Posudek vedoucího diplomové práce
Jméno diplomanta: Jana BAŠTINCOVÁ
Téma práce: Vztah měnové a fiskální politiky v ČR v letech 1993 – 2004 a perspektivy jeho vývoje v souvislosti se vstupem do EU
1. Náročnost tématu na:
a/ teoretické znalosti: průměrná b/ vstupní údaje a jejich zpracování: průměrná c/ použité metody: průměrná
2.
Kritéria hodnocení práce Stupeň hodnocení
výborně velmi dobře vyhovující nevyhovující
Stupeň splnění cíle práce /
Logická stavba práce /
Práce s literaturou /
Adekvátnost použitých metod /
Hloubka provedené analýzy /ve vztahu k tématu/
/ Úprava práce
/text, gragy, tabulky/
/
Stylistická úroveň /
3. Využitelnost výsledků práce v praxi, příp. teorii: průměrná
4. Připomínky k práci a otázky k obhajobě:
Autorka si ve své diplomové práci klade za cíl jednak „popsat a zhodnotit kroky, které provedla ČNB v oblasti měnové politiky a vláda v oblasti fiskální politiky v letech 1993 až 2004“, jednak „analyzovat, do jaké míry dochází z hlediska maastrichtských kritérií ke konvergenci v měnové a fiskální oblasti“ (s. 1) a na základě této analýzy posoudit vhodný okamžik vstupu ČR do eurozóny a kroky, které bude v této souvislosti třeba učinit.
Ke splnění uvedeného cíle rozdělila diplomantka svou práci do tří logicky navazujících kapitol. V první a nejstručnější z nich (pouhých 6 stran textu) definuje měnovou a fiskální politiku a pomocí modelu IS-LM usiluje o stručnou charakteristiku jedné z možností výkladu vztahu mezi nimi. I když oceňuji autorčinu snahu o přesné vymezení základních pojmů, na jejichž analýzu se bude v následujících částech své diplomové práce zaměřovat, považuji tuto kapitolu za nejslabší místo celé práce.
Výtku mám především k vymezení pojmu měnová stabilita, který je definován jako rovnost nabídky a poptávky po penězích (s. 3). K rovnosti obou veličin v ekonomice totiž ex post dochází vždy, v případech, kdy peněžní zásoba se nemění odpovídajícím tempem, se pak prosazuje na základě změn kupní síly peněz či jiných veličin (rychlosti obratu peněz, úrokových sazeb, …).
Stejně tak nemohu souhlasit s dělením stability kupní síly peněz na stabilitu vnitřní a vnější, toto dělení je adekvátní pro stabilitu měny. Stabilita kupní síly peněz a stabilita cenové hladiny jsou zpravidla používány jako synonyma. V tomto obvyklém smyslu ostatně tyto pojmy v následujícím textu používá i sama autorka. Lze se tedy domnívat, že jde spíše o myšlenkový „zkrat“, který se nepodařilo včas zachytit, než o chybné pojetí.
Teoretickému vymezení měnové a fiskální politiky, a zejména pak vztahu obou těchto součástí stabilizační politiky, který je naprosto nedostatečně popsán na s. 6, by měla být věnována daleko větší pozornost. Totéž platí i pro charakteristiku modelu IS-LM, který je uváděn ve své základní podobě bez státního sektoru, takže pro vlastní zaměření diplomové práce nemá prakticky žádnou vypovídací schopnost.
Na omluvu výše uvedených nedostatků lze snad uvést skutečnost, že problematika, která je předmětem výkladu v první kapitole, je podrobně zpracována v celé řadě učebnic, takže se diplomantka – ve snaze vyhnout se pouhé reformulaci v nich uvedených textů – omezila pouze na několik základních výchozích poznámek (již zmíněných 6 stran). Nicméně v textu a v seznamu literatury mohla uvést alespoň odkaz na publikaci „Peněžní ekonomie a bankovnictví“ tak, jak to učinila u článku M. Mandela a V. Tomšíka.
Celá první kapitola ostře kontrastuje s oběma následujícími částmi diplomové práce, v nichž se diplomantka zaměřila jednak na analýzu vývoje vztahu měnové a fiskální politiky v letech 1993 – 2004 (kapitola 2), jednak na otázky spojené s oběma hlavními součástmi stabilizační politiky v souvislosti s předpokládaným vstupem ČR do eurozóny. Na rozdíl od první kapitoly prokazuje diplomantka v obou následujících částech schopnost dobře se orientovat ve zkoumané problematice, citlivě pracovat se statistickými údaji a zejména pak dospívat k vlastním závěrům a hodnocením. K těmto částem diplomové práce nemám žádné zásadní připomínky.
Za okrajovou považuji připomínku k anotaci, v níž diplomantka uvádí, že její práce
„se zabývá vztahem České národní banky a vlády“. Toto vymezení slibuje širší pohled než odpovídá vlastnímu záměru práce.
I přes uvedené námitky, které by neměly zastínit kvalitní zpracování stěžejních kapitol práce, jsem přesvědčena, že práce nároky kladené na tento typ práce, a proto ji doporučuji k obhajobě před příslušnou komisí. V průběhu obhajoby by diplomantka mohla provést na výklad modelu IS-LM se státním sektorem a vysvětlit, proč je verze modelu uvedená v diplomové práci nevhodná z hlediska celkového zaměření práce.
Diplomovou práci navrhuji ocenit známkou velmi dobře.
V Praze dne 2. 2. 2007
Doc. Ing. Jitka Koderová, CSc.
Katedra měnové teorie a politiky Vedoucí diplomové práce
