Hlavní práce67175_capk01.pdf, 0.9 MB Stáhnout

(1)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

katedra finančního účetnictví a auditingu studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Reakce na vybrané britské účetní skandály

Od FRC k ARGA: Dopad účetních skandálů ve Spojeném království na regulatorní prostředí

Autor diplomové práce: Bc. Karel Čapoun Vedoucí diplomové práce: Ing. Jiří Pelák, Ph.D.

Rok obhajoby: LS 2020

(2)

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma “Reakce na vybrané britské účetní skandály“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Praze, dne 13. 8. 2020 ……….……

Karel Čapoun

(3)

Poděkování:

Rád bych poděkoval svému vedoucímu za zajímavé téma práce, které pro mě bylo výzvou a velkým přínosem. Dále pak slečně Veronice Síbrtové za její nekompromisní kritiku a cenné diskuse. Poté rodině, která laskavě omluvila všechen čas, který jsem strávil u počítače. Poslední a největší dík patří mé přítelkyni, která beze slova omluvila dlouhé večery a brzká rána strávená nad prací.

(4)

Anotace

V diplomové práci je analyzováno regulatorní prostředí a auditorský trh ve Spojeném království. Hlavním cílem práce je identifikovat důvody rozsáhlé změny regulátora ve Spojeném království, resp. přerod z FRC na ARGA. Poté jsou ilustrovány a analyzovány slabé stránky regulátora na konkrétních britských účetních skandálech, následně jsou zhodnocena přijatá opatření a popsána doporučení pro české regulatorní orgány. Na dvou případových studiích jsou ilustrovány slabosti FRC jako regulátora a analyzovány klíčové prvky, které vedly k přerodu regulátora v ARGA. Dále jsou analyzovány jednotlivé problémy FRC, klíčové faktory změny a navržených legislativních úprav a pravomocí. Dále jsou popsány možné predikce a potenciální vývoj role nového regulátora. V poslední řadě jsou závěry a hodnocení týkající se FRC a ARGA aplikovány na české dohledové orgány a jsou navržena doporučení pro českého regulátora.

Klíčová slova: Věrný a poctivý obraz, FBU, FRC, ARGA, účetní skandál, auditní skandál

Annotation

The diploma thesis analyses the regulatory environment and the audit market in the United Kingdom. The main goal of this paper is to identify the reasons for a major change in regulator in United Kingdom, respectively transformation from FRC to ARGA. Then, identify the weaknesses of the regulator in specific British accounting scandals are illustrated and analysed, and subsequently the measures taken are evaluated and recommendations for the Czech regulatory authorities are described. The two case studies illustrate the weaknesses of FRC as a regulator and analyse the key elements that led to the rebirth of the regulator in to ARGA. Furthermore, individual FRC problems, key factors of change and proposed legislative adjustments are analysed.

The possible predictions and potential development of the role of the new regulator are also described. Lastly, the conclusions and evaluations concerning FRC and ARGA are applied to the Czech supervisory authorities and recommendations for the Czech regulators are proposed.

Key words: True and fair view, FBU, FRC, ARGA, accounting scandal, auditing scandal

(5)

Obsah

ÚVOD ... 7

PŘEDMĚT PRÁCE ... 8

VÝZKUMNÉ OTÁZKY ... 8

STRUKTURA PRÁCE ... 8

METODOLOGIE ... 9

Základní principy a filozofie výzkumu ... 9

Přístup k výzkumu ... 9

Design výzkumu ... 10

Zdroje dat ... 10

MORÁLNÍ HLEDISKO ... 10

1 PŘEHLED LITERATURY – KLÍČOVÉ POJMY ... 11

1.1 ÚČETNÍ A AUDITNÍ SKANDÁL ... 11

1.2 JAK DEFINOVAT KVALITNÍ AUDIT?... 12

1.3 TRUE AND FAIR VIEW – VĚRNÝ A POCTIVÝ OBRAZ ... 13

1.3.1 Místo True and fair view v legislativě Spojeného království ... 13

1.3.2 Přístup auditora k True and fair view ... 14

1.3.3 True and fair view vs. Fair, balanced and understandable ... 14

2 REGULATORNÍHO PROSTŘEDÍ A AUDITNÍ TRH VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ ... 16

2.1 STRUKTURA DOHLEDU NAD AUDITEM VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ ... 16

2.1.1 Regulátoři ... 16

2.1.2 FRC jako instituce a její úloha v sektoru ... 17

2.1.2.1 FRC a dohled nad auditem ... 18

2.1.2.2 ISA UK ... 18

2.1.2.3 Potenciál sankcí ... 18

2.1.2.4 Jak FRC komunikuje s okolím a publikace činnosti ... 19

2.1.3 Šest profesních organizací – The six RQBs ... 20

2.2 LEGISLATIVA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ A FRC ... 21

(6)

2.2.1 UK GAAP ... 21

2.2.2 Corporate Governance Code a Stewardship Code ... 21

2.3 LEGISLATIVA EU A JEJÍ DOPAD NA AUDIT VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ ... 21

2.4 BREXIT A JEHO DOPAD ... 22

2.5 STRUKTURA TRHU ... 24

2.5.1 Velká čtyřka – BIG 4 ... 24

2.5.2 Další společnosti ... 27

3 PŘÍPADOVÉ STUDIE ... 29

3.1 PŘÍPADOVÁ STUDIE –TESCO ... 29

3.1.1 Trojúhelník podvodu – Fraud triangle ... 30

3.1.2 Podstata podvodu ... 31

3.1.2.1 Předčasné vykázání výnosů a vykázání fiktivních výnosů ... 31

3.1.2.2 Předcházející indikátory podvodu ... 34

3.1.2.3 Další části podvodu ... 34

3.1.2.3.1 Nadhodnocování zásob ... 35

3.1.2.3.2 Opožďování nákladových dohadů ... 35

3.1.2.4 Jak byl podvod odhalen ... 35

3.1.3 Dopad skandálu ... 36

3.1.4 Zhodnocení úlohy výboru pro audit ... 37

3.1.5 Zhodnocení úlohy vedení společnosti (Board of Directors) ... 38

3.1.6 Zhodnocení úlohy FRC ... 40

3.1.7 Zhodnocení úlohy ostatních regulátorů ... 41

3.1.7.1 Serious Fraud Office – SFO ... 41

3.1.7.2 Financial Conduct Authority – FCA ... 43

3.1.7.3 Další postihy ... 44

3.1.8 Zhodnocení úlohy externího auditora ... 44

3.1.8.1 Provázanost s klientem ... 45

3.1.8.2 Materialita... 46

3.1.8.3 Problém dvou pánů ... 47

3.1.9 Změna finančních výkazů v průběhu let ... 48

3.1.10 Závěry z případové studie Tesco ... 49

(7)

3.2 PŘÍPADOVÁ STUDIE –CARILLION ... 50

3.2.1 Podstata skandálu ... 50

3.2.2 Role auditora ... 52

3.2.3 Role FRC ... 53

3.2.4 Dopad skandálu na auditní trh ve spojeném království ... 54

4 ARGA ... 55

4.1 PROBLÉMY FRC ... 55

4.2 KLÍČOVÉ FAKTORY PRO ZMĚNU ... 56

4.2.1 Jak zvýšit konkurenci ... 56

4.2.1.1 Rozdělení velké čtyřky ... 57

4.2.1.2 Technologický pokrok a dopad na trh ... 58

4.2.2 Jak zlepšit kvalitu ... 58

4.2.3 Jak zlepšit regulaci ... 59

4.3 KINGMANOVA ZPRÁVA ... 59

4.4 BRYDONOVA ZPRÁVA ... 60

4.5 ZPRÁVA CMA ... 61

4.6 REAKCE VELKÉ ČTYŘKY ... 62

4.7 BUDOUCNOST ARGA ... 63

4.8 ZÁVĚRY ZČÁSTI ARGA ... 64

5 POUČENÍ PRO KA ČR A RVDA ... 66

5.1 PUBLIKOVÁNÍ INFORMACÍ ... 66

5.2 ODDĚLENÍ AUDITNÍCH PRAXÍ ... 66

5.3 SROVNÁNÍ REGULATORNÍHO DOHLEDU V ČR A VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ ... 67

5.4 PROBLÉMY, KTERÉ JE NUTNÉ ADRESOVAT ... 68

ZÁVĚR ... 70

SEZNAM ZKRATEK ... 72

SEZNAM TABULEK ... 74

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ... 75

(8)

Úvod

Účetní a auditní skandály jsou v posledních letech jedním z často diskutovaných témat odbornou veřejností s mezinárodním přesahem. Jako aktuální příklad lze uvést auditní skandál německé FinTech společnosti Wirecard AG.¹ V tomto případě se odborná veřejnost domnívá, že auditor selhal v zásadní, nicméně jednoduché auditní oblasti - ověření položky finančních výkazů Peníze a peněžní ekvivalenty.² Situaci navíc ztěžuje fakt, že se jednalo o auditora z tzv. velké čtyřky a společnost Wirecard byla jedním ze členů indexu DAX 30. Index je díky své silné a stabilní pozici automatickou volbou pro konzervativní investory a penzijní fondy z celého světa. Roli auditora v celé kauze a jeho případné pochybení určí probíhající vyšetřování německých regulatorních orgánů FREP a APAS,³ nicméně lze předpokládat, že tento případ bude mít negativní dopady jak na společnost Wirecard, společnost EY, která byla auditorem, tak i na auditní profesi jako takovou.

Dle mého názoru, fakt, že audit neplní očekávání investorů, není problémem Německa, velkých auditorských společností, nebo sektoru FinTech. Lze předpokládat, že veřejnost v tomto případě opět ztratila důvěru v auditní profesi, což potvrzují i závěry studie Mezinárodního fóra nezávislých auditních regulátorů IFIAR – International Forum of Independent Audit Regulators, dle které v roce 2017 bylo 40 %⁴ provedených auditů identifikováno jako podstandardních.⁵

Začátkem 3. čtvrtletí roku 2020, kdy je má práce finalizována a vzhledem k okolnostem, které panují v globální ekonomice je dle mého názoru důležitější než kdy jindy se problémy, které představují účetní a auditní skandály zabývat. Nemůže být pochyb, že globální útlum ekonomiky způsobený pandemií SARS-CoV-2 jen zvýší riziko finančního a účetního podvodu.

1 McCrum, D. Financial Times. Wirecard: The timeline. Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z https://www.ft.com/content/284fb1ad-ddc0-45df-a075-0709b36868db

2 Storbeck, O., Kinder, T., & Palma, S. Financial Times. EY failed to check Wirecard bank statements for 3 years.

Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z https://www.ft.com/content/a9deb987-df70-4a72-bd41-47ed8942e83b

3 WSJ. Wirecard Scandal Puts Spotlight on Auditor Ernst & Young. Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z https://www.wsj.com/articles/wirecard-scandal-puts-spotlight-on-auditor-ernst-young-11593286933

4 Marriage, M. Financial Times. Accounting watchdogs find ‘serious problems’ at 40% of audits. Zobrazeno 26.

července 2020, dostupné z https://www.ft.com/content/b9dbd1cc-23a5-11e8-ae48-60d3531b7d11

5 IFIAR, Annual report 2017 Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z https://www.ifiar.org/?wpdmdl=8242 strana 27

(9)

Předmět práce

Cílem práce je analyzovat důvody pro změnu auditního regulátora, jejich dopad na auditní profesi ve Spojeném království a přednést závěry pro český auditní trh. Dílčím cílem práce je následná diskuse, zda změny jednotlivých regulatorních oblastí adresují analyzované problémy v oblasti auditu. V návaznosti na cíl mé diplomové práce, je nutné identifikovat problémy, které panovaly v auditní profesi před změnou regulátora, a které byly příčinou pro plánovanou změnu regulátora. V diplomové práci budou využity případové studie, které reprezentují jednotlivé účetní skandály významné pro dané oblasti.

Hlavní cíle

• Identifikovat, co vedlo k tak rozsáhlé změně, jakým je přerod z FRC na ARGA.

• Na jednotlivých britských účetních skandálech ilustrovat slabosti regulátora a zhodnotit opatření, která byla přijata.

• Vyvodit závěry a popsat doporučení pro české regulatorní orgány.

Vedlejší cíl

• Zhodnocení cesty, po které se vydala legislativa v České republice, a jak je podpořena konzistence a koherentnost v rámci zachování či zvýšení efektivnosti regulace auditu.

Výzkumné otázky

1. Co vedlo ke změně auditního regulátora ve Spojeném království?

2. Je nutná revize principu True and fair view?

3. Jaké prvky by na základě změny regulátora ve Spojeném království měly implementovat regulatorní orgány v České republice?

Struktura práce

Práce je členěna do jednotlivých kapitol a subkapitol.

• V úvodu práce jsou definovány cíle práce a výzkumné otázky. Metodologická oblast se věnuje charakteru výzkumu a zdrojům dat.

• První kapitola se věnuje vyjasnění pro mou práci klíčových pojmů.

• Druhá kapitola analyzuje regulatorní prostředí a auditní trh ve spojeném Království.

(10)

• Třetí, nejrozsáhlejší kapitola analyzuje na jednotlivých skandálech společností Tesco a Carillion slabosti FRC jako regulátora.

• Čtvrtá kapitola mapuje jednotlivé problémy FRC, analyzuje klíčové faktory pro změnu a navržené úpravy a představuje predikce, jak se bude vyvíjet role nového regulátora.

• Pátá kapitola představuje vazbu na české prostředí a poskytuje doporučení, která vyplynula z předchozích částí.

• Závěr slouží ke zhodnocení cílů práce a výzkumných otázek a navrhuje další možnosti výzkumu.

Metodologie

Základní principy a filozofie výzkumu

Pro tento výzkum jsem si vybral epistemologické hledisko interpretivismu, (Tak jak jej definuje Duchovskiy⁶.) protože předmětem mé práce je porovnání statusu regulátora před a po změně, kritické zhodnocení daných změn a návrh možných doporučení pro regulatorní orgány v České republice.

Přístup k výzkumu

Dle Dudovského⁷ jsou na základě výše zvolené filozofie možné tři přístupy: deduktivní, induktivní a abduktivní. Dle mého názoru je pro tento druh výzkumu vhodný induktivní přístup.

Tento přístup je charakteristický tím, že ze vzorců v datech vytváří vztahy, ze kterých je poté možno udělat závěr. Celá logika je založena na poznání získaného z procesu výzkumu.

Induktivní přístup je dále založen na práci s kvalitativními daty. Můj výzkum tedy kriticky zkoumá stav před a po změně regulátora, reflektuje zjištění a hodnotí vhodnost změn. Tento přístup začíná výzkumnou otázkou a má za cíl její zodpovězení. Rád bych zdůraznil, že tento přístup nestojí na formulaci a dokazování hypotézy.⁸

6 Dudovskiy, J., 2016. The Ultimate Guide to Writing a Dissertation in Business Studies: A Step-by-Step Assistance.

2016 edition. eBook Journal of Mixed Methods Research. Kapitola 4.2

7 Dudovskiy, J., 2016.

8 Dudovskiy, J., 2016.

(11)

Design výzkumu

Pro práci byl zvolen deskriptivní výzkum, tak jak ho definují Collins and Hussey⁹, tento prvek se projevuje zejména v části věnující se případovým studiím.

Zdroje dat

Tato práce používá sekundární data, protože se soustředí na oblast dat z veřejných zdrojů - primárně z účetních, auditních a regulatorních informačních kanálů. Dále používá odborné a akademické články a publikované finanční výkazy vybraných společností. První kapitola se zabývá analýzou regulatorního prostřední a auditního trhu ve Spojeném království, přičemž utváří komplexní přehled současné literatury pro danou oblast. Ve druhé části diplomová práce využívá publikované a veřejně dostupné účetní závěrky vybraných společností, které jsou využity pro vytvoření případových studií a na základě kterých bude možné analyzovat důvody k přijetí následných změn v legislativě a nápravných opatření.

Poslední část práce se zaměřuje výlučně na české prostředí, nicméně i tato část využívá informace z dostupných účetních závěrek vybraných společností a dalších dokumentů poskytovaných regulátory.

Morální hledisko

Dle mého názoru je nutné auditní a účetní skandály neignorovat, neboť představují další vyvolané společenské náklady a ztotožňuji se s názorem docentky Míkové,¹⁰ která považuje tyto skandály za příležitost ke změně regulace. Nicméně auditní skandály nejsou pouze způsobeny nedostatečnou regulací a přístupem velkých auditních společností. Domnívám se, že je potřeba daný problém chápat v širším kontextu a zohlednit také možné podvodné jednání vedení auditované společnosti a osob, které připravují finanční výkazy.

9 Collis, J., & Hussey, R. (2013). Business Research: A Practical Guide for Undergraduate and Postgraduate Students. Macmillan International Higher Education. ISBN: 978-1-137-03748-0

10 Míková, M., Finanční skandály, změna v účetnictví a úloha účetních akademiků: pohled ze severní Ameriky:

Diskuse k článku. Český finanční a účetní časopis. 2007, 2.(3), 75-78. Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z https://cfuc.vse.cz/pdfs/cfu/2007/03/09.pdf

(12)

1 Přehled literatury – Klíčové pojmy

Vzhledem k charakteru práce a jejím cílům není žádoucí vysvětlovat základní teoretické pojmy. Ovšem pro účely práce považuji za nutné vymezit níže uvedené pojmy, aby v průběhu práce nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním.

1.1 Účetní a auditní skandál

ACFE uvádí, že účetní skandál je podvod s finančními výkazy, který je medializován.¹¹ Podvod s finančními výkazy je úmyslné zkreslení finanční situace podniku, k němuž došlo úmyslným nesprávným uvedením nebo opomenutím jednotlivých položek finančních výkazů, tak že je podveden uživatel finančních výkazů.¹²

Bhasin¹³ ve své studii uvádí, že účetní skandály představují ekonomické šoky, a to nejen kvůli svojí šíři, ale především v selhání důvěry v auditní profesi. Je možné velmi jednoduše vysledovat tuto stříbrnou nit spojenou se selháním důvěry v účetních skandálech. Jakmile se nějaký skandál objeví, veřejnost se obvykle neptá, kdo je CFO, kdo je CEO, kdo jsou členové vedení společnosti, kdo je interní auditor atd. První otázka je vždy směřována na auditora. Odborná literatura nerozlišuje rozdíl mezi účetním a auditním skandálem. Je to dáno především proto, že aby se z daného podvodu mohl stát skandál, předpokládá se větší velikost společnosti a ty jsou dle regulatorních požadavků auditované.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že selhání auditora jde přímo ruku v ruce s účetním skandálem. Dle mého názoru je třeba rozlišit ještě možnost, kdy auditor vědomě na podvodu participuje. Naštěstí je taková tajná dohoda vzácná. Ve Velké Británii odpovídá FRC za disciplinární záležitosti a mezi lety 2004 (kdy byla úřadu svěřena tato role) a rokem 2017 nedošlo ani k jednomu zjištění tajných dohod mezi auditorem a auditovanou společností. Pro srovnání v USA mezi rokem 2005 a 2016 uzavřela PCAOB 184 případů.¹⁴

11 ACFE, 2016. Report To The Nations On Occupational Fraud and Abuse, Austin: Association of Certified Fraud Examiners. Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z https://www.acfe.com/rttn2016/docs/2016-report-to-the- nations.pdf

12 ACFE, 2016. Report To The Nations On Occupational Fraud and Abuse, Austin: Association of Certified Fraud Examiners. Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z https://www.acfe.com/rttn2016/docs/2016-report-to-the- nations.pdf

13 Bhasin, M., 2013. An emperical investigation of the relevant skills of forensic accountants: Expereinece of a develeoping economy. European Journal of Accounting Auditing and Finance Research , 1(2), strany 11 - 52.

14 Bhaskar, K. N., & Flower, J. (2019). Disruption in the audit market: The future of the big four. Routledge. ISBN:

978-0-429-27061-1

(13)

1.2 Jak definovat kvalitní audit?

Otázka, jak zajistit kvalitní auditorské služby je červenou nití, která se bude táhnout celou mou prací. Je tedy na místě zajímat se, jak definovat kvalitní audit. Na tuto otázku se snaží najít odpověď regulátoři a tvůrci standardů, jejichž cílem je zajištění stability trhu a důvěra veřejnosti ve finanční trhy. V roce 2014 IAASB vydala dokument s názvem A Framework for Audit Quality.¹⁵ Dle jejich slov je kvalita auditu dána klíčovými elementy, které vytvoří prostředí, ve kterém je maximalizována pravděpodobnost, že audit bude vykonáván kvalitně. Kvalitní audit bude vykonán týmem, který:

• vykazuje vhodné hodnoty, etiku a postoje;

• je dostatečně informovaný, kvalifikovaný a zkušený, a měl na audit dostatek času a prostředků;

• aplikoval přísné postupy auditu a kontroly kvality, které jsou v souladu s regulací;

• správně spolupracoval s příslušnými zúčastněnými stranami a

• poskytl užitečné a včasné reporty.

„V odborné literatuře panuje velmi malý konsenzus, jak definovat kvalitní audit.“¹⁶ Většina publikací vychází z definice DeAngelové,¹⁷ která definuje kvalitu auditu jako kombinaci pravděpodobnosti, že auditor odhalí významnou nesprávnost v účetní závěrce klienta, a pravděpodobnosti, že ji ohlásí. Tato definice považuje kvalitu auditu za funkci způsobilosti auditora (odhalení nesprávností) a nezávislosti auditora (hlášení nesprávností). Protože oba tyto aspekty jsou nezjistitelné, používají se v akademické sféře dvě nepřímé metody. První z metod měří kvalitu auditu pomocí náhrad nebo zástupců (např. Francis,¹⁸ Hogan a Jeter¹⁹), která se zaměřuje spíše na atributy auditorské společnosti. Druhá, nazývaná behaviorální, použitá například

15 International Auditing and Assurance Standards Board. Framework for audit quality - Key elements that create an environment for audit quality. (February 2014). Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z

https://www.ifac.org/system/files/publications/files/A-Framework-for-Audit-Quality-Key-Elements-that-Create-an- Environment-for-Audit-Quality-2.pdf

16 Knechel, W. R., Krishnan, G. V., Pevzner, M., Shefchik, L.B. and Velury, U. K. (2013), Audit Quality: Insights from the Academic Literature, Auditing: A Journal of Practice and Theory, 32 (Supplement 1): 385–421.

17 DeAngelo, L. (1981). Auditor Size and Audit Quality. Journal of Accounting and Economics. 3 (3): 183–99.

Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/0165410181900021

18 Francis, J. (1984). The Effect of Audit Firm Size on Audit Prices: A Study of the Australian Market. Journal of Accounting and Economics, 6 (2): 133–51. Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z

https://econpapers.repec.org/article/eeejaecon/v_3a6_3ay_3a1984_3ai_3a2_3ap_3a133-151.htm

19 Hogan, C. E. and Jeter. D. C. (1999). Industry Specialisation by Auditors. Auditing: A Journal of Practice and Theory, 18: 1–17. Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z https://doi.org/10.2308/aud.1999.18.1.1

(14)

Schroederem a kol.²⁰ a Duffem²¹, předpokládá, že kvalita auditu je dána souborem atributů, které si cení trh auditních služeb. Tato metoda poté zkoumá důležitost atributů pro jednotlivé uživatele.

1.3 True and fair view – věrný a poctivý obraz

Je třeba hned na začátku zmínit, že účetnictví není přesná věda. Je založeno na odhadech a názorech. Účetnictví chápu jako systém, který v určitý čas a za určitou dobu popisuje určitým způsobem část reality. Je zřejmé, že se jedná o zobrazení mnoho-dimenzního tělesa do velmi statické dvou dimenzionální roviny, což umožňuje mnoho interpretací. Jak ukáži níže, princip True and fair view je v nadřazené pozici a již vysvětlení jeho jednotlivých částí odpovídá na otázku, jak je možné, že dvě velmi podobné společnosti mohou mít velmi rozdílné výkazy.

Věrný naznačuje, že účetní závěrka je věcně správná, byla sestavena v souladu s příslušným rámcem pro vykazování (např. IFRS) a neobsahuje žádné významné nesprávnosti, které by mohly uživatele uvést v omyl. Poctivý znamená, že účetní závěrka poskytuje informace věrně, bez jakýchkoli předsudků a odráží ekonomickou podstatu transakcí než jejich právní formu.²²

1.3.1 Místo True and fair view v legislativě Spojeného království

Paragraf 393 zákona o společnostech z roku 2006 (Zákon bude dále jen zmiňován jako Companies Act 2006.)²³ požaduje, aby řídící pracovníci schválili jen ty finanční výkazy, u kterých jsou přesvědčeni, že poskytují věrný a poctivý obraz. Obecným předpokladem je fakt, že věrného a poctivého zobrazení je možno dosáhnout prostým následováním účetních standardů, které jsou určeny k tomu, aby zajistili správné vykázání, ocenění, prezentaci a zveřejnění specifických aspektů účetního výkaznictví takovým způsobem, který odráží ekonomickou realitu. FRC dále ve FRS 102²⁴ zdůrazňuje nadřazenost věrného a poctivého obrazu a upřesňuje, že pokud jsou řídící pracovníci nebo auditoři přesvědčeni, že následováním daných pravidel nebude dodrženo zobrazení věrného a poctivého obrazu, jsou povinni (Povšimněte si zde prosím imperativu.)

20 Schroeder, M., Solomon, I. and Vickery, D. (1986). Audit Quality: The Perceptions of Audit-Committee Chairpersons and Audit Partners. Auditing: A Journal of Practice and Theory. 5 (2): 86–94.

21 Duff, A. (2004). Auditqual: Dimensions of Audit Quality (Edinburgh: The Institute of Chartered Accountants of Scotland).

22 Müllerová, L., Králíček, V. (2017). Auditing. Vysoká škola ekonomická v Praze, ISBN: 978-80-245-2233-3

23 Companies Act 2006. UK Public General Acts2006 c. 46Part 15, Chapter 4, GeneralSection 393. Zobrazeno 26.

července 2020, dostupné z https://www.legislation.gov.uk/ukpga/2006/46/section/393

24 Financial Reporting Council. FRS 102 The Financial Reporting Standard applicable in the UK and Republic of Ireland. Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z https://www.frc.org.uk/getattachment/69f7d814-c806-4ccc-b451- aba50d6e8de2/FRS-102-FRS-applicable-in-the-UK-and-Republic-of-Ireland-(March-2018).pdf

(15)

přijmout přesnější pravidla i v případě, že to znamená odchýlení se od platných pravidel. Tato pojistka je obsažena také v IFRS, konkrétně v IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky,²⁵ kde je také požadováno odchýlení se od daných požadavků, pokud by byl narušen věrný a poctivý obraz.

Výše uvedená pojistka signalizuje velmi zásadní důležitost věrného a poctivého obrazu.

Někteří autoři mluví o nadřazenosti věrného a poctivého obrazu, která stále panuje především v EU. V USA byla tato nadřazenost již opuštěna, viz SFAS 162 (2008, konkrétně v paragrafu A.12).²⁶ U nás je tato nadřazenost dána zákonem o účetnictví, konkrétně v §7,²⁷ kde je také zahrnuta případná pojistka, která opět potvrzuje nadřazenou pozici daného konceptu.

1.3.2 Přístup auditora k True and fair view

FRC ve svých prohlášeních zdůrazňuje, že auditoři jsou dle Companies Act 2006²⁸ povinni uvádět při vydání výroku, zda účetnictví podle jejich názoru poskytují pravdivý a poctivý obraz.

Dle Müllerové a Králíčka²⁹ se auditor, postupuje-li dle standardů ISA, vyjadřuje ve svém výroku primárně o tom, zda účetní závěrka obsahuje věrný a poctivý obraz. Na tomto faktu staví auditor svá auditorská tvrzení, se kterými pracuje, a která později ověřuje.

1.3.3 True and fair view vs. Fair, balanced and understandable

Jsem toho názoru, že je více než na místě tuto nadřazenost účetního principu, pokud ne přímo rozporovat, tak minimálně podrobit kritice. Právě od účetního skandálu v Tesco, kterému se práce věnuje později, přichází od uživatelů požadavek na hlubší a detailnější práci ve zprávě auditora, kde se očekává nový princip Fair, Balanced and Understandable (FBU), tedy věrný, vyrovnaný a srozumitelný. Řídící pracovníci jsou povinni dle Kodexu správy a řízení společnosti

25 IFRS - IAS 1 Presentation of Financial Statements. Získáno 26. července 2020, z https://www.ifrs.org/issued- standards/list-of-standards/ias-1-presentation-of-financial-statements/

26 ZELENKOVÁ, Marie. The True and Fair View in the European Union. Český finanční a účetní časopis.

2010, 2010(3), 101-110. DOI: 10.18267/j.cfuc.79. ISSN 18022200. Zobrazeno 26. července 2020, z http://cfuc.vse.cz/doi/10.18267/j.cfuc.79.html

27 Zákon č. 563/1991 Sb. Zákon o účetnictví Získáno 26. července 2020, z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991- 563

28 Companies Act 2006. UK Public General Acts 2006. Zobrazeno 26. července 2020, dostupné z https://www.legislation.gov.uk/ukpga/2006/46/contents

29 Müllerová, L., Králíček, V. (2017). Auditing. Vysoká škola ekonomická v Praze, ISBN: 978-80-245-2233-3

(16)

ve Velké Británii (UK Corporate Governance Code)³⁰ zajistit, aby celá zpráva byla FBU.

Neexistuje ovšem žádná povinnost získat v tomto ohledu jistotu. Auditoři nemusí v tomto ohledu provádět žádnou další práci, ale musí pouze zvážit, zda nefinanční část výroční zprávy je v souladu se znalostmi, které získali během auditu.

30 Financial Reporting Council. UK Corporate Governance Code. (2018). Získáno 26. července 2020, z

https://www.frc.org.uk/getattachment/88bd8c45-50ea-4841-95b0-d2f4f48069a2/2018-UK-Corporate-Governance- Code-FINAL.pdf

(17)

2 Regulatorního prostředí a auditní trh ve Spojeném království

Vzhledem k výše zmíněným cílům práce je nutné vytvořit ucelený obraz současné situace na auditním trhu. Klíčovým hráčem pro celé odvětví je především regulátor, kterým je FRC. Toho doplňují regulátoři, kteří jsou z pohledu regulace auditu považováni za menší (např. FCA, BEIS a SFO). Poté je zde velká čtyřka – EY, Deloitte, KPMG a PwC, která má na trhu dominantní postavení a provádí audit drtivé většiny společností FTSE 100. Dále je zde šest profesních organizací – The six RQBs. Následující popis uvede, jaké jsou problémy těchto organizací a přispěje k pochopení okolností, které vedou ke změně regulátora.

2.1 Struktura dohledu nad auditem ve Spojeném království

2.1.1 Regulátoři

Následuje výčet regulatorních těles, které se podílejí větší nebo menší mírou na regulaci auditu ve Spojeném království. Jedná se o krátké medailonky, jejichž cílem je pomoci se čtenáři zorientovat.

• FRC – Financial Reporting Council je pravděpodobně tím nejznámějším hlídacím psem pro výroční zprávy, reporting a auditing. Reguluje auditory, účetní a oceňovací znalce. FRC jako ta nejzásadnější instituce pro mou práci, bude rozvedena dále.

• FCA – Financial Conduct Authority - práce a mise tohoto úřadu je definována zákonem o Finančních službách a trzích z roku 2000.³¹ Spadá přímo pod ministerstvo financí a je financována z poplatků, které vybírá od více než 56 000 firem, které spadají pod její kompetenci.³² Cílem regulátora je především regulace finančních trhů a přístup spotřebitelů k informacím, čímž se očekává, že se docílí správného odhadnutí rizika a zamezení tak případným ztrátám.

• Bank of England – Prudential Regulation Authority – reguluje a dohlíží na přibližně 1 500 bank, stavebních spořitelen, družstevních záložen, pojišťoven a velkých investičních společností.³³

31 Financial Services and Markets Act 2000. In: London, UK: legislation.gov.uk, ročník 2000. Získáno 26. července 2020, z http://www.legislation.gov.uk/ukpga/2000/8/contents

32 Financial Conduct Authority. About the FCA. London, UK: Financial Conduct Authority, Získáno 26. července 2020, z https://www.fca.org.uk/about/the-fca

33 Bank of England. What does the Bank of England do? Získáno 26. července 2020, z https://www.bankofengland.co.uk/about#anchor_1510759697010

(18)

• TPR – The Pensions Regulator³⁴ – je regulátor pro oblast penzí, především penzijních fondů.

• BEIS – Department for Business, Energy & Industrial Strategy³⁵ je ekvivalentem Ministerstva průmyslu a obchodu, vzniklo spojením BIS a DECC.

• CMA – Competition and Markets Authority³⁶ jedno z oddělení BEIS – v České republice by ekvivalentem byl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

• SFO – Serious Fraud Office³⁷ je ne-ministerský úřad, který vyšetřuje komplexní podvody, případy podplácení a korupce.

• Vybrané parlamentní komise – Mají roli hlídače, kteří hlídají hlídače. Nejedná se o regulátory, ale jak později ukážu, jejich úloha je v celém procesu zásadní. Více o nich v části věnující se ARGA.

2.1.2 FRC jako instituce a její úloha v sektoru

Financial Reporting Council (FRC) je nezávislá organizace, která vydává a prosazuje britské standardy pro finanční výkaznictví a externí audit. Stanovuje výkonnostní standardy prostřednictvím britských kodexů správy a řízení společnosti a poskytuje dohled nad regulací auditorských, účetních a pojistně matematických profesí.³⁸

Dle Companies Act z roku 2006³⁹ je FRC financována auditorskou profesí, která je povinna přispívat, a dalšími skupinami, které podléhají regulaci FRC nebo z ní mají prospěch.⁴⁰

34 The Pensions Regulator. GOV.UK. Získáno 26. července 2020, z https://www.thepensionsregulator.gov.uk/en

35 Department for Business, Energy & Industrial Strategy. GOV.UK. Získáno 26. července 2020, z https://www.gov.uk/government/organisations/department-for-business-energy-and-industrial-strategy

36 CMA. About us. GOV.UK. Získáno 26. července 2020, z

https://www.gov.uk/government/organisations/competition-and-markets-authority/about

37 Serious Fraud Office. About us. GOV.UK. Získáno 26. července 2020, z https://www.sfo.gov.uk/

38 Financial Reporting Council. About Us. (2018) Získáno 26. července 2020, z

https://www.frc.org.uk/getattachment/931ad43d-62f1-4726-8ca3-d665e7e9824e/The-FRC-About-Us-February- 2018.pdf

40 Financial Reporting Council. STRATEGY 2020/21. (2020) Získáno 26. července 2020, z

https://www.frc.org.uk/getattachment/78343045-9726-4d11-bc77-f703d4be5eb1/FRC-Plan-Budget-2020-21-Full- Version-V1-0.pdf

(19)

2.1.2.1 FRC a dohled nad auditem

FRC byla 17. června 2016 zákonem Statutory Audit and Third Country Auditor Regulations 2016⁴¹ jmenováno příslušným orgánem pro regulaci auditu ve Velké Británii. Smyslem tohoto zákona, bylo implementovat směrnici 2014/56/EU - Audit Regulation Directive, dále také jako ARD – více o směrnici níže. Pozice FRC jako regulátora se touto reformou příliš nezměnila.⁴²

Jednotlivé role FRC jsou zmíněny velmi přehledně ve zprávě FRC Roles and Responsibilities – Schedule of Functions and Powers.⁴³

2.1.2.2 ISA UK

Audit and Assurance Council⁴⁴, která je jedním z těles spadajícím pod FRC v případě potřeby rozšiřuje auditorské standardy ISA, aby splnily specifické právní a regulační požadavky Spojeného království a další pokyny, které jsou vhodné ve vnitrostátním legislativním, kulturním a obchodním kontextu Spojeného království.

2.1.2.3 Potenciál sankcí

FRC má dvojí roli: vytváří standardy pro audit a zároveň je vynucuje. FRC, jako taková má právo vést řízení pouze proti externím auditorům a členům účetních organizací. Jako důležité považuji zmínit, že FRC je nezávislá instituce, která má pravomoc disciplinárně stíhat auditory, ne však iniciovat trestní stíhání.⁴⁵ To znamená, že FRC nemá žádné pravomoci nad vedoucími pracovníky společnosti, kteří nejsou účetními.⁴⁶ Má tedy poněkud asymetrickou roli v sankcích.

Od roku 2016 využívá FRC, dle nové ARD direktivy takzvanou Audit Enforcement Procedure (AEP). V tomto režimu může udělovat neomezené pokuty auditorské společnosti,

41 The Statutory Auditors and Third Country Auditors Regulations 2016. Queen’s Printer of Acts of Parliament.

Získáno 26. července 2020, z https://www.legislation.gov.uk/ukdsi/2016/9780111147047/contents

42 Department for Business, Innovation and Skills. Explanatory Memorandum to The Statutory Auditors and Third Country Auditors Regulations 2016. 2016 No. 649. Získáno 26. července 2020, z

https://www.legislation.gov.uk/uksi/2016/649/pdfs/uksiem_20160649_en.pdf

43 Financial Reporting Council. Roles and Responsibilities – Schedule of Functions and Powers. (2017). Získáno 26.

července 2020, z https://www.frc.org.uk/getattachment/67835f0e-e4c2-4d2a-9aeb-e57feed885be/FRC-Roles- Responsibilities-Schedule-of-Functions-Powers-June-2017.pdf

44 Financial Reporting Council. Audit and Assurance council. Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/about-the-frc/structure-of-the-frc/audit-and-assurance-council

45 Financial Reporting Council. Procedures and Policies I Enforcement Procedures. Získáno 26. července 2020. z https://www.frc.org.uk/about-the-frc/procedures-and-policies/enforcement-procedures

46 Financial Reporting Council. Sanctions Policy (Audit Enforcement Procedure). (2018) Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/getattachment/32b190e5-fbed-4530-8433-5b22cc6b631e/Sanctions-Policy-Audit-

Enforcement-Procedure-(April-2018).pdf

(20)

vylučovat z profesních organizací a odebírat licence.⁴⁷ Pokud je ovšem osoba členem vedení společnosti a není členem žádné účetní organizace, může FRC postoupit případ SFO nebo FCA.

Od roku 2017 FRC spolupracuje s FCA a SFO tím způsobem, že je přizvána k vyšetřování, aby posoudila roli auditora.⁴⁸ Předchozí informace se nemusí zdát jako významná, ovšem jen z porovnání ročních rozpočtů je jasné, jak je tato spolupráce u FRC vítána, a kolik znamená ušetřené práce. FRC měla rozpočet pro rok 2019 38,1 milionů liber,⁴⁹ FCA měla rozpočet 558,5 milionů liber⁵⁰ a SFO měla rozpočet 58,1 milionů liber.⁵¹ Je zřejmé, že absolutní srovnání rozpočtů nepřináší přidanou hodnotu, ale spíše dokresluje pozici FRC v regulatorní struktuře, jako doplňujícího vyšetřujícího orgánu s velmi úzkou specializací.

2.1.2.4 Jak FRC komunikuje s okolím a publikace činnosti

FRC, stejně jako ostatní regulátoři tohoto zaměření pravidelně publikuje standardní zprávy, ale také mnohé navíc:

• Výroční zpráva,⁵² je standardním dokumentem. V té aktuální za rok 2019 je pro mojí práci zásadní načrtnutí budoucí strategie, o které se více zmiňuji v části ARGA.

• Zpráva o vývoji v Auditu⁵³ dává čtenáři přehled o dění na auditním trhu, rozložení zakázek mezi jednotlivé firmy, technologických trendech a o důvěře v audit jako takový.

• Klíčová fakta a trendy v účetnictví⁵⁴ je zpráva, která podává velmi podrobné informace o trendech v jednotlivých oblastech, kterým se FRC věnuje. Pro mou práci je relevantní část týkající se především tržeb za auditní zakázky a struktury trhu pro audit FTSE společností.

47 Financial Reporting Council. Annual Enforcement Review 2019. Získáno 26. července 2020, z

https://www.frc.org.uk/getattachment/c1121a49-a01a-465a-8d96-9e1144a2fe59/2353_Annual-Enforcement-Review- v6-Final-Web.pdf

48 Simmons & Simmons. (2018). Cooperation between the FRC and other regulators. Získáno 26. července 2020, z https://www.simmons-simmons.com/publications/ck0derkf5uf7z0b857dq1dwy1/070218-cooperation-between-the- frc-and-other-regulators

49 Financial Reporting Council. Plan and Budget 2019. Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/news/march-2019/frc-publishes-draft-plan-and-budget-2019-20

50 Financial Conduct Authority. Business Plan 2019/20. Získáno 26. července 2020, z https://www.fca.org.uk/publication/business-plans/business-plan-2019-20.pdf

51 Serious Fraud Office. About us. GOV.UK. Získáno 26. července 2020, z https://www.sfo.gov.uk/

52 Financial Reporting Council. FRC publishes annual report as the transition to a new regulator progresses. Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/news/september-2019/frc-publishes-annual-report-as-the-transition-to-a

53 Financial Reporting Council. Auditors. Report on Developments in Audit. Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/auditors/report-on-developments-in-audit

54 Financial Reporting Council. Professional Oversight. Key Facts and Trends in the Accountancy Profession.

Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/auditors/professional-oversight/key-facts-and-trends-in-the- accountancy-profession

(21)

• Specifické reporty, které se věnují největším auditním společnostem na trhu,⁵⁵ kde jsou detailně popsány kontroly, které byly provedeny u jednotlivých auditních společností a dále jsou zhodnoceny jejich vnitropodnikové politiky.

• Audit quality review je seznam společností, kde byla regulátorem provedena kontrola.⁵⁶ FRC dále plánuje od března 2020 zpřístupnit informace o řízení ještě více tím, že by zveřejnila zprávu a přímo by jmenovala auditní firmu a jejího zákazníka a zveřejnila by své nálezy.

Regulátor si od toho slibuje, že tlak na transparentnost auditních firem a zveřejňování konkrétních nálezů a známek, vytvoří další podměty, které povedou ke zvýšení kvality. Dané zveřejnění by dle mého názoru velmi nešťastně platilo jen v případě, že bude udělen souhlas oběma stranami.⁵⁷

2.1.3 Šest profesních organizací – The six RQBs

Šest profesních organizací – The six RQBs (Recognised Qualifying Bodies) je označení pro šest profesních organizací, které dle Schedule 11, Companies Act 2006⁵⁸ mají právo poskytovat kvalifikaci nezbytnou pro vykonávání auditu. Jedná se o Association of Chartered Certified Accountants (ACCA), Association of International Accountants (AIA), Chartered Accountants Ireland (CAI), Institute of Chartered Accountants in England and Wales (ICAEW), Institute of Chartered Accountants of Scotland (ICAS) a Chartered Institute of Public Finance and Accountancy (CIPFA). Tyto společnosti podléhají samoregulaci, ale je na ně dohlíženo Professional Oversight Board (POB), která je podřízena FRC.⁵⁹ AIA jako jediná z nich není Recognised Supervisory Body, tedy nemůže udělit oprávnění vykonávat audit.⁶⁰ FRC má zde disciplinární roli nad 5 RQBs (AIA je vynechána).

55 Financial Reporting Council. Audit Quality Review. Audit Firm Specific Reports. Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/auditors/audit-quality-review/audit-firm-specific-reports?id=1204

56 Financial Reporting Council. AQR Audit Reviews 2019/20. Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/auditors/audit-quality-review/aqr-audit-reviews/aqr-2019-20-reviews

57 UK accounting watchdog to voluntarily publish poor audit results. Al Jazeera. Získáno 26. července 2020, z https://www.aljazeera.com/news/2019/11/uk-accounting-watchdog-voluntarily-publish-poor-audit-results- 191105154629441.html

59 Financial Reporting Council. Profesional Oversight Board. Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/about-the-frc/structure-of-the-frc/audit-and-assurance-council

60 Financial Reporting Council. Auditors. Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/auditors/professional- oversight/oversight-of-audit/recognition-of-recognised-supervisory-bodies-and-r

(22)

2.2 Legislativa Spojeného království a FRC

V této subkapitole si nekladu za cíl zevrubně popsat veškerou auditní regulaci ve Spojeném království. Cílem je poukázat na to, jaký dopad má FRC na tuto oblast a jaké jsou další přínosy.

2.2.1 UK GAAP

Accounting Standards Board (ASB), která je součástí FRC stanovuje britské účetní standardy, které se nazývají Financial Reporting Standards (FRS). Tato role vychází z Companies Act 2006. Standardy jsou pravidelně upravovány v reakci na konkrétní problémy nebo pravidelné revize. Pro naši práci je podstatné, že na začátku druhého desetiletí proběhla rozsáhlá revize standardů a díky masivní redukci předchozích standardů se podařil vydat ucelený rámec, který se nazývá „the new UK GAAP“ a který začal platit od 1. 1. 2015.⁶¹

2.2.2 Corporate Governance Code a Stewardship Code

Corporate Governance Code⁶² (Kodex správy a řízení společnosti) stanovuje zásady, které by měl management dodržovat. Zabývá se primárně otázkami, kdo je ve vedení představenstva, jaký je účel společnosti, jak jsou rozděleny odpovědnosti, jaké je složení, odměňování a hodnocení managementu, a jak je adresováno riziko, audit a vnitřní kontrolní systém. Kotované společnosti jsou dle pravidel FCA povinny tento kodex dodržovat, nebo obhájit investorům důvody, proč tak nebylo učiněno.

Dále FRC vydávává UK Stewardship Code,⁶³ který je namířen proti nekalému chování správců majetku. Podobně jako u výše zmíněného kodexu je cílem zvýšit odpovědnost investorů jejich klientům a příjemcům. FCA je opět tou institucí, která kodex vynucuje a požaduje, aby správci aktiv podávali zprávy o tom, zda a jak kodex uplatňují či nikoli.⁶⁴

2.3 Legislativa EU a její dopad na audit ve Spojeném království

V průběhu členství Spojeného království v EU, bylo implementováno velké množství pravidel pro auditní profesi, které jsou teď samozřejmě v platnosti. Dodejme, že i přes Brexit, každá nová regulace, kterou EU vydá, znamená pro firmy, které se rozhodnou působit přeshraničně, připravit se a adaptovat na novou regulaci EU.

61 Financial Reporting Council. UK Accounting Standards. Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/accountants/accounting-and-reporting-policy/uk-accounting-standards

62 Financial Reporting Council. UK Corporate Governance Code. (2018). Získáno 26. července 2020, z

https://www.frc.org.uk/getattachment/88bd8c45-50ea-4841-95b0-d2f4f48069a2/2018-UK-Corporate-Governance- Code-FINAL.pdf

63 Financial Reporting Council. Investors – UK Stewardship Code. Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/investors/uk-stewardship-code

64 Financial Reporting Council. Auditors. Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/auditors/professional- oversight/oversight-of-audit/recognition-of-recognised-supervisory-bodies-and-r

(23)

V současnosti má z hlediska evropské legislativy největší význam směrnice 2014/56/EU (Audit Regulation Directive, dále také jako ARD).⁶⁵ Tato směrnice, která vyšla v červnu 2014 a vstoupila v platnost o dva roky později, upravuje starší směrnici 2006/43/EC. Ačkoliv se jí dostalo velké pozornosti, vztahuje se primárně na subjekty veřejného zájmu. (Odhady hovoří o cca 40 000⁶⁶ společnostech v EU.) Směrnice zavádí následují povinné prvky:

• Rotaci auditorské společnosti – Spojené království v tomto případě zvolilo výjimku a platná povinná rotace auditorské společnosti je 20 let (dle směrnice nejvyšší možná).

• Rotace personálu působící na zakázce– povinné stropy pro partnery a seniorní zaměstnance.

• Zavadí seznam neauditních činností, které jsou zakázány poskytovat společně s auditem. Tzv.

„blacklist“, z důvodu zajištění větší nezávislost auditora. Jedná se např. o služby spojené s:

o managementem – služby, které zahrnují strategické a rozhodovací řízení;

o účtováním transakcí;

o HR, právní agendou, financováním, cash managementem, správou daní a další.

• Celková výše poskytovaných neauditních služeb, které nejsou na „blacklistu“ a jsou auditorem poskytovány je zastropována pro subjekty veřejného zájmu na 70 % částky tříletého průměru inkasovaného za auditní služby.

Bylo by dle mého názoru chybou nezmínit studii Velteho a Stinglbauera,⁶⁷ kteří zjistili, že reformy EU nemohou jednoznačně souviset se zvyšováním kvality auditu. Dále ve své studii prokázali, že reformy EU souvisí se zvyšováním transakčních nákladů.

2.4 Brexit a jeho dopad

Téma Brexitu rezonuje samozřejmě i auditní profesí, ale přes svoji výraznou přítomnost v médiích není ovšem primárním předmětem této práce. Na základě vydaného návodu⁶⁸ a dokumentů

65 Směrnice evropského parlamentu a rady 2014/56/EU (2014). Získáno 26. července 2020, z https://eur- lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32014L0056&from=EN

66 Deloitte. EU audit legislation. (2016). Získáno 26. července 2020, z

https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/global/Documents/Audit/gx-deloitte-eu-audit-legislation- overview.pdf

67 Velte, P., & Stiglbauer, M. (2012). Audit market concentration and its influence on audit quality. International Business Research, 5(11), 146.

68 Auditing for UK auditors and audit firms operating in the EEA from 1 January 2021. GOV.UK. Získáno 26.

července 2020, z https://www.gov.uk/guidance/auditing-for-uk-auditors-and-audit-firms-operating-in-the-eea-from- 1-january-2021

(24)

FRC⁶⁹ se v prvních několika pobrexitových krocích neočekává žádná větší změna regulatoriky ve Spojeném království související s odchodem z EU.

Bezprostřední dopady na profesi jsou samozřejmě obrovské. Pro přehled uvádím hlavní body diskusí:

• Změny se týkají ne tak domácích firem, ale mezistátního auditu velkých skupin, působící v zemích EU27.⁷⁰

• Velké změny čekají auditory a auditní společnosti, kteří jsou z EU27 a působí ve Spojeném království, kde hrozí případná nutnost restrukturalizace.⁷¹

• Velkým problémem by mohla být kvalifikace, která ač získaná ve Spojeném království, nemusí umožňovat podepisovat výroky v dalších státech, a to stejné může platit i pro členy EU27.⁷²

• Změna se bude týkat také přístupu k auditu subjektů veřejného zájmu.

• Od 1. ledna 2021 budou neauditorské služby zařazeny na černou listinu pro všechny zámořské dceřiné společnosti subjektů veřejného zájmu ve Velké Británii. To ve zkratce znamená, že neauditorské služby budou zakázány, pokud budou poskytovány auditorem subjektu veřejného zájmu Spojeného království a společnostem ve stejné síti jako britský auditor subjektu veřejného zájmu ve Spojeném království a také bude zakázáno poskytovat služby na černé listině dceřiným společnostem mimo EU27.⁷³

69 Financial Reporting Council. The Impact of EU Exit. Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/the- impact-of-eu-exit

71 Auditing for EEA auditors and audit firms operating in the UK from 1 January 2021. GOV.UK. Získáno 26.

července 2020, z https://www.gov.uk/guidance/auditing-for-eea-auditors-and-audit-firms-operating-in-the-uk-from- 1-january-2021

(25)

Poté je také dále třeba zmínit problémy, které mohou nastat, a které pro práci auditora v terénu budou mít velký význam a budou představovat pro auditní práci velké výzvy. Jsou to především ale ne výlučně:

• devalvace nebo velké výkyvy v kurzu Libry;

• zvýšená inflace;

• případné nejasnosti v přeshraniční právní úpravě auditní a účetní profese;

• narušení odběratelsko – dodavatelských struktur a

• celní řízení.⁷⁴

2.5 Struktura trhu

2.5.1 Velká čtyřka – BIG 4

Věřím, že velkou čtyřku auditorských společností není třeba představovat, co je ale třeba pro práci zmínit jsou dopady na trh.

Předně je třeba neopomenout naprostou dominanci velké čtyřky na auditním trhu společností FTSE 350. (Jedná se o 350 společnosti zapsané na londýnské burze s největší tržní kapitalizací, které se používají při výpočtu Indexu FTSE 350. Tento Index je ve Spojeném království nejsledovanějším indexem.) Krish a Flower uvádějí, že velká čtyřka prováděla audit zhruba 95 % společností z indexu FTSE 350 v roce 2013, v roce 2018 tento podíl vzrostl na 98 % a odhadují, že nadále se bude zvyšovat.⁷⁵ V roce 2018 bylo velkou čtyřkou auditováno 99 % společností z indexu FTSE 100.⁷⁶ Další velké auditorské firmy jsou BDO a GT, poté je zde zhruba dvacet středních firem a dále je několik tisíc malých firem, kde je zhruba jeden až dva řídící partneři.

Chtěl bych zdůraznit, že je absolutně nutné se v případě velké čtyřky vyhnout slovům oligopol nebo kartel. Žádné tajné dohody o nabídkovém řízení a stanovení cen nebyly nikdy

74 ACCA Global. Brexit impact on financial services: Second edition. Získáno 26. července 2020, z

https://www.accaglobal.com/vn/en/technical-activities/technical-resources-search/2018/march/brexit-impact-on- financial-services-second-edition.html

978-0-429-27061-1

76 Financial Reporting Council. Auditors. Professional Oversight. Key Facts and Trends in the Accountancy Profession. (2019). Získáno 26. července 2020, z https://www.frc.org.uk/getattachment/109373d4-abc2-424f-84d0- b80c2cec861a/Key-Facts-and-Trends-2019.pdf Strana 47

(26)

prokázány. Z britských akademiků – slovo „kartel“ lze nalézt jen u malého množství. Příkladem je například Brooks, který je ve svých pracích k velké čtyřce velmi kritický.⁷⁷

Lze ovšem s mírným zpožděním zjistit z veřejně dostupných dokumentů, kdo danou zakázku vyhrál a v některých případech také jaká byla odměna auditorské společnosti. V České republice je tato nutnost zveřejnit danou cenu obsažena v § 39c, odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb.⁷⁸, ve Spojeném království je dána dokumentem Disclosure of Auditor Remuneration and Liability Limitation Agreements⁷⁹ a v EU je dána nařízením o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu.⁸⁰ Vzhledem k téměř identické struktuře společností, cenové politice a předmětu podnikání nejsou odhady kalkulací konkurence komplikovaná věda.

Bhaskar a Flower uvádějí, že existují určité důkazy, že cena při vysoutěžení nové auditní firmy klesne, ale jakmile je auditní práce zahájena, začne odměna růst na a nad původní hodnotu stanovenou předchozí firmou.⁸¹

Vzhledem k požadavkům ARD týkajících se „blacklistu“ je běžným jevem, že téměř každá společnost, která je členem indexu FTSE 100 nebo FTSE 350, bude využívat také někoho z velké čtyřky pro služby, které jsou uvedeny na výše zmíněném „blacklistu“. To danou firmu poskytující neauditní „limitované“ služby de facto vylučuje z možnosti účastnit se výběrového řízení pro auditní zakázku. Výběr se poté zužuje na dvě, v případě poskytování dalších služeb (Konzultantské služby v oboru finančního vykazování, konsolidací apod.) jinou společností, se tak výběr snižuje na jednu společnost ze čtyř. V takové situaci je společnost ve výběru auditora zablokována. Panuje tedy určitý, nezdravý, tržní ale nekonsensuální status quo. Například níže zmíněný Carillion, který outsourcoval mnoho svých služeb byl takto zablokován ve výběru auditora.

77 Brooks, R., 2018. The financial scandal no one is talking about. The Guardian. 29 May 2018. Získáno 26.

července, z https://www.theguardian.com/news/2018/may/29/the-financial-scandal-no-one-is-talking-about-big-four- accountancy-firms

78 Vyhláška č. 500/2002 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného

účetnictví. Zákony pro lidi. Získáno 26. července 2020, z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-500

79 The Companies (Disclosure of Auditor Remuneration and Liability Limitation Agreements) Regulations 2008.

Queen’s Printer of Acts of Parliament. GOV.UK. Získáno 26. července 2020, z https://www.legislation.gov.uk/uksi/2008/489/made

80 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 Publications Office of the European Union. Získáno 26. července 2020, z http://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/567809be-e656-11e3-8cd4-

01aa75ed71a1/language-cs

978-0-429-27061-1

(27)

Výše popsaný jev se označuje jako „Too few, to fail.“ (Což je variací na pojem „Too big, to fail.“) a znamená, že vyřazení jedné ze společností velké čtyřky z trhu není možné, protože současná regulace je díky kombinacím vzájemně se vylučujících služeb nastavena na minimálně čtyři společnosti v oboru. Bylo by samozřejmě možné využít jedné z menších společností. To ovšem dle níže zmíněné studie ACCA, není varianta, která by byla preferována.

Pokud se mluví o vzniku tržního fenoménu velké čtyřky, zmiňuje se v literatuře často jen přerod z velké pětky na velkou čtyřku pádem společnosti Arthur Andersen při účetním skandálu společnosti Enron Corporation. Dle Bhaskara a Flowera⁸² je klíčové zdůraznit vývoj pozice velké čtyřky již v dřívějších dobách, protože to ukazuje, že utužování regulace, brand a technologie vedou k užšímu trhu. Například ICAEW v 70. letech vydala personální pravidla, která udávala, že společnost by neměla mít klienta, který tvoří více jak 15 % jejích tržeb. To způsobilo konsolidaci trhu v podobě velkého množství fúzí a akvizic. Dalšími faktory růstu dominance velkých auditních společností byly především úspory z rozsahu a možnost soustředit prostředky do technologického rozvoje. Jak podniky rostly a stávaly se známějšími, klienti byli přitahováni díky pověsti a posilovali tak značku velkých auditorských společností, která v závislosti na tom přitahovala talenty. Tehdy vznikla velká osmička, která se dalšími fúzemi v 80. a 90. letech přeměnila na velkou pětku.

Výše zmíněné není samozřejmě nic nového, co by v profesi nebylo obecně známo.

Regulátor si je současného statusu quo na trhu vědom a je na něj tlak, aby danou situaci řešil.

Čekalo se, že velký průlom bude znamenat povinná rotace auditorů, která danou hegemonii zlomí, ale nestalo se tomu tak. Proč k tomu nedošlo ilustrují následující závěry studie ACCA,⁸³ která se věnuje kvalitě auditu a přichází s jednoznačným závěrem: Větší auditní společnost je vnímána jako ta lepší. V průzkumu výše zmíněné studie zvolily všechny skupiny, na kterých byla prováděna, velikost společnosti jako hlavní faktor kvality auditu. Výmluvný je komentář jednoho z finančních

978-0-429-27061-1

83 ACCA and IGAP research centre (2016). Directors’, CFOs’and auditors’perceptions of audit quality attributes: a comparative study. Získáno 26. července 2020, z

https://www.accaglobal.com/content/dam/ACCA_Global/Technical/audit/pi-audit-quality-attributes.pdf

(28)

ředitelů z výše zmíněné studie: „Je potřeba neznepokojit investory, a proto je třeba mít na výroční zprávě razítko velké čtyřky.“⁸⁴

Finanční ředitelé zmínění ve studii argumentovali, že velká čtyřka představuje prestiž, která je důležitá pro důvěru investorů. Dále zdůrazňují, že větší společnosti mají přístup k více zdrojům, nejenom lidským ale především technologickým a také napříč teritorii. Je tomu především díky prestiži a značce, kterou dané společnosti mají. Vedení společnosti a výbor pro audit, kteří jsou ve finále těmi, kdo auditora vybírá (tomuto paradoxu se budu věnovat později), jsou dle výše zmíněné studie při výběru auditní společnosti primárně ovlivněni následujícími faktory:

• všichni členové velké čtyřky rozsáhle investují do technologií, což je v dané míře pro menší společnosti omezené;

• velká čtyřka je globálně uznávána a členové disponují prestiží značky, která je známá akcionářům a dalším zúčastněním stranám;

• velké společnosti mají více zkušeností s auditem společností ze stejného sektoru, se vzácnými účetními problémy nebo s novinkami ve výkaznictví, standardech a předpisech;

• velká čtyřka disponuje globální rozsahem a je tak schopna auditovat přeshraniční skupiny.

Velikost auditní společnosti chápou také Bhaskar a Flower⁸⁵ jako klíčový fakt a zavádějí axiom, ve kterém popisují, že čím větší auditní společnost, tím je provedený audit kvalitnější.

2.5.2 Další společnosti

Další dva největší hráči na trhu jsou BDO a Grand Thornton (GT), kteří jsou v literatuře označovaní jako střední úroveň – „Tier level“. Jejich pozice na trhu je sice násobně menší než velká čtyřka a to jak globálně, tak i ve Spojeném království. Pro mnou sledovaný vývoj jsou však klíčoví, protože to jsou především oni, kdo upozorňují na nerovnováhu na trhu a vyvíjejí tlak na regulátory.

V tomto případě nelze nezmínit krok, který učinil GT v březnu roku 2018. Společnost GT, která je, co se týče tržeb ve Spojeném království pátá,⁸⁶ prohlásila, že se již nebude účastnit výběrových

84 ACCA and IGAP research centre (2016). Directors’, CFOs’and auditors’perceptions of audit quality attributes: a comparative study. Získáno 26. července 2020, z

https://www.accaglobal.com/content/dam/ACCA_Global/Technical/audit/pi-audit-quality-attributes.pdf. Vlastní překlad.

978-0-429-27061-1

86 Marriage, M. Financial Times. Grant Thornton exits audit market for big UK companies. Získáno 26. července 2020, z https://www.ft.com/content/c7f1036c-326f-11e8-b5bf-23cb17fd1498