské Unie od roku 1990 do roku 2019 v tisících dolarů. Od roku 2004 vykazuje Polsko vyšší HDP na obyvatele, než je světová hodnota. V roce 2019 bylo HDP na obyvatele Polska 15,69 tisíc dolarů a světové HDP na obyvatele bylo 11,44 tisíc dolarů, což znamená rozdíl mezi světovým a polským HDP na obyvatele v hodnotě 4,25 tisíc dolarů. Oproti tomu v porovnání s EU vykazuje Polsko výrazně nižší HDP na obyvatele. V roce 2019 bylo HDP na obyvatele celé EU 34,92 tisíc dolarů – o 19,23 tisíc dolarů více než v Polsku. ³⁷

37 The World Bank. GDP per capita (current US$) - Poland [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z:

https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD?locations=PL 0

100 200 300 400 500 600 700

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

17

Graf 2: Vývoj HDP/obyvatele Polska v porovnání se světem a EU v tis. dolarech

Zdroj: The World Bank. GDP per capita (current US$) - Poland [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z:

https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD?locations=PL

Graf č. 3 ukazuje úroveň inflace v Polsku od roku 1995. Byl vybrán rok 1995, neboť do té doby se jednalo o velmi vysoká procenta inflace. Například v roce 1990 vykazovalo Polsko inflaci o 567,879 % (index spotřebitelských cen je počítán z roku 2010). V roce 1995 dosahovala inflace stále poměrně vysokých hodnot (28 %), inflace se ale prudce snižovala a v roce 1999 byla již na 7,2 %. Od roku 2002 se inflace pohybuje v přijatelných hodnotách a v roce 2019 byla inflace 2,2 %. V roce 2015 a 2016 vykazovalo Polsko zápornou inflaci neboli deflaci, v hodnotě - 0,9 % a - 0,66 %. ³⁸ Polská centrální banka, Narodowy Bank Polski, cílí od roku 1990 inflaci přímo. Od roku 2004 sleduje centrální banka stálý inflační cíl o 2,5 % s povoleným fluktuačním pásmem +/- 1 %. ³⁹ I když vykazoval vývoj inflace v Polsku lehké výkyvy, za poslední tři roky je centrální banka úspěšná v udržování polské inflace v rámci povoleného fluktuačního pásma.

38 The World Bank. Inflation, consumer prices (annual %) - Poland [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z:

https://data.worldbank.org/indicator/FP.CPI.TOTL.ZG?end=2019&locations=PL&start=1995

39 Narodowy Bank Polski. Monetray policy. [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z:

https://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/onbp/polityka_pieniezna.html 0

5 10 15 20 25 30 35 40

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Polsko EU Svět

18

Graf 3: Vývoj inflace v Polsku v letech 1995-2000 v %

Zdroj: The World Bank. Inflation, consumer prices (annual %) - Poland [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z:

https://data.worldbank.org/indicator/FP.CPI.TOTL.ZG?end=2019&locations=PL&start=1995

Na grafu č.4 je možné vidět vývoj míry nezaměstnanosti v porovnání s se zeměmi EU a OECD od roku 1992. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazovalo Polsko v roce 2002, kdy dosáhla míra nezaměstnanosti 19,895 %. Do roku 2008 klesla míra nezaměstnanosti v Polsku na 7,12 %, poté ale znovu začala stoupat do roku 2013 na 10,33 %. Možno příčinou tohoto vzrůstu je světová finanční krize z roku 2007. Od roku 2013 vykazuje míra nezaměstnanosti stabilní pokles, až klesla na 3,28 % v roce 2019. Kromě období od roku 1998 do roku 2008 sleduje míra nezaměstnanosti v Polsku podobný trend jako u zemí patřící do EU a OECD. Od roku 2010 je míra nezaměstnanosti v Polsku nižší než v ostatních zemích EU a od roku 2016 je nižší než v ostatních členech OECD. ⁴⁰

40 The World Bank. Unemployment, total (% of total labor force) (national estimate) - Poland [online] [cit. 14.03.2021]

Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.NE.ZS?locations=PL 28,0

1,0 -0,9

2,1 1,8 2,2

-5 0 5 10 15 20 25 30

19

Graf 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v Polsku v porovnání s EU a zeměmi OECD v %

Zdroj: The World Bank. Unemployment, total (% of total labor force) (national estimate) - Poland [online] [cit. 14.03.2021]

Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.NE.ZS?locations=PL

Graf č. 5 zobrazuje vývoj otevřenosti obchodu v Polsku od roku 1990 v porovnání se zeměmi EU a světovými hodnotami. Od roku 1990 vykazuje otevřenost obchodu Polska stabilní růst s mírným propadem v roce 2009. Od hodnoty 43,72 % v roce 1990 vzrostla otevřenost obchodu na 107,42 % v roce 2019. Již od roku 1990 vykazuje otevřenost hodnotu Polska lepší hodnoty než celková otevřenost obchodu světa. Od roku 2003 má otevřenost obchodu také výší hodnoty než EU s výjimkou roku 2005. V porovnání se světem je hodnota otevřenosti obchodu Polska o více než 40 % vyšší. ⁴¹

41 The World Bank. Trade (% of GDP) - Poland [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://data.worldbank.org/indicator/NE.TRD.GNFS.ZS?locations=PL 19,89

7,12

10,33

4,89

3,85 3,28 0

5 10 15 20 25

EU OECD Polsko

20

Graf 5: Vývoj otevřenosti obchodu v Polsku v letech 1990-2019 v porovnání s EU a světem v %

Zdroj: The World Bank. Trade (% of GDP) - Poland [online] [cit. 14.03.2021] Dostupné z:

https://data.worldbank.org/indicator/NE.TRD.GNFS.ZS?locations=PL

2.2 Hodnocení investičního prostředí Polska se zaměřením na inovace a VaV

V této kapitole se věnuji hodnocení investičního prostředí Polska se zaměřením na inovace a výzkum a vývoj. Součástí této kapitoly je hodnocení Polska indexem Ease of Doing Business připravovaným Světovou bankou, hodnocení Polska podle Global Competitivness Report pocházejícím od Světového ekonomického fóra a hodnocení technických škol v Polsku k určení potenciální kvality budoucí pracovní síly, která by mohla nalézt uplatnění v oblasti VaV.

2.2.1 Hodnocení Polska indexem Ease of Doing Business

Index Ease of Doing Business nebo v překladu Index snadnosti podnikání je index vytvořený Světovou bankou. Cíl tohoto projektu je poskytnout objektivní hodnocení předpisů podnikání a jejich prosazování ve 190 ekonomikách a vybraných městech na regionální úrovni. Zkoumané indikátory byly v roce 2020zahájení podnikání, vyřizování stavebních povolení, získávání elektřiny, registrace majetku, získávání úvěrů, ochrana menšinových investorů, placení daní, přeshraniční obchodování, vymáhání smluv a řešení insolvence. Při zkoumání jednotlivých indikátorů využívá Světová banka vzorový podnik s předpoklady vybranými podle určovaného

43,72

75,27

104,55107,42 106,36

0 20 40 60 80 100 120

EU Polsko Svět

21 indikátoru, aby byly údaje srovnatelné napříč ekonomikami. ⁴² V této kapitole se zabývám hodnocením těchto indikátorů v Polsku, s výjimkou indikátoru přeshraničního obchodování, který je u všech zemí porovnávaných v této diplomové práci stejně hodnocený.

V tabulce č. 1 se nachází hodnocení jednotlivých indikátorů v Polsku a pozice Polska v žebříčku indexu Ease of Doing Business. V případě všech indikátorů se jedná o poměrně vysoké hodnoty, pozice Polska se ale u jednotlivých indikátorů značně liší. Nejlepší pozici vykazuje indikátor řešení platební neschopnosti, u kterého se nachází Polsko na 25. místě. Naopak nejhorší pozice Polska je u indikátoru zahájení podnikání (128. místo). Ke zhoršení bodového hodnocení mezi roky 2019 a 2020 došlo pouze u dvou indikátorů – registrace majetku a placení daní.

Ke zlepšení došlo u tří indikátorů – zahájení podnikání, vyřizování stavebních povolení a získávání elektřiny. Ostatní indikátory se meziročně nezměnily. Celkové bodové hodnocení Polska meziročně kleslo o 0,2 body z 76,9 na 76,4 bodů. ⁴³

V dokumentaci indexu snadnosti podnikání jsou jednotlivé ukazatele do hloubky rozebrány a posány. V případě Polska bylo v roce 2020 nutné podsoutpit 34 procedur za všechny ukazatele, u kterých je počet procedur uvedený. Podle ukazatelů je podnikání v Polsku poměrně časově

42 The World Bank. Doing Business: About us. [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://www.doingbusiness.org/en/about-us

43 The World Bank. Ease of Doing Business rankings [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://www.doingbusiness.org/en/rankings

Bodové hodnocení Pozice v

žebříčku

2019 2020 2020

Celkové hodnocení 76,9 76,4 40

Zahájení podnikání 82,8 82,9 128

Vyřizování stavebních povolení 76,3 76,4 39

Získávání elektřiny 81,4 82,3 60

Registrace majetku 70,5 63,9 92

Získání úvěru 75 75 37

Ochrana menšinových investorů 66 66 51

Placení daní 76,5 76,4 77

Vymáhání smluv 64,4 64,4 55

Řešení platební neschopnosti 76,5 76,5 25

Tabulka 1: Hodnocení a pozice Polska v žebříčku Ease of Doing Business v roce 2019 a 2020.

Zdroje: The World Bank. Doing Business 2020: Economy Profile Poland. 2020 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/p/poland/POL.pdf, The World Bank. Doing Business 2019 Training for Reform: Economy Profile Poland. 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://documents1.worldbank.org/curated/en/290901541161176161/pdf/131784-WP-DB2019-PUBLIC-Poland.pdf