Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2007 Martina Koplová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
Obor: Finance
Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ NA ČESKÉM POJISTNÉM TRHU
Autor bakalářské práce: Martina Koplová
Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Eva Ducháčková, CSc.
Rok obhajoby: 2007
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Investiční životní pojištění na českém pojistném trhu jsem zpracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Praze, dne 6. června 2007 ………..
Koplová Martina
Poděkování
Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Evě Ducháčkové, CSc. za odbornou pomoc, rady a cenné připomínky, kterými přispěla k závěrečné podobě této práce.
Obsah
Úvod ... - 6 -
1 Vývoj investičního životního pojištění ... - 7 -
1.1 Historie pojišťovnictví ... - 7 -
1.2 Pojistný trh investičního životního pojištění v České republice ... - 8 -
2 Rysy investičního životního pojištění ... - 11 -
2.1 Pojmový aparát investičního životního pojištění ... - 11 -
2.2 Druhy investičního životního pojištění ... - 12 -
2.2.1 Klasické investiční životní pojištění... - 13 -
2.2.2 Moderní investiční životní pojištění ... - 14 -
2.3 Investiční fondy... - 15 -
2.3.1 Fondy peněžního trhu ... - 15 -
2.3.2 Akciové fondy ... - 16 -
2.3.3 Dluhopisové fondy... - 16 -
2.3.4 Smíšené fondy ... - 17 -
2.4 Investiční strategie... - 17 -
2.4.1 Konzervativní strategie... - 18 -
2.4.2 Vyvážená strategie... - 18 -
2.4.3 Dynamická strategie ... - 18 -
2.5 Změna alokace pojistného ... - 19 -
3 Porovnání investičního životního pojištění s kapitálovým životním pojištěním a otevřenými podílovými fondy ... - 20 -
3.1 Komparace s kapitálovým životním pojištěním ... - 20 -
3.2 Komparace s otevřenými podílovými fondy... - 22 -
4 Výhodnost investičního životního pojištění ... - 25 -
5 Porovnání investičního životního pojištění pojišťovny ING a ČSOB pojišťovny- 28 - 5.1 Představení pojišťoven ... - 28 -
5.2 Investiční životní pojištění Spektrum Invest a Investor Plus ... - 30 -
5.3 Investiční životní pojištění Triumf Invest a Investice... - 34 -
5.4 Srovnání nabízených produktů... - 35 -
Závěr ... - 37 -
Seznam použitých zdrojů... - 39 -
Seznam literatury ... - 39 -
Seznam internetových stránek... - 39 -
Seznam boxů, grafů a tabulek ... - 40 -
Seznam boxů... - 40 -
Seznam grafů... - 40 -
Seznam tabulek ... - 40 -
Seznam příloh ... - 41 -
Úvod
Životní pojištění je nedílnou součástí českého pojistného trhu. Trend na pojistném trhu je jednoznačný a to ve prospěch uzavírání nových pojistných smluv. Jedním z faktorů, který přispívá k rostoucímu trendu, jsou daňové výhody, které jsou se životním pojištěním spojeny.
Protože jde o produkt, který je na trhu poměrně nový, u něhož se čeká, že počet klientů bude vzrůstat, chtěla bych se mu v této práci věnovat.
Produktů, které pojišťovny nabízejí v oblasti životního pojištění, je velké množství a neustále se snaží přicházet s produkty novými a přilákat tak klienty. Ke krytí rizika smrti a dožití sloužilo v minulosti jen kapitálové pojištění. V nedávné době však byla nabídka českých pojišťoven rozšířena o investiční životní pojištění. Tento produkt se snaží skloubit životní pojištění pro případ smrti a dožití s investováním na kapitálovém trhu.
Cílem mé práce je popsat investiční životní pojištění a analyzovat jeho postavení na českém pojistném trhu.
Chtěla bych se ve své práci zaměřit na konstrukci pojištění, která je odlišná od konstrukce kapitálového životního pojištění. Pozornost by měla být věnována jednotlivým fondům a strategiím, do kterých může klient ukládat své prostředky, zejména z toho důvodu, že klient nese veškerá rizika spojená s investováním podílových jednotek do těchto fondů.
Protože jde o pojištění, které je spojeno s investováním, chtěla bych také provést komparaci s investováním do otevřených podílových fondů. A zaměřit se na to, která varianta je pro klienta výhodnější.
V poslední části své práce bude provedena analýza investičního životního pojištění na českém pojistném trhu. Pro tuto část jsem si vybrala dvě pojišťovny, jejichž produkty budu srovnávat. Jedná se o Pojišťovnu ING, která přišla na trh s tímto produktem jako první a o ČSOB pojišťovnu patřící do silné finanční skupiny ČSOB.
1 Vývoj investičního životního pojištění
Investiční životní pojištění je moderním trendem v oblasti životního pojištění. Proto bych se nejdříve zaměřila na jeho vývoj a současnou situaci na českém pojistném trhu.
1.1 Historie pojišťovnictví
Počátky pojišťovnictví na území České republiky se datují již od 18. století. V této době se lidé nejvíce obávali požárů a rizik s nimi spojenými. Začaly vznikat pojišťovny se zaměřením na škody z ohně na polních zásobách, nářadí a dobytku. 1.3.1823 vznikl Všeobecný zaopatřovací ústav pro poddané rakouského císařského státu, který byl první životní pojišťovnou na tomto území. V roce 1827 byla založena První česká vzájemná pojišťovna, která se specializovala na požární pojištění nemovitostí1.
Sílící tlak české buržoazie na založení životní pojišťovny i na území českého státu vyvrcholil v roce 1869, kdy byly založeny dvě české pojišťovny – Slavie a Praha. Pojišťovna Praha byla pojišťovnou životního pojištění. Již od počátku si vytvořila stabilní klientelu, což přispělo k tomu, že si po celou dobu zachovala charakter životní pojišťovny. Pojišťovna Slavia se původně specializovala čistě na životní pojištění. Zaměřila se na pojištění na dožití, pojištění na úmrtí a dále spolky pro vzájemné dědění. Tato pojišťovna je na trhu dodnes a orientuje se zejména na korporátní klientelu. V současnosti pojišťuje osoby, domácnosti či stavby.
Přelom 19. a 20. století znamenal zlom v oblasti pojištění. Do té doby nejvýznamnější riziko požáru nahradila rizika smrti. Životní pojištění se tak stalo nejvýznamnějším pojištěním na trhu. Meziválečné období bylo poznamenáno stagnací na českém pojistném trhu. Přesto po válce v roce 1945 existovalo na trhu 733 pojišťoven, které však byly znárodněny 24.10.1945.
V témže roce byla ustanovena Pojišťovací rada, která měla řídit pojistný trh. Po únoru 1948 byla na trhu vytvořena pouze jedna národní pojišťovna – Československá pojišťovna, národní podnik, čímž došlo k přerušení tržního vývoje. V roce 1968 byly z této instituce vytvořeny dvě samostatné pojišťovny a to Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna poisťovna se sídlem v Bratislavě. Nebyla zde tedy tendence k přirozenému tržnímu vývoji ani žádné tlaky působící na zkvalitnění jednotlivých pojistných produktů.
1 Po požáru Národního divadla musela v roce 1881 vyplatit 300 000 zlatých.
Teprve po roce 1989 došlo k transformaci českého pojistného trhu. V roce 1991 byl zrušen monopol, čímž se rozpoutala další vlna zakládání nových pojišťoven. Na pojistný trh vstoupily i zahraniční pojišťovny, které na tomto trhu zlepšily konkurenci. V roce 1994 působilo na trhu již 27 pojišťoven. Stále rostoucí trend vzniku nových pojišťoven se zastavil v roce 2001, kdy zde bylo 43 pojišťoven. K 31.12.2005 bylo na trhu 45 pojišťoven s licencí od ministerstva financí, z nichž 5 je provozováno jako čistě životní pojišťovny, 17 jako smíšené a 23 pojišťoven neživotních.
Původní rizika, která životní pojišťovny kryly, byla rizika úmrtí a dožití. Po dlouhou dobu to vypadalo, že v oblasti životního pojištění již neexistuje směr, kterým by se mohlo dále vyvíjet. Padesátá a šedesátá léta 20. století byla pro pojišťovny obdobím úpadku. Kleslo tempo růstu na pojistných trzích a akcionáři začali tlačit na životní pojistitele. Tento tlak vyústil ve snahu hledat nové možnosti, jak rozšířit svou klientelu a počet pojistných smluv.
Existovaly dvě možnosti, jak tuto situaci vyřešit :
• najít rizika, která nebyla dosud pojištěna – jedná se o pojištění závažných onemocnění či pojištění dlouhodobé péče,
• obnovit stávající produkty životního pojištění, což vedlo ke vzniku univerzálního životního pojištění2, investičního životního pojištění a indexově vázaného životního pojištění3.
1.2 Pojistný trh investičního životního pojištění v České republice
Investiční životní pojištění je v České republice poměrně novým produktem, který prozatím nevyužívá velké množství klientů. Tento produkt je poskytován jen několika pojišťovnami. První pojišťovna, která s tímto produktem do naší republiky přišla, byla Nationale–Nederlanden4 (dnes ING Nationale-Nederlanden) v roce 1997. Pojišťovna ING se specializuje čistě na životní pojištění a dnes si udržuje největší podíl na celkovém předepsaném pojistném investičního životního pojištění, a to ve výši 33 %. Druhý nejvyšší podíl, téměř 18 %, má Pojišťovna České spořitelny. V dubnu 2005 vstoupila na český trh pojišťovna AEGON. Specializuje se zcela na investiční životní pojištění, které tvořilo v roce 2005 96 % celkového objemu obchodu.
2 Pojištění, které se od klasického životního pojištění liší v tom, že výše pojistné částky a délka pojištění se dají v průběhu pojistné doby měnit.
3 Pojištění, u kterého se výše pojistného plnění odvíjí od zvoleného indexu cenných papírů
4 Vstoupila na český pojistný trh 1.6.1992
Tabulka 1-1: Počet členských pojišťoven ČAP nabízející investiční životní pojištění
Počet pojišťoven nabízející IŽP
Období 1999 2002 2003 2004 2005 2006
Investiční životní pojištění 4 9 9 10 10 12
Kapitálové životní pojištění5 17 19 17 15 15 14
Pramen: Vlastní zpracování podle údajů z výročních zpráv ČAP
V roce 1999 byly na pojistném trhu jen čtyři pojišťovny, které nabízely investiční životní pojištění. Poté došlo k velkému nárůstu poskytovatelů investičního životního pojištění.
Tuto tendenci můžeme vysledovat z čísel v předchozí tabulce. Vzhledem k stále větší atraktivnosti tohoto produktu lze předpokládat, že počet pojišťoven, které budou tento produkt poskytovat, bude růst i v letech následujících.
Růstovou tendenci lze doložit i následujícím grafem. Počet pojištěných osob prostřednictvím investičního životního pojištění se od roku 2002 zdvojnásobil. Oblíbenost tohoto produktu je dána tím, že se investiční životní pojištění „zabydluje“ na českém pojistném trhu a klienti v něj pomalu začínají věřit. Další důvodem oblíbenosti produktu je zvyšující se zájem o investování na finančních trzích a zájem drobných investorů o otevřené podílové fondy.
5 Kapitálové životní pojištění – viz kapitola 4
Graf 1-1: Počet pojištěných osob IŽP v České republice
Počet pojištěných osob investičního životního pojištění
265550
359450
466107
569998
0 100000 200000 300000 400000 500000 600000
2002 2003 2004 2005
rok y
počet pojištěných osob
Pramen: Vlastní zpracování podle údajů z ČSÚ
V další tabulce je zobrazena dynamika růstu investičního životního pojištění. Z těchto údajů lze vyčíst, že investiční životní pojištění roste daleko rychleji než pojistné životního pojištění celkem. Objemy předepsaného pojistného se neustále zvyšovaly. Vzestupná tendence vydržela do roku 2000. Poté nastal pokles a k oživení došlo až v roce 2003, kde tento podíl činil 55,5 %. Rok 2005 znamenal stagnaci na trhu s investičním životním pojištěním.
Tabulka 1-2: Změny v předepsaném pojistném investičního životního pojištění
Změny v předepsaném pojistném IŽP
Roky 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 Investiční životní
pojištění 230,7 161,2 128,0 155,5 124,1 124,5
Celkové životní
pojištění 114,3 124,2 120,9 120,4 107,5 101,6
Pramen: Vlastní zpracování podle údajů z výročních zpráv ČAP
2 Rysy investičního životního pojištění
„Investiční životní pojištění je smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití s jednorázovým nebo běžným pojistným, kde pojistné plnění, často jen pojistné plnění pro případ dožití, závisí na vývoji cen podílových jednotek podílového fondu, do kterého je část nebo celé pojistné investováno.6“ Toto životní pojištění v sobě zahrnuje jak pojistnou ochranu tak investování na finančním trhu. Investiční životní pojištění je pojištěním rezervotvorným, což znamená, že pojistná částka bude vyplacena v případě smrti nebo při dožití se konce pojistné doby. Oproti pojištěním tradičním zde není sjednána pevná částka při dožití.
Cílem tohoto produktu je poskytnout klientovi ochranu před nečekanými situacemi jako je smrt, ale také zhodnocení volných peněžních prostředků klienta. Toto zhodnocení si klient ovlivňuje sám. Pojistitel pouze umožňuje ukládat prostředky podle přání klienta, čímž může klient dosáhnout větších výnosů, než kdyby tyto peníze uložil do klasických pojištění. Zároveň však klient nese zodpovědnost za případné ztráty způsobené špatně zvolenou finanční strategií. Riziko ztráty zde vzniká díky kolísání jednotlivých trhů7.
2.1 Pojmový aparát investičního životního pojištění
8• podílová jednotka – pro účely pojištění pojistitel rozděluje pomyslně každý fond na části se stejnou hodnotou (podílové jednotky) a stanovuje jejich prodejní a nákupní cenu. Pojistník poté za pojistné nakupuje podílové jednotky jednotlivých fondů,
• počáteční podílové jednotky – podílová jednotka zakoupená za běžné pojistné zaplacené za první pojistný rok nebo za navýšenou část běžného pojistného splaceného během prvního roku od navýšení, pokud ke zvýšení běžného pojistného dojde před sjednaným koncem pojištění,
• akumulační podílové jednotky – podílová jednotka zakoupená zaplacením mimořádného pojistného nebo běžného pojistného, která není stanovena jako počáteční podílová jednotka,
6 Daňhel, J. a kolektiv: Pojistná teorie. Professional publishing, Praha 2006. str. 209
7 Nejméně kolísavým trhem je trh peněžní, nejvíce naopak trh akciový
8 Pojistné podmínky investičního životního pojištění pojišťovny ING;
http://www.ing.cz/cz/o_ing/legal_conditions/insurance_conditions/life_insurance_special/
• hodnota podílových jednotek – celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou odloženou příslušných fondů,
• podílový účet – individuální účet vedený pojistitelem k pojistné smlouvě, tvořený podílovými jednotkami jednotlivých finančních fondů,
• finanční fond – portfolio různých investičních instrumentů založené a spravované pojistitelem nebo správcem, který je pověřený pojistitelem. Toto portfolio má společnou investiční strategii a bylo vytvořeno pouze pro účely pojištění,
• oceňovací den – den, kdy jsou stanoveny prodejní nákupní ceny podílových jednotek jednotlivých finančních fondů,
• pojistná částka – částka, která je stanovená v pojistné smlouvě pro účely stanovení výše pojistného plnění,
• běžné pojistné – pojistné placené pojistníkem pravidelně v dohodnuté výši za dohodnutá pojistná období,
• mimořádné pojistné – pojistné, které je placeno nad rámec běžného pojistného dohodnutého v pojistné smlouvě,
• alokační poměr – poměr, ve kterém se pojistné umisťuje do jednotlivých finančních fondů,
• prodejní cena – pojišťovnou vypočtená cena, za kterou lze podílovou jednotku prodat,
• nákupní cena – pojišťovnou vypočtená cena, za kterou lze podílovou jednotku nakoupit.
2.2 Druhy investičního životního pojištění
9Investiční životní pojištění je děleno na dva druhy. Klasické investiční životní pojištění, které se na pojistném trhu vyskytuje ve větší míře, a moderní životní pojištění, které stále ještě není na trhu tolik rozšířeno, což je dáno tím, že jde o relativně nový produkt.
9 Zpracováno dle Daňhel, J. a kolektiv: Pojistná teorie. Professional publishing, Praha 2006
2.2.1 Klasické investiční životní pojištění
Klasické investiční životní pojištění bylo prvotním produktem. U tohoto pojištění investiční riziko v plné výši přechází z pojistitele na klienta, kdy by měl být klient schopen přizpůsobit se riziku.
Základní struktura produktu je dána podílovým a peněžním fondem.
Podílový fond vzniká nákupem podílových jednotek a jeho výše je závislá na počtu nakoupených jednotek. Kapitálová hodnota fondu se odvíjí od počtu nakoupených jednotek a od nákupní ceny těchto jednotek. Z tohoto fondu je pravidelně strháváno rizikové pojistné.
To je konstruováno jako přirozené pojistné10. Pojišťovna každý měsíc vypočte dle aktuálního věku, pojistné částky a sazebníku rizikové pojistné, které následně strhne z podílového účtu klienta. Na pojistném trhu můžeme nalézt tři konstrukce pojistné částky pro případ smrti.
V první variantě bude v případě smrti vyplacena aktuální hodnota fondu, nejméně do výše zaplaceného pojistného. Pokud je hodnota fondu vyšší než zaplacené pojistné, nesráží se žádné rizikové pojistné. Pokud je hodnota nižší než zaplacené pojistné, je rozdíl mezi nimi základem pro výpočet rizikového pojistného. Klient si také může sjednat v pojistné smlouvě pojistnou částku, z níž je každý měsíc vypočteno přirozené rizikové pojistné, které je strženo z hodnoty fondu. V případě smrti je tedy klientovi vyplacena hodnota fondu a sjednaná pojistná částka. Poslední možností je nejméně pojistná částka. V případě smrti je klientovi vyplacena pojistná částka, popřípadě hodnota fondu, pokud je vyšší než pojistná částka.
Z pohledu klienta je tato varianta nejvýhodnější. Klient má vždy k dispozici sjednanou pojistnou částku, zároveň však s rostoucí hodnotou fondu klesá rizikové pojistné. U pojistné události dožití není zaručena žádná hodnota, proto pojistné plnění je dáno pouze hodnotou podílového fondu klienta.
Peněžní fond je fondem pojišťovny. Jsou zde zachyceny všechny peněžní toky pojišťovny. Hodnota je zvyšována nealokovaným pojistným, poplatky z podílového fondu klienta, fondy odstupujících, umírajících a úroky. Mezi výdaje můžeme zařadit pojistné plnění, které je vypláceno v případě nastání pojistné události, náklady spojené s provozem pojištění a také provize pojišťovacích zprostředkovatelů.
10 Pojistné, které kopíruje pravděpodobnost úmrtí člověka vzhledem k jeho věku.
2.2.2 Moderní investiční životní pojištění
V dnešní době však existuje skupina investorů, kteří preferují nízké riziko a s tím související nízkou výnosnost. Pro tyto klienty se pojišťovny snažily najít odpovídající produkt a vzniklo moderní investiční pojištění11. Od klasického životního pojištění se liší tím, že je garantována minimální pojistná částka a garantované minimální pojistné plnění.
Pojišťovna se tedy zaručuje, že v případě smrti či dožití vyplatí stanovenou minimální pojistnou částku. Pojistné plnění se nadále vyvíjí podle vývoje podílových jednotek fondu, ale zároveň je klientovi zaručena minimální pojistná částka. Pokud v okamžiku kdy nastane pojistná událost je hodnota fondu vyšší než minimální pojistná částka, je klientovi vyplacena tato vyšší hodnota. Touto garancí pojišťovny nalákaly klienty s averzí vůči riziku.
Pojistné u moderního investičního pojištění je složeno ze dvou částí. Investiční část je ta část pojistného, která je ukládána do podílových jednotek. Z této části jsou hrazena i rizika, na která byla pojistná smlouva uzavřena. „Put prémie je zbylou částí pojistného, která slouží pojistiteli ke garantování minimálních pojistných částek.12“ Aby mohly být tyto garance zaručeny, je potřeba zaručit využití více opcí s různou opční lhůtou.
Poté se put prémie vypočte jako vážený průměr odpovídajících opčních prémií.
Pojistné plnění může nabývat dvou obměn. V prvním případě je vyplaceno garantované pojistné plnění. Stane se tak v případě, kdy je hodnota podílových jednotek v době nastání pojistné události menší nebo rovna minimálnímu garantovanému pojistnému plnění. Způsobů, jakými bude minimální pojistné plnění nadefinováno, existuje několik.
Záleží však jen na klientovi, jestli chce více rozšířit své investiční aktivity či zda vstupuje na investiční trh poprvé a chce se spíše přiblížit modelu klasického investičního pojištění.
Pojistné plnění tedy může být nadefinováno jako konstantní garantované pojistné plnění nezávislé na výši pojistného či pojistné době, garantování nominální hodnoty součtu všech zaplacených investičních částí, garantování nominální hodnoty sumy všech zaplacených investičních částí. Také se můžeme setkat s garantováním reálné hodnoty zaplacených netto pojistných či garantování reálné hodnoty součtu všech zaplacených investičních částí.
Pokud hodnota fondu podílových jednotek převýší garantované pojistné plnění, je v případě nastání pojistné události klientovi vyplacena hodnota podílového fondu. Hodnota podílového fondu je ovlivněna zejména cenou a množstvím prostředků, které byly do fondu vloženy,
11 Moderní pojištění je někdy také nazýváno investiční životní pojištění s garantovaným minimálním pojistným plněním
12 Daňhel, J. a kolektiv: Pojistná teorie. Professional publishing, Praha 2006. str. 218
ale také vývojem podkladového aktiva a volatilitou investičních produktů. Čím větší bude volatilita, tím vyšší bude investiční riziko pojistitele.
2.3 Investiční fondy
Jednou z možností, jak alokovat pojistné v investičním životním pojištění, jsou fondy.
Klient si sám vybere fond, do kterého chce umístit finanční prostředky. Zhodnocení či případné znehodnocení prostředků poté závisí na tom, jak se bude fond vyvíjet.
Na finančním trhu si klient může vybrat z těchto fondů: fond peněžního trhu, akciový fond, dluhopisový fond, smíšený fond a nemovitostní fond. Fondy se od sebe liší mírou rizika a s tím související výnosností. Investor však může investovat do tzv. fondu fondů . V takovém případě nakupuje podílové jednotky jiných podílových fondů.
2.3.1 Fondy peněžního trhu
Vznik fondů peněžního trhu13 byl reakcí na zavedení úrokových stropů. „V případě fondů peněžního trhu jsou nashromážděné peníze od investorů použity na nákup krátkodobých finančních nástrojů na základě předem stanovených investičních cílů a investiční politiky fondu.14“ Tyto fondy jsou určeny pro konzervativní klienty, kteří neradi riskují a jsou spíše pro krátkodobé zhodnocování prostředků. Oproti termínovaným vkladům v bankách, jejichž výnos kolísá v současné době mezi 2-3 %, mají fondy peněžního trhu vyšší výnos, avšak tento výnos není garantován.
Fondy peněžního trhu investují peníze do těchto finančních produktů:
• pokladniční poukázky,
• krátkodobé dluhopisy,
• depozitní certifikáty,
• repo obchody.
13 Tyto fondy vznikly v USA v 70. letech 20. století
14 Steigauf, S.: Fondy – jak vydělávat pomocí fondů. Grada Publishing, Praha 2003, str. 56
2.3.2 Akciové fondy
Akciové fondy15 patří mezi nejvíce rizikové. Toto riziko je však kompenzováno největším potenciálním výnosem. Akciové fondy se vyvíjejí přibližně stejně jako celý akciový trh. Pokud se daří trhu, daří se i fondům, ale můžeme se setkat i se situací opačnou. Existuje velké množství faktorů, které ovlivňují vývoj akciového fondu:
• společnosti, do kterých bylo investováno,
• investiční strategie fondu,
• investiční management fondu.
Minimální podíl akcií v portfoliu fondu je u nás stanoven na 66 % a minimální investiční horizont, který je doporučován, je pět let.
Akciové fondy se dají třídit a členit podle mnoha hledisek. Nejznámějšími druhy těchto fondů jsou:
• sektorové akciové fondy – jde o fondy které, investují do akcií určitého sektoru.
Klient si vybírá sektor a manažer fondu vybírá příslušné akcie. V mnoha případech klient investuje do sektoru, ve kterém pracuje a který zná „lépe“. Také často využívá sektoru, ze kterého může získat vysoké výnosy (např. finanční sektor),
• globální a regionální akciové fondy – jak už sám název napovídá, klient investuje do akcií po celém světě nebo jen ve vymezeném regionu,
• indexové akciové fondy – tyto fondy jsou vázány na akciové indexy. Vývoj fondu přesně kopíruje vývoj daného indexu, tudíž rozhodnutí související s nákupem a prodejem jsou dělána automaticky,
• akciové fondy s fokusem – jde o fondy investující do malého počtu akcií (10-40)16, které se zbavují výhod diverzifikace aktiv za cenu nákupu kvalitnějších aktiv.
2.3.3 Dluhopisové fondy
Pokud klient investuje do dluhopisových fondů, jsou jeho peněžní prostředky použity k nákupu dluhopisů či jiných dluhových nástrojů. Je zde také možnost investovat do akcií, ale
15 Akciové fondy jsou velmi oblíbeným investičním nástrojem ve Velké Británii, USA, Kanadě.
16 Při investování do akciových fondů se obvykle nakupuje kolem 100 různých akcií
jejich podíl nesmí překročit výši 10 % majetku fondu. V případě dluhopisových fondů může být náš investiční horizont rozmanitý a odvíjí se od splatnosti daného dluhopisu.
U krátkodobých dluhopisů je splatnost do pěti let, střednědobých od pěti do deseti let a dlouhodobých více než deset let. Ve svém portfoliu může klient držet dluhopisy státní, komunální či firemní, přičemž státní dluhopisy jsou považovány za nejméně rizikové dluhopisy na trhu.
Klienti si vybírají tyto fondy hned z několika hledisek. Narozdíl od akcií přinášejí dluhopisy klientovi pravidelný výnos v podobě dividendy, která může být vyplacena hotově nebo může být dále reinvestována. Další výhodou je výrazná diverzifikace tohoto fondu a likvidita, která je zajišťována každý burzovní den.
2.3.4 Smíšené fondy
Smíšené fondy17 investují téměř do všech nástrojů finančního trhu. Správce fondů má právo, při dodržení všech pravidel, měnit složení portfolia vzhledem ke stavu na kapitálovém trhu. Investiční horizont těchto fondů se pohybuje kolem tří let. Rizikovost se nachází někde na pomezí mezi akciovým a dluhopisovým fondem a přináší nám střední až vysoké zhodnocení. Podle poměru složek – akciové a dluhopisové se dají rozdělit na tři typy:
defenzivní (převažují dluhopisy), ofenzivní (převažují akcie) a neutrální. Jednotlivé části portfolia můžeme ještě dělit na:
• teritoriální – zohledňuje oblast či stát, do kterého budou prostředky alokovány,
• měnové – určuje, v jaké měně budou nakoupeny instrumenty finančního trhu a jaké měnové riziko z této alokace vyplývá pro investora,
• sektorové – vybírá sektor, do kterého bude investováno.
2.4 Investiční strategie
Investiční strategie jsou určeny po klienty, kteří nechtějí vybírat mezi jednotlivými fondy na finančním trhu a chtějí diverzifikovat své portfolio. „Investiční strategie je
17 Rozšířeny v Rakousku, Irsku, Belgii
dlouhodobý plán rozmístění investic mezi typy cenných papírů.18“ Jednotlivé strategie odpovídají míře rizika, které chce klient podstoupit.
2.4.1 Konzervativní strategie
Tato strategie je určena začínajícím klientům, kteří neradi podstupují velké riziko a nechtějí, aby poklesla hodnota jejich vkladů. Riziko, že nastane pokles hodnoty podílových jednotek je rovno nule. Z tohoto důvodu nemůže klient očekávat velký výnos. Klienti, kteří investují v rámci konzervativní strategie, očekávají, že výnos bude vyšší, než je výnos na termínovaných vkladech či spořících účtech. U konzervativní strategie je investováno do fondů peněžního trhu. V minimálním množství také do dluhopisových fondů, které jsou pro některé investory riskantní, proto je zde tak nízká alokace kapitálu. Investiční horizont, který je doporučován pro tuto strategii, je do dvou let. Při delším časovém horizontu je možno použít více rizikovější podkladová aktiva.
2.4.2 Vyvážená strategie
Vyvážená strategie je určena již zkušenějším klientům. Vyvážená strategie je charakteristická tím, že klient podstupuje větší riziko než v rámci strategie konzervativní, za cenu vyšších výnosů. Výnosnost se tedy nachází někde na pomezí mezi pevně úročenými finančními nástroji a akciemi. Portfolio je složeno: 10 % fondy peněžního trhu, 55 % akcie, 35 % obligace. Oproti strategii konzervativní se zde prostředky více alokují do akciových a smíšených fondů. Strategie je vhodná pro střednědobý investiční horizont (zhruba tři roky), ve kterém může docházet ke krátkodobým výkyvům hodnoty cenných papírů a úrokové sazby. Při kratším investičním horizontu je lepší se této strategii vyhnout a investovat v rámci konzervativní strategie.
2.4.3 Dynamická strategie
Pro velmi zkušené klienty je určena strategie dynamická. Klient požaduje maximální zhodnocení svých vložených peněžních prostředků. Vysoké zhodnocení peněžních prostředků
18 Kohout, P.: Investiční strategie pro třetí tisíciletí. Grada Publishing. Praha 2003, str. 193
je však spojeno s velkým rizikem. V rámci portfolia může docházet k velkým výkyvům, proto je zde spíše dlouhodobý investiční horizont. Nejvíce je zde investováno do fondů akciových.
2.5 Změna alokace pojistného
Pokud se již klient rozhodne, že bude investovat do některého z fondů, neznamená to, že se jedná o rozhodnutí konečné. Změna investiční strategie během trvání smlouvy je jedním z práv klienta. Tuto změnu je možno uskutečnit dvěma způsoby:
• přesunem mezi fondy - lze využívat ve chvíli, kdy chce klient přesunout již investované pojistné. Tento převod bývá vždy zpoplatněn,
• změnou alokace pojistného – lze provést pouze u nově příchozího pojistného.
Do té doby je investované pojistné ponecháno ve fondech, do kterých bylo investováno. Klient si určí, v jakém poměru má být pojistné investováno do jednotlivých fondů. Za tuto změnu si pojišťovna neúčtuje téměř žádné poplatky.
Z uvedeného vyplývá, že pokud chce klient provést změnu, je dobré se dopředu rozmyslet, kterou variantu využije a zda jím vybraná varianta bude výhodná a přinese mu nějaký zisk. Změna alokace se vyplatí ve chvíli, kdy očekáváme vyšší zhodnocení jiného fondu, než do kterého investujeme nyní.
V praxi se však s častým přesunem mezi fondy nesetkáme. Je to dáno především nedostatkem času. Sledování vývoje jednotlivých fondů je značně časově náročné. Pokud už někdo tomuto sledování věnuje svůj čas, bude využívat jiných investičních nástrojů, než je investiční životní pojištění.
3 Porovnání investičního životního pojištění s kapitálovým životním pojištěním a otevřenými podílovými fondy
Nabízí se otázka, proč by si měli lidé vybírat investiční životní pojištění a ne pojištění kapitálové? Pokud člověk chce investovat své peněžní prostředky, proč neinvestuje přímo do podílových fondů? V následujících odstavcích se pokusím o porovnání těchto konkurujících si produktů na trhu.
Pro porovnání jsem hledala na trhu produkty, které jsou velmi blízké investičnímu životnímu pojištění. Z hlediska pojistné ochrany jsem vybrala kapitálové životní pojištění.
Otevřené podílové fondy jsou nejbližším produktem z hlediska investování.
3.1 Komparace s kapitálovým životním pojištěním
Kapitálové životní pojištění je kombinací pojistného plnění v případě smrti a spoření.
Část zaplaceného pojistného jde na pokrytí rizika smrti a druhá část je připisována na tzv. kapitálovou hodnotu. V případě úmrtí klienta je vyplacena kapitálová hodnota i sjednaná pojistná částka pro případ smrti. Pokud se klient dožije konce pojištění, je mu vyplacena pouze kapitálová hodnota.
Na trhu můžeme nalézt několik konstrukcí tohoto pojištění. Nejstarší variantou je kapitálové pojištění, které je sjednáno pro případ smrti a dožití ve stejném poměru. Je tedy sjednána stejně vysoká částka pro obě pojistné události. Díky vývoji na trhu došlo k obměnám v konstrukci pojištění. Dnes tedy můžeme kapitálové pojištění sjednat jako pojištění pro případ dožití s vrácením zaplaceného pojistného, pojištění pro případ dožití (tzv. čisté dožití), pojištění pro případ smrti a dožití, kdy pojistné částky nejsou sjednány pro obě dvě pojistné události ve stejné výši či pojištění s částečnými výplatami.
Jedním z rozdílů, který můžeme mezi těmito dvěma produkty nalézt, jsou náklady na pojištění. U kapitálového životního pojištění jsou veškeré náklady zakalkulovány v sazbě pojistného. Jsou tedy známy předem v přesné výši. Kdežto u investičního životního pojištění jsou poplatky stanoveny v sazebníku, který může být v průběhu sjednané doby pojištění měněn.
Odlišnost těchto dvou produktů můžeme nalézt i v jejich transparentnosti. Klient, který má uzavřeno investiční životní pojištění, je několikrát do roka seznamován s hodnotou
svého fondu, s výkonností fondů, do kterých je alokováno pojistné. Také je informován o předpokládaném pojistném plnění v případě smrti i dožití. Kapitálové pojištění je v tomto směru velmi nepřehledné.
V kapitálovém životním pojištění narozdíl od investičního životního pojištění existuje garance zhodnocení vložených peněžních prostředků. Garance je dána technickou úrokovou mírou, která představuje minimální zhodnocení vložených prostředků. Ve vyhlášce 303/2004 Sb. v §3 můžeme nalézt podmínky pro technickou úrokovou míru. Jednou z nich je i stanovení její maximální výše. Pokud by nebyla tato výše stanovena, pojišťovny by se mohly začít předhánět, která nabídne více a musely by prostředky vkládat do rizikových instrumentů, aby byly schopné svým slibům dostát. To by mohlo znamenat krach některých pojišťoven a klient by nedostal nic ze svých vložených prostředků. Garantované plnění je po celou dobu trvání pojistné smlouvy ve stejné výši. U investičního životního pojištění není žádná garance zhodnocení peněžních prostředků. Pojistné plnění je tedy závislé na výkonnosti jednotlivých fondů, do kterých klient své prostředky alokuje. Dochází tedy k neustálé proměnlivosti pojistného plnění.
Box 3-1: Vyhláška č. 303/2004 Sb.
Pramen: www.mvcr.cz/sbirka
Rizikové pojistné u kapitálového životního pojištění je zahrnuto již v sazbě pojistného.
U investičního životního pojištění může být rizikové pojistné měněno stejně jako poplatky.
3.2 Komparace s otevřenými podílovými fondy
„Podílový fond je organizační složka investiční společnosti, v níž je soustředěn cizí majetek, který investiční společnost spravuje.19“ Podílové fondy nemají právní subjektivitu a nemohou mít své obchodní jméno. Zákon přesně vymezuje, co všechno musí označení fondu obsahovat, aby bylo možno jednotlivé fondy od sebe odlišit. Toto označení musí obsahovat označení investiční společnosti, která fond vytváří, s dovětkem „podílový fond“.
Investiční společnosti mohou zakládat podílové fondy ve dvou formách.
„U otevřeného podílového fondu není počet vydaných podílových listů limitován a podílník má právo na zpětný prodej svého podílového listu investiční společnosti, která je povinna tento podílový list koupit. U uzavřených podílových fondů je omezen počet vydávaných podílových listů nebo doba jejich prodeje a podílník nemá právo na zpětný prodej svého podílového listu investiční společnosti.20“
Každý podílový fond, který je vytvořen musí mít statut. Co všechno musí statut obsahovat, nalezneme v §16 zákona č.248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Tento statut musí být zveřejňován, stejně jako zpráva o hospodaření společnosti a hospodaření jednotlivých podílových fondů, které je investiční společnost povinna zveřejňovat pololetně. Pojišťovny však povinnost zveřejňovat statut či hospodaření nemusí. Pouze v §66 pojistné smlouvy zákon uvádí informace, které musí být zájemci o pojištění sděleny. Investičnímu životnímu pojištění jsou věnovány pouze dva body:
• v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění,
• uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly.21
Dalším faktorem, ve kterém se investování do otevřených podílových fondů a investiční životní pojištění liší, jsou druhy fondů, do kterých je investováno. Při investování se můžeme setkat s fondy peněžního trhu, dluhopisovými, smíšenými či akciovými. Manažeři
19 Dědič, J.: Investiční společnosti a investiční fondy. Prospektrum, Praha 1992. str. 51
20 zákon o investičních společnostech a investičních fondech č. 248/1992 Sb., §10, odstavec (2), (3)
21 zákon o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb.,§66, odstavec (2), písmeno h), i)
pak nakupují buď konkrétní cenné papíry, nebo investují do jiných podílových fondů, tzv. fondů fondů. Investiční životní pojištění investuje do dluhopisových, smíšených a akciových fondů. Fondy peněžního trhu jsou však zastoupeny velmi málo. Důvodů, proč tomu tak je, můžeme najít několik. Doba trvání pojištění musí být minimálně pět let a díky nízkému výnosu a relativně vysokým poplatkům jde o neefektivní financování. Pojišťovny nabízejí ještě fondy nemovitostí. Pojišťovny neinvestují většinou přímo do jednotlivých fondů, ale využívají fondy fondů.
Velkou odlišností u investování pomocí otevřených podílových fondů a investičním životním pojištěním je otázka daní. Pokud je mezi nákupem a prodejem podílových listů doba delší než 6 měsíců, pak výnosy spojené s těmito obchody nejsou daněny. Pokud je doba menší než 6 měsíců, odvádí podílník sám daň ve výši 15 %. Pokud dochází k zpětnému prodeji, pak klient prodává nejdříve podílové listy, které má v držení nejdéle. Do daňového základu jdou pouze ty, které k datu zpětného prodeje jsou v držení méně než šest měsíců. U investičního životního pojištění je daněn pouze výnos v případě dožití a to ve výši 15 %. Tuto daň za klienta odvádí pojišťovna. Pojistné plnění pro případ smrti je však od daně osvobozeno.
Odkupné je daněno 25 %. Na investiční životní pojištění může klient taky uplatnit daňové odpočty, pokud splní obě dvě podmínky. Smlouva musí trvat minimálně 60 měsíců a klient bude mít uzavřeno pojištění alespoň do věku 60-ti let.
Každého klienta při uzavření smlouvy také zajímají poplatky s ní spojené.
U otevřených podílových fondů existují tři typy poplatků. Vstupní poplatek, který se pohybuje od jednoho do pěti procent, výstupní poplatek ve výši nižší než byl poplatek vstupní a poplatek za obhospodařování fondu, který je roven průměrné roční hodnotě prostředků ve fondu. Poplatky spojené s investičním životním pojištěním jsou větší.
Je to dáno:
• distribučními kanály, kterými je síť poradců. Poradci tento produkt nabízejí a prodávají klientům. U otevřených podílových fondů nejde o prodej, ale jde o nákup,
• vyššími náklady spojené se správou,
• kapitálovou přiměřeností. Minimální základní jmění a solventnost, která je odvozena od výše pojistných rezerv je vyšší než u otevřených podílových fondů.
Poslední z rozdílností, které bych u těchto produktů viděla, jsou nároky na vzdělanost a čas. Do otevřených podílových fondů investují v podstatě jen odborníci, kteří mají patřičné
ekonomické vzdělání, a kteří mají dostatek času na neustálé sledování finančního trhu. Někdy bývá investování do fondů spojeno i s minimální částkou, kterou musíme vložit, což omezuje drobné klienty v diverzifikaci jejich portfolia. Obě dvě nastíněné situace u investičního životního pojištění nenalezneme. O způsobu alokace pojistného rozhodují ekonomičtí odborníci dané pojišťovny a minimální vklad zde není požadován.
4 Výhodnost investičního životního pojištění
V poslední době se začínají ozývat hlasy, že investiční životní pojištění je značně nevýhodný produkt. Odpůrci často namítají, že je to produkt, který je zatížen vysokou nákladovostí, nepřehledností poplatků a taky je vytýkána nízká informovanost jednotlivých zprostředkovatelů.
U investičního životního pojištění pojišťovny deklarují průhlednost jednotlivých poplatků. To však často neodpovídá skutečnosti. Poplatky jsou sice přehledné a lze snadno vyčíslit náklady na pojištění, ale jejich konstrukce je tak složitá, že jim lidé nerozumí.
Poplatky mohou být strhávány několika způsoby:
• z placeného pojistného, kdy po zaplacení je hned část použita na úhradu poplatků,
• z podílových jednotek – část jednotek je prodána a jsou z nich uhrazeny poplatky,
• ze zhodnocení podílového fondu – na účet je připsáno zhodnocení snížené o poplatky,
• snížením částky, která je vyplacena klientovi.
Tím, že poplatky nejsou kalkulovány přímo v ceně pojistného, může klient provádět úkony, které nejsou zcela standardní. Klient tedy může vložit mimořádné pojistné, změnit výši pojistné částky či přerušit placení. Na všechny tyto úkony se vztahují poplatky, které můžeme nalézt v sazebníku pojišťovny.
Založení investičního životného pojištění je značně náročné na vstupní údaje.
Zprostředkovatel by měl analyzovat potřeby klienta, vysvětlit možnosti investování nebo vytvořit investiční profil klienta a s tím související investiční strategii. Proto byl zkonstruován počáteční poplatek, který by všechny tyto úkony měl pokrýt a navíc by měl zahrnovat i počáteční náklady pojišťovny. Existují tři typy konstrukce tohoto poplatku a každá z pojišťoven používá právě jednu z nich:
• alokační procento – v prvních letech je do fondu alokována menší suma finančních prostředků než v letech následujících. Často je nízké alokační procento uplatňováno i u navýšeného pojistného,
• počáteční jednotky – pojišťovna během prvního roku nakoupí počáteční jednotky, se kterými klient nemůže manipulovat. Z těchto jednotek je na počátku každého
roku strženo určité procento. Na konci pojištění klient obdrží zůstatek počátečních jednotek,
• pravidelný poplatek – na počátku pojištění je sjednána částka v určité výši, která bude v pravidelných intervalech strhávána z fondu a doba, po kterou se bude platit.
S počátečním poplatkem souvisí i odkupné, které je klientem placeno ve chvíli, kdy předčasně zruší pojistnou smlouvu. V takovém případě mu není vyplacena aktuální hodnota fondu. Ta je snížena o neuhrazenou část počátečních nákladů.
Každý měsíc musí klient hradit měsíční poplatek, který snižuje hodnotu podílového účtu klienta vždy o fixní částku. Tento poplatek kryje administrativní náklady pojišťovny.
Vstupní poplatek je určen na krytí nákladů zprostředkovateli, který se po sjednanou dobu pojištění stará o klienta a na krytí investičních nákladů. U otevřených podílových fondů je rozlišen dle jednotlivých fondů, do kterých je investováno, což u investičního životního pojištění neplatí. Pojišťovny jej většinou stanovují na úrovni 5 % u běžně placeného pojistného. Mimořádně placené pojistné je zvýhodňováno a tento poplatek je nižší a je na úrovni 2-3 %.
Poplatek za obhospodařování fondů je určen ke krytí administrativních a investičních nákladů fondu. Jeho výše se pohybuje mezi 0,5 % až 2 %. U otevřených podílových fondů je 2% hranice vymezena zákonem. To však u investičního životního pojištění neplatí a horní i dolní hranice jsou dány trhem. Klientovi je poplatek strháván přímo z hodnoty podílových jednotek.
Poplatky, které byly jmenovány výše, jsou klientovi strhávány pravidelně. Existuje však ještě kategorie poplatků, které jsou strhávány jen ve chvíli nastání mimořádné okolnosti.
Pojišťovny si ve svých pojistných podmínkách určí, zda dané úkony zpoplatní či nezpoplatní.
Mezi tyto okolnosti například patří:
• změna investiční strategie,
• přesun jednotek mezi fondy,
• změna pojistné částky či pojistného,
• poplatek za výpis z účtu,
• pozastavení placení pojistného.
Při pohledu na výčet všech poplatků, které jsou v průběhu pojištění placeny vyvstává otázka, zda je toto pojištění vůbec výhodné? Investiční životní pojištění by nemělo být chápáno jako nástroj, který efektivně zhodnotí vložené finanční prostředky. Pokud chce klient jen zhodnocovat své prostředky, bez potřeby uzavřít životné pojištění, je pro něj výhodnější investovat do otevřených podílových fondů. Zde má na výběr z široké škály fondů a navíc svěřuje své finanční prostředky do rukou odborníků, kteří se na kapitálových trzích pohybují denně a neustále sledují pohyby fondů. Nevýhodou ovšem je, že nelze investovat malé částky, což nabízí investiční životní pojištění. Na tomto místě bych tedy chtěla zmínit několik podmínek, které by měl klient splnit, aby bylo investiční životní pojištění pro něj výhodné:
• investiční životní pojištění bude sjednáno jen z důvodu potřeby uzavřít životní pojištění. Důvodem by nemělo být investování do fondů,
• pojištění bude uzavřeno alespoň na 60 měsíců s investičním horizontem do 60. roku věku. V tomto případě si klient bude moct uplatnit daňové výhody,
• investiční životní pojištění bude uzavíráno na delší časový horizont z důvodu relativně vysokých vstupních poplatků,
• a také je potřeba hned na počátku zvolit skutečně dobrého poskytovatele, který nám nabídne ty nejlepší podmínky.
Samozřejmě, že investiční životní pojištění může uzavřít kdokoliv, i ten, který by nesplňoval předchozí výčet podmínek. Pro takového klienta však může být dané pojištění neefektivní. Pokud tedy klient potřebuje pouze pojistnou ochranu existuje široká škála kapitálových pojištění. Pokud jde o klienta, který má dostatek prostředků na investování a nutně nepotřebuje pojistnou ochranu, viděla bych jako lepší variantu investování do podílových fondů.
5 Porovnání investičního životního pojištění pojišťovny ING a ČSOB pojišťovny
V následujících řádcích bych chtěla provést analýzu tohoto pojistného produktu.
Pro srovnání jsem vybrala pojišťovny ING , což je první zahraniční pojišťovna, která vstoupila na český pojistný trh. Srovnávat ji budu s ČSOB pojišťovnou
, která patří do silné finanční skupiny ČSOB.
5.1 Představení pojišťoven
Pojišťovna ING je členem finanční skupiny ING Group. Vznik této skupiny je spjat s dvěma velkými fúzemi, ke kterým došlo v roce 1991. Propojily se tři finanční instituce:
NMB Bank, Post bank a Nationale - Nederlanden, která byla v té době největší holandskou pojišťovací společností. V České republice jsme se mohli setkat se společností poprvé v roce 1991, kdy byla otevřena pražská pobočka, která nabízela služby v oblasti bankovnictví.
Licenci k uzavíraní pojistných smluv získala v roce 199222 a byla první zahraniční pojišťovnou, která ji obdržela. V dnešní době má pojišťovna ING na českém pojistném trhu třetí největší podíl mezi životními pojišťovnami a to ve výši 12,5 %. V roce 1995 došlo k akvizici průmyslového peněžního fondu a ING rozšířila svou nabídku o penzijní připojištění. Široké spektrum produktů bylo v roce 1998 rozšířeno o zdravotní pojištění a v roce 2001 o nabídku zaměstnaneckých výhod. V roce 2003 firma završila integraci slovenské a české části ING a dokončila rebranding všech značek společnosti pod společnou značku ING.
ING Group je kótována na burze v Amsterdamu. Základní kapitál společnosti činí 59 000 000 Kč23 a jediným akcionářem je nizozemská společnost ING Continental Europe Holdings, B.V. Haag. ING Group působí v 50 státech po celém světě a má přes 112 000 zaměstnanců. Rating udělený agenturou Standard & Poor`s je AA-, což značí stabilní společnost.
ČSOB pojišťovna je univerzální pojišťovnou, která vznikla 6.1.2003 spojením dvou významných společností: IPB Pojišťovny a ČSOB pojišťovny. IPB pojišťovna byla první
22 Tehdy ještě pod názvem Nationale-Nederlanden
23 Bylo vydáno 59000 kusů kmenových akcií na jméno v zaknihované podobě
pojišťovnou, která po demonopolizaci českého pojišťovnictví vstoupila na trh. Pojišťovací činnost zahájila 1.5.1992 jako Pojišťovna IB a poskytovala výhradně životní a důchodové pojištění. V průběhu devadesátých let přibylo k její činnosti široké spektrum neživotních pojištění. ČSOB pojišťovna byla založena v roce 1994 jako Chmelařská vzájemná pojišťovna.
Na pojišťovací trh vstoupila v roce 1996 s produkty z oblasti životního i neživotního pojištění.
V roce 2001 se stal jejím 100% vlastníkem KBC insurance a pojišťovna změnila jméno na ČSOB pojišťovna. V současnosti na trhu zaujímá čtvrté místo v objemu předepsaného pojistného. Tržní podíl činil 5,94%, z toho 4,11% v neživotním pojištění a 8,82% v životním pojištění.
Základní kapitál společnosti činí 1,536 miliard Kč a jediným akcionářem je Československá obchodní banka, a.s. Standard & Poor`s přidělila pojišťovně rating BBB.
Graf 5-1: Podíl předepsaného pojistného v roce 2005
Podíl předepsaného pojistného životního pojištění
Česká pojišťovna; 33,40%
Kooperativa; 13,43%
ING Nationale- Nederlanden; 12,45%
ČSOB pojišťovna; 8,81%
Pojišťovna ČS; 5,45%
Komerční pojišťovna;
5,43%
Allianz; 4,26%
AMCICO AIG Life; 3,81%
Generali; 3,46%
Wintherthur; 3,31%
ČPP; 1,98%
AVIVA; 1,67%
UNIQA; 1,42%
Wüstenrot životní pojišťovna; 0,42%
VISTORIA; 0,37%
CARDIF PRO VITA;
0,29%
Hasičská; 0,04%
Pramen: Vlastní zpracování podle údajů z výroční zprávy ČAP
Nabídka investičního životního pojištění u těchto dvou pojišťoven se liší. ČSOB pojišťovna má ve své nabídce pouze dvě varianty, zatímco Pojišťovna ING nabízí pět variant
investičního životního pojištění, přičemž dvě jsou určeny dětem ve vstupním věku tři měsíce až dvacet let.
5.2 Investiční životní pojištění Spektrum Invest a Investor Plus
Základním investičním životním pojištěním ČSOB pojišťovny je Spektrum Invest.
Toto pojištění je určeno lidem ve věku 14 až 70 let. Minimální doba, na kterou je pojištění uzavíráno, je pět let. Na stejně dlouhou minimální pojistnou dobu je sjednáváno i investiční životní pojištění Investor Plus Pojišťovny ING. Toto pojištění si může sjednat klient mezi 21. a 70. rokem věku.
Klient u obou produktů platí běžné pojistné. Jeho výše je stanovena ve smlouvě, přičemž minimální výše je v případě Spektra Invest stanovena na 500 Kč měsíčně a musí být placena každý měsíc. U Pojišťovny ING může být pojistné placeno měsíčně, čtvrtletně, pololetně či ročně a minimální částka je stanovena na 250 Kč za měsíc. Je tedy vhodné i pro klienty, kteří nemají dostatek finančních prostředků na pojištění, avšak za cenu nižší cílové částky.
Jak u Spektra Invest, tak u produktu Investor Plus je možno vkládat mimořádné pojistné. Toto pojistné musí být vždy minimálně rovno částce běžně placeného pojistného.
Spektrum Invest nabízí možnost mimořádné pojistné investovat buď podle strategie, dle které je investováno běžné pojistné, nebo si pro mimořádné pojistné může zvolit zcela jinou strategii. V průběhu pojištění lze zvýšit cílovou částku pojištění, podle potřeb klienta.
Spektrum Invest nabízí investování do pěti typů fondů. Alokace pojistného do jednotlivých typů fondů závisí na klientovi. Při sepsání pojistné smlouvy si klient určí poměry, v jakých se bude do jednotlivých fondů investovat. Všechny finanční prostředky tedy lze umístit do jednoho fondu, ale také lze tyto prostředky alokovat do všech pěti fondů.
V průběhu trvání pojistné smlouvy je možno měnit poměry investovaných prostředků v jednotlivých fondech. ČSOB pojišťovna nabízí těchto pět fondů:
• konzervativní fond,
• vyvážený fond,
• růstový fond,
• dynamický fond,
• akciový mix.
První čtyři fondy jsou fondy fondů. Investují tedy především do ostatních investičních fondů podle dané strategie. Všechny čtyři fondy byly založeny 30.6.2000. V portfoliu těchto fondů nalezneme především tituly skupiny KBC Master. Vstupní poplatek je stanoven od 1 do 1,5 %. Obhospodařovací poplatek je u titulů ze skupiny KBC 0 % a u ostatních aktiv ve výši 1 %.
Tabulka 5-1: Výkonnost fondů investičního životního pojištění Spektrum Invest
Konzervativní Vyvážený Růstový Dynamický Akciový mix Výkonnost fondu
od založení
(v % p.a.) 3,62 0,86 -0,28 -2,52 16,83
Pramen: vlastní zpracování dle údajů ČSOB pojišťovny ze stránka www.csobpoj.cz
Akciový mix, založen 31.7.2003, je fond investující do světových akcií všech oborů podnikání. Pokud je nedostatek investičních příležitostí, tak krátkodobě investuje i do dluhopisů. Tento fond je zajištěn proti měnovému riziku. Investor se tedy nemusí obávat případných kurzových rozdílů. Vstupní poplatek činí 2,5 % a poplatek za obhospodařování je stanoven ve výši 2 %. Fond je tvořen zahraničními akciemi (53,81 %), českými akciemi (37,52 %), zahraničními podílovými listy (5,25 %) a hotovostí (3,42 %).
Tabulka 5-2: Složení akciového mixu
Pramen: www.csobpoj.cz
Investor Plus nabízí čtyři fondy, do kterých lze investovat:
• fond českých akcií – 51 % fondu tvoří investice do českých akcií. Zbylá část je investována na slovenském, maďarském a polském kapitálovém trhu,
• fond světových akcií – portfolio fondu je složeno z akcií, které jsou obchodovány na burzách členských zemí OECD. Tato aktiva jsou denominována v měnách jednotlivých zemí,
• fond flexibilních investic – tento fond investuje do krátkodobých investičních nástrojů s investičním horizontem do jednoho roku,
• fond obligací – finanční prostředky jsou prostřednictvím fondu investovány především do státních obligací, což zaručuje minimální riziko, a podnikových obligací.
Klient si při uzavření pojistné smlouvy určí vlastní investiční strategii. Narozdíl od Spektra Invest, kde si klient vybírá v jakém poměru bude do jednotlivých fondů investováno, Investor Plus má přesně určeny poměry investování do jednotlivých fondů.
Konzervativní strategie je složena z fondu flexibilních investic (30 %) a z fondu obligací (70 %). Vyváženou strategii tvoří fond českých akcií (20 %), fond světových akcií (10 %), fond obligací (60 %) a fond flexibilních investic (10 %). Největší míru rizika přináší dynamická strategie, která se skládá z fondu světových akcií (25 %), fondu českých akcií (45 %) a fondu obligací (30 %).
Tabulka 5-3: Výkonnost investičních strategií k datu 31.3.2007
Pramen: www.ing.cz
Pojišťovna ING v dubnu roku 2007 přišla s novým investičním životním pojištěním Top Life, které navazuje na pojištění Investor Plus a je obohaceno o několik vylepšení.
Top Life je vysoce flexibilním pojištěním, u kterého si klient může zvolit velkou řadu parametrů. Sjednat si toto pojištění může klient již od 15. roku věku, stejně tak jako klient mezi 50. až 75. rokem věku. Konec pojištění musí být stanoven po 60. roku věku, přičemž minimální pojistná doba je opět 5 let. Lze tedy říci, že pojistnou dobu si klient může upravit dle svých aktuálních potřeb. Stejně jako u předchozího typu pojištění lze kdykoliv vložit mimořádné pojistné. Novinkou, která se zde objevuje je možnost přerušit placení pojistného až po dobu jednoho roku, přičemž pojistná ochrana klienta zůstane zachována. Této nabídky lze využít až po třech letech placení pojistného. Další nespornou výhodou je možnost rozhodnout se, jak velká část z pojistného bude investována a jaká část bude spořena. Pokud se klient rozhodne, že bude větší část investovat do fondu, bude mu v budoucnu vyplacena nižší garantovaná částka. Pokud se bude chtít více zajistit životním pojištěním, bude mu garantována vyšší částka. U produktu Top Life byla také rozšířena nabídka fondů, což s sebou nese větší možnost diverzifikace portfolia. Klient sám se rozhodne, jak velká část bude investována do jednotlivých fondů. Fondy se opět od sebe liší mírou výnosnosti a velikostí rizika. K předchozím čtyřem fondům ještě přibyly následující tři :
• český click fond – peněžní prostředky jsou pomocí tohoto fondu umístěny do velmi bezpečných instrumentů jako jsou státní pokladniční poukázky a státní dluhopisy,
• smíšený fond – tento fond kombinuje investování do akcií a dluhopisů, přičemž podíl akcií ve fondu nikdy nepřesahuje 50%,
• fond Junior – finanční prostředky jsou investovány do směnek, depozitních certifikátů a bankovních depozit.
Vstupní poplatky jsou stanoveny v závislosti na částce, která je investována, přičemž nejnižší jsou u fondů peněžního trhu a nejvyšší u fondů akciových. Sazebníky poplatků vztahující se k jednotlivým strategiím a fondům Pojišťovny ING jsou k nalezení v sazebníku24.
24 Viz příloha č.1 a příloha č.2
Tabulka 5-4: Výkonnost jednotlivých fondů k datu 30.4.2007
Pramen: www.ing.cz
Z následující tabulky můžeme vyčíst, že dlouhodobě největší nárůst je u fondu českých akcií. Jak již bylo několikrát zmíněno klient, který investuje do akciových fondů může dosáhnout velkého výnosu, avšak za cenu vyššího rizika. Navíc by klienti neměli vycházet z historických údajů. To, co se dneska může jevit jako vysoce výdělečné, může v budoucnu prodělávat. Vše závisí na vývoji kapitálového trhu.
5.3 Investiční životní pojištění Triumf Invest a Investice
U těchto dvou investičních životních pojištění se pojistné platí jednorázově. Tedy pro uzavření pojistné smlouvy je složena částka, která se poté investuje do jednotlivých fondů.
Triumf Invest je uzavíráno minimálně na pět let, přičemž minimální výše jednorázově vloženého pojistného činí 30000 Kč a horní hranice není nijak omezena. Tyto finanční prostředky se alokují v jednotlivých kolech podle toho, jak jsou vypisovány tranše.
V současné chvíli pro období od 2.5.2007 do 28.5.2007 je podkladovým fondem: Funds Partners ČSOB ČSOB Harmonického růstu 1. Vstupní věk pro uzavření tohoto pojištění je
