Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta podnikohospodářská
Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Ekonomická analýza podniku Plze ň ský Prazdroj a. s.
Vypracoval: Jan Piňos
Vedoucí diplomové práce: Ing. Helena Kopalová, Ph.D.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma
"Ekonomická analýza podniku Plzeňský Prazdroj, a. s."
jsem vypracoval samostatně.
Použitou literaturu a podkladové materiály
uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne Podpis
Obsah:
Obsah:... 3
1. Úvod ... 6
2. Teoretická část... 8
1.1. Finanční analýza – význam ... 8
1.2. Finanční analýza – zdroje... 8
1.2.1. Rozvaha ... 9
1.2.1.1. Aktiva ... 10
1.2.1.2. Pasiva ... 11
1.2.2. Výkaz zisků a ztrát ... 12
1.2.3. Příloha účetní závěrky ... 13
1.2.4. Výkaz o peněžních tocích ... 13
1.3. Finanční analýza – uživatelé ... 14
1.3.1. Investoři... 14
1.3.2. Banky a ostatní věřitelé ... 15
1.3.3. Stát a jeho orgány ... 15
1.3.4. Obchodní partneři... 15
1.3.5. Manažeři... 16
1.3.6. Zaměstnanci ... 16
1.4. Finanční analýza – metodické nástroje a postupy ... 16
1.4.1. Poměrové ukazatele... 17
1.4.1.1. Ukazatele rentability (Profitability Ratios) ... 17
1.4.1.1.1. Rentabilita aktiv ... 18
1.4.1.1.2. Rentabilita vlastního kapitálu... 18
1.4.1.1.3. Rentabilita tržeb ... 19
1.4.1.1.4. Rentabilita investovaného kapitálu ... 19
1.4.1.2. Ukazatele likvidity (Liquidity Ratios)... 19
1.4.1.2.1. Běžná likvidita... 20
1.4.1.2.2. Pohotová likvidita ... 20
1.4.1.2.3. Peněžní likvidita... 21
1.4.1.3. Ukazatele aktivity (Activity Ratios)... 21
1.4.1.3.1. Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio)... 21
1.4.1.3.2. Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) ... 21
1.4.1.3.3. Doba obratu zásob (Inventory Turnover)... 22
1.4.1.3.4. Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period) ... 22
1.4.1.3.5. Doba splatnosti krátkodobých závazků... 22
1.4.1.4. Ukazatele zadluženosti (Leverage Ratios) ... 22
1.4.1.4.1. Ukazatel věřitelského rizika (Total Debt to Total Assets) ... 23
1.4.1.4.2. Ukazatel úrokového krytí (Times Interest Earned Ratio – TIE) ... 23
1.4.1.4.3. Pákový ukazatel... 23
1.4.1.5. Ukazatele tržní hodnoty (Market Value Rations)... 24
1.4.1.5.1. Účetní hodnota akcie (Book Value – BV) ... 24
1.4.1.5.2. Čistý zisk na akcii (Earnings Per Share – EPS) ... 24
1.4.1.5.3. Výplatní poměr (Payout Ratio) ... 24
1.4.1.5.4. Aktivační poměr (Plowback Ratio)... 25
1.4.1.5.5. Ukazatel poměru tržní ceny akcie a čistého zisku na jednu akcii ... 25
1.4.2. Ekonomický normál ... 25
1.4.3. Souhrnné indexy hodnocení podniku – bonitní, bankrotní modely ... 26
1.4.3.1. Index bonity... 26
1.4.3.2. Bankrotní modely ... 27
1.4.3.2.1. Altmanova analýza ... 27
1.4.3.2.2. Tafflerův bankrotní model ... 28
1.4.3.2.3. Indexy IN... 29
1.4.4. Hodnotové ukazatele ... 31
1.4.4.1. Ekonomická přidaná hodnota – EVA... 31
3. Praktická část... 33
1.5. Charakteristika společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. ... 33
1.5.1. Základní údaje ... 33
1.5.2. Hlavní předmět podnikání:... 34
1.5.3. Vedení společnosti ... 35
1.5.4. Produkty ... 36
1.6. Strategická analýza... 42
1.6.1. Význam ... 42
1.6.2. Analýza vnějšího potenciálu ... 42
1.6.3. Analýza konkurenční síly – hlavní konkurenti ... 48
1.6.4. SWOT analýza – analýza silných, slabých stránek podniku a jeho hrozeb a příležitostí... 50
1.6.5. Shrnutí ... 50
1.7. Poměrová analýza ... 50
1.7.1. Analýza ukazatelů rentability... 51
1.7.1.1. Rentabilita tržeb ... 51
1.7.1.2. Rentabilita vlastního kapitálu... 52
1.7.1.3. Rentabilita celkového kapitálu ... 53
1.7.1.4. Rentabilita investovaného kapitálu ... 54
1.7.1.5. Du Pontův rozklad... 54
1.7.1.5.1. Rozklad rentability celkového kapitálu... 55
1.7.1.5.2. Rozklad rentability vlastního kapitálu... 56
1.7.2. Analýza ukazatelů aktivity ... 59
1.7.2.1. Doba obratu zásob ... 59
1.7.2.2. Doba obratu pohledávek... 60
1.7.2.3. Doba obratu krátkodobých závazků... 61
1.7.2.4. Obrat aktiv... 62
1.7.3. Analýza ukazatelů likvidity... 62
1.7.3.1. Běžná likvidita... 63
1.7.3.2. Pohotová likvidita ... 64
1.7.3.3. Hotovostní likvidita... 64
1.7.4. Analýza ukazatelů zadluženosti ... 65
1.7.4.1. Podíl vlastního kapitálu ... 65
1.7.4.2. Ukazatel celkové zadluženosti ... 66
1.7.4.3. Ukazatel úrokového krytí ... 66
1.7.4.4. Ukazatel finanční páky... 67
1.7.5. Analýza ukazatelů kapitálového trhu ... 69
1.7.5.1. Čistý zisk na akcii ... 69
1.7.5.2. Vlastní kapitál na akcii ... 70
1.7.5.3. Výplatní a aktivační poměr ... 70
1.8. EVA – ekonomická přidaná hodnota ... 71
1.8.1. Náklady na cizí kapitál, rd... 72
1.8.2. Náklady na vlastní kapitál, re ... 72
1.8.3. Výpočet EVA ... 73
1.9. Bankrotní modely ... 74
1.9.1. Altmanův model ... 74
1.9.2. Tafflerův bankrotní model ... 75
1.10. Mezipodnikové srovnání ... 75
1.10.1. Identifikace hlavních konkurentů... 76
1.10.1.1. Budějovický Budvar... 76
1.10.1.2. PMS Přerov ... 77
1.10.1.3. Drinks Union ... 77
1.10.2. Výběr srovnávaných podniků a kritérií ... 78
1.10.3. Bodovací metoda... 78
1.10.4. Metoda jednoduchého součtu pořadí... 79
1.10.5. Metoda normované proměnné... 80
1.10.6. Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu... 81
1.10.7. Porovnání metod a výsledné vyhodnocení... 82
4. Závěr... 84
5. Zdroje informací... 86
6. Seznam tabulek, grafů, obrázků a příloh... 87
1. Úvod
Tématem diplomové práce je vypracování ekonomické analýzy podniku Plzeňský Prazdroj, a.s. Základem každé ekonomické analýzy je finanční analýza. Smysl provádění finanční analýzy je zřejmý. Každý manažer má trvalý zájem o úspěšné vedení podniku, z čehož plyne jak jeho hmotné zajištění, tak bezesporu i jeho pověst.
V současné době se o mluví o moderním řízení firem, což je nepřetržitý analytický proces podnikových aktivit. Existuje celá řada přístupů k hodnocení podnikové situace a podnikových dat. V praxi se objevuje řada problémů jednak s obsahem údajů doporučených ukazatelů, jednak se správnou interpretací výsledků hodnocení.
K detailnímu poznání finanční situace podniku slouží právě finanční analýza, která se zabývá jak minulou a současnou situací podniku, tak nastiňuje i možný vývoj do příštích let. Na analytikovi pak je zhodnotit a zamyslet se nad dosaženými výsledky. Následně je nutné přijmout nápravná opatření, aby se situace vyvíjela žádoucím směrem.
Jak jsem již na počátku uvedl, zabývám se situací české jedničky na trhu s pivem a to Plzeňským Prazdrojem, a.s.
Cílem mé práce je rozebrat finanční situaci podniku pro potřeby osob zainteresovaných na chodu podniku a jeho výkonnosti a v případě nutnosti navrhnout opatření, které by směřovalo k napravení sporných míst.
Práce se skládá jednak z teoretické a jednak z praktické části. Teoretická část se věnuje problematice, která je obsahem praktické části.
První oblast práce je zaměřena na poznání silných a slabých stránek podniku a jeho hrozeb a příležitostí. Rovněž jsou v této části rozebráni nejdůležitější konkurenti. V této části se čtenář dozvídá informace o trhu s pivem jako takovém.
Druhá část práce je věnována finanční analýze, kde nechybí rozbor poměrových ukazatelů, bonitních a bankrotních modelů, ekonomické přidané hodnoty a mezipodnikové srovnání.
Poměrové ukazatele přibližují takové charakteristiky finančního zdraví podniku jako například jeho rentabilitu, zadluženost, aktivitu (myšleno ve formě obratů a dob obratů nejdůležitějších majetkových složek) a likviditu. Pro vytvoření si úsudku o tom, zda podniku hrozí či nehrozí v dohledné době bankrot, jsou aplikovány bankrotní modely.
Pro výpočet ekonomické přidané hodnoty byl jedním z důležitých postupů výpočet nákladů kapitálu, kterým se také dopodrobna věnuji.
Pro mezipodnikové srovnání byly aplikovány metody bodovací, vzdálenosti od fiktivního bodu, normované proměnné a metoda jednoduchého součtu pořadí.
2. Teoretická č ást
1.1. Finan č ní analýza – význam
Finanční analýza by měla patřit k základním dovednostem každého finančního manažera, poněvadž tvoří každodenní součást jeho práce, neboť závěry a poznatky finanční analýzy slouží jak pro strategické a taktické rozhodování o investicích a financování, tak pro zpětnou vazbu vlastníkům, věřitelům a ostatním zájemcům.
Mluví li se o finanční analýze, má se na mysli rozbor činností, ve kterých hrají dominantní roli čas a finanční částky. Ve své podstatě jde o poznání ekonomických procesů probíhajících v analyzovaném objektu a s nimi souvisejících vazeb vytvářejících systematický přehled o činnosti a výsledku činnosti analyzovaného subjektu, o kontrolování a hodnocení uplynulé hospodářské činnosti, o vysvětlování probíhajících ekonomických procesů, příčiny jejich vzniku a následky, které mohou způsobit a o získání a vyhodnocování informací jako podkladu pro zlepšování účinnosti řídící činnosti pro činnost v objektech, se kterými spolupracuje.
1.2. Finan č ní analýza – zdroje
Primární zdroj informací pro finanční analýzu je účetní závěrka. V ČR se setkáváme se třemi základními typy účetních závěrek:
♦ řádnou
♦ mimořádnou
♦ mezitímní
Nejčastější typ účetní závěrky je řádná účetní závěrka, která se zpracovává k poslednímu dni běžného účetního období a slouží jako základ pro výpočet daně z příjmu za daný rok.
Mimořádná účetní závěrka se sestavuje v případech, kdy to vyžadují okolnosti jako např.
vstup společnosti do likvidace, akvizice atd.
Mezitímní účetní závěrka je sestavována v průběhu účetního období i k jinému okamžiku, než ke konci rozvahového dne. Důvodem k tvorbě tohoto typu účetní závěrky je např.
přeměna společnosti. Rozdíl oproti řádné účetní závěrce spočívá v tom, že mimo neuzavírání účetních knih je inventarizace majetku připravována jen pro účel vyjádření ocenění.
Mezitímní účetní závěrka má v porovnání s řádnou účetní závěrkou pouze omezenou vypovídací schopnost.
Konsolidovaná účetní závěrka je také řádnou účetní závěrku, která je povinně zpracovávána mezi kapitálově propojenými subjekty. Jde o vyjádření finančních efektů, jakoby se jednalo o jeden celek. Konsolidovaná účetní závěrka slouží jako zdroj informací akcionářům a společníkům mateřské společnosti podniku a dalších osob. V žádném případě neslouží pro daňové účely a ani se nedotýká otázek rozdělování hospodářského výsledku.
Významným zdrojem informací pro zpracování finanční analýzy je rovněž výroční zpráva, kterou připravují ty účetní jednotky, které podle § 21 zákona o účetnictví podléhají auditu.
Účetní závěrka a výroční zpráva včetně výroku auditora podléhají tzv. zveřejňovací povinnosti, která je upravena v § 20 a 21 zákonu o účetnictví.
Účetními výkazy, které tvoří součást účetních závěrek, jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přehled cash flow.
1.2.1. Rozvaha
Rozvaha je finanční výkaz, který nám poskytuje přehled o majetku podniku a zdrojích určených k jeho financování. V rozvaze jsou zachyceny stavové veličiny, čili veličiny udané k určitému datu. Konstrukce rozvahy je zachycena v tabulce č.1
Tabulka 1 Struktura rozvahy
Aktiva Pasiva
Vlastní kapitál Dlouhodobý majetek
Cizí zdroje (dluhy)
Oběžná aktiva Krátkodobé závazky z obchodního
styku
1KISLINGEROVÁ, E.: Manažerské finance, Praha, C.H.BECK 2004
V rozvaze platí princip bilanční rovnosti, který říká, že žádná firma nemůže mít více majetku, než má zdrojů k jeho krytí. Z předcházející věty lze pak vyvodit rovnici kdy:
AKTIVA = PASIVA
1.2.1.1. Aktiva
Aktiva jsou výsledkem minulých investičních rozhodnutí a jsou uspořádána jednak podle funkce, kterou v podniku plní, jednak podle času, po kterou je majetek v podniku vázán.
Aktiva tvoří dvě základní složky, a to dlouhodobý majetek a oběžná aktiva.
Dlouhodobý majetek představují tři základní části - dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. Do dlouhodobého hmotného majetku můžeme zařadit nemovitosti, byty, technické rekultivace, předměty z drahých kovů, ložiska. Důležitou složkou jsou také samostatné movité věci s dobou užití delší než 1 rok. Dlouhodobý nehmotný majetek zahrnuje majetkové části s dobou užití delší než 1 rok; patří sem zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill.
Do položky finančního majetku patří cenné papíry a podíly, které budou mít dobu držení delší než 12 měsíců. Jde o majetkové účasti (cenné papíry a podíly v podnicích ovládaných a řízených či pod podstatným vlivem), realizovatelné cenné papíry a podíly, dlužné cenné papíry držené do splatnosti.
Dalším odlišným segmentem aktiv jsou oběžná aktiva. Ta narozdíl od dlouhodobého majetku vytvářejícího provozní kapacitu plní kvalitativně jinou roli. Jedná se o majetkové části, které obíhají neboli mění postupně svoji podobu „od peněz k penězům“. Jejich úlohou je zajišťovat plynulost reprodukčního procesu.
Oběžná aktiva existují ve dvou podobách - v podobě věcné (suroviny, materiál, rozpracovaná výroba, hotové výrobky) a v podobě peněžní (peníze v pokladně, na účtu, pohledávky a krátkodobé cenné papíry).
Oběžný majetek je v rozvaze uspořádán podle likvidity od nejméně likvidních k nejlikvidnějším majetkovým částem. Nejméně likvidní je položka zásob, která rozlišuje
zásoby materiálu, nedokončené výroby a polotovarů, výrobků, zvířat, zboží a zálohy na zásoby. Z pohledu likvidity jsou další položkou pohledávky. V rozvaze se třídí na pohledávky dlouhodobé a krátkodobé. Nejlikvidnější částí oběžných aktiv je krátkodobý
finanční majetek, jedná se o peníze v pokladně, na účtu, krátkodobé cenné papíry (cenné papíry splatné do 1 roku, vkladové listy, hypoteční zástavní listy).
Poslední položkou na straně aktiv jsou ostatní aktiva, do níž zahrnujeme složku časového rozlišení (náklady příštích období, komplexní náklady příštích období, příjmy příštích období).
1.2.1.2. Pasiva
Majetek podniku může být financován ze dvou základních zdrojů. Buď se může jednat o vlastní zdroje financování (vlastní kapitál), nebo o cizí zdroje.
Mezi složky vlastního kapitálu můžeme zařadit základní kapitál, který vyjadřuje původní přímou investici vlastníků do podnikatelské činnosti. Základní kapitál je vytvářen hlavně v kapitálových obchodních společnostech a jeho výše se liší dle právní formy podnikání;
kapitálové fondy, které obsahují emisní ážio (rozdíl mezi uhrazeným kapitálem a nominální hodnotou upsaných akcií). Jde tedy o vklady společníků nad rámec základního kapitálu. Další složkou vlastního kapitálu jsou fondy tvořené ze zisku. Největší podíl má rezervní fond, jehož tvorba je podmíněna ustanoveními obchodního zákoníku. Dále má podnik možnost vytvářet statutární a ostatní fondy v závislosti na vlastních potřebách a stanovách.
Existuje pouze málo společností, které svoji hospodářskou činnost financují výhradně vlastními zdroji, což ale není příliš efektivní. Proto se podnik snaží svoji finanční strukturu optimalizovat vhodným zadlužením. Cizí kapitál je představován zdroji, které podnik získal od jiných právnických nebo fyzických osob. Tyto zdroje mu byly zapůjčeny na určitou dobu a platí za ně cenu, která se nazývá úrok. Cizí kapitál se skládá z několika složek. První složkou jsou rezervy. Jejich podstatou je, že jsou určeny především pro případ nahodilých výkyvů v hospodaření anebo také pro případ ztráty z podnikatelské činnosti. Rezervy se člení na rezervy účetní, vytvářené v souladu s zákonem o účetnictví, jejichž tvorba se nepovažuje za daňový náklad, a na rezervy zákonné, které jsou daňově uznatelné. Zákonné rezervy se tvoří podle zvláštních předpisů. Další složkou cizího kapitálu jsou závazky, které má podnik vůči jiným subjektům. Závazky se dělí podle lhůty splatnosti. Pokud mají lhůtu splatnosti delší než jeden rok, jedná se o závazky dlouhodobé, mezi které patří především emitované dluhopisy, závazky k podnikům s rozhodujícím a podstatným vlivem. Závazky s lhůtou splatnosti kratší než jeden rok, nazýváme krátkodobé závazky. Do této skupiny patří například závazky z obchodního styku, k zaměstnancům.
Závazky, které podnik má vůči bankám, se skrývají pod položkou bankovní úvěry a výpomoci. Poslední podskupinou jsou ostatní pasiva. Řadí se sem především výdaje a výnosy příštích období.
1.2.2. Výkaz zisk ů a ztrát
Výkaz zisků a ztrát určuje výsledek hospodaření podniku za poslední období. Narozdíl od rozvahy zachycuje výkaz zisků a ztrát veličiny tokově, tj. za období. Smyslem výkazu zisků a ztrát je informovat o výsledku, kterého dosáhl podnikatelskou činností. Zachycuje vztahy mezi výnosy podniku dosaženými v určitém období a náklady spojenými s jejich vytvořením.
Podle principu akruálního účetnictví, na kterém je výkaz zisků a ztrát založen, se za výnosy považují peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Náklady představují peněžní částky, které podnik v daném účetním období účelně vynaložil na získání výnosů, i když k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít. Z toho tedy vyplývá, že nákladové a výnosové položky se neopírají o příjmy a výdaje, a proto ani výsledný čistý zisk neodráží čistou skutečnou hotovost získanou hospodařením podniku.
Výkaz zisků a ztrát je v ČR stupňovitě uspořádán. Hospodářský výsledek se dělí na část provozní, finanční a mimořádnou, čemuž odpovídá pořadí, v jakém jsou položky výnosů, nákladů a tržeb uspořádány.
Provozní hospodářský výsledek vzniká jako rozdíl provozních výnosů a provozních nákladů.
Ústřední místo provozních výnosů tvoří tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Kromě toho se v části provozního hospodářského výsledku vyskytují položky, které jsou sice výnosy, ale nesouvisí s instalovanou provozní kapacitou. Těmto položkám by měla být věnována mimořádná pozornost, sledujeme-li výkonnost firmy. Jako příklad lze uvést tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu. Analogické položky jsou pak ve struktuře nákladů, z nichž nejdůležitější je položka odpisů, která je sice nákladem, ale není výdajem. Rozdíl nákladů a výnosů je hospodářský výsledek, který má stupňovité uspořádání na provozní, finanční a mimořádný. Sečteme - li tyto tři stupně, dostaneme hospodářský výsledek za účetní období. Tento výsledek podléhá dle zákona o daních z příjmů zdanění.
Ve finanční analýze se můžeme setkat s různými formami zisku. Klíčovým prvkem pro konstrukci je především účel, pro který je analýza zpracovávána. Následující tabulka zobrazuje nejpoužívanější kategorie zisku.
Tabulka 2 Kategorie zisku
Tabulka ZISK
Hospodářský výsledek za účetní období; EAT + daň z příjmů za mimořádnou činnost
+ daň z příjmů za běžnou činnost
= Zisk před zdaněním; EBT + nákladové úroky
= Zisk před úroky a zdaněním; EBIT + odpisy
= Zisk před úroky, odpisy a zdaněním; EBITDA
1.2.3. P ř íloha ú č etní záv ě rky
Úkolem přílohy účetní závěrky je podat doplňující a vysvětlující informace k rozvaze a k výkazu zisků a ztrát. Základním požadavkem je spolehlivost, neutralita a srozumitelnost vedení účetních záznamů. Význam spočívá v poskytnutí obrazu o majetku, závazcích a vlastním kapitálu, nákladech, výnosech a hospodářském výsledku.
Informace obsažené v příloze se týkají např. obecných údajů o podniku, další jsou informace o použitých účetních metodách, o obecných účetních zásadách a způsobech oceňování, doplňující informace k rozvaze a také přehled o peněžních tocích.
1.2.4. Výkaz o pen ě žních tocích
Poslední částí přílohy účetní závěrky je přehled o peněžních tocích. Výkaz podává informace o příjmech a výdajích, které podnik v minulém účetním období realizoval. Zobrazuje skutečný pohyb peněžních prostředků, tzn. že se z něj můžeme dozvědět, jaké peněžní prostředky vznikly a za jakým účelem byly použity. Výkaz o peněžních tocích rozlišuje
peněžní toky ze tří základní činností - peněžní toky z provozní činnosti, peněžní toky z investiční činnosti, peněžní toky z finanční činnosti.
Pro výpočet peněžních toků se používají dvě metody - metoda přímá a nepřímá. Metoda přímá je založena na sledování toku peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za dané období. Nepřímá metoda je založena na vykazování peněžních toků za provozní činnost a na úpravě hospodářského výsledku o nepeněžní operace (odpisy, tvorba a čerpání rezerv a opravných položek), změny stavu zásob, pohledávek a závazků a položky náležející do finanční nebo investiční činnosti. Podniková praxe v převažující míře využívá metodu nepřímou.
1.3. Finan č ní analýza – uživatelé
Informace týkající se finančního stavu podniku jsou předmětem zájmu nejen manažerů, ale i mnoha dalších subjektů přicházejících s daným podnikem do styku. Tyto subjekty se nazývají uživatelé finančních analýz a mohou se nejobecněji členit na externí a interní.
1.3.1. Investo ř i
Investory rozumíme ty subjekty (akcionáře a ostatní), které jsou pro podnik poskytovateli kapitálu za účelem jeho zhodnocení. Očekávají tedy, že po určitém čase se jim vložené prostředky vrátí, ale také, že získají něco navíc, ať už ve formě dividend či podílů na zisku nebo prodejem zhodnocených akcií. Tyto subjekty sledují informace o finanční výkonnosti podniku ze dvou hlavních důvodů, jako je získání dostatečného množství informací pro rozhodování o případných investicích v daném podniku (hlavní pozornost se zde soustřeďuje především k míře rizika a výnosu spojených s vloženým kapitálem) a získání informací o tom, jak podnik nakládá se zdroji, které již investoři podniku poskytli. Tento aspekt je zvláště důležitý v akciových společnostech, a to z toho důvodu, že dochází k oddělení vlastnictví od řízení, tj. vlastníci kontrolují, jak manažeři hospodaří s prostředky, které vlastníci do podniku vložili. V dnešní době by se nemělo zapomínat ani na zahraniční investory, kteří využívají odvětvové analýzy pro monitorování situace v České republice, a to jak v daném odvětví, tak v jednotlivých analyzovaných společnostech.
1.3.2. Banky a ostatní v ěř itelé
Věřitelé využívají informací finanční analýzy pro závěry o finančním stavu potenciálního nebo již existujícího dlužníka. Věřitel se podle těchto informací rozhoduje, zda poskytne nebo neposkytne danému subjektu úvěr, a pokud poskytne tak v jaké výši a za jakých podmínek.
Banky, leasingové společnosti a další úvěrové instituce při poskytování úvěrů svým klientům často zahrnují přímo do úvěrových smluv klauzule, kterými je vázána stabilita úvěrových podmínek na hodnoty vybraných finančních ukazatelů, které jsou v našich odvětvových analýzách uvedeny a dávají určitý obrázek o dané společnosti.
1.3.3. Stát a jeho orgány
Stát a jeho orgány využívají dat finanční analýzy z mnoha důvodů. Nejvíce ale zaměřuje svou pozornost na kontrolu správnosti vykazovaných daní. Státní orgány dále využívají informace o podnicích i pro různá statistická šetření, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, rozdělování dotací, poskytování subvencí a získávání přehledu o finančním stavu podniků, kterým byly v rámci veřejné soutěže svěřeny státní zakázky.
1.3.4. Obchodní partne ř i
Těžiště pozornosti obchodních partnerů spadá ke schopnosti podniku hradit závazky.
Odvětvové analýzy dávají dodavatelům jednoznačný obrázek o finanční situaci podniku a mohou mu ulehčit rozhodnutí, zda s daným subjektem navázat obchodní vztahy a rozvíjet další spolupráci. V tomto případě jde u dodavatelů o krátkodobý zájem a z tohoto hlediska sledují zvláště solventnost, likviditu a zadluženost. Dlouhodobí dodavatelé soustřeďují svůj zájem na dlouhodobou stabilitu s cílem zajistit svůj odbyt u stabilního zákazníka. Zákazníci (odběratelé) mají zájem na finanční situaci dodavatele zejména v dlouhodobém obchodním vztahu, aby v případě finančních potíží nebo bankrotu dodavatele neměli potíže s vlastním zajištěním výroby. Potřebují mít jistotu, že dodavatelský podnik bude schopen dostát dohodnutým dodávkám.
1.3.5. Manaže ř i
Manažeři využívají výstupy finanční analýzy pro operativní a strategické řízení podniku.
Z hlediska přístupu k informacím mají ty nejlepší předpoklady pro zpracování finanční analýzy, neboť disponují informacemi, které nejsou veřejně dostupné externím zájemcům.
Tyto informace umožňují vytvoření zpětné vazby mezi řídícím rozhodnutím a jeho praktickým důsledkem. Znalost finanční situace podniku jim umožňuje správné rozhodnutí při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury včetně výběrů
vhodných způsobů jeho financování, při alokaci volných peněžních prostředků, při rozdělování disponibilního zisku. Finanční analýza, která odhaluje silné a slabé stránky
finančního hospodaření podniku, příležitosti a hrozby dané společnosti, umožňuje manažerům přijmout pro příští období správný podnikatelský záměr rozpracovaný ve finančním plánu.
Manažeři mají často zájem o informace týkající se finanční pozice jiných podniků, což jim právě odvětvové analýzy nabízejí v plné šíři.
1.3.6. Zam ě stnanci
Zaměstnance podniku zajímá samotná prosperita, hospodářská a finanční stabilita jejich zaměstnavatele. Často bývají, podobně jako řídící pracovníci, motivováni hospodářskými výsledky. Zajímají se o jistoty zaměstnání a o perspektivy mzdové i sociální. Také v případě změny zaměstnání je dobré vědět veškeré informace o novém zaměstnavateli.
1.4. Finan č ní analýza – metodické nástroje a postupy
Ve finanční analýze se aplikují dvě rozborové techniky, tzv. procentní rozbor a poměrová analýza. Jádro obou technik jsou absolutní ukazatele, jak stavové, tak tokové veličiny tvořící obsah účetních výkazů. Technika procentního rozboru tkví v rozboru absolutních vstupních dat a zpracování rozboru vertikální a horizontální struktury účetních výkazů. Na rozbor absolutních vstupních veličin navazuje tvorba soustavy ukazatelů – paralelní, pyramidová.
Soustavy paralelní jsou soustavy, ve kterých je pro existenci podniku stejně významné, jak je zhodnocován kapitál akcionářů a jaká je úroveň likvidity a zadluženosti. U pyramidové soustavy je důležitý účel analýzy, od účelu se odvíjí vrchol, hlavní kritérium analýzy, které je
v dalších postupových krocích rozkládáno na dílčí činitele, jejichž smyslem je vysvětlit změnu chování vrcholu.
1.4.1. Pom ě rové ukazatele
Výpočet poměrových ukazatelů volně následuje za předešlými rozbory. Poměrové ukazatele zahrnují všechny složky výkonnosti podniku. Poměrové ukazatele slouží také ke srovnání podniku s jinými podniky nebo s odvětvovým průměrem. Uspořádání, počet i konstrukce se liší s ohledem na cíl analýzy a s tím spojený okruh uživatelů, pro něž je analýza zpracovávána. Obvykle se lze setkat s bloky ukazatelů:
♦ rentability
♦ likvidity
♦ aktivity
♦ zadluženosti
♦ kapitálového trhu
1.4.1.1. Ukazatele rentability (Profitability Ratios)
Ukazatele rentability jsou konstruovány jako poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností(výstupu) k nějaké srovnávací základně(vstupu), která může být jak na straně aktiv, tak na straně pasiv, nebo k jiné bázi. Všechny ukazatele rentability mají podobnou interpretaci, jelikož udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. V praxi nejpoužívanější ukazatele:
Rentabilita aktiv (ROA-Return on Assets)
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE-Return on Equity) Rentabilita tržeb (ROS-Return on Sales)
Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE-Return on Capital Employd)
Součástí ukazatelů rentability se stala Du Pontova analýza.
1.4.1.1.1. Rentabilita aktiv
Poměřuje zisk s celkovými aktivy bez ohledu na to, zda byla financována z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelů. Klíčovým je pohled přes majetkovou bázi a schopnost podniku ji efektivně využít.
ROA=EAT/Aktiva
Pokud se čistý zisk nahradí ziskem před zdaněním a úroky, jedná se o produkční sílu (Basic Earning Power).
ROA=EBIT/Aktiva
1.4.1.1.2. Rentabilita vlastního kapitálu
Měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem, proto na tento ukazatel soustřeďují pozornost především akcionáři, společníci a další investoři.
ROE=Čistý zisk/Vlastní kapitál
Možnosti, jak může management firmy zvýšit ROE, se skrývají v následující rovnici..
ROE=čistý zisk/vlastní kapitál=čistý zisk/tržby*tržby/aktiva*aktiva/vlastní kapitál
S ukazatelem ROE se pojí i některé problémy, z nichž jmenuji2:
♦ Problém časovosti
ROE je pohledem zpět a na jednotlivé odvětví; může se tedy stát, že je ROE zavádějící mírou výkonnosti.
♦ Problém rizikovosti
ROE nevypovídá nic o rizicích, které má společnost se zabezpečováním návratnosti svého kapitálu. ROE hledí jen na výnos a riziko ignoruje.
♦ Oceňovací problém
ROE měří výnosnost investic akcionářů, ale ve vzorci je místo tržní hodnoty použita hodnota účetní, což zapříčiňuje velký rozdíl
2 HIGGINS, R.C.: Analýza pro finanční management, Grada , Praha 1997
1.4.1.1.3. Rentabilita tržeb
Rentabilita tržeb tvoří jádro efektivnosti podniku. V případě, že analytik zjistí problémy u tohoto ukazatele, lze si domyslet, že budou ve všech dalších oblastech. Vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, čili kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb. Odráží schopnost podniku vyrábět výrobek nebo službu s nízkými náklady nebo za vysokou cenu.
ROS=EAT/Tržby z prodeje z vlastních výrobků a služeb+Tržby z prodeje zboží
1.4.1.1.4. Rentabilita investovaného kapitálu
Rentabilita dlouhodobého investovaného kapitálu se opírá o základní filozofii fungování kapitálového trhu, který je vnímán jako základní místo, kde podniky získávají dodatečné zdroje pro financování potřeb. Ukazatel měří efekt, neboli kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z jedné koruny investované akcionáři a věřiteli. Ve jmenovali jsou tedy uvedeny dlouhodobé finanční prostředky, které má podnik k dispozici.
ROCE=EBIT/Vlastní kapitál+Rezervy+Dlouhodobé závazky+Bankovní úvěry dlouhodobé
1.4.1.2. Ukazatele likvidity (Liquidity Ratios)
K tomu, aby podnik zachoval princip tzv. going concernu, musí být nejen přiměřeně rentabilní, ale musí být současně schopen uhradit své potřeby. Likvidita je nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou existenci podniku a je spojována se třemi základními poměrovými ukazateli:
Běžná likvidita (Current Ratio)
Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio) Peněžní likvidita (Cash Position Ratio)
1.4.1.2.1. B ě žná likvidita
Běžná likvidita měří, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, ve zkratce, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Z tohoto důvodu je ukazatel centrem pozornosti věřitelů.
Hodnota této likvidity by se podle doporučených strategií řízení pracovního kapitálu měla pohybovat v hodnotách 1,6 – 2,53, podle konzervativní strategie má být vyšší než 2,5 a podle agresivní nižší než 1,6, ne nižší jak 1. Hodnoty tohoto ukazatele ale nelze stanovit na všechny podniky stejně, jelikož je nutné brát ohled na různost složení aktiv v jednotlivých odvětvích a v jednotlivých podnicích.
Běžná likvidita=Oběžná aktiva/Krátkodobé závazky
1.4.1.2.2. Pohotová likvidita
Pohotová likvidita se snaží vyloučit nejméně likvidní část oběžných aktiv, a to zásoby, z ukazatele běžné aktivity. Doporučená hodnota optimální výše se pohybuje v rozmezí 0,7 – 1,0 , u konzervativní strategie 1,1 – 1,5 a opačným pólem jsou hodnoty v intervalu 0,4 – 0,7, tj. vysoce agresivní strategie4. Nabývá-li ukazatel hodnoty 1, znamená to, že podnik by měl být schopen vyrovnat své závazky a to bez nutnosti prodeje zásob. Vyšší hodnota pohotové likvidity je příznivější z hlediska věřitelů, nicméně by měl management usilovat o přiměřenou úroveň. Vysoké hodnoty ukazatele váží značný objem oběžných aktiv ve formě pohotových prostředků, které přináší minimální nebo žádný úrok. Jejich nadměrná úroveň negativně ovlivňuje celkovou výkonnost podniku.
Pohotová likvidita=(Oběžná likvidita-Zásoby)/Krátkodobé závazky
3 KISLINGEROVÁ, E.: Manažerské finance, Praha, C.H.BECK 2004
4 KISLINGEROVÁ, E.: Manažerské finance, Praha, C.H.BECK 2004
1.4.1.2.3. Pen ě žní likvidita
Peněžní likvidita je nejpřísnějším ukazatelem likvidity. Hotovostí se rozumí všechny pohotové platební prostředky - suma prostředků na běžném nebo jiném účtu, v pokladně, volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky a další. Doporučená hodnota ukazatele je 0,2, tzn. podnik by měl mít takové množství pohotových peněžních prostředků, aby byl schopen ihned zaplatit svoje krátkodobé závazky alespoň z jedné pětiny5.
Peněžní likvidita=Peněžní prostředky/Krátkodobé závazky
1.4.1.3. Ukazatele aktivity (Activity Ratios)
Ukazatele aktivity informují, jak podnik využívá jednotlivé majetkové části, zda disponuje relativně rozsáhlými kapacitami, které zatím nejsou zatím příliš firmou využívány, nebo naopak příliš vysoká rychlost obratu může být signálem, že firma nemá dostatek produktivních aktiv a z hlediska budoucích růstových příležitostí nebude mít šanci pro jejich realizaci.
1.4.1.3.1. Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio)
Obrat aktiv je souhrným ukazatelem měřícím efektivnost využívání celkových aktiv. Udává kolikrát se celková aktiva obrátí za rok.
Obrat aktiv=Tržby/Aktiva celkem
1.4.1.3.2. Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio)
Obrat zásob udává, kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna.
Obrat zásob=Tržby/Zásoby
5 KISLINGEROVÁ, E.: Manažerské finance, Praha, C.H.BECK 2004
1.4.1.3.3. Doba obratu zásob (Inventory Turnover)
Udává průměrný počet dnů, po které jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby nebo do doby jejich prodeje. Obecně platí, že pokud se obratovost zásob zvyšuje a doba obratu snižuje, což je vlastně zrychlení, pak je situace podniku dobrá. Musí ovšem existovat určitý vztah mezi optimální velikostí zásob a rychlostí obratu zásob, aby zásoby zajišťovaly plynulou výrobu a podnik byl schopen reagovat na poptávku.
Doba obratu zásob=Zásoby/(Tržby/360)
1.4.1.3.4. Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period)
Doba splatnosti pohledávek vyčísluje počet dní, během nichž je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách. Po tuto dobu musí firma čekat na inkaso plateb za své už provedené tržby za vyrobené výrobky a poskytnuté služby.
Doba splatnosti pohledávek=Pohledávky/(Tržby/360)
1.4.1.3.5. Doba splatnosti krátkodobých závazk ů
Doba splatnosti krátkodobých závazků udává dobu ve dnech, po které zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny a podnik tak využívá bezplatný obchodní úvěr.
Doba splatnosti krátkodobých závazků=Krátkodobé závazky/(Tržby/360)
1.4.1.4. Ukazatele zadluženosti (Leverage Ratios)
Zadluženost podniku znamená, že podnik používá k financování své činnosti cizí zdroje.
Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu, tak riziko podnikání. Na financování podnikových aktiv se proto podílí jak vlastní, tak cizí kapitál. Hlavním důvodem pro financování cizími zdroji je relativně nižší cena ve srovnání se zdroji vlastními, jelikož
cizí kapitál s sebou přináší tzv. daňový štít. Problém spadající do kompetentnosti finančních manažerů je nastolení optimální kapitálové struktury.
1.4.1.4.1. Ukazatel v ěř itelského rizika (Total Debt to Total Assets)
Je základním ukazatelem zadluženosti. Obecně platí, že čím vyšší hodnota tohoto ukazatele je, tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší je i riziko věřitelů. Nicméně pro jeho výši nelze stanovit přesné zásady.
Ukazatel věřitelského rizika=Celkové cizí zdroje/Celková aktiva
1.4.1.4.2. Ukazatel úrokového krytí (Times Interest Earned Ratio – TIE)
Ukazatel udává, kolikrát jsou úroky kryty výší výdělku podniku, neboli kolikrát je zajištěno placení úroků. V tržní ekonomice by se úrokové krytí mělo pohybovat od 2 – 3 výše (např.
průměrná výše tohoto ukazatele v průmyslových podnicích se pohybuje okolo 8). Nižší zadluženost a vyšší úrokové krytí předpovídají schopnost podniku přijímat a splácet další úvěry. Hodnota ukazatele ve výši 1 znamená, že podnik vydělává pouze na úroky.
TIE=EBIT/Celkový nákladový úrok
1.4.1.4.3. Pákový ukazatel
Ukazatel finanční páky vyjadřuje poměr, v jakém se navzájem nachází celkový kapitál ku vlastnímu kapitálu.
Pákový ukazatel=Aktiva/Vlastní kapitál
1.4.1.5. Ukazatele tržní hodnoty (Market Value Rations)
Ukazatele tržní hodnoty vyjadřují, jak trh hodnotí minulou činnost podniku a jeho budoucí výhled.6 Jsou výsledkem likvidity, aktivity, stability, zadluženosti a rentability a jsou důležité hlavně pro investory a potencionální investory, kteří se chtějí dozvědět, zda jejich investice zajišťuje přiměřenou návratnost.
1.4.1.5.1. Ú č etní hodnota akcie (Book Value – BV)
Účetní hodnota akcie je odrazem minulé výkonnosti podniku. Jde o vyjádření zisku dosahovaného v minulém a aktuálním období, který je následovně rozdělován mezi stát ve formě daní, vlastníky (dividendy) a podnik (reinvestice). Zisk, který je reinvestován, představuje přírůstek ve vlastním kapitálu a signalizuje možnost využít růstových příležitostí.
Současně odráží základní strategická rozhodnutí vlastníků, tj. kolik zisku bude určeno na spotřebu (dividendy) a kolik na reinvestice.
BV=Vlastní kapitál/Počet emitovaných akcií
1.4.1.5.2. Č istý zisk na akcii (Earnings Per Share – EPS)
Informuje akcionáře o velikosti zisku na jednu kmenovou akcii, který by případně mohl být vyplacen ve formě dividendy, pokud podnik nemá žádné růstové příležitosti. Ukazatel se používá zejména při porovnávání akcií různých společností. Jeho hodnota bohužel nevypovídá nic o velikosti skutečně vyplacené dividendy na kmenovou akcii.
EPS=Čistý zisk/Počet emitovaných kmenových akcií
1.4.1.5.3. Výplatní pom ě r (Payout Ratio)
Výplatní poměr vyjadřuje, jak velký podíl vytvořeného čistého zisku po zdanění je vyplacen akcionářům a jaká část je věnována na reinvestice do podniku.
6KISLINGEROVÁ, E.: Manažerské finance, Praha, C.H.BECK 2004
Výplatní poměr=Dividenda na akcii/EPS
1.4.1.5.4. Aktiva č ní pom ě r (Plowback Ratio)
Aktivační poměr zachycuje velikost zisku reinvestovaného zpět do podniku.
Aktivační poměr=1-Výplatní poměr=1-(Dividenda na akcii/EPS)
1.4.1.5.5. Ukazatel pom ě ru tržní ceny akcie a č istého zisku na jednu akcii
Ukazatel odhaduje počet let potřebných ke splacení akcie jejím výnosem, ovšem za předpokladu konstantní výše zisku a ceny, nebo také ukazuje, kolik jsou akcionáři ochotni zaplatit za 1 Kč zisku na akcii.
P/E=Tržní cena akcie/Čistý zisk na akcii
1.4.2. Ekonomický normál
Soustava nerovnic, kterou je ekonomický normál tvořen, vyjadřuje základní teze úspěšného rozvoje společnosti. Nejčastěji používanými nerovnicemi jsou:
Obrázek 1Ekonomický normál
I zisku > I tržeb > I dl.
majetku >
I
mzdových nákladů
> I počtu zam.
>
I zásob
V jednotlivých rámečcích jsou uvedeny indexy růstu daných veličin a doporučované nerovnosti mezi těmito indexy.
1.4.3. Souhrnné indexy hodnocení podniku – bonitní, bankrotní modely
Do sekce souhrnných indexů hodnocení podniku patří bezesporu bonitní a bankrotní modely.
Bonitní modely se zařazují do analýzy ex post, která je orientována zpětně a vede k poznání příčin, které podmínily současnou finanční situaci firmy. Modely popisují skutečně dosažené výsledky, na kterých se již nedá nic měnit. Výhodou bonitních modelů je, že pomocí jednoho ukazatele dokáží určit, zda jde o dobrou nebo špatnou firmu.
Mezi bonitní modely se řadí např. Rychlý test, Index bonity.
1.4.3.1. Index bonity
Index bonity pracuje s následujícími 6 ukazateli7: X1 - cash flow/cizí zdroje
X2 - celková aktiva/cizí zdroje
X3 - zisk před zdaněním/celková aktiva X4 - zisk před zdaněním/celkové výnosy X5 - zásoby/celkové výkony
X6 - celkové výkony/celková aktiva
Výpočet indexu bonity:
IB = 1,5 · X1 + 0,09 · X2 + 10 · X3 + 5 · X4 + 0,3 · X5 + 0,1 · X6
Čím vyšší hodnoty dosáhneme, tím je finančně-ekonomická situace hodnocené firmy lepší.
Výsledné hodnoty indexu bonity lze interpretovat:
-3;-2 - extrémně špatná -2;-1 - velmi špatná
7ŠULÁK, M., VACÍK, E.: Měření výkonnosti firem,Západočeská univerzita v Plzni 2003
-1;0 - špatná
+0;+1 - určité problémy +1;+2 - dobrá
+2;+3 - velmi dobrá +3 a více - extrémně dobrá
1.4.3.2. Bankrotní modely
Jsou vhodné nejen pro současné, ale i pro budoucí rozhodování. Umožňují managementu správně interpretovat indikátory případných budoucích problémů tak, aby negativní tendence mohly být včas identifikovány a upraveny dříve, než vyústí do vážnějších finančně- ekonomických poruch nebo až do bankrotu firmy.
Cílem finanční analýzy nazývané ex ante je promítnout současnou situaci do budoucnosti a předvídat, jak se firma bude v nejbližších 3 - 5 letech vyvíjet, a poukázat s časovým předstihem na případné ohrožení finančního zdraví firmy. Finanční analýza tak implikuje uskutečňování různých ozdravných opatření dříve, než dojde ke krizové situaci, a proto se často označuje jako systémy včasného varování.
Mezi bankrotní modely patří Altmanova analýza, Beermanova diskriminační funkce, Tafflerův bankrotní model, index IN.
1.4.3.2.1. Altmanova analýza
Altmanova analýza vychází z diskriminační analýzy uskutečněné na konci 60. a v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných a nezbankrotovaných firem. Profesor Altman stanovil diskriminační funkci vedoucí k výpočtu tzv. z-skóre zvlášť pro firmy s veřejně obchodovatelnými akciemi na burze a zvlášť pro předvídání finančního vývoje ostatních firem. Hranice pásem pro predikci finančního vývoje firmy stanovil ve třech úrovních.
Cíl modelu je jedním číslem (Altmanův koeficient) vyjádřit finanční zdraví podniku.
Výpočet se provádí tak, že je vybráno pět finančních ukazatelů (X1, X2, X3, X4, X5), kterým jsou přiděleny různé váhy. Za jednotlivými X se skrývají:
X1 – podíl čistého pracovního kapitálu na aktivech
=čistý pracovní kapitál/aktiva celkem
X2 – podíl nerozděleného zisku na aktivech
=nerozdělený zisk minulých období/aktiva celkem X3 - úhrnná výnosnost aktiv
=EBIT/aktiva celkem
X4 – podíl vlastního kapitálu na cizím kapitálu
=vlastní kapitál/cizí zdroje X5 – obrat aktiv
=(tržby za prodej zboží + výkony)/aktiva
Primární rovnice výpočtu Altmanova koeficientu byla:
pro společnosti s veřejně obchodovatelnými akciemi Z = 1,2 · X1 + 1,4 · X2 + 3,3 · X3 + 0,6 · X4 + 1 · X5 pro ostatní podniky
Z = 0,717 · X1 + 0,847 · X2 + 3,107 · X3 + 0,42 · X4 + 0,998 · X5
Výsledné hodnoty Altmanova koeficientu je možno ohodnotit jako:
(2,99; ∞) - výborný výsledek – pásmo prosperity (1,81; 2,99) - v normě výsledek – pásmo tzv. šedé zóny (-∞; 1,81) - špatný výsledek - pásmo bankrotu
1.4.3.2.2. Taffler ů v bankrotní model
Taffler vyvinul lineární model původně s pěti poměrovými ukazateli s proměnnými váhovými koeficienty, který vychází ze srovnání podniků v rámci stejného odvětví. V současnosti je jeho podoba se čtyřmi poměrovými ukazateli s pevnými hodnotami vah8:
T = 0,53 · X1 + 0,13 · X2 + 0,18 · X3 + 0,16 · X4
X1 – zisk před zdaněním(EBT)/krátkodobé závazky X2 – oběžná aktiva/celková aktiva
X3 – krátkodobé závazky/celková aktiva
X4 – (finanční majetek – krátkodobé závazky)/provozní náklady bez odpisů
8ŠULÁK, M., VACÍK, E.: Měření výkonnosti firem,Západočeská univerzita v Plzni 2003
Záporná hodnota ukazatele předpovídá možné finanční potíže firmy do budoucna. Podnik by měl dosahovat kladných hodnot tohoto ukazatele.
1.4.3.2.3. Indexy IN
Inka a Ivan Neumaierovi zabývající se otázkami bonitních a bankrotních modelů v ČR vytvořili soustavu indexů IN. Tyto indexy vycházejí ze zahraničních modelů, ale jsou přizpůsobeny specifikám a podmínkám českého trhu a českých podniků.
Index IN95
IN95 hodnotí platební schopnost podniku, a proto je autory nazýván jako „věřitelský index“.
Index byl zkoumán na mnoha tisících českých firmách a prokázal velmi vysokou schopnost předvídat finanční tíseň. Pro výpočet indexu IN95 platí vztah:
IN95 = V1 * A + V2 * B + V3 * C + V4 * D + V5 * E – V6 * F
A = aktiva/cizí kapitál B = EBIT/nákladové úroky C = EBIT/celková aktiva D = tržby/celková aktiva
E = oběžná aktiva/krátkodobé závazky F = závazky po lhůtě splatnosti/tržby
Hodnoty V1– V6 jsou vypočtené pro jednotlivé obory ekonomických činností OKEČ.
Výsledné hodnoty IN95 lze interpretovat:
IN>2 můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci 1<IN<2 šedá zóna nevyhraněných výsledků
IN<1 firma je ohrožena vážnými finančními problémy
Index IN99
IN99 se zaměřuje na pohled ze strany vlastníků. Pro rychlou identifikaci tvorby hodnoty firmou sestavili autoři zjednodušený výpočet indexu IN. Vychází z toho, že existuje korelace mezi tvorbou hodnoty a vybranými kvantitativními proměnnými, které byly určeny pomocí diskriminační analýzy, na základě údajů z 1698 českých průmyslových podniků.
IN99 = - 0,017 A/CK + 4,573 EBIT/A + 0,481 V/A + 0,015 OA/KZ
Výsledné hodnoty indexu lze interpretovat:
IN>2,07 firma vytváří hodnotu 1,42<IN<2,07 spíše tvoří hodnotu 1,089<IN<1,42 nelze určit, zda tvoří či ne 0,684<IN<1,089 spíše netvoří hodnotu IN<0,684 firma netvoří hodnotu
Index IN01
IN01 byl sestaven v roce 2002; spojil pohledy obou předešlých indexů. Spojuje indikaci bankrotu a bonity s indikací tvorby hodnoty.
IN01 = 0,13 · X1 + 0,04 · X2 + 3,92 · X3 + 0,21 · X4 + 0,09 · X5
X1 – celková aktiva/cizí kapitál X2 – EBIT/nákladové úroky X3 - EBIT/celková aktiva X4 - tržby/celková aktiva
X5 – oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)
Interpretace je následující:
IN01>1,77 podnik vytváří hodnotu
0,75<IN01<1,77 bonitní podnik netvoří hodnotu – šedá zóna IN<0,75 podnik spěje k bankrotu
1.4.4. Hodnotové ukazatele
Aktuálním kritériem pro hodnocení úspěšnosti podniku se stává to, zda podnik tvoří hodnotu pro vlastníky. Není podstatné jen to, zda podnik tvoří zisk, ale současně musí platit, že výnosnost investovaného kapitálu vlastníky je větší než alternativní náklad na kapitál. Dosud užívané finanční ukazatele neodpovídají požadavku odpovídající identifikace hodnoty, jejího měření a efektivního řízení, proto dochází k posunu k využívání tzv. hodnotových kritérií pro měření výkonnosti podniků. Mezi nejvíce rozšířené patří ukazatel ekonomické přidané hodnoty. K dalším hodnotovým kritériím patří hodnota přidaná trhem, tj. MVA, výnosnost čistých aktiv RONA, výnosnost hrubých aktiv CROGA, CF výnosnost investice CFROI.
1.4.4.1. Ekonomická p ř idaná hodnota – EVA
EVA je synonymem ekonomického zisku, který na rozdíl od účetního zisku představuje přebytek výnosů, které zůstávají firmě po zaplacení služeb výrobních faktorů. Jde o hodnotu, která byla přidána hospodářskou činností firmy nad úroveň nákladu kapitálu vázaného v jejích aktivech. Náklad kapitálu je chápán jako míra výnosů akceptovatelná investory.
Obecně platí, že firma vytváří hodnotu pro vlastníky, jestliže EVA > 0.
Základní podoba vzorce pro výpočet EVA je tato:9
EVA (entity)=NOPAT-Capital * WACC
NOPAT - zisk z provozních operací po dani
Capital - kapitál vázaný v aktivech, která slouží provozní činnosti podniku WACC - průměrné vážené náklady kapitálu
re - náklad vlastního kapitálu VK - vlastní kapitál.
9 MAŘÍKOVÁ, P., MAŘÍK, M.: Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku, Ekopress, Praha 2001
Zisk z operativní činnosti podniku po dani nelze vždy ztotožnit z provozním hospodářským výsledkem podle českých účetních předpisů. Pro přesnější vyjádření je teda potřebná určitá korekce, nicméně nejjednodušším způsobem lze NOPAT vyjádřit jako: NOPAT=EBIT(1-t) t-sazba daně z příjmu právnických osob
Průměrné náklady kapitálu, WACC, se vypočtou:
WACC=rd*(1-t)*D/C+re*E/C
rd -náklady na cizí kapitál, tj. úrok t – sazba daně z příjmů právnických osob D – cizí kapitál(dluhy)
C – celkový dlouhodobě investovaný kapitál E – vlastní kapitál
Náklady na vlastní kapitál je možno stanovit pomocí několika metod, z nichž nejvyužívanějším je model oceňování kapitálových aktiv CAPM:
re = rf + β * (rm - rf)
rf – výnosnost bezrizikových aktiv
rm - rf – prémie za systematické tržní riziko
β – koeficient vyjadřující míru systematického tržního rizika
3. Praktická č ást
1.5. Charakteristika spole č nosti Plze ň ský Prazdroj, a.s.
1.5.1. Základní údaje
Název: Plzeňský Prazdroj, a. s.
Sídlo: U Prazdroje 7, Plzeň 304 97
Telefon: +420 377 061 111
Fax: +420 377 062 230
E-mail: info@prazdroj.cz (Infolinka Plzeňského Prazdroje)
IČO: 45357366
DIČ: CZ45357366
Banka: CITIBANK
Číslo účtu: 2029990203/2600
Obchodní rejstřík: Krajský soud v Plzni, oddíl B, vložka 227 Právní forma: akciová společnost
Plzeňský Prazdroj je sice především historickým českým názvem piva Pilsner Urquell,
ale pod tímto obchodním jménem také vystupuje akciová společnost vzniklá v 90. letech 20.
století v Plzni. Reprezentuje v České republice, ale i dalších více než 50 zemích napříč všemi kontinenty, nejlepší tradice, špičkovou kvalitu a neopakovatelnou chuť typických výrobků českého pivovarnictví, značek Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast, Radegast Birell a Master.
Hlavním předmětem podnikání Plzeňského Prazdroje, a.s., jsou výroba a prodej piva a sladu. Společnost Plzeňský Prazdroj, a.s., se sídlem v Plzni tvoří tři pivovary – v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích, ale také třináct vlastních tzv. obchodně distribučních center, které svými obchodními a marketingovými aktivitami pokrývají celé území České republiky. Plzeňský Prazdroj, vedoucí pivovarnická společnost ve střední Evropě, rozvíjí nejlepší tradice tohoto významného průmyslového odvětví v Čechách a na Moravě, které sahají až do první poloviny 19. století v případě Plzně, respektive až do 16. století v případě Velkopopovického Kozla. Z těchto historických kořenů vyrůstá dnešní příslušnost k přední
mezinárodní pivovarnické skupině SABMiller plc., pro níž se stala značka Pilsner Urquell vlajkovou lodí mezinárodního portfolia značek. Lodí, která byla do peřejí pivní pěny spuštěna v roce 1842 první várkou tzv. spodně kvašeného ležáku.
Plzeňský Prazdroj sice nepatří k výrobně největším členům rodiny SABMiller, ale k nejvýkonnějším ano. Navíc je nositelem vlajkové lodi mezinárodního portfolia značek - Pilsner Urquell. Do této společnosti patří rovněž Peroni Nastro Azzurro jako hlavní značka italské společnosti Birra Peroni v Itálii . Vlajku SABMiller nese také Miller Genuine Draft, který je nejvýznamnější exportní značkou americké společnosti Miller Brewing Copany vlastnící v USA celkem osm pivovarů. Nejvýznamnější mezinárodní značkou na africkém kontinentě je Kastle.
Brány denně opustí průměrně 114 kamionů, v letní sezóně počet vzroste až na 162 kamionů.
Každé druhé pivo vypité v ČR je vyrobené společností Plzeňský Prazdroj, každé čtvrté vypité pivo je Gambrinus.
Vyváží do 53 zemí po celém světě, je největším vývozcem v ČR.
Nejvzdálenějším exportním trhem je Nový Zéland.
Největším importérem je Německo, USA, Slovensko, Švédsko a Maďarsko.
1.5.2. Hlavní p ř edm ě t podnikání:
♦ Pivovarnictví a sladovnictví
♦ Velkoobchod s pivem, potravinami, nápoji
♦ Zprostředkování obchodu s pivem, potravinami, nápoji
♦ Specializovaný maloobchod s pivem, vínem, alkoholickými a nealkoholickými nápoji
♦ Výroba potravinářských výrobků, potravních doplňků, přídavných a pomocných látek
♦ Provozování kulturních a kulturně-vzdělávacích zařízení – muzeum, výstavy, galerie
♦ Hostinská činnost
1.5.3. Vedení spole č nosti
Představenstvo Mike Short předseda
Gary Niederheitmann místopředseda
Alan Clark člen
Tibor Kovács člen
Jaromír Žáček člen
Andy Walter člen
Christopher Ritchie člen
Dozorčí rada Václav Berka předseda
Nigel Cox člen
Martin Šourek člen
Vedení společnosti Mike Short generální ředitel Gary Niederheitmann finanční ředitel Tibor Kovacs technický ředitel
Jaromír Žáček obchodní a distribuční ředitel Derek Jones marketingový ředitel
Ivan Balogh ředitel úseku lidského kapitálu
Michal Kačena ředitel firemních vztahů a komunikace Marek Prach ředitel Supply Chain
Zdroj: Výroční zprávy společnosti Plzeňský Prazdroj
Struktura akcionářů k 31.3.2007
Jediný vlastník % základního kapitálu
Pilsner Urquell Investments, B.V., Holandsko 100
Společnost má většinové
majetkové účasti ve společnostech
podíl na zákl. kapitálu
% ZK
Pilsner Urquell International Distributing GmbH, SRN 12 314 tis. Kč 100
MATAREX Slovakia, s.r.o., Slovensko 1 123 tis. Kč 70
CABELA Slovakia, s.r.o., Slovensko 126 tis. Kč 70
Společnost má menšinové
majetkové účasti ve společnostech
podíl na
zákl. kapitálu
% ZK
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., ČR 14 938 tis. Kč 21,6
Zdroj: Výroční zprávy společnosti Plzeňský Prazdroj
1.5.4. Produkty
Obrázek 2 Produkty
Zdroj: Výroční zprávy společnosti Plzeňský Prazdroj
Pilsner Urquell
Již přes 160 let se vyrábí v Plzni spodně kvašený světlý ležák, který díky kvalitě surovin, vody, vlastní kultuře pivovarských kvasnic, několika generacemi předávaného know-how plzeňských sládků a svým specifickým výrobním postupem vyniká nezaměnitelnou chutí a kvalitou.
Typ piva: Světlé Typ kvašení: Spodní Obsah alkoholu: 4,4 % obj.
Obj. barva: 10 - 12 j. EBC
Chuť: harmonická, lahodně hořká Balení: KEG sudy, lahve, plechovky
Gambrinus
Světlý ležák Gambrinus
Klasický představitel českých ležáků s historickou tradicí (pivovar Gambrinus byl založen v Plzni už v roce 1869) se vyznačuje lahodně hořkou chutí, sytě zlatou barvou a bohatou pěnou smetanové konzistence. Nenapodobitelnost této chuti je dána použitím nejkvalitnějších domácích surovin, proslavené plzeňské vody a po generace rozvíjenými zkušenostmi místních sládků.
Typ piva: Světlé Typ kvašení: Spodní Obsah alkoholu: 5,0 % obj.
Obj. barva: 9 - 13 j. EBC
Chuť: plná, sladce sladová, splývající s příjemnou střední hořkostí a harmonickou esterovou vůní
Balení: KEG sudy, lahve, plechovky, cisterny
Světlé výčepní pivo Gambrinus
Nejoblíbenější české pivo je nápojem pro každou příležitost. Gambrinus Světlý má všechny hlavní charakteristické přednosti piv vařených v Plzni, jimiž jsou především lahodně nahořklá chuť, sytá barva, bohatá pěna a správný říz, který je výrazný a osvěžující, ale nepřebije jedinečnou jemnou chuť piva.
Typ piva: Světlé Typ kvašení: Spodní Obsah alkoholu: 4,1 % obj.
Obj. barva: 8 - 12 j. EBC
Chuť: střední, s harmonickou, vyváženou sladovou a chmelovou vůní Balení: lahve, KEG sudy, plechovky, cisterny
Gambrinus se sníženým obsahem cukrů
Je pivo, které svým sníženým obsahem cukrů a nízkou energetickou hodnotou splňuje nároky na zdravý životní styl. Je vyroben tradičním varním postupem z nejkvalitnějších domácích surovin. Při zachování chuťových vlastností plzeňského piva je snížen obsah zatěžujících sacharidů, bílkovin a využitelné energie.
Typ piva: světlé Typ kvašení: spodní Obsah alkoholu: 3,8 % obj.
Obj. barva: 8 - 10 j. EBC
Chuť: lehčí
Balení: lahve
Radegast
Nejoblíbenější značka piva na severní Moravě Radegast Premium
Světlý ležák plné chutě, jemně nahořklé značkové pivo jiskrně zlaté barvy s výraznou chmelovou vůní, stabilní pěnou a silným řízem.
Typ piva: světlé Typ kvašení: spodní Obsah alkoholu: 5,0 % obj.
Chuť: jemně nahořklé chuti s charakteristickou chmelovou vůní Balení: láhev 0,5 a 0,3 l, plechovka 0,5 a 0,3 l sudy KEG 15, 30 a 50 l
Radegast Original
Výčepní pivo, hluboce prokvašené s dobrou pěnivostí
Typ piva: světlé Typ kvašení: spodní Obsah alkoholu: 4,0 % obj.
Chuť: středně intenzivní hořká chuť
Balení: láhev 0,5 l; plechovka 0,5 l; sudy KEG 30 a 50 l
Radegast Burell
Nejoblíbenější nealkoholické pivo v ČR
Typ piva: světlé Typ kvašení: spodní Obsah alkoholu: 0,49 % obj.
Chuť: speciální technologie zaručuje charakteristické chuťové vlastnosti piva
Balení: láhev 0,5 a 0,3 l; multipack 8 lahví 0.5 l; plechovka 0,3 l ; sudy KEG 15 a 30 l
Velkopopovický Kozel
Velkopopovický Kozel Premium
Velkopopovický Kozel Premium má příjemně nahořklou chuť, jemné sladové a chmelové aroma a dokonalou jiskrnost. Toto vysoce chmelové pivo s objemovým obsahem alkoholu 4,8
% je v České republice i ve světě uznáváno jako vynikající ležák.
Typ piva: světlý ležák Typ kvašení: spodní Obsah alkoholu: 4,8 % obj.
Chuť: jemně nahořklá chuť
Balení: láhev 0,5 l; plechovka 0,5 l; sud 30 l KEG; sud 50 l KEG
Velkopopovický Kozel Světlý
Velkopopovický Kozel Světlý má jemně nahořklou chuť, jemnou vůni a zlatožlutou barvu.
Toto hluboce prokvašené pivo s objemovým obsahem alkoholu do 4 % je zejména vhodným doplňkem k jídlu.
Typ piva: světlé výčepní pivo Typ kvašení: spodní
Obsah alkoholu: 4,0 % obj.
Chuť: jemně nahořklá chuť
Balení: láhev 0,5 l; multipack 10 lahví 0,5 l; plechovka 0,5 l; sud 50 l KEG; cisterna
Velkopopovický Kozel Černý
Velkopopovický Kozel Černý je vyroben ze speciálních tmavých sladů, a proto i jeho pěna je na rozdíl od přibarvovaných piv tmavá. Má karamelovou chuť s chmelovou příchutí a rubínovou barvu. Toto pivo s objemovým obsahem alkoholu 3,8% patří mezi nejlepší česká černá piva. Důkazem tohoto tvrzení je i sedminásobné ocenění Tmavé pivo roku.
Typ piva: tmavé výčepní pivo Typ kvašení: spodní
Obsah alkoholu: 3,8 % obj.
Chuť: karamelová chuť s chmelovou příchutí Balení: láhev 0,5 l; sud 30 l KEG; sud 50 l KEG
Master
Master polotmavý
je vynikající 13% prémiové speciální pivo vyvážené chuti s jemnou karamelovou hořkostí a barvou, originál, ve kterém se snoubí tradiční mistrovství našich sládků s tajemným uměním neznámého mistra. Proslulý žatecký chmel dodává pivu jedinečné aroma, nejlepší světlý slad
s karamelem pak jemně karamelovou chuť a tmavší barvu.
Balení: 15 l sud
Master tmavý
je překvapivě lehké 18% prémiové speciální pivo plné karamelové chuti s vyšší hořkostí, originál, ve kterém se snoubí tradiční mistrovství našich sládků a tajemné umění neznámého mistra. Proslulý žatecký chmel dodává pivu jedinečné aroma, směs nejlepšího světlého a barevného sladu s karamelem pak plnou karamelovou chuť a černou barvu.
Balení: 15 l sud
Klasik
Klasik je kvalitní nízkostupňové výčepní světlé pivo s příznivou cenou.
Typ piva: světlé Typ kvašení: spodní Obsah alkoholu: 3,6 % obj.
Chuť: středně plná, slabá až středně esterová s postřehnutelnou jemnou vůní po chmelu
Balení: pouze lahve
Primus
Primus je kvalitní nízkostupňové výčepní světlé pivo s příznivou cenou.
Typ piva: světlé Typ kvašení: spodní
