V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE
Fakulta financí a účetnictví
katedra Bankovnictví a pojišťovnictví
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2021 Markéta Urbanová
V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE
Fakulta financí a účetnictví
katedra Bankovnictví a pojišťovnictví Bankovnictví a pojišťovnictví
Metodika životního pojištění pro pojišťovací zprostředkovatele
Autor bakalářské práce: Markéta Urbanová
Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc.
Rok obhajoby: 2021
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Metodika životního pojištění pro pojišťovací zprostředkovatele“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne 26.5.2021
...
Markéta Urbanová
Poděkování
Ráda bych na tomto místě poděkovala prof. Ing. Evě Ducháčkové, CSc. za vstřícný přístup, cenné připomínky a odborné rady při zpracování této práce.
Abstrakt
Předmětem této bakalářské práce je vytvoření metodiky životního pojištění pro pojišťovací zprostředkovatele. V první části práce jsou uvedena teoretická východiska pro praktickou část. Ve druhé části jsou potenciální zájemci o pojištění rozřazeni na základě vybraných kritérií do osmi skupin, kterým je pak následně přiřazena doporučená konstrukce životního pojištění v podmínkách českého pojistného trhu, a to z hlediska doplňkových pojištění k základnímu pojištění pro případ smrti, jejichž přehled je v práci také uveden, a z hlediska velikosti pojistných částek.
Klíčová slova
Životní pojištění – rizikové životní pojištění – doplňkové pojištění – pojistná částka
Abstract
This bachelor thesis focuses on the creation of life insurance methodology for insurance intermediaries. In the first part, the theoretical background is defined for the practical part. In the second part, the prospective policy holders are divided into eight groups, depending on the selected criteria, and certain insurance elements are recommended to each of the groups in conditions of the Czech insurance market. The elements, taken in consideration, are different kinds of supplementary insurance which are also stated in this thesis, and sum insured.
Key words
Life insurance – term life insurance – supplementary insurance – sum insured
Obsah
Úvod ... 7
1 Životní pojištění... 8
1.1 Pojištění pro případ smrti ... 8
1.1.1 Pojistná částka v rizikovém životním pojištění ... 9
1.2 Pojištění pro případ dožití ... 10
1.2.1 Důchodové pojištění ... 10
1.2.2 Věnové pojištění ... 10
1.3 Smíšené životní pojištění ... 10
1.3.1 Univerzální životní pojištění ... 11
1.3.2 Investiční životní pojištění ... 11
1.4 Vývoj českého pojistného trhu z hlediska struktury produktů životního pojištění ... 12
1.5 Pojistný trh v ČR z hlediska subjektů... 13
2 Neživotní pojištění osob ... 15
2.1 Úrazové pojištění ... 15
2.2 Nemocenské pojištění (komerční) ... 16
2.3 Zdravotní pojištění (komerční) ... 17
2.4 Pojištění schopnosti splácet ... 18
3 Vymezení skupin klientů ... 19
3.1 Hledisko zaměstnání x OSVČ ... 19
3.2 Hledisko vychovávaných dětí ... 20
3.3 Hledisko splácení úvěru ... 21
3.4 Hledisko existence partnera ... 22
4 Připojištění běžně nabízená pojišťovnami v ČR ... 23
4.1 Připojištění invalidity ... 23
4.2 Připojištění vážných nemocí ... 24
4.3 Připojištění pracovní neschopnosti ... 24
4.4 Připojištění smrti následkem úrazu ... 25
4.5 Připojištění trvalých následků úrazu ... 25
4.6 Připojištění léčení úrazu ... 26
4.7 Připojištění hospitalizace ... 26
4.8 Připojištění zproštění od placení pojistného ... 26
4.9 Připojištění ztráty soběstačnosti ... 27
4.10 Připojištění pro ženy ... 27
4.11 Připojištění smrti při dopravní nehodě ... 27
5 Přiřazení připojištění jednotlivým skupinám a konstrukce životního pojištění ... 28
5.1 Skupina 1 ... 29
5.2 Skupina 2 ... 31
5.3 Skupina 3 ... 31
5.4 Skupina 4 ... 32
5.5 Skupina 5 ... 33
5.6 Skupina 6 ... 34
5.7 Skupina 7 ... 35
5.8 Skupina 8 ... 36
5.9 Shrnutí ... 36
Závěr ... 38
Seznam použité literatury a pramenů ... 40
Seznam obrázků a tabulek ... 43
Seznam příloh ... 44
7
Úvod
Životní pojištění je důležitou součástí osobního finančního plánování. Kryje totiž finanční důsledky spojené s poškozením zdraví nebo dokonce se ztrátou života.
V případě nastání pojistné události je pojištěnému nebo obmyšlené osobě vyplaceno pojistné plnění, které slouží k pokrytí výpadku příjmů nebo k úhradě dodatečných nákladů, které touto událostí vzniknou.
V životním pojištění mohou být kryty dvě základní události, a to smrt a dožití.
Pojistné produkty pak obsahují buď pojištění pro případ smrti nebo pojištění pro případ dožití nebo jejich kombinaci. V produktech životního pojištění se k základnímu životnímu pojištění obvykle přidávají ještě doplňková pojištění neživotního charakteru v podobě úrazového pojištění, komerčního nemocenského pojištění, komerčního zdravotního pojištění nebo pojištění schopnosti splácet. Životní pojištění je důležité i z makroekonomického hlediska, neboť pojišťovny v této souvislosti vytváří vysoké rezervy, které jsou pak investovány na finančním trhu.
Konstrukce produktu životního pojištění závisí na velkém množství různých faktorů. Práce se zabývá primárně rizikovou složkou životního pojištění a jejím cílem je zodpovědět otázku, zda lze při sestavování vhodného životního pojištění nalézt některé obecné faktory, na jejichž základě je možné zájemce o pojištění rozdělit do určitých skupin, kterým by bylo možné přiřadit vhodnou konstrukci životního pojištění, a pokud ano, vytvořit materiál, podle kterého by se mohli řídit pojišťovací zprostředkovatelé a který by zároveň sloužil i zájemcům o pojištění pro lepší pochopení problematiky a názorné vysvětlení konstrukce životního pojištění pro jejich konkrétní situaci.
Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola obecně vymezuje termín životní pojištění a uvádí jeho základní podoby. Druhá kapitola se zabývá neživotním pojištěním osob a jeho základními podobami. Ve třetí kapitole jsou stanovena určitá kritéria, podle kterých jsou potenciální zájemci o pojištění rozděleni do osmi skupin.
Čtvrtá kapitola obsahuje přehled připojištění, která jsou běžně nabízena největšími pojišťovnami na českém pojistném trhu. V páté kapitole jsou tato připojištění přiřazena určeným osmi skupinám a také je u každého stanovena pojistná částka, vhodná k pokrytí všech potřebných rizik.
8
1 Životní pojištění
„Životní pojištění zajišťuje krytí rizik ohrožujících životy lidí. V rámci těchto pojištění se uplatňují výplaty pojistných plnění v případě pojistných událostí, které se dotýkají života pojištěných osob nebo jiných osob“ (Ducháčková 2015, s. 142).
V praxi bývá životní pojištění uzavíráno proto, aby v případě úmrtí živitele rodiny byli zabezpečeni pozůstalí nebo splaceny jeho závazky. Na druhou stranu může být životní pojištění uzavíráno i jako spořicí produkt, zejména pak jako způsob spoření prostředků na stáří. Dále se v čím dál větší míře uplatňují tzv. připojištění k životnímu pojištění, která mají neživotní charakter. Těm se podrobněji věnuje 2. a 4. kapitola této práce.
„V životním pojištění jsou kryty dvě základní události, a to úmrtí a dožití“
(Ducháčková 2015, s. 142). V souvislosti s tím je možné vymezit 3 základní podoby životního pojištění: pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití a smíšené životní pojištění. Každá tato podoba bude v následujících podkapitolách rozebrána podrobněji.
1.1 Pojištění pro případ smrti
„Pojištění pro případ smrti kryje pouze riziko úmrtí“ (Ducháčková 2015, s. 147).
V případě úmrtí pojištěného je pojistná částka vyplacena obmyšlené osobě, tedy osobě, která je pro tento účel určena v pojistné smlouvě. Životní pojištění v této podobě je obvykle uzavíráno proto, aby v případě úmrtí živitele rodiny byly pozůstalým poskytnuty finanční prostředky na zabezpečení rodiny, na splacení dluhu nebo na úhradu nákladů spojených s úmrtím, pohřbem atd. „Pojištění pro případ smrti bývá také označováno termínem rizikové životní pojištění“ (Ducháčková 2015, s. 147).
Podle způsobu sjednání pojistné doby můžeme toto pojištění dále dělit na:
Dočasné pojištění pro případ smrti, kde „pojistná částka je vyplacena pouze v případě smrti pojištěného, pokud k ní dojde v průběhu pojistné doby“ (Mesršmíd et al. 2002, s. 37). Pojištění se tedy sjednává na určitou dobu – např. na 10 let nebo do dosažení určitého věku – např. do 70 let.
„Dočasné pojištění je pojištěním čistě rizikovým a nevytváří se tedy žádná rezerva pojistného“ (Mesršmíd et al. 2002, s. 37). V praxi to znamená, že se za tento druh pojištění platí relativně nízké pojistné, protože pojišťovna nevyplatí pojistné plnění za všechny pojištěné, ale pouze za ty, kteří
9
v průběhu pojistné doby zemřou. Toto pojištění se používá zejména v souvislosti s krytím úvěrů, kdy se pojištění sjednává na dobu splácení úvěru.
Časově neomezené pojištění pro případ smrti nebo také doživotní pojištění je typem pojištění, ve kterém je „vždy vyplaceno pojistné plnění, pouze není známo, ve kterém okamžiku“ (Ducháčková 2015, s. 148).
Vzhledem k tomu, že je pojistná částka vyplacena vždy, je nutné tvořit rezervu na výplatu pojistných plnění. Cílem bývá zejména krytí nákladů souvisejících s úmrtím (pohřební náklady nebo dědická daň), proto „bývá obvykle sjednáváno na nižší pojistné částky“ (Mesršmíd et al. 2002, s. 39).
1.1.1 Pojistná částka v rizikovém životním pojištění
Pojistná částka je v tomto případě částka, která je vyplacena obmyšleným osobám v případě smrti pojištěného. Obmyšlené osoby jsou stanoveny v pojistné smlouvě buď jako konkrétní osoby nebo pouze vztahem k pojištěnému. „Teoreticky lze vymezit následující přístupy ke stanovení velikosti pojistné částky“ (Ducháčková a Daňhel 2012, s. 199–200):
stanovení pojistné částky v závislosti na výši úvěru – tento přístup bývá aplikován v případě, že pojistník sjedná životní pojištění pro případ smrti v souvislosti se splácením úvěru. Pro životní pojištění vázané na splácení úvěru se typicky uplatňuje klesající pojistná částka, a to buď lineárně, kdy každoročně pojistná částka poklesne o stejnou částku, nebo anuitně, kdy každoročně poklesne stejně jako hodnota nesplacené jistiny úvěru.
stanovení pojistné částky v závislosti na výši příjmů – předpokládá se, že pojistné plnění nahradí po určitou dobu příjmy, o které rodina v důsledku úmrtí přišla.
stanovení pojistné částky odvozením od výdajů – vychází z logiky, že pojistné plnění při úmrtí má pokrýt rodině po určitou dobu rozdíl mezi obvyklými výdaji a dalšími příjmy, které rodina bude mít. Výpočet vychází ze struktury příjmů a výdajů rodiny a předpokládaného potřebného počtu let, které by mělo pojistné plnění zabezpečit.
10
1.2 Pojištění pro případ dožití
Pojištění pro případ dožití kryje riziko dožití, což znamená, že pojistná částka je pojistníkovi vyplacena v případě, že se dožije dne sjednaného v pojistné smlouvě. Tato podoba je obdobou spoření, protože se zde ve své podstatě pouze tvoří úspory.
„Typické je využití odvozených druhů pojištění pro případ dožití, a to důchodového pojištění a tzv. věnového pojištění“ (Ducháčková 2015, s. 150).
1.2.1 Důchodové pojištění
„Důchodové pojištění je pojištění na dožití se sjednaného věku s postupnou výplatou pojistné částky, tedy od sjednaného okamžiku je pojištěnému vyplácena sjednaná velikost důchodu“ (Ducháčková 2015, s. 150). Tento důchod může být vyplácen buď po určitou předem stanovenou dobu nebo po neohraničenou dobu (do úmrtí pojištěného). „Základem důchodového pojištění je vždy sjednání výplaty tzv.
základního důchodu, který je určen ke krytí potřeb ve stáří“ (Ducháčková 2015, s. 150). Vedle základního důchodu je obvykle možné sjednat např. pozůstalostní důchod, který je vyplácen k tomu účelu určené osobě v případě úmrtí pojištěného, nebo dočasný důchod, který je vyplácen v případě plné invalidity pojištěného.
1.2.2 Věnové pojištění
„Jde o pojištění na dožití, které se sjednává na dožití se finančně závislé osoby (dítěte)“ (Ducháčková 2015, s. 151). Pojištění sjednává rodič (případně oba) ve prospěch svého dítěte a pojistné plnění je vyplaceno v případě, že se dítě dožije věku stanoveného v pojistné smlouvě (plnoletost, začátek studia atd.). „Protože je určeno primárně na zabezpečení dětí, obvykle bývá doplňováno o krytí dalších pojistných nebezpečí“ (Ducháčková 2015, s. 151).
1.3 Smíšené životní pojištění
„Smíšené životní pojištění, tj. pojištění pro případ smrti nebo dožití, představuje širší pojistnou ochranu, protože zabezpečuje nejen rodinu pro případ smrti pojištěného, ale vytváří zároveň i prostředky pro případ dožití pojištěného“ (Mesršmíd et al. 2002, s. 40). „Při uplatnění klasického smíšeného životního pojištění se pojišťovna zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku ve sjednaný den v případě, že se pojistník tohoto dne dožije, a v případě, že se pojistník tohoto dne nedožije, vyplatit
11
pojistné plnění v předem sjednané výši (nemusí být stejná jako pojistná částka u dožití) před koncem pojistné doby (v souvislosti se smrtí pojištěného) ve prospěch pojistníkem určené osoby (obmyšleného)“ (Ducháčková 2015, s. 151). Smíšené životní pojištění bývá také označováno termínem kapitálové životní pojištění. Jelikož se neustále vyvíjejí potřeby zájemců o pojištění, vznikly nové, modifikované podoby smíšeného životního pojištění, a to univerzální životní pojištění a investiční životní pojištění.
1.3.1 Univerzální životní pojištění
„Univerzální životní pojištění je pružné pojištění, které umožňuje pojištěným různými způsoby přizpůsobovat rozsah pojistné ochrany svým momentálním finančním možnostem. Pojistník může v každém okamžiku platnosti pojistné smlouvy modifikovat pojistné a dobu placení pojistného v závislosti na svých potřebách a finančních možnostech, může dočasně zastavit placení pojistného, opět ho obnovit, zaplatit pojistné dodatečně jednorázově, může si také vypůjčit z tzv. spořivé složky, z již zaplaceného pojistného, přitom ale nesmí překročit určitý limit zajišťující základní pojistné krytí“ (Ducháčková 2015, s. 153). Obvykle funguje tak, že se platby pojistného střádají na speciálním účtu, ze kterého je pravidelně strháváno rizikové pojistné a zbytek prostředků na tomto účtu má charakter spořicí složky tohoto pojištění. Spořicí složka může být zhodnocována v návaznosti na technickou úrokovou míru nebo investována dle individuálního výběru pojištěného (kombinace s investičním životním pojištěním).
1.3.2 Investiční životní pojištění
Investiční životní pojištění se od smíšeného životního pojištění v základní podobě liší tím, že pojistník sám rozhoduje o umístění části pojistného určené ke spoření finančních prostředků. Může tak dosáhnout vyšších výnosů, na druhou stranu celé investiční riziko nese on sám (pojišťovna negarantuje výnos, může se dokonce stát, že klient na konci pojištění získá méně finančních prostředků, než za dobu pojištění investoval). Pojišťovny pro tyto účely vytvářejí speciální fondy, ve kterých kombinují různé finanční instrumenty. V praxi se obvykle postupuje tak, že klient v procesu sjednání pojistné smlouvy vyplňuje tzv. investiční dotazník, kde je pomocí série několika otázek určen jeho rizikový profil. Na základě tohoto rizikového profilu je mu doporučena jedna ze strategií (ty bývají obvykle 3 – konzervativní, vyvážená a
12
dynamická) a podle této strategie je mu následně přiřazena odpovídající struktura fondů. Kromě spořicí složky obsahuje toto pojištění i pojištění pro případ smrti, případně i další připojištění.
1.4 Vývoj českého pojistného trhu z hlediska struktury produktů životního pojištění
Nejvíce zastoupenou podobou životního pojištění z hlediska počtu pojistných smluv je na českém pojistném trhu investiční životní pojištění. Z grafu (Obrázek 1) je však vidět, že v posledních letech počet pojistných smluv této podoby pojištění klesá.
Jedním z důvodů je to, že finanční prostředky obyvatel ČR jsou v čím dál větší míře investovány do čistě investičních nástrojů (ČNB, 2021a) a pojištění je pak uzavíráno pouze za účelem krytí rizik. Klesající tendenci má i pojištění pro případ dožití a smrti nebo dožití. U tohoto pojistného produktu to je z velké části způsobeno tím, že se již v nabídkách většiny pojišťoven vůbec nevyskytuje, a tedy není téměř možné ho sjednat. Nové smlouvy tedy téměř nepřibývají, staré jsou ukončovány, a tak výsledný počet smluv tohoto pojištění rok od roku klesá. Naproti tomu čistě rizikové pojištění neboli pojištění pro případ smrti má od roku 2016 rostoucí tendence. Svatební a důchodové pojištění nebo kapitálové činnosti tvoří velmi malou část pojistného trhu.
Obrázek 1 Struktura produktů životního pojištění na českém pojistném trhu (podle počtu pojistných smluv)
Zdroj: vlastní zpracování na základě ČAP 2017; 2020
13
Vzhledem k poklesu počtu pojistných smluv ostatních druhů pojištění a zároveň zvyšování počtu pojistných smluv pojištění pro případ smrti podíl tohoto pojištění na českém pojistném trhu od roku 2017 neustále roste, o čemž svědčí i následující tabulka.
Tabulka 1 Podíl jednotlivých podob životního pojištění na českém pojistném trhu v letech 2014-2019 (z hlediska počtu pojistných smluv)
2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pojištění spojené s investičním
fondem 51,44 % 54,53 % 57,31 % 57,60 % 58,05 % 55,85 %
Pojištění pro případ smrti 16,01 % 15,77 % 15,45 % 16,89 % 18,69 % 21,45 %
Pojištění pro případ dožití a
pro případ smrti nebo dožití 23,51 % 21,45 % 19,67 % 18,48 % 16,85 % 16,93 % Důchodové pojištění 3,46 % 3,25 % 3,09 % 2,95 % 2,79 % 2,59 %
Svatební pojištění nebo poj.
prostředků na výživu dětí 3,52 % 3,11 % 2,75 % 2,47 % 2,18 % 1,90 % Kapitálové činnosti 2,05 % 1,89 % 1,73 % 1,60 % 1,45 % 1,29 %
Zdroj: vlastní zpracování na základě ČAP 2017; 2020
1.5 Pojistný trh v ČR z hlediska subjektů
Na českém pojistném trhu existují 3 typy subjektů: životní pojišťovny, které mohou poskytovat pouze životní pojištění; neživotní pojišťovny, které mohou poskytovat pouze neživotní pojištění a smíšené pojišťovny, které mohou poskytovat oba druhy pojištění. V současné době může být pojišťovna založena už pouze jako životní nebo neživotní (získat licenci pro jeden druh pojištění, ne pro oba).
14
Obrázek 2 Struktura pojistného trhu v ČR z hlediska počtu subjektů ke 31.12.2020
Zdroj: vlastní zpracování na základě ČNB, 2021b
Aktuální strukturu českého pojistného trhu naznačuje Obrázek 2. Životní pojištění tedy mohlo ke 31.12.2020 na českém pojistném trhu poskytovat 18 subjektů (5 životních pojišťoven a 13 smíšených).
15
2 Neživotní pojištění osob
Neživotní pojištění osob kryje rizika ohrožující zdraví a životy lidí. Toto pojištění může být sjednáno buď jako samostatný produkt nebo jako doplňkové pojištění (připojištění) k životnímu pojištění. Připojištění k životnímu pojištění z oblasti neživotního pojištění se v konstrukci pojistných produktů objevují v čím dál větší míře, o čemž svědčí následující graf.
Obrázek 3 Doplňková pojištění k životnímu pojištění (předepsané pojistné, údaje v tis. Kč)
Zdroj: zpracování vlastní na základě ČAP 2017; 2020
Neživotní pojištění nabývá čtyř základních podob, které budou v dalších podkapitolách rozebrány podrobněji.
2.1 Úrazové pojištění
V rámci úrazového pojištění se vyplácí sjednané pojistné plnění, jestliže pojištěnému bylo způsobeno tělesné poškození (popř. smrt) neočekávaným a náhlým působením zevních sil nebo vlastní tělesné síly pojištěného (Cipra 2006, s. 36).
Úrazové pojištění může mít tyto podoby:
pojistné plnění za smrt úrazem – nastane-li smrt následkem úrazu, je vyplacena pojistná částka pro tento účel sjednaná.
pojistné plnění za trvalé následky úrazu – pokud má úraz trvalé následky, je obvykle vyplacena taková část pojistné částky, kolika procentům odpovídají tyto následky podle oceňovací tabulky konkrétní pojišťovny.
8000 000 9000 000 10000 000 11000 000 12000 000 13000 000 14000 000 15000 000 16000 000
2014 2015 2016 2017 2018 2019
16
Tomuto pojištění se také někdy říká pojištění poúrazové invalidity (Cipra 2006, s. 36). U této podoby pojištění se mohou uplatnit dvě varianty výpočtu velikosti pojistného plnění: lineární přístup, kde výše pojistného plnění vyplývá přímo z procenta ohodnocení tělesného poškození, a progresivní přístup, kde je pojistné plnění vypočteno určeným procentem z pojistné částky podle oceňovacích tabulek pro trvalé následky, které je zvýšeno sjednaným násobkem (Ducháčková 2015, s. 181).
plnění za dobu nezbytného léčení – pokud následky úrazu vyžadují léčbu, je obvykle vyplaceno denní odškodné za každý den pracovní neschopnosti v důsledku úrazu nebo za každý den pobytu v nemocnici v důsledku úrazu (Cipra 2006, s. 37).
2.2 Nemocenské pojištění (komerční)
Komerční nemocenské pojištění slouží jako doplněk k povinnému sociálnímu nemocenskému pojištění, a to v případech, kdy dané potřeby nejsou povinným nemocenským pojištěním kryty, pro případ, že osoba má zájem o vyšší pokrytí potřeb než v rámci povinného pojištění nebo pro osoby, které nejsou povinny se systému nemocenského pojištění účastnit. Typickým pojistným produktem je pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti. Využití najde hlavně u osob, které se neúčastní sociálního nemocenského pojištění nebo u osob, jimž sociální nemocenské pojištění nahrazuje příjmy nedostatečně (např. osoby s vysokými příjmy). Pojištění je obvykle sjednáno jako obnosové a v případě pojistné události je pojištěnému vyplaceno pojistné plnění formou předem sjednané denní dávky. Toto pojištění slouží především k dlouhodobějším výpadkům příjmů v důsledku pracovní neschopnosti, a tak je obvykle uplatňována karenční doba (např. 7, 15 nebo 29 dní), tedy doba, po kterou pojišťovna ještě nevyplatí pojistné plnění (Ducháčková 2015, s. 181–182). Pojištění může mít také podobu pojištění denního odškodného při pobytu v nemocnici, kde je
„pojistné plnění také mimo jiné míněno na úhradu potřeb rodiny při výpadku jejího člena v důsledku hospitalizace (vedení domácnosti, péče o dítě apod.)“ (Cipra 2006, s. 38).
17
2.3 Zdravotní pojištění (komerční)
Uplatnění tohoto druhu pojištění se mezi jednotlivými státy liší, a to v závislosti na systému státního zdravotního pojištění. Obecně se vyskytují tyto modely:
plné zdravotní pojištění, kdy jsou zdravotní rizika v plném rozsahu kryta komerčním zdravotním pojištěním,
doplňkové zdravotní pojištění, kdy je část zdravotních rizik kryta v rámci veřejného zdravotního pojištění a část v rámci soukromého zdravotního pojištění,
pojištění, kdy jsou zdravotní rizika v základním rozsahu plně kryta veřejným zdravotním pojištěním a soukromé pojištění zahrnuje pouze doplňkové služby.
V České republice se uplatňuje třetí uvedený model, kdy soukromé zdravotní pojištění slouží pouze jako jakási „nadstavba“ k veřejnému zdravotnímu pojištění, a to zejména pro osoby, které se neúčastní povinného zdravotního pojištění, pro rizika, která nejsou zahrnuta do povinného zdravotního pojištění nebo pro krytí nadstandardních doplňkových služeb (Ducháčková 2015, s. 182).
Mezi produkty komerčního zdravotního pojištění patří (Ducháčková 2015, s. 182–184):
zdravotní pojištění cizinců – cizinci, kteří pobývají na území ČR, mají povinnost sjednat zdravotní pojištění. To v základní podobě zahrnuje úhradu nákladů na nutná ošetření a hospitalizace ve zdravotnických zařízeních v ČR. Smyslem je jednak zajištění zdravotní péče pro všechny, kteří to mohou na území ČR potřebovat, a také zajištění úhrady nákladů lékařům a zdravotnickým zařízením.
pojištění léčebných výloh – kryje náklady na léčení při cestách do zahraničí. Je nejvýznamnější složkou cestovního pojištění. Kryje náklady na léčení, pobyt v nemocnici, léky, repatriaci atd. Jeho součástí bývají i asistenční služby, např. zabezpečení léčby a zdravotního ošetření.
pojištění vážných onemocnění – bývá sjednáváno jako doplňkové pojištění k životnímu pojištění. Vztahuje se na předem vymezené vážné nemoci (např. infarkt myokardu, náhlá cévní mozková příhoda, rakovina, transplantace životně důležitých orgánů atd.), kdy je při jejich
18
diagnostikování pojištěnému vyplacena pojistná částka k tomuto účelu sjednaná.
pojištění zdravotních úkonů, které nejsou hrazeny v rámci povinného zdravotního pojištění – např. stomatologické zákroky.
pojištění nadstandardního vybavení při pobytu v nemocnici.
2.4 Pojištění schopnosti splácet
Toto pojištění je určeno pro osoby, které splácí úvěr nebo jiný závazek. Tyto osoby potřebují pokrýt riziko spojené s neschopností splácet úvěr nebo další závazky.
Při vzniku pojistné události pojišťovna platí za pojištěného splátky, a to po předem sjednanou dobu. V tomto pojištění se uplatňuje karenční doba, tedy doba, po kterou pojišťovna po nastání pojistné události ještě nevyplácí pojistné plnění.
Pojištění schopnosti splácet může být sjednáno pro následující události:
smrt
trvalé následky úrazu
dlouhodobá pracovní neschopnost
ztráta zaměstnání.
Pojištění schopnosti splácet je typicky sjednáváno bankami v rámci tzv.
bankopojištění, obvykle v souvislosti s poskytnutím úvěru (Ducháčková 2015, s. 184–
185).
19
3 Vymezení skupin klientů
Tato kapitola, stejně jako i dvě následující, se bude zabývat rizikovou složkou životního pojištění, tedy pomine profilaci klienta podle jeho investičních preferencí, jak by tomu ještě navíc bylo v případě hodnocení pro účely investičního životního pojištění. V práci bude uvažováno pouze pojištění jednoho pojištěného, a to živitele rodiny, od ostatních pojištěných bude pro zjednodušení abstrahováno, stejně tak bude brán v potaz pouze dospělý pojištěný, tedy práce se nebude zabývat pojištěními určenými pouze pro děti.
V této kapitole budou potenciální klienti rozděleni do osmi skupin, jak je naznačeno v následujícím schématu. Pro rozdělení budou podstatné tři otázky, které jsou blíže popsány v jednotlivých podkapitolách, a to, zda je klient zaměstnanec (či v opačném případě OSVČ), zda má děti a zda splácí nějaký úvěr. V poslední podkapitole je přidána ještě otázka, zda má klient partnera, tato otázka však nevystupuje přímo v rozdělení do skupin.
Obrázek 4 Rozdělení klientů do skupin
Zdroj: vlastní zpracování
3.1 Hledisko zaměstnání x OSVČ
První otázkou při rozdělení klientů do skupin je otázka, jestli je klient zaměstnán nebo jestli pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Tato otázka je důležitá zejména z důvodu rozdílných pravidel pro přispívání do systému sociálního pojištění a s tím spojenou rozdílnou výší dávek vyplácených v budoucnu z tohoto systému.
Prvním rozdílem jsou složky sociálního pojištění, kterých se musejí osoby povinně účastnit. Zaměstnanci přinášejí do státního rozpočtu 28 % vyměřovacího
7 8
2 3 4 5 6
Je klient zaměstnanec?
Má klient děti?
Splácí klient úvěr?
Skupina č. 1
Ne Klient
Ano
Ano Ne
Ano Ne Ano Ne
Ano Ne Ano Ne Ano Ne
20
základu na důchodové pojištění, 2,1 % na nemocenské pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, přičemž 6,5 % ze mzdy je v rámci odvodu na důchodové pojištění strháváno přímo zaměstnanci a zbytek odvádí zaměstnavatel. OSVČ se musí při výkonu hlavní činnosti (a za určitých podmínek i při výkonu činnosti vedlejší) povinně podílet na důchodovém pojištění opět 28 % z vyměřovacího základu a dále odvádět 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti (ČSSZ 2021c). Účast OSVČ na nemocenském pojištění je ale zcela dobrovolná, a tak většina OSVČ do systému nemocenského pojištění nepřispívá (v roce 2019 dobrovolně přispívalo 97 273 z celkových 1 031 365 OSVČ; ČSSZ 2020b). S tím souvisí to, že osobám, které do systému nepřispívají, pak nejsou vypláceny nemocenské dávky. Pro účely této práce budou uvažovány OSVČ, které si nemocenské pojištění neplatí.
Druhá odlišnost spočívá v rozdílném výpočtu vyměřovacího základu. Zatímco u zaměstnanců se za vyměřovací základ považuje úhrn jejich příjmů (ČSSZ 2021b), v praxi nejčastěji hrubá mzda, u OSVČ se vyměřovací základ stanoví ve výši 50 % jejich základu daně, který se spočítá odečtením výdajů (reálných nebo tzv. paušálních) od příjmů (ČSSZ 2020a). Při porovnání těchto vyměřovacích základů, kdy tedy na jedné straně je úhrn příjmů a na druhé straně 50 % příjmů snížených o výdaje, je zřejmé, že vyměřovací základy OSVČ jsou při stejné výši příjmů mnohem nižší než u zaměstnanců, tedy za OSVČ je do systému sociálního pojištění odvedeno mnohem méně peněz než za zaměstnance. Vyměřovací základ je jedním z faktorů pro výpočet budoucích důchodů, a to jak starobních, tak i invalidních, vdovských/vdoveckých a sirotčích (ČSSZ 2021a). Nižší vyměřovací základ OSVČ se tedy promítne i v nižších důchodových dávkách.
Obě tyto odlišnosti je potřeba zohlednit při výběru konstrukce životního pojištění, a to jak ve sjednání různých druhů připojištění (zejména pak připojištění pracovní neschopnosti), tak v nastavení pojistných částek (zejména s ohledem na invalidní důchod v souvislosti s pojistnou částkou pro invaliditu a sirotčí/vdovský/vdovecký důchod v souvislosti s pojistnou částkou pro případ smrti).
3.2 Hledisko vychovávaných dětí
Další otázkou je, zda klient živí nějaké děti. Péče o děti je poměrně nákladná a tyto náklady je potřeba v případě výpadku příjmů pokrýt.
21
V níže uvedené tabulce jsou uvedeny průměrné roční náklady na dítě podle věku.
Lze zde vidět, že náklady se s věkem neustále zvyšují. Souvisí to zejména s neustále se zvyšující spotřebou potravin, ale i se stále rostoucími náklady na studium, ubytováním na internátě/koleji nebo se stále nákladnějšími školními pomůckami.
Celkem činí náklady na péči o dítě do věku 18 let cca 1,7 mil. Kč. Obvykle je dítě ale závislé na financích od rodičů i během studia na vysoké škole, a tak je potřeba počítat s dalšími pěti lety financování. Celková částka se pak může vyšplhat až na 2,5 mil. Kč na jedno dítě.
Tabulka 2 Roční náklady na dítě podle věku a celkové náklady na péči o dítě do 18 let (údaje v Kč)
Věk 0-2,99 3-5,99 6-10,99 11-15,99 16-17,99 Celkem Roční náklady 39 960 72 360 76 200 130 440 180 600 1 731 360 Zdroj: vlastní zpracování na základě Kovanda 2020
Dále je nutno vzít v potaz, o kolik dětí se klient stará a kolik je jim let, resp. jak dlouho je ještě bude živit. Všechny tyto faktory totiž hrají roli v konstrukci životního pojištění, a to zejména v nastavení pojistných částek jednotlivých složek životního pojištění.
3.3 Hledisko splácení úvěru
Třetí důležitou otázkou je, zda klient splácí nějaký úvěr, a to zejména úvěr na bydlení. Ceny nemovitostí se pohybují v řádech milionů Kč a jejich nákupy bývají velmi často z velké části financovány hypotečními úvěry. Tyto úvěry bývají sice spláceny dlouho (např. 15 nebo 30 let), i tak ale vzhledem k jejich výši musejí být spláceny poměrně vysokou měsíční splátkou. Například u úvěru ve výši 2 000 000 Kč s dobou splatnosti 30 let a úrokovou sazbou 2,5 % p.a. by výše měsíční splátky činila téměř 8 000 Kč (vlastní výpočet).
I při výpadku příjmu je nutné splátky hypotečního úvěru nadále pravidelně platit.
Tuto skutečnost je nutné zohlednit při výběru konstrukce životního pojištění, a to nejen ve volbě výše pojistné částky pro pojištění pro případ smrti, ale i ve sjednání dalších připojištění a ve výši pojistné částky pro tato připojištění.
V některých případech je sjednáním životního pojištění dokonce podmíněno poskytnutí hypotečního úvěru nebo nižší úroková sazba z tohoto úvěru.
22
3.4 Hledisko existence partnera
Další otázkou je, zda má klient partnera. Je to důležité zejména z toho důvodu, že partner má obvykle nějaký svůj příjem, kterým je možné pokrýt část nezbytných nákladů (nebo i všechny náklady) při výpadku příjmů živitele rodiny. Toto hledisko není explicitně zohledněno v rozřazení klientů do skupin, nicméně bude zohledněno v určení doporučovaných pojistných částek pro jednotlivé druhy pojištění. Pokud se rodina v případě snížení příjmů živitele rodiny spoléhá na příjmy partnera, je vhodné sjednat pojištění i pro partnera, respektive najít takovou kombinaci, aby byl zajištěn chod domácnosti i při výpadku příjmů obou partnerů. Pojištění pro další osobu není ale předmětem této práce, a tak při určování pojistných částek v 5. kapitole bude příjem partnera považován za zajištěný.
23
4 Připojištění běžně nabízená pojišťovnami v ČR
Životní pojištění uzavírané na českém pojistném trhu musí vždy obsahovat pojištění pro případ smrti. Jinými slovy, je to mandatorní (povinná) část životního pojištění. V praxi je ale potřeba krýt i některá další rizika, která v případě nastání ohrožují finanční situaci jednotlivce nebo jeho rodiny. Proto jsou k pojištění pro případ smrti obvykle přidávána i další připojištění. V této kapitole je uveden jejich stručný přehled, vytvořený na základě pojistných podmínek jednotlivých pojišťoven (rozšířenou verzi tohoto přehledu je možné nalézt v přílohách A-G). V potaz byly brány pojišťovny, které mají alespoň 5% podíl na českém pojistném trhu dle ČAP (2021). Těchto pojišťoven je celkem 7. Do tohoto přehledu připojištění jsou zahrnuta ta, která je možné pojistit alespoň u čtyřech porovnávaných pojišťoven (tedy u nadpoloviční většiny).
4.1 Připojištění invalidity
Pojistnou událostí je v tomto připojištění vznik invalidity, a to takového stupně, který je sjednaný v pojistné smlouvě. Vznik invalidity je nutné prokázat rozhodnutím příslušného orgánu státní správy (Okresní správy sociálního zabezpečení). Obvykle je pojištěna invalidita vzniklá jak následkem nemoci, tak následkem úrazu.
U připojištění invalidity z důvodu nemoci je typicky uplatňována čekací doba.
Pro vznik onemocnění (příčiny invalidity) tato čekací doba činí 2–3 měsíce od uzavření pojistné smlouvy. Pro přiznání invalidity je obvykle tato doba stanovena v délce jednoho roku až dvou let od uzavření pojistné smlouvy. Když invalidita v důsledku nemoci nebo její příčina nastane v průběhu čekací doby, není vyplaceno žádné pojistné plnění. V případě vzniku pojistné události po čekací době je pojišťovnou vyplaceno pojistné plnění, a to buď formou jednorázové výplaty nebo v podobě pravidelně vyplácené penze, v některých případech až doživotní.
Připojištění invalidity slouží k tomu, aby v případě nastání invalidity doplnilo finanční mezeru mezi příjmy z invalidního důchodu, případně dalšími příjmy, které si může pojištěný zachovat (př. příjmy z nájmu), a mezi výdaji, které se skládají z obvyklých měsíčních výdajů a z dodatečných výdajů na zdravotní péči. Sjednává se obvykle na dobu končící odchodem pojištěného do důchodu, protože pak je pojištěnému vyplácen starobní důchod, a tedy nepotřebuje již zajistit své příjmy.
24
4.2 Připojištění vážných nemocí
Pojistnou událostí je stanovení diagnózy některé z vážných nemocí, u některých pojišťoven dále i podstoupení určitých operací, transplantace nebo i závažné poranění, které je příčinou vzniku vážné nemoci. Pojistné podmínky dále obsahují výčet konkrétních diagnóz, na které se toto připojištění vztahuje, a také výluky, na které se toto připojištění naopak nevztahuje. Stejně jako u připojištění invalidity, i v tomto případě se typicky uplatňuje čekací doba, ve které v případě vzniku pojistné události pojišťovna ještě nevyplácí pojistné plnění. Některé pojišťovny navíc vyplatí pojistné plnění pouze v případě, že po diagnostikování daného onemocnění pojištěný přežije alespoň 30 dní (v opačném případě je vyplacena pouze pojistná částka z pojištění pro případ smrti). Při nastání pojistné události, která splňuje všechny podmínky, je jednorázově vyplacena pojistná částka pro tento účel sjednaná v pojistné smlouvě.
Toto připojištění může sloužit k zajištění finančních zdrojů na pokrytí zvýšených nákladů v důsledku léčby onemocnění a také poskytnout náhradu za ušlé příjmy.
Oproti pracovní neschopnosti klient získá prostředky obvykle dříve, protože výplata pojistného plnění je závislá na diagnóze onemocnění, ne na přiznání pracovní neschopnosti. Pokud je osoba vážně nemocná více než 1 rok a nemůže z toho titulu pracovat, může zažádat o přiznání invalidity, a tedy bylo by jí vyplaceno pojistné plnění z připojištění pro případ invalidity. Je tedy ideální zvolit pojistnou částku tak, aby nahradila roční příjem a pokryla dodatečné náklady spojené s léčbou.
4.3 Připojištění pracovní neschopnosti
Pojistnou událostí je pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu. Pro toto připojištění je typické stanovení karenční doby, tedy pojistné plnění je vyplaceno pouze v případě, že pracovní neschopnost trvala alespoň určitý počet dnů. Tato karenční doba se liší nejen mezi jednotlivými pojišťovnami, ale u některých z nich je i možné v pojistné smlouvě sjednat různé varianty této karenční doby. U některých pojišťoven lze například sjednat karenční dobu dlouhou 15 nebo 29 dnů. Pojistné plnění je vypláceno na základě denních dávek, které jsou sjednány v pojistné smlouvě.
U některých pojišťoven je vypláceno i zpětně, pokud tedy klientova pracovní neschopnost přesáhne karenční dobu, je mu pojistné plnění vyplaceno od prvního dne
25
pracovní neschopnosti. Maximální doba vyplácení pojistného plnění se mezi jednotlivými pojišťovnami liší, obvykle se ale pohybuje mezi 365 a 730 dny.
Toto připojištění slouží k náhradě ušlých příjmů. Zaměstnancům je obvykle vyplácena část mzdy i během pracovní neschopnosti (dávka z nemocenského pojištění), a tak stačí, když toto připojištění pokryje pouze rozdíl mezi 100 % mzdy a částí vyplácenou během pracovní neschopnosti. Jinak je tomu u OSVČ, protože jejich účast na nemocenském pojištění je zcela dobrovolná a většina se tohoto pojištění neúčastní (ČSSZ 2020b). Zde je tedy připojištěním pracovní neschopnosti vhodné krýt co nejvyšší část příjmů (v závislosti na maximální částce určené pojišťovnou).
4.4 Připojištění smrti následkem úrazu
Pojistnou událostí je smrt pojištěného způsobená úrazem. Podmínkou je, že smrt musí nastat v době trvání pojištění a zároveň nejpozději do uplynutí určitého času ode dne úrazu, obvykle do 3 let. V případě nastání pojistné události je obmyšlené osobě vyplacena pojistná částka sjednaná pro tento účel v pojistné smlouvě.
Toto připojištění je vhodné pro klienty s rizikovějším povoláním. V případě jejich smrti následkem úrazu je vyplacena jak pojistná částka z pojištění pro případ smrti, tak pojistná částka z tohoto připojištění (která může mít jinou výši). Výhodou tohoto připojištění je skutečnost, že za stejnou pojistnou částku jako pro případ smrti se obvykle platí nižší pojistné, což je dáno tím, že na následky úrazu umírá pouze cca 5 % lidí (ČSÚ 2021). Pro pojišťovnu je s tím tedy spojeno menší riziko.
4.5 Připojištění trvalých následků úrazu
Pojistnou událostí je úraz pojištěného, který mu zanechá trvalé následky.
Pojištění se vztahuje na konkrétní trvalé následky uvedené v oceňovacích tabulkách, které bývají součástí pojistných podmínek, nebo na trvalá tělesná poškození, která jsou srovnatelná s některým poškozením v tabulce uvedeným. Pojistné plnění je vyplaceno v případě, že tělesné poškození dosáhne nejméně určitého procenta, které je předem stanovené buď pojistnými podmínkami nebo v konkrétní pojistné smlouvě.
V závislosti na poškození vyplatí pojišťovna tolik procent pojistné částky, kolika procentům toto poškození odpovídá v oceňovacích tabulkách. U většiny pojišťoven se navíc uplatňuje progresivní plnění, kde od určitého procenta poškození je pojistné plnění vyplaceno z předem daného násobku sjednané pojistné částky. Některé
26
pojišťovny mají určenou podmínku, že pojistné plnění z tohoto připojištění je vyplaceno pouze v případě, že pojištěný nezemře do třiceti dnů po úrazu.
Toto připojištění slouží zejména k dorovnání příjmů, když není pojištěnému přiznaná invalidita následkem úrazu, ale i tak následky úrazu sníží jeho pracovní schopnost a tím pádem i jeho příjmy (typicky sportovci nebo řemeslníci).
4.6 Připojištění léčení úrazu
Pojistnou událostí je úraz pojištěného, který je definován v oceňovací tabulce pro tento druh připojištění. I v tomto připojištění se uplatňuje karenční doba, například 7, 8 nebo 29 dnů, v závislosti na pojistných podmínkách pojišťovny nebo konkrétní pojistné smlouvě. Pojistné plnění je vypláceno na základě sjednané denní dávky a počtu dnů léčení úrazu. I zde se uplatňuje maximální doba, za kterou může být pojistné plnění vypláceno, a to obvykle 365 dní.
Toto připojištění slouží k nahrazení příjmů během doby léčení úrazu, a to zejména v případě kratšího léčení, protože v případě delší léčby je obvykle vyplaceno plnění z připojištění pracovní neschopnosti (připojištění léčení úrazu mívá kratší karenční dobu, než připojištění pracovní neschopnosti). V případě delší léčby slouží spíše jako „bolestné“ navíc k plnění z připojištění pracovní neschopnosti.
4.7 Připojištění hospitalizace
Pojistnou událostí je hospitalizace pojištěného, která je z lékařského hlediska nezbytná. Podmínkou obvykle je, aby hospitalizace trvala alespoň 24 hodin. Pojistné plnění je vyplaceno v podobě denní dávky, a to obvykle za každou půlnoc strávenou v nemocnici. Pojistné plnění může být vyplaceno maximálně za 365 dnů, resp. 730 dnů, v závislosti na konkrétní pojišťovně.
Toto připojištění se používá zejména v případech, kdy hospitalizací pojištěného vznikají dodatečné náklady na provoz domácnosti (například pokud by musel zaplatit někomu, kdo pohlídá děti atd.).
4.8 Připojištění zproštění od placení pojistného
Toto připojištění je možné sjednat pro případ, že se pojistník stane invalidním 3.
stupně (u některých pojišťoven i 2. stupně) nebo u něj dojde k plné pracovní
27
neschopnosti delší než 90 dní. Pojišťovna pak za pojistníka platí pojistné, a to na pojištění, včetně všech připojištění, pro která byla tato ochrana sjednána.
Toto připojištění slouží k tomu, aby se pojištěnému, který přijde o své plnohodnotné příjmy, snížily alespoň náklady spojené s pojistnou smlouvou.
4.9 Připojištění ztráty soběstačnosti
Pojistnou událostí je stanovení příslušného stupně závislosti. Závislost je uznána, pokud byl pojištěnému přiznán příspěvek na péči, a to obvykle pro II. – IV. stupeň podle zákona o sociálních službách. Tuto skutečnost je nutné potvrdit rozhodnutím orgánu státní správy. Pojistné plnění je vypláceno ve výši sjednané pojistné částky, a to například za každý započatý měsíc, ve kterém pojištěný splňuje určené podmínky.
Toto připojištění slouží k tomu, aby v případě ztráty soběstačnosti byl klient schopen financovat potřebnou péči, která může přinášet větší výdaje, než jsou klientovy příjmy.
4.10 Připojištění pro ženy
Přesné vymezení tohoto připojištění se mezi jednotlivými pojišťovnami liší, obecně lze ale říct, že kryje zejména vážné choroby žen, těhotenské nebo porodní komplikace, onemocnění diagnostikovaná jejímu narozenému dítěti, náklady asistované reprodukce nebo například narození vícerčat.
4.11 Připojištění smrti při dopravní nehodě
Pojistnou událostí je smrt pojištěného následkem úrazu při dopravní nehodě.
Podmínkou je, že smrt nastane do jednoho roku od nehody. resp. do tří let (závisí na pojišťovně). V případě smrti pojištěného je obmyšlené osobě vyplacena pojistná částka pro toto připojištění. Některé pojišťovny mají toto připojištění zahrnuté v připojištění smrti následkem úrazu, a to obvykle tak, že při smrti pojištěného následkem úrazu při dopravní nehodě vyplatí dvojnásobek pojistné částky. Nevýhodou tohoto postupu může být to, že pro smrt při dopravní nehodě nelze stanovit odlišnou pojistnou částku než pro smrt následkem úrazu, což připojištění smrti při dopravní nehodě umožňuje.
Využití tohoto připojištění je podobné jako u připojištění smrti následkem úrazu a bývá sjednáno například profesionálními řidiči.
28
5 Přiřazení připojištění jednotlivým skupinám a konstrukce životního pojištění
Jak již bylo uvedeno, životní pojištění může člověka ochránit před finančními důsledky nejrůznějších životních situací. Na grafu níže je ale možné vidět, že více než polovina občanů ČR nemá vůbec sjednáno životní pojištění a dalších 35 % je pojištěno nedostatečně. Pouze 12 % občanů ČR je pojištěno dostatečně.
Obrázek 5 Ochrana občanů ČR životním pojištěním
Zdroj: Švecová 2021
Tato kapitola se bude zabývat právě vhodnou konstrukcí životního pojištění.
Jednotlivým skupinám určeným ve 3. kapitole budou přiřazena vhodná připojištění ze 4. kapitoly a dále pojistné částky pro základní pojištění pro případ smrti a jednotlivá připojištění. Pojistné částky jsou stanoveny v takové výši, aby kompletně pokryly stanovená rizika. V praxi by se za některé takto stanovené pojistné částky platilo velmi vysoké pojistné nebo by dokonce pojišťovna odmítla takto vysokou pojistnou částku sjednat. Zájemce o pojištění by pak pravděpodobně zvolil pojistné částky nižší, ale nebyl by stoprocentně kryt. Předpokladem pro tuto kapitolu je, že klient má finanční rezervu ve výši šestiměsíčního příjmu.
29
5.1 Skupina 1
V této skupině se nachází klient, který je zaměstnán, má děti a splácí úvěr. Pro takového klienta je vhodné mít sjednána tato pojištění s následujícími pojistnými částkami:
Pojištění pro případ smrti (mandatorní) – pojistná částka by měla být nastavena tak, aby v případě úmrtí pojištěného bylo pokryto splacení úvěru, péče o děti a chod domácnosti. V tomto případě je žádoucí zvolit pojistné částky dvě, pro část těchto závazků zvolit pojistnou částku konstantní a pro část klesající. Pro úvěr je vhodné zvolit anuitně klesající pojistnou částku tak, aby kopírovala nesplacený zůstatek tohoto úvěru. Náklady na péči o děti se dají odhadnout podle tabulky na 21. straně této práce, a to pomocí součtu ročních výdajů na děti za jednotlivé roky jejich života. Pojistná částka, pokrývající výdaje na děti a chod domácnosti, by měla být konstantní, a to z toho důvodu, že výdaje na děti s jejich věkem rostou (nepravidelně), a na pojistném trhu pro toto neexistuje vhodná varianta klesající pojistné částky. Stačí ji mít sjednanou na dobu, než se děti stanou finančně nezávislými. Tuto pojistnou částku je tedy vhodné zvolit jako součet výdajů na péči o děti a na chod domácnosti, od kterého bude odečten souhrn partnerových příjmů a souhrn vdovského/vdoveckého a sirotčího důchodu pozůstalých členů rodiny, který by jim byl vyplacen v případě úmrtí pojištěného; vše za dobu trvání pojištění.
Připojištění invalidity – pojistná částka by měla být nastavena tak, aby v případě výpadku příjmů pojištěného z důvodu invalidity pokryla všechny náklady, které pojištěný má, tedy náklady na splácení úvěru, péči o děti, chod domácnosti a dodatečné náklady spojené s péčí o pojištěného, vzniklé v důsledku invalidity. I v tomto případě je vhodné zvolit kombinaci pojistných částek. Pro splácení úvěru je to anuitně klesající pojistná částka ve výši aktuálního zůstatku úvěru, sjednaná na dobu splácení úvěru.
Pro ostatní náklady je ideální zvolit pojistnou částku lineárně klesající, vypočtenou jako součet ostatních nákladů po dobu trvání pojištění, snížený o předpokládaný invalidní důchod pojištěného a případně partnerovy příjmy za stejnou dobu. Tato struktura je pro toto připojištění vhodnější než konstantní pojistná částka, protože finanční prostředky, které by klient v případě invalidity potřeboval, se každým rokem snižují nejen o část nákladů na péči o děti, ale i o část případných nákladů na zajištění péče o něj samotného a o část nákladů na chod jeho domácnosti. Pojištění by mělo být
30
sjednáno na dobu od aktuálního data do předpokládaného odchodu pojištěného do penze. Pojistná částka by měla být vyšší než pro případ smrti, protože invalidní důchod bývá zpravidla nižší než souhrn vdovského/vdoveckého a sirotčích a také proto, že s invaliditou ještě často vznikají dodatečné náklady na péči o pojištěného.
Připojištění vážných nemocí – pojistná částka by měla pokrýt dodatečné náklady spojené s léčbou onemocnění, a to na dobu jednoho roku. Ušlý příjem není potřeba tímto připojištěním nahradit, protože klientova nemocenská dávka v kombinaci s finanční rezervou nahradí roční příjmy a po jednom roce nemoci už by případně byla možnost žádat o přiznání invalidity a klientovi by bylo vyplaceno pojistné plnění pro případ invalidity.
Připojištění trvalých následků úrazu – toto připojištění je vhodné pro případy, kdy následky úrazu ještě nejsou tak veliké, že by byla pojištěnému přiznána invalidita, přesto ho omezují v jeho práci. Proto je vhodné toto připojištění sjednat například pro řemeslníky nebo sportovce. U profesí, které je možné vykonávat i s trvalými následky menšího rozsahu, není toto připojištění nezbytné. Pojistná částka by měla být stanovena v takové výši, aby v případě trvalých následků úrazu pojištěného kryla rozdíl mezi náklady pojištěného a jeho sníženými příjmy nebo jeho celé náklady (v případě, že by žádné příjmy neměl), a to po ideálně po dobu, během níž by se dokázal začít věnovat jinému povolání, které by i přes trvalé následky úrazu mohl vykonávat. U této skupiny je do nákladů nutno započítat splátky úvěru, náklady na péči o děti a chod domácnosti. V případě příjmů lze započítat i příjmy partnera a pojistnou částku o jejich souhrn za danou dobu snížit.
Připojištění hospitalizace – toto připojištění je vhodné sjednat v případě, že klient žije s dětmi sám v domácnosti a v případě jeho hospitalizace se o ně nemá kdo postarat. Denní dávka se pak stanoví ve výši předpokládaných dodatečných nákladů na zajištění péče o děti po dobu pobytu pojištěného ve zdravotnickém zařízení.
Připojištění ztráty soběstačnosti – pojistnou částku je vhodné zvolit tak, aby při ztrátě soběstačnosti pojištěného pokryla náklady, které takto dodatečně vzniknou, tedy zejména na péči o pojištěného. Ostatní náklady jsou kryty v rámci připojištění invalidity, která by v případě ztráty soběstačnosti byla také přiznána.
31
5.2 Skupina 2
V této skupině se nachází klient, který je zaměstnán, má děti, ale nesplácí úvěr.
Pro takového klienta je vhodné mít sjednána tato pojištění s následujícími pojistnými částkami:
Pojištění pro případ smrti (mandatorní) – pojistnou částku je vhodné nastavit tak, aby v případě smrti pojištěného pokryla náklady spojené s péčí o děti (tak, jak bylo vysvětleno u skupiny 1) a náklady na zajištění chodu domácnosti. Pojistná částka se pak opět stanoví v konstantní výši jako součet souhrnu těchto nákladů, od kterého se odečte souhrn příjmů partnera a souhrn vdovských/vdoveckých a sirotčích důchodových dávek, a to opět na dobu, než se děti osamostatní.
Připojištění invalidity – pojistná částka by měla být stanovena jako lineárně klesající a její výše by měla odpovídat součtu nákladů na péči o děti, chod domácnosti a dodatečných nákladů na péči o pojištěného v důsledku invalidity, sníženému o příjem partnera a předpokládaný invalidní důchod, to všechno za dobu trvání pojištění. Pojistná částka by měla být vyšší než pro případ smrti, z důvodů uvedených u skupiny 1.
Připojištění vážných nemocí – pojistná částka se stanoví stejně jako u první skupiny.
Připojištění trvalých následků úrazu – v případě sjednání tohoto připojištění (závisí i na povolání) se pojistná částka stanoví obdobným způsobem jako u skupiny 1, pouze do nákladů nebudou započítány splátky úvěru.
Připojištění hospitalizace – doporučení pro denní dávku budou stejná jako u skupiny 1.
Připojištění ztráty soběstačnosti – pojistnou částku je vhodné stanovit na základě stejných pravidel jako u skupiny 1.
5.3 Skupina 3
V této skupině se nachází klient, který je zaměstnán, nemá děti, ale splácí úvěr.
Pro takového klienta je vhodné mít sjednána tato pojištění s následujícími pojistnými částkami:
Pojištění pro případ smrti (mandatorní) - pojistnou částku je vhodné stanovit tak, aby v případě smrti pojištěného umožnila splacení úvěru a také z ní bylo možné uhradit
32
náklady na pohřeb. Pro splacení úvěru je vhodné zvolit anuitně klesající pojistnou částku, pro náklady na pohřeb je naopak vhodnější konstantní pojistná částka. Pokud má ale klient dostatečnou finanční rezervu, která by stačila na pokrytí nákladů spojených s pohřbem, není nutné tuto složku pojištění pro případ smrti sjednat a postačí klesající pojistná částka pro zajištění úvěru. Pokud má klient partnera, je možné tuto pojistnou částku snížit o předpokládanou výši vdovského/vdoveckého důchodu.
Připojištění invalidity – pojistná částka by měla být kombinací anuitně klesající pojistné částky pro úvěr a lineárně klesající pojistné částky zahrnující součet nákladů na chod domácnosti pojištěného a nákladů na dodatečnou péči v důsledku invalidity, snížený o souhrn předpokládaných invalidních dávek pojištěného, případně partnerových příjmů, za dobu trvání pojištění. I v tomto případě by tato pojistná částka měla být vyšší než pro případ smrti.
Připojištění vážných nemocí – stanovení pojistné částky bude obdobné jako u skupiny 1.
Připojištění trvalých následků úrazu – doporučení pro sjednání tohoto připojištění i pro pojistnou částku budou stejná jako u skupiny 1, mezi náklady ale nebudou případně započítány náklady na péči o děti.
Připojištění ztráty soběstačnosti – stanovení pojistné částky bude obdobné jako u skupiny 1.
5.4 Skupina 4
V této skupině se nachází klient, který je zaměstnán, nemá děti ani nesplácí úvěr.
Pro takového klienta je vhodné mít sjednána tato pojištění s následujícími pojistnými částkami:
Pojištění pro případ smrti (mandatorní) - v případě smrti pojištěného není potřeba zajistit ani děti, ani úvěr. Tuto pojistnou částku tedy stačí nastavit tak, aby pokryla náklady spojené s pohřbem. V případě, že má klient finanční rezervu, kterou by bylo možné na pokrytí těchto nákladů použít, stačí sjednat pouze minimální pojistnou částku pro toto pojištění, určenou pojišťovnou, u které pojištění sjedná.
Připojištění invalidity – je vhodné zvolit lineárně klesající pojistnou částku a nastavit ji ve výši součtu nákladů na chod domácnosti pojištěného a dodatečných nákladů na péči v případě invalidity, sníženého o předpokládaný invalidní důchod, případně příjmy partnera, za dobu trvání pojištění.
33
Připojištění vážných nemocí – stanovení pojistné částky se bude řídit stejným doporučením jako u skupiny 1.
Připojištění trvalých následků úrazu – je vhodné sjednat v případech uvedených u skupiny 1. Pojistnou částku je vhodné stanovit ve výši nákladů na chod domácnosti pojištěného, snížených o část příjmů, která mu i s trvalými následky zůstane, případně o příjem partnera, a to za předpokládanou dobu potřebnou pro to, aby se pojištěný začal věnovat jinému povolání, které je možné vykonávat i s trvalými následky.
Připojištění ztráty soběstačnosti – zde budou pro pojistnou částku platit stejná doporučení jako u skupiny 1.
5.5 Skupina 5
V této skupině se nachází klient, který je OSVČ, má děti a splácí úvěr. Pro takového klienta je vhodné mít sjednána tato pojištění s následujícími pojistnými částkami:
Pojištění pro případ smrti (mandatorní) - pro pojistnou částku v tomto případě budou platit stejná doporučení jako u skupiny 1. Anuitně klesající pojistná částka pro úvěr bude nastavena úplně stejně. Jediný rozdíl bude u konstantní pojistné částky, kde u OSVČ budou v případě jeho smrti pravděpodobně pozůstalým vypláceny nižší důchody. Je tedy potřeba tuto pojistnou částku nastavit o to vyšší.
Připojištění invalidity – určení konstrukce a výše pojistné částky zde bude obdobné jako u skupiny 1, jediným rozdílem bude skutečnost, že invalidní důchod OSVČ bude pravděpodobně nižší než zaměstnance, tedy pojistná částka by měla být o to vyšší.
Připojištění pracovní neschopnosti – pojištěnému v případě pracovní neschopnosti není vyplácena nemocenská dávka, protože není účastníkem nemocenského pojištění. Denní dávku z připojištění pracovní neschopnosti je pak vhodné stanovit ve výši jedné poloviny denního příjmu pojištěného, a to z toho důvodu, že pojistné plnění z pojištění pracovní neschopnosti by mělo být vypláceno nejdéle po dobu jednoho roku (po roce je možnost žádat o přiznání invalidity a plnění z invalidity) a proto, že klient má na půl roku svoji vlastní rezervu. Tedy součet denních dávek z tohoto připojištění za jeden rok tvoří dohromady stejnou částku jako půl roku příjmů pojištěného, což v součtu s rezervou klienta pokrývá 100 % jeho příjmů.
34
Připojištění vážných nemocí – pojistnou částku je vhodné zvolit tak, aby kryla dodatečné náklady, vzniklé pojištěnému v důsledku léčby vážné nemoci, a to po dobu jednoho roku, protože po roce už by byla možnost zažádat o přiznání invalidity a vyplaceno pojistné plnění pro případ invalidity. Krytí ostatních nákladů není potřeba zahrnovat do tohoto připojištění, protože by byly kryty v rámci připojištění pracovní neschopnosti a vlastní rezervy.
Připojištění trvalých následků úrazu – doporučení pro pojistnou částku pro tento druh připojištění jsou stejná jako u skupiny 1.
Připojištění hospitalizace – tento druh připojištění je vhodný pro klienta, který žije s dětmi sám v domácnosti a v případě jeho hospitalizace se o ně nemá kdo postarat. Denní dávku je pak vhodné stanovit ve výši předpokládaných dodatečných nákladů na zajištění péče o děti po dobu hospitalizace pojištěného.
Připojištění ztráty soběstačnosti – pojistná částka by měla pokrýt náklady, které dodatečně vzniknou se ztrátou soběstačnosti, tedy zejména náklady na péči o pojištěného. Ostatní náklady není potřeba tímto připojištěním krýt, protože by byly pokryty výplatou pojistného plnění z připojištění invalidity.
5.6 Skupina 6
V této skupině se nachází klient, který je OSVČ, má děti, ale nesplácí úvěr. Pro takového klienta je vhodné mít sjednána tato pojištění s následujícími pojistnými částkami:
Pojištění pro případ smrti (mandatorní) - pro pojistnou částku bude platit stejný návrh jako u skupiny 2, s tím rozdílem, že výše důchodů pro pozůstalé bude pravděpodobně nižší, a tak bude potřeba nastavit o to vyšší pojistnou částku.
Připojištění invalidity – pojistná částka bude stanovena podle stejných pravidel jako u skupiny 2, je ale třeba vzít v potaz, že invalidní důchod OSVČ bude pravděpodobně o něco nižší, o což je potřeba pojistnou částku navýšit.
Připojištění pracovní neschopnosti – pojistnou částku pro toto připojištění je vhodné stanovit obdobně jako u skupiny 5.
Připojištění vážných nemocí – doporučení pro pojistnou částku jsou stejná jako u skupiny 5.
