Oponentský posudek bakalářské práce na téma:
ANALÝZA PLECHŮ POUŽÍVANÝCH PRO VÝROBU ASYNCHRONNÍCH ELEKTROMOTORŮ
kterou podal student Tomáš Žabenský k obhajobě na VŠB – TU Ostrava, FMT, Katedře materiálového inženýrství, pro obor Progresivní technické materiály
Oponent bakalářské práce: Ing. Kateřina Konečná, Ph.D.
Předložená bakalářská práce se zabývá strukturní analýzou plechů vyrobených z dynamo ocelí používaných pro výrobu součástí asynchronních elektromotorů.
Práce je sepsána v 7 kapitolách na 33 stranách, stránky jsou však číslovány až od úvodu (str. 1), v obsahu je pak uveden „Seznam zkratek“ bez čísla stránky. Seznam zkratek v podstatě žádným seznamem zkratek není, jako zkratky jsou zde prezentovány převážně jednotky, a to bez veličin. U veličin v rovnicích naopak jednotky chybí.
Práce má logickou strukturu a poměrně zdařilou grafickou úpravu, nicméně je zde patrná snaha autora „nahonit“ počet stran množstvím obrázků, vkládáním velkých mezer apod. Z hlediska členění obsahu je práce poněkud nevyvážená, některé krátké odstavce tvoří zbytečně samostatné podkapitoly a naopak v experimentální části nejsou kapitoly 5.6 a 6.
týkající se popisu a analýzy mikrostruktury rozděleny vůbec (ani pomocí nadpisů) a jsou nepřehledné. Vyjádření autora je místy nepřesné (např. Gossova struktura místo textura), až zavádějící (např. obr. 7 b – nejedná se o původní strukturu, ale kubickou texturu), text je jinak srozumitelný a bez gramatických chyb. Obrázky i tabulky jsou vhodně včleněny do textu.
V práci bylo použito celkem 19 literárních odkazů, které však nejsou vždy citovány v souladu s platnou normou (zdroje z internetu) a odkazy na literární zdroje [4] a [9] jsem v textu práce nenašla.
Teoretický rozbor strukturních charakteristik dynamo-ocelí bych vzhledem k tématu práce očekávala poněkud širší, autor se zde omezil pouze na 2 strany textu a absence znalostí se odrazila na schopnosti studenta popsat a vyhodnotit výsledky experimentu.
V experimentální části práce autor zbytečně velmi podrobně popisuje standartní přípravu metalografických vzorků (celé 3 strany). Dále jsou zde detailně uvedeny všechny získané výsledky fotodokumentace struktury, EDX analýzy a měření mikrotvrdosti, nejsou ovšem dostatečně okomentovány. Zcela zde chybí byť jen pokus o diskuzi nebo alespoň shrnutí a srovnání výsledků jednotlivých vzorků. Autor také často používá nesprávnou odbornou terminologii. U průměrných hodnot měření mikrotvrdosti pak chybí směrodatné odchylky, pokud by je autor vypočetl, zjistil by, že se hodnoty všech měřených vzorků v podstatě neliší (a neprezentoval by rozdíly v závěru).
Velmi zde postrádám hodnocení čistoty a velikosti zrn (alespoň orientační), což jsou dva základní parametry k posouzení kvality oceli tohoto typu. Jen okrajově je zde konstatováno: „Dále se ve všech strukturách vyskytují vměstky. Již pouhým okem je možno z fotografií pozorovat, že vzorky označené 1T a 1L mají znatelně větší zrna, a to u plošných i příčných výbrusů. Oba z těchto vzorků byly vyrobeny ve stejné firmě.“, což považuji za
medostatečné. V závěru pak rozdíly ve velikosti zrn nezmiňuje vůbec, na druhou stranu zde jako stěžejní uvádí nepodstatnou a nepřesnou informaci k analýze AlN vměstků:
„U vzorku 1L bylo ve vměstcích nalezeno 31,3 hm % dusíku a 64,8 hm % hliníku, což je o 0,8 hm % více dusíku, a o 2,9 hm % méně hliníku než u vzorku 2L.“, což svědčí o tom, že autor studované problematice úplně neporozuměl.
Výše uvedené nedostatky značně snižují kvalitu bakalářské práce, nicméně ji i s ohledem na ztížené podmínky v době mimořádných okolností doporučuji přijmout jako podklad k obhajobě.
Dotazy:
1. V části věnované EDX analýze se autor zmiňuje: „Do analýzy nebyl zahrnut uhlík, jelikož jeho přítomnost všude kolem nás by mohla výsledky zkreslit.“
Může autor vysvětlit proč zrovna uhlík není zahrnut v EDX analýze daných ocelí a jak by mohly být výsledky zkresleny?
2. Prosím o vysvětlení proč byla v čistě feritické (na první pohled nedeformované) struktuře měřena mikrotvrdost v řadě napříč celým průřezem vzorku a průběh byl takto prezentován i graficky. V práci není uvedeno jakou vlastnost nebo
charakteristiku studovaného materiálu chtěl tímto autor odhalit.
3. Došel autor k nějakému závěru, který ze studovaných plechů by byl pro výrobu asynchronních motorů vhodnější?
Hodnocení bakalářské práce: dobře ………
Ing. Kateřina Konečná, Ph.D.
VŠB – TU Ostrava, FMT V Ostravě 12. června 2020 Katedra materiálového inženýrství
