V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE
Fakulta financí a účetnictví
katedra finančního účetnictví a auditingu
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2021 Bc. Lukáš Cink
V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE
Fakulta financí a účetnictví
katedra finančního účetnictví a auditingu studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
Přeshraniční fúze českých kapitálových korporací a jejich vliv na finanční situaci
Autor diplomové práce: Bc. Lukáš Cink
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D.
Rok obhajoby: 2021
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Přeshraniční fúze českých kapitálových korporací a jejich vliv na finanční situaci“ vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.
V Praze dne ………
...
Bc. Lukáš Cink
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval paní doc. Ing. Janě Skálové, Ph.D. za věcné připomínky, cenné rady a za ochotu, s kterou přistupovala k vedení mé diplomové práce. Moje poděkování patří také mé rodině za trpělivost a podporu během studia.
Abstrakt
Diplomová práce se zabývá přeshraničními fúzemi kapitálových korporací v letech 2010 až 2020 a jejich vlivem na finanční situaci vybraných subjektů. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část analytickou. V teoretické části diplomové práce jsou vymezeny základní informace týkající se fúzí, jako je například členění fúzí, motivy k uskutečnění fúze nebo obchodněprávní a účetní úprava fúzí.
U vzorku nástupnických společností jsou vypočteny vybrané ukazatele finanční analýzy, jež jsou podrobeny dalšímu zkoumání z hlediska vlivu realizace přeshraniční fúze. V závěru práce jsou shrnuty dosažené výsledky a je zhodnocen možný vliv přeshraniční fúze na ekonomické ukazatele.
Klíčová slova
Přeshraniční fúze, rozhodný den, projekt přeshraniční fúze, zanikající a nástupnická společnost, ekonomické ukazatele
Abstract
This diploma thesis deals with cross-border mergers of business corporations realized between 2010 – 2020 and their influence on financial situation of chosen subjects. The diploma thesis is divided into two parts which are theoretical part and analytical part. In the theoretical part of the thesis there is basic information related to mergers such as division of mergers, motives for mergers or commercial and accounting laws. Selected indicators of financial analysis are calculated on sample of acquiring companies and effect of cross-border merger is examined. In the final part of this thesis are summarize all results and evaluate the possible impact of the cross- border merger on economic indicators.
Key words
Cross-border merger, effective date, common draft terms of cross-border merger, ceasing and acquiring company, economic indicators
Obsah
Úvod ... 8
1 Vymezení základních pojmů ... 10
1.1 Akvizice ... 10
1.2 Podnikové kombinace ... 11
1.3 Přeměny ... 11
1.4 Fúze ... 12
1.4.1 Členění fúzí ... 12
1.4.2 Motivy fúzí... 15
2 Regulace přeshraničních fúzí v EU ... 17
2.1 Směrnice EU upravující obchodní právo ... 17
3 Právní a účetní souvislosti přeshraničních fúzí ... 21
3.1 Obecná právní úprava v české legislativě ... 21
3.2 Formy přeshraniční fúze ... 22
3.2.1 Přeshraniční fúze do České republiky... 22
3.2.2 Přeshraniční fúze do zahraničí ... 22
3.3 Projekt fúze ... 23
3.3.1 Právní účinnost... 25
3.4 Rozhodný den ... 25
3.5 Účetní období ... 26
3.6 Konečná účetní závěrka ... 29
3.7 Zahajovací rozvaha ... 29
3.8 Ověření účetní závěrky a zahajovací rozvahy auditorem ... 30
3.9 Ocenění jmění ... 31
3.9.1 Goodwill ... 32
3.9.2 Oceňovací rozdíl k nabytému majetku ... 32
3.10Odložená daň ... 33
4 Daňové souvislosti přeshraničních fúzí ... 34
4.1 Daň z příjmů právnických osob ... 34
4.2 Daň z přidané hodnoty ... 35
4.3 Odpisování hmotného majetku ... 35
4.4 Daňové výhody uplatnitelné při přeshraniční fúzi ... 36
4.4.1 Daňová ztráta ... 36
4.4.2 Rezervy a opravné položky ... 37
4.4.3 Položky odčitatelné od základu daně ... 37
5 Analýza přeshraničních fúzí do ČR ... 38
5.1 Vstupní data ... 38
5.2 Zanikající zahraniční společnosti ... 39
5.3 Nástupnické zahraniční společnosti ... 41
5.4 Právní forma nástupnických společností v ČR ... 42
6 Analýza vlivu přeshraniční fúze na finanční situaci nástupnické společnosti v ČR ... 44
6.1 Výběr finálního vzorku společností ... 44
6.1.1 Ukazatelé likvidity ... 47
6.1.2 Ukazatelé rentability ... 51
6.1.3 Ukazatelé zadluženosti... 54
6.1.4 Ukazatelé aktivity ... 57
Závěr ... 59
Seznam použitých zdrojů ... 61
Seznam obrázků, tabulek a grafů ... 64
Seznam příloh... 66
8
Úvod
V dnešní době globalizace a neustále rostoucí konkurence na trzích musí společnosti růst, aby přežily, a jedním z možných způsobů růstu jsou fúze obchodních společností. Právě fúze může pro některé společnosti představovat možnost, jak posílit své postavení na tuzemském trhu, optimalizovat náklady, lépe využít technologie či maximalizovat zisk. V současné době nejde již pouze o fúze vnitrostátní, ale s rozšiřováním vlivu globalizace a snaze Evropské unie o harmonizaci právních předpisů členských států stále častěji dochází k realizaci přeshraničních fúzí, tedy fúzí mezi společnostmi, které mají sídlo v různých členských státech.
Fúze obchodních společností je procesem, který je finančně, časově a administrativně náročný, má svoje specifická pravidla a vyžaduje silné organizační schopnosti. Ještě před první právním krokem je nezbytné zanalyzovat účetní a daňové dopady fúzí, poté všechny získané výsledky zvážit a vyhodnotit výsledný efekt fúzí.
Jelikož realizace fúze kombinuje účetnictví, daňovou a legislativní úpravu dotčených států, probíhá většina fúzí pod záštitou poradenských společností.
Cílem této diplomové práce bude provést analýzu přeshraničních fúzí směřujících do České republiky a posoudit, zda má přeshraniční fúze společností pozitivní nebo negativní vliv na finanční situaci nástupnické společnosti. Tedy, jestli se naplnily cíle managementu zúčastněných společností a přeshraniční fúze pozitivně ovlivnila finanční situaci nástupnické společnosti, nebo naopak, zda přeshraniční fúze společností vedla ke zhoršení finanční situace nástupnické společnosti. Výchozím předpokladem bude právě pozitivní vliv přeshraniční fúze na finanční situaci nástupnické společnosti.
Diplomová práce bude rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se bude zabývat vymezením základních pojmů, na které bude diplomová práce v dalších částech navazovat. Hlouběji pak budou popsány fúze, jejich členění a motivy uskutečnění.
Druhá kapitola bude věnována právní úpravě přeshraničních fúzí na úrovni Evropské unie. Pozornost bude soustředěná především na aktuální směrnice upravující obchodní právo a jejich historický vývoj.
V následujících dvou kapitolách bude navázáno problematikou přeshraničních fúzí, a to v právních, účetních a daňových souvislostech s důrazem na podmínky
9
v České republice. V těchto kapitolách bude mimo jiné vymezen projekt fúze, účetní období, rozhodný den nebo například podání daňového přiznání právnických osob.
V páté kapitole bude provedena analýza přeshraničních fúzí s prvkem české společnosti, jejichž projekt byl do sbírky listin obchodního rejstříku založen v letech 2010 až 2020. V této kapitole bude nejdříve uveden postup získávání a zpracování potřebných dat. Posléze se pozornost přesune na analýzu počtu a typu uskutečněných přeshraničních fúzí a rovněž na analýzu zemí sídel zanikajících zahraničních společností a nástupnických zahraničních společností. Do popředí zájmu se následně dostanou pouze nástupnické společnosti se sídlem v České republice a budou analyzovány z pohledu právní formy.
V závěrečné, šesté kapitole bude zkoumán vliv přeshraniční fúze na finanční situaci nástupnické společnosti v České republice. Nejprve bude vymezen finální vzorek, kdy kritérium výběru bude zveřejnění minimálně dvou účetních závěrek přímo předcházejících rozhodnému dni a tří účetních závěrek přímo následujících po rozhodném dni. Následně budou vypočteny vybrané ukazatele likvidity, rentability, zadluženosti a aktivity a budou popsány výsledky analýzy z hlediska možného vlivu realizace přeshraniční fúze.
10
1 Vymezení základních pojmů
Cílem této kapitoly je vysvětlit základní pojmy související s problematikou diplomové práce, které jsou nedílnou součástí k pochopení vypracovaného tématu.
1.1 Akvizice
Akvizice představuje proces, kdy společnost získá novou společnost pod svoji kontrolu, popřípadě jen její část nebo část jejího majetku (Hlaváč, 2016). Účelem akvizice jsou různé strategické, taktické, obchodní, organizační, finanční a jiné cíle.
Ve většině případů se jedná o dohodnutý postup (přátelský). Může však nastat i situace nepřátelské akvizice, která se uskutečňuje v případech, kdy k transakci dochází s nesouhlasem představenstva nebo jiného statutárního orgánu přebírané společnosti (Smrčka, 2013).
Při akvizici platí nabyvatel vlastníkům kupované společnosti buď formou peněz, akcií, nebo v podobě jiného aktiva, které by představovalo ekvivalentní hodnotu pro prodávající společnost (Sherman, 2011). Kupní cena představuje pro nabyvatele společnosti investici do cenných papírů (při koupi podílu či akcií), nebo pořizovací cenu kupovaného majetku (společnosti). Kupní cena akvizice je sjednávána mezi nezávislými stranami a je odrazem tržních podmínek (Skálová, 2019).
Rozlišují se dva typy transakcí, kterými jsou kapitálové a majetkové akvizice.
Při kapitálové akvizici dochází k získání takového podílu na vlastním kapitálu prodávané společnosti, který ji umožní danou společnost ovládat. V případě, že se nabyvatelem stane společnost, vykáže ve svých aktivech finanční investici v podobě koupených akcií či podílů. Dochází tak ke spojování podniků ve vyšší ekonomický celek a vytváří se vztah mezi mateřskou (ovládající) a dceřinou (ovládanou) společností (Skálová, 2019).
Při majetkových akvizicí dochází k převodu aktiv, majetku a závazků jedné společnosti na druhou. Dochází tak k navýšení bilanční sumy. Kupující společnost za tuto transakci zaplatí buď peněžitým, nebo nepeněžitým plněním. Mezi majetkové akvizice patří koupě celého podniku, tj. koupě aktiv a závazků nebo jeho části (Skálová, 2019).
11
1.2 Podnikové kombinace
Podnikové kombinace jsou účetním termínem Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), označující akviziční procesy, které se promítají v účetnictví (Skálová, 2019). Podnikovou kombinací se podle standardu IFRS 3 rozumí transakce, nebo jiná událost, při které nabyvatel ovládne jeden či několik podniků (Jílek, 2018).
Za podnikové kombinace ve smyslu IFRS 3 se také považují transakce, které se někdy nazývají „pravé fúze“ nebo „fúze rovných“ (Mezinárodní účetní standardy IFRS 3).
Podnikové kombinace tak označují různé formy spojování nezávislých podniků, při kterých vzniká jeden ekonomický celek, aniž by se bral v úvahu způsob realizace či právní forma (Skálová, 2019).
Za podnikové kombinace jsou považovány:
kapitálové akvizice,
majetkové akvizice,
fúze (Vomáčková, 2009).
1.3 Přeměny
Přeměna je pojmem českého obchodního práva používaný v souvislosti se spojováním, nebo rozdělováním obchodních společností, včetně změny právní formy společnosti. Lze tedy říct, že termíny přeměny a podnikové kombinace se částečně překrývají, přesto přeměny obsahují i takové transakce, které nejsou podnikovými kombinacemi (Skálová, 2019). Přeměny jsou definovány zákonem č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev a rozumí se jimi:
fúze společnosti nebo družstva,
rozdělení společnosti nebo družstva,
převod jmění na společníka,
změna právní formy,
přeshraniční přemístění sídla (Zákon č. 125/2008 Sb.).
12
1.4 Fúze
Fúze jsou obecně jedním ze způsobů přeměn společnosti, představující proces, při kterém zaniká jedna nebo více společností a její (jejich) jmění přechází na nově vzniklou, nebo již existující nástupnickou společnost. Fúze může obecně nabývat dvou různých podob, a to fúze sloučením nebo fúze splynutím (Josková et al., 2012).
V zahraniční literatuře je možné se setkat s charakteristikou fúzí jako kombinací jedné či několika společností, ve které nakupující společnost přebírá všechna aktiva a závazky zanikající společnosti (Godbole a Prasad, 2013).
1.4.1 Členění fúzí
Fúze je možné členit podle různých hledisek, například podle nástupnické společnosti, podle právní formy, sídla zúčastněných společností, nebo příbuznosti předmětů činností zúčastněných společností.
Fúze podle nástupnické společnosti
V závislosti na tom, zda dojde při fúzi ke vzniku nové nástupnické společnosti, se fúze rozlišují na fúze sloučením a splynutím.
Fúze sloučením je charakterizovaná jako spojení minimálně dvou existujících společností, při kterém jedna společnost zaniká (zrušení bez likvidace) a druhá je považována za společnost nástupnickou. Zanikající společnost převádí celé své obchodní jmění na společnost nástupnickou, a to výměnou za přidělení akcií na základním kapitálu nástupnické společnosti a případně doplatek na dorovnání (nesmí překročit 10 % jmenovité hodnoty přidělených akcií) (Skálová, 2019).
13
Obrázek 1: Fúze sloučením
Zdroj: vlastní zpracování
Fúze splynutím je proces, při kterém alespoň dvě společnosti zanikají (zrušení bez likvidace) a jejich jmění je převedeno na nově vzniklou společnost, kterou společně vytvoří. Společníkům všech zanikajících společností jsou poskytnuty akcie nebo podíly představující základní kapitál na nově vzniklé společnosti s případným doplatkem v hotovosti (nesmí překročit 10 % jmenovité hodnoty přidělených akcií) (Skálová, 2019).
Obrázek 2: Fúze splynutím
Zdroj: vlastní zpracování
Fúze podle právní formy
Při fúzích je důležité věnovat pozornost i právním formám zúčastněných společností. Podle zákona o přeměnách musí být zanikající a nástupnické společnosti buď osobní nebo kapitálové, tzn. nelze například provést fúzi mezi akciovou společností a veřejnou obchodní společností (Josková et al., 2012).
A
B A
A
B C
14
Následující tabulka shrnuje některé možnosti kombinací právních forem, které mají zúčastněné společnosti.
Tabulka 1: Varianty fúzí mezi společnostmi
Zúčastněná společnost A Zúčastněná společnost B Nástupnická společnost
VOS VOS VOS
VOS VOS KS
VOS KS VOS
KS KS KS
KS KS VOS
KS VOS KS
SRO SRO SRO
SRO SRO AS
AS SRO AS
AS AS AS
AS AS SRO
Zdroj: JOSKOVÁ, L, ŠAFRÁNEK, J., ČOUKOVÁ, P., PODŠKUBKA, T., 2012. Fúze – právo, účetnictví a daně. Praha: Linde Praha, a. s. ISBN 978-80-7201-885-7.
Fúze podle sídla zúčastněných společností
Na fúze je možné nahlížet i z geografického hlediska. Podle sídla zúčastněných společností můžeme fúze dělit na fúze vnitrostátní a přeshraniční.
Vnitrostátní fúze je možné charakterizovat jako fúze, které jsou uskutečněny na území jednoho státu a všechny zúčastněné obchodní společnosti mají své sídlo na území daného státu (Sedláček, 2014).
Přeshraniční fúzí se rozumí fúze, při které se spojuje jedna (nebo více) obchodní společnost se sídlem v České republice s obchodní společností, která má sídlo v zahraničí. Přeshraniční fúze můžeme ještě dále členit na přeshraniční fúzi do České republiky, kdy se nástupnická společnost nachází na území České republiky
15
a na přeshraniční fúzi do zahraničí, kdy má nástupnická společnost sídlo v zahraničí (Sedláček, 2014).
Fúze podle příbuznosti předmětů činností zúčastněných společností
Podle příbuznosti předmětů činností zúčastněných společností lze fúze rozlišit na horizontální, vertikální a konglomerátní (Gaughan, 2015).
Horizontální fúze představuje spojení podniků ve stejném odvětví, kteří si jsou vzájemnými konkurenty na daném trhu. Cílem těchto fúzí tak může být zejména snížení vlivu konkurence a zlepšení postavení na trhu (Gaughan, 2015).
Vertikální fúze má podobný účel jako horizontální. s tím rozdílem, že se spojují společnosti, které si nejsou přímými konkurenty, ale jedná se například o společnosti ve vztahu dodavatel a odběratel (Gaughan, 2015).
Konglomerátní fúze představuje spojení podniků, které působí v odlišných oblastech průmyslového odvětví. Jedná se o jakousi pojistku v podobě diverzifikace rizika (Gaughan, 2015). V případě těchto fúzí nedochází k úspoře nákladů lidských zdrojů nebo možnosti lepšího využití technologie. Podniky však získají přístup na nové trhy, čímž zvýší jejich výnosy (Rozen-Bakher, 2017).
1.4.2 Motivy fúzí
Důvodů proč uskutečnit fúzi může být hned několik, avšak hlavním důvodem pro spojení podniků je zejména růst hodnoty podniku prostřednictvím úspor z rozsahu a synergetického efektu. Mezi další motivy fúzí patří:
získání větší tržní síly, která zabezpečí snížení rizika převzetí konkurencí;
získání jedinečných schopností a zdrojů (technologie, licence, know-how), pracovníků se specifickými dovednostmi;
diverzifikace produktového portfolia v odlišných odvětví a tím snížení rizika v podobě menší variability celkového peněžního toku;
eliminace konkurence firem;
zhodnocení volných finančních prostředků (zejména při koupi podhodnocených společností, tzv. výhodná koupě);
16
přeshraniční motivace jako strategický nástroj nadnárodních společností k získávání nových trhů, výrobních kapacit, nových technologií, zdrojů aj.;
personální motivy manažerů, které spočívají ve vyšším uplatnění schopností a manažerského talentu, zvýšení prestiže, nebo finanční zainteresovanosti na hodnotách, které budou růst po dokončení fúze;
motiv likvidační hodnoty (likvidační hodnota aktiv může vyšší než její hodnota stanovená pomocí diskontovaného peněžního toku) (Fotr et al., 2020).
17
2 Regulace přeshraničních fúzí v EU
Jedním z hlavních cílů Evropské unie v oblasti práva obchodních korporací je především harmonizace právních předpisů členských států. To platí i v oblasti přeshraničních fúzí, které náleží do komunitárního práva. Komunitární právo se dělí na primární právo a sekundární právo, a to v závislosti na tom, kdo je jeho tvůrcem a z jakých pramenů vychází (Skálová, 2010).
Za primární komunitární právo se považují zakládající dokumenty Evropského společenství, jejichž původci jsou členské státy Evropské unie. Smlouva o založení Evropského společenství obsahuje řadu ustanovení, kdy nejdůležitější význam mají čtyři základní svobody zajišťující volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.
Se svobodou usazování, což je specifická forma volného pohybu osob v rámci Evropské unie, jsou úzce spojeny přeshraniční fúze (Skálová, 2010).
Sekundární komunitární právo je tvořeno legislativními akty orgánů Evropského společenství (Evropský parlament a Rada, výjimečně Evropská komise), které jsou k vydání nových předpisů zmocněny primárním komunitárním právem.
Sekundární komunitární právo je možné rozlišit podle formy na nařízení, směrnice a rozhodnutí. Zatímco rozhodnutí jsou závazná pouze stranám řízení, ve kterém byla vydána, nařízení a směrnice platí obecně (Skálová, 2010).
2.1 Směrnice EU upravující obchodní právo
K harmonizaci práva kapitálových společností bylo v minulosti Evropskou komisí přijato celkem čtrnáct směrnic, které se v průběhu let vyvíjely a novelizovaly.
Mezi nejdůležitější směrnice regulující obchodní právo v EU patřily zejména:
Druhá směrnice Rady č. 77/91/EHS o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření – z roku 1976.
18
Třetí směrnice Rady 78/855/EHS o fúzích akciových společností – do českého obchodního práva implementována v roce 2001 a obsahuje základní zásady pro realizaci fúzí (např. koncepci rozhodného dne).
Šestá směrnice Rady č. 82/891/EHS o rozdělení akciových společností přijatá v roce 1982.
Desátá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností, přijatá v roce 2005, jež vedla v České republice k vytvoření samostatného zákona o přeměnách (Skálová, 2010).
Cílem desáté směrnice bylo harmonizovat a usnadnit realizaci přeshraničních fúzí kapitálových společností, které se při fúzích potýkali s častými právními a administrativními obtížemi. Ve směrnici bylo řečeno, že právní předpisy jednotlivých členských států by měly povolit přeshraniční fúzi za předpokladu, že by za stejných okolností povolily fúzi vnitrostátní (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES).
Desátá směrnice v očích mnoha expertů nepůsobila velice vydařeně, jelikož nevěnovala dostatečnou pozornost účetním souvislostem přeshraničních fúzí a některé aspekty se nepodařilo harmonizovat. Tato chybějící harmonizace pak způsobovala, že si ji členské státy upravili „po svém“, a proto úprava některých účetních okolností byla v členský státech odlišná (jednalo se např. o stanovení rozhodného dne, oceňování jmění zanikajících společností atd.). Pokud by se jednalo o vnitrostátní fúze, pak by to nebyl žádný problém. Ke komplikacím docházelo právě u přeshraničních fúzí, kde byla důležitá vzájemná kompatibilita a chybějící harmonizace pak způsobovala různé interpretace účetních souvislostí (Žárová a Skálová, 2012).
Za hlavní přínosy desáté směrnice byly podle studie Lexidale (2013) uváděny následující výhody:
otevření vnitřního trhu – před zavedením směrnice do národních legislativ mělo jen pár členských států legislativu, která přeshraniční fúze umožňovala;
snížení organizačních a provozních nákladů;
19
snížení nákladů na regulaci – společnosti, které působí ve více státech mohou být subjektem více legislativ;
snížení nákladů agentury – společnosti mají přístup k informacím, které by dříve bylo možné získat s vysokými náklady;
procedurální zjednodušení – před přijetím směrnice byl proces přeshraniční fúze nákladný a nesrozumitelný (Lexidale a Bech-Bruun, 2013).
Dne 20. července 2017 vstoupila v platnost nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností. Tato směrnice kodifikuje a nahrazuje všechny výše uvedené směrnice věnující se obchodnímu právu v EU. Směrnice je rozdělena na dvě části (hlavy). V první části se směrnice věnuje tématu založení a existence kapitálových společností, ve druhé části se věnuje fúzím a rozdělení kapitálových společností. Součástí druhé části je samostatná kapitola pro přeshraniční fúze kapitálových společností (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/1132).
V listopadu 2019 přijala Evropská rada novou směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132 v oblasti práva přeshraničních přemístění sídla, fúzí a rozdělení obchodních společností. Hlavním cílem nové směrnice o přeshraničních přeměnách je usnadnit společnostem přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení v rámci vnitřního trhu při současném zajištění ochrany práv zainteresovaných stran. Směrnice tak reaguje na současný stav, kdy většina členských států EU stále nestanovila konkrétní pravidla umožňující přeshraniční rozdělení ani přeshraniční přemístění sídla, což významně ztěžuje či dokonce znemožňuje jejich realizaci. Kromě toho směrnice v rámci jednotlivých typů přeshraničních přeměn více zohledňuje i oprávněné zájmy zainteresovaných stran a harmonizuje nástroje ochrany věřitelů, menšinových společníků a zaměstnanců společnosti. Dalším cílem nové směrnice je posílení využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností, díky tomu by došlo k zefektivnění komunikace s jakýmkoliv orgánem členského státu, který přeshraniční přeměnu přezkoumává. Pokud jde o přeshraniční fúze, v současné
20
harmonizaci byly zjištěny určité nedostatky, které má nová směrnice odstranit. Mezi tyto nedostatky je považována nedostatečná míra harmonizace hmotněprávních pravidel zvláště v oblasti ochrany věřitelů a menšinových akcionářů, chybějící úprava pro méně složité transakce, nedostatečné zapojení digitálních nástrojů a nedostatečnou informovanost zaměstnanců o probíhající přeshraniční fúzi (Lála, Slavíková, Lasák, 2020).
Novela směrnice mimo jiné přichází i s novinkou v rámci rozdělování obchodních korporací – rozdělení vyčleněním. Jedná se o nový způsob rozdělení společností, které dosud není ukotveno v českém právním řádu. Proces rozdělení vyčleněním probíhá převodem určité části jmění na jednu či více nástupnických společností. Na rozdíl od již známých forem rozdělení získává rozdělovaná společnost cenné papíry nebo podíly na takto nově vytvořené nástupnické společnosti.
Rozdělovaná společnost se stává jediným společníkem/akcionářem nové společnosti.
Dle dosavadní právní úpravy se společníky nově vznikající nástupnické společnosti při rozdělení společnosti (rozštěpením nebo odštěpením) stávají společníci rozdělené společnosti (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/2121).
České republice nyní běží do 31. ledna 2023 transpoziční lhůta k tomu, aby své vnitrostátní právní předpisy do souladu s novou směrnicí (Lála, Slavíková, Lasák, 2020).
21
3 Právní a účetní souvislosti přeshraničních fúzí
Následující kapitola poskytuje ucelený pohled na právní a účetní souvislosti přeshraničních fúzí v rámci české legislativní úpravy.
3.1 Obecná právní úprava v české legislativě
V současné době je právní úprava přeměn právnických osob vymezena ve dvou českých předpisech. Prvním předpisem je nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který v § 174 až 184 vymezuje základní pojmy a upravuje základní souvislosti přeměn obchodních společností. Fúze splynutím a sloučením je upravena v § 178.
Druhým právním předpisem, upravujícím přeměny obchodních společností, je zákon č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev, který byl novelizován a nabyl účinnosti dnem 1.1.2012.
Podle zákona o přeměnách se mohou přeshraničních fúzí zúčastnit všechny kapitálové společnosti, komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti a družstva. Desátá směrnice naopak povoluje přeshraniční fúze pouze mezi kapitálovými společnostmi. Příprava a vlastní průběh přeshraniční fúze má obecně tři základní části, kterými jsou:
1) přípravná fáze – v přípravné fázi je zjišťováno, jestli je možné fúzi realizovat a za jakých podmínek bude fúze vykonána v jednotlivých právní řádech zúčastněných korporací pocházející z různých členských států. Jedná se zejména o postup stanovení rozhodného dne dle jednotlivých národních legislativ a k jakému okamžiku nastávají právní účinky fúze;
2) realizační fáze – příprava a vyhotovení potřebných dokumentů pro bezproblémový průběh fúze. Jedná se především o následující dokumenty:
projekt fúze, konečné účetní závěrky, zahajovací rozvahu, mezitímní účetní závěrky, zprávy znalců, zprávy statutárních orgánů. Realizační fáze končí, když je podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku;
3) dokončovací fáze – dochází k naplnění právních, účetních a daňových účinků fúze (Skálová, 2019).
22
Dalším právním předpisem, vymezujícím subjekty, jež se účastní přeměn, je zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporací.
K dalším významným právním předpisům, upravující problematiku související s přeměnami obchodních společností z účetního hlediska, patří zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhláška č. 500/2002 Sb. a Český účetní standard pro podnikatele č. 011 Operace s obchodním závodem.
3.2 Formy přeshraniční fúze
Z pohledu České republiky mohou při realizaci přeshraniční fúze nastat dvě situace. Buď bude přeshraniční fúze realizována do České republiky anebo do zahraničí.
3.2.1 Přeshraniční fúze do České republiky
Bude-li plánována přeshraniční fúze, při níž nástupnická společnost zůstane na území České republiky, pak dojít touto fúzí k nabytí majetku v zahraničí, který se může chovat dvěma způsoby. Prvním způsobem je, že v zahraničí zůstane podnik zaniklé společnosti, který se po fúzi změní na stálou zahraniční provozovnu. Druhým způsobem je, že se majetek zaniklé společnosti a veškeré její závazky přemístí do České republiky, a tím dojde k jeho reálnému splynutí s tuzemským podnikem.
Pro obě možnosti platí, že prvním důležitým krokem je správně ocenit majetek nabytý fúzí a v dalších krocích se budou řešit další účetní a daňové povinnosti (Skálová, 2015).
3.2.2 Přeshraniční fúze do zahraničí
V případě, že česká účetní jednotka přeshraniční fúzí zanikne a přemění se v zahraniční právnickou osobu, mohou nastat také dvě alternativy. První možností je, že je majetek přemístěn do zahraničí, společnost v České republice uzavře ke dni zániku své účetní knihy a subjekt přestane být účetní jednotkou i daňovým poplatníkem dle českých předpisů. Druhá možnost pak nastane v případě, že v České republice zůstane podnik – provozovna, která bude zapsána v obchodním rejstříku
23
jako organizační složka zahraničního subjektu (pro daňové účely stálá provozovna).
Tuzemský podnik vede i nadále po zápisu do obchodního rejstříku účetnictví, s přihlédnutím k úpravám po rozhodném dni (Skálová, 2015).
Může však nastat situace, kdy bude probíhat splynutí české společnosti s jinou zahraniční společností do další (třetí) cílové země. V této situaci je nutno analyzovat a vycházet ze tří právních řádů. Obě společnosti, tedy jak česká, tak zahraniční zaniknou ve svých zemích a jejich majetek a závazky přejdou na nástupnickou společnost se sídlem ve třetí zemi. Pokud by nedošlo k zániku společností v prvních dvou státech, vznikly by společnosti ze třetí země organizační složky v prvních dvou státech. V tomto případě bude nutné vzít v potaz tři právní řád a veškerou potřebnou dokumentace upravit z pohledu tří zemí (Skálová, 2015).
3.3 Projekt fúze
Projekt fúze je základním dokumentem každé přeměny, ve kterém jsou upraveny konkrétní podmínky fúze a podle kterého se fúze realizuje. Projekt fúze musí být vypracován v písemné formě statutárními orgány všech zúčastněných společností, přičemž všechny zúčastněné společnosti projekt podepisují. Obvykle je vyhotoven ve více než v jedné jazykové verzi. Za den vyhotovení projektu se považuje den, kdy jsou splněny všechny náležitosti stanovené zákonem o přeměnách. Projekt musí být v případě České republiky uložen do sbírky listin zúčastněných společností a posléze je zveřejněn. Podle §70 zákona o přeměnách musí obsahovat níže uvedené náležitosti:
a) „firmu a sídlo všech zúčastněných a nových společností nebo družstev, jejich právní formu a identifikační číslo všech zúčastněných společností nebo družstev,
b) výměnný poměr podílů společníků zanikající společnosti a nebo členů zanikajícího družstva na nástupnické společnosti nebo nástupnickém družstvu, ledaže nedochází k výměně podílů, a případný doplatek s určením jeho výše a dobu splatnosti,
c) rozhodný den fúze,
24
d) práva, jež nástupnická společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,
e) den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným nebo akcionářům z vyměněných podílů, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují, f) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo
družstev poskytuje členům statutárního orgánu, členům dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,
g) při fúzi sloučením změny zakladatelského právního jednání nástupnické společnosti nebo družstva; jestliže nejsou v projektu fúze sloučením žádné změny uvedeny, má se za to, že se zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti nebo družstva nemění,
h) při fúzi splynutím
1. zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti nebo družstva, 2. jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů
statutárního orgánu nástupnické společnosti nebo družstva a dozorčí rady nebo správní rady akciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva.“
(Zákon č. 125/2008 Sb.)
Kromě obecných údajů musí projekt přeshraniční fúze obsahovat další specifické náležitosti, které jsou uvedeny v § 191 v zákoně o přeměnách. Do těchto specifických náležitostí patří:
a) „údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí nástupnické korporace,
b) údaje o ocenění aktiv a pasiv převáděných na nástupnickou korporaci,
c) pravděpodobné dopady přeshraniční fúze na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců,
d) den účetních závěrek fúzujících korporací použitý pro stanovení podmínek přeshraniční fúze.“ (Zákon č. 125/2008 Sb.)
25
V případě, že projekt fúze nebude obsahovat jednu ze zákonných náležitostí, nemůže být přeměna zúčastněných společností uskutečněna.
3.3.1 Právní účinnost
Právní účinky přeshraniční fúze nastávají dnem zápisu fúze do českého obchodního rejstříku, který má vliv na délku účetního i daňového období nástupnické společnosti. Za včasné podání návrhu na zápis přeshraniční fúze do příslušného rejstříku odpovídají všechny zúčastněné společnosti. Pokud nedojde k včasnému podání návrhu na zápis fúze do obchodního rejstříku, poté všichni členové statutárního orgánu za případnou vzniklou škodu odpovídají společně a nerozdílně (Vomáčková, 2009). Ke dni zápisu přebírá celé obchodní jmění zanikající společnosti nástupnická společnost, společníci zanikající společnosti se rovněž stávají společníky nástupnické společnosti a zanikající korporace zaniká. Povinností rejstříkového soudu je povinen do tří dnů po dni provedení zápisu poskytnout oznámení o tomto zápisu všem zahraničním veřejným správám, aby mohly v příslušném rejstříku provést výmaz zaniklých korporací (Skálová, 2010).
Pokud již došlo k zápisu fúze do obchodního rejstříku, není již možné tento zápis zrušit. Dokonce se nelze dovolat neplatnosti projektu fúze ani usnesení valné hromady (Vomáčková, 2009).
3.4 Rozhodný den
Jedním z nejdůležitějších rozhodovacích kroků při realizaci fúze je stanovení rozhodného dne. Jeho současnou úpravu nalezneme jak v zákoně č. 89/2012 Sb.
občanském zákoníku, tak v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Zatímco zápisem do obchodního rejstříku se fúze stává právně účinnou, rozhodným dnem se fúze stává účinnou z účetního hlediska. Rozhodný den je tedy definován jako den, od kterého se jednání zanikající právnické osoby považuje z účetního hlediska za jednání realizovaná na účet nástupnické právnické osoby.
Zákon o účetnictví však ukládá povinnost všem zúčastněným společnostem, aby vedli účetnictví zvlášť od rozhodného dne do dne zápisu do obchodního rejstříku, a to kvůli
26
riziku, že fúze nebude dokončená a nenabude tak právní účinky (Žárová a Skálová, 2012).
Co se týče přeshraniční fúze, den nabytí účinků se řídí legislativní úpravou členského státu, která platí pro nástupnickou společnost po přeshraniční fúzi.
Při stanovení rozhodného dne je česká legislativa flexibilní a není přesně určeno, kdy konkrétně má být rozhodný den stanoven. Existují pouze obecné požadavky, které obchodní korporace musí dodržovat. Jedním z nich je, aby rozhodný den byl totožný pro všechny zúčastněné společnosti. Dalším požadavkem pak je to, že rozhodný den nesmí předcházet o více než 12 měsíců dni, ve kterém dojde k podání návrhu na zápis fúze do obchodního rejstříku (Skálová, 2019).
Společnosti mohou při dodržení výše uvedených pravidel zvolit rozhodný den různě:
rozhodný den na začátku účetního období,
rozhodný den shodný s dnem zápisu do obchodního rejstříku,
rozhodný den připadne na jiné datum, než je začátek účetního období a zápis do obchodního rejstříku (Skálová, 2019).
V českých předpisech je s rozhodným dnem spojena řada účetních povinností, především však sestavení konečné účetní závěrky ke dni, který předchází rozhodnému dni, a sestavení zahajovací rozvahy k rozvahovému dni (Žárová a Skálová, 2012).
3.5 Účetní období
S problematikou rozhodného dne, které byla věnována předchozí kapitola, úzce souvisí s vymezením účetního období společností, které jsou zapojeny do přeshraniční fúze nebo přeměn obecně. Zákon o účetnictví v § 3 odst. 3 uvádí, že v případě fúzí začíná účetní období české nástupnické společnosti rozhodným dnem a končí posledním dnem účetního období, v němž došlo k zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku. Zanikajícím českým účetním jednotkám končí účetní období ke dni předcházející rozhodnému dni (Zákon č. 563/1991 Sb.).
Obecně u přeměn poměrně často dochází k prodloužení účetního období, které je delší než 12 měsíců. Jeden z důvodů takového prodloužení bývá záměr na základě
27
podnětu ze strany statutárních orgánů či poradců, kteří se na fúzi podílejí. Dalším důvodem pak může být chyba způsobená prostým nedopatřením, pokud fúze není dostatečně dobře zorganizována a nenabude právních účinků během jednoho kalendářního roku, jak bylo původně plánováno (Skálová, 2019).
Prodloužené účetní období vznikne i za situace, kdy si účetní jednotka stanoví rozhodný den v průběhu kalendářního roku, avšak vyhotovení projektu nastane až v následujícím kalendářním roce. Před rozhodným dnem bude mít společnost tzv. zkrácené účetní období a období po rozhodném dni bude mít účetní období prodloužené. V případě, že by fúze byla zapsána do obchodního rejstříku do 31.12., tj. nastaly by právní účinky, pak by k tomuto dni skončilo započaté účetní období a společnost by měla dvě zkrácená účetní období v kalendářním roce.
Rok 2018 Rok 2019 Rok 2020 Rok 2021
Standardní
účetní období Standardní
účetní období Prodloužené
účetní období Rozhodný den
1. 1. 2019 Den právních účinků fúze
Obrázek 4: Prodloužené účetní období na dva kalendářní roky
Zdroj: vlastní zpracování dle SKÁLOVÉ, přednášky.
Zkrácené účetní období
Rok 2018 Rok 2019 Rok 2020 Rok 2021
Standardní účetní období
Standardní účetní období Prodloužené
účetní období
Rozhodný den Den právních účinků fúze
Obrázek 3: Prodloužené účetní období následující po zkráceném účetním období
Zdroj: vlastní zpracování dle SKÁLOVÉ, přednášky.
28
Další specifickou situací, kdy je účetní období prodlouženo nad dvanáct měsíců stanovuje zákon o účetnictví. Konkrétně § 3 odst. 4, který říká, že účetní období u české nástupnické účetní jednotky může být delší než dvanáct měsíců v případech, kdy rozhodný den připadne do období tří měsíců před skončením kalendářního nebo hospodářského roku a dojde-li zároveň v tomto období k zápisu fúze do obchodního rejstříku (Zákon č. 563/1991 Sb.).
První zkrácené účetní období
Rok 2019 Rok 2020 Rok 2021
Standardní účetní období
Standardní účetní období Druhé zkrácené
účetní období
Rozhodný den Den právních účinků fúze
Zdroj: vlastní zpracování dle SKÁLOVÉ, přednášky.
Obrázek 5: Dvě zkrácená účetní období v kalendářním roce
Prodloužené účetní období
Rok 2019 Rok 2020 Rok 2021
Standardní účetní období Zkrácené
účetní období
Rozhodný den 1. 3. 2020
Den právních účinků fúze
Obrázek 6: Prodloužené účetní období předcházející rozhodnému dni fúze
Zdroj: vlastní zpracování dle SKÁLOVÉ, přednášky.
29
3.6 Konečná účetní závěrka
Konečná účetní závěrka se sestavuje v podobě řádné nebo mimořádné účetní závěrky, a to ke dni, který předchází rozhodnému dni fúze. V situaci, kdy je konečná účetní závěrka sestavena z údajů k datu, od kterého ke dni vyhotovení projektu fúze uplynulo více než 6 měsíců, je třeba sestavit mezitímní účetní závěrku. Zároveň doba ode dne sestavení mezitímní účetní závěrky do dne vyhotovení projektu fúze nesmí přesáhnout více než 3 měsíce (Zákon č. 125/2008 Sb.).
Dle § 59e odst. 3 zákona o přeměnách se povinnost zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně sestavit konečnou účetní a mezitímní závěrku řídí právem státu, kterým se řídí vnitřní poměry této společnosti nebo řádem státu, ve kterém má tato osoba bydliště (Zákon č. 125/2008 Sb.).
O obsahu končené účetní závěrky podrobněji pojednává Český účetní standard č. 011, který umožňuje zúčastněným účetním jednotkám, možnost volby převodu oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, goodwillu, opravných položek k jednotlivým druhům majetku, přechodných aktiv a pasiv, rezervy a zajišťovacích derivátů na nástupnickou společnost. Důvody rozhodnutí jejich převedení je pak třeba uvést v příloze k účetní závěrce (Zákon č. 125/2008 Sb.).
3.7 Zahajovací rozvaha
Zahajovací rozvahu sestavuje každá nová nebo již existující nástupnická společnost, a to k rozhodnému dni přeměny. Povinnost zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně sestavit zahajovací rozvahu se řídí právem státu, kterým se řídí osobní statut zahraniční právnické osoby, nebo právem státu, kde má bydliště.
Zákon dále uvádí, že povinnost zahraniční právnické osoby sestavit zahajovací rozvahu se vztahuje i na případy, kdy se budou vnitřní poměry nástupnické společnosti řídit právním řádem České republiky. Zahajovací rozvaha obsahuje aktiva a pasiva nástupnické společnosti v ocenění převzatém od zanikající společnosti, popřípadě i s přeceněním na reálnou hodnotu (Zákon č. 125/2008 Sb.).
K jejímu sestavení dojede tak, že se provede součet všech položek aktiv a závazků z konečných účetních závěrek zúčastněných společností. Dalším krokem je zaúčtování přecenění aktiv a závazků podle znaleckého posudku, a to buď položkově a zaúčtování
30
položky goodwill, nebo souhrnně zaúčtování celého přecenění do položky oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Dále dochází k vytvoření struktury vlastního kapitálu nástupnické společnosti a vyloučení akcií zanikající společnosti případně akcií nástupnické společnosti, které jsou použity k výměně. Nezbytným krokem je vyloučení vzájemných pohledávek a závazků a zachycení závazků z vypořádání pro menšinové společníky při převzetí jmění nebo závazku z doplatků (Skálová, 2019).
U zahajovací rozvahy při přeshraniční fúzi nesmí chybět komentář k zahajovací rozvaze, který obsahuje popis všech přesunů, které byly uskutečněny ve struktuře vlastního kapitálu. Z komentáře k zahajovací rozvaze musí být jasný vztah mezi konečnými účetními závěrkami a zahajovací rozvahou a také to, zda byly objeveny odlišnosti ve vykazování aktiv a pasiv mezi dle různých účetních systémů, a jak byly transformovány dle české legislativy (Skálová, 2019).
3.8 Ověření účetní závěrky a zahajovací rozvahy auditorem
Povinnost ověření účetní závěrky týkajících se přeměn auditorem je začleněna do zákonu o přeměnách, konkrétně do § 12 a dále do § 59e. V případě, že alespoň jedna ze zúčastněných společností má povinnost ověřit svou konečnou účetní závěrku, popř. mezitímní účetní závěrku auditorem, připadá tato povinnost i na všechny české společnosti. Zahraniční osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně je povinna nechat si ověřit účetní závěrku nebo zahajovací rozvahu auditorem v případě, že tuto povinnost stanovuje právní řád státu, kterým se řídí její vnitřní poměry, nebo právem státu, kde má bydliště (Zákon č. 125/2008 Sb.).
Pokud všechny zúčastněné společnosti při realizaci přeshraniční fúze mají povinnost nechat ověřit svou účetní závěrku auditorem, pak musí být i zahajovací rozvaha nástupnické společnosti ověřena auditorem (Zákon č. 125/2008 Sb.).
Povinnost auditu účetní závěrky české společnosti je upravena v § 20 zákona o účetnictví. Kromě velkých účetních jednotek (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu) a středních účetních jednotek musejí mít podle zákona o účetnictví ověřenou účetní závěrku i malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy a k rozvahovému dni účetního
31
období, za které se účetní závěrka sestavuje, a za účetní období bezprostředně předcházející překročily nebo již dosáhly alespoň jedno z níže uvedených kritérií.
Pro ostatní účetní jednotky platí povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem, pokud za účetní období, za které se účetní závěrka sestavuje, a za účetní období bezprostředně předcházející překročily nebo již dosáhly alespoň dvou z níže uvedených kritérií (Zákon č. 563/1991 Sb.).
Tabulka 2: Kritéria pro ověření účetní závěrky auditorem
Aktiva brutto Roční úhrn čistého obratu
Průměrný počet zaměstnanců v průběhu
účetního období
40.000.000 Kč 80.000.000 Kč 50
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
V případě, že ani jedna ze společností zúčastněných se přeměny nespadá do žádné skupiny účetních jednotek, které jsou podle zákona o účetnictví povinny nechat si ověřit účetní závěrku auditorem, pak nevzniká povinnost ověření konečné účetní závěrky ani zahajovací rozvahy auditorem (Zákon č. 563/1991 Sb.)
3.9 Ocenění jmění
Při fúzi splynutím s nástupnickou společností v ČR má podle § 73 zákona o přeměnách každá zúčastněná společnost povinnost si nechat ocenit své jmění znalcem. V případě, že se jedná o fúzi sloučením, je třeba nechat znalce, jmenovaným českým soudem, aby ocenil jmění zanikající společnosti. Toto ocenění bude realizováno pouze za předpokladu, že zároveň dochází k navýšení základního kapitálu nástupnické společnosti v ČR ze jmění zanikající společnosti. K ocenění jmění znalcem dochází ke dni vyhotovení poslední řádné, mimořádné anebo konečné účetní závěrky zanikajících společností před vypracováním projektu fúze. Výše uvedené povinnosti dále doplňuje speciální úprava pro přeshraniční fúzi, která v § 59zb zákona o přeměnách stanovuje, že ustanovení tohoto zákona o ocenění jmění české zanikající společnosti se nepoužijí, pokud bude sídlo nástupnické společnosti na území jiného
32
členského státu než České republiky a právní řád tohoto členského státu ocenění jmění nevyžaduje. Pokud tento zákon ocenění jmění zanikající společnosti vyžaduje a nástupnická společnost bude mít sídlo na území České republiky, musí být jmění zanikající zahraniční osoby oceněno v souladu tohoto zákona (Zákon č. 125/2008).
Obecně existují dvě možnosti, jak nabytý majetek a závazky tuzemská nástupnická účetní jednotka převezme a vykáže ve svém účetnictví. Jednou z možností je převzít majetek a závazky od zanikající společnosti v účetních hodnotách, a druhou možností je převzít jej v reálných hodnotách, tj. oceněním jednotlivých složek majetku dle zvláštního právního předpisu. Při výběru metody nezáleží pouze na rozhodnutí nástupnické společnosti, ale velký vliv má i typ přeshraniční fúze. Způsob, jakým jsou majetek a závazky převzaty do účetnictví, rozhoduje o tom, zda účetní jednotka použije techniku goodwillu nebo oceňovacího rozdílu k nabytému majetku (Skálová, 2019).
3.9.1 Goodwill
Pokud účetní jednotka převezme jednotlivá aktiva a závazky v jejich reálných hodnotách, znamená to, že bude ve svém účetnictví vykazovat tzv. goodwill. Goodwill lze potom vyjádřit jako rozdíl mezi znaleckým oceněním jmění zanikající společnosti a sumou individuálně oceněných položek majetku a závazků. Goodwill patří dle české legislativy mezi dlouhodobý nehmotný majetek a odepisuje se 60 měsíců od rozhodného dne fúze. V případě, že vznikne kladný goodwill, odepisuje se do nákladů, vznikne-li goodwill záporný, odepisuje se do výnosů. Zaúčtování přecenění pomocí goodwillu vypadá tak, že se k jednotlivým složkám majetku a závazků zaúčtuje hodnota přecenění, která odpovídá rozdílu mezi tržní cenou a stávající účetní hodnotou aktiva se souvztažným zápisem do položky vlastního kapitálu „Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společnosti“. Následně do stejné položky provedeme zápis souvztažně se zaúčtování goodwillu (Skálová, 2012).
3.9.2 Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
Pokud účetní jednotka převezme majetek a závazky v původních účetních hodnotách a nenechá jeho jednotlivé položky ocenit znalcem, vznikne této účetní
33
jednotce tzv. oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku se zjistí jako rozdíl, ať už kladný nebo záporný, mezi oceněním majetku a závazků a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetních hodnotách zanikající společnosti sníženým o převzaté dluhy. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku patří dle české legislativy mezi dlouhodobý hmotný majetek a odepisuje se rovnoměrně od rozhodného dne přeměny po dobu 180 měsíců. Pokud je oceňovací rozdíl kladný, odepisuje se do nákladů, je-li záporný, odepisuje se do výnosů.
Zaúčtování je provedeno do aktivní položky „Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“
souvztažně je proveden účetní zápis do pasivní položky „Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací“ (Skálová, 2012).
3.10 Odložená daň
V souvislosti s oceněním jmění v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti je třeba zmínit i problematiku odložené daně, se kterou se zúčastněné společnosti při fúzích často setkávají. Odložená daň vzniká z důvodu přecenění aktiv při přeměnách společností na reálnou hodnotu (Müllerová, 2019). Případné nevykázání odložené daně by mělo za následek menší srozumitelnost účetních výkazů pro jejich uživatele, negativní důsledek pro vykázání zisku na akcii a pro správné určení dividend a v neposlední řadě také nedodržení akruálního principu (Vácha, 2012).
Odložená daň může mít dvě podoby, a to buď odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek. V případech, kdy je daňová základna vyšší než účetní hodnota, vzniká odložená daňová pohledávka. Daleko častěji se ale vyskytuje odložený daňový závazek, který vzniká v případech, kdy je daňová základna nižší než účetní hodnota (Müllerová, 2018).
Povinnost přecenit jmění zanikající společnosti na reálnou hodnotu nastává k rozhodnému dni, a právě proto je k tomuto dni nutné vypočítat a zaúčtovat odloženou daň, která vznikla v důsledku přecenění majetků a závazků. Vyčíslená odložená daň je účtována do vlastního kapitálu na účet A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let. Veškeré operace související s odloženou daní při přeměnách je nezbytné popsat v příloze účetní závěrky (Skálová, 2019).
34
4 Daňové souvislosti přeshraničních fúzí
Vedle právních a účetních souvislostí přeshraničních fúzí je velmi významnou oblastí i daňová problematika, které bude věnována následující kapitola. Daňové souvislosti přeshraničních fúzí jsou natolik významné, že v některých případech mohou být klíčovým faktorem při rozhodování statutárních orgánů, zda danou přeměnu uskuteční nebo ne. V krajních případech pak může být daňový dopad přeměny, zvláště generovaná daňová úspora, jediným motivem pro toto chování (Micková, 2017).
4.1 Daň z příjmů právnických osob
1) Přeshraniční fúze do České republiky
Pokud je při přeshraniční fúzi nástupnickou společností česká účetní jednotka, pak je rozhodný den důležitým mezníkem. Pokud je rozhodný den shodný s prvním dnem účetního období, pak za zdaňovací období předcházející rozhodnému dni podá česká nástupnická účetní jednotka daňové přiznání v běžném termínu, tj do tří měsíců po skončení zdaňovacího období, nebo nejpozději do šesti měsíců, v případě, že musí mít společnost ověřenou účetní závěrku auditorem, nebo využívá-li služeb daňového poradce. (Zákon č. 280/2009 Sb.). Zdaňovacím obdobím je období od rozhodného dne fúze do konce kalendářního roku, ve kterém se fúze stala účinnou, tj. došlo k zápisu do obchodního rejstříku. Zdaňovací období může trvat dvanáct po sobě jdoucích měsíců (dojde-li k zápisu fúze ještě ten samý rok), ale i dvacet čtyři měsíců (v případě, že dojde k zápisu fúze až následující rok) (Zákon č. 586/1992 Sb.).
V případě, že je rozhodným dnem první den jiného měsíce, než začátek kalendářního nebo hospodářského roku, dochází k tomu, že česká účetní jednotka zpracovává a podává daňové přiznání za období předcházející rozhodnému dni fúze, za které dosud nebylo daňové přiznání podáno. Daňové přiznání je v tomto případě nutné podat do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, do kterého spadá den rozhodnutí valné hromady o fúzi. Daňové přiznání je dále nutno podat i za období od rozhodného dne do konce kalendářního či hospodářského roku, ve kterém proběhl zápis fúze do obchodního rejstříku (Zákon č. 586/1992 Sb.).
35 2) Přeshraniční fúze do zahraničí
V případě, že je při přeshraniční fúzi nástupnickou společností zahraniční osoba a z české účetní jednotky se stane stálá provozovna, pak rozhodný den má vliv na podmínky zpracování a podání daňového přiznání jako ve všech ostatních případech a rozhodným dnem začíná účetní období nástupnické společnosti. V této situaci nástupnická zahraniční osoba neotevírá ke dni zahájení své činnosti účetní knihy, ale pokračuje ve vedení účetnictví zaniklé české účetní jednotky, s přihlédnutím k úpravám po rozhodném dni (Skálová, 2020).
Pokud však česká účetní jednotka přeshraniční fúzí zanikne a majetek je přemístěn do zahraničí, potom zanikající účetní jednotka uzavře ke dni zániku účetní knihy. Dle § 38ma zákona o dani z příjmů je poplatník (nástupnická společnost) povinen podat daňové přiznání za období od rozhodného dne do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající obchodní korporaci. Daňové přiznání je v tomto případě nutné podat nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (Zákon č. 586/1992 Sb.).
4.2 Daň z přidané hodnoty
Pokud jsou zanikající i nástupnická společnost plátci daně z přidané hodnoty, pak podávají obě fúzující společnosti daňové přiznání k DPH v období od rozhodného dne fúze do dne zápisu fúze do obchodního rejstříku samostatně za zdaňovací období vyplývající pro každou ze zúčastněných společností podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (Zákon č. 235/2004 Sb.).
4.3 Odpisování hmotného majetku
Stanovení rozhodného dne ovlivňuje i postup při uplatňování daňových odpisů.
Pokud je rozhodným dnem první den kalendářního nebo hospodářského roku, pak si daňové odpisy majetku evidovaného ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze uplatní zanikající i nástupnická společnost dle zákona o daních z příjmů v plné roční výši. Od rozhodného dne si pak bude daňové odpisy v plné roční výši uplatňovat pouze
36
nástupnická společnost, která se stává vlastníkem hmotného majetku zanikající společnosti. Nástupnická společnost bude pokračovat v daňovém odepisování hmotného majetku, které započalo původním vlastníkem z přepočtené zahraniční ceny stanovené podle § 23 odst. 17, a to při zachování způsobu odepisování (Zákon č. 586/1992 Sb.).
Pokud je však rozhodný den první den jiného měsíce, než je začátek kalendářního nebo hospodářského roku, rozdělí takto stanovený rozhodný den účetní období na dvě zdaňovací období a zanikající i nástupnická společnost si tak budou moci uplatnit odpis pouze v poloviční výši ročního odpisu. Pořídí-li si zanikající nebo nástupnická společnost v období od počátku účetního období do dne předcházejícího rozhodný den fúze nový hmotný majetek, nebude si moci v daňovém přiznání sestaveném ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze uplatnit daňové odpisy. Toto období není považováno za zdaňovací a odpis tak bude moci být uplatněn až v období, které začíná rozhodným dnem fúze (Zákon č. 586/1992 Sb.).
4.4 Daňové výhody uplatnitelné při přeshraniční fúzi
Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření účetní jednotky, který je následně upraven o daňově uznatelné a daňově neuznatelné položky, pomocí kterých se daňový základ sníží, nebo zvýší. Při výpočtu základu daně nesmí účetní jednotka zapomenout na položky, jež přechází ze zanikající společnosti na nástupnickou společnost.
4.4.1 Daňová ztráta
Při přeshraničních fúzích má nástupnická společnost se sídlem v České republice možnost převzít daňovou ztrátu vyměřenou zanikající společností, která dosud nebyla uplatněna jako odčitatelná položka od základu daně zanikající společnosti.
Od zanikající společnosti lze však převzít pouze část daňové ztráty v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Takto stanovenou daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které byla daňová ztráta
37
zanikající korporací vyměřena za podmínek stanovených zákonem o dani z příjmů (Zákon č. 586/1992 Sb.).
Další omezení pro uplatnění daňové ztráty při fúzi stanovuje § 38na odst. 4 zákona o dani z příjmů, který říká, že pokud při přeměně společnosti zaniká daňový poplatník, může jeho právní nástupce vyměřenou daňovou ztrátu odečíst od základu daně maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti vykonávané zanikající společností, které byla tato daňová ztráta vyměřena, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena (Zákon č. 586/1992 Sb.).
4.4.2 Rezervy a opravné položky
Zákon o dani z příjmů umožňuje nástupnické společnosti prostřednictvím své stálé provozovny na území České republiky převzít rezervy a opravné položky vytvořené zanikající společností podle zvláštního právního předpisu za podmínek, které by platily pro zanikající subjekt, pokud by se přeshraniční fúze neuskutečnila (Zákon č. 586/1992 Sb.).
4.4.3 Položky odčitatelné od základu daně
Nástupnická společnost se sídlem v České republice má právo převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající společnosti podle
§ 34 odst. 4 zákona o dani z příjmů a které dosud nebyly uplatněny zanikající společností, za podmínek, které by platily pro zanikající společnost, pokud by k fúzi nedošlo. Položky odčitatelné od základu daně lze od zanikající společnosti převzít pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Převzetí odčitatelných položek od zanikající společnosti, stanovené dle § 17 odst. 4, která nemá na českém území stálou provozovnu, lze převzít pouze zahraniční položky obdobného charakteru jako položky odčitatelné od základu daně, které dosud nebyly uplatněný v zahraničí. Maximálně však odčitatelné položky lze převzít do výše a za podmínek stanovených zákonem o dani z příjmů (Zákon č. 586/1992 Sb.).
38
5 Analýza přeshraničních fúzí do ČR
Následující kapitola je věnována analýze přeshraničních fúzí, ve kterých figuruje česká společnost ať už v roli zanikající společnosti, nebo v roli nástupnické společnosti od roku 2010 až do konce roku 2020.
5.1 Vstupní data
Pro identifikaci přeshraničních fúzí byl využit veřejný registr Obchodní věstník prostřednictvím webových stránek https://ov.gov.cz/. V obchodním věstníku mají totiž společnosti povinnost zveřejňovat určité informace o sobě a o své činnosti. Pro účely diplomové práce bylo klíčové zejména založení projektu přeshraniční fúze do Sbírky listin. Při získávání dat byl použit filtr na vyhledávanou rubriku, kde byly vybrány rubriky „Oznámení“, „Fúze a rozdělení – Praha“, „Fúze a rozdělení – Brno“,
„Fúze a rozdělení – Plzeň“, „Fúze a rozdělení – České Budějovice“, „Fúze a rozdělení – Hradec Králové“, „Fúze a rozdělení – Ústí nad Labem“, „Fúze a rozdělení – Ostrava“. Dále bylo třeba filtrovat příslušná období, která byla ohraničena vždy na první a poslední den příslušného roku. Posledním použitým filtrem byl hledaný text
„přeshraniční“, který byl napsán do pole „zadejte hledaný text“.
Výše popsaným způsobem byla získána data o přeshraničních fúzích od roku 2010 do roku 2020. Do jednotlivých let byly společnosti rozřazeny dle data založení projektů přeshraničních fúzí do sbírky listin. Jak je zřejmé z tabulky č. 3, ve sledovaném období bylo do sbírky listin založeno celkem 363 projektů přeshraničních fúzí. Je zřetelná rostoucí tendence přeshraničních fúzí na českém trhu. V letech 2012, 2016, 2018 a 2020 je patrný mírný pokles oproti předchozímu roku. Naopak v roce 2017 došlo k prudkému nárůstu počtu přeshraničních fúzí, a to o celou třetinu oproti předcházejícímu roku. V roce 2019 je možné sledovat rekordní množství přeshraničních fúzí, a to 49. Zároveň je důležité zmínit, že pro společnosti se jeví mnohem atraktivněji přeshraniční fúze sloučením (99,4 % případů) než slynutím.
Přeshraniční fúzí tedy většinou nevzniká nová společnost, ale dochází ke spojení již existujících společností.
