Oponentní posudek diplomové práce
Téma diplomové práce: Analýza příčin porušení ozubeného kola z oceli 18CrNiMo7-6 Autorka DP: Bc. Magdalena Jaworková
Vedoucí DP: prof. Dr. Ing. Jaroslav Sojka
Diplomová práce se zabývá procesy chemicko-tepelného zpracování ocelí a analýzou příčin porušení ozubeného kola z oceli 18CrNiMo7-6 při využití metod fraktografické analýzy a strukturně fázové analýzy. Rozsah diplomové práce je 54 stran včetně literatury, z toho 30 stran je věnováno teoretické části a 20 stran praktické části. Práce obsahuje 34 obrázků a 11 tabulek. Seznam literatury zahrnuje 17 literárních odkazů, z toho 7 cizojazyčných.
Literární zdroje jsou citovány v souladu s normou ČSN ISO 690.
Teoretickou část diplomové práce tvoří v podstatě pět podkapitol, v nichž se autorka zabývá podstatou a významem chemicko-tepelného zpracování ocelí, dílčími etapami CHTZ, cementací a ocelemi používanými pro cementaci. Poměrně obsáhlá je podkapitola o cementaci v kapalném prostředí, i když její využití není tak významné jako cementace v plynném prostředí. Podrobněji by mohly být popsány moderní způsoby cementace ve vakuu a plazmová (iontová) cementace.
Experimentální část začíná kap. 3 Popis problému a požadavky (?), přičemž požadavky pravděpodobně myslí dílčí analýzy. Další kapitola (kap. 4) je věnována charakterizaci oceli 18CrNiMo7-6. Poté jsou zařazeny podkapitoly 4.1 až 4.3, které se zabývají fraktografickou analýzou porušeného kola, metalografickou analýzou porušeného a neporušeného kola a laboratorním popouštěním vzorků a jejich analýzou. Členění kapitol v experimentální části není zcela optimální. V závěru (kap. 5) jsou shrnuty zjištěné výsledky a doporučení vycházející z experimentální části.
K práci mám následující připomínky a dotazy:
- V kapitole 2.4 Cementace chybí informace o uhlíkovém potenciálu atmosféry a jeho kontrole. Prosím o stručnou informaci, jakým způsobem se kontroluje uhlíkový potenciál atmosféry.
- Postrádám také podrobnější informace o stanovení hloubky cementační vrstvy, jejím značení, odkaz na normovaný předpis a další alternativní způsoby stanovení hloubky cementační vrstvy. Prosím o stručnou informaci nejčastěji používané metody pro stanovení hloubky cementační vrstvy.
- Na úvod experimentální části při popisu problému mi chybí údaje o parametrech procesu cementace a tepelném zpracování ozubených kol. Je zde uvedena jen informace o teplotě a době popouštění, které jsou, jak je uvedeno v dalším rozboru, důležitým parametrem ovlivňujícím výsledné vlastnosti ozubených kol.
- Čím si autorka vysvětluje existenci interkrystalického lomu u paty zubu (obr. 4.2)?
Mohla by autorka vysvětlit s jakými vadami povrchu cementovaných součástí toto poručení souvisí? Je to jedna z vad, která se vyskytuje u cementovaných součástí, ale není uvedena v kap. 2.4.5.
- Lomová čára prochází nejslabšími místy v mikrostruktuře. Z lomové plochy je zřetelné, že ocel je velmi znečištěna protvářenými sulfidickými vměstky, které dosahují délky kolem 150 μm a jsou hrubé a velmi hustě uspořádány. Nebyla kvalita materiálu rovněž dílčí příčinou porušení ozubeného kola?
- Autorka se zmiňuje o výskytu rybích ok na lomové ploše, které svědčí o tom, že se na porušení ozubeného kola podílel vodík, ale už neuvádí ani jinak nerozebírá, odkud se vodík do oceli mohl dostat.
- Po formální stránce mám připomínku k zařazení obrazů a tabulek v experimentální části. Obrázky a tabulky by měly být zařazeny až za textem, který se k nim vztahuje.
U obrázků 4.2, 4.7, 4.8, 4.15 až 4.17 a tabulky 4.1 tomu tak není. Obrázek 4.2 na str. 36 by měl navazovat na text, nikoli uveden hned na začátku kapitoly.
Diplomová práce paní Bc. Magdaleny Jaworkové splňuje zásady pro vypracování diplomové práce.
Návrh hodnocení: velmi dobře V Ostravě dne 24. 5. 2019
Ing. Petra Váňová, Ph.D.
