Hlavní práce4226_xbare08.pdf, 607.1 kB Stáhnout

(1)

FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů

BAKALÁ Ř SKÁ PRÁCE

2007

Eva Barto ň ová

(2)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztah ů

Obor: Mezinárodní obchod

Problémy sociální infrastruktury v zemích západní Afriky

Bakalá ř ská práce

Vypracovala: Eva Barto ň ová

Vedoucí bakalá ř ské práce: Ing. Tereza N ě me č ková

(3)

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Problémy sociální infrastruktury v zemích západní Afriky vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 14.12.2006 …………...………..

(4)

Tímto děkuji Ing. Tereze Němečkové za ochotu, pomoc a cenné připomínky při vypracování bakalářské práce.

(5)

____________________________________________________________________

Obsah

ÚVOD ... 3

1. SOCIO - EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA REGIONU ... 4

1.1.CHARAKTERISTIKA ZÁPADNÍ AFRIKY JAKO CELKU... 4

1.2.EKONOMICKÁ INTEGRAČNÍ SESKUPENÍ VREGIONU... 6

1.3.SOCIO- EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ REGIONU... 8

1.3.1. Kapverdské ostrovy ... 8

1.3.2. Ghana ... 9

1.3.3. Mauretánie ... 10

1.3.4. Gambie ... 11

1.3.5. Senegal ... 11

1.3.6. Togo... 12

1.3.7. Pobřeží slonoviny ... 13

1.3.8. Nigérie... 13

1.3.9. Mali ... 14

1.3.10. Libérie ... 15

1.3.11. Niger... 15

1.3.12. Sierra Leone ... 16

2. HLAVNÍ PROBLÉMY ROZVOJE SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY V REGIONU... 17

2.1.VYMEZENÍ A SOUČASNÝ STAV SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY VYBRANÉHO REGIONU... 17

2.1.1. Zdravotnictví ... 18

2.1.2. Školství ... 19

2.2.P^ŘÍČINY A FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY... 21

2.2.1. Nedostatek financí ... 21

2.2.2. Nerozvinutá technická infrastruktura ... 23

2.2.3. Korupce ... 24

2.2.4. Vysoký populační růst ... 25

2.2.5. Nedostatek pitné vody... 27

2.2.6. Nedostatek potravin... 28

2.3.D^ŮSLEDKY JEDNOTLIVÝCH FAKTORŮ A PŘÍČIN... 29

2.3.1. Nedostatek kvalifikované pracovní síly ... 30

2.3.2. Špatný zdravotní stav obyvatel ... 32

3. PROBLÉMY SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY V GHANĚ A NIGERU ... 34

3.1.SOUČASNÝ STAV SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY V GHANĚ A NIGERU... 34

3.1.1. Zdravotnictví ... 34

3.1.2. Školství ... 35

3.2.P^ŘÍČINY OVLIVŇUJÍCÍ STAV NIGERIJSKÉ A GHANSKÉ SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY... 37

3.2.1. Financování... 37

3.2.2. Rozvinutost dopravy ... 38

3.2.3. Korupce ... 39

3.2.4. Populační vývoj ... 41

3.2.5. Přístup k pitné vodě... 41

3.2.6. Dostupnost potravin ... 42

3.3.D^ŮSLEDKY JEDNOTLIVÝCH FAKTORŮ A PŘÍČIN... 44

3.3.1. Pracovní síla ... 44

3.3.2. Zdravotní stav obyvatel ... 45

4. ZÁVĚR... 46

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY... 48 PŘÍLOHY... I

(6)

Seznam zkratek

ANLC/TI Nigerijská asociace boje proti korupci CFA Africká finanční spolupráce

CIDA Canadian International Development Agency ECOWAS/ CEDEAO Hospodářské společenství států západní Afriky

EU Evropská unie

FAO Mezinárodní organizace pro potraviny a zemědělství GER Gross enrolment ratio – míra skolarizace

GPI Gender Parity Index

HDI Index lidského rozvoje

HIPC Těžce zadlužené chudé země MDG Rozvojové cíle tisíciletí

MMF Mezinárodní měnový fond

MRU Unie řeky Mano

NATO Severoatlantická aliance

NER Net enrolment ratio

OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu

OSN Organizace spojených národů

UEMOA Západoafrická hospodářská a měnová unie UNHCR Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky WFP Světový program pro výživu

WHO Světová zdravotnická organizace

(7)

____________________________________________________________________

Úvod

V současné době je Afrika nejchudším obydleným kontinentem světa. V době světové globalizace, kdy stav jednoho státu nepřímo ovlivňuje stát druhý, musíme vzít v úvahu rostoucí tlak ze strany Afriky na světovou ekonomiku, z důvodu nedostatku základních lidských potřeb pro tak rychle rostoucí populaci.

Propast mezi bohatým severem a chudým jihem se neustále prohlubuje. Příčiny tohoto stavu mohou být různé. Jelikož zdravé a vzdělané obyvatelstvo je však základní podmínkou dobře fungujícího státu, zaměřila jsem se na oblast sociální infrastruktury.

Západní Afrika patří mezi nejvíce zalidněné oblasti afrického kontinentu, předpokládá se tedy, že tlak na rozvoj sociální infrastruktury v této oblasti bude nejvyšší.

Tato práce je zaměřena na problémy rozvoje sociální infrastruktury v zemích západní Afriky. Hlavními cíli práce jsou nastínění socio-ekonomické situace v regionu, vymezení pojmu sociální infrastruktury, určení možných příčin problémů rozvoje sociální infrastruktury a zjištění důsledků těmito příčinami způsobených.

První kapitola se zabývá socio-ekonomickou charakteristikou regionu. Nejprve je nastíněna charakteristika západní Afriky jako celku. Poté jsou uvedena ekonomická integrační seskupení nacházející se na tomto území a dále socio-ekonomická charakteristika jednotlivých zemí dle vybraných ukazatelů.

Další kapitola je věnována hlavním problémům bránícím rozvoji sociální infrastruktury v regionu. Nejprve je popsán současný stav zdravotnictví a školství v regionu. Hlavní částí kapitoly se stává výčet možných příčin způsobujících tento stav a poslední částí kapitoly, avšak neméně důležitou, je část zabývající se důsledky těchto příčin.

V třetí kapitole je provedeno porovnání stávající situace v Ghaně a Nigeru a to v rozsahu jevů rozebraných v předešlé kapitole.

Stav situace týkající se lidských zdrojů je v západoafrickém regionu katastrofální. Svůj podíl na tom mají nemoci, které živí chudobu; nedostatek školských zařízení, které by vzdělávali pracovní sílu; špatné postavení žen ve společnosti; nedostatek v přístupu k novým komunikačním a informačním technologiím a v neposlední řadě nedostatečná výměna zkušeností mezi jednotlivými státy západní Afriky.¹ Proto je potřeba si uvědomit, co určuje rozvoj těchto oblastí a snažit se pochopit vztahy mezi nimi.

1 Http://www.wahooas.org/francais/documentation/rapports.php

(8)

1. Socio - ekonomická charakteristika regionu

Tato kapitola je úvodem do problematiky sociálně-ekonomické situace v regionu.

Pomocí nejrůznějších ekonomických a sociálních ukazatelů se snaží charakterizovat oblast západní Afriky. Charakteristika této oblasti jako celku je pojata nejdříve geograficky a kulturně, poté následuje nástin ekonomické situace. Pro lepší pochopení vztahů států v regionu jsou uvedeny základní charakteristiky ekonomických integračních seskupení, které se na tomto území vyskytují. Následuje přehled vybraných zemí tohoto regionu s cílem upozornit na skutečnost, že ačkoliv se jedná o země z jednoho regionu a najde se u nich jistě mnoho společných rysů, tak i přesto jsou to země s velice odlišným historickým, politickým a ekonomickým vývojem a zejména svými specifickými problémy.

1.1. Charakteristika západní Afriky jako celku

Nejčastěji je západní Afrika vymezována jako skupina 16 zemí, do které patří Kapverdské ostrovy, Ghana, Mauretánie, Guinea, Gambie, Senegal, Togo, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Nigérie, Mali, Benin, Libérie, Niger, Guinea- Bissau a Sierra Leone. Severní část západní Afriky patří do oblasti polovyprahlého Sahelu, oproti tomu jižní část leží v oblasti rovníkového pralesa, prostor mezi těmito dvěma územími vyplňují savany.

I přes širokou rozmanitost kultur, můžeme v západní Africe vysledovat určité podobnosti. V západoafrickém vnitrozemí a na západním pobřeží regionu je nejvíce zastoupeným náboženstvím islám, křesťanství je nejvíce rozšířeno na jižním pobřeží jako například v Ghaně, Pobřeží slonoviny a Nigérii, přičemž původní náboženství jsou současně s těmito nejvýznamnějšími vyznávána v celém regionu.²

Západoafrický subregion je jedinečný v mnoha ohledech. Patří sem nejlidnatější černošská země světa (Nigérie), nejstarší republika Afriky (Libérie) a také se tu nachází země, která jako první získala nezávislost na evropské koloniální nadvládě (Ghana v roce 1957).³

Populace zemí západní Afriky mezi lety 1960 a 2005 vzrostla více než třikrát a to ze 78 mil. na 260 mil. obyvatel. Z toho 50, 6 % žije v Nigérii.⁴ Nejminimalističtější odhady

2 http://www.answers.com/topic/western-africa

3 http://www.codesria.org/Links/Publications/monographs/Adebayo_Olukoshi.pdf

(9)

____________________________________________________________________

do budoucna říkají (berou v potaz i pandemii AIDS), že by populace měla dosáhnout 400 mil. do roku 2025/30.⁵ Vysoký populační růst způsobí v budoucnu obrovskou migraci v regionu. Již dnes se mnoho obyvatel Sahelu přestěhovalo do pobřežních států.⁶

Pobřežní země této oblasti jsou více dynamické a mají příznivější podmínky pro rozvoj obchodu, kapitálových trhů, technické infrastruktury, zdravotnické infrastruktury a institucí vzdělávání v porovnání s vnitrozemskými zeměmi či zeměmi pásu Sahelu.⁷

Dnešní západní Afrika přispívá světovému mezinárodnímu obchodu jen 1 %, oproti 4 % v 60.letech 20.století. Je to ovšem jeden z regionů světa nejvíce závislý na světovém trhu. Export zemí západní Afriky představuje 40 % jejich HDP, v Brazílii je to jen 16 % a v USA 10 %.⁸

Kolonialismus v mnoha ohledech velice ovlivnil ekonomické vztahy, které v západní Africe panují dodnes. Evropští kolonizátoři se zasloužili o fakt, že úroda vypěstovaná v jejich koloniích, byla prodávána, namísto toho, aby byla využita přímo místními obyvateli k jejich obživě. Také kladli důraz na vývoz nezpracovaných surovin, aby po té hotové výrobky zpracované v Evropě dovezli zpět do západní Afriky. V 70.letech 4/5 exportu a importu zemí ECOWAS připadal na Evropu a Severní Ameriku.⁹ Více než 30 let poté tento trend přetrvává, kromě toho, že mezi obchodní partnery zemí ECOWAS se dostaly asijské ekonomiky. Mezi lety 1992 a 2003 čínský obchod s Afrikou vzrostl téměř o 1000 % a zároveň v roce 2003 Čína poskytla 44 % veškeré své zahraniční pomoci právě Africe.¹⁰

V exportních komoditách zemí západní Afriky dominují suroviny jako např. surová ropa, bavlna a nerostné suroviny. Naopak v dovozu je to průmyslové zboží (stroje, elektronika nebo textil).

Když v 70. letech OPEC zdražil ropu, tak spolu s nepříznivou situací ve směnných relacích zemědělských produktů tato situace vedla k velkým problémům platební bilance a později k problémům financování rozpočtu ve všech zemích tohoto regionu až na Nigérii, která je největším africkým exportérem ropy a také členem OPEC. Po kolapsu na trhu s ropou začátkem 80.let se však nigérijské hospodářství dostalo rovněž

5 https://www.oecd.org/dataoecd/6/33/35183559.pdf

8 https://www.oecd.org/dataoecd/6/33/35183559.pdf

9 http://www.atlas-westafrica.org/spip.php?article40

10 http://www.atlas-westafrica.org/spip.php?article40

(10)

do krize a velkého zahraničního zadlužení. Dnes je se svým dluhem 32,45 mld. USD největším dlužníkem této oblasti. Stejně jako v Mali, Gambii, Mauretánii, Pobřeží slonoviny a Guineji dosahuje nigerijský dluh 110-200 % jejich HDP. Extrémním případem je dluh Guiney- Bissau, který dosahuje 350 % HDP. ¹¹ Toto zadlužení vedlo ke špatné situaci v sociální infrastruktuře, zejména v nedostatku zdravotnických a školských zařízení.¹²

Stále nejvíce obyvatel se živí převážně zemědělskou produkcí. HDP na obyvatele v paritě kupní síly se pohybuje od 6200 USD na Kapverdských ostrovech (extrémní hodnota), přes 2500 USD v Ghaně až po 800 USD v Sieře Leone.¹³ Podle OSN jsou všechny země západní Afriky mimo Kapverdské ostrovy, Nigérii a Ghanu řazeny mezi nejméně rozvinuté země, kde 340 mil. lidí žije s méně než 1 USD na den. Index lidského rozvoje je velice nízký pro většinu zemí, pohybuje se mezi hodnotami 0,281 (Niger) a 0,721 (Kapverdské ostrovy),¹⁴ je vypočítáván na základě tří kategorií faktorů: lidské zdraví (měřeno střední délkou života), úroveň vzdělanosti (gramotnost dospělých a kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně) a hmotná životní úroveň (hrubý domácí produkt na osobu v USD v paritě kupní síly).¹⁵

Některé země jsou stále v nebezpečí válečných či etnických konfliktů nebo mají krátce po jejich ukončení (Pobřeží slonoviny, Libérie, Sierra Leone, Guinea a Guinea- Bissau).¹⁶

1.2. Ekonomická integra č ní seskupení v regionu

Ekonomická integrační seskupení hrají důležitou roli v koordinaci činností jednotlivých států. Jedná se například o společný postup při budování sítě dopravní infrastruktury pro snadnější pohyb osob v regionu nebo o sjednocení legislativy pro zefektivnění spolupráce. Vyšší propojenost a společné řešení problémů přispívá k rychlejšímu rozvoji regionu.

13 https://www.cia.gov/cia/publications/factbook/index.html

14 https://www.cia.gov/cia/publications/factbook/index.html

15 http://hdr.undp.org/reports/global/2005/pdf/HDR05_HDI.pdf

(11)

____________________________________________________________________

ECOWAS/CEDEAO

Hospodářské společenství států západní Afriky-Economic Community of West African States (ECOWAS) bylo založeno 28. května 1975 v Lagosu v Nigérii. Členskými zeměmi dnes jsou Benin, Burkina Faso, Kapverdské ostrovy, Pobřeží slonoviny, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Niger, Nigérie, Senegal, Sierra Leone a Togo. Společenství bylo založeno za účelem podpory regionální integrace a ekonomického růstu v západní Africe a vytvoření měnové unie.¹⁷

Projekt vytvoření západoafrické oblasti volného obchodu a jednotné západoafrické měny zůstává po stránce ekonomické na úrovni politických proklamací a jeho realizace postupuje pouze pomalu (znovu byl odložen projekt druhé společné měny zemí ECOWAS a to na rok 2010). Rovněž prohlubování integrace západoafrických zemí v rámci ECOWAS zaostává za deklarovanými cíly.¹⁸

UEMOA (Union Économique et Monétaire Ouest Africaine)

Západoafrická hospodářská a měnová unie byla založena smlouvou podepsanou v Dakaru 10. ledna 1994 sedmi zeměmi užívajícími společnou měnu frank CFA (Communauté financière africaine-Africká finanční spolupráce). Jednalo se o Benin, Burkinu Faso, Pobřeží slonoviny, Mali, Niger, Senegal a Togo. Dne 2. května 1997 se Guinea-Bissau stala osmým členem unie.

Cílem UEMOA je: 1) posílení konkurenceschopnosti a otevřenosti trhu, zlepšení a harmonizace situace v právní oblasti, 2) společná makroekonomická politika, 3) realizace společného trhu, 4) koordinace činnosti v jednotlivých sektorech hospodářství a 5) harmonizace legislativy a daňového systému jednotlivých členských státu ve prospěch společného trhu.

Unie již v roce 1996 a 1997 přijala 5 direktiv pro harmonizaci účetní legislativy a veřejných financí. Ve stádiu celní unie se nachází od roku 2000 a během roku 2005 přijala společné politiky některých sektorů hospodářství (energie, těžba, průmysl a zemědělství).¹⁹

17 http://www.ecowas.int/

18 http://www.businessinfo.cz/files/2005/sti/050902_sti_ghana0605.doc

19 http://www.uemoa.int/Publication/2006/Rapport_UEMOA_2005.pdf

(12)

MRU ( Mano River Union)

Unie řeky Mano sdružuje 3 země v západní části subsaharské Afriky- Guineu, Libérii a Sierru Leone. Byla založena 3.října 1973 v Malema (Sierra Leone) podpisem Deklarace řeky Mano. Cíle této unie jsou podle tohoto dokumentu následující: 1)podpora ekonomického růstu odstraněním všech překážek ve vzájemném obchodě, spolupráce při zapojování se do mezinárodního obchodu, vytvoření příznivých podmínek pro rozvoj výrobních kapacit a spolupráce při vytváření nových výrobních kapacit, 2)zajištění spravedlivého rozdělení výhod z regionální ekonomické spolupráce.

Cíl vybudovat celní unii se jim splnit podařilo, avšak ostatní iniciativy zůstávají pouze v legislativním vyjádření.²⁰

1.3. Socio- ekonomická charakteristika jednotlivých zemí regionu

1.3.1. Kapverdské ostrovy

Tato bývalá portugalská kolonie se hospodářsky i politicky velice vymyká ze západoafrických standardů. Řadí se mezi země klasifikované jako středně rozvinuté.

Kapverdské ostrovy se usilovně snaží o odpoutání od Afriky a přiblížení Evropě. Kapverdský premiér se dokonce zmínil o „speciálním partnerství s EU“ a posílení vztahů s NATO.²¹

Díky stabilnímu růstu HDP se během poslední dekády chudoba snížila o jednu čtvrtinu, přičemž index lidského rozvoje (HDI) vzrostl na 0, 721, což je 4.místo v Africe. Míra gramotnosti dospělých je také vysoká, v roce 2002 dosáhla 75,7 %. Střední délka života je 70,73 let.²²

Ekonomika však trpí nedostatkem přírodních zdrojů (včetně vážného nedostatku vody), je orientovaná na služby (zejména turistiku). Země je závislá na dovozech – deficit zahraničního obchodu je financován přílivem kapitálu od mezinárodních donorů. Vláda provádí ekonomické reformy zaměřené na přilákání investic a rozvoj privátního sektoru a úspěšně realizuje plán snižování chudoby. Turistický a s ním spojený stavební průmysl bude motorem růstu HDP i v příštích letech.

20 ADAMCOVÁ Lenka, GOMBALA Ivo. Regionální ekonomická integrace v Asii, Africe a Latinské Americe. 1. vydání Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001, 117s. ISBN 80-245-0152-X. s. 21-22.

21 http://www.businessinfo.cz/files/2005/sti/060514_sti_kapverdy0506.doc

22 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/cv.html

(13)

____________________________________________________________________

Ukazatelé sektoru školství se také zlepšují, míra skolarizace nebo-li GER vzrostla ze 73

% v roce 1990 na 96 % v roce 2000. Poměrový ukazatel GER udává počet zapsaných dětí do určité úrovně školství - nemusí tam však věkově patřit - jako procento obyvatel příslušné věkové skupiny. Ideální stav je 100 %, někdy se však stává, že dosahuje i hodnot vyšších než 100 %, to je způsobeno velkým počtem starších dětí zapsaných do úrovně školství nižší věkové skupiny, což je vysvětlováno neefektivností vzdělávacího systému.²³

Patrný je rozdíl mezi gramotností žen a mužů. Počet negramotných žen dosahuje 33 % ženské populace oproti 17 % u mužů.²⁴

Zvyšuje se počet obyvatel nakažených virem HIV, míra výskytu HIV/AIDS dosáhla v roce 2001 hodnoty 0,035 %. Přístup k nezávadné pitné vodě má 70 % populace.²⁵

1.3.2. Ghana

Ghana, jako dobře řízená země ve srovnání s ostatními zeměmi regionu, je dávána za příklad díky proběhlým politickým i ekonomickým reformám. Vzhledem ke své relativní stabilitě a transparentnosti vlády zůstává Ghana pro mnoho tradičních dárcovských zemí stále ještě atraktivní zemí. Ghana se stala velice závislou na zahraniční pomoci a tímto se v roce 2001 začlenila mezi nejvíce zadlužené země světa.

V červnu 2004 Ghana dosáhla oddlužení 2,2 mld. USD, čímž její dluh klesl na 75 % HDP. ²⁶

Export zlata, dřeva a kakaových bobů je důležitou součástí ghanského hospodářství (je druhým největším exportérem světa). Z tohoto důvodu je hospodářství velice citlivé na změny ve světových cenách těchto komodit. V posledních 2 letech však byly ceny velice příznivé a úroda rekordní, což se odrazilo na dobrých výsledcích ghanské ekonomiky. Růst HDP byl v roce 2005 5,9 %.²⁷ Hlavními obchodními partnery Ghany jsou Velká Británie, Francie, Nizozemí, Německo, Řecko a USA, roste rovněž podíl Číny a Indie. V rámci společenství ECOWAS jsou důležitými partnery Nigérie, Pobřeží slonoviny a Togo.

Se svým příjmem 2500 USD na hlavu v paritě kupní síly je Ghana na 2. místě v žebříčku zemí tohoto regionu. Oficiální statistiky uvádí 10, 5 % nezaměstnanost. Toto

23 http://www1.lanic.utexas.edu/la/region/aid/aid96/Education/grossenr.html

24 http://hdr.undp.org/statistics/data/indicators.cfm?x=3&y=1&z=1

25 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/cv.html

27 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/gh.html

(14)

číslo je však v podmínkách rozvojové země nepřesné, neboť pouze malá část obyvatelstva pracuje v průmyslu či službách. Převážná část obyvatel ve venkovských oblastech pracuje na malých rodinných farmách v samozásobitelském systému.²⁸ Podle indexu lidského rozvoje (0,52) byla Ghana zařazena mezi středně rozvinuté země. Zvyšování vládních výdajů na školství a zdravotnictví se odráží ve vysoké míře gramotnosti( 74,89 %), míře skolarizace 63 %(2003) a střední délce života-58,87 let.²⁹

1.3.3. Mauretánie

Z velké části pouštní země představuje kulturní kontrast mezi arabskými Berbery na severu a černými Afričany na jihu. V zemi žije také mnoho nomádů.

Mauretánie, jako jedna z nejchudších zemí Afriky, s HDP na obyvatele 2200 USD podle parity kupní síly³⁰, se upnula na myšlenku budoucí prosperity plynoucí z těžby ropy a zemního plynu, která začala v roce 2006. Její ekonomika však dnes spočívá na zemědělství a chovu zvířat, důlním průmyslu, rybolovu a v neposlední řadě na již zmíněné těžbě ropy.³¹

Podmínky ve zdravotnictví se během posledních let nijak výrazně nezlepšily, ačkoliv tomuto sektoru byla věnována zvláštní pozornost ze strany vlády. V roce 2004 bylo sektoru zdravotnictví přiděleno 3,4 % HDP oproti 1,7 % HDP v roce 1999. V tom samém období se ale výdaje zdravotnictví zvýšily o 358 %.³² Na druhou stranu zde můžeme zaznamenat, pokud pomineme Kapverdské ostrovy, nejnižší míru výskytu HIV/AIDS v zemích západní Afriky a to s hodnotou 0,6 %.³³

Vzhledem k tomu, že sektoru školství byla také věnována velká pozornost ze strany vlády, došlo k viditelnému zlepšení. Míra skolarizace se zvýšila ze 45 % v roce 1990 na 96 % v roce 2004.³⁴ Míra gramotnosti dospělých dosahuje 41,7 %, což se nevymyká z průměru západoafrických zemí. Střední délka života je 53,12 let.³⁵ Hodnota indexu lidského rozvoje 0,477 řadí tuto zemi na 4.místo v této skupině zemí.³⁶

29 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/gh.html

30 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/mr.html

31 http://hdr.undp.org/docs/reports/national/MAU_MAURITANIA/MAURITANIA_2005_fr.pdf

36 http://hdr.undp.org/statistics/data/hdi_rank_map.cfm

(15)

____________________________________________________________________

1.3.4. Gambie

Přestože prostředkem celého státu protéká řeka Gambie, jen jedna šestina půdy je orná, půda chudá na živiny tedy vedla k převaze jedné plodiny: burských oříšků. Gambie se stala závislá na vývozu této plodiny, tudíž i na výkyvech v produkci a světových cenách této plodiny. Produkce plodin jako je rýže, kukuřice a proso nestačí na pokrytí místní poptávky. Rybolov začíná nabírat na významu, ve srovnání s omezeným a nevyvinutým zpracovatelským průmyslem.

Kromě roku 2002, kdy byla úroda oříšků téměř poloviční kvůli velkému suchu, tato země od roku 1998 vykazuje růst HDP 5,5 %. ³⁷

Gambie má velice špatné podmínky ve zdravotnictví a školství. Gramotnost dospělých je 35,9 % a míra skolarizace 89 %.³⁸ Střední délka života 54,14 let patří k těm vyšším v oblasti. Míra výskytu HIV/AIDS dosáhla 1,2 % v roce 2003.³⁹ Hodnota indexu lidského rozvoje je 0,47.⁴⁰

1.3.5. Senegal

Senegalská ekonomika je závislá převážně na rybolovu, fosfátech, arašídech, cestovním ruchu a službách. Je jednou z mála západoafrických zemí, kde podíl terciárního sektoru (61,9 %) na celkovém HDP převyšuje podíl sektoru primárního(17,2 %). Růst HDP dosahuje 6.1 %( 2005).⁴¹Senegalská ekonomika je velice ovlivněna srážkovými výkyvy a změnami světových cen komodit. Velice závisí na zahraniční pomoci, která v roce 2005 dosáhla 45 % veškerých vládních výdajů.⁴²

Ačkoliv chudoba je zde vysoká (54 % populace žije pod hranicí chudoby) a nezaměstnanost rovněž (48 %)⁴³, Senegal je řazen mezi stabilnější ekonomiky regionu.⁴⁴

Míra výskytu HIV/AIDS je 1,4 %, ačkoliv tato míra je nižší než v mnoha afrických státech, její hodnota je mnohonásobně vyšší u rizikových skupin (mezi 10-30 %).⁴⁵

37 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/ga.html

38 http://www.ahama.freesurf.fr/table1.htm

39 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/ga.html

41 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/sg.html

42 http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2862.htm

44 http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/africa/country_profiles/1064496.stm

45

http://www.ungasshiv.org/index.php/en/ungass/shadow_reports_2006/public_health_watch/senegal_preli minary_findings

(16)

Střední délka života činí 59,25 let, což je druhá nejlepší hodnota po Kapverdských ostrovech v této skupině zemí.

Jen jedna čtvrtina Senegalců má přístup k nezávadné pitné vodě. Míra gramotnosti dospělých je zde 40,2 % a míra skolarizace je 58 %.⁴⁶ Index lidského rozvoje má hodnotu 0,458.⁴⁷

1.3.6. Togo

Úzký proužek země na západoafrickém pobřeží byl po mnoho let terčem kritiky ohledně dodržování lidských práv a ohledně politického řízení. Ačkoliv v roce 2004 se Togo pokusilo o urovnání vztahů s EU, politický vývoj v roce 2005 (zejména způsob volby prezidenta) znovu obnovil otázky týkající se dodržování lidských práv. Po volbách odešlo do okolních států na 40 000 lidí.⁴⁸

Od roku 1998, kdy byla přerušena pomoc EU a Světové banky se země nachází v ekonomické izolaci a stále se prohlubující krizi. Togo proto hledá pomoc u jiných dárcovských zemí (např. ČLR a Iránu).⁴⁹ Meziroční růst HDP dosáhl v roce 2005 pouze 1 %. Na HDP se zemědělství(39,5 %) podílí přibližně stejným dílem jako služby(40,1

%), avšak v zemědělství je zaměstnáno stále největší množství lidí( 65 %). ⁵⁰

Mezi nejdůležitější plodiny patří bavlna, kakao a káva. Důležitým zdrojem příjmů je rovněž rybolov a těžba dřeva. Průmyslový sektor je charakterizován těžbou a částečně i zpracováním fosfátů. Světové ceny fosfátů se ovšem v posledních letech stále snižují, a tak i příjmy z tohoto odvětví klesají. Třetím zdrojem příjmů je doprava zboží z přístavu v Lomé do vnitrozemí Afriky.⁵¹

Index lidského rozvoje v této zemi dosahuje nepatrně vyšších hodnot 0,512,⁵² což je 3.nejlepší hodnota v tomto regionu. Mimo jiné je to také způsobeno tím, že míra gramotnosti dospělých (60,9 %) s mírou solarizace (91 %)⁵³ se vymykají z průměru zemí tohoto regionu. Střední délka života je také vyšší (57,42 let). Míra výskytu HIV/AIDS je 4,1 %.⁵⁴

48 http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/africa/country_profiles/1064470.stm

49 http://www.businessinfo.cz/files/2005/sti/060506_sti_togo_0406.doc

50 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/to.html

51 http://www.businessinfo.cz/files/2005/sti/060506_sti_togo_0406.doc

(17)

____________________________________________________________________

1.3.7. Pobřeží slonoviny

V roce 2002 vypukla v zemi občanská válka, která jí fakticky rozdělila na 2 části. Sever (převážně muslimský) je kontrolován povstaleckými skupinami Forces Nouvelles a jih (převážně křesťanský) provládní armádou a gerilami “mladých vlastenců“.⁵⁵

Tato situace měla negativní ekonomický, sociální a regionální dopad, zvláště pro sousední země. Pobřeží slonoviny přispívá 40 % k celkovému HDP Západoafrické hospodářské a měnové unie (UEMOA) a sousední země jsou těžce závislé na jejích dopravních kanálech pro export a import.⁵⁶ Ekonomika státu stojí zejména na několika základních exportních komoditách – kakaových bobech, ropě a ropných produktech a dřevu. Pozitivním trendem je stále rostoucí podíl vývozu ropy a ropných produktů, jejich cena na světových trzích stále roste.

Růst HDP dosáhl v roce 2005 pouze 1 %. V sociální sféře tato krize způsobila zvýšení počtu lidí žijících pod hranicí chudoby (44 %) a masivní stěhování obyvatel. Míra výskytu HIV/AIDS je jednou z nejvyšších v tomto regionu, odhady z roku 2003 dosahují 7 %. Index lidského rozvoje má hodnotu 0,42,⁵⁷ k čemuž přispívá i nízká míra skolarizace (61 %)⁵⁸, střední délka života 48,82 let a míra gramotnosti dospělých 50,9

%.⁵⁹

1.3.8. Nigérie

Nigerijská ekonomika byla a je založená převážně na těžbě ropy. Na veškerých příjmech z exportu se právě ropa podílí 95 %.⁶⁰ Když na počátku 80. let zkolaboval trh s ropou, zkolabovala i nigerijská ekonomika. Dnešní vláda se proto snaží o diverzifikaci ekonomiky. Ekonomika zaznamenala v roce 2005 růst o 6,9 % a výrazný pokles míry inflace. Velký problém činí vysoká nezaměstnanost 45 %.⁶¹

Největším hospodářským problémem, podvazujícím rozvoj všech ostatních sektorů, zůstává chronický a totální nedostatek elektrické energie ze státní sítě. Veškerá ekonomická aktivita v zemi trpí také nedostatečně fungující infrastrukturou, špatnou

55 http://www.businessinfo.cz/files/2005/sti/060506_sti_pobrezi_slonoviny0406.doc

56

http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/AFRICAEXT/CDIVOIREEXTN/0,,men uPK:382617~pagePK:141132~piPK:141107~theSitePK:382607,00.html

60

http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/AFRICAEXT/NIGERIAEXTN/0,,menu PK:368906~pagePK:141132~piPK:141107~theSitePK:368896,00.html

(18)

veřejnou dopravou, periodickými nedostatky vody, všudypřítomnými podvody a korupcí. ⁶²

Vzhledem ke svým rezervám přírodních a lidských zdrojů(nejlidnatější země Afriky- 140 mil. obyvatel), má Nigerie předpoklady k tomu, aby její budoucí prosperující ekonomika postupně redukovala chudobu, zajistila zdravotnickou péči, vzdělání a infrastrukturu pro celou svou populaci.⁶³ Dnes však žije 60 % jejích obyvatel pod hranicí chudoby. Míra skolarizace dosáhla v roce 2003 67 %. Index lidského rozvoje má hodnotu 0,453. Míra výskytu HIV/AIDS je 5,4 %.⁶⁴

1.3.9. Mali

Ekonomika Mali je převážně založená na rolnictví a pastevectví. Většina (80 %) pracovní síly je zaměstnána v zemědělství a rybolovu.⁶⁵

Republika Mali je jedním z největších producentů bavlny, spolu s ostatními zeměmi bojovala proti subvencím poskytovaných pěstitelům bavlny v bohatých zemích, jednalo se zejména o USA. Mali je silně závislá na zahraniční pomoci a na příjmech zasílaných domů svými krajany pracujícími v zahraničí. Růst malijské ekonomiky byl v roce 2005 6,1 %.⁶⁶

Republika Mali je bohatá také na bauxit, měď, diamanty, zlato, fosfáty,aj. Od získání nezávislosti byl ekonomický vývoj omezen špatnou strategií vlády, což vyústilo ve zhoršenou situaci jednak v klíčových sektorech ekonomiky, ale také v nerozvinutost infrastruktury, neefektivnost administrativy, korupci, dále špatné sociální podmínky čítající nízkou gramotnost obyvatel( 46,4 %) a vysoký populační růst(2,63 %). V roce 2000 mělo přístup k nezávadné pitné vodě pouze 62-65 % obyvatel.⁶⁷ HDI je pouze 0,333, což řadí Mali na třetí příčku od konce mezi zeměmi tohoto regionu. Střední délka života se pohybuje v průměru těchto zemí ( 49let) a míra skolarizace činila v roce 2003

61 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/ni.html

62 http://www.businessinfo.cz/files/2005/sti/061010_sti_nigerie1006.doc

63

http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/AFRICAEXT/NIGERIAEXTN/0,,menu PK:368906~pagePK:141132~piPK:141107~theSitePK:368896,00.html

64 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/ni.html

65 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/ml.html

67 http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Mali.pdf

(19)

____________________________________________________________________

pouze 44 %.⁶⁸ Na druhou stranu, míra rozšíření HIV/AIDS patří mezi ty nejnižší v subsaharské Africe- 1,9 %.⁶⁹

1.3.10. Libérie

Zemi velice poznamenala občanská válka probíhající v 90. letech. Ekonomika se nachází v ruinách. Hlavní město stále zůstává bez elektřiny a tekoucí vody. Korupce je všudypřítomná, nezaměstnanost dosahuje 85 % a počet obyvatel žijících pod hranicí chudoby je 80 %. Střední délka života je nejnižší v regionu, dosahuje pouze 39,65 let.

Míra výskytu HIV/AIDS patří k těm vyšším- 5,9 %.⁷⁰

Ekonomika je silně závislá na zemědělství. Ze zemí západní Afriky je to právě Libérie, kdo má největší podíl zemědělství na HDP( 76,9 %).⁷¹ Je to způsobeno mimo jiné stále trvajícím embargem uvaleným Radou bezpečnosti OSN na vývoz diamantů a dřeva.

V roce 2005 byla zvolena nová prezidentka s velmi ambiciózním programem, který se neobejde bez pomoci mezinárodních organizací, mnoho z nich však již pomoc přislíbilo. V zemi stále zůstávají mírové jednotky OSN.

1.3.11. Niger

Rozlehlý a vyprahlý stát na okraji Sahary patří mezi nejchudší země světa. Jeho hospodářství je silně závislé na světových cenách uranu (hlavní exportní komodita) a zemědělství, ve kterém je zaměstnáno 90 % obyvatel⁷², je ohroženo rozšiřováním pouště. Proto dnešní vláda usiluje o diverzifikaci ekonomiky. Do budoucna se Niger spoléhá na těžbu ropy a zlata.

Oblast západní Afriky postihla v roce 2004 velká přírodní katastrofa – invaze kobylek, která zničila značnou část úrody. Z tohoto důvodu vypukl v roce 2005 nedostatek potravin a hladomor, který nejvíce zasáhl právě Niger.⁷³

Niger má nerozvinuté školství a zdravotnictví, což se projevuje na velice nízké míře gramotnosti dospělých( 17,6 %- tato hodnota je nejnižší ze všech tohoto regionu), míře skolarizace 52,4 %,⁷⁴ je zde vysoká porodnost a úmrtnost obyvatel, střední délka života dosahuje 43,76 let. Věkový medián je pouze 16,5 let (což znamená, že 50% populace je

70 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/li.html

71 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/li.html

72 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/ng.html

73 http://www.businessinfo.cz/files/2005/sti/060506_sti_niger0406.doc

(20)

mladší 16,5 let), přičemž v okolních zemích se pohybuje okolo 18 let. Je zde zaznamenána i nejvyšší plodnost v regionu, 1 matka v průměru porodí 7,46 dětí za svůj život. Pod hranicí chudoby zde žije 63 % obyvatel. Rozšíření HIV/AIDS v populaci je 1,2 %. Z hlediska indexu lidského rozvoje je Niger s hodnotou 0,281 v této skupině zemí na posledním místě.⁷⁵

Ekonomika země je silně závislá na zahraniční pomoci. Francie, Německo, Belgie, Kanada, Japonsko, Čína, EU, Africká rozvojová banka, Světová banka a MMF jsou hlavními rozvojovými partnery Nigeru. Jsou zde přítomné i mezinárodní a místní nevládní organizace.⁷⁶

1.3.12. Sierra Leone

Vinou občanské války se tato země dostala do hluboké humanitární krize. Válka drasticky omezila zemědělskou produkci, zastavila těžbu nerostů ( mimo diamantů) a bylo zničeno několik stovek škol, zdravotnických zařízení a administrativních objektů. Nucené vysídlení zasáhlo víc než polovinu celé populace. Tisíce lidí bylo zabito a zmrzačeno. Stěhování obyvatel, „odliv mozků“ a zničení škol vyvolalo velkou krizi ve školství. Dnešní míra gramotnosti dospělých je pouhých 29,6 %.⁷⁷

Sierra Leone patří mezi nejchudší státy této oblasti, HDP na obyvatele dosahuje pouhých 800 USD. Její ekonomika se v posledních letech začíná vzpamatovávat, růst HDP dosáhl v roce 2005 7,5 %. Zemědělství, lesnictví a rybolov zaměstnává okolo 77

% pracovní síly, služby 20 %, těžební průmysl jen 2 %, role zpracovatelského průmyslu je zanedbatelná( zaměstnává 1 %).⁷⁸ Hlavním vývozním artiklem jsou diamanty – Sierra Leone jich v roce 2005 oficiálně vyvezla rekordní množství (142 mil USD). ⁷⁹

Země je závislá na mezinárodní pomoci, hlavními dárcovskými zeměmi jsou Velká Británie, Německo, EU a USA. Ochota mezinárodních donorů financovat rozvojové projekty v zemi však klesá díky rostoucí korupci.

Sociální indikátory dosahují nejhorších výsledků ve světě. Sierra Leone např. „vede“ ve světě v dětské úmrtnosti do 5 let. Celková úmrtnost je nejvyšší v regionu. Počet obyvatel žijících pod hranicí chudoby je odhadován na 70 %, z toho 26 % je

75 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/ng.html

76

http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/AFRICAEXT/NIGEREXTN/0,,menuPK :382460~pagePK:141132~piPK:141107~theSitePK:382450,00.html

77 https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/sl.html

79 http://www.businessinfo.cz/files/2005/sti/060514_sti_sierra_leone0506.doc

(21)

____________________________________________________________________

klasifikováno jako žijící v extrémní chudobě( nemají ani 50 % jejich denních potřeb).

Střední délka života je druhá nejnižší v regionu (40,22 let). Výskyt HIV/AIDS patří svými 7 % také k nejvyšším v regionu.⁸⁰

2. Hlavní problémy rozvoje sociální infrastruktury v regionu

Tato kapitola se nejprve zaměřuje na vymezení oblasti sociální infrastruktury a zároveň na současný stav sociální infrastruktury ve vybraném regionu. Následně se zabývá nejvýznamnějšími příčinami určujícími tento stav. Důsledkům těchto vlivů je věnována poslední třetí část této kapitoly. Všechny příčiny a důsledky se vzájemně ovlivňují a prolínají do té míry, že mnohdy není možné přesně určit do jaké skupiny, ten který jev patří. Následující členění je tedy jednou z mnoha možností, jak na danou problematiku nahlížet.

2.1. Vymezení a sou č asný stav sociální infrastruktury vybraného regionu

Sociální a společenská infrastruktura je budována na základě potřeb společnosti.

Zvyšuje kvalitu života, práva, pořádku a společenského blahobytu. Její široká definice zahrnuje mimo oblasti školství a zdravotnictví také umění a kulturu, sport a zábavu, bydlení, zaměstnání a školení, veřejnou bezpečnost a justici, pohotovostní oddíly a městskou hromadnou dopravu.

V průběhu posledních let se začala věnovat větší pozornost tomu faktu, že vztah mezi

„sociálním kapitálem“ a požadovanými výstupy jako jsou ekonomický úspěch, lepší výkonnost školství, snížená kriminalita, vyšší účast ve volbách a lepší veřejné zdraví je více než zřejmý. Termín sociálního kapitálu byl vysvětlen následovně:

„Společenský kapitál zahrnuje instituce, vztahy, postoje a hodnoty, které vedou k interakci mezi lidmi a přispívají k ekonomickému a sociálnímu rozvoji. Společenský kapitál není jen souhrn institucí, které podpírají společnost; je to také prostředek, který je spojuje dohromady. Zahrnuje také společně sdílený smysl občanské odpovědnosti, který dělá ze společnosti něco víc než jen soubor jednotlivců.“ ( Světová banka 1998)⁸¹

81 http://www.uq.edu.au/boilerhouse/docs/establishing%20standards%20web.pdf

(22)

Tato práce je zaměřena na dvě hlavní oblasti sociální infrastruktury- zdravotnictví a školství, které se jeví jako základní a jsou předpokladem pro rozvoj dalších odvětví sociální infrastruktury.

2.1.1. Zdravotnictví

Na subsaharskou Afriku připadá 11 % světové populace, přitom 24 % nemocných, 3 % zdravotnického personálu a pouhé 1 % světového zdravotnického rozpočtu.

V porovnání se Spojenými státy, kde na 10 % nemocných připadá 37 % lékařského personálu a polovina celosvětového rozpočtu, je tato situace znepokojivá.⁸²

Řada zemí se navíc musí vyrovnávat s odchodem vlastního vyškoleného personálu do zahraničí za lepšími podmínkami. V průměru jeden ze čtyř lékařů a jedna ze dvaceti zdravotních sester vzdělaných v Africe pracuje mimo tuto oblast. Některé země jsou na tom ale ještě hůř. Například z Ghany odešla téměř třetina zdravotníků⁸³ a připadá zde na 100 000 osob 9 lékařů.⁸⁴

Většina obyvatel Afriky, zvláště venkovské obyvatelstvo, musí k dosažení základní zdravotní překonávat velké vzdálenosti a když už se k ní dostanou, tak si za ní musí také sami zaplatit. V některých zemích, jako je například i Ghana a Nigérie, se vlády snaží vyvíjet systém zdravotního pojištění, za účelem pomoci lidem s výdaji na zdravotní péči.

Soukromý sektor hraje v africkém zdravotnictví významnou roli. Jedná se o činnost nevládních a charitativních organizací, které své služby provádí zdarma nebo za malý obnos peněz. Role soukromého sektoru nastupuje tam, kde stát nestačí zařídit základní zdravotní péči. V některých zemích je to ale hlavně soukromý sektor, kdo obstarává zdravotní péči. ⁸⁵

Nedostatečná síť zdravotnických zařízení je zde evidentní. Přístup ke zdravotnickým službám obyvatel oblasti ECOWAS je limitovaný, zvláště v příhraničních územích.

Rozprostření zdravotnických center, poraden, porodnic a soukromých klinik nedovoluje pokrýt potřeby obyvatelstva pohybujícího se v prostoru ECOWAS, ačkoliv je to v souladu s právem volného pohybu osob.⁸⁶

82 http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=122421

83 http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=122421

84 http://www.oxfam.org.uk/coolplanet/kidsweb/world/ghana/ghafact.htm

85 http://whqlibdoc.who.int/afro/2006/9290231033_rev_eng.pdf

(23)

____________________________________________________________________

2.1.2. Školství

Vzdělávání, začínající vzděláváním malých dětí a pokračující celoživotním vzděláváním, je důležité jednak pro posílení jednotlivce samotného, snížení chudoby na úrovni domácností a obcí, ale také šířeji vzato vede ke společenskému a hospodářskému rozvoji. Proto každý stát má zájem na tom, aby systém školství byl dostatečně rozvinutý a schopný produkovat dobře kvalifikovanou pracovní sílu.

Systém školství v mnoha afrických zemích je často založen na slabém fyzickém a institucionálním základě, proto jen velice těžce může odolávat přírodním a lidmi způsobeným katastrofám, které zpomalují proces rozvoje a někdy zničí i již dosažené výsledky. Následující text popisuje pomocí nejrůznějších ukazatelů kvalitu školství v regionu.

Vzdělávací instituce pro nejmenší děti do 3 let jsou nejméně rozšířené a rozvinuté. Na oblast vzdělávání této věkové skupiny je nahlíženo hlavně jako na starost rodičů, dále soukromých a nevládních institucí. Jen v méně než polovině (42 %) subsaharských zemí mají vyvinuté programy pro tuto věkovou skupinu.

Do programů pro děti starší 3 let se vlády začleňují již aktivněji. Mezi lety 1999 a 2004 byl zaznamenán růst o 43,5 %⁸⁷ v počtu dětí zapsaných do institucí předškolního vzdělávání. Avšak vzhledem k vysokému populačnímu růstu tato velká změna v absolutních číslech nevyjadřovala tak velkou změnu v GER, které bylo v roce 2004 jen 12 % a v roce 1999 10 %. Na Kapverdských ostrovech dosáhlo GER až 50 %, ale v Burkině Faso, Mali a Nigeru to bylo méně než 2 %. Poměr počtu žáků na počet učitelů ( 25:1) je v subsaharské Africe vyšší, než v jiných regionech. Kvalita učitelů předškolních zařízení je také špatná. Mají nedostatečné nebo žádné vzdělání a jejich mzdy jsou velice nízké. Například méně než ¼ jich je proškolena na Kapverdských ostrovech a v Ghaně. Oproti tomu v Beninu, Pobřeží slonoviny a Nigeru je školeno 90%

učitelů pro předškolní zařízení.⁸⁸

Počet dětí zapsaných do základních škol stále strmě stoupá, z 80 mil.v roce 1999 na 101 mil.v roce 2004. NER (net enrolment ratio), zahrnuti jsou pouze zapsaní odpovídající věkem určité úrovni školního zařízení, vzrostlo v tom samém období z 55

% na 65 %. Ze zemí západní Afriky byl nárůst zaznamenán hlavně v Beninu, Guinee a Nigeru, což bylo způsobeno hlavně zrušením poplatků za školní docházku. I přes tento pokrok subsaharská Afrika zůstává domovem poloviny dětí světa, které nenavštěvují

87 http://www.unesco.org/education/GMR/2007/subsaharan_regional_overview.pdf

(24)

školu, což čítá 38 mil. v roce 2004 (53 % z toho jsou dívky). 80 % dětí nechodících do školy připadá na venkovské obyvatelstvo. Ne všichni však svojí školní docházku dokončí, v subsaharské Africe to bylo v roce 2003 pouze 2/3 všech nastoupivších žáků.⁸⁹

V oblasti středního školství byl mezi lety 1999 a 2004 zaznamenán absolutní nárůst přijatých studentů o 43 %, avšak GER zůstává stále na nízké úrovni s hodnotou pod 30

%. Střední školství je více vyvinuté v bývalých britských koloniích, zvláště v jižní Africe, na rozdíl od Afriky centrální a západní. V nižším středním vzdělání je vyšší účast než ve vyšším středním vzdělání, kde GER dosahuje pouhých 23 %.⁹⁰

Vysoké školství představuje stále velký luxus. I přes vysoký nárůst (50%) vysokoškolských studentů od roku 1999, GER byl v roce 2004 jen 5%. ⁹¹

Co se týče gramotnosti dospělých, je subsaharská Afrika s hodnotou 61 % na jednom z nejnižších míst na světě. Vzhledem k vysokému populačnímu růstu se absolutní počet negramotných se stále zvyšuje, předpokládá se, že dosáhne 168 mil.okolo roku 2015.

Hodnoty se stát od státu velice liší, například v Mali byla naměřena extrémní hodnota - 19 %.

Do současnosti navštěvovalo školy více chlapců než dívek, ale tento trend se postupně začíná měnit. Pozitivních výsledků bylo dosaženo například v Beninu, Gambii a Guinee. Oproti roku 1999, kdy bylo na každých 100 přijatých chlapců přijato 85 dívek, to bylo v roce 2004 100:89. S vyšší úrovní vzdělání roste GPI (Gender parity index- poměr dívek ku chlapcům).⁹² Na středních školách má hodnotu 0,68 a na vysokých školách 0,62. V gramotnosti dospělých tento indikátor dosahuje 0,77 a v zemích jako je Benin, Guinea, Mali a Niger dokonce hodnoty 0,5.⁹³

Nedostatek učitelů je dalším problémem ovlivňujícím kvalitu školství. V základním školní docházce připadá na učitele v průměru 40 žáků. Odhady do budoucna jsou takové, že by měl být zvýšen počet učitelů každý rok o 6 % za tím účelem, aby se od roku 2004 do roku 2015 zvýšil počet z 2,4 mil.na 4mil. Nejen, že učitelů je nedostatek, ale nejsou dostatečně kvalifikováni. V některých zemích jako je například Pobřeží slonoviny byli všichni učitelé proškoleni v souladu s národními standardy, ale v kontrastu s tím například v Ghaně, Togu a Nigérii se dostalo jen méně než 60 %

92 http://www.uis.unesco.org/ev.php?ID=6098_201&ID2=DO_TOPIC

(25)

____________________________________________________________________

učitelů nějakého pedagogického školení. K přilákání nových učitelů vymýšlejí země různé metody. Například v Guinee v roce 1998 zkrátili dobu studia pro učitele ze 3 let na 2 roky a zaznamenaly tak roční nárůst z 200 přihlášených na 1500. Ve většině států subsaharské Afriky je požadováno za minimální dosažené vzdělání učitele nižší střední vzdělání, v Nigeru však dosáhlo tohoto standardu jen méně než 60 % učitelů.⁹⁴

Přestože v mnoha zemích bylo školné už redukováno nebo zcela zrušeno, v ostatních státech zůstává pro chudé tou největší překážkou.⁹⁵

2.2. P ř í č iny a faktory ovliv ň ující rozvoj sociální infrastruktury

2.2.1. Nedostatek financí

Mezi lety 1999 a 2004 se výdaje na školství většiny subsaharských zemí zvýšily, dosahují však pouze 5 % HDP. I přes snahy jednotlivých zemí investovat do školství více prostředků, je stále zapotřebí zahraniční pomoci, zvláště v nejméně rozvinutých zemích subsaharské Afriky s nejnižšími hodnotami ukazatelů školství. Přestože byl tento region v roce 2004 největším příjemcem zahraniční pomoci (1/3 celosvětové částky), pouze 11 % z obdržené částky bylo přiděleno sektoru školství. Z dvacítky zemí celého světa, které obdržely největší příspěvky na školství v letech 2003 a 2004, jich bylo jen 8 ze subsaharské Afriky a navíc to nebyly zdaleka ty nejchudší.⁹⁶ Tato koncentrace dárcovských příspěvků na několik málo zemí světa nám nabízí otázku ohledně schopnosti globální pomoci zvýšit úroveň školství v celém regionu. Některé země, patří mezi ně i Mali, mají i 12 dárcovských zemí, naopak některé jako Gambie a Sierra Leone nemají žádné.⁹⁷

Není pochyb, že tyto země potřebují být finančně podporovány, je zde však velké riziko, že se stanou nadměrně závislé na této pomoci a tudíž i citlivé a zranitelné vůči jejím výkyvům a její nepředvídatelnosti. Vzhledem k nedostatku zdrojů si musíme být jisti, že jsou alokovány co nejefektivněji, jak jen je možné. Proto v roce 2005 více než 100 dárcovských zemí podepsalo deklaraci o efektivnosti pomoci.⁹⁸

95 http://unesdoc.unesco.org/images/0014/001477/147785E.pdf

(26)

Africké zdravotnictví je podfinancované v porovnání s úkony, které je potřeba naplnit k tomu, aby zde kvalitně fungoval zdravotnický systém. Od 70. let, kdy zahraniční pomoc do sektoru zdravotnictví zaznamenala největší nárůst, už jen stagnovala až do roku 2001.⁹⁹

Africké země investovaly do zdravotnictví v roce 2003 v průměru 5 % HDP, z toho 51

% šlo ze státních pokladen, zbytek připadá na soukromý sektor ( domácnosti - 80 %, nevládní organizace, soukromé podniky a pojištění). Příspěvek jednotlivých vlád se liší, přičemž medián je 26 %.¹⁰⁰ Výše sociálních výdajů vzhledem k HDP je například v Beninu 7 %, Burkině Faso 6 %, Gambii 7 %, Mali 9 %, Guinee- Bissau 3 %, Nigeru 4

% a v Senegalu 20 %. V některých zemích připadá na jednoho obyvatele 1 USD výdajů na zdravotnictví na rok.¹⁰¹

Zahraniční pomoc představuje 16 % celkových výdajů na zdravotnictví. Existuje ale jen malá koordinace mezi programy mezinárodní pomoci, které se zaměřují na jednotlivé nemoci. Tam, kde je pomoc neefektivní nesou vinu dárcovské země stejně jako země přijímající.¹⁰²

Vzhledem k potřebě rozsáhlého obnovení, zdokonalení a modernizace technické a sociální infrastruktury se africké státy potýkají s obrovským nedostatkem financí.

Finance pocházející od Světové banky, Africké rozvojové banky a stejně tak od místních vlád a zdrojů nejsou bohužel dostačující pro uspokojení tak velkého finančního požadavku. V roce 2005 celkový vnější dluh Afriky dosáhl 285,8 mld. USD. Skupina G8 se na svém summitu v Gleneagles v roce 2005 rozhodla oddlužit 14 zemí Afriky patřící mezi těžce zadlužené chudé země(HIPC).¹⁰³ Mezi nimi byla také polovina zemí západní Afriky: Benin, Burkina Faso, Ghana, Mali, Mauretánie, Niger a Senegal. Jedná se o dluhy u Světové banky, MMF a Africké rozvojové banky, které však představují jen 25 % všech dluhů, které Afrika má.

Dnešní výdaje na technickou infrastrukturu se rovnají přibližně 2-2,5 % HDP, z čehož soukromé investice jsou pouze 0,3 %. Světová banka odhaduje, že je potřeba 9 % HDP ročně, jednak na vybudování nové infrastruktury (5 % HDP) a také udržování té stávající( 4 % HDP).

103 http://www.uneca.org/cfm/2006/survey_africa05.htm

(27)

____________________________________________________________________

Přímé zahraniční investice v subsaharské Africe nejsou klesající, ale jsou velice malé.¹⁰⁴

2.2.2. Nerozvinutá technická infrastruktura

Skutečnost, že infrastruktura má veliký dopad na kvalitu rozvoje a následně na kvalitu života v jakékoli zemi, je nesporný. Investice, výroba a obchod nemohou existovat bez adekvátních zdrojů elektřiny a vody, stejně tak jako bez transportu a telekomunikačního systému. Hospodářské a sociální služby, jako jsou bankovnictví, zdravotnictví a vzdělávání, rovněž nemohou existovat bez dobře rozvinuté infrastruktury. Dobře udržovaná infrastruktura je tudíž důležitým předpokladem pro dlouhotrvající ekonomický růst, rozvoj a prosperitu a tudíž začlenění Afriky do světové ekonomiky.

Africké státy zdědily z dob koloniální éry velice rozptýlenou a nerovnoměrně rozmístěnou infrastrukturu. Infrastruktura byla v té době budována hlavně za účelem spojení míst, kde probíhala těžba nerostných surovin s přístavy, odkud byly suroviny odváženy do Evropy, zbytek země zůstával téměř bez povšimnutí. Nejhorší situace byla ve vnitrozemských státech. Po získání nezávislosti byl v některých zemích zaznamenán určitý rozvoj infrastruktury, přesto vzhledem k tomu, že růst HDP zůstal mezi lety 1976 a 2001 téměř neměnný, chyběla poptávka po infrastruktuře v řídce osídlených oblastech a tudíž bylo těžké ji udržovat v adekvátním stavu a obdržet za to přiměřené výnosy. Důležitou roli zde hrál i politický faktor, který zvyšoval riziko investic.¹⁰⁵ Obecně je v Africe infrastruktura velice neefektivní a drahá, podmínky se velice zhoršily a kvalita služeb je nízká.

Silniční doprava je nejvíce využívaným způsobem dopravy v Africe, avšak její stav se pohybuje od špatného k velmi špatnému, existuje jen málo silnic v dobrém či uspokojivém stavu.

Železniční doprava byla velice populární v 70. letech 20.století, následoval však útlum v 80. a 90. letech. Dnes je snaha o obnovu železnic a jejich významu. Jelikož však jsou velice zanedbané a poničené, bude ještě nějakou dobu trvat než se stanou rentabilními.

Síť letecké dopravy v západní Africe je relativně nerozvinutá. Každá země má nejméně 1 mezinárodní letiště a několik menších. Mezi země s největším počtem letišť patří Nigérie. Tato letiště však postrádají moderní vybavení a infrastrukturu.

Námořní doprava je velice důležitá pro země tohoto regionu, kvůli velkému podílu zboží přepravovanému po moři. Produktivita přístavů dosahuje 1/3 mezinárodních

104 http://www.fondad.org/publications/africaworld/Fondad-AfricaWorld-Chapter9.pdf